E-kniha: Potůčky, kaskády a vodotrysky v zahradě – Jiří Sedlák

Jiří Sedlák

Potůčky, kaskády a vodotrysky v zahradě

Vydala Grada Publishing, a.s.,

U Průhonu 22, Praha 7,

obchod@gradapublishing.cz, www.grada.cz,

tel.: +420 220 386 401, fax: +420 220 386 400

jako svou 2272. publikaci

Odpovědná redaktorka Danuše Martinová

Sazba Artedit s. r. o., Praha

Fotografie v barevné příloze a na obálce Jiří Sedlák

Ilustrace Tomáš Lipert

Počet stran 104 a 12 stran barevné přílohy

První vydání, Praha 2005

Vytiskl Rodomax-Print, s. r. o.

Rezecká 1164, Nové Město n. Metují

© Grada Publishing, a.s., 2005

Cover Design © Grada Publishing, a.s., 2005

Názvy produktů, firem apod. použité v knize mohou být ochrannými známkami

nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

ISBN 80-247-0528-1

OBSAH

Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6

1. Působení vody na člověka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8

2. Umístění potůčku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10

3. Realizace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14

4. Hydroizolační fólie a geotextilie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 28

5. Druhy potůčků . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 32

6. Prameniště . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 37

7. Kaskády a vodopády . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 42

8. Peřeje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 49

9. Řasy a sinice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 51

10. Voda . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 54

11. Čerpadla . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 59

12. Čističky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 66

13. UV lampa . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 72

14. Živočichové . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 75

15. Vodní rostliny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 84

16. Údržba potůčku během roku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100

Literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 102

5Obsah

Úvod

K napsání této knihy mě dovedl jednak fakt, že na našem trhu odbornou

publikaci o realizaci a údržbě potůčků, vodopádů, peřejí a kaskád postrá

dám, jednak mně bylo líto nepodělit se se čtenáři o zkušenosti, které jsem

během let z realizací malých vodních toků nastřádal.

Je určena především majitelům zahrad, kteří uvažují o umístění potoků

a vodopádů na svůj pozemek, ale cenné rady tu naleznou i vlastníci ploch,

kde už nějaký ten vodní tok teče, ale je zanedbaný a evidentně potřebuje

upravit. Výstavba zahradních jezírek a potůčků zaznamenává v poslední

době obrovský rozkvět. Není divu, potůčky jsou efektním doplňkem jezí

rek, vyznačují se dynamikou pohybu a zahradu výrazně oživí. A zcela urči

tě upoutají pozornost návštěvníků.

V jednotlivých kapitolách uvádím nejnovější poznatky a pokouším se ově

řenými radami ulehčit práci těm, kdo se chtějí do projektování tekoucích

vod pustit a zároveň se vyhnout řadě chyb. Uvedeny jsou informace

o vlastnostech UV lamp a čerpadel, o čističkách vody a jejich zapojení do

cirkulačního systému. Shrnuty jsou zde příčiny, jež vedou k tvorbě řas,

a rady pro jejich likvidaci, neboť právě řasy a znečištění vody představují

v současné době největší problém potůčků a tůněk. Seznamuji vás nejen

s výběrem vhodných ryb a živočichů pro dané podmínky, ale i s jejich cho

vem a zvláštnostmi. Nedílnou součástí publikace je rovněž přehled vod

ních rostlin vhodných k osázení břehů s jejich stručným popisem a nároky

na pěstování.

Potůčky si můžeme rozdělit na otevřené a uzavřené systémy. Při otevře

ných cirkulačních systémech využíváme přírodní zdroje vody, jako např.

prameny nebo přírodní potoky protékající přes pozemek. Při uzavřených

cirkulačních systémech musíme vodu přivést z vodovodu, studny či jiné

ho zdroje a pro pohyb vody využijeme čerpadlo. To umístíme v nejnižší

části díla a voda je tak dopravována k nejvýše položenému místu.

Skvělou inspirací jsou potůčky v přírodě, kde obdivujeme proudící vodu,

která bublá, rachotí a ševelí mezi kameny. Mají přirozené zákruty a jsou

většinou velmi dobře modelované. V naší zahradě zpravidla moc velkým

prostorem a hlavně množstvím vody disponovat nemůžeme, většinou se

musíme spokojit s menším spádem, potok teče pomalu, jeho délka je dána

možnostmi zahrady.

V běžných podmínkách bývá dost těžké realizovat horské potoky. Typické

je pro ně množství kaskád a peřejí. Výškové rozdíly mezi pramenem a kon

cem toku bývají mnohametrové, v korytě většinou leží velké balvany,

neboť prudký tok vody drobný písek vymele a odnese pryč. Problematická

je zde existence ryb a rostlin. Rostliny se v prudké vodě špatně uchytávají

POTŮČKY, KASKÁDY A VODOTRYSKY V ZAHRADĚ6

a pomalu rostou. To musíme při tvorbě toku vzít v úvahu. Jestliže chceme

dosáhnout větší rychlosti vody, použijeme silnější čerpadlo nebo zvýšíme

rozdíl mezi horní a spodní hladinou vody. Kaskády a peřeje jsou ozdobou

každého potůčku, jejich realizace však vyžaduje již určité zkušenosti.

Pokud je na zahradě terén svažitý, můžeme vytvořit v potůčku vodopád.

Padající voda je velmi efektní, ale velikost vodopádu je třeba volit takovou,

aby jeho hluk nepůsobil rušivě. Je nepříjemné, když kvůli našemu vodo

pádu či peřejím na nás zvoní sousedi, že neslyší sportovní přenos v televi

zi, a to ani při uzavřených oknech.

Buďme ohleduplní vůči svému okolí, vůči přírodě a dobře zvažme všech

ny zásahy, které v přírodě děláme. Neuvážené kroky se špatně napravují.

Než se pustíme do díla, je třeba vše promyslet. Přípravná fáze by měla být

dostatečně dlouhá a bývá opravdu k nezaplacení. A jestliže vám tato kni

ha při realizaci či údržbě vašeho potůčku pomůže a najdete v ní potřebné

informace, tak splnila svůj účel.

Ing. Jiří Sedlák

7Úvod

1. PŮSOBENÍ VODY NA ČLOVĚKA

Největší část plochy naší planety pokrývá voda. Podstatný díl – přes 70 %

– hmotnosti našeho těla zaujímá také voda. Je základní součástí všech

živých organismů a bez vody si život nedovedeme ani představit. Skrývá

v sobě obrovskou sílu, dokáže ničit a bořit. Voda však rovněž pohání tur

bíny a mlýnská kola. V dávných dobách byla jednou z prvních energií,

kterou lidé začali využívat. Dodnes je to ceněný a levný zdroj ekologické

energie.

Člověka voda vždy přitahovala. Už jako malé děti jsme ihned šláply do nej

bližší kaluže. Náš zrak v přírodě vždy zabloudí k horskému potůčku, čaro

krásnému jezeru, poklidnému rybníku a vzdouvající se řece. Lidé vyhledá

vají přítomnost vody už po staletí. V dnešním hektickém světě je posezení

u potůčku relaxací. Pokud lidé pracují neustále, bez odpočinku např. více

než 8 hodin denně, jejich pracovní výkon výrazně klesá a za 12 hodin udě

lají méně práce než za aktivních 6 hodin. Udržet organismus ve špičkové

aktivitě a vysokém pracovním tempu po dobu několika hodin je nemož

né. Potvrdí to každý sportovec, který po zátěžovém tréninku potřebuje

minimálně dvojnásobnou dobu na regeneraci. Najít vhodný způsob zota

vení pro většinu lidí není snadné, ale přírodně vypadající potůček může

tuto relaxaci podpořit. Na člověka působí jednak esteticky, jednak příjem

ný zvuk proudící vody uklidňuje. Součástí většiny japonských zahrad, kte

ré jsou známým symbolem relaxace, bývá právě malý potůček s řadou

zákrutů, kaskád, proudící voda zde má svůj pevně stanovený řád.

Jedním z nejhorších činitelů působících na zdraví lidí je stres. Jeho odbou

rání nás stojí několikanásobně více minerálů a vitaminů než nachlazení,

nemoc či těžká fyzická práce. Pobytem v příjemném okolí potůčků, vodo

pádů a kaskád můžeme vlivy stresu zmírnit. Potůček v naší zahradě vytvá

ří dobré podmínky k našemu spojení s přírodou. Vodní prvek tak napo

máhá chápat zákonitosti a pravidla přírody.

Naše zdraví také ovlivňují volné radikály, které se do těla dostávají přede

vším upravovanou potravou a dýcháním kontaminovaného vzduchu. Vol

né radikály jsou radikální pozitivně nabité ionty, které škodí tělesným buň

kám a způsobují řadu zdravotních potíží. Hlavně vzduch ve městech

obsahuje až desetkrát více škodlivých částic než vzduch ve volné přírodě.

Všude kolem nás jsou i negativně nabité ionty, které působí opačně – zabí

její škodlivé bakterie, pomáhají rychlejšímu růstu rostlin a kladně působí

na člověka. Značné množství negativních iontů dodávají do vzduchu stro

my, především jehličnany a rostliny při přeměně oxidu uhličitého na kys

lík. Bohužel pozitivní ionty bývají zpravidla v převaze.

POTŮČKY, KASKÁDY A VODOTRYSKY V ZAHRADĚ8

Velikým „výrobcem“ negativních iontů jsou vodopády. Spolu s kaskádami

se podílejí na vytváření příjemné poklidné atmosféry lázní, parků a okras

ných zahrad. Odstraňují ze vzduchu prachové částice a škodlivé plyny.

Proč něco takového nevytvořit i na naší domácí zahradě? Již krátkodobý

pobyt u proudící vody je zdraví prospěšný. Cítíme, že se nám dýchá lépe,

a zvláště za horkého počasí v letních měsících je pobyt venku vlivem zvý

šené vlhkosti i čistoty vzduchu mnohem snesitelnější.

9Působení vody na člověka

2. UMÍSTĚNÍ POTŮČKU

Při umístění potůčku jsme obvykle omezeni dispozicí zahrady, hlavně sva

žitostí terénu. I na rovině sice lze vytvořit potok, a to tak, že břehy zved

neme do valů a vytvoříme malý spád, je to však řešení pracnější, navíc

takový potůček vypadá nepřirozeně, uměle, do zahrady jakoby nezapadá.

Pak je i těžší začlenit potůček do kontextu zahrady esteticky. Proto kdo má

zahradu v rovině, měl by na potůčky rezignovat a svou fantazii raději

uplatnit jinak.

Vodní prvek je velmi často dominantním prvkem zahrady a oko návštěv

níka přitáhne nejdříve. Potůček výrazně oživí a doslova rozsvítí zahradu,

zvláště když máme možnost vytvořit drobné kaskády a romantická zákou

tí. Optimální je umístit vodní tok do mírného svahu poblíž domu. Je však třeba zohlednit případné pěšinky a hlavní pracovní i pohledové trasy v zahradě. Vše musí být provedeno harmonicky, abychom nemuseli kvůli potůčku měnit svoji obvyklou trasu, po níž míříme do domu, skleníku, garáže apod. Už jen samotnému návrhu potůčku bychom měli věnovat zvýšenou pozornost. Jednou vytvořené dílo tu s námi v zahradě zůstane velmi dlouho. Nejprve si ujasníme, co vůbec chceme. Potůček může plnit řadu funkcí, mít různý tvar a vzhled a může zahradu buď fyzicky a opticky propojit, anebo ji naopak rozdělit. Musíme předem vědět, jak velký potůček si přejeme, zda má být samostatný, nebo napojený na jezírko, či spojovat dvě a více jezírek. Potůček může být napájen dešťovou vodou z okapů a zajišťovat tak nepravidelný zdroj vody pro případné jezírko. Kromě své okrasné funkce může plnit i funkci čisticí, když pomáhá dočišťovat jezírko nebo tzv. samočisticí koupací bazén. ✿ Výběr vhodného místa Než přistoupíme k realizaci, namalujeme si plánek zahrady a do něho požadovaný potůček zakreslíme. Pečlivě zvolíme místo, kde bude jeho počátek a kam bude ústit, a usilujeme o co nejvhodnější zakomponování do stávající zahrady. Ten, kdo buduje zahradu novou, má situaci snazší, neboť není tolik omezován. Ti, kdo mají na zahradě přírodní potok, tento krok samozřejmě vynechají. Na toku se snažíme vytvořit zákruty, které se k domu stáčejí, také případné vodopády a kaskády by měly směřovat k obytné části domu nebo k té části zahrady, kde chceme trávit většinu času při odpočinku (obr. 1, 2).

POTŮČKY, KASKÁDY A VODOTRYSKY V ZAHRADĚ10

Potůček bývá někdy umístěn pod úrovní domu. V takovém případě by neměl být od domu příliš vzdálen, protože by část zahrady s potokem vypadala „utopeně“ a cize. Navozovala by dojem, že jde o samostatnou část zahrady, jakoby připojenou k domu dodatečně. Větší část potůčku by proto měla být ve stejné úrovni jako rodinný dům (obr. 3, 4). Výběr vhodného místa pro potůček je však podmíněn i jinými faktory. Základní hledisko je nejen estetické, aby se nám potůček líbil, aby vhodně zapadal do prostoru a dotvářel zahradu. Musíme zohlednit řadu věcných faktorů – přívod elektrické energie pro čerpadlo; místo, odkud chceme potůček pozorovat; umístění osvětlení ať již do vody, pod vodu, či na břeh, aby byl potůček efektně osvětlen, umístění lávek, přechodů a mostů. Svým způsobem je potůček překážka, která nás nutí při jejím překonání upravit krok, překročit jej, nebo použít lávku; bez lávky na frekventovaném místě nám připraví řadu problémů.

11Umístění potůčku

Obr. 1 Chybná orientace vodního toku u rodinného domku

Obr. 2 Takto je to správně – potůček

„přilíná“ k objektu

Obr. 4 Vodní tok esteticky lépe ladí

se zahradou, je-li blíže k domu

Obr. 3 Potůček je od domu příliš

vzdálen

Potůček je harmonickou součástí celé zahrady. Jestliže máme zahradu

v japonském stylu, upravíme podle toho i jeho tok. Pokud máme v zahra

dě skalky anebo solitérní kameny, podobné kameny by měly být

i v potůčku. Zde platí, čím méně, tím lépe. Nesnažíme se na malé zahra

dě, dokonce v jednom potůčku, vystavovat geologické zajímavosti z růz

ných částí světa.

Velmi citlivou záležitostí je velikost potůčku. Nemůžeme potok udělat

přes celou zahradu tak, aby ostatní části zahrady byly jen doprovodným

detailem. Vodní plocha tůňky a toku by neměly zaujímat více jak jednu

třetinu zahrady.

Jestliže chceme, aby potůček opticky navazoval na dům a zapadal přitom

do kontextu celé zahrady, měli bychom podél jeho toku vybudovat pěšin

ku. Tato komunikace navodí v návštěvníku pocit kontaktu se zurčící

vodou.

Máme-li zahradu ve svahu, zpomalíme tok potůčku kaskádami nebo vodo

pády. Vodopád by neměl ústit v nejvýše situované části zahrady, je to

nepřirozené. Jestliže vytvoříme skalku či máme svažitý terén, umístíme

vodopád jednu třetinu od vrcholu skalky či nejvyššího místa v zahradě.

Pomalu tekoucí potůček uklidňuje. Do mělké vody umístíme několik

vyčnívajících oblázků, které rozvlní vodní hladinu a zvýrazní třpyt pohy

bující se vody.

Také povětrnostní podmínky napoví, kam potůček umístit. Voda je stude

ný prvek, a tak se vyhneme místu, kde je silný vítr či průvan. Zvýšili

bychom pocit chladu a setrvávat v tomto místě by nebylo příjemné.

✿ Světlo, stín, listnaté keře a stromy

Před realizací zvážíme i světelné poměry v zahradě, orientaci vzhledem ke

světovým stranám a rozmístění už stávajících stromů a keřů. Je velmi

nepříjemné, když se sluneční paprsky odráží od vodní hladiny přímo nám

do očí. Dbát je třeba i na to, že některé rostliny potřebují více slunečního

svitu (nejvíce lekníny v tůňkách) než ostatní. Je-li potůček z větší části

zakryt stromy, působí ponurým dojmem. Jestliže je potůček trvale vysta

ven celodennímu slunečnímu svitu, musíme se připravit na boj s řasami

a na větší odpar vody. Pokud nejsme omezováni terénem a trasu toku si

můžeme zvolit, je lepší využít místo částečně zakryté stromy, kam slunce

dopadá během dne maximálně 6 hodin, než místo plně osvětlené.

Poblíž břehů nesázíme keře ani stromy s velkým spadem listů. Obvyklým

stromem v blízkosti potůčku bývá v přírodě vrba. My se však bez ní raději

obejdeme, i když vypadá hezky, protože její listy jsou natolik úzké, že pro

jdou oky i větších podběráků a přes zimu v tůňkách a potůčku znečišťují

POTŮČKY, KASKÁDY A VODOTRYSKY V ZAHRADĚ12

vodu. Když už vrbičku na zahradě máme nebo ji chceme mermomocí mít,

stříháme ji pravidelně tak, aby se její růst nevymkl naší kontrole. Jeden

můj přítel má u potůčku již několikametrový strom. Tato vrba jej sužuje

každý podzim a vyčištění vody od spadaného listí ho stojí spoustu času.

Jestliže v zahradě už nějaké listnaté stromy rostou, počítejte nutně s odstra

ňováním spadaného listí z vody během téměř celého roku. Na podzim,

kdy je spad největší, si můžete nepříjemnou práci ušetřit zakrytím potůč

ku sítí – je to otázka zhruba tří neděl.

Ti majitelé zahrad, kteří mají štěstí, že jim potůček přes pozemek již teče,

by měly jen doladit některé partie tak, aby byly bezpečné a bez nevzhled

ných a plevelových rostlin. Pomocí přípobřežních rostlin lze dotvořit kou

zelné scenerie, ale také potok zajistit, zpevnit břehy, popř. snížit průtok

a vytvořit i možnost obtoku, kdyby hrozila velká voda.

✿ Vytyčujeme trasu

Zvolenou trasu potoka prodiskutujeme ještě před výkopem koryta s rodin

nými příslušníky nebo se známými, nejlépe s někým, kdo už má s tímto

typem tvorby nějaké zkušenosti. Poté vytyčíme koryto potoka. Návody na

vyznačení tvaru jsou různé: vápnem, pískem, pilinami či jiným materiá

lem, popř. vykolíkováním. Ačkoli toto uvádí většina literatury, je to způ

sob pracný a změny se špatně zapracovávají. Mně se osvědčila zahradní

hadice, silné lano, kabely atd. Při dotváření se nemusíme pracně ohýbat

a přemisťovat sadu kolíků; hadici špičkou boty prostě jen lehce posuneme

do požadovaného tvaru. Vytyčenou podobu delší dobu pozorujeme

a posuzujeme, jak působí v zahradě. Postupně třeba zjistíme, že se kolem

předpokládaného potoka neprotáhneme se sekačkou na trávu, syn se zase

nemůže vytočit s jízdním kolem při jeho uklízení do garáže a vidíme, že

s kolečkem musíme couvat, abychom vůbec projeli. Veškeré opravy již

hotového potoka by byly později náročné a nákladné.

13Umístění potůčku

3. Realizace

Při samotné realizaci nás čeká jedna z těchto možností:

• budujeme nový potůček,

•

upravujeme potůček s otevřeným systémem.

• upravujeme potůček s uzavřeným systémem, V případě otevřeného systému využíváme, jak jsem se už zmínil, přírodní zdroje vody, např. potok, pramen apod. U uzavřeného systému vodu dodáme z vodovodu či jiného zdroje a pro pohyb vody použijeme čerpadlo. ✿ Budování nového potůčku Při budování koryta potůčku máme na výběr hydroizolační fólii, jíl nebo beton. Betonové koryto je pracné, drahé a vylučuje možnost úprav a změn, což je největší nevýhodou. Jílový potůček je pracný, špatně se udržuje v čistotě a většinou dochází k únikům i k znečišťování vody. Fóliový potůček má řadu výhod – patří k nim jednoduchá manipulace s fólií, nižší náklady na realizaci, snadná možnost dodatečných úprav. Na základě zkušeností doporučuji hydroizolační fólii o tloušťce 0,5–1 mm. Výkop nemůžeme dělat pomocí bagru, jde o detailní práci, při níž nám dobře poslouží rycí vidle, lopata a kolečko. Jemnější práce provádíme pomocí zednické lžíce, motyček apod. Užitečným zařízením je také vodováha; neustále kontrolujeme, zda jsou oba břehy koryta stejně vysoko. I když jsme si koryto předem vyznačili, vyplatí se mít ještě k ruce plánek, kde jsme nakreslili případné kaskády, tůňky a vodopády. Jestliže vytváříme koryto v čerstvé zemině, je třeba koryto ihned zhutnit, jinak by časem mohlo dojít k tomu, že se část koryta nebo břehů slehne. Výkop děláme hlubší asi o 5 cm, než je požadovaná hloubka potůčku, neboť dno bude vyloženo drobnými oblázky (frakce 10–25 mm) – kačírkem. Drcený štěrk (jedná se o úlomky hornin s průměrem 2–20 mm) není moc vhodný – v ostrých kamenech rostliny špatně koření a ostré hrany i sebemenších kamínků mohou fólii poškodit. Když máme koryto potůčku vytvarované, vyhloubíme ještě případné tůňky. Kolem každé tůňky vytvoříme přípobřežní zónu hlubokou od 5 do 25 cm pro mělkovodní a pobřežní rostliny. Sklon stěn vykopané tůňky by měl být kolem 45°, aby se fólie zbytečně nenapínala. Vyhýbáme se ostřejším úhlům a hlavně kolmým stěnám, kde hrozí poškození fólie v tůních vlivem váhy a tlaku ledu. Dno tůňky děláme rovné, aby se dobře čistilo

POTŮČKY, KASKÁDY A VODOTRYSKY V ZAHRADĚ14

a mohli jsme tam umístit kontejnery s rostlinami. Tůňky zadrží v potůčku

značné množství vody, a mohou tam tedy žít ryby. V případě, že si může

me dovolit hlubší tůňku než 50–80 cm, necháváme v ní ryby celoročně.

V tůňce hluboké více jak 50 cm mohou růst také lekníny, které zde zimují

a není třeba je na zimu přemisťovat.

Okraje potůčku zvedneme o několik centimetrů nad úroveň okolního

terénu (obr. 5).

Zvýšený okraj za pár týdnů zaroste travou a rostlinami, a potůček je tak

chráněn proti vtékání nežádoucí vody, např. splachováním při deštích.

Další jeho důležitou vlastností je, že brání vodě z potůčku vytékat; ztráty

vody by totiž potom byly značné. Lidé se často snaží o úplné vyrovnání

okolního terénu a potoka, ale po jedné zimě, či po sesednutí zeminy zač

ne z potoku očividně ubývat voda. Hledat únikové místo, jsou-li okraje

zakryty rostlinami a kameny, to je nepříjemná práce.

Neméně důležitou zásadou je, že profil potůčku neděláme příliš hluboký,

max. 25 cm, neboť by bylo zapotřebí značného množství vody, abychom

vůbec zaznamenali nějaký její pohyb. Hotový výkop pečlivě projdeme

a zkontrolujeme, zda někde nevyčnívají ostré kameny nebo kořeny. Kame

ny odstraníme a kořeny odsekáme sekerou nejlépe 10 cm pod povrchem

a vzniklé díry zasypeme hlínou nebo pískem.

Pak do výkopu položíme geotextilii. Můžeme ji nastříhat na menší části,

aby se nám s ní lépe pracovalo. Jednotlivé části geotextilie pokládáme přes

sebe tak, aby přesah byl alespoň 5 cm. Tyto části není třeba spojovat, neboť

nejsou vystaveny tahu ani tlaku a po zakrytí fólií nedojde již k žádným

posunům. Jestliže je geotextilie mokrá po případném dešti či znečištěna

15Realizace

Obr. 5 Potůček se zdviženými okraji

terén

okraj potůčku

+

zeminou, listy nebo zbytky trav, nevadí to. Mokrá geotextilie se v korytu

a v tůňkách lépe tvaruje.

Na geotextilii položíme fólii. Dáváme pozor, abychom přitom geotextilii

neodhrnuli. Její funkcí je fólii chránit a zároveň bránit jejímu přímému

styku se zeminou. Hledat ve fólii díru v již tekoucím potůčku, zvláště je-li

překryta zase geotextilií nebo jiným materiálem (kokoskou či kačírkem), je

velmi pracné. Fólii pokládáme tak, aby na všech okrajích přesahovala ales

poň 10 cm nad budoucí hladinou vody. Jakmile je položena, napustíme

tůňky a potok vodou a zapojíme čerpadlo. Hladina vody nám ukáže, kde

je fólie u okraje málo vytažena, zároveň případně opravíme místa, kde

potůček přetéká koryto. Vždycky projdeme celé koryto i všechny tůňky

a pečlivě zkontrolujeme okraje fólie. Pokud je fólie zatížena malým množ

stvím vody, můžeme s ní pohybovat. Snížený okraj lze podsypat (obr. 6).

Pokud máme čas, doporučuji nechat takto vytvořený potok dva dny ve

zkušebním provozu, abychom si ověřili, že nedošlo během realizace

k poškození fólie. Znamená to sice určité zdržení, ale už několikrát se

opravdu vyplatilo. Potom vodu vypustíme a upravíme fólii na okrajích

potůčku, tj. zakryjeme její okraj kačírkem nebo trávníkem (obr. 7).

Místo kačírku lze použít i geotextilii (obr. 8)

Dobře se pracuje s kokosovou rohoží, která je ve vodě stálá a vypadá pří

rodně. Když pod ni dáme geotextilii, zaroste i rostlinami (obr. 9). Rohož

může být napojena na okolní terén, protože nevytahuje vodu z potůčku.

POTŮČKY, KASKÁDY A VODOTRYSKY V ZAHRADĚ16

Obr. 6 Uložení fólie po přisypání zeminy

nové umístění fólie

původní umístění fólie

přisypaná zem

17Realizace

okraj fólie

geotextilie

Obr. 7 K zakrytí okraje použijeme kačírek

kokosová rohož

fólie

geotextilie

Obr. 9 Esteticky velice příjemná je kokosová rohož

Obr. 8 K zakrytí okraje lze použít i geotextilii

geotextilie na fólii

geotextilie pod fólií

Okraje můžeme zakrýt také kameny (obr. 10)

Okraj fólie nikdy nezasypáváme zeminou, ale necháváme ho opřený

o trávník – přebytky fólie přehneme a zastrčíme za sebe (obr 11).

V opačném případě dojde k zatlačení fólie do půdy, okraj potůčku se sní

ží, voda začne mizet, a my nevíme kudy. Hledat místo úniku potom zna

mená rozbořit břehy. Při tvarování břehů si pomůžeme provizorně cihla

mi nebo kameny, které drží okraje fólie. Tuto funkci později nahradí

nasypaný kačírek.

V další etapě prací (bez vody) položíme na fólii do lože potůčku geotexti

lii. Geotextilii dáváme tak, aby končila pod okrajem fólie (obr. 12).

Kdybychom ji přes fólii přetáhli, fungovala by jako knot a zamokřovala

okolní půdu. Současně by způsobovala veliké ztráty vody z potůčku. Někdy

to však může být ku prospěchu věci – pokud máme dostatek vody a v oko

lí rostou rostliny vyžadující vlhko. Nemusíme je zalévat, jen dbáme na

POTŮČKY, KASKÁDY A VODOTRYSKY V ZAHRADĚ18

fólie

kámen

Obr. 10 Plynulý přechod mezi trávníkem a kačírkem

Obr. 11 Okraj fólie založíme

fólie

doplňování vody do potůčku. Většímu úniku vody do terénu podél potoka

lze zabránit i tak, že pod zeminu zasuneme slabší fólii (stačí obyčejná PVC

fólie o tloušťce 0,5 mm), přičemž vrstva substrátu musí být pro vlhkomilné

rostliny dostatečná.

Profil fóliového potůčku vyložíme kačírkem. Postupujeme odspodu naho

ru, resp. od konce k počátku potůčku. V uzavřených systémech není vhod

ný jíl ani jemný písek. Drobné částečky jílu a písku se splavují, snižují prů

hlednost vody a mohou poškozovat i oběhové části čerpadla. Kačírek navíc

mají ve všech pískovnách. Doporučuji frakci o průměru 10–25 mm.

Pokud chceme mít v potůčku také rostliny, které vyžadují větší množství

živin, položíme pod kačírek substrát – vyzrálou zem s příměsí rašeliny.

Jestliže uvažujeme o rostlinách, které vyžadují vápník (např. prustka

bahenní), přidáme zbytky staré omítky. Většina přípobřežních rostlin není

příliš choulostivá na kvalitu substrátu, a proto postačí chudší zemina.

Neměla by být kontaminována vyluhovatelnými chemickými hnojivy

a rozhodně vyloučíme humusovou půdu z kompostu. Kdyby se živiny

dostaly do vody, hrozil by extrémní nárůst vodních řas. Substrát velmi

dobře upěchujeme a vždy zasypeme kačírkem, který brání vyplavování

živin. Kačírek můžeme doplnit většími kameny a to tak, aby vytvářely

zajímavou partii; tyto působivé kameny dáváme spíše po krajích a nikoli

doprostřed proudu. I když v přírodě ve větších tocích najdeme i více dru

hů hornin, jež sem přináší a odnáší voda z celého povodí, v našem potůč

ků různé druhy raději nekombinujeme, ani jako vzpomínky na předchozí

dovolené z období několika let a z různých lokalit. Kameny pokládáme

naležato, nestavíme je (obr. 13).

19Realizace

fólie

geotextilie

geotextilie

Obr. 12 Geotextilie končí pod okrajem fólie, nesmí fólii přesahovat