Kniha: Povídky prvního dílu Gogolových Večerů na dědince blízko Dikaňky a jejich operní zpracování – Nana Shánělová

Obsáhlá studie rusistky Hany Schánělové se zabývá Gogolovým zájmem o hudbu a folklor a o sběratelství lidových písní, z čehož Gogol hojně čerpal při tvorbě povídek a tzv. skazů. Na Gogolovy literární náměty vznikly opery Musorgského, Čajkovského nebo Rimského-Kosrakova zachycující osobitou teatrálnost, scéničnost a kolorit života prostého lidu. Autorka analyzuje vybrané opery na námět povídky Soročinský jarmark, Svatojánská noc, Májová noc neboli utonulá a Ztracená listina zpracované ruskými a ukrajinskými skladateli, M.P. Musorgským, B.K. Janovským, I. Knorrem, J. Stankovyčem, P. Sokalským, N. Rimským-Korsakovem, M. Lysenkem a J.D. Jaroslavenkem. Detailně se zabývá způsoby, mírou a hudebními prostředky vystižení kvality literární předlohy, charakteristiky postav a specifických rysů skazu. V závěru soupis použitých pramenů a literatury a personální rejstřík.

Publikace se v úvodní části zabývá vztahem N. V. Gogola k hudbě a zjišťuje důvody k tak četnému zhudebňování jeho tvorby. Především se ale věnuje analýze oper, které vznikly na základě skazových povídek prvního dílu jeho Večerů na dědince blízko Dikaňky. Konkrétně se jedná o kompozice M. P. Musorgského (Soročinský jarmark), I. Knorra (Dunja), J. Stankovyče (Kdy kvete kapradí), P. Sokalského (Májová noc), N. Rimského-Korsakova (Májová noc), M. Lysenka (Utonulá) a J. Jaroslavenka-Vinckovského (Vědma). Monografie zejména zkoumá, jak jsou zmíněné Gogolovy povídky ztvárněny v operních libretech a hudbě, jakým způsobem, do jaké míry a jakými vyjadřovacími prostředky se autorům podařilo zachovat a vystihnout kvalitu literární předlohy, charakteristiku postav i umělecký záměr textu.

Katalog nakladatelství > U > Univerzita Pardubice

Katalog předmětový > H > Hudební analýza

Katalog předmětový > H > Hudba a literatura

Katalog předmětový > O > Operní libreta

Katalog předmětový > A > * 19. století * 19.-20. století

Katalog předmětový > O > Opery