načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Potřeby dítěte v ošetřovatelském procesu - Lucie Sikorová

Potřeby dítěte v ošetřovatelském procesu

Elektronická kniha: Potřeby dítěte v ošetřovatelském procesu
Autor:

Odborná publikace, zcela ojedinělá na českém trhu, je určena studentům ošetřovatelství, porodní asistence, pediatrického ošetřovatelství, všeobecným sestrám a dětským sestrám ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  89
+
-
3
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma tištěná forma

hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9% 100%   celkové hodnocení
2 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Grada
Dostupné formáty
ke stažení:
EPUB, MOBI, PDF
Zabezpečení proti tisku: ano
Médium: e-book
Počet stran: 208
Rozměr: 21 cm
Vydání: 1. vyd.
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-247-3593-1
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Publikace je určena studentům ošetřovatelství, porodní asistence, pediatrického ošetřovatelství, všeobecným sestrám a dětským sestrám uplatňujícím při své praxi metodu ošetřovatelského procesu. Studiem publikace získá student předpoklady pro plánování komplexní základní i specializované ošetřovatelské péče s přihlédnutím ke zvláštnostem jednotlivých vývojových etap dětského a dorostového věku. Důraz je kladen na odlišnosti individuálních potřeb dětí u vybraných klinických jednotek, součástí jsou i praktické návody ošetřovatelského procesu formou příkladů.

Popis nakladatele

Odborná publikace, zcela ojedinělá na českém trhu, je určena studentům ošetřovatelství, porodní asistence, pediatrického ošetřovatelství, všeobecným sestrám a dětským sestrám uplatňujícím při své praxi metodu ošetřovatelského procesu. Studiem publikace získá student předpoklady pro plánování komplexní základní i specializované ošetřovatelské péče s přihlédnutím ke zvláštnostem jednotlivých vývojových etap dětského a dorostového věku. Důraz je kladen na odlišnosti individuálních potřeb dětí u vybraných klinických jednotek, součástí jsou i praktické návody ošetřovatelského procesu formou příkladů. Publikace umožní studentům možnost efektivní aplikace principů ošetřovatelské diagnostiky a metodiky výchovné péče v pediatrickém ošetřovatelství, které vycházejí z dysfunkčních potřeb dítěte.

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Lucie Sikorová - další tituly autora:
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Lucie Sikorová

Potřeby dítěte

v ošetřovatelském

procesu

Potřeby dítěte v

ošetřovatelském procesu

Lucie Sikorová

Grada Publishing, a.s., U Průhonu 22, 170 00 Praha 7

tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400

e-mail: obchod@grada.cz, www.grada.cz

Základní ošetřovatelská

péče v pediatrii

Petra Sedlářová a kolektiv

ISBN 978-80-247-1613-8


Poděkování

Děkuji za spolupráci, rady, připomínky k textu a podporu při tvorběpub

likace svým kolegům a kolegyním z Ústavu ošetřovatelství a porodníasi

stence Lékařské fakulty Ostravské univerzity v Ostravě, Kliniky dětského

lékařství Fakultní nemocnice v Ostravě a Městské nemocnice v Ostravě.


GRADA Publishing

Lucie Sikorová Potřeby dítěte v ošetřovatelském procesu

Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy

Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihynesmí být reprodukována a šířena v papírové, elektronické či jiné podobě bez

předchozího písemného souhlasu nakladatele. Neoprávněné užití této knihy

bude trestně stíháno. PhDr. Lucie Sikorová, Ph.D.

POTŘEBY DÍTĚTE V OŠETŘOVATELSKÉM PROCESU

Recenze:

Doc. MUDr. Michal Hladík, Ph.D.

Mgr. Miluše Vacušková

Vydání odborné knihy schválila Vědecká redakce nakladatelství Grada

Pub lishing, a.s.

Autorka i nakladatelství děkují společnosti NUTRICIA a.s. za finančnípodoru, která umožnila vydání publikace.

 Grada Publishing, a.s., 2011

Cover Photo  fotobanka allphoto, 2011

Vydala Grada Publishing, a.s.

U Průhonu 22, Praha 7

jako svou 4520. publikaci

Odpovědná redaktor Mgr. Iveta Pasáková

Sazba a zlom Milan Vokál

Počet stran 208

1. vydání, Praha 2011

Vytiskly Tiskárny Havlíčkův Brod, a. s.

Názvy produktů, firem apod. použité v knize mohou být ochrannými známkami

nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků, což není

zvláštním způsobem vyznačeno.

Postupy a příklady v této knize, rovněž tak informace o lécích, jejich formách,

dávkování a aplikaci jsou sestaveny s nejlepším vědomím autorů. Z jejichpraktického uplatnění ale nevyplývají pro autory ani pro nakladatelství žádné právní

důsledky.

ISBN 978-80-247-3593-1 (tištěná verze)

ISBN 978-80-247-7105-2 (elektronická verze ve formátu PDF)

ISBN 978-80-247-7106-9 (elektronická verze ve formátu EPUB)


Obsah

Souhrn/Summary ...........................................8

Seznam zkratek .............................................. 9

Úvod ....................................................... 10

1 Člověk, jeho motivace a potřeby ........................... 12

1.1 Třídění potřeb........................................ 13

1.2 Faktory motivace ..................................... 19

1.3 Uspokojení potřeb .................................... 20

1.3.1 Faktory ovlivňující uspokojování potřeb . . . . . . . . . . 22

2 Potřeby v ošetřovatelství .................................. 24

2.1 Potřeby v ošetřovatelském procesu ..................... 24

2.1.1 Ošetřovatelský proces v pediatrickém

ošetřovatelství .................................. 25

2.1.2 Role dětské sestry v ošetřovatelské péči ........... 27

3 Potřeby dítěte ............................................ 30

3.1 Blokování uspokojování potřeb dítěte................... 36

3.2 Potřeby dětí v historickém vývoji....................... 37

3.3 Potřeby dětí v současnosti ............................. 39

3.4 Vývoj potřeb u dětí ................................... 41

4 Fyziologické potřeby dětí ................................. 43

4.1 Potřeba nasycení/výživy............................... 43

4.1.1 Ošetřovatelský proces vztahující se k potřebě

nasycení/výživy ................................ 47

4.2 Potřeba tekutin a elektrolytů........................... 56

4.2.1 Ošetřovatelský proces vztahující se k potřebě

tekutin a elektrolytů ............................ 57

4.3 Potřeba vyprazdňování................................ 60

4.3.1 Ošetřovatelský proces vztahující se k potřebě

vyprazdňování ................................. 62


4.4 Potřeba odpočinku a spánku........................... 66

4.4.1 Ošetřovatelský proces vztahující se k potřebě

odpočinku a spánku ............................ 68

4.5 Potřeba pohybové aktivity ............................. 71

4.5.1 Ošetřovatelský proces vztahující se k potřebě

pohybové aktivity ............................... 77

4.5.2 Konkretizace aktivit sestry odpovídajících

vybraným cílům (metodika) ..................... 81

4.6 Potřeba dýchání ...................................... 85

4.6.1 Ošetřovatelský proces vztahující se k potřebě

dýchání ........................................ 86

4.7 Sexuální potřeby...................................... 91

4.7.1 Ošetřovatelský proces vztahující se k sexuálním

potřebám ...................................... 94

4.8 Potřeba růstu a vývoje................................. 97

4.8.1 Ošetřovatelský proces vztahující se k potřebě

růstu a vývoje ................................. 100

5 Potřeby jistoty a bezpečí ................................. 102

5.1 Potřeba pocitu jistoty a bezpečí ....................... 102

5.1.1 Ošetřovatelský proces vztahující se k potřebě

pocitu bezpečí a jistoty ......................... 104

5.2 Potřeba ochrany zdraví............................... 109

5.2.1 Ošetřovatelský proces vztahující se k potřebě

zdraví ......................................... 111

5.2.2 Konkretizace aktivit – zdravotní výchova

v předškolních a školních zařízeních

(metodika) .................................... 118

5.3 Potřeba sebepéče..................................... 121

5.3.1 Ošetřovatelský proces vztahující se k potřebě

sebepéče ...................................... 124

5.3.2 Konkretizace aktivit sestry v oblasti sebepéče

(metodika) .................................... 126

5.4 Potřeba míru a klidu, potřeba vyhnout se ohrožení ..... 128

5.4.1 Ošetřovatelský proces vztahující se k potřebě míru

a klidu a vyhnutí se ohrožení ................... 131

5.5 Potřeba tepla ........................................ 134

5.5.1 Ošetřovatelský proces vztahující se k potřebě

tepla .......................................... 135 Potřeba ochrany před bolestí.......................... 139

5.6.1 Ošetřovatelský proces vztahující se k potřebě

ochrany před bolestí ........................... 14 2

6 Potřeby psychosociální .................................. 150

6.1 Potřeba lásky a sounáležitosti ......................... 150

6.1.1 Ošetřovatelský proces vztahující se k potřebě

lásky a sounáležitosti ........................... 156

6.2 Potřeba uznání a sebeúcty ............................ 161

6.2.1 Ošetřovatelský proces vztahující se k potřebě

uznání a sebeúcty .............................. 163

6.3 Potřeba stimulace a učení............................. 166

6.3.1 Ošetřovatelský proces vztahující se k potřebě

stimulace a učení .............................. 170

6.3.2 Výchovná zaměstnání dle cíle a věku –

konkretizace aktivit (metodika) ................. 174

7 Duchovní potřeby, potřeba seberealizace ................. 185

7.1 Ošetřovatelský proces vztahující se k duchovním

potřebám a potřebě seberealizace ..................... 189

8 Potřeby nedonošeného dítěte ............................ 191

9 Potřeby dítěte s postižením (zrakovým, sluchovým) ....... 193

10 Potřeby dítěte v paliativní péči ........................... 195

Literatura .................................................. 196

rejstřík .................................................... 204


Potřeby dítěte v ošetřovatelském procesu

8

Souhrn

Předkládaná publikace inovativním způsobem charakterizuje vybrané

dominantní potřeby dětí, navrhuje možnosti sběru dat ošetřovatelské

anamnézy, relevantní ošetřovatelské diagnózy, navrhuje plánovánía realizaci ošetřovatelské péče zajišťující tyto potřeby, s konkretizovanými

aktivitami sestry a přesnou metodikou výchovné péče. Poskytuje čtenáři

ucelený pohled na interakci dítěte jako individua a prostředí, které na

ně působí, vystihuje změny potřeb u dětí od narození až po období

adolescentní a zaznamenává je v ošetřovatelském procesu.

Publikace je v českém ošetřovatelském písemnictví ojedinělá svou strukturou a komplexností. Pro všechny, kteří se s dítětem ve zdraví a nemoci setkávají, napomáhá orientovat se ve specifických dětských potřebách jak obecně, tak i s přihlédnutím k individuálním potřebám každého dítěte. Ozřejmuje teoretická a metodická východiska prokaždodenní klinickou praxi. Obsahově je přínosem jak pro studenty, tak i pro všechny, kteří již pracují v oborech zabývajících se péčí o dítě. Summary Presented publication innovatively characterizes selected principal children’s needs, suggests possibilities of date collection from nursing case histories, relevant nursing diagnoses, proposes planning andimplementation of the nursing care fulfilling those needs, with concreteactivities of the nurse and exact methods of the education system. Enables the reader to receive the comprehensive view on the interactions of a child as an individual and the environment which affects it, presents changes in the children’s needs from the birth till adolescence and correlates them with the nursing process.

The structure and complexity of the publication represent a unique approach in the Czech nursing literature. To all who meet children in health and disease, it can help to orient in the specific children’s needs in general or in specific needs of individual children. It explains theoretical and methodological principles necessary in the everyday clinical praxis. The content can be useful both to students and to all who already work in the area of the children’s care.

Seznam zkratek

9

Seznam zkratek

ADHD Attention Deficit Hyperactivity Disorder (hyperaktivita s po­

ruchou pozornosti) AIDS Acquired Immune Deficiency Syndrome (syndrom získa­

ného selhání imunity) BMI Body Mass Index (index tělesné hmotnosti) CAN Child Abuse and Neglect (syndrom týraného, zneu žíva ného

a zanedbávaného dítěte) CENHPA Czech Network of Health Promotion Agencies (Česká síť

agentur pro podporu zdraví) ENHPA European Network of Health Promotion Agencies (Evrop­

ská síť agentur pro podporu zdraví) EU Evropská unie HIV Human Immunodeficiency Virus (virus lidské imunitní ne­

dostatečnosti) JIPN Jednotka intenzivní péče pro novorozence NANDA­I North American Nursing Diagnosis Association Interna­

tional (Severoamerická asociace pro mezinárodní ošetřo­

vatelskou diagnostiku) NCHS National Center for Health Statistics (Národní centrum pro

zdravotnickou statistiku) NIC Nursing Interventions Classification (klasifikace ošetřova­

telských intervencí) NOC Nursing Outcomes Classification (klasifikace očekávaných

výsledků) WHO World Health Organization (Světová zdravotnická organi­

zace)

Potřeby dítěte v ošetřovatelském procesu

10

Úvod

Ošetřovatelská péče v pediatrii je aplikovaným oborem ošetřovatelství,

který zaznamenal v posledních letech v českém prostředí dynamický

rozvoj, zejména v souvislosti se vzděláváním dětských sester, a to jak

ve specializačních studijních programech, tak na univerzitách v nava­

zujících magisterských oborech. Vzhledem k tomu, že ošetřovatelství

je vědním oborem, v jehož centru zájmu je zajištění potřeb příjemců

ošetřovatelské péče, je ústředním motivem ošetřovatelské péče v  pe­

diatrii zajištění potřeb dětí a dospívajících.

Zájem odborné veřejnosti o ucelenou orientaci v tomto oboru vzrůs­ tá, neboť pole působnosti dětských sester, ale také všeobecných sester v péči o děti nad tři roky věku je široké. Dominantní se stává primární prevence chorobných stavů dětí – zde se dětská sestra podílí na péči jak v ambulantních, tak lůžkových zařízeních. Rozvíjeny jsou strategie zaměřující se na zvýšení emocionální podpory dětí v rámci hospita­ lizací, předoperačních edukací, příprav k hospitalizaci nebo k chirur­ gickým výkonům (Strategies for this include prehospitalization visits, presurgical education and preparation, 24hour parental visitation and sibling visitation guidelines, as well as home care services /Ahmann, 1994/). Tyto praktiky jsou zahrnuty v projektech Family Center Care, v jejichž rámci se kromě dítěte dostává do centra zájmu dětské sestry také jeho rodina.

Pediatrické ošetřovatelství se v rámci primární prevence význam­ ně orientuje na péči o zdravé dítě. Péče není zaměřena orgánově, ale celostně. Věnuje se zabezpečení fyziologického vývoje dítěte a plynulé péči, mj. formou konzultací se školními zařízeními. Stále více je upřed­ nostňována péče o dítě v domácím prostředí, narůstá tedy potřeba větší­ ho počtu kompetentních dětských sester, které mohou o děti pečovat v domácím, přirozeném prostředí a podporovat tak jejich zdravý vývoj. Nepostradatelnou se dětská sestra stává při metodice výchovné péče o dítě na lůžkových odděleních, ale také jako poradce rodičů v domá­ cím prostředí nebo v předškolních zařízeních.

Dětská sestra vykonává ošetřovatelskou péči formou ošetřovatel­ ského procesu, který tradičně zahrnuje pět fází – posouzením počínaje a hodnocením konče (jednotlivé části se cyklicky opakují nebo pro­ línají). Vzhledem k současným požadavkům kladeným na jednotnou

Úvod

11

a přesnou ošetřovatelskou diagnostiku je stále v širším měřítku dopo­

ručována diagnostika NANDA­I.

Dětská sestra by měla mít detailní přehled o fyziologických, psycho­ sociálních i spirituálních potřebách dětí a dospívajících. Ať se věnuje zdravému nebo nemocnému dítěti, vždy musí jeho potřeby správně rozpoznat, respektovat a  rozvíjet. Pro správnou identifikaci potřeb dětí v ošetřovatelském procesu může být nápomocna předložená pu­ blikace, která nejen charakterizuje vybrané dominantní potřeby dětí, ale navrhuje i seznam otázek relevantních pro sběr ošetřovatelské ana­ mnézy, adekvátní ošetřovatelské diagnózy a návrh plánování a realiza­ ce ošetřovatelské péče zajišťující tyto potřeby. Texty jsou doplňovány konkrétními aktivitami sestry a metodikami výchovné péče.

Intervenční strategie jsou zde zpracovány jako návrhy možných ak­ tivit sestry, nikoliv jako postupy ošetřovatelských výkonů. Každá jed­ notlivá situace je jedinečná a vyžaduje individuální posouzení sestrou s ohledem na dané podmínky. V publikaci není obsaženo hodnocení ošetřovatelské péče u jednotlivých potřeb, jelikož se objasnění vhodné­ ho způsobu vyhodnocování plnění plánu péče dle NOC věnuje kapitola Ošetřovatelský proces v pediatrickém ošetřovatelství.

Publikace má z důvodu snazší orientace jednotný ráz většiny ka­ pitol. Vybrané potřeby dětí jsou rozděleny do základních kategorií, avšak toto rozdělení je poněkud akademické, jelikož ve skutečnosti se jednotlivé potřeby prolínají. Výklad potřeb respektuje vývoj jedince od narození až po období adolescence. První kapitoly jsou zaměřeny na objasnění výchozích pojmů: motivace a motiv, klasifikační systémy potřeb, klasifikace potřeb dětí, charakteristika dětí v historii a součas­ nosti a potřeby v ošetřovatelském procesu. Poslední kapitoly se věnují potřebám dětí nedonošených, dětí se zrakovým nebo sluchovým po­ stižením a dětí v paliativní péči. Publikace poskytuje základní penzum informací pro již praktikující dětské a všeobecné sestry (vykonávající péči o děti a dospívající) a studenty zabývající se ve svém studiu péčí o děti zdravé či nemocné.

Potřeby dítěte v ošetřovatelském procesu

12

1

1 Člověk, jeho motivace a potřeby

Člověk je jedinečná, zvláštní a originální integrace biologických, psychic­

kých, duchovních a sociálních prvků. Je společenskou bytostí, uvědomující

si a potvrzující samu sebe ve vztahu k druhému člověku a ke společ­

nosti. Člověk je spjat s  jinými lidmi společenskými, ekonomickými,

morálními, právními a dalšími vztahy. Jsou to samotní lidé, kteří jednak

přebírají a  vstupují do již daných společenských vztahů vytvořených

předchozími generacemi, a jednak tvoří vztahy nové. Lidé nejsou pa­

sivním produktem daných poměrů a vztahů, ale tyto poměry a vztahy

sami přetvářejí, přeměňují a  vytvářejí vztahy nové. Podstata člověka

tak není neměnná, ale má historický a dynamický charakter. Člověk se

mění, přetváří a formuje tak, jak mění a přetváří společenské vztahy, jak

ovládá a přetváří okolní svět a přírodu a především sám sebe. Zásadní

otázkou je, co je hybnou silou, příčinou tohoto lidského konání. V his­

torickém vývoji filozofického myšlení existovalo a  i  dnes existuje na

tuto otázku několik rozdílných názorů. Objektivní idealisté vidí příčinu

v silách nezávislých na lidském vědomí a vůli, které jsou prapříčinou

všeho existujícího. Subjektivní idealisté naopak považují za hybné síly

dějinotvorné činnosti prvky lidského individuálního vědomí, lidskou

psychiku, tj. emoce, instinkty, pudy nebo subjektivisticky interpretované

potřeby a zájmy. Postihnout hybné síly společenského vývoje či lidské

činnosti na daném historickém stupni je obtížné, neboť jde o  složitý,

bohatě strukturovaný systém rozdílných sil (Košťál, 1987).

V souvislosti s pátráním po hybných silách činnosti člověka je ne­ zbytné se seznámit se základními principy motivace. Věnovat se mo­ tivaci člověka je proces natolik obsáhlý, že přesahuje rámec této publi­ kace, proto jsou objasněny jen vybrané oblasti nezbytné pro pochopení podstaty potřeb jedince.

1

Te r m í n motivace je odvozen z latinského moveo, ­ere, movi, mo­ tum – hýbati, pohybovati. Jednotné definování tohoto pojmu zatím však není odborné veřejnosti k dispozici. Pojem motivace je vyjadřován různě. Jak uvádí Nakonečný (1997) vyjadřuje motivace rozpory mezi tím, co subjekt aktuálně prožívá, a tím, co prožívat touží. Motivace pak v tomto smyslu vyjadřuje nějaké nedostatky v psychofyzickém či bioso­ ciálním bytí individua a chování, vystupuje jako nástroj k odstranění těchto nedostatků. Jinak řečeno, motivace vyjadřuje stav vnitřní psy­ chické nerovnováhy a chování směřuje k jejímu udržování a obnově.

Člověk, jeho motivace a potřeby

13

1

Motivace je procesem, jehož součástí je motiv. Motiv vychází z la­

tinského motus – pohyb. Jde o faktor, který uvádí do pohybu fyzického

(přesun v prostoru) a psychického (pohyb myšlenek, představ, přání

atd.) (Říčan, 2007). Motivy lze interpretovat jako osobní příčiny ur­

čitého chování (Vágnerová, 1999). Existuje mnoho důvodů k chování

jedince neboli jde o pluralitu motivů.

1.1 Třídění potřeb

Motivy lze třídit podle různých hledisek. Příkladem může býthledis ko genetické, které rozlišuje primární a  sekundární pudy/motivy

(„drives“).

Primární jsou takové, jejichž účinek vychází z aktivace vrozených tělesných mechanismů. Označovány jsou také jako vrozené potřeby. Podle Cattella (1957) je každý cíl determinován výlučně primárními potřebami a  v  řetězu otázek proč člověk něco dělá, je­li tazatel do­ statečně trpělivý, dojde vždy v konečné fázi k otázkám a odpovědím týkajícím se primárních potřeb. Příkladem může být dotaz: „Proč se vzděláváte?“

Říčan (2007) řadí z hlediska psychologie k primárním potřebám i  sekundární potřeby vzniklé na základě návyku (alkohol, heroin a  jiné drogy), protože tyto potřeby, dojde­li k návyku, jsou často stejně silné jako potřeba jídla a pití.

Říčan (2007) hovoří navíc (kromě potřeb k  dosažení rovnováhy a odstranění nepříjemného napjetí spojeného s určitým nedostatkem nebo přebytkem) o existenci činností, které jsou samy odměnou, jsou tzv. automotivační. Jde o činnosti, které jedinec realizuje, protože ho baví, dělá je rád a nerad je přerušuje.

Účinek sekundárních popudů jako motivujících sil spočívá hlavně v procesu učení (nové motivy vznikající učením). Jsou rozdělovány na sekundární potřeby a zájmy. Zájem se projevuje v zaměření pozornosti, myšlenek, úmyslů, přání apod. Zájem je spojen se snahou seznámit se s předmětem hlouběji a je obvykle uspokojován prováděním samotné činnosti, nikoliv výsledkem, např. zájem o  fotbal se uspokojuje jeho hraním, nikoliv jen výhrou (Říčan, 2007). Někdy je zájem označován jako kognitivní potřeba.

Dalším kritériem třídění motivů může být hledisko aktuálnosti (Vágnerová, 1999). Aktualizovaný motiv je ten, který právě působí.

Potřeby dítěte v ošetřovatelském procesu

14

1

Potenciální motiv aktuálně existuje pouze jako dispozice, která se za

určitých okolností může oživit a uplatnit jako reálný motiv.

V literatuře se běžně používá pojem motiv nebo potřeba ve stejném smyslu. Řada psychologů se snažila potřeby, resp. motivy, sestavit do indexů. B. Berelson a G. A. Steiner (1964) navrhli třídění primárních motivů. Třídění je založeno na biologických funkcích. Třídy dle Berelsona a Steinera:

zz pozitivní či zaopatřovací motivy – vycházejí z deficitů a vedou k vy­

hledávání a konzumaci potřebných substancí, např. hlad, žízeň;

zz motivy negativní nebo motivy vyhýbání – jsou vyvolávány přítom­

ností poškozující nebo potenciálně poškozující stimulace a vedou

k vyhýbání se a útěku, např. bolest a strach;

zz motivy udržování druhu – vyplývají z funkcí reprodukčního sys­

tému, např. sex, péče o děti a jejich ochranu. Třídy uvedené Berelsonem a Steinerem nejsou vyčerpávající. Obsažnější třídění uvedl H. A. Murray (2007), který vycházel z klinických zkuše­ ností. Vytvořil index viscerogenních (fyziologických) a psychogenních potřeb. Třídy potřeb dle Murraye:

zz viscerogenní a psychogenní – ty, které jsou determinovány orga­

nickými podmínkami;

zz pozitivní a negativní – ty, které vyvolávají tendenci k přiblížení se,

nebo vyhnutí se určitým stimulacím či situacím;

zz zjevné (20 potřeb) a skryté (8 potřeb) – ty, které se projevují v cho­

vání nebo pouze v představách;

zz vědomé a nevědomé.

Výčet indexů potřeb uvedených Murrayem však nejsou kompletní. K visce­

rogenním potřebám řadí potřebu dýchání, pocit hladu, žízně, sexuální­

ho vzrušení, pocit únavy, neklid a nudu, ospalost, tlak v močovém mě­

chýři, tlak v tlustém střevě, senzorickou deprivaci, pocit chladu, horka,

bolesti, přemíry vzruchů, svědění, pocit strachu a vzteku. Psychogenní

potřeby Murray sestavil především podle toho, jak vystupují v klinické

praxi (viz tab. 1.1).


Člověk, jeho motivace a potřeby

15

1

tab. 1.1 Psychogenní potřeby

Zjevné potřeby

Skryté potřeby

výkonu

vyhnutí se utrpení

připojení se

vyhnutí se ponížení

autonomie

pořádku

opozice

zábavy

poddání se

odmítání

ponižování

zážitků

obrany

sexuálních styků

řízení

záchrany

předvádění se

porozumění

ponížení (pasivita a masochismus)

agrese (nenávist a sadismus)

poznání (přijít na něco, slídilství)

sexualita

homoerotika

pomoc (pocit bezbrannosti)

ovládání (panovačnost)

V přehledu psychogenních potřeb schází zejména běžné sociální po­

třeby, jako potřeba kontaktu, něžnosti a  ego­vztažných potřeb (úcty,

obdivu, kompetence). Index této kategorie potřeb sestavil E. R. Hilgard

(Atkinson, Hilgard, 2000), který jej doplnil o novější poznatky.

Psychogenní potřeby podle E. R. Hilgarda:

zz potřeby spojené s neživými objekty – získávání, uspořádávání, udr­

žování, konstrukce, podržení;

zz potřeby vyjadřující ambice, dokonalost a moc – superiorita, nedot­

knutelnost, výkon, vyhnutí se ponižování, respekt, obrana, před­

vádění se, protipůsobení;

zz potřeby projevování síly a poskytování – dominance, napodobo­

vání, úcta, odpor, autonomie;

zz potřeby uškodit jiným nebo sobě – agrese, vyhnutí se pohaně, po­

koření;

zz potřeby vztahující se k lidským náklonnostem – přátelství, ošetřo­

vání, odvrácení se, závislost;

+


Potřeby dítěte v ošetřovatelském procesu

16

1

zz sociální potřeby (v užším smyslu) – hry a zábavy, vysvětlování a uka­

zování, explorace.

Za zvláštní druh potřeb pokládá Horneyová (1999) tzv. neurotické

potřeby, které charakterizuje jako produkty životních konfliktů naší

doby vycházející z odlidštěných mezilidských vztahů. Jsou to potřeby

lásky a aprobace, životního partnera, uzavření života a pevných hranic,

moci, využívání jiných pro vlastní výhody, autority, obdivování sebe

sama, získání obdivu a úcty okolí, ambicí, nezávislosti a soběstačnosti,

dokonalosti a svobody.

Dalším autorem, který se pokusil o syntetický přehled motivů, byl

dánský psycholog K. B. Madsen (1979). Rozlišil primární a sekundární

motivy. Dle Madsena je primární motiv vrozený, sekundární motiv je

naučený, první mohou být aktivovány periferními impulsy (např. sex

stimulací genitálií), oba druhy pak také vnějšími podněty (např. sex

sexuálně atraktivním objektem). Vnější impulsy jsou více typické pro

sekundární motivy. Madsen (1979) sestavil index 16 podnětů, z nichž

prvních deset je primárních a  šest emocionálních, které jsou zčásti

primární a zčásti sekundární (naučené).

Rozdělení potřeb dle Madsena:

zz primární motivy – hlad, žízeň, sexus, péče (mateřský pud), udr­

žování tělesné teploty, vyhýbání se tělesné bolesti, exkrece, příjem

kyslíku, odpočinek a spánek, aktivita, bezpečí, agrese, sociální kon­

takt, výkon, prestiž, vlastnictví, péče;

zz emocionální motivy – bezpečí (strach), agrese (hněv);

zz sekundární motivy (společné všem lidem) – sociální kontakt, vý­

kon, prestiž, vlastnictví.

Nejpopulárnějším rozdělením potřeb je hierarchické uspořádání potřeb

podle A. H. Maslowa (1970), které vychází z humanistické psycholo­

gie. Hierarchií se zde rozumí pořadí prožívané naléhavosti potřeb (jde

o pociťování potřeb, nikoliv chování). Maslow rozlišuje potřeby nižší

(tj. vývojově nižší), resp. základní (tj. fyziologické), a vývojově vyšší (tj.

potřeby růstu). K základním potřebám řadí Maslow potřeby fyziologic­

ké a potřebu bezpečí. Dle Maslowa teprve později v ontogenezi vznikají

potřeby vyšší, v nichž se upevňuje vazba jedince na sociální podmínky

jeho fungování (potřeby styku, náležení apod.). Vývojově nejvyšší jsou


Člověk, jeho motivace a potřeby

17

1

potřeby růstu (growth needs), které tvoří komplex organizovaný kolem

potřeby seberealizace.

Potřeby dle Maslowa:

zz potřeby sebeaktualizace (plně realizovat svůj produktivní potenciál,

zahrnují také potřeby poznávání – kognitivní a estetické cítění);

zz potřeby sebeocenění a úcty (uznání a prestiže, „motivy já“);

zz potřeby náležení a lásky (přijetí druhými, přátelství);

zz potřeby jistoty (bezpečí, ochrany, péče, pomoci);

zz fyziologické potřeby (potravy, nápojů, spánku, odpočinku, sexu,

útulku a další). Říčan (2007) navíc k těmto fyziologickým potřebám

řadí potřebu laktace. Funkce jednotlivých potřeb se různě propojují, např. šaty si lidé kupují k zajištění potřeby tepla, ale i k zajištění potřeb estetických. Dle Maslo­ wa jsou všechny potřeby s výjimkou nejvyšší potřeby sebeaktualizace (seberealizace) uspokojovány redukcí nedostatku stavu potřeby (pocit žízně je redukován pitím). Od deficitních potřeb osvobozený jedinec touží po kráse, dobru, spravedlnosti, tj. touží po estetických a jiných zážitcích, jejichž zdrojem jsou kulturní hodnoty. To je onen druh transcendence, kterou Maslow označuje jako metapotřeby vyjadřující potřebu růstu, tj. sebezdokonalování. Potřeby sebeaktualizace jsou neuspokojitelné a  dosažení cíle zintenzivňuje výchozí motivační stav, zvyšuje napětí a zvyšuje snahu po dalším uspokojení. Podle kritiků Maslowa je jeho teorie nedokonalá zejména proto, že potřeba sebeaktualizace vystupuje pouze u zdravých lidí, kteří jsou relativně uspokojováni v oblasti všech vývojově nižších potřeb.

Základní psychické potřeby byly Z. Matějčkem a J. Langmeierem (1986) interpretovány spíše jako popudy k určité aktivitě:

zz potřeba stimulace – potřeba variabilních podnětů v dostatečné míře,

po dostatečně dlouhou dobu, takové podněty podporují psychickou

aktivaci jedince a zároveň mu slouží jako základní materiál k učení;

zz potřeba orientace, smysluplného učení – člověk potřebuje poznat

pravidla, řád, podle kterého funguje svět, v němž žije a jímž se řídí

všichni ostatní, dostatečná orientace zároveň uspokojuje potřebu

jistoty a bezpečí;

zz potřeba citové jistoty a bezpečí – tu lze uspokojit prostřednictvím

spolehlivého a  jistého mezilidského vztahu, osobní zkušenost mění

základní postoj člověka ke světu i  k  sobě samotnému (nejde jen

Potřeby dítěte v ošetřovatelském procesu

18

1

o získání pocitu aktuální jistoty, ale hlavně o dosažení pocitu po­

zitivní naděje, tj. přesvědčení, že existuje možnost změny negativ­

ních zážitků);

zz potřeba seberealizace – ta vede za příznivých okolností k vytvoření

uspokojivé osobní identity, může jít o uspokojení v různých oblas­

tech majících vliv na osobní hodnocení;

zz potřeba otevřené budoucnosti – je uspokojována alespoň přijatel­

nou perspektivou, která umožňuje potvrdit hodnotu, případně další

možnost rozvoje vlastní existence i v budoucnosti, může přesahovat

i vlastní život, např. identifikací s potomky. Vztah mezi primárními potřebami fyziologickými a psychologickými je dosti složitý. Psychologické potřeby se vyvíjejí na vrozeném základě, který zčásti tvoří fyziologické potřeby. Proto je možné některé z nich považovat za jakési deriváty – odnože fyziologických potřeb, například erotická potřeba je derivátem sexuální potřeby. Jiné psychologické po­ třeby se fylogeneticky vyvinuly proto, aby napomáhaly uspokojování primárních potřeb, a  jsou tedy fyziologickým potřebám podřízeny, v ontogenezi se však vyvíjejí nezávisle, např. potřeba hry (Říčan, 2007).

Helus (2004) charakterizuje potřeby nižší jako nedostatkové (defi­ citní). Podle tohoto autora je vyvolává nějaký deficit – hlad, sexuální neuspokojení, pocit opuštěnosti. Po uspokojení nedostatku odeznívají, ale v rytmu fungování organizmu se obnovují, nedostatek se opět na­ vrací a pudí znovu k uspokojujícímu úsilí. Potřeby vyšší oproti tomu charakterizuje jako rozvojové – nemají onen rytmický charakter, ale vedou jedince dál v jeho rozvoji, jejich uspokojování před ním otevírá nové horizonty možností a důvody pracovat na sobě.

V kapitole byly uvedeny nejznámější pokusy třídění potřeb, ve kte­ rých šlo zejména o identifikování nejtypičtějších motivů. U každého jedince může docházet na základě specifické zkušenosti k  utváření velmi specifických motivů, individuálního způsobu uspokojení, ale i  ke  specifické hierarchii motivů (dlouhou dobu nebo i  trvale může hierarchicky nižší potřeba zaujímat na žebříčku potřeb jedince motiv nejvyšší). Maslowovu pyramidu potřeb je tedy nutné brát pouze jako jakousi schematizaci lidských potřeb.



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist