načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Povolání režisér -- Rozhovor Bohdana Slámy s Milošem Formanem - Bohdan Sláma; Miloš Forman

Povolání režisér -- Rozhovor Bohdana Slámy s Milošem Formanem

Elektronická kniha: Povolání režisér -- Rozhovor Bohdana Slámy s Milošem Formanem
Autor: ;

Rozhovor, který v létě roku 2012 vedl Bohdan Sláma s Milošem Formanem, se dotýká podstaty práce režiséra a scenáristy. Legendární filmový režisér v něm odkrývá cesty, které ho ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  149
+
-
5
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma tištěná forma

hodnoceni - 66.5%hodnoceni - 66.5%hodnoceni - 66.5%hodnoceni - 66.5%hodnoceni - 66.5% 75%   celkové hodnocení
2 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » PROSTOR
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF, EPUB, MOBI, PDF
Upozornění: většina e-knih je zabezpečena proti tisku
Médium: e-book
Počet stran: 277
Rozměr: 24 cm
Úprava: ilustrace (některé barev.), portréty
Vydání: Vyd. 1.
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-726-0286-5
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Rozhovor dvou filmových režisérů Bohdana Slámy a Miloše Formana o filmech a filmovém řemesle. Rozhovor s filmovým režisérem Milošem Formanem byl natočen v roce 2012 v rodinném sídle Formanových ve Warrenu. Setkávají se tu dva tvůrci, které dělí nejen věk, ale i zkušenosti, filmové vidění, práce s herci. Konfrontují své názory, své filmy, hledají společnou řeč a pokoušejí se překlenout vzdálenost, která je dělí. Zajímavá je spontánnost jejich rozhovoru, při kterém je Bohdan Sláma zasvěceným tazatelem, zatímco Miloš Forman někdy úsečným, někdy vstřícným průvodcem světem filmu. Na rozdíl od Formanovy předchozí autobiografie se tedy nejedná o tiše plynoucí vyprávění, ale o dialog, který osvětluje povolání režiséra. Text doprovázejí fotografie z natáčení i z Formanova archivu.

Popis nakladatele

Rozhovor, který v létě roku 2012 vedl Bohdan Sláma s Milošem Formanem, se dotýká podstaty práce režiséra a scenáristy. Legendární filmový režisér v něm odkrývá cesty, které ho přivedly až na samotný vrchol toho, co lze v tomto oboru dosáhnout, a díky citlivému tazateli neopomíjí žádnou z filmových disciplín. V zaujaté debatě se čtenář dozví o hledání námětů, psaní scénáře, kritériích používaných při výběru herců, zákulisí jednání s producenty, ale i odborná fakta týkající se používání kamer, svícení, sestavování dialogů i detailní popisy provedení jednotlivých scén. Text se svým zaměřením výrazně odlišuje od dosud vydaných rozhovorů či biografií Miloše Formana, je určen pro zájemce o filmové umění, může však oslovit i širší veřejnost.

Doslov napsal profesor Jan Bernard. Kniha obsahuje též filmografii Miloše Formana i Bohdana Slámy, dále jmenný rejstřík stejně jako rejstřík filmů a filmových postav. Publikace je vybavena bohatým fotografickým materiálem - jednak archivními fotografiemi z natáčení Formanových filmů, jednak aktuálními snímky obou režisérů během jejich setkání a rozhovoru v domě Miloše Formana v americkém Connecticutu.

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Bohdan Sláma; Miloš Forman - další tituly autora:
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

1


2


3


4


5


6


8


9


10


11

PROSTOR | PRAHA | 2013

POVOLÁNÍ

REŽISÉR

Rozhovor

Bohdana Slámy

s Milošem Formanem © Miloš Forman, Bohdan Sláma, 2013 © PROSTOR, 2013 Photos © David Čálek, 2013 ISBN 978-80-7260-286-5 Kniha vychází s fi nanční podporou Nadace Český literární fond.

Části originální nahrávky rozhovoru exkluzivně na svých webových

stránkách uveřejnil Český rozhlas Radio Wave. Více na wave.cz.

Obsah

Úvodem (Bohdan Sláma) 17

Rozhovor Bohdana Slámy

s Milošem Formanem 24

Umění dialogu 24 Výběr herců, pravdivost 27

Práce s hercem 36Kostýmy, líčení, střih 43

Spontaneita, rytmus 46Herci a neherci 52

Identifi kace s hrdinou 58Vyprávět příběh 64

Studia, pedagogové 76Americká a evropská

kinematografi e 88Postavení kamer 98

Komplexnost pohledu na svět 104Umění gagu 106

Přirozenost dialogu 110Herecká autenticita 115

Kamera 123Svícení, zvuk 128Výběr

scénářů 132Vedlejší role, kompars 137

Kompozice 142Hudba 144Pauzy 146

Nehrdinové 150Společnost 156Téma

generačního konfl iktu 161Téma předstírání 165

Téma oběti 167Téma touhy po harmonii 171

Od námětu přes scénář k režii 176Improvizace 182

Obsazování rolí 183Spolupráce kameramana

a režiséra 187Scéna, kostýmy 192Filmy, které

přežijí 195Příběh geniality a prostřednosti 200

Adaptování her 215Příprava na natáčení 217

Aranžmá scén 222Tempo, rytmus, dramatická

stavba 226Od fi lmu k fi lmu 230Najít

příběh 231Scenáristické školy 235Realita na

plátně 237Komediální nadsázka 243Potřeba

humoru 248

Doslov (Jan Bernard) 254

Filmografi e Miloše Formana 260 Filmografi e Bohdana Slámy 266 Rejstřík fi lmů a fi lmových postav 270 Jmenný rejstřík 272 Původ fotografi í 277 14 15 16

17

Úvodem

[Bohdan Sláma]

Když v roce 1974 přebíral Miloš Forman sošku Oscara za

fi lm Přelet nad kukaččím hnízdem, bylo mi sedm let.Je

ho jméno ofi ciálně neexistovalo. Byl to pro mě nějakýta

jemný pán, rodiče jeho fi lmy viděli a milovali je, my jsme

je vidět nemohli, a právě to jim dodávalo v nastupující

pubertě ohromný sex-appeal. Starší kluci, kteří seodváži

li nosit dlouhé háro, mluvili s vytřeštěnýma očima o tom,

že někdo zná někoho, kdo opravdu viděl fi lm Vlasy! To se

už totiž objevily první videorekordéry, které někdo tajně

propašoval ze Západu, ale u nás v Opavě ho tenkrát ještě

nikdo neměl. Naštěstí existoval svět knih a hudby, který

pomáhal přežít sílící vědomí o tom, že svět, ve kterém

žijeme, je naprosto pošahaný, lež je pravidlo, mocní nás

Premiéra fi lmu Vlasy se

odehrála v New Yorku

14. března 1979

mají v moci, všichni to víme, ale nikdo to není schopen

říct nahlas.

Později, když se režim ve druhé polovině osmdesátých

let začal drolit, jsem v jednom zastrčeném kině v Břevnově viděl Černého Petra. Dění na plátně mě naprosto

ohromilo: krutá pravda o povaze lidské nekomunikace,

blbost naprosto jasně odhalená ve své zničující podstatě,

a přitom jsem se u toho řezal smíchy. Za život se člověk

nepotká s mnoha fi lmy, po jejichž zhlédnutí, když vyjde

z kina, zjistí, že svět se mu zcela proměnil.

Pak už konečně režim padl, otevřel se svět svobody

a jeho nová komplikovanost, a v tomto světě fi lmyMiloše Formana už naplno začaly hrát svou kanonickou roli.

Sledoval jsem, jak Miloš s každým novým fi lmemdokázal rozvíjet a prohlubovat svá bytostná témata, obdivoval

jsem, jak geniálně dokáže oslavit velkou lidskost životních outsiderů, jak dokáže být stále mladý v uvažování

a jak tou ohromnou náročností k sobě a bytostnoupoctivostí osvědčuje znovu a znovu své mistrovství. Přitom pro

mě zůstával zcela vzdálený, představa, že by kupříkladu

přijel na besedu na FAMU, byla zcela nereálná.

Když jsme pak v prosinci 2008 vcházeli s mojí ženou

Mirkou do luxusního domu na kraji Central Parku,klepala se mi kolena. Vyjeli jsme výtahem, otevřely se dveře, za

nimi stál Miloš Forman a měřil si mě pohledem Velkého

skenera. Mirka s Martinou zmizely kdesi v bytě, my se

usadili proti sobě, Miloš s neustálým pátravým pohledem vykopl řeč slovy, jak je ten Klaus příšerný, za oknem

strměly mrakodrapy a já si připadal jako úplný pitomec.

Měl jsem dojem, že selhávám v nevysloveném konkurzu,

styděl jsem se a poléval mě studený pot. Říkal jsem si,

proboha, co to má být, čekám na to setkání tak dlouho,

a nakonec ho zabijeme debatou o nějakém arogantním

politikovi? Naštěstí si v tu chvíli přisedly Martina sMirkou, začaly se řešit děti a v rámci debaty jsem líčil, k jaké


19

genialitě dospěla Mirka ve vaření, protože chystá jídlo

pro našich pět kluků, a jak je to pro mě výhodné, protože

je zalévá mateřskou láskou a na mě z ní občas taky něco

ukápne, a že je skvělé mít velkou rodinu. Miloš se úplně

rozzářil a najednou jsme se začali bavit uvolněně, bezpočáteční křečovitosti a vlastně jako blízcí přátelé.

Od té doby jsme se pak ještě několikrát setkali na vyhlášených večírcích v pražském hotelu Alchymist, kde se

Milošovi dařilo obdivuhodně propojovat lidi různýchzájmů, profesí i názorů do harmonické směsice, nikdy jsme

se ale pořádně nebavili o fi lmu a jeho podstatě. Až v létě

2012 jsem ho požádal, jestli bych s ním nemohl strávit

několik dnů u něj doma v Connecticutu a probrat témata,

která pro mě byla důležitá – zajímaly mě jeho názory

a zkušenosti. Když mi pak při debatě o fi lmových konkurzech Miloš líčil, jak zásadní je pro něj první dojem z herce, pochopil jsem, že první okamžiky setkání tehdy na okraji Central Parku byly právě tím skutečným konkurzem na

to, zda dostanu důvěru, abych mohl k oblíbenému tvůrci

trochu blíž.

Takže tímto chci poděkovat Miloši Formanovi zadesítky hodin trpělivého rozprávění, Martině Formanové za

Scéna z fi lmu Černý Petr

– „mezigenerační dialog“

Petra a jeho otce


20

zprostředkování a za to, jak úžasně se o mě starala, celé

své rodině za to, že jsem díky ní obstál v konkurzu Vel

kého skenera, Gabriele Stejskalové za pomoc s přepisem

části textu a své ženě Mirce ještě navíc za to, že z mno

hahodinové nahrávky, kterou jsem ze své cesty přivezl,

vykřesala tuto knihu.


21


22


23


24

Rozhovor Bohdana Slámy s Milošem Formanem

Seděli jsme s Milošem Formanem v pracovně jehorozlehlého connecticutského domu a už nějakou dobu jsme sipovídali o všem možném. Najednou Miloš sáhl po doutníku,

zapálil si jej, a když po chvíli labužnicky vyfoukl oblaka

dýmu, který se zvolna rozléval po místnosti, cítil jsem, že

ze mne opadává nervozita a já konečně mohu stočit hovor

na téma, které je jádrem celé této knihy – k fi lmu.

UMĚNÍ DIALOGU

 Miloši, chtěl bych se vás nejprve zeptat na něco v souvislosti s Voskovcem a Werichem. Improvizované, cílené

výstupy před divadelním představením, tedyimprovizovaný dialog, byly jejich vynálezem, nikdo jiný to před nimi zřejmě nedělal. Jejich metoda improvizovanéhodialogu je vlastně podobná tomu, co jste používali s Passerem a Papouškem v době, kdy jste začali psát scénáře.

Miloš Forman

s Jiřím Voskovcem.

Foto Jan Lukas


25

Přehrávali jste si situace, předváděli jste si dialogy a ty

jste pak zapisovali?

Nevím, jestli to před Voskovcem a Werichem někdo dělal,

nebo ne, ale jejich dialogy působily autenticky aspontánně. My jsme si všechny scény přehrávali, přitom jsme sidělali poznámky a z nich jsme vybrali, co se nám líbilo nejvíc.

 Je něco úplně jiného, když člověk sedí sám u počítače,

sám si představuje scény a přehrává dialogy, než když si

je může přehrávat s někým dalším.

Sám se sebou konverzovat nedovedu. Takhle jsme na to

byli tři. Fungovalo to dobře, mluvili jsme spontánněstejně jako fi lmové postavy, a z toho, co jsme nakonec dali na

papír, byla cítit určitá autenticita, bylo poznat, že dialogy

opravdu nebyly napsané, ale že jsme je řekli z fl eku.

 Většina českých fi lmů totiž trpí tím, že v nich nenípořádný dialog.

Mně na mnohých českých fi lmech nevadí ani taknedostatek dialogu jako to, že herci mluví úsečně, jakýmsi staccatem. Jejich řeč nemá normální rytmus, plyne strašně rychle: „Kam deš? Co děláš? Co je?“

 Navíc mluví přiškrceným hlasem, aby bylo všemurozumět. Vznikaly dialogy ve vašich amerických fi lmech

podobným způsobem, jako když jste na nich pracovali

s Passerem a Papouškem?

Ano, ale ne pokaždé. S Jean-Claudem Carrièrem jsme si

scénář přehrávali.

 Jak jste to dělali, když je Carrière Francouz? Jean-Claude mluví velice dobře anglicky, takže jsme se

bavili anglicky, a pak nám s posledním pročištěním pomáhal John Guare. Ale to už jsme měli improvizované

scény na papíře a on nás jen upozorňoval na případné

chyby. U dalších scénářů už to tak nešlo. Třeba u Amadea

jsme takový způsob používat nemohli, protože tam nejde

o současnou angličtinu. Snažili jsme se jen, aby dialogy

nezněly moc archaicky.

 Jazyk postav je literární.

Je to literární řeč, kterou jsme trochu převedli do řeči

hovorové, aby byla snesitelná pro ucho a netrčelo z ní

divadlo. Když jsem ale spolupracoval s někým, kdo tyhle

nuance necítil, protože není herec a svou představuneumí ztvárnit, tak mi to nevadilo, převáděl jsem si dialogy

do hovorové mluvy sám.  Řeč postav je ve vašich fi lmech právě proto takpřirozená, že vychází z přirozených impulzů. Když si postavu

dopředu zahrajete a poskládáte dialog na základěfyzického prožitku, zapojíte do procesu celé tělo. Tuhle živost

oceňuju na vašich fi lmech nejvíc.

Když jsem na place, když vidím a slyším herce, je pro mě

jediným kritériem, jestli tomu, co říkají, věřím, nebo ne. To je podstatné. Člověk by sice mohl kolikrát věřit myšlence toho sdělení, jenže zní podivně, strojeně, uměle. Ve chvíli, kdy mu sám najednou nevěřím, tak se musí jet znovu.  A znovu vymyslet i dialog? Někdy, hlavně v případě, že byl scénář detailně napsaný

předem. Napsané slovo vypadá dobře na papíře, alejakmile se vysloví, působí uměle. Pak je někde chyba.

27

VÝBĚR HERCŮ, PRAVDIVOST

 Pokud něco nefunguje, je pro režiséra těžké odlišit,

jestli je chyba v tom, jak je napsaný text, nebo v tom, jak

ho herec říká. Je otázka, jestli donutit herce říct repliku

jinak, nebo si přiznat, že je to špatně napsané, azasáh

nout přímo do dialogu.

To jsi vystihl přesně. Nejdřív je ovšem třeba začít u herce:

Nevěřím tomu, co říkáš, zkus to říct jinak, ještě jinak,ješ

tě jinak... Zkoušej to, dokud ti neuvěřím.

 Věra Chytilová používá originální metodu, když se jí

zdá, že to herci nejde. Protože je přesvědčená, že člověk

reaguje spontánně, když je psychicky rozhozený, vyvede

herce z míry tím, že na něj zaútočí. Dělal jste někdy na

herce podobný nátlak?

Vědomě ne. Možná podvědomě. Jí zřejmě tenhle pří

stup vyhovuje, ale já drastičtější způsoby nepoužívám.

Miloš Forman

s producentem

Saulem Zaentzem 28



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist