načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Potřebujeme porodní asistentky? - Michel Odent

Potřebujeme porodní asistentky?

Elektronická kniha: Potřebujeme porodní asistentky?
Autor:

Jaká je budoucnost lidské schopnosti rodit? Jaká je budoucnost nedostatečně využívaných fyziologických funkcí? Měli bychom očekávat evoluci druhu Homo sapiens v souvislosti s tím, jakým ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  160
+
-
5,3
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma tištěná forma

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Maitrea a.s.
Dostupné formáty
ke stažení:
EPUB, MOBI, PDF
Upozornění: většina e-knih je zabezpečena proti tisku
Médium: e-book
Počet stran: 146
Rozměr: 21 cm
Úprava: tran
Vydání: První vydání v českém jazyce
Spolupracovali: přeložila Klára Meissnerová
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-750-0300-3
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Jaká je budoucnost lidské schopnosti rodit? Jaká je budoucnost nedostatečně využívaných fyziologických funkcí? V této knize proslulý porodník Michel Odent bere otázku "Potřebujeme porodní asistentky?" jako jakýsi výchozí bod a prezentuje zde rozsáhlý pohled na budoucnost porodu z perspektivy vzájemně propojených vědních oborů. Dojde-li ke změně paradigmatu, jaký druh porodních asistentek bude zapotřebí? Jak dlouho ještě můžeme neutralizovat zákony přirozeného výběru? Položí si lidé životně důležité otázky dříve, než bude příliš pozdě? Bezprecedentní situace by měly být především inspirací ke kladení vhodných otázek.

Popis nakladatele

Jaká je budoucnost lidské schopnosti rodit? Jaká je budoucnost nedostatečně využívaných fyziologických funkcí? Měli bychom očekávat evoluci druhu Homo sapiens v souvislosti s tím, jakým způsobem přicházejí děti na svět? Mohou být rychle se vyvíjející vědecké disciplíny spouštěčem nového vývoje vědomí? V této knize proslulý por odník Michel Odent bere otázku „Potřebujeme porodní asistentky?“ jako jakýsi výchozí bod a prezentuje zde rozsáhlý pohled na budoucnost porodu z perspektivy vzájemně propojených vědních oborů. Dojde-li ke změně paradigmatu, jaký druh porodních asistentek bude zapotřebí? Jak dlouho ještě můžeme neutralizovat zákony přirozeného výběru? Položí si lidé životně důležité otázky dříve, než bude příliš pozdě? Bezprecedentní situace by měly být především inspirací ke kladení vhodných otázek.

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Přeložila Klára Meissnerová


K ATALOGIZACE V KNIZE – NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR

Odent, Michel

[Do we need midwives?. Česky]

Potřebujeme porodní asistentky? / Michel Odent ; z anglického originálu Do we

need midwives? ... přeložila Klára Meissnerová. -- První vydání v českém jazyce.-

Praha: Maitrea, 2017

ISBN 978-80-7500-300-3

618.2 * 618.4-089 * 618.4 * 575.827 * 606:61 * (0.062)

– porodnictví

– porodní asistence

– přirozený porod

– přirozený výběr

– lékařská biotechnologie

– populárně-naučné publikace

618 – Gynekologie. Porodnictví [14]

Michel Odent

Potřebujeme porodní asistentky?

Do we need midwives?

Copyright © Michel Odent, 2015

Translation © Klára Meissnerová, 2016

Czech edition © MAITREA a.s., Praha 2017

ISBN 978-80-7500-300-3


Obsah

1. kapitOla – Absurdní otázka ........................................................................ 1

2. kapitOla – Rozumná otázka ....................................................................... 5

společnost před vznikem umění porodní asistence .................................................... 6

podmíněné znalosti .................................................................................................. 10

typicky lidská nevýhoda ........................................................................................... 12

3. kapitOla – Zbytečná otázka ...................................................................... 17

směřujeme k novému porozumění tomu, co je normální ........................................... 17

předzvěsti nové podoby toho, co je normální ........................................................... 22

Císařský řez před zahájením porodu versus císařský řez v průběhu porodu ............. 23

Co kdyby? ............................................................................................................... 28

4. kapitOla – Primalhealthresearch.com versus NIH ............................. 31

Od znalostí k vědomí ................................................................................................ 31

Užitečný nástroj ....................................................................................................... 32

shodné výsledky ...................................................................................................... 35

Geneze nekomunikativních onemocnění .................................................................. 37

Rozšíření obzorů ....................................................................................................... 39

limity výzkumu primal health Research ................................................................... 41

5. kapitOla – Hybná síla ................................................................................. 43

Epigenetika .............................................................................................................. 43

bakteriologie jednadvacátého století ........................................................................ 45

informační látky a jejich receptory ............................................................................ 49

Evoluční biologie ...................................................................................................... 52

6. kapitOla – Mosty mezi různými úhly pohledu různých

vědeckých disciplín ....................................................................................... 55

autismus ................................................................................................................. 55

Obezita .................................................................................................................... 60

provázanost vědních oborů ....................................................................................... 65

7. kapitOla – Současnost ................................................................................. 67

Načasování operace ................................................................................................. 67

bezprostřední kontakt s holou kůží (skin-to-skin) ..................................................... 68

Vstupujeme do světa mikrobů .................................................................................. 69

ironie ....................................................................................................................... 72

8. kapitOla – Homo ludens z pohledu Primal Health Research .......... 75

Od platóna ke kerstin Uvnäs Mobergové .................................................................. 75

perspektivy primal health Research ......................................................................... 77

9. kapitOla – Na okraji propasti .................................................................. 81

Vědecký objev dvacátého století ............................................................................... 81

Okamžité praktické důsledky .................................................................................... 83

přechodová fáze v naší historii? .............................................................................. 85

10. kapitOla – „Mezery“ mezi vědou a tradicí ........................................... 87

Nespočet příkladů .................................................................................................... 87

Nečekaný způsob, jak se dozvídáme o zásadních rozdílech ..................................... 89

Další základní fyziologický koncept ........................................................................... 93

stále převládající paradigma .................................................................................... 94

11. kapitOla – Své děti budeš rodit v bolestech ........................................ 97

12. kapitOla – Dojde k symbiotické revoluci? ......................................... 103

„symbióza“ jako antiteze „nadvlády“ ..................................................................... 103

Znovuobjevení ohně... a porodu ............................................................................. 105

Flirtování s utopií ................................................................................................... 108

13. kapitOla – Jaké je pohlaví andělů? ..................................................... 111

poučení plynoucí z analogie ................................................................................... 112

poté, co dojde ke změně paradigmatu .................................................................... 113

DODatEk – Přežije lidstvo medicínu? ...................................................... 117

předčasná otázka ................................................................................................... 117

Neutralizace zákonů přirozeného výběru ................................................................ 118

bludný kruh ............................................................................................................ 120

Geneticky modifikované lidské bytosti ................................................................... 121

Řádově odlišné míry vlivu ....................................................................................... 122

ODkaZy Na litERatURU .............................................................................................. 125


Milí čtenáři,

snažíme se, aby naše knihy byly perfektní. Pokud i přesto objevíte v  knize

nějakou chybu, napište nám na nakladatelstvi@maitrea.cz a my ji rádi opravíme.

Děkujeme, Váš nakladatel.


1

1. kapitOla

Absurdní otázka

UMěNÍ PORODNÍ ASISTENCE jE jEDNOU z nejstarších

profesí. Patří k typickým rysům, jimiž se lišíme od  ostatních

savců: ženy u  porodu běžně vyhledávají pomoc. Tento fakt je

známý mezi primatology i  v  antropologických a  lékařských

kruzích. Základem veškerých interpretací jsou specificky lidské

mechanické obtíže. V mnoha článcích a  učebnicích byly použity reprodukce klasických kreseb Adolpha Schultze.

1,2,3

Tyto

kresby ukazují poměr velikosti hlavičky novorozeného mláděte

a pánevního výstupu matky u opice pavoučí, u kahau nosatého

(kočkodanů), u  makaků, gibonů, orangutanů, goril, šimpanzů

a u Homo sapiens.

Obecně přijímané závěry evoluční perspektivy můžemesnadno shrnout: socializace porodu je adaptací na mechanické obtíže.

Částěčně je tomu tak proto, že lidské mládě vychází z porodního

kanálu tak, že je obličejem obráceno od matky, což brání tomu,

aby při porodu mohla asistovat sama matka. Přítomnost dalšího

člověka, který může dítě při porodu zachytit, je tedy jakobyzaotřebí. Říká se, že když se u člověka vyvinula vzpřímená chůze,

přirozená selekce upřednostnila chování, při němž ženavyhledává při porodu pomoc. Žena vyhledala společnost proto, že měla

strach, cítila úzkost, bolest a také proto, že se chtěla přizpůsobit

pravidlům chování. je také přirozené říci, že evoluční proces vedl ke zvýšení emočních potřeb u porodu, a ženy proto v této době vyhledávají společnost: vypovídá to o tom, že touha být připorodu v  přítomnosti podpůrných, známých lidí je v  nás evolucí hluboce zakořeněná.

Interpretace, k  nimž dochází srovnávací anatomie, jsou též podpořeny antropologickými studiemi. Uvést zde veškeré systémy předsvědčení a rituály spojené s dobou kolem poroduv nejrůznějších kulturách by vydalo na celé svazky knih. již v roce 1884 vydal George Engelmann knihu Labor Among Primitive Peoples, která je úžasným souborem systémů předsvědčení a  rituálů stovek etnických skupin na všech kontinentech.

4

Na základě těchto studiímůžeme dojít k závěru, který se zdá být přijatelný, a to, že socializace

porodu je univerzálním jevem.

Akademická perspektiva je v  dokonalém souladu s  naším kulturním podmíněním: věříme, že  žena nemá sílu na to, aby porodila sama. K  tomu, abychom mohli objasnit hluboce zakořeněný způsob našeho myšlení, je dobré se podívat na kořeny slov.Původem slova obstetrics (porodnictví) je „obstetrix” (latinsky „porodní asistentka”), což doslova znamená „žena stojící před” (od slovesa „obstare”). Z toho vyplývá, že když žena rodí, někdo musí být před ní. Další skutečnost, jak si můžeme objasnit převládající způsob myšlení, je podívat se na to, jak mluvíme o porodu v každodenních situa cích. Zeptáme-li se mladé ženy, kdo porodil její dítě,nečekáme od ní odpověď: „já jsem ho porodila.“

Slovník, který jsme začali používat během druhé polovinydvacátého století, naše kulturní podmínění ještě posílil. Skupinypodorující „přirozený porod“ začaly s oblibou používat určité výrazy. „Kouč“ je průvodce, který přináší vlastní odbornou znalost.Potřeba „emoční podpory“ znamená, že k tomu, aby žena mohla porodit, potřebuje energii, kterou jí dá někdo jiný. V lékařské literatuře se

Potřebujeme porodní asistentky?


3

hojně používá výrazu „vedení porodu“. Výrazy „koučování“i „ve

dení“ vypovídají o stejném způsobu myšlení.

Vzhledem k  naprostému souladu mezi akademiky, tradicemi

a  současnou kulturou je zcela absurdní položit takovou otázku

jako: „Potřebujeme porodní asistentky?“

1. kapitola: Absurdní otázka


5

2. kapitOla

Rozumná otázka

BUDE NAšE OTÁZK A ABSURDNÍ I POTé, co kritickypro

zkoumáme tyto dvě běžné domněnky? Nejprve položíme otázku,

zda je aktivní účast porodní asistentky skutečně univerzálnímlid

ským rysem. Pak se zamyslíme nad tím, zda morfologické a me

chanické faktory jsou skutečně hlavním důvodem, proč jeu lidské

ho druhu porod obtížný.

Studujeme-li přirozenou povahu člověka, měli bychom vždy

brát v úvahu ohromný bod obratu v historii lidstva, k němuž došlo

před zhruba 10 000 lety. Do té doby lidé využívali to, co jimposky

tovala příroda. jejich potravou byly divoké rostliny a zvířata. Vyšší

úroveň sociální tolerance byla evoluční výhodou. je pozoruhodné,

že  u Homo sapiens se postupně vyvinuly rysy typické pro  proces

„vlastní domestikace“, jako je například zmenšení obličeje(zmen

šení velikosti obličeje a výčnělků obličeje). Naši předkové pak náhle

začali domestikovat rostliny a zvířata na místech tak různorodých

a natolik od sebe vzdálených, jako je například údolí Eufrata Tig

ris na Středním východě, jižní Asie, střední Asie a StředníAmeri

ka. Začátek zemědělství a chovu zvířat – neolitická revoluce –ra

dikálně změnil převládající životní styl člověka. Naši předkové byli

nuceni začít žít méně nomádským způsobem života a více se usadit.

Koncept teritoria nabyl bezprecedentní důležitosti, spolu s dalšími

důvody, jež by mohly vyvolat konflikt mezi skupinami lidí. Novou


6

hlavní strategií přežití se stala nadvláda nad přírodou a  nadvláda

nad ostatními skupinami lidí. Stalo se výhodou rozvinoutnesmírný lidský potenciál agrese.

je přijatelné – přestože je to velmi zjednodušující –prohlásíme-li, že v historii Homo sapiens došlo ke dvěma érám, jež dělilaneolitická revoluce. V dnešní době však i ti nejuznávanější akademici

mohou být v zajetí svého vlastního podmínění, které se postupně

rozvíjelo během poměrně krátkého období, jež následovalo po této

revoluci. To, jakým způsobem přicházejí lidská mláďata na svět, je

příležitostí poukázat na tuto kulturní slepotu. Vezmeme-liv úvahu záznamy o porodu u společenství z doby před vznikem písma

a  před příchodem zemědělství, můžeme zpochybnit předpoklad,

že  umění porodní asistence je univerzální a  že potřeba vyhledat

asistenci při porodu je typickým lidským rysem.

Společnost před vznikem umění porodní asistence

jedním z  nejužitečnějších psaných dokumentů o  porodu v  době

před vznikem písma a  před příchodem zemědělství je kniha Daniela Everetta z roku 2008 Don ́t Sleep, There Are Snakes.

1

j edním

z důvodů, proč je tento dokument cenný, je skutečnost, že autor –

misionář a lingvista – původně nebyl v oblasti porodu nijak osobně

zainteresován. Podává zprávu o tom, co se dozvěděl o životěa jazyku u kmene Pirahã, který žije v brazilské Amazonii u řeky Maici.

V propagačním materiálu ani v mnoha publikovaných materiálech

není uvedeno, co Everett napsal o  tom, jakým způsobem ženy

z kmene Pirahã rodí své děti. Teprve v polovině kapitoly nazvané

„Material Culture and the Absence of Rituals“ je mimochodem

uvedena tato cenná informace. Tato zpráva je uznávaná, protože

Daniel Everett strávil s kmenem Pirahã téměř 30 let svého života.

Potřebujeme porodní asistentky?


7

Kmen Pirahã si udržel mnoho typických rysů (paleolitických) společenství z doby před příchodem zemědělství. S přípravou polí a sázením manioku byli místní lidé seznámeni teprve nedávnoprostřednictvím amerického lingvisty Steva Sheldona, který se věnoval studiu místního jazyka před příchodem Daniela Everetta. Použití importovaných mačet je také novodobou záležitostí.

V tomto kontextu si záznam Daniela Everetta o porodu zaslouží naši pozornost. Žena z kmene Pirahã obvykle rodí sama a porod neprobíhá na nějakém speciálním místě. Záleží na tom, jaké jeroční období.

Během sezóny sucha, když jsou podél řeky Maici pláže, žena nejčas­

těji rodí tak, že jde sama a příležitostně se svou příbuznou, vstoupí

až po pás do  řeky, pak si sedne do  dřepu a  porodí tak, že  se dítě

narodí přímo do  řeky. Podle jejich názoru je to pro  matku i  pro

dítě čistší a zdravější.

Nejenže zde nenajdeme žádný koncept porodní asistentky, ale navíc je zde též popsáno, že rodící žena je v kontaktu s vodou, což může vypovídat o  tom, že  je toto chování instinktivní. Toto je pravděpodobně jediný záznam o  etnické skupině, u  níž je porod do vody běžný.

V době, kdy žil Steve Sheldon s kmenem Pirahã, jedna žena při porodu zemřela. jednalo se o polohu koncem pánevním. Podstatné je, že  žena rodila sama na břehu řeky. Podstatné je i  to, že  když bylo slyšet, že rodící žena křičí, Steve Sheldon jí chtěl jít pomoct. Bylo mu řečeno, ať to nedělá. Místní lidi, kteří pravděpodobněrozumí tomu, že nemůžeme napomoct mimovolnímu procesu, věří, že by jakýkoliv zásah zvýšil riziko pohromy. Reflexem návštěvníka bylo naopak něco udělat. Toto je názorná ukázka našeho mocného

2. kapitola: Rozumná otázka


8

post-neolitického podmínění. jaký druh pomoci mohl v tétokonkrétní situaci poskytnout americký lingvista uprostřed amazonské

džungle?

Určité společné body lze najít mezi tím, co píše ve  své zprávě Daniel Everett, a tím, co píše Marjorie Shostak a její manželMelvin Konner o „porodech o samotě a bez pomoci“ u africkéhoetnika !Kung San živícího se lovem a sbíráním plodů a žijícím v poušti Kalahari v Namibii, Botswaně a Angole.

Žena vnímá počáteční fáze porodu, a  když je porod blízko, nic

neřekne, jen tiše odejde z vesnice, ujde několik set metrů, najde si

místo ve stínu, upraví si ho, vytvoří si zde měkké lože z listů a po­

rodí v poloze ve dřepu nebo v leže na boku – sama.

2

Marjorie Shostak strávila na začátku sedmdesátých let s kmenem !Kung San téměř dva roky a  sblížila se s  některými místními ženami, zvláště s  Nisou, která porodila čtyři děti ve  třicátých a čtyřicátých letech, v době, kdy místní lidé stále žili tak jako jejich předkové před nimi – živili se sběrem divokých rostlin a lovemdivokých zvířat v  jejich prostředí polopouště.

3

Toto je výňatek rozhovoru s Nisou:

Vždy jsem odmítala rodit s někým. Vždycky jsem chtěla rodit sama.

Přestože se vám lidé snaží pomoct tím, že vás drží a dotýkají se va­

šeho břicha, bolí to pak ještě víc. Nechtěla jsem, aby mě zabili ještě

větší bolestí. Proto jsem šla vždy sama.

Na„etnoorodnické“ konferenci v Gottingenu, která se konala

roku 1978, jsem měl příležitost sledovat filmy WulfaSchiefenhövela (z  institutu Maxe Plancka), které natočil v  prostředí kmene

Potřebujeme porodní asistentky?


9

Eipos žijícího v horách na Nové Guineji.

4

Lidé kmene Eipos nebyli

zcela typickými zástupci etnické skupiny z doby před nástupemzemědělství, protože měli zahrady a prasata. Přesto si však zachovali

charakteristické rysy doby paleolitu. Porod nebyl socializován a ve

filmech, které diskrétně natočili Wulf a jeho žena, jsou vidět ženy,

jež rodí v buši bez jakékoliv asistence.

jedna scéna je zde velmi významná. Rodící žena jde do buše se svou matkou. Připraví společně lože z  kapradin. Matka pak svou dceru jemně poplácá, jako by říkala „Hodně štěstí!“,a odejde. Během několika vteřin matka rodící ženy neverbálně sdělila dvě jasná sdělení. Prvním sdělením je: „Dál už ti nemohu pomoct.“ Druhé sdělení je: „Díky mé přítomnosti by mohl býtporod obtížnější.“ Krátce poté vidíme, že mladá žena porodípomocí typického „reflexu vypuzení plodu“. To znamená, že zde není žádný prostor pro volní pohyby. K podobnému reflexu vypuzení plodu může dojít i u moderních žen ve výjimečných a vzácných situacích, které obecně nejsou kulturně přijatelné. Může k němu například dojít, když u rodící ženy není nikdo jiný kromě jedné zkušené mateřské a  tiché porodní asistentky, která sedí v  koutě a plete. Dokumenty Wulfa Schiefenhövela jsou unikátní a cenné i proto, že autentický reflex vypuzení plodu není snadné natočit: pokud moderní rodící žena ví, že ji natáčí kamera, pak se reflex vypuzení plodu promění v druhou fázi porodu, při níž jsouzapotřebí volní pohyby.

Kde byla matka rodící ženy poté, co své dceři pomohla připravit lože z kapradin? Můžeme předpokládat, že nebyla daleko;neviditelná, avšak vědomá si toho, co se děje. Pravděpodobně zůstala, aby chránila prostor před kolemjdoucími lidmi či zvířaty. To může být kořenem umění porodní asistence: mateřská postava, kterádiskrétně chrání místo, kde žena rodí.

2. kapitola: Rozumná otázka


10

Podmíněné znalosti

Naše znalost života, včetně způsobu rození dětí, u  společenství

z doby před příchodem zemědělství a před vznikem písma jelimitována a podmíněna skutečností, že předmětem studia byly pouze

skupiny lidí žijící ve vnitrozemí, vysoko nad hladinou moře. Kmen

Pirahã žije tisíce mil nad ústím Amazonky do Atlantskéhooceánu. Poušť Kalahari, kde žil kmen !Kung San po dobu 20 000 let, je

daleko od moře a kmen Eipos žije v horách na Nové Guineji.Skuiny lovců a sběračů, které mohou antropologové studovat, obecně

žijí ve  vnitrozemí. Tak je tomu i  u  kmene Aché v  Paraguayi či

u kmene Hiwi, jenž žije na savanách západní Venezuelya východní Kolumbie. Když na konci poslední doby ledové přibližně před

10 000 lety stoupla hladina moře, přišli jsme o možnost pozorovat

populaci lovců a sběračů, která žila v blízkosti oceánů. Tatopodmíněnost byla ještě umocněna v důsledku kolonizace amerického

kontinentu Evropany. Víme toho více o Siouxech z kmene Dakotů

v Minnesotě a Iowě, o kmeni Pirahã či Hiwi než o lidech, kteří žili

v blízkosti oceánů.

To je třeba vzít v úvahu vzhledem k tomu, že dříve velká část

lidí žila pravděpodobně u  moře. Naši předkové kolonizovali celou planetu částečně díky tomu, že  obsadili pobřeží. V  kontextu

současného vědeckého poznání si uvědomujeme, že Homo sapiens má veškeré fyziologické rysy typické pro primáta, jenž se adaptoval na  život na pobřeží. K  tomu, aby mohl mít například ohromný, vysoce vyvinutý mozek, je zapotřebí denní konzumace jódu.

jód je „esenciální prvek nezbytný pro  vývoj mozku“ díky své

zásadní roli ve vytváření hormonů štítné žlázy, které jsou dálezapotřebí pro normální vývoj mozku. je pozoruhodné, že jód je jediný

prvek, jehož podávání je uzákoněno vládami, a jodizace kuchyňské

Potřebujeme porodní asistentky?


11

soli je tak povinná. Navzdory tomuto rozšířenému postupuuzákoněného podávání jódu a mnoha strategiím veřejného zdraví (jako

je například přidávání jódu do  vodovodního systému v  Číně) je

však jód hlavním prvkem, jehož je na celoplanetární úrovnive stravě nedostatek. je hlavní příčinou intelektuálních poruch, jimž lze

předejít. Lidé si nemohou v dostatečné míře doplňovat jód, není-li

součástí jejich jídelníčku mořská strava. Tyto otázky jsou zvláště

závažné, vezmeme-li v úvahu zvýšenou potřebu příjmu jódu během

těhotenství a kojení. Nedávno bylo zjištěno, že sůl, které se užívá

v nálevech pro marinování jídla, a také komerčně prodávaná„mořská sůl“ neobsahuje jód.

Dlouhá historie jodizování soli je sama o sobě velmi významná.

Francouzský chemik jean-Baptiste Boussingault doporučil ve třicátých letech užívání jodizované soli jako preveci strumy. Prokázal, že tekutina, „která je cítit po moři“, získaná z ložiska soliv Antioquii v jižní Americe, kde se struma nevyskytuje, může snížit výskyt

endemické strumy v sousedních oblastech.

Existuje mnoho dalších rysů, jež jsou typickým znakemadaptace člověka k  životu na pobřeží. Další typický znak souvisí se

specifickými nutričními potřebami mozku, zvláště mozku, který

se vyvíjí. jednoduše řečeno, lidské tělo nedokáže příliš efektivním způsobem vytvořit molekuly mastných kyselin, jež jsou pro mozek zásadní. Tyto molekuly jsou předem vytvořeny a velmi hojně zastoupeny v mořské stravě, nenajdeme je však nikde jinde.Pojďme to přeložit do  jazyka biochemie: jedním z  nejvýznamnějších typických rysů Homo sapiens je souvislost mezi nesmírně velikým a  vysoce vyvinutým mozkem a  slabým enzymatickým systémem desaturace typu delta 4.

5

To vypovídá o  tom, že Homo sapiens se

adaptoval na život v prostředí, v němž může získat předemvytvořenou mastnou kyselinu dokosahexaenovou (DHA).

2. kapitola: Rozumná otázka


12

Hledáme-li důkazy o  tom, že Homo sapiens se po fyziologické

stránce adaptoval na život na pobřeží, genetická perspektiva je také

výzvou, protože je možné podrobit nekomplikovanému studiupouze populace žijící ve vnitrozemí. Rozumíme tomu, jakým způsobem

se první migranti směrem do  vnitrozemí adaptovali na život v jiném prostředí, včetně života ve  vysokých nadmořských výškách.

6

Rozumíme například tomu, jak se tibetská verze genu nazývaného

EPAS1 před přibližně 30 000 lety rychle rozšířila jako adaptace na

nedostatek kyslíku. Víme o  genomu – a  dokonce i  o  epigenomu

7

– archaických forem člověka (včetně denisovanů), které žily před

přibližně 40 000 lety ve vzdálené Denisově jeskyni na Altaji naSibiři. Genetici a epigenetici však nemohou poskytnout přesné údaje

o lidech, kteří v té době žili na pobřeží Asie.

Navzdory omezenosti našich znalostí o Homo sapiens z  doby

před příchodem zemědělství máme dostatek informací k  tomu,

abychom mohli prohlásit, že  přítomnost porodní asistentky není

obecným lidským rysem.

Typicky lidská nevýhoda

Máme též důvody k  tomu, abychom zpochybnili domněnku,

že mechanické důvody jsou hlavním důvodem toho, proč je porod

u našeho druhu obtížný. Existují ženy bez morfologických specifik,

které porodí rychle a bez jakýchkoliv obtíží. Existují vědeckyneodložené případy žen, které porodí dříve, než si uvědomí, že rodí.

Najdeme bezpočet vědecky nepodložených případů dospívajících

žen, které na konci skrývaného či nediagnostikovaného těhotenství

prostě přijdou na toaletu a porodí během několika minut. Samotná

tato fakta vypovídají o tom, že hlavní důvod, proč porod u člověka

probíhá obtížně, nesouvisí s tvarem lidského těla.

Potřebujeme porodní asistentky?


13

Nejlepší způsob, jak objasnit povahu typicky lidského handicapu v době kolem porodu, je zamyslet se nad případemcivilizované, moderní ženy, která porodila pomocí autentického reflexuvyuzení plodu. V kontextu socializovaného porodu k tomu dochází velmi vzácně. Porodu předchází velmi krátká série neovladatelných, silných a vysoce efektivních děložních stahů, kde není žádný prostor pro  volní pohyby. Poté, co dojde k  autentickému reflexu vypuzení plodu, se mnoho dětí narodí v neporušeném vaku blan.

Důležité zde je, že když se spustí „reflex vypuzení plodu“, ženy zjevně přestávají být pod kontrolou neokortexu – myslícího mozku, mozku intelektu, té části mozku, která je vysoce vyvinuta pouze u  lidí. Ženy mohou náhle začít říkat nesmysly. Mohou se chovat takovým způsobem, který by byl u civilizované ženy obvyklepovažován za  nepřijatelný, mohou například začít křičet, nadávat, kousat porodní asistentku... Často zaujímají ty nejneočekávanější podivné polohy typické pro savce, často na všech čtyřech. Zdá se, že jsou „na jiné planetě“. Snížená kontrola neokortexu je u člověka zcela jistě nezbytným předpokladem k hladkému průběhu porodu. jinými slovy, hlavním důvodem lidského handicapu běhemtohoto fyziologického procesu je inhibiční efekt aktivního mocného neokortexu.

Můžeme snadno vysvětlit, proč není snadné průběh reflexuvyuzení plodu po tisíciletích socializace pochopit. Přesněv momentě, kdy je porod “na spadnutí”, má porodní asistentka tendenci do  procesu porodu ještě více zasahovat. Pokud například rodící žena řekne: „Zemřu?“, „Zabte mě!“ nebo „Nechte mě umřít...“, porodní asistentka v  dobré víře často zasáhne, alespoň ujištěním racio nálními slovy, namísto aby byla tiše. Tato racionální slova mohou reflex vypuzení plodu přerušit. K  reflexu nedojde, chová-li se porodní asistentka jako kouč, pozorovatel, jako ta, kdo ženě

2. kapitola: Rozumná otázka


14

pomáhá či ji provádí, nebo jako „podpůrná osoba“. Také k němu

dochází velmi zřídka, je-li u  porodu přítomný otec dítěte. Reflex

vypuzení plodu může být také inhibován očním kontaktem čidonucením ke změně prostředí, k  čemuž v  našem moderním světě

dochází, když je žena přemístěna do porodní místnosti. K jehoinhibici také dochází, je-li intelekt rodící ženy stimulovánjakýmkoliv racionálním jazykem, například když porodní asistentka řekne:

„Nyní je vaše děložní hrdlo plně otevřené. je čas začít tlačit.“Během autentického reflexu se matka nachází v  jakémsi extatickém

stavu a  dokonce si ani neuvědomuje, že  dítě přichází na svět. jakýkoliv zásah má tendenci přivést ji „zpátky na zem“, a reflexvyuzení plodu se tak často promění v druhou fázi porodní, při níž

dochází k volním pohybům.

7

Termín „reflex vypuzení plodu“ zavedla v šedesátých letech Niles

Newtonová, při studiu environmentálních faktorů, jež mohounarušit průběh porodu u myší.

8

Přišla na to, že činnost kortexu hraje

důležitou roli, dokonce i u jiných savců než u člověka. O dvacet let

později jsem s její podporou

9

navrhl, abychom tento konceptzachránili a neupadl v zapomnění. Byl jsem přesvědčen o tom, že to může

být klíčem ke zprostředkování radikálně nového porozumění tyickým lidským obtížím, k nimž během procesu porodu dochází.

10

První překážkou, jíž je třeba překonat, je hluboce uloženýsystém přesvědčení, že základní potřebou rodící ženy a novorozeného

dítěte je přítomnost specializované osoby. V naší společnostik neasistovanému porodu dochází jen příležitostně, většinou náhodou.

Může buď dojít k tomu, že porodní asistentka nemůže přijet včas

nebo nemůže matka přijet včas do porodnice. Vzhledem k tomu,

že  takové porody probíhají snadno, můžeme předpkládat, že  pro

některé ženy je to příležitost dosáhnout vrcholné fáze reflexuvypuzení plodu. Ve většině případů k tomu nedojde, díky kulturnímu

Potřebujeme porodní asistentky?


15

podmínění, které říká, že  žena nedokáže porodit sama. je-li naříklad poblíž její manžel či partner, obvykle se nachází ve  stavu

paniky a přemýšlí o tom, co musí udělat, kdo „porodí dítě“ a kdo

přestřihne pupeční šňůru.

Měli bychom mít na paměti, že mnoho lidských schopností je

potlačeno činností neokortexu. Hlavní překážku, jíž je třebapřekonat, je třeba pochopit v rámci většího obrazu hluboko uloženého

nezájmu o  tento zásadní aspekt lidské povahy. Například schopnost přizpůsobit se ponoření do vody a schopnost koordinovaných

pohybů při plavání pod vodou mizí kolem třetího či čtvrtéhoměsíce, kdy neokortex dosahuje jisté míry své síly.

11

Důmyslnýexperiment prokázal, že činností neokortexu je omezena i naše schopnost

čichu. Principem tohoto experimentu bylo zkrátka prozkoumatoblast čichu po disinhibici činnosti neokortexu po požití alkoholu.

12

Uvědomíme-li si, že umění porodní asistence není univerzálním

lidským rysem a že činnost neokortexu je u našeho druhupřekážkou snadného průběhu porodu, pak jsme učinili významné kroky

k porozumění povaze člověka.

2. kapitola: Rozumná otázka


17

3. kapitOla

Zbytečná otázka

POTé, CO jSME ANALyZOVALI DůVODy, proč může být

naše otázka považována za  absurdní, a  poté co jsme analyzovali

důvody, proč může být považována za rozumnou, se podíváme na

stanoviska těch, kteří by řekli, že  je tato otázka zbytečná a ana

chronická, protože naší budoucností je císařský řez. V  souvislosti

s  člověkem se stále běžně hovoří o  přirozeném výběru – či pře

žití nejsilnějšího jedince. Nesporným faktem však je, že  moderní

medicína, a zvláště oblast porodnictví, zákony přirozeného výběru

neutralizovala. Až do  nedávna měly mnoho dětí pouze ty ženy,

které rodily snadno, aniž by riskovaly svůj život. V  dnešní době

množství dětí, jež se ženě narodí, závisí na jiných faktorech než na

její schopnosti porodit. Tato fakta vypovídají o nezvratné tendenci

zvýšené potřeby provedení císařského řezu.

Směřujeme k novému porozumění tomu, co je normální

Vzhledem k tomu, že se nám koncept „přirozeného výběřu“ může

zdát jako čistě teoretický, musíme použít jiné příklady, abychom

přesvědčili čtenáře o tom, že císařský řez bude v předvídatelnébu

doucnosti považován za „normální“ způsob porodu. Nejjednodušší

a  nejrychlejší způsob je analyzovat grafy, jež vykazují stálou ten

denci k většímu počtu užití císařského řezu. V rozvinutých zemích




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist