E-kniha: Pracujeme se dřevem -- základní příručka (5., přepracované vydání) – Martin Patřičný

Pracujeme

SE DŘEVEM

Martin Patřičný

ZÁKLADNÍ PŘÍRUČKA

5. VYDÁNÍ

úspěšného

titulu

PRACUJEME SE DŘEVEM – Základní příručka

Mar tin Patřičný

Páté vydání této úspěšné publikace je jasným důkazem toho, že dřevo je materiál, který je nám blízký a rádi se jím obklopujeme. Pro ty z vás, kteří si chtějí na dřevo „sáhnout“, vyrobit vlastníma rukama něco svého, připravil autor srozumitelný návod, jak ho zpracovávat, aby se stalo poslušným materiálem. Kniha je členěna do kapitol podle postupů práce: začíná nákupem, sušením a skladováním dřeva, následují technologické postupy (broušení, štípání, tesání, řezání, soustružení, spojování a ochrana povrchu) a popis vybavení díly a vhodných nástrojů. Každá kapitola je doplněna radami z praxe. V závěru pak autor radí, jak při výrobě stojánku pro stromeček, divadélka a loutek zapojit děti, jak pro radost vyrobit šperk, dřevěnou hračku, pískoviště či stoličku. Martin Patřičný výtvarník-dřevař, autor knih, vypravěč Řemeslu se vyučil soukromě u svého strýce řezbáře a soustružníka. Výtvarné práci se dřevem se plně věnuje od roku 1988. Uspořádal řadu Dřevěných večerů – diskusních i hraných s poezií a živou hudbou. Společně s Václavem Větvičkou a Hanou Hegerovou vyhlásili Den stromů (poprvé 20. 10. 2000). Martin Patřičný je spoluautorem scénáře a průvodcem 26dílného televizního dokumentu Kus dřeva ze stromu, režírovaného Bedřichem Ludvíkem. Má za sebou přes sto výstav v tuzemsku i zahraničí. Knihy Martina Patřičného vydané v nakladatelství Grada: Pracujeme se dřevem (1998, 1999, 2004, 2010) Dřevo krásných stromů (2001, 2005) Všecky krásy dřeva (2014) www.patricny.com

Grada Publishing, a. s., U Průhonu 22, 170 00 Praha 7

tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400

e-mail: obchod@grada.cz, www.grada.cz

Pracujeme

SE DŘEVEM

Martin Patřičný

5., přepracované vydání

ZÁKLADNÍ PŘÍRUČKA

Grada Publishing Martin Patřičný Pracujeme se dřevem základní příručka 5., přepracované vydání Vydala Grada Publishing, a.s. U Průhonu 22, Praha 7 obchod@grada.cz, www.grada.cz tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400 jako svou 6477. publikaci Odpovědná redaktorka Věra Slavíková Sazba Jakub Náprstek Fotografie na obálce Jan Šilar Fotografie v textové části Martin Patřičný, Vladimír Svoboda, Idea Import.ante s.r.o., Miroslav Gálik, Peter Karas Fotografie v barevné části Jan Šilar Kresby Šárka Široká a archiv redakce Počet stran 112 Páté, přepracované vydání, Praha 2017 Vytiskly Tiskárny Havlíčkův Brod, a. s. © Grada Publishing, a.s., 2017 Cover Design © Grada Publishing, a.s., 2017 Názvy produktů, firem apod. použité v knize mohou být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy

Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být reprodukována

a šířena v papírové, elektronické či jiné podobě bez předchozího písemného souhlasu nakladatele.

Neoprávněné užití této knihy bude trestně stíháno. ISBN 978-80-271-9620-3 (pdf) ISBN 978-80-271-0307-2 (print) Věnováno Jirkovi. Poděkování patří VOŠ a SUPŠ v Praze 3 na Žižkově náměstí, kde vznikly fotografie většiny strojů a dalšího vybavení dílny (obr. 15, 16, 22, 23, 35, 36, 38, 39, 40, 48, 49, 55, 56, 63, 65, 73, 79).

Obsah

Úvodem ......................................................................................................7

1 Stručný přehled dřev našich nejznámějších stromů ..............................................11

2 Získávání a sušení dřeva ...............................................................................25

2.1 Nákup ........................................................................................................................26

2.2 Sušení dřeva ..............................................................................................................28

2.3 Otázky a odpovědi ....................................................................................................33

3 Příprava dílny .............................................................................................35

3.1 Vybavení dílny ...........................................................................................................36

3.2 Elektrické ruční nářadí .............................................................................................37

3.3 Ukládání nástrojů .....................................................................................................40

4 Práce s nástroji ..........................................................................................41

4.1 Obecný úvod o dřevařských technikách .................................................................42

4.2 Broušení nástrojů ......................................................................................................42

4.3 Štípání ........................................................................................................................45

4.4 Sekání a štípání palivového dříví .............................................................................46

4.5 Tesání, dlabání ..........................................................................................................48

4.6 Hoblování ..................................................................................................................50

4.6.1 Ruční hoblíky ..............................................................................................50

4.6.2 Hoblovky ......................................................................................................51

4.7 Řezání pilami ............................................................................................................53

4.8 Řezání nožem a dláty ...............................................................................................59

4.8.1 Zdobné techniky ..........................................................................................62

4.9 Soustružení dřeva .....................................................................................................65

4.9.1 Soustružení mezi hroty ...............................................................................66

4.9.2 Volné soustružení ........................................................................................67

4.9.3 Čelní soustružení......................................................................................... 68

4.10 Otázky a odpovědi ....................................................................................................70

5 Další práce se dřevem ..................................................................................73

5.1 Vrtání .........................................................................................................................74

5.2 Dýhování ...................................................................................................................75

5.3 Ohýbání .....................................................................................................................76

5.4 Obklady .....................................................................................................................77

5.5 Skládání dřeva ...........................................................................................................78

5.6 Spojování dřeva .........................................................................................................79

5.6.1 Pevné spoje ..................................................................................................79

5.6.2 Rozebíratelné spoje .....................................................................................80

5.7 Lepení ........................................................................................................................82

5.8 Otázky a odpovědi ....................................................................................................84

6 Povrch a ochrana ........................................................................................85

6.1 Hladká a čistá plocha ...............................................................................................86

6.2 Ochrana dřeva ...........................................................................................................89

6.3 Otázky a odpovědi ....................................................................................................92

7 Výrobky ze dřeva......................................................................................... 95

7.1 Stojan pro vánoční stromeček .................................................................................96

7.2 Jednoduchá stolička .................................................................................................98

7.3 Dřevěná hračka .........................................................................................................99

7.4 Divadélko a loutky ..................................................................................................100

7.5 Dřevěný šperk .........................................................................................................103

7.6 Samorosty ............................................................................................................... 104

7.7 Pískoviště .................................................................................................................106

7.8 Stůl ...........................................................................................................................107

7.9 Otázky a odpovědi ..................................................................................................108

Použitá literatura ...................................................................................... 109

Výkladový minislovníček základních výrazů ......................................................110

Rejstřík....................................................................................................111

Úvodem

7

Úvodem

Páté vydání knihy je bezesporu úspěchem jejím, autora i nakladatele. Já mám pocit,

že hlavně dřeva! Proto jsem na úvod seškrtal úvody minulé. Popularita dřeva nejen

trvá, ale stále roste. Na trhu se zabydlela taková žeň literatury o dřevě, že začíná být

problém si vybrat. Takže – toto je základní příručka o práci s materiálem, který je

nám tak blízký především tím, že byl „živý“ a že jsme s ním miliony let žili pospolu.

Proto mu můžeme porozumět. Najdete tu, jak doufám, ty nejdůležitější informace

a snažili jsme se je i zpřehlednit a aktualizovat. Jen dřevo se nezměnilo. Doba dře

věná neminula, stále trvá. Je dobré mít alespoň tuto jistotu.

Cokoliv si ze dřeva uděláte s chutí, pro někoho i pro sebe, vás bude těšit. Tvořit

můžete v podstatě dvěma způsoby – buď víte předem, alespoň přibližně, co chcete

dělat, nebo nějaké dřevo získáte, přijde k vám, zaujme vás a vy pak vlastně pracujete

společně s ním. Pak už pro vás není jen materiálem. Rukama a domácím strojním

vybavením můžete jen občas konkurovat dnešní leckdy špičkové technologii. Jste-li

prakticky zaměřeni, je třeba se s tím vyrovnat. S postupující technikou a automatizací

máme čím dál větší potřebu mít doma něco svého. A je dobře, když děti vidí tátu

„pracovat“ (o ženě nemluvě).

Práce se dřevem je voňavá a krásná, nicméně pro úspěch v ní je nutno mít na paměti

jednu hlavní věc: dřevo, než se k vám dostalo do dílny či na stůl, bylo stromem,

individualitou, živým tvorem. A jeho vlastnosti tomu odpovídají. Dřevo prostě není

neměnné. Mám za sebou hezkých pár let hraní si s ním, výstavy, debaty... Ale nemylte

se, nevytahuji se. Mohu radit jen proto, že jsem vlastnoručně napáchal řadu chyb

(i krvavých) a o některé z nich se s vámi podělím, abyste je nedělali i vy. Cílem tvorby

není mít zjizvené ruce (nejen je).

Soustředím se především na ruční práce, větší stroje a zařízení pomíjím. Rovněž

vás nevybavím detailním popisem a návodem, jak udělat z překližky či dřevotřísky

poličku – odkazy na podobné návody lze v dostatečné míře najít v seznamu pou

žité literatury.

V úvodní části píšu o dřevě a práci s ním obecně (zdaleka ne vyčerpávajícím způso

bem). Ve střední probírám různé techniky obrábění dřeva a závěrečná část je věnována

těm druhům výrobků, o nichž příliš literatury není a které si může zkusit každý, leccos

i s dětmi, bez nějakého zvláštního vybavení. Čerpám většinou z vlastních zkušeností,

takže pokud nenajdete přímo to své téma, odpusťte. Nikdo toho neumí dost...

PRACUJEME SE DŘEVEM

8

Tato kniha by měla posloužit jako malý rádce, jehož prostřednictvím vám mohu na

bídnout svou pomoc. Avšak to rozhodující a důležité jste vy. Vaše myšlenky, chuť,

láska ke dřevu, ruce...

A nejdůležitější jsou stromy. Naši miláčkové a naše naděje na přežití...

Součástí knihy jsou vedle několika dalších vlastních ukázek dřevěných výrobků

i otázky, které mi při různých besedách často kladete, a já se na ně pokouším srozu

mitelně odpovědět. Přeji vám, aby s vámi dřevo spolupracovalo.

Martin Patřičný

Tohle nepřeskočte!

Zkuste si představit strom jako velký svazek velmi tenkých trubiček. Pomůže vám to

mimo jiné k pochopení pevnosti dřeva. Vidíte v krajině vysoký strom, jak se kymácí

v prudkém větru a jen málokterý se zlomí. Takže v podélném směru je dřevo nejpev

nější (obr. 1 a 2).

Obr. 1  Největší pevnost

Úvodem

9

Obr. 2  Nejmenší pevnost

Při jakémkoli obrábění postupujte od kořene do koruny (obr. 3) – ne v opačném

směru. To platí při osekávání větví, při řezbě dláty či hoblování. U prkna či fošny

některých dřevin lze ze dřeva směr vláken dobře vyčíst.

Obr. 3  Směr růstu stromu Stručný přehled

dřev našich

nejznámějších

stromů

1

PRACUJEME SE DŘEVEM

12

1

Tisíce let jsme my, lidé, žili se dřevem a používali ho. Po celou tu dobu jsme získá

vali dva základní okruhy vědomostí – jednak o zpracování dřeva, jednak o dřevě

samotném. Pro účely této útlé publikace jsem vybral devatenáct našich nejzná

mějších druhů dřev (čtrnáct v nich najdete v barevné příloze) a pokusil jsem se je

velmi stručně (a možná i nedostatečně) popsat. Snad to ale bude pro začátek stačit.

Vážnější zájemce o obecnější poznání musím odkázat na své knihy Dřevo krásných

stromů a Velká kniha o dřevě.

Jednotlivé druhy ukazuji ve třech základních pohledech – řezech (obr. 4):

a) příčný – transverzální,

b) středový – radiální,

c) tečný – tangenciální.

Každý řez je jiný, proto se u každého druhu dřeva zobrazují všechny tři. Řezy jsou

obroušené a přírodní, tzn. bez vosku, laku apod. – viz barevná příloha s vyobrazením

řezů jednotlivých stromů.

Nejčastější otázka, kterou dostávám, zní: „Které dřevo máte nejraději?“ Chci-li být

vtipný, parafrázuji text k písničce Jiřího Suchého a odpovídám, že to, které mám

zrovna v ruce. Serióznější odpověď je však zřejmá – každé dřevo je na něco a hodí se

k něčemu jinému. Každé má někde své místo a jinam nepatří. Je totiž nesmysl dělat

z topolu topůrko, z borovice obklady sauny či ze dřeva břízy okenní rám.

Dřeviny dělíme především na jehličnaté a listnaté.

V úvodu jsem vás požádal, abyste si strom představili jako velký svazek tenkých

trubiček, říkejme jim zde cévy. Listnaté stromy se od sebe liší tak, že některé

Obr. 4  Základní řezy: a) příčný, b) středový, c) tečný

a) b) c)

Struč

N

ý přehled dřev

N

ašich

N

ej

ZN

ámějších

S

tromů

13

listnáče mají cévy kruhovitě uspořádané (uspořádané cévy tvoří jednu vrstvu v letokruhu) a jiné listnáče mají cévy volně roztroušené. Letokruhy vyznačují pravidelné roční přírůstky stromu a umožňují „čtení“. Mají širší jarní a užší letní vrstvu. Hlavními zástupci dřevin s cévami kruhovitě uspořádanými jsou dub, jasan, jilm, akát. Cévy volně roztroušené mají tvrdá dřeva – buk, javor, habr, a měkká dřeva – lípa, olše, topol viz barevná příloha. Smrk Dřevo smrku je smetanově bílé až nahnědlé, s výraznými letokruhy. Na všech třech řezech snadno zaznamenáme zřetelné barevné odlišení jarní a letní přírůstkové vrstvy dřeva. Jádro není barevně odlišeno, pokud se místy (od oddenku) vyskytuje ve dřevě tmavší zahnědnutí, jedná se o vadu, počátek hniloby. Smrk je i přes svou měkkost houževnatý, poměrně pevný a pružný. Ze všech jehličnanů je také nejznámější a nejpoužívanější (viz barevná příloha). Borovice Dřevo borovice je měkké, křehčí než smrk, bělová část je smetanově bílá až k okru, jádro oranžově hnědé až dorezava. Letokruhy jsou výrazné. Bělové dřevo trpívá charakteristickým zamodráváním došeda, což se považuje za vadu na kráse. Díky odolnosti se borové dřevo dodnes používá především na okna a dveře, včetně rámů. Mořidla i nátěry přijímá borovice hůře než smrk, její jádrové dřevo se také obtížněji lepí. Největší nevýhodou při obrábění a broušení borového dřeva je silné zanášení nástrojů či brusiva (viz barevná příloha). Modřín Modřínové dřevo je polotvrdé, tvrdší než smrkové nebo borové, pevné a trvanlivé. Bělová vrstva je světle žlutohnědá, jádro okrové až červenohnědé. Na vzduchu a po napuštění tmavne. Texturu (kresbu letokruhů) má hustší než smrk a vyniká krásou mnoha drobných, většinou dobře zarostlých součků. Dobře se obrábí, nezalepuje nástroje tolik jako borovice a lépe přijímá lepidla i napouštění. Odedávna se modřín používal k výrobě masivního nábytku, schodů, zábradlí, obložení a podobně (viz barevná příloha). Akát Od úzké hnědobílé běli jde ke dřeni žlutozelenohnědá barva, s rozdílnou, mnohdy zajímavou kresbou. Letokruhy jsou dobře viditelné. Akátové dřevo je těžké, velmi tvrdé, značně pružné a houževnaté. Dobře odolává vodě i počasí. Poměrně dost „pracuje“, trhá se a bortí. Při rychlém sušení praská. Ideálně se hodí na silně namáhané násady, topůrka a rukojeti (viz barevná příloha).

PRACUJEME SE DŘEVEM

14

1

Dub

Dubové dřevo je jedno z nejžádanějších už odedávna. Má poměrně úzkou, světlehně

dou běl a široké, stejnoměrně hnědě zbarvené jádro. Základními vlastnostmi dubo

vého dřeva jsou tvrdost, pevnost, houževnatost a trvanlivost. Z našich dřev nejdéle

vzdoruje nejen povětrnostním podmínkám, ale i střídání vlhka a sucha. Z dubového

dřeva se vyráběly piloty k mostům a lávkám, sudy i mlýnská kola, za všech dob bylo

oblíbené v nábytkářství. Využívalo se v masivu i na krájení dýh. S dubem pracovali

a pracují řezbáři a sochaři, dá se řezat dláty i napříč vláknům. Dobře se lepí i moří

(viz barevná příloha).

Jasan

Běl, u mladých stromů široká, u starých užší, je smetanově bílá, u některých jedinců bě

lejší než javorová, jindy narůžovělá. Jádro bývá nepravidelně ohraničené, tmavohnědé.

Výrazné letokruhy vytvářejí krásnou kresbu, která má na starém nábytku nazlátlý lesk.

Šikmo řezané pásky se používaly k vykládání. Dřevěné obklady, prkna či dýhy jsou

nejžádanější tam, kde se objevuje kontrast jádra a běli, nebo v místech srůstu. Dobře

se opracovává, soustruží i leští. Jasanové dřevo je pevné, tvrdé, houževnaté, z našich

dřevin je nejpružnější. Používá se proto na výrobu lyží, saní, luků, topůrek či madel

a dodnes se z něho zhotovuje tělocvičné nářadí (viz barevná příloha).

Ořech

Ořechové dřevo je velmi ceněné. Běl má šedobílou, někdy s jasně žlutými skvrnami

na okrajích směrem k lýku. Jádro je proměnlivé, většinou tmavohnědé. Bývá černě

ohraničeno a barva závisí na půdních podmínkách. Dřevo je tvrdé a pevné, díky

obsahu třísla i poměrně trvanlivé. Dobře se obrábí, ohýbá, soustruží i řeže dláty. Ode

dávna se používalo k dýhování nábytku i vykládání (intarzie) (viz barevná příloha).

Habr

Habr je z našich dřev nejtvrdší a touto vlastností se může srovnávat jen s některým

akátem či javorem babykou. Jeho dřevo je husté, stejnoměrně šedobílé až hnědobílé.

Barevné změny lze najít u starších kusů okolo dřeně. Po vyschnutí je stálé. Dobře

přijímá lepidlo i mořidla, je bez lesku. Napodoboval se jím eben. Habr se používal

a dodnes se používá na čepy, palice i šrouby, na klíny, na hoblíky, rukojeti apod. (viz

barevná příloha).

Buk

Bukové dřevo patří z listnáčů k nejznámějším. Je tvrdé, málo pružné a poměrně

pevné. Barvu má světle hnědou až narůžovělou, pařením získává tmavší, charakteri

stickou barvu. Je stejnorodé a husté. Používá se v nábytkářství, na ohýbaný nábytek

i na krájení dýh. Trvanlivostí nevyniká, ale velmi dobře se obrábí, moří a lepí (viz

barevná příloha).

Struč

N

ý přehled dřev

N

ašich

N

ej

ZN

ámějších

S

tromů

15

Javor Javorové dřevo patří k nejsvětlejším z našich dřev, je smetanově slonovinově bílé, do krémova. Okolo dřeně či suků se někdy objevují zelené nebo černohnědé pruhy a skvrny. Někdy se tvoří široká, tmavá, nepravidelně ohraničená dřeň. Jinak jádro není barevně odlišeno. Dřevo je tvrdé a lesklé. Dobře se opracovává, soustruží, moří, bez problémů přijímá lepidlo. Často se ještě vyběluje peroxidem a čpavkem. Kvůli kontrastu se používá v nábytkářství, v dýhách i v masivu (viz barevná příloha). Bříza Dřevo břízy je smetanově bílé, někdy našedlé, nahnědlé i narůžovělé, bez lesku. Je stejnoměrně husté, středně tvrdé, pevné, dobře se ohýbá. Za syrova se řeže (dláty) mnohem lépe než po vyschnutí, jako ostatně většina dřev. Špatně odolává vlivu počasí, podléhá zvláště hnilobě a houbám. Vždy se používalo na topení, hlavně jako polena do krbů. Při sušení na vzduchu proschne bez prasknutí na obvodu i v kulatině (do průměru cca 15 cm), a proto je odedávna mají v oblibě především soustružníci. Dodnes se z něj točí korbele, vázy, svícny, kořenky či slánky. Dobře se moří i přijímá lepidlo. Vzrostlé silné kmeny se krájejí i na dýhy (viz barevná příloha). Lípa Smetanově až žluto či šedobíle zbarvené, poměrně pevné, měkké dřevo je stejnoměrně husté. Není příliš trvanlivé a musí se chránit zejména před červotočem. Po kvalitním vysušení se nebortí a málo sesychá. Dobře přijímá lepidlo, dobře se tónuje a moří. Lze je čistě řezat dláty, a to i přes vlákna. Lipové dřevo je především nepostradatelným materiálem pro řezbáře (viz barevná příloha). Olše Dřevo je žluté, někdy narůžovělé až šedooranžové. Je stejnoměrné, bez výrazných letokruhů a barevně odlišeného jádra. Olšové dřevo je měkké, pevné, snadno se štípe, dá se řezat dláty i přes vlákna. Dobře přijímá lepidlo. V řezbářství je z „měkkých“ dřev hned po lipovém nejoblíbenější, ale stejně jako lipové dřevo je třeba jej chránit před červotočem (viz barevná příloha). Topol Topolové dřevo je měkké, řídké, nepříliš pevné, na řezu chlupaté. Je lehké, dobře se moří a přijímá všechny druhy lepidel. Používá se na krájení dýh na tzv. poddýžky. Dobře vyschlé topolové dřevo se dá použít jako obklad do suchých saun, neuvolňuje pryskyřici (viz barevná příloha). Třešeň Dřevo je tvrdé, pevné, pružné a houževnaté, s poměrně výraznými letokruhy. Bělová část je úzká, smetanově narůžovělá až žlutá, jádro červenohnědé, na vzduchu časem

+

PRACUJEME SE DŘEVEM

16

1

červená a tmavne. Lesní stromy mívají dřevo trochu tmavší. Krájené dýhy, masivní

fošny nebo prkna upoutávají výraznou kresbou. Třešňové dřevo se dobře obrábí, má

mírný lesk. Špatně se řeže dláty přes vlákna, ale pro soustružnické a truhlářské práce

je vhodné. Hodně se bortí a „pracuje“, přířezy je nutno sušit pomalu a důkladně je

proložit. Používá se v nábytkářství (viz barevná příloha).

Švestka

Dřevo švestky je husté, stejnoměrné a velmi tvrdé. Lze využívat jen menší kusy, které

se však musí sušit zatížené a pomalu. Běl je úzká, žlutá, někdy našedlá, jádro růžovo až

červenohnědé. Dobře se soustruží i řeže. Na nábytku může být funkční ozdobou. Patří

do dílen šperkařů, restaurátorů či výrobců exkluzivního nábytku (viz barevná příloha).

Pro zajímavost doplním výčet nejznámějších dřev ještě o tři další, a to formou citace

z knihy Jana Kubeše Praktická technologie dřeva, která vyšla v roce 1931 v Českých

Budějovicích (str. 32–33):

Vrba

„Vrba je příbuzná topolu; pro stavbu a truhlářství nemá významu, ale v košikář

ství je důležitá, zvláště košikářská bílá, žloutková a červená, jež mají mladé pruty

ohebné; jiné druhy jsou lámavé. Vrba roste všude na vlhkých místech mimo tropy,

je jí mnoho druhů; jelikož pel květů vítr roznáší, proto je též mnoho míšenců. Ně

které rostou jen keřovitě, jiné jako stromy as 12 m vysoké. Na hřbitovech a v par

cích, sázívá se vrba smutková. Dříví vrbové nemá ceny, ani jako palivo; je příliš

řídké. Odvaru z listí vrby mandlovky užívá se též místo chininu. Pravý chinin, jenž

je důležitým lékem, na příklad proti malárii, připravuje se z kůry chinovníků, kte

réž jsou domovem v jižní Americe; nyní se však pěstují široce v jihovýchodní Asii

a mají zde v kůře a v lýku až 10 % chininu.“

Jeřáb

„Jeřáb má tvrdé dřevo, jemného vlákna, jehož využívají soustružníci a řezbáři na drob

nosti. Je to význačný strom hornatých krajin, kde se sází podél silnic a na okraji lesů;

z mládí rychle zdravě roste, později zvolní a dostává často rakovinu. Plody – červené

jeřabiny jsou na podzim vítanou krmí ptactvu, také se z nich vyrábí kořalka nevalné pří

chuti. Chutnější plody má jeřáb ovocný, v nějž lze obyčejný jeřáb roubováním zušlechtiti.

Podobné dřevo i užití má střemcha, černý bez, hloh a brslen. Namořením jich na černo

napodobuje se eben a sloužívají k hotovení foukacích nástrojů – fléten a klarinetů.“

Zimostráz

„Zimostráz či buxus dává nejtvrdší a nejhutnější evropské dřevo; u nás vede se pouze

v zahradách co ozdobný i v zimě zelený keř (přesazením drobné listí ztrácí), na jihu vy

růstá v dosti slušný strom. Dřevo nepříjemně páchne, mívalo důležitost v dřevorytectví.“

1

Struč

N

ý přehled dřev

N

ašich

N

ej

ZN

ámějších

S

tromů

17

Smrk (Picea) Borovice (Pinus)

PRACUJEME SE DŘEVEM

18

1

Modřín opadavý (Larix decidua)

Trnovník bílý, akát (Robinia pseudoacacia)

Struč

N

ý přehled dřev

N

ašich

N

ej

ZN

ámějších

S

tromů

19

Dub (Quercus) Jasan (Fraxinus)