načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

Kniha: Pradědova válka - Dopisy z fronty (1914-1918) - Libor Michalec

Pradědova válka - Dopisy z fronty (1914-1918)
-14%
sleva

Kniha: Pradědova válka
Autor:
Podtitul: Dopisy z fronty (1914-1918)

Před více než deseti lety našel Libor Michalec na půdě dědečkova domu bednu s „pokladem“ – dopisy z první světové války. Posílal je praděda František Michalec své ženě Anně v ... (celý popis)
Titul doručujeme za 3 pracovní dny
Vaše cena s DPH:  289 Kč 249
+
-
rozbalKdy zboží dostanu
8,3
bo za nákup
rozbalVýhodné poštovné: 39Kč
rozbalOsobní odběr zdarma

hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9% 100%   celkové hodnocení
2 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: TRITON
Médium / forma: Tištěná kniha
Rok vydání: 2018
Počet stran: 222
Rozměr: 232 x 158 x 15 mm
Úprava: 16 nečíslovaných stran obrazových příloh: ilustrace, portréty
Vydání: Vydání 1.
Skupina třídění: Vojenství. Obrana země. Ozbrojené síly
Biografie
Vazba: Paperback
Datum vydání: 22. 10. 2018
ISBN: 978-80-7553-600-6
EAN: 9788075536006
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Před více než deseti lety našel Libor Michalec na půdě dědečkova domu bednu s „pokladem“ – dopisy z první světové války. Posílal je praděda František Michalec své ženě Anně v letech 1914–1918 téměř denně. František Michalec velel zásobovacímu oddílu a bojů se přímo nezúčastnil. O to zajímavější jsou jeho postřehy z týla. Kvůli cenzuře nazývá palbu dělostřelectva „muzikou“, píše, jak připravit koně na veterinární prohlídku, jak se chovat při setkání s vlky nebo o schopnostech kuchařů. Popisuje válečné Vánoce i dvě manželčiny návštěvy za frontovou linií. „Svou“ válku také fotografoval. Na snímcích defilují zásobovací kolony v krkolomných kopcích, koně, civilní obyvatelstvo a vojáci – jak se holí, vaří v polní kuchyni nebo koupou v řece Sávě.

Výběr z korespondence a fotografií doplnil Libor Michalec vlastními postřehy z putování v pradědových stopách a obohatil připomínkou některých ikonických momentů první světové války. (dopisy z fronty (1914-1918))

Předmětná hesla
Michalec, František, 1883-1942
Rakousko-Uhersko. Heer
Vojáci -- Česko -- 1914-1918
Ozbrojené síly -- Rakousko-Uhersko -- 1914-1918
První světová válka (1914-1918)
Válečné dopisy -- Česko -- 1914-1918
Kniha je zařazena v kategoriích
Libor Michalec - další tituly autora:
Rozhovory z přelomu tisíciletí Rozhovory z přelomu tisíciletí
Sametový Herodes Sametový Herodes
 (e-book)
Sametový Herodes Sametový Herodes
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

LIBOR MICHALEC / PRADĚDOVA VÁLKA

28

23. 10. 1914

Milá Aničko,

naše vojsko v Přemyšlu vít ězí a Rusové ustupují. Do Přemyšlu přichází spousta zajatých Rusů a dle všeho bude naše armáda slavit skvělé vítězství. Byl jsem také již v bitevní čáře, ale jsem již na ten koncert tak zvyklý, že mě to už docela nic nerozruší. Doufali jsme stále v nějaký brzký a náhlý konec, ale teď už jsme se vzdali vší naděje... Ptáš se také, proč jsem nekoupil ve Lvově revolver. Buď ale bez starosƟ , že jdu do války nepřipraven.

Líbá Tě FranƟ šek

15. 11. 1914

Drahá Aničko,

...co Ti mám psát o Haliči? Srdce člověka bolí, když vidí ty spousty a ohromné škody, které se za ty 3 měsíce zde natropily. Spálené vesnice, vyrabované domy, vymřelé rodiny a vůbec taková bída, že kdo to nevidí, Ruští zajatci (foto F. Michalec)

1914

představit si to nedovede. Jen jediné přání mám, aby podobný osud nesƟ hl také naše Čechy, ale kdož ví, co se snad brzy stane. Myslím, že za 25 roků se Polsko z této rány nevzpamatuje. Budete mít asi zase veliký příliv vystěhovalců, neboť tady jich je stále plná silnice. Já jezdím se svým zbožím křížem krážem a myslím, že kdybych jel rovně, že bych byl již daleko za Čechama.

Jest u našeho koru více takových kolon, jako já vodím a přiděluji je částečně k divisi, částečně ke koru. Ty u divise dávají potravu na trupy, kdežto ty u koru jsou daleko za bitevní čarou a tvoří spíše rezervu. Já byl přes celý měsíc u divise a měl jsem často příležitost pozorovat operace hodně z blízka a mohu říct, že se nám u Přemyšlu vedlo dosƟ dobře, ovšem až na ty ztráty. Než jsme k Přemyšlu dorazili, bylo tam ale mnohem hůř, pobitých Rusů leželo na zemi přes 1,5 metru vysoko. Padlo jich tam snad 40 000. Nyní asi je Přemyšl v podobné situaci, jak asi dlouho?

S koncem teď nepočítáme, čekáme jen na Němce, až budou hotovi s Francií, pak nám přijdou na pomoc. Peněz máme dosƟ , jaké krásné desítky, stovky a Ɵ sícovky, ty nám scházet nebudou, a dokud bude co jíst, tak se budeme bít. Já fasuju měsíčně pro své lidi 20 000 K, neschází jim tedy na penězích a jídlo mají také dobré. Dokud bude co jíst, tak se budeme bít. Ani z civilních lidí nechce žádný domů, ačkoliv jsem už několik proƟ jejich vůli propusƟ l. Prádlo a oděv na zimu mají a na léto jsem už udělal přihlášku, co budou potřebovat. Z toho také soudíme, že o Vánocích doma nebudeme, snad to nebude ani o Velikonocích. Prodělávala jsi se mnou (ovšem v myšlenkách) již tři bitvy a ta třeơ byla snad nejkrvavější a přála sis, aby byla poslední. Já bych si také přál, aby byla bývala poslední, ale asi tomu tak nebude a proděláme jich spolu ještě několik.

Cesta naše přes Karpaty jest dosƟ obơ žná, ale velice zajímavá. Přál bych Ti zde vidět ty parƟ e, v létě zde musí býƟ nádherně. Teď projíždíme mračny, z kterých často sněží, na Vysokých Tatrách leží sníh (pohled na ně je báječný) a vítr bývá jako břitva ostrý. Dnes byl také již pořádný mráz, ale jsme tak otužilí, že to ani necíơ me. DosƟ mých kamarádů je ve špitále, na různé nemoci anebo nedostali dovolenou, kupříkladu Micka je doma, spadl z koně a má snad otřesení mozku. Já už měl také podobnou nehodu

LIBOR MICHALEC / PRADĚDOVA VÁLKA

30

asi před dvěma měsíci, kdy jsem byl ještě u štábu, rajtoval jsem do stráně a kůň se smekl a převalil a já letěl po stráni dolů po hlavě a po zádech a kůň se koulel přese mně. Nestalo se mi ale naštěsơ docela nic.

Báli jsme se jeden čas velice cholery, řádí tu zle, ale už jsme si také zvykli a jsme teď proƟ ní očkováni. Já spím teď každý den pod střechou, zde to jde dobře, u divize to ale vždycky možné nebylo.

Abys věděla, čím se živím, tož Ti také sděluji svůj každodenní jídelní lístek. Ráno je černá káva, dopoledne 2–3 krajíčky chleba s máslem, trochu kořalky, v poledne hovězí polívka, kousek ledviny, srdce a jazyka (maso hovězí se mně už přejedlo), k tomu troška vína, teď už také pivo, večer jíme sardinky, ementálský sýr, masovou konzervu (to vozíme na vozech), černou kávu a tak to jde den ze dne. Když se dostaneme do města, jíme v hosƟ nci jako například teď a to nám ovšem chutná docela jinak. Noviny nečƟ anebo aspoň tomu nevěř.

Všechny vás srdečně líbá Váš FranƟ šek Jedna z obětí velké války (foto F. Michalec)

31

1914

Dva z mnohých hrobů (foto F. Michalec)

O pivo nebyla nouze (archiv F. Michalce) LIBOR MICHALEC / PRADĚDOVA VÁLKA 32

Po krušných sto dnech války

V deníku Národní listy se dne 15. 11. 1914, ve stejný den, kdy

shodou okolností praděda František píše prababičce „noviny

nečti, anebo aspoň tomu nevěř“, uvádí příznačným patetickým

tónem, že ...již plných sto dní zuří vůkol litice světové války na

pevninách i mořích. Žijeme ve století dvacátém, ale hrůzy třicetileté

války pustoší širé země vůkol, jimiž bouře válečná se nese. Co tu

požárů, co rozkotaných příbytků vesnických jako městských. Celé

dědiny obráceny ve zbořeniště a spáleniště, z mnoha měst pouhé

zříceniny, pod nimiž pohřbeno tolik majetku, tolik umění, tolik štěs

tí. Sto strašných dní války přečkáno, ale dosud nikde ani průsvitu

naděje v temnu.

Soudilo se, že tak obrovská válka nemůže potrvati dlouho.

Ohromnost jejích potřeb, obětí a spoust že brzy vyčerpá síly zápa

sících. Dnes vidíme, že tomu tak není, že zásoby sil jsou na všech

stranách dosud veliké, bojovnost nezlomena a štěstí válečné že

dosud nikomu se nezasnoubilo. Předseda vlády anglické Asquith

předpovídá, že válka ještě dlouho potrvá, ač prý ne přece tak dlou

ho, jak se zprvopočátku státníci angličtí domnívali.

Poměrně nejmenšími silami vládnou přirozeně Království srbské

a Království černohorské, takže si troufá velitel naší jižní armády

do zimy polní výpravu proti Srbsku vítězně ukončit. Překonati bude

však i tu našemu chrabrému vojsku, jakož i našemu umění strate

gickému nemalých ještě obtíží dobýváním hornatin středního a již

ního Srbska, zvláště přikvačí-li nepohoda, činící cesty horské ne

schůdnými. Tolikéž stratégové němečtí jeví velikou důvěru ve své

vítězství nad Francií, majíce za to, že nebude Francie na dlouho již

s to doplňovati značné své ztráty čerstvými silami, zvláště pak dů

stojnictvem, kdežto armáda německá může ještě dlouho z Němec

ka čerpati nových záloh...



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2019 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist