načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Potřeby dítěte v ošetřovatelském procesu - Lucie Sikorová

-7%
sleva

Elektronická kniha: Potřeby dítěte v ošetřovatelském procesu
Autor:

Odborná publikace, zcela ojedinělá na českém trhu, je určena studentům ošetřovatelství, porodní asistence, pediatrického ošetřovatelství, všeobecným sestrám a dětským sestrám ...
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  89 Kč 83
+
-
2,8
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma tištěná forma

hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9% 100%   celkové hodnocení
2 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Grada
Dostupné formáty
ke stažení:
EPUB, MOBI, PDF
Zabezpečení proti tisku: ano
Médium: e-book
Počet stran: 208
Rozměr: 21 cm
Vydání: 1. vyd.
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-247-3593-1
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Odborná publikace, zcela ojedinělá na českém trhu, je určena studentům ošetřovatelství, porodní asistence, pediatrického ošetřovatelství, všeobecným sestrám a dětským sestrám uplatňujícím při své praxi metodu ošetřovatelského procesu. Studiem publikace získá student předpoklady pro plánování komplexní základní i specializované ošetřovatelské péče s přihlédnutím ke zvláštnostem jednotlivých vývojových etap dětského a dorostového věku. Důraz je kladen na odlišnosti individuálních potřeb dětí u vybraných klinických jednotek, součástí jsou i praktické návody ošetřovatelského procesu formou příkladů. Publikace umožní studentům možnost efektivní aplikace principů ošetřovatelské diagnostiky a metodiky výchovné péče v pediatrickém ošetřovatelství, které vycházejí z dysfunkčních potřeb dítěte.

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Lucie Sikorová - další tituly autora:
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky
Lucie Sikorová Potřeby dítěte v ošetřovatelském procesu Potřeby dítěte v ošetřovatelském procesu Lucie Sikorová Grada Publishing, a.s., U Průhonu 22, 170 00 Praha 7 tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400 e-mail: obchod@grada.cz, www.grada.cz Základní ošetřovatelská péče v pediatrii Petra Sedlářová a kolektiv ISBN 978-80-247-1613-8 Poděkování Děkuji za spolupráci, rady, připomínky k textu a podporu při tvorbě publikace svým kolegům a kolegyním z Ústavu ošetřovatelství a porodní asistence Lékařské fakulty Ostravské univerzity v Ostravě, Kliniky dětského lékařství Fakultní nemocnice v Ostravě a Městské nemocnice v Ostravě. GRADA Publishing Lucie Sikorová Potřeby dítěte v ošetřovatelském procesu Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy ne - smí být reprodukována a šířena v papírové, elektronické či jiné podobě bez předchozího písemného souhlasu nakladatele. Neoprávněné užití této knihy bude trestně stíháno. PhDr. Lucie Sikorová, Ph.D. POTŘEBY DÍTĚTE V OŠETŘOVATELSKÉM PROCESU Recenze: Doc. MUDr. Michal Hladík, Ph.D. Mgr. Miluše Vacušková Vydání odborné knihy schválila Vědecká redakce nakladatelství Grada Pub lishing, a.s. Autorka i nakladatelství děkují společnosti NUTRICIA a.s. za finanční pod - poru, která umožnila vydání publikace.  Grada Publishing, a.s., 2011 Cover Photo  fotobanka allphoto, 2011 Vydala Grada Publishing, a.s. U Průhonu 22, Praha 7 jako svou 4520. publikaci Odpovědná redaktor Mgr. Iveta Pasáková Sazba a zlom Milan Vokál Počet stran 208 1. vydání, Praha 2011 Vytiskly Tiskárny Havlíčkův Brod, a. s. Názvy produktů, firem apod. použité v knize mohou být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků, což není zvláštním způsobem vyznačeno. Postupy a příklady v této knize, rovněž tak informace o lécích, jejich formách, dávkování a aplikaci jsou sestaveny s nejlepším vědomím autorů. Z jejich prak - tického uplatnění ale nevyplývají pro autory ani pro nakladatelství žádné právní důsledky. ISBN 978-80-247-3593-1 (tištěná verze) ISBN 978-80-247-7105-2 (elektronická verze ve formátu PDF) ISBN 978-80-247-7106-9 (elektronická verze ve formátu EPUB) Obsah Souhrn/Summary ...........................................8 Seznam zkratek .............................................. 9 Úvod ....................................................... 10 1 Člověk, jeho motivace a potřeby ........................... 12 1.1 Třídění potřeb........................................ 13 1.2 Faktory motivace ..................................... 19 1.3 Uspokojení potřeb .................................... 20 1.3.1 Faktory ovlivňující uspokojování potřeb . . . . . . . . . . 22 2 Potřeby v ošetřovatelství .................................. 24 2.1 Potřeby v ošetřovatelském procesu ..................... 24 2.1.1 Ošetřovatelský proces v pediatrickém ošetřovatelství .................................. 25 2.1.2 Role dětské sestry v ošetřovatelské péči ........... 27 3 Potřeby dítěte ............................................ 30 3.1 Blokování uspokojování potřeb dítěte................... 36 3.2 Potřeby dětí v historickém vývoji....................... 37 3.3 Potřeby dětí v současnosti ............................. 39 3.4 Vývoj potřeb u dětí ................................... 41 4 Fyziologické potřeby dětí ................................. 43 4.1 Potřeba nasycení/výživy............................... 43 4.1.1 Ošetřovatelský proces vztahující se k potřebě nasycení/výživy ................................ 47 4.2 Potřeba tekutin a elektrolytů........................... 56 4.2.1 Ošetřovatelský proces vztahující se k potřebě tekutin a elektrolytů ............................ 57 4.3 Potřeba vyprazdňování................................ 60 4.3.1 Ošetřovatelský proces vztahující se k potřebě vyprazdňování ................................. 62 4.4 Potřeba odpočinku a spánku........................... 66 4.4.1 Ošetřovatelský proces vztahující se k potřebě odpočinku a spánku ............................ 68 4.5 Potřeba pohybové aktivity ............................. 71 4.5.1 Ošetřovatelský proces vztahující se k potřebě pohybové aktivity ............................... 77 4.5.2 Konkretizace aktivit sestry odpovídajících vybraným cílům (metodika) ..................... 81 4.6 Potřeba dýchání ...................................... 85 4.6.1 Ošetřovatelský proces vztahující se k potřebě dýchání ........................................ 86 4.7 Sexuální potřeby...................................... 91 4.7.1 Ošetřovatelský proces vztahující se k sexuálním potřebám ...................................... 94 4.8 Potřeba růstu a vývoje................................. 97 4.8.1 Ošetřovatelský proces vztahující se k potřebě růstu a vývoje ................................. 100 5 Potřeby jistoty a bezpečí ................................. 102 5.1 Potřeba pocitu jistoty a bezpečí ....................... 102 5.1.1 Ošetřovatelský proces vztahující se k potřebě pocitu bezpečí a jistoty ......................... 104 5.2 Potřeba ochrany zdraví............................... 109 5.2.1 Ošetřovatelský proces vztahující se k potřebě zdraví ......................................... 111 5.2.2 Konkretizace aktivit – zdravotní výchova v předškolních a školních zařízeních (metodika) .................................... 118 5.3 Potřeba sebepéče..................................... 121 5.3.1 Ošetřovatelský proces vztahující se k potřebě sebepéče ...................................... 124 5.3.2 Konkretizace aktivit sestry v oblasti sebepéče (metodika) .................................... 126 5.4 Potřeba míru a klidu, potřeba vyhnout se ohrožení ..... 128 5.4.1 Ošetřovatelský proces vztahující se k potřebě míru a klidu a vyhnutí se ohrožení ................... 131 5.5 Potřeba tepla ........................................ 134 5.5.1 Ošetřovatelský proces vztahující se k potřebě tepla .......................................... 135 5.6 Potřeba ochrany před bolestí.......................... 139 5.6.1 Ošetřovatelský proces vztahující se k potřebě ochrany před bolestí ........................... 14 2 6 Potřeby psychosociální .................................. 150 6.1 Potřeba lásky a sounáležitosti ......................... 150 6.1.1 Ošetřovatelský proces vztahující se k potřebě lásky a sounáležitosti ........................... 156 6.2 Potřeba uznání a sebeúcty ............................ 161 6.2.1 Ošetřovatelský proces vztahující se k potřebě uznání a sebeúcty .............................. 163 6.3 Potřeba stimulace a učení............................. 166 6.3.1 Ošetřovatelský proces vztahující se k potřebě stimulace a učení .............................. 170 6.3.2 Výchovná zaměstnání dle cíle a věku – konkretizace aktivit (metodika) ................. 174 7 Duchovní potřeby, potřeba seberealizace ................. 185 7.1 Ošetřovatelský proces vztahující se k duchovním potřebám a potřebě seberealizace ..................... 189 8 Potřeby nedonošeného dítěte ............................ 191 9 Potřeby dítěte s postižením (zrakovým, sluchovým) ....... 193 10 Potřeby dítěte v paliativní péči ........................... 195 Literatura .................................................. 196 rejstřík .................................................... 204 Potřeby dítěte v ošetřovatelském procesu 8 Souhrn Předkládaná publikace inovativním způsobem charakterizuje vybrané dominantní potřeby dětí, navrhuje možnosti sběru dat ošetřovatelské anamnézy, relevantní ošetřovatelské diagnózy, navrhuje plánování a realizaci ošetřovatelské péče zajišťující tyto potřeby, s konkretizovanými aktivitami sestry a přesnou metodikou výchovné péče. Poskytuje čtenáři ucelený pohled na interakci dítěte jako individua a prostředí, které na ně působí, vystihuje změny potřeb u dětí od narození až po období adolescentní a zaznamenává je v ošetřovatelském procesu. Publikace je v českém ošetřovatelském písemnictví ojedinělá svou strukturou a komplexností. Pro všechny, kteří se s dítětem ve zdraví a nemoci setkávají, napomáhá orientovat se ve specifických dětských potřebách jak obecně, tak i s přihlédnutím k individuálním potřebám každého dítěte. Ozřejmuje teoretická a metodická východiska pro každodenní klinickou praxi. Obsahově je přínosem jak pro studenty, tak i pro všechny, kteří již pracují v oborech zabývajících se péčí o dítě. Summary Presented publication innovatively characterizes selected principal children’s needs, suggests possibilities of date collection from nursing case histories, relevant nursing diagnoses, proposes planning and implementation of the nursing care fulfilling those needs, with concrete activities of the nurse and exact methods of the education system. Enables the reader to receive the comprehensive view on the interactions of a child as an individual and the environment which affects it, presents changes in the children’s needs from the birth till adolescence and correlates them with the nursing process. The structure and complexity of the publication represent a unique approach in the Czech nursing literature. To all who meet children in health and disease, it can help to orient in the specific children’s needs in general or in specific needs of individual children. It explains theoretical and methodological principles necessary in the everyday clinical praxis. The content can be useful both to students and to all who already work in the area of the children’s care. Seznam zkratek 9 Seznam zkratek ADHD Attention Deficit Hyperactivity Disorder (hyperaktivita s po­ ruchou pozornosti) AIDS Acquired Immune Deficiency Syndrome (syndrom získa­ ného selhání imunity) BMI Body Mass Index (index tělesné hmotnosti) CAN Child Abuse and Neglect (syndrom týraného, zneu žíva ného a zanedbávaného dítěte) CENHPA Czech Network of Health Promotion Agencies (Česká síť agentur pro podporu zdraví) ENHPA European Network of Health Promotion Agencies (Evrop­ ská síť agentur pro podporu zdraví) EU Evropská unie HIV Human Immunodeficiency Virus (virus lidské imunitní ne­ dostatečnosti) JIPN Jednotka intenzivní péče pro novorozence NANDA­I North American Nursing Diagnosis Association Interna­ tional (Severoamerická asociace pro mezinárodní ošetřo­ vatelskou diagnostiku) NCHS National Center for Health Statistics (Národní centrum pro zdravotnickou statistiku) NIC Nursing Interventions Classification (klasifikace ošetřova­ telských intervencí) NOC Nursing Outcomes Classification (klasifikace očekávaných výsledků) WHO World Health Organization (Světová zdravotnická organi­ zace) Potřeby dítěte v ošetřovatelském procesu 10 Úvod Ošetřovatelská péče v pediatrii je aplikovaným oborem ošetřovatelství, který zaznamenal v posledních letech v českém prostředí dynamický rozvoj, zejména v souvislosti se vzděláváním dětských sester, a to jak ve specializačních studijních programech, tak na univerzitách v nava­ zujících magisterských oborech. Vzhledem k tomu, že ošetřovatelství je vědním oborem, v jehož centru zájmu je zajištění potřeb příjemců ošetřovatelské péče, je ústředním motivem ošetřovatelské péče v  pe­ diatrii zajištění potřeb dětí a dospívajících. Zájem odborné veřejnosti o ucelenou orientaci v tomto oboru vzrůs ­ tá, neboť pole působnosti dětských sester, ale také všeobecných sester v péči o děti nad tři roky věku je široké. Dominantní se stává primární prevence chorobných stavů dětí – zde se dětská sestra podílí na péči jak v ambulantních, tak lůžkových zařízeních. Rozvíjeny jsou strategie zaměřující se na zvýšení emocionální podpory dětí v rámci hospita­ lizací, předoperačních edukací, příprav k hospitalizaci nebo k chirur­ gickým výkonům (Strategies for this include prehospitalization visits, presurgical education and preparation, 24hour parental visitation and sibling visitation guidelines, as well as home care services /Ahmann, 1994/). Tyto praktiky jsou zahrnuty v projektech Family Center Care, v jejichž rámci se kromě dítěte dostává do centra zájmu dětské sestry také jeho rodina. Pediatrické ošetřovatelství se v rámci primární prevence význam­ ně orientuje na péči o zdravé dítě. Péče není zaměřena orgánově, ale celostně. Věnuje se zabezpečení fyziologického vývoje dítěte a plynulé péči, mj. formou konzultací se školními zařízeními. Stále více je upřed­ nostňována péče o dítě v domácím prostředí, narůstá tedy potřeba větší­ ho počtu kompetentních dětských sester, které mohou o děti pečovat v domácím, přirozeném prostředí a podporovat tak jejich zdravý vývoj. Nepostradatelnou se dětská sestra stává při metodice výchovné péče o dítě na lůžkových odděleních, ale také jako poradce rodičů v domá­ cím prostředí nebo v předškolních zařízeních. Dětská sestra vykonává ošetřovatelskou péči formou ošetřovatel­ ského procesu, který tradičně zahrnuje pět fází – posouzením počínaje a hodnocením konče (jednotlivé části se cyklicky opakují nebo pro­ línají). Vzhledem k současným požadavkům kladeným na jednotnou Úvod 11 a přesnou ošetřovatelskou diagnostiku je stále v širším měřítku dopo ­ ručována diagnostika NANDA­I. Dětská sestra by měla mít detailní přehled o fyziologických, psycho ­ sociálních i spirituálních potřebách dětí a dospívajících. Ať se věnuje zdravému nebo nemocnému dítěti, vždy musí jeho potřeby správně rozpoznat, respektovat a  rozvíjet. Pro správnou identifikaci potřeb dětí v ošetřovatelském procesu může být nápomocna předložená pu­ blikace, která nejen charakterizuje vybrané dominantní potřeby dětí, ale navrhuje i seznam otázek relevantních pro sběr ošetřovatelské ana­ mnézy, adekvátní ošetřovatelské diagnózy a návrh plánování a realiza­ ce ošetřovatelské péče zajišťující tyto potřeby. Texty jsou doplňovány konkrétními aktivitami sestry a metodikami výchovné péče. Intervenční strategie jsou zde zpracovány jako návrhy možných ak­ tivit sestry, nikoliv jako postupy ošetřovatelských výkonů. Každá jed­ notlivá situace je jedinečná a vyžaduje individuální posouzení sestrou s ohledem na dané podmínky. V publikaci není obsaženo hodnocení ošetřovatelské péče u jednotlivých potřeb, jelikož se objasnění vhodné­ ho způsobu vyhodnocování plnění plánu péče dle NOC věnuje kapitola Ošetřovatelský proces v pediatrickém ošetřovatelství. Publikace má z důvodu snazší orientace jednotný ráz většiny ka­ pitol. Vybrané potřeby dětí jsou rozděleny do základních kategorií, avšak toto rozdělení je poněkud akademické, jelikož ve skutečnosti se jednotlivé potřeby prolínají. Výklad potřeb respektuje vývoj jedince od narození až po období adolescence. První kapitoly jsou zaměřeny na objasnění výchozích pojmů: motivace a motiv, klasifikační systémy potřeb, klasifikace potřeb dětí, charakteristika dětí v historii a součas­ nosti a potřeby v ošetřovatelském procesu. Poslední kapitoly se věnují potřebám dětí nedonošených, dětí se zrakovým nebo sluchovým po­ stižením a dětí v paliativní péči. Publikace poskytuje základní penzum informací pro již praktikující dětské a všeobecné sestry (vykonávající péči o děti a dospívající) a studenty zabývající se ve svém studiu péčí o děti zdravé či nemocné. Potřeby dítěte v ošetřovatelském procesu 12 1 1 Člověk, jeho motivace a potřeby Člověk je jedinečná, zvláštní a originální integrace biologických, psychic­ kých, duchovních a sociálních prvků. Je společenskou bytostí, uvědomující si a potvrzující samu sebe ve vztahu k druhému člověku a ke společ­ nosti. Člověk je spjat s  jinými lidmi společenskými, ekonomickými, morálními, právními a dalšími vztahy. Jsou to samotní lidé, kteří jednak přebírají a  vstupují do již daných společenských vztahů vytvořených předchozími generacemi, a jednak tvoří vztahy nové. Lidé nejsou pa­ sivním produktem daných poměrů a vztahů, ale tyto poměry a vztahy sami přetvářejí, přeměňují a  vytvářejí vztahy nové. Podstata člověka tak není neměnná, ale má historický a dynamický charakter. Člověk se mění, přetváří a formuje tak, jak mění a přetváří společenské vztahy, jak ovládá a přetváří okolní svět a přírodu a především sám sebe. Zásadní otázkou je, co je hybnou silou, příčinou tohoto lidského konání. V his­ torickém vývoji filozofického myšlení existovalo a  i  dnes existuje na tuto otázku několik rozdílných názorů. Objektivní idealisté vidí příčinu v silách nezávislých na lidském vědomí a vůli, které jsou prapříčinou všeho existujícího. Subjektivní idealisté naopak považují za hybné síly dějinotvorné činnosti prvky lidského individuálního vědomí, lidskou psychiku, tj. emoce, instinkty, pudy nebo subjektivisticky interpretované potřeby a zájmy. Postihnout hybné síly společenského vývoje či lidské činnosti na daném historickém stupni je obtížné, neboť jde o  složitý, bohatě strukturovaný systém rozdílných sil (Košťál, 1987). V souvislosti s pátráním po hybných silách činnosti člověka je ne ­ zbytné se seznámit se základními principy motivace. Věnovat se mo­ tivaci člověka je proces natolik obsáhlý, že přesahuje rámec této publi­ kace, proto jsou objasněny jen vybrané oblasti nezbytné pro pochopení podstaty potřeb jedince. 1 Te r m í n motivace je odvozen z latinského moveo, ­ere, movi, mo­ tum – hýbati, pohybovati. Jednotné definování tohoto pojmu zatím však není odborné veřejnosti k dispozici. Pojem motivace je vyjadřován různě. Jak uvádí Nakonečný (1997) vyjadřuje motivace rozpory mezi tím, co subjekt aktuálně prožívá, a tím, co prožívat touží. Motivace pak v tomto smyslu vyjadřuje nějaké nedostatky v psychofyzickém či bioso­ ciálním bytí individua a chování, vystupuje jako nástroj k odstranění těchto nedostatků. Jinak řečeno, motivace vyjadřuje stav vnitřní psy­ chické nerovnováhy a chování směřuje k jejímu udržování a obnově. Člověk, jeho motivace a potřeby 13 1 Motivace je procesem, jehož součástí je motiv. Motiv vychází z la­ tinského motus – pohyb. Jde o faktor, který uvádí do pohybu fyzického (přesun v prostoru) a psychického (pohyb myšlenek, představ, přání atd.) (Říčan, 2007). Motivy lze interpretovat jako osobní příčiny ur­ čitého chování (Vágnerová, 1999). Existuje mnoho důvodů k chování jedince neboli jde o pluralitu motivů. 1.1 Třídění potřeb Motivy lze třídit podle různých hledisek. Příkladem může být hledis ko genetické, které rozlišuje primární a  sekundární pudy/motivy („drives“). Primární jsou takové, jejichž účinek vychází z aktivace vrozených tělesných mechanismů. Označovány jsou také jako vrozené potřeby. Podle Cattella (1957) je každý cíl determinován výlučně primárními potřebami a  v  řetězu otázek proč člověk něco dělá, je­li tazatel do­ statečně trpělivý, dojde vždy v konečné fázi k otázkám a odpovědím týkajícím se primárních potřeb. Příkladem může být dotaz: „Proč se vzděláváte?“ Říčan (2007) řadí z hlediska psychologie k primárním potřebám i  sekundární potřeby vzniklé na základě návyku (alkohol, heroin a  jiné drogy), protože tyto potřeby, dojde­li k návyku, jsou často stejně silné jako potřeba jídla a pití. Říčan (2007) hovoří navíc (kromě potřeb k  dosažení rovnováhy a odstranění nepříjemného napjetí spojeného s určitým nedostatkem nebo přebytkem) o existenci činností, které jsou samy odměnou, jsou tzv. automotivační. Jde o činnosti, které jedinec realizuje, protože ho baví, dělá je rád a nerad je přerušuje. Účinek sekundárních popudů jako motivujících sil spočívá hlavně v procesu učení (nové motivy vznikající učením). Jsou rozdělovány na sekundární potřeby a zájmy. Zájem se projevuje v zaměření pozornosti, myšlenek, úmyslů, přání apod. Zájem je spojen se snahou seznámit se s předmětem hlouběji a je obvykle uspokojován prováděním samotné činnosti, nikoliv výsledkem, např. zájem o  fotbal se uspokojuje jeho hraním, nikoliv jen výhrou (Říčan, 2007). Někdy je zájem označován jako kognitivní potřeba. Dalším kritériem třídění motivů může být hledisko aktuálnosti (Vágnerová, 1999). Aktualizovaný motiv je ten, který právě působí. Potřeby dítěte v ošetřovatelském procesu 14 1 Potenciální motiv aktuálně existuje pouze jako dispozice, která se za určitých okolností může oživit a uplatnit jako reálný motiv. V literatuře se běžně používá pojem motiv nebo potřeba ve stejném smyslu. Řada psychologů se snažila potřeby, resp. motivy, sestavit do indexů. B. Berelson a G. A. Steiner (1964) navrhli třídění primárních motivů. Třídění je založeno na biologických funkcích. Třídy dle Berelsona a Steinera: zz pozitivní či zaopatřovací motivy – vycházejí z deficitů a vedou k vy­ hledávání a konzumaci potřebných substancí, např. hlad, žízeň; zz motivy negativní nebo motivy vyhýbání – jsou vyvolávány přítom­ ností poškozující nebo potenciálně poškozující stimulace a vedou k vyhýbání se a útěku, např. bolest a strach; zz motivy udržování druhu – vyplývají z funkcí reprodukčního sys­ tému, např. sex, péče o děti a jejich ochranu. Třídy uvedené Berelsonem a Steinerem nejsou vyčerpávající. Obsažnější třídění uvedl H. A. Murray (2007), který vycházel z klinických zkuše­ ností. Vytvořil index viscerogenních (fyziologických) a psychogenních potřeb. Třídy potřeb dle Murraye: zz viscerogenní a psychogenní – ty, které jsou determinovány orga­ nickými podmínkami; zz pozitivní a negativní – ty, které vyvolávají tendenci k přiblížení se, nebo vyhnutí se určitým stimulacím či situacím; zz zjevné (20 potřeb) a skryté (8 potřeb) – ty, které se projevují v cho­ vání nebo pouze v představách; zz vědomé a nevědomé. Výčet indexů potřeb uvedených Murrayem však nejsou kompletní. K visce ­ rogenním potřebám řadí potřebu dýchání, pocit hladu, žízně, sexuální­ ho vzrušení, pocit únavy, neklid a nudu, ospalost, tlak v močovém mě­ chýři, tlak v tlustém střevě, senzorickou deprivaci, pocit chladu, horka, bolesti, přemíry vzruchů, svědění, pocit strachu a vzteku. Psychogenní potřeby Murray sestavil především podle toho, jak vystupují v klinické praxi (viz tab. 1.1). Člověk, jeho motivace a potřeby 15 1 t ab. 1.1 Psychogenní potřeby Zjevné potřeby Skryté potřeby výkonu vyhnutí se utrpení připojení se vyhnutí se ponížení autonomie pořádku opozice zábavy poddání se odmítání ponižování zážitků obrany sexuálních styků řízení záchrany předvádění se porozumění ponížení (pasivita a masochismus) agrese (nenávist a sadismus) poznání (přijít na něco, slídilství) sexualita homoerotika pomoc (pocit bezbrannosti) ovládání (panovačnost) V přehledu psychogenních potřeb schází zejména běžné sociální po­ třeby, jako potřeba kontaktu, něžnosti a  ego ­vztažných potřeb (úcty, obdivu, kompetence). Index této kategorie potřeb sestavil E. R. Hilgard (Atkinson, Hilgard, 2000), který jej doplnil o novější poznatky. Psychogenní potřeby podle E. R. Hilgarda: zzpotřeby spojené s neživými objekty – získávání, uspořádávání, udr­ žování, konstrukce, podržení; zzpotřeby vyjadřující ambice, dokonalost a moc – superiorita, nedot­ knutelnost, výkon, vyhnutí se ponižování, respekt, obrana, před­ vádění se, protipůsobení; zzpotřeby projevování síly a poskytování – dominance, napodobo­ vání, úcta, odpor, autonomie; zzpotřeby uškodit jiným nebo sobě – agrese, vyhnutí se pohaně, po­ koření; zzpotřeby vztahující se k lidským náklonnostem – přátelství, ošetřo­ vání, odvrácení se, závislost; + Potřeby dítěte v ošetřovatelském procesu 16 1 z z sociální potřeby (v užším smyslu) – hry a zábavy, vysvětlování a uka­ zování, explorace. Za zvláštní druh potřeb pokládá Horneyová (1999) tzv. neurotické potřeby, které charakterizuje jako produkty životních konfliktů naší doby vycházející z odlidštěných mezilidských vztahů. Jsou to potřeby lásky a aprobace, životního partnera, uzavření života a pevných hranic, moci, využívání jiných pro vlastní výhody, autority, obdivování sebe sama, získání obdivu a úcty okolí, ambicí, nezávislosti a soběstačnosti, dokonalosti a svobody. Dalším autorem, který se pokusil o syntetický přehled motivů, byl dánský psycholog K. B. Madsen (1979). Rozlišil primární a sekundární motivy. Dle Madsena je primární motiv vrozený, sekundární motiv je naučený, první mohou být aktivovány periferními impulsy (např. sex stimulací genitálií), oba druhy pak také vnějšími podněty (např. sex sexuálně atraktivním objektem). Vnější impulsy jsou více typické pro sekundární motivy. Madsen (1979) sestavil index 16 podnětů, z nichž prvních deset je primárních a  šest emocionálních, které jsou zčásti primární a zčásti sekundární (naučené). Rozdělení potřeb dle Madsena: zz primární motivy – hlad, žízeň, sexus, péče (mateřský pud), udr­ žování tělesné teploty, vyhýbání se tělesné bolesti, exkrece, příjem kyslíku, odpočinek a spánek, aktivita, bezpečí, agrese, sociální kon­ takt, výkon, prestiž, vlastnictví, péče; zz emocionální motivy – bezpečí (strach), agrese (hněv); zz sekundární motivy (společné všem lidem) – sociální kontakt, vý­ kon, prestiž, vlastnictví. Nejpopulárnějším rozdělením potřeb je hierarchické uspořádání potřeb podle A. H. Maslowa (1970), které vychází z humanistické psycholo­ gie. Hierarchií se zde rozumí pořadí prožívané naléhavosti potřeb (jde o pociťování potřeb, nikoliv chování). Maslow rozlišuje potřeby nižší (tj. vývojově nižší), resp. základní (tj. fyziologické), a vývojově vyšší (tj. potřeby růstu). K základním potřebám řadí Maslow potřeby fyziologic­ ké a potřebu bezpečí. Dle Maslowa teprve později v ontogenezi vznikají potřeby vyšší, v nichž se upevňuje vazba jedince na sociální podmínky jeho fungování (potřeby styku, náležení apod.). Vývojově nejvyšší jsou Člověk, jeho motivace a potřeby 17 1 potřeby růstu (growth needs), které tvoří komplex organizovaný kolem potřeby seberealizace. Potřeby dle Maslowa: z z potřeby sebeaktualizace (plně realizovat svůj produktivní potenciál, zahrnují také potřeby poznávání – kognitivní a estetické cítění); zz potřeby sebeocenění a úcty (uznání a prestiže, „motivy já“); zz potřeby náležení a lásky (přijetí druhými, přátelství); zz potřeby jistoty (bezpečí, ochrany, péče, pomoci); zz fyziologické potřeby (potravy, nápojů, spánku, odpočinku, sexu, útulku a další). Říčan (2007) navíc k těmto fyziologickým potřebám řadí potřebu laktace. Funkce jednotlivých potřeb se různě propojují, např. šaty si lidé kupují k zajištění potřeby tepla, ale i k zajištění potřeb estetických. Dle Maslo­ wa jsou všechny potřeby s výjimkou nejvyšší potřeby sebeaktualizace (seberealizace) uspokojovány redukcí nedostatku stavu potřeby (pocit žízně je redukován pitím). Od deficitních potřeb osvobozený jedinec touží po kráse, dobru, spravedlnosti, tj. touží po estetických a jiných zážitcích, jejichž zdrojem jsou kulturní hodnoty. To je onen druh transcendence, kterou Maslow označuje jako metapotřeby vyjadřující potřebu růstu, tj. sebezdokonalování. Potřeby sebeaktualizace jsou neuspokojitelné a  dosažení cíle zintenzivňuje výchozí motivační stav, zvyšuje napětí a zvyšuje snahu po dalším uspokojení. Podle kritiků Maslowa je jeho teorie nedokonalá zejména proto, že potřeba sebeaktualizace vystupuje pouze u zdravých lidí, kteří jsou relativně uspokojováni v oblasti všech vývojově nižších potřeb. Základní psychické potřeby byly Z. Matějčkem a J. Langmeierem (1986) interpretovány spíše jako popudy k určité aktivitě: zz potřeba stimulace – potřeba variabilních podnětů v dostatečné míře, po dostatečně dlouhou dobu, takové podněty podporují psychickou aktivaci jedince a zároveň mu slouží jako základní materiál k učení; zz potřeba orientace, smysluplného učení – člověk potřebuje poznat pravidla, řád, podle kterého funguje svět, v němž žije a jímž se řídí všichni ostatní, dostatečná orientace zároveň uspokojuje potřebu jistoty a bezpečí; zz potřeba citové jistoty a bezpečí – tu lze uspokojit prostřednictvím spolehlivého a  jistého mezilidského vztahu, osobní zkušenost mění základní postoj člověka ke světu i  k  sobě samotnému (nejde jen Potřeby dítěte v ošetřovatelském procesu 18 1 o získání pocitu aktuální jistoty, ale hlavně o dosažení pocitu po ­ zitivní naděje, tj. přesvědčení, že existuje možnost změny negativ­ ních zážitků); zz potřeba seberealizace – ta vede za příznivých okolností k vytvoření uspokojivé osobní identity, může jít o uspokojení v různých oblas­ tech majících vliv na osobní hodnocení; zz potřeba otevřené budoucnosti – je uspokojována alespoň přijatel­ nou perspektivou, která umožňuje potvrdit hodnotu, případně další možnost rozvoje vlastní existence i v budoucnosti, může přesahovat i vlastní život, např. identifikací s potomky. Vztah mezi primárními potřebami fyziologickými a psychologickými je dosti složitý. Psychologické potřeby se vyvíjejí na vrozeném základě, který zčásti tvoří fyziologické potřeby. Proto je možné některé z nich považovat za jakési deriváty – odnože fyziologických potřeb, například erotická potřeba je derivátem sexuální potřeby. Jiné psychologické po­ třeby se fylogeneticky vyvinuly proto, aby napomáhaly uspokojování primárních potřeb, a  jsou tedy fyziologickým potřebám podřízeny, v ontogenezi se však vyvíjejí nezávisle, např. potřeba hry (Říčan, 2007). Helus (2004) charakterizuje potřeby nižší jako nedostatkové (defi­ citní). Podle tohoto autora je vyvolává nějaký deficit – hlad, sexuální neuspokojení, pocit opuštěnosti. Po uspokojení nedostatku odeznívají, ale v rytmu fungování organizmu se obnovují, nedostatek se opět na­ vrací a pudí znovu k uspokojujícímu úsilí. Potřeby vyšší oproti tomu charakterizuje jako rozvojové – nemají onen rytmický charakter, ale vedou jedince dál v jeho rozvoji, jejich uspokojování před ním otevírá nové horizonty možností a důvody pracovat na sobě. V kapitole byly uvedeny nejznámější pokusy třídění potřeb, ve kte­ rých šlo zejména o identifikování nejtypičtějších motivů. U každého jedince může docházet na základě specifické zkušenosti k  utváření velmi specifických motivů, individuálního způsobu uspokojení, ale i  ke  specifické hierarchii motivů (dlouhou dobu nebo i  trvale může hierarchicky nižší potřeba zaujímat na žebříčku potřeb jedince motiv nejvyšší). Maslowovu pyramidu potřeb je tedy nutné brát pouze jako jakousi schematizaci lidských potřeb.


       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.