Kniha: Praha Alfonse Muchy – Jan Boněk

Další práce dokumentaristy Jana Boněka je životopisem malíře Alfonse Muchy a vychází v roce 75. výročí malířova úmrtí. Kniha popisuje celý běh Muchova života. Začíná jeho mládím a nepřijetím na pražskou Akademii výtvarných umění. Následuje mnichovská etapa malování divadelních kulis a pařížský pobyt, kdy Mucha konečně uspěl a získal slávu díky plakátům pro Sarah Bernhardtovou. Boněk zároveň zachycuje i umělecké prostředí v Praze, kde spousta malířů Muchovi úspěch nepřála a mnozí se stavěli negativně k jeho plánům vyzdobit vznikající Obecní dům. Nakonec Mucha zakázku dostal a jeho Primátorský sál se stal chloubou Obecního domu. Dále autor líčí vznik Slovanské epopeje a vykládá některé z obrazů tohoto monumentálního cyklu. Kapitola je též věnována práci Alfonse Muchy na okenní vitráži pro Novou arcibiskupskou kapli v kostele sv. Víta. Kniha končí vylíčením Muchova pohřbu na vyšehradském Slavíně, kdy konečně došlo ke smířlivému přijetí tohoto malíře v pražském uměleckém prostředí. V závěru seznam literatury a abecední rejstřík. Život Alfonse Muchy a jeho spojení s Prahou: práce v Obecním domě, v kostele sv. Víta a tvorba Slovanské epopeje.

Když se Alfons Mucha procházel v Paříži po bulváru St. Michel, zastavovala se auta a lidé mu tleskali. Jeho ateliér byl na přelomu 19. a 20. století centrem společenského života. Navštěvovaly ho světoznámé osobnosti, Sarah Bernhardtová, Anatole France, Paul Gauguin nebo vynálezci kinematografu bratři Lumiérové. Zvlášť vítaným byl ředitel pařížské hvězdárny, parapsycholog, mystik a esoterik Camille Flammarion, se kterým Mucha alespoň jednou týdně probíral svá oblíbená témata: tajemství mimosmyslového vnímání a podstatu tzv. automatického psaní. Byl bohatý, oceňovaný v Evropě i Americe – a přesto nespokojený. Stále hledal smysl svého uměleckého života. V roce 1910 se vrátil tento tvůrce jedinečného uměleckého stylu do Prahy. Chtěl naplnit svůj sen a sloužit vlasti. Hned po příjezdu byl doslova šokován: téměř celá pražská kulturní veřejnost se postavila proti jeho nabídce podílet se na výzdobě Reprezentačního domu. Jeho jedinečný talent v Čechách překážel. Mucha ovšem prosadil vlastní představu a v Primátorském salonku odevzdal své nejvýznamnější dílo. Jeho umělecký triumf, dvacetidílná Slovanská epopej, se mu stal vítězstvím i prohrou zároveň, když Josef Čapek za všechny žárlivce předpověděl její osud ironickou otázkou: „Kam s ní?“ Dnes je Alfons Mucha fenoménem. Tak tomu nebylo ale vždy – jeho okno v katedrále sv. Víta na Pražském hradě naplněné křesťanskou mystikou bylo ohroženo, a dokonce mělo být odstraněno. Naštěstí dnes patří tato vitráž k nejvzácnějším uměleckým pokladům katedrály. V posledním období svého života zažil Mucha v Praze pocty i propady až na dno. Tušil ovšem, že odevzdal dílo, které zůstane zapsáno v dějinách umění.

Naučná literatura > Státy, kultury, národy > Praha (Česko)

Osobnosti a fakta > Biografie, životopisy

Naučná literatura > Osobní růst > Intelektuální život > Francie

Naučná literatura > Osobní růst > Intelektuální život > Česko

Naučná literatura > Státy, kultury, národy > Paříž (Francie)

Naučná literatura > Umění > Malíři > Česko

Ostatní > Publikace > Obrazové publikace

Katalog předmětový > M > Mucha, Alfons, 1860-1939

Katalog vybraných autorů > B > Boněk – Jan Boněk

Katalog nakladatelství > E > EMINENT

Katalog předmětový > A > * 19.-20. století