načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

Kniha: Pozapomenutá místa - Kamila Šírová Motyčková; Jiří Šír

Pozapomenutá místa
-14%
sleva

Kniha: Pozapomenutá místa
Autor: ;

V naší zemi jsou stovky, spíše tisíce krásných míst. Některá jsou více známá, některá méně, na některá se skoro zapomnělo. Některá bohužel už přestala být krásná a spějí ...
Titul doručujeme za 3 pracovní dny
Vaše cena s DPH:  239 Kč 205
+
-
rozbalKdy zboží dostanu
6,8
bo za nákup
rozbalVýhodné poštovné: 39Kč
rozbalOsobní odběr zdarma

hodnoceni - 69.2%hodnoceni - 69.2%hodnoceni - 69.2%hodnoceni - 69.2%hodnoceni - 69.2% 80%   celkové hodnocení
2 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Rubico
Médium / forma: Tištěná kniha
Rok vydání: 201504
Počet stran: 174
Rozměr: 250,0x170,0x15,0 mm
Úprava: tran : ilustrace (převážně barevné), 1 mapa, portréty
Vydání: První vydání
Spolupracovali: fotografie: Kamila Šírová Motyčková a Jiří Šír, Jaroslav Kocourek, Vladimír Motyčka
Hmotnost: 0,634kg
Jazyk: česky
Vazba: Pevná s přebalem lesklá
ISBN: 978-80-7346-182-9
EAN: 9788073461829
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

V naší zemi jsou stovky, spíše tisíce krásných míst. Některá jsou více známá, některá méně, na některá se skoro zapomnělo. Některá bohužel už přestala být krásná a spějí ke svému zániku, ale o těch až někdy jindy.

Tato kniha připomíná místa, která jsou zajímavá a přitom patří k těm méně známým. Ať už proto, že leží trošku stranou, jsou menší, nenápadná, nebo proto, že jsou zastíněna bližší známější stavbou. Jedná se o hřbitovy, zámky, zahrady, řeky či rybníky, rostliny, nerosty i jiné přírodní zajímavosti, ale i muzea, betlémy, vlaky, skanzeny, technické památky a mnoho dalšího.

(pozapomenutá místa)

Předmětná hesla
Kniha je zařazena v kategoriích
Kamila Šírová Motyčková; Jiří Šír - další tituly autora:
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky
40 Zapomenutá místa / Karlovarský kraj Smraďoch – Vzhůru za smyslovým vnímáním J e obecně známo, že čím více smysly vnímáme naše okolí, tím je zážitek plnější. Přírodní památku Smraďoch, která se nachází nedaleko Mariánských Lázní tak kromě zraku, jak název napovídá, budeme moct vnímat i dalšími smyslovými orgány. Smraďoch je unikátní rašeliniště, které vzniklo na vývěrech minerálních vod a plynů. Tyto vývěry jsou dozníváním dávné sopečné činnosti, která v této oblasti probíhala na sklonku třetihor a místy i počátkem čtvrtohor. Na rozdíl od proslulých karlovarských minerálek jsou však zdejší proplyněné minerální vody studené. Dochází zde totiž k tomu, že dešťová voda proniká do poměrně malých hloubek (50–100 m), kde se do ní dostává z větších hloubek stoupající oxid uhličitý a někdy i sirovodík, který způsobuje nepříliš libý sirný zápach připomínající zkažená vejce. Složení minerální vody je pak závislé i na tom, jaké minerály se do vody dostanou z okolních hornin. Kolem vývěrů bývají často i výkvěty různých solí. Tam, kde se unikající plyny nemísí s vodou, dochází k suchým výronům a vznikají tzv. mofety. Těm se někdy nesprávně říká též bahenní sopky, podle toho, že se v jejich vyústění za deštivého počasí hromadí bahno, kterým pak plyny probublávají. Únik plynů je pak často doprovázen hlasitým mlaskáním, takže když budeme mít štěstí na vhodné povětrnostní podmínky, budeme obohaceni o další smyslový vjem. Za suchého počasí se pak úniky plynů projevují jen slabým syčením z poměrně nenápadných otvorů. Na Smraďochu najdeme též PP Sirňák – království bublající vody PR Smraďoch – Zelené jezírko Lokalita Sirňák nedaleko Horního Kramolína 59 Zapomenutá místa / Liberecký kraj Tip: Dolánky u Turnova – Dlaskův statek z roku 1716 ve stylu pojizerské architektury skrývá expozici lidového obydlí středního zemědělce z 19. sto- letí. V sousední stodole se nachází expozice zemědělského nářadí. Otevřeno je od dubna do října a pak v prosinci denně mimo pondělí. Podrobněji na www.muzeum-turnov.cz/dlaskuv-statek/. později cesta lesem kolem několika vyhlídek v Betlémských skalách. Od rozcestníku Klokočské průchody si můžeme odskočit dolů do obce Klokočí, jednak abychom nepřišli o velice atraktivní úsek v úzkých skalních průchodech, jednak abychom si případně poněkud prozaičtěji naplnili útroby v hospodě v Klokočí. Po návratu na rozcestí si můžeme zajít po žluté ke skalnímu hradu Rotštejn. Trasa je atraktivní, vede četnými úzkými skalními průchody místy po dřevěných nebo vytesaných schodech. Zřícenina středověkého hradu ze 13. století je opředena legendami o pokladu, ke kterému se lze dostat jen na Velký pátek. Hned vedle se nachází skála, která v pohádce S čerty nejsou žerty plnila roli vstupu do pekla. Z Rotštejna se opět vrátíme na rozcestí Klokočské průchody, odkud po žluté pokračujeme okolo jeskyně Postojna přes Bukovinu a Bělou do Turnova. Během naší cesty navštívíme nejen Klokočské průchody, ale i řadu krásných vyhlídek či zříceninu skalního hradu Roštejn Dlaskův statek v Dolánkách u Turnova je krásnou ukázkou pojizerské architektury o Na pískovcových stěnách jsou pěkně vyvinuté voštiny 64 Zapomenutá místa / Liberecký kraj Protržená přehrada – Smutný pomník uprostřed hor J ako varovný prst ční nad poklidně plynoucími vodami Bílé Desné šoupátková věž dávné přehrady. Kolem šumí vzrostlé jizerskohorské smrky. Je tomu více než sto let, kdy byla 17. 10. 1912 zahájena stavba jediné jizerskohorské sypané přehrady. 1. 6. 1915 bylo zahájeno napouštění nádrže, která měla hráz v koruně dlouhou 172,8 m, vysokou 14 m, a měla zadržovat až 400 000 m³. Osudným dnem se nejen pro přehradu, ale i pro 62 mrtvých lidí, pro 307 lidí bez přístřeší a koneckonců pro celé Tanvaldsko, stalo pondělí 18. 9. 1916. V 15:30 upozorňují kolemjdoucí lesní dělníci hrázného na malý pramének prýštící z hráze. Přestože hrázný se vzápětí snaží spolu s dělníky otevřít oba šoupátkové uzávěry výpustí, jsou pro rychle se zvětšující otvor v hrázi nuceni v 15:55 šoupátkovou komoru v chvatu opustit. O pět minut později přijímá poštovní úřad v Desné zprávu, „že nějaký čas poteče korytem více vody“. V 16:15 se začíná bortit dlažba na návodní straně hráze a za další půl hodiny – pouhých 70 minut od zpozorování průsaku – se hroutí celá hráz. Vytváří se průrva široká 18 m a jí se dolů valí dosud zadržených 280 000 m³ vody. Voda, řítící se rychlostí 150 m³/vt. sebou bere celé stromy i s kořeny a vše, co jí stojí v cestě. První stavbou je panská pila s právě přichystanými metry dřeva, které pak jako beranidla pomáhají rozbíjet o něco níže v Desné domy a zabíjet lidi i zvířata. Inženýr Podhajský, který vedl kolaudaci, si v Praze bere po obdržení informace život střelou ze služební pistole. Největší katastrofa v Rakousku-Uhersku nadlouho zpomalila výstavbu sypaných hrází v celé Evropě. Za příčinu neštěstí bylo označeno nedostatečné zhutnění hráze, chybějící jílové Jen šoupátková věž připomíná dávnou tragédii... Zbytky Protržené přehrady postupně pohlcuje les 86 Zapomenutá místa / Olomoucký kraj Klášterní Hradisko – Na exkurzi do nejkrásnější nemocnice O lomoucká městská památková rezervace přitahuje zájem turistů nejen našich, ale i z jiných částí světa. Kdo by neznal unikátní sloup Nejsvětější Trojice na Horním náměstí, do kterého se dá vstoupit? Proslulý je rovněž soubor barokních olomouckých kašen, arcibiskupský palác, kostely sv. Michala nebo Panny Marie Sněžné o katedrále sv. Václava se Zdíkovským (dříve Přemyslovským) palácem ani nemluvě. Trošku stranou pozornosti stojí jedna z nejvýznamnějších kulturních památek Olomoucka, kterou je klášter Klášterní Hradisko, někdy přezdívaný Moravský Escorial. Snad je to způsobeno tím, že budova je vnímána především jako vojenská nemocnice, která zde sídlí od roku 1802. První klášter na tomto místě začal stavět roku 1077 pro benediktinské mnichy moravský kníže Ota I. Sličný s manželkou Eufemií. Klášter byl několikrát poničen – roku 1161 vojsky Soběslava II. nebo roku 1241 při nájezdu Tatarů. Klášteru neprospěla ani návštěva táborských vojsk roku 1429, ale nejhůře dopadl roku 1432, kdy jej – s výjimkou kostela sv. Štěpána – vypálili a následně ještě rozbořili olomoučtí měšťané. Dalšího rána na stavbu obnovenou Jiřím z Poděbrad dopadla po kapitulaci královské posádky za války s Matyášem Korvínem roku 1468, kdy byl klášter po několika měsících s papežovým souhlasem opět rozbořen. Kdo by si myslel, že boření je již konec, bude zklamán. Klášter byl znovu osídlen roku 1498 a měl přes sto let klid. Další velké škody však napáchala stavovská vojska, která klášter obsadila v červnu roku 1619. Znovu byl klášter rozbořen za pobytu švédských vojsk roku 1642. V roce 1689 byl položen základní kámen nového kostela, na který navázala stavba východního křídla v roce 1661. Novostavby se však nelíbily stavebníkům a tak byl klášter stržen a nahrazen novými budovami podle plánů proslulého barokního stavitele Giacomma Pietro Tencally,. Výstavba se však poněkud vlekla a tak byla dokončena až roku 1738, na podobě prelatury se podílel přepracováním Tencallových plánů Domenico Martinelli. Když už se zdálo, že klášter bude mít svatý pokoj, byl zrušen josefínskou reforBohatě zdobené předsálí Slavnostního sálu Slavnostnímu sálu dominuje freska Zázračné nasycení Historie Klášterního Hradiska sahá až do 11. století 143 Zapomenutá místa / Ústecký kraj lých technických vlastnostech používané k výrobě štípané i řezané dlažby, které dosahují výšky až 7 m a mocnosti 80–100 cm. K lomu se dostaneme z obce po značené cestě okolo chátrajícího pozdně barokního zámku a klášterního kostela Nanebevzetí Panny Marie. Na lokalitě můžeme pozorovat příčně rozpukané zahnuté sloupce, které vypadají, jako by byly složeny z mnoha bochníků postavených na sebe. Však se jim proto také říká Konojedské bochníky. Ohyb sloupců byl způsoben buďto tvarem terénu nebo jeho pohybem v době výlevu lávy. Bochníkovité rozpraskání vyvřelé horniny pak mohl podpořit značný obsah vody z usazenin křídového souvrství v podloží. Lokalita je cenná i botanicky, protože se na ní vyskytují i některé vzácné druhy rostlin, jako vstavač osmahlý nebo mochna skalní. Tipy: Helfenburk – zřícenina hradu zvaného též Hrádek se nalézá asi 3 km jihovýchodně od Úštěka, odkud k němu vede žlutá značka. Do podoby jednoho z největších severočeských hradů jej nechal rozšířit arcibiskup Jan z Jenštejna. Na hradě zemřel 26. 12. 1431 Konrád z Vechty, bývalý arcibiskup pražský, daný papežem do klatby zato, že se přihlásil ke Čtyřem artikulům pražským. Mezitím ještě po smrti Václava IV.korunoval Zikmunda Lucemburského českým králem. Arcibiskup byl patrně pohřben ve zdejší hradní kapli, dodnes prý na hradě příležitostně straší, nemaje klidu. Drahomyšl – menhir Zkamenělý mnich severně od obce v polích, přístupný po polní cestě. Sloupcovitá odlučnost tefritu odkrytá v opuštěném lomu Detail „konojedských bochníků“ Zřícenina hradu HelfenburkMenhir Zkamenělý mnich 147 Zapomenutá místa / Ústecký kraj Tipy: • Klobuky – severně od obce při silnici na Peruc stojí v polích zajímavá megalitická památka – menhir zvaný Zkamenělý pastýř. • Slavětín – severozápadně od obce se při křižovatce polních cest nachází další z megalitických památek – menhir Baba. • Hřivčice – přímo v obci najdeme ještě jeden menhir, který od roku 1680 sloužil jako ukazatel cest. zemřel. Vlastní chrám tak mohl založit již nejvěhlasnější bojovník své doby, Plichta z Žirotína, člen družiny krále Jana Lucemburského, první z rytířů, který žil v letech 1291–1322. Založen mohl být na svátek Nejsvětější Trojice 13. 6. 1400 abatyší kláštera Eliškou (Alžbětou) ze Žirotína, (na to ukazuje možná inspirace severním portálem Týnského chrámu). Konečně přichází v úvahu založení Jaroslavem z Žirotína někdy okolo roku 1443. Staneme-li mezi nedokončenými zdmi chrámu, měli bychom si uvědomit, že toto 9 m široké, 21 m dlouhé a přes 20 m vysoké torzo je pouze kněžiště. Katedrála měla dosahovat délky 50 m a šířka i s kaplemi měla být 22 m. Průčelí bylo navrženo se dvěma věžemi. Z poměrně krátké západní části trojlodního chrámu zbyly pouze jižní věž s portálem, polovina zdi západní a základy zdí ostatních. Ze čtyř lodních pilířů byly tři bohužel zbořeny a na čtvrtém částečně spočívá mladší zvonice. Místo je zajímavé i tím, že je podle psychotroniků postaveno nad silnými pozitivními zónami protínajícími se ve tvaru kříže. Mnoho lidí zde po chvíli zažívá radostné stavy. To můžeme vyzkoušet i my, areál je volně přístupný. Menhir Baba u Slavětína Zkamenělý pastýř u Klobuk Detail klenáku, bohatě členěný portál a kněžiště


       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.