načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Posuzování stavu zdraví a ošetřovatelská diagnostika -- v moderní ošetřovatelské praxi - Dagmar Mastiliaková

Posuzování stavu zdraví a ošetřovatelská diagnostika -- v moderní ošetřovatelské praxi

Elektronická kniha: Posuzování stavu zdraví a ošetřovatelská diagnostika -- v moderní ošetřovatelské praxi
Autor:

Kniha pro studenty ošetřovatelství a sestry z ošetřovatelské praxe se zaměřuje na rozvoj systémových vědomostí a dovedností v oblasti aplikace první a druhé fáze ošetřovatelského ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  246
+
-
8,2
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma tištěná forma

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Grada
Dostupné formáty
ke stažení:
EPUB, MOBI, PDF
Zabezpečení proti tisku a kopírování: ano
Médium: e-book
Rok vydání: 2014
Počet stran: 192
Rozměr: 21 cm
Úprava: ilustrace, portréty
Vydání: 1. vyd.
Skupina třídění: Patologie. Klinická medicína
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
Nakladatelské údaje: Praha, Grada, 2014
ISBN: 978-80-247-5376-8
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Její jedinečnost spočívá v zaměření na rozvoj systémových vědomostí a dovedností v oblasti aplikace první a druhé fáze ošetřovatelského procesu (posuzování stavu zdraví a ošetřovatelské diagnostiky). Kniha, která se komplexně zabývá posuzováním stavu zdraví. Je určená studentům ošetřovatelství a sestrám z ošetřovatelské praxe.

Popis nakladatele

Kniha pro studenty ošetřovatelství a sestry z ošetřovatelské praxe se zaměřuje na rozvoj systémových vědomostí a dovedností v oblasti aplikace první a druhé fáze ošetřovatelského procesu (posuzování stavu zdraví a ošetřovatelské diagnostiky), a zvyšuje tak jejich odborné kompetence pro praxi. (v moderní ošetřovatelské praxi)

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Dagmar Mastiliaková - další tituly autora:
 
K elektronické knize "Posuzování stavu zdraví a ošetřovatelská diagnostika -- v moderní ošetřovatelské praxi" doporučujeme také:
 (e-book)
Standardizovaná terminologie pro ošetřovatelskou diagnózu Standardizovaná terminologie pro ošetřovatelskou diagnózu
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Dagmar Mastiliaková

Posuzování stavu zdraví

a ošetřovatelská

diagnostika

v moderní ošetřovatelské praxi

Posuzování stavu zdraví

a ošetřovatelská diagnostika

Dagmar Mastiliaková

Grada Publishing, a.s., U Průhonu 22, 170 00 Praha 7

tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400

e-mail: obchod@grada.cz, www.grada.cz

Předkládaná publikace je svou odborností aktuální a je koncipovaná podle po

žadavků současného ošetřovatelství. Zaměřuje se na změnu myšlení zdravot

nických pracovníků při uspokojování potřeb pacientů. Myšlenkový algoritmus

a systémový přístup jsou důležité v ošetřovatelské praxi založené na důkazech

a vedou ke zvyšování kompetencí sester. Autorka klade důraz na ošetřovatel

ský standard ošetřovatelské praxe – ošetřovatelský proces – a hlavně na posu

zování stavu zdraví a ošetřovatelskou diagnostiku podle Marjory Gordonové.

9 788024 753768

ISBN 978-80-247-5376-8



GRADA Publishing

Dagmar Mastiliaková

Posuzování stavu zdraví

a ošetřovatelská

diagnostika

v moderní ošetřovatelské praxi


Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy

Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí

být reprodukována a šířena v papírové, elektronické či jiné podobě bez před

chozího písemného souhlasu nakladatele. Neoprávněné užití této knihy bude

trestně stíháno. Doc. PhDr. Dagmar Mastiliaková, PhD. POSUZOVÁNÍ STAVU ZDRAVÍ A OŠETŘOVATELSKÁ DIAGNOSTIKA v moderní ošetřovatelské praxi Recenze: Prof. PhDr. Anna Eliašová, PhD., dr.h.c. Doc. PhDr. Zuzana Slezáková, PhD., MPH Vydání odborné knihy schválila Vědecká redakce nakladatelství Grada Publishing, a.s. TIRÁŽ TIŠTĚNÉ PUBLIKACE: © Grada Publishing, a.s., 2014 Obrázky dodala autorka. Cover Photo © fotobanka allphoto, 2014 Vydala Grada Publishing, a.s. U Průhonu 22, Praha 7 jako svou 5653. publikaci Odpovědná redaktorka Mgr. Ivana Podmolíková Sazba a zlom Karel Mikula Počet stran 192 1. vydání, Praha 2014 Vytiskly Tiskárny Havlíčkův Brod, a. s. Názvy produktů, fi rem apod. použité v knize mohou být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků, což není zvláštním způsobem vyznačeno. Postupy a příklady v této knize, rovněž tak informace o lécích, jejich formách, dávkování a aplikaci jsou sestaveny s nejlepším vědomím autorů. Z jejich praktického uplatnění ale nevyplývají pro autory ani pro nakladatelství žádné právní důsledky. ISBN 978-80-247-5376-8 TIRÁŽ ELEKTRONICKÉ PUBLIKACE: ISBN 978-80-247-9268-2 ve formátu PDF ISBN 978-80-247-9324-5 ve formátu EPUB

Obsah

Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .11

1 Vývojové trendy a modernizace ošetřovatelské praxe . . . . . . . . . . . . . 13

1.1 Expanzivní rozvoj informací, poznatků

a komunikačních technologií . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13 1.2 Výuka orientovaná na učební výstupy a kompetence . . . . 14 1.3 Hodnocení založené na způsobilosti/kompetencích . . . . . 15 1.4 Společenská demografická a kulturní rozmanitost,

ekonomické a politické změny. . . . . . . . . . . . . . . . . . 17 1.5 Interdisciplinární přístup a orientace na komunitní péči . . 17 1.6 Spotřebitelsky orientovaná společnost . . . . . . . . . . . . . 19 1.7 Etické a bioetické otázky. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 19 1.8 Nedostatek sester, pedagogů a pomocného personálu . . . . 20 1.9 Rostoucí osobní a profesní odpovědnost. . . . . . . . . . . . 20 1.10 Národní kvalifikační rámec terciárního vzdělávání

České republiky a jeho význam . . . . . . . . . . . . . . . . . 21

2 Základní úkol ošetřovatelství – uspokojování lidských potřeb . . . . . . . .23

2.1 Hierarchie potřeb podle A. H. Maslowa . . . . . . . . . . . . 23 2.2 Základní pocity neuspokojených potřeb. . . . . . . . . . . . 25 2.3 Ošetřovatelské problémy – celostní reakce

klienta/pacienta . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 26 2.4 Rozlišení pojmů potřeba, problém,

ošetřovatelská diagnóza . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 28

2.4.1 Pojem potřeba v ošetřovatelství. . . . . . . . . . . . . 28

2.4.2 Pojem ošetřovatelský problém . . . . . . . . . . . . . 29

2.4.3 Pojem ošetřovatelská diagnóza . . . . . . . . . . . . . 29

2.4.4 Diagnostické uvažování spojené

s ošetřovatelským posuzováním . . . . . . . . . . . . 30

3 Ošetřovatelský proces – standard ošetřovatelské praxe . . . . . . . . . . . .32

3.1 Vznik a vývoj teorie ošetřovatelského procesu . . . . . . . . 35

3.1.1 Systémovost a funkční gramotnost. . . . . . . . . . . 35

3.1.2 Systémovost v ošetřovatelství . . . . . . . . . . . . . . 36

3.1.3 První použití pojmu ošetřovatelský proces . . . . . . 36

3.1.4 Teorie ošetřovatelského procesu . . . . . . . . . . . . 37 3.2 Teorie a praxe ošetřovatelského procesu . . . . . . . . . . . . 37

3.2.1 Základní znalosti a dovednosti nutné

pro poskytování ošetřovatelské péče

metodou ošetřovatelského procesu. . . . . . . . . . . 39

3.2.2 Předpoklady pro realizaci ošetřovatelského

procesu v praxi . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 41

3.2.3 Výhody ošetřovatelského procesu . . . . . . . . . . . 41

3.2.4 Fáze ošetřovatelského procesu . . . . . . . . . . . . . 42

4 Ošetřovatelské posuzování stavu zdraví – assessment . . . . . . . . . . . . .45

4.1 Zdraví jako potřeba člověka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 47 4.2 Vybrané pojmy v oblasti posuzování zdraví  . . . . . . . . . 48 4.3 Typy informací a metody jejich získávání . . . . . . . . . . . 51

4.3.1 Typy informací a údajů . . . . . . . . . . . . . . . . . 51

4.3.2 Metody získávání informací a údajů . . . . . . . . . . 51

4.3.3 Příklady vybraných typů nástrojů

k objektivnímu posuzování stavu zdraví . . . . . . . 54

5 Model Marjory Gordonové a jeho význam pro moderní ošetřovatelskou

praxi . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .57 5.1 Vznik standardního modelu v ošetřovatelství. . . . . . . . . 57 5.2 Marjory Gordonová – průkopnice elektronické

zdravotnické dokumentace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 58 5.3 Marjory Gordonová, nositelka uznání „Žijící legenda“. . . . 60 5.4 Marjory Gordonová na konferencích ACENDIO

v Benátkách, Vídni a Paříži . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 61

6 Funkční typy zdraví – aplikace do výuky a ošetřovatelské praxe . . . . . . .63

6.1 Funkční typy zdraví – charakteristika struktury. . . . . . . 63

6.1.1 Co představují funkční a dysfunkční

typy zdraví podle M. Gordonové . . . . . . . . . . . . 64

6.1.2 Výhody standardního rámce

pro posuzování zdraví . . . . . . . . . . . . . . . . . . 66

6.1.3 Odlišnost používání termínu „funkční typ“

v ošetřovatelství a v medicíně. . . . . . . . . . . . . . 66

6.1.4 Vztah funkčních typů zdraví a nemoci . . . . . . . . 67

6.1.5 Význam interakce klienta/pacienta a prostředí. . . . 68

6.1.6 Vztah věku a vývojových fází

při posuzování stavu zdraví. . . . . . . . . . . . . . . 69

6.1.7 Vztah funkčních typů zdraví a kultury . . . . . . . . 69

6.1.8 Posuzování stavu zdraví v ošetřovatelské praxi. . . . 70 6.1.9 Typy posuzování stavu zdraví ve vztahu

k přesnosti ošetřovatelské diagnostiky. . . . . . . . . 71 6.1.10 Význam prvního systematického

posouzení stavu zdraví. . . . . . . . . . . . . . . . . . 71

6.2 Posuzování zdraví dospělého klienta/pacienta . . . . . . . . 72

6.2.1 Soubor položek (otázek) k posouzení

stavu zdraví dospělého klienta/pacienta . . . . . . . . 72 6.2.2 Obsah (elektronického) formuláře

pro ošetřovatelskou anamnézu . . . . . . . . . . . . . 82

6.3 Posuzování zdraví kojence/dítěte/mladistvého . . . . . . . . 85

6.3.1 Soubor položek (otázek) k posouzení

stavu zdraví kojence/dítěte (do 7 let) . . . . . . . . . . 85

6.4 Posuzování zdraví rodiny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 91

6.4.1 Soubor položek (otázek) k posouzení

stavu zdraví rodiny. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 91

6.5 Posuzování zdraví komunity . . . . . . . . . . . . . . . . . . 97

6.5.1 Soubor položek (otázek) k posouzení

stavu zdraví komunity . . . . . . . . . . . . . . . . . . 98

7 Dysfunkční typy zdraví a ošetřovatelská diagnostika . . . . . . . . . . . . 105

7.1 Rozlišení funkčního a dysfunkčního typu zdraví. . . . . . .105

7.1.1 Zdravotní (ošetřovatelské) problémy. . . . . . . . . .105 7.1.2 Funkční typ zdraví . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .106 7.1.3 Dysfunkční typ zdraví. . . . . . . . . . . . . . . . . .107 7.1.4 Vztah mezi dysfunkčním, stabilizovaným

a zhoršujícím se typem zdraví. . . . . . . . . . . . . .108 7.1.5 Potenciálně dysfunkční typy zdraví . . . . . . . . . .110

7.2 NANDA ošetřovatelské diagnózy dysfunkčních

typů zdraví. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .112 7.2.1 První použití pojmu a nejstarší definice

ošetřovatelské diagnózy . . . . . . . . . . . . . . . . .112 7.2.2 Vznik nové terminologie – pojmenování

ošetřovatelských problémů . . . . . . . . . . . . . . .113 7.2.3 Ošetřovatelské diagnózy NANDA International . . .113 7.2.4 Kategorie – stav ošetřovatelských diagnóz. . . . . . .114 7.2.5 Určující znaky, rizikové a související faktory . . . . .115 7.2.6 Posuzování stavu zdraví u akutních/

život ohrožujících stavů . . . . . . . . . . . . . . . . .116 7.2.7 Fáze ošetřovatelské diagnostiky . . . . . . . . . . . .117

8 Kritické myšlení sester – klíčová kompetence v ošetřovatelství . . . . . . 119

8.1 Charakteristika kritického myšlení. . . . . . . . . . . . . . .119

8.1.1 Pojem kritické myšlení. . . . . . . . . . . . . . . . . .120 8.1.2 Hlavní charakteristiky kritického myšlení . . . . . .121 8.1.3 Kritické a kreativní myšlení. . . . . . . . . . . . . . .122 8.1.4 Souvislosti mezi kritickým myšlením

a efektivitou ošetřovatelského procesu. . . . . . . . .125 8.1.5 Ošetřovatelská diagnostika – příklad

kritického myšlení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .125

8.2 Rozvoj kritického myšlení ve výuce studentů

ošetřovatelství. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .126 8.2.1 Odlišnost diagnostického procesu

v ošetřovatelství. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .126 8.2.2 Ošetřovatelská diagnostika jako nedílná

součást výuky ošetřovatelského procesu. . . . . . . .128 8.2.3 Význam zkušeností s výukou

kritického myšlení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .128

8.3 Posuzování dosažené úrovně kritického myšlení

v ošetřovatelském procesu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .129 8.3.1 Rámcový plán pro posuzování

kritického myšlení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .129 8.3.2 Příklad kritérií rozšířeného integrovaného

plánu pro posuzování kritického myšlení . . . . . . .129 8.3.3 Příprava úkolů a otázek do esejí

posuzujících kritické myšlení . . . . . . . . . . . . . .132

8.4 Kazuistika – nástroj hodnocení rozvoje

kritického myšlení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .133 8.4.1 Předpoklady na straně studenta

a klienta/pacienta. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .134 8.4.2 Studijní pomůcky a materiály. . . . . . . . . . . . . .134 8.4.3 Posuzování učebních výstupů vyučujícím. . . . . . .135

Literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 138

Seznam zkratek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .143

Přílohy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14 4

Příloha 1

Položky 11 oblastí modelu M. Gordonové funkční typy zdraví k posouzení stavu zdraví klienta/pacienta. . . .14 4 Příloha 2

Elektronická šablona – rámec a obsah kazuistiky

pro dospělé, děti, rodinu a komunitu. . . . . . . . . . . . . .147 Příloha 3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .152

Kazuistika 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .152

Kazuistika 2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .157

Kazuistika 3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .165

Kazuistika 4 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .170 Příloha 4

Ošetřovatelské diagnózy 2012–2014 řazené

podle domén a tříd taxonomie II . . . . . . . . . . . . . . . .176 Příloha 5

Obrazová příloha . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .187

Rejstřík . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 189

Souhrn/Summary . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .192


10 MOTTO Deset důvodů ke zkvalitnění myšlení 1. Vaše schopnost zaměřit své myšlení na dosažení stanovených cílů

v životě může znamenat rozdíl mezi tím, jestli budete úspěšní, nebo

neuspějete v rychle se měnícím světě. 2. To se může změnit a být realizováno – a to nemusí být tak těžké. 3. Změny v poskytování ošetřovatelské péče a obsahu vzdělávání sester

jsou k ničemu, pokud studenti a sestry neovládají myšlení potřebné

k řešení problémů v dnešním světě. 4. Dnešní pokrok často vytváří nové problémy, které nelze vyřešit tra

dičními způsoby myšlení. 5. Spotřebitelé (klienti, pacienti, rodiny) a plátci požadují důkazy o pro

spěšnosti, efektivitě a výsledcích. 6. Rychlé změny a informační exploze vyžadují, abychom rozvíjeli své

studijní a pracovní dovednosti. 7. Sestry musí být schopny přecházet z jednoho prostředí do druhého. 8. Větší zapojení spotřebitelů (klientů, pacientů a rodin) do péče o své

zdraví. 9. Pacienti jsou více nemocní, s mnohočetnými zdravotními problémy. 10. Věci nejsou to, co bývaly, nebo to, co bude.

Alfaro-Le Fevre, 2009

Bez porozumění myšlenkovému algoritmu ošetřovatelského procesu sestry nejsou schopny poskytovat bezpečnou a efektivní individuální péči. Ohrožují pacienty a sebe vystavují právním sporům.

Alfaro-Le Fevre, 2006


1

11

ÚvodÚvod

Úvod Zvyšování kvality zdravotnické péče z pohledu uspokojování potřeb uživatelů (klientů, pacientů, rodin a komunit) vyžaduje změnu myšlení zdravotnických profesionálů. Při zvyšování efektivity v systému zdravotní péče a změnách v jejím financování se uplatňuje regulační proces. Jeho konečným cílem je zavedení řádu, kvality a kontroly. Kontinuální změny mění tradiční organizaci práce, vyžadují užší týmovou spolupráci, nově vymezují kompetence k efektivnímu plnění rolí jednotlivých zdravotnických profesí.

Mezi nástroje regulace patří zejména zákony, vyhlášky, normy a standardy. K regulačním nástrojům v  oblasti přímé ošetřovatelské péče patří ošetřovatelský proces – standardní metoda ošetřovatelské praxe. Byla poprvé zveřejněna v roce 1973 Americkou asociací sester (ANA) a v  roce 1988 přijata jako rozšířený standard. Z  teoretického hlediska jde o myšlenkový algoritmus (analyticko-syntetickou metodu) řešení problému s předem stanoveným cílem. Z praktického hlediska jde o systematicky plánovanou péči o individuální potřeby klientů, pacientů, rodin a komunit s cílem snížení rizik pro jejich zdraví, zlepšení zdravotního stavu a tím i kvality života.

Proces osvojování tohoto myšlenkového algoritmu představuje kontinuální rozvoj kritického myšlení, jehož dosažená úroveň zpravidla souvisí s délkou klinické praxe – „od začátečníka k expertovi“. „Kriticky myslící sestra zaujímá analytický přístup, projevuje pochopení souvislostí, vyhodnocuje domněnky a hypotézy, získává informace ze spolehlivých zdrojů, zvažuje varianty řešení a provádí stálé vyhodnocování dosažených výsledků svých aktivit“ (McDonald, 2007, s. 51).

Proces rozvoje kritického myšlení v oblasti metodologie ošetřovatelské praxe není tedy jednorázovou záležitostí osvojení si formálního rámce teoretických poznatků. Ty jsou pouze základním východiskem. Dovednost aplikace teoretických poznatků je nutné rozvíjet nejen od počátku kvalifikačního studia v praktických cvičeních a samostatnou tvůrčí činností studentů ošetřovatelství, ale i v průběhu celoživotního vzdělávání sester z praxe. Efektivní výuka ošetřovatelského procesu vyžaduje ze strany vyučujících tvůrčí inovativní přístup a stanovení učebních výstupů pro jednotlivé fáze ošetřovatelského procesu. Identifikace charakteristik kritického myšlení a chování učících se osob

Posuzování stavu zdraví a ošetěovatelská diagnostika

umožňuje stanovit výukové strategie, styl vlastního učení a výběr hodnoticích kritérií dosažené úrovně učebních výstupů.

Téměř dvacetileté zkušenosti s výukou ošetřovatelského procesu mě vedly k napsání takto zaměřené publikace. Měla by rozšířit integrované poznatky a podpořit rozvoj kritického myšlení při realizaci první a druhé fáze ošetřovatelského procesu. V souladu se současným kontinuálním rozvojem elektronického vedení zdravotnické dokumentace i v ošetřovatelské praxi je pro posuzování stavu zdraví osob, rodin a komunit zvolen koncepční model „průkopnice“ elektronické zdravotnické dokumentace Marjory Gordonové s  položkami struktury „funkčních typů zdraví“. V širších souvislostech je objasněn význam systematického posuzování stavu zdraví klienta, pacienta, rodiny i komunity a navazující fáze ošetřovatelské diagnostiky. Rozvoj poznatků v  této oblasti významně podporuje i český překlad ošetřovatelských diagnóz NANDA International s definicemi a klasifikací 2012–2014.

Cílem obsahového zaměření této publikace je i motivovat čtenáře k uvědomění si dosažené úrovně vlastního myšlenkového algoritmu při realizaci prvních dvou fází ošetřovatelského procesu. Může to posílit sebedůvěru i usnadnit realizaci poskytování individuální ošetřovatelské péče. Inovační přístupy v kvalifikačním i celoživotním vzdělávání sester přinášejí nové výzvy všem zúčastněným, kteří zkvalitněním svého myšlení mohou úspěšně realizovat potřebné změny v ošetřovatelské praxi.

Dagmar Mastiliaková


1

13

Vývojové trendy a modernizace ošetěovatelské praxe

1 Vývojové trendy a modernizace

ošetřovatelské praxe

Společenské změny jsou typické tím, že jde o trvalý a nikdy nekončící proces. Vývoj a s ním spojené změny se neustále opakují, mívají komplexní charakter a také se částečně překrývají. Porozumění novodobým trendům v moderním ošetřovatelství umožňuje sestrám v praxi i studentům ošetřovatelství se s nimi pozitivně vyrovnat v zájmu rozvoje tohoto oboru a uplatnění absolventů na trhu práce, nejen v naší zemi, ale i v rámci Evropy. Mezi hlavní vývojové trendy patří zejména expanzivní rozvoj informací a komunikačních technologií, výuka orientovaná na kompetence, hodnocení dovedností/způsobilosti, interdisciplinární přístup, spotřebitelsky orientovaná společnost, rostoucí osobní a profesní odpovědnost, flexibilita a mobilita (Wilkinson, Treas, 2011). 1.1 Expanzivní rozvoj informací, poznatků

a komunikačních technologií

S neustávajícím rozvojem počítačových technologií roste i objem dostupných poznatků. Sestry, stejně jako každý člověk, častěji komunikují na dálku, získávají nové kontakty, posílají e-maily a vyhledávají nebo publikují výzkumné dokumenty, videosekvence apod.

Schopnost snadného přístupu k  informacím a  jejich rozšiřování přináší značný užitek v mnoha sférách, přináší však také závažné otázky a problémy. Učebnice a odborné články v tištěné podobě rychle zastarávají, proto se důležitým učebním materiálem sester staly internetové zdroje.

Internetové stránky jsou zpravidla více interaktivní než klasický text, nabízejí navíc odkazy na množství dalších zdrojů. I když se často aktualizují, také mohou zastarávat, proto studenti snadno ztratí ve spoustě odkazů přehled. Hledání informací na internetu tak nakonec může být dokonce pomalejší než hledání v knihách. Otázkou je také spolehlivost a přesnost informací.

Konflikt informačních technologií spočívá v tom, že nabízejí téměř neomezený objem informací, ale nikoliv neomezený objem času k jejich 14

Posuzování stavu zdraví a ošetěovatelská diagnostika

prohledávání. Navigace světovou sítí a osvojování si komplexních dovedností k  efektivnímu využívání informačních technologií mohou být časově náročné.

Internetem zprostředkované učení vyžaduje sebekázeň, soustředění,  jasná vodítka a  vytyčené cíle v  rámci učebních úkolů. Učení v prostředí internetu rozvíjí analytické myšlení, schopnost rozhodování a reflexi, což jsou důležité kompetence pro ošetřovatelskou praxi. S učením na síti souvisí management času, integrace všech získaných poznatků, sledování nových technologií a  schopnost v  reálném čase reagovat na rozrůstající se síť vzájemných propojení.

Problémy s internetem a rozvojem informačních technologií se týkají jak studentů, tak vyučujících. Obě skupiny musí činit racionální rozhodnutí o tom, co se naučit a jak volit mezi didaktickými příležitostmi internetu. Učitelé potřebují aktualizovat své znalosti v této oblasti, aby pomohli studentům udržovat krok s moderními informačními zdroji. Technologická exploze v neposlední řadě ovlivňuje i tvorbu kurikula, jeho revizi a modifikaci (Roux, Halstead, 2008). 1.2 Výuka orientovaná na učební výstupy a kompetence Trendy moderního světa obchodu a podnikání se přenášejí i do vyššího a vysokého školství, včetně ošetřovatelských oborů. V současnosti je tak kladen důraz na formulování kompetenčních kritérií, k nimž patří i střednědobé cíle orientované na životní praxi.

Zaměřenost na cíle odpovídá zaměřenosti na výstupy. V podnikání se (finanční) úspěch odvíjí od efektivního vynaložení zdrojů a času podle aktuálních potřeb. Totéž platí pro ošetřovatelskou praxi a ošetřovatelské vzdělávání. Zcela zásadní je to, aby studenti a studentky (budoucí sestry) získali způsobilost složenou z dovedností potřebných v reálné ošetřovatelské praxi. Výsledky vyvinutých snah a vynaloženého času by přitom měly být měřitelné.

Kompetence je v prostředí realisticky orientovaných a na praxi zaměřených cílů konečným výsledkem, jehož má být dosaženo.

Takto stavěný systém praktických cílů je ovšem v mnohém odlišný od tradičních způsobů myšlení, vyučování a hodnocení, na jaké byli studenti a učitelé zvyklí. Nejde jen o změnu terminologie, ale o rozsáhlé přehodnocení obsahu sylabů a specifikaci učebních výstupů a kompetencí, které sestry v komplexním zdravotnickém prostředí současnosti

15

Vývojové trendy a modernizace ošetěovatelské praxe

potřebují. Vyučující usiluje o navržení takových cest, které studentům pomohou dosáhnout uvedených cílů (Ulfvarson, Oxelmark, 2012).

Na straně studentů dochází k posunu od memorování poznámek z hodin a učebních textů k integrovanému poznání, rozhodování a způsobilosti i sebedůvěře při vykonávání činností naformulovaných v kompetenčních kritériích/cílech (učebních výstupů) studijního programu.

Kompetenční kritéria/cíle (učební výstupy) zahrnují nejen určený cíl, kterého studenti mají dosáhnout, ale i strategie a vodítka pro jeho dosažení. Proces sám o sobě je důležitý, ale cíl – učební výstup a finální kompetence – je základem budoucí praxe. Uvedené změny ve vzdělávání přinášejí nové výzvy pro všechny zúčastněné a potřebu jejich řešení.

Redefinování praktických cílů (učebních výstupů) je složitý proces a  prozatím žádná z  metod užívaných různými organizacemi a  edukačními pracovníky nezískala jednoznačnou převahu (Cherry, Jacobs, 2002). 1.3 Hodnocení založené na způsobilosti/kompetencích Dalším trendem spojeným s tvorbou kompetenčních kritérií/cílů (učebních výstupů) je změna metod hodnocení. V době finančních úspor je potřeba najít nejefektivnější a nejúčinnější způsoby, jak vychovat absolventy vybavené všemi potřebnými kompetencemi. Tato snaha souvisí s měnící se rolí učitelů a studentů, s přesunem odpovědnosti, se změnou vidění studentů ve společnosti (pasivní role příjemců informací přechází do aktivní role účastníka dění ve zdravotnictví).

Dovednosti potřebné pro praxi se studenti lépe než klasickými přednáškami a  testy naučí pomocí problémově orientovaného učení (Problem Based Learning, PBL), případových studií a projektů podporujících např. rozvoj komunitní péče.

Výhody pro studenty jsou zřejmé – problémová výuka podporuje jejich celoživotní vzdělávání a rozvoj osobních a profesních kompetencí.

K prostředí, kde se moderní student ošetřovatelství připravuje na budoucí profesi, patří nejen tradiční nemocniční pracoviště a zařízení pro dlouhodobou péči, ale též hospice, školy, nápravná zařízení, církevní organizace, zařízení pro péči o bezdomovce apod.

Hodnocení a celý evaluační přístup se nyní více zaměřuje na zdokumentování skutečné profesní způsobilosti v  co nejrealističtějších situacích a podmínkách (Billings, Halstead, 2005).

+


1

16

Posuzování stavu zdraví a ošetěovatelská diagnostika

V hodnocení a dokumentování profesní způsobilosti je proto nutné postupovat metodicky nejlépe podle stanovených standardů, aby přezkoušení způsobilosti, které se zaměřuje na behaviorální komponenty kvalifikačního studia, probíhalo podle daných pravidel strukturovaného portfolia – souboru dokumentů s výsledky studia a práce studenta. Metody hodnocení učebních výstupů ■ Formativní hodnocení – poskytuje studentům a učitelům zpětnou

vazbu k modifikaci učebních a výukových aktivit. Dává informaci

o dosaženém pokroku, je integrováno do procesu učení a výuky,

dá se využít jako součást průběžného hodnocení. ■ Sumativní hodnocení – hodnocení úspěchu učení. Shrnuje učební

výstupy studenta na konci modulu nebo programu. Jeho součástí

je udělení známky nebo obdobného hodnocení. Využívá např. kla

sického zkoušení a  testů. Nemůže však hodnotit všechny učební

výstupy, hodnotí jen jejich vzorek. ■ Průběžné hodnocení – je kombinací formativního a  sumativního

hodnocení. Obvykle zahrnuje opakované sumativní hodnocení.

Známky z hodnocení se evidují. Studentům i vyučujícím poskytuje

malou zpětnou vazbu.

Nastíněné trendy v  oblasti hodnocení dosažené úrovně profesní způsobilosti představují další výzvu pro studenty a  vyučující. Obě zúčastněné strany musí změnit svůj způsob uvažování. Někteří studenti si myslí, že je třeba „jen přijít na to, co učitel chce“ a „naučit se na test“, a pak je jednoduché u něj uspět. Zdráhají se zapojit do skupinových procesů, do aktivit na půdě školy i mimo ni v rámci projektů, do samostatného rozhodování apod. Je snazší napsat test, než předvést skutečnou schopnost péče při demonstračních zkouškách, kde se vyžaduje 100% přesnost ve všech základních krocích.

Budoucí zaměstnavatel očekává precizní výkon. Ten očekávají i klienti/pacienti a regulační rámec profese jej pevně vymezuje. Pouhé memorování nestačí, schopnost vyhodnotit a řešit problémy za spoluúčasti účinných komunikačních prostředků ve všech typech prostředí je tou nejpožadovanější dovedností. Studentům musí být jasné, čeho musí dosáhnout k  úspěšnému naplnění hodnoticích kritérií konkrétního úkolu. Úkol i příslušná kritéria hodnocení musí odpovídat úrovni, na které student studuje (Gibbs, 2011).

17

Vývojové trendy a modernizace ošetěovatelské praxe

1.4 Společenská demografická a kulturní rozmanitost,

ekonomické a politické změny

Populace měst i venkova se neustále mění. Mnoho článků a internetových stránek přináší informace o stárnutí populace, tj. že rychle narůstá procentní zastoupení osob nad 65, případně až 85 let.

Jiné prameny hovoří o  množství menšinových etnických skupin a  osob chudých, nepojištěných či postrádajících trvalý domov. Mění se také životní styl, zvyky a  společenské uspořádání. Mění se pojetí rodiny a počet svobodných matek.

Prosazují se ekonomické a  politické změny, včetně těch, které ovlivňují zdravotní péči. Všechny tyto změny vnášejí řadu otázek do vzdělávání sester. Další důležitou problematikou je rostoucí násilí ve společnosti i na pracovištích, které ovlivňuje poskytovatele péče.

Studenti musí uvažovat v širších souvislostech o rozmanitosti pacientů a  jejich reakcí na nemoc, terapii a  zdravotníky, které závisejí na věku, kultuře, vyznání a  životní zkušenosti získané v  rodinném a společenském prostředí. Každá zeměpisná oblast si nese své kulturní dědictví a způsoby léčby a péče, jež zahrnují i alternativní postupy, obřady, tradice, přírodní léčiva. V terapeutickém vztahu a úspěšnosti péče hraje významnou roli postoj sestry k těmto modalitám (Berman, Snyder, 2012).

Efektivní a promyšlené ošetřovatelské postupy jsou individualizovány podle charakteristik klienta a souvisejících okolností. Proto by se studenti měli co nejlépe orientovat v sociologii, kulturních naukách, psychologii, religionistice, ekonomii, historii, literatuře a dalších vědách. Sledování různých životních příběhů, zvyků lidí a jejich očekávání je navíc samo o sobě zajímavé a rozšiřuje hranice osobní tvořivosti a porozumění v soukromém i profesním životě. 1.5 Interdisciplinární přístup a orientace na komunitní péči Zmíněné společensky podmíněné trendy napomáhají přesunu ohniska zájmu do oblasti komunitního zdraví s důrazem na interdisciplinární přístup (Zdraví 2020).

Rozsáhlé ekonomické tlaky na snížení výdajů ve zdravotnictví rovněž hrají svou roli. Nové technologické vymoženosti umožňují např. 18

Posuzování stavu zdraví a ošetěovatelská diagnostika

mnohdy nahradit složité chirurgické zákroky prováděné při hospitalizaci ambulantním zákrokem (tzv. jednodenní chirurgie) nebo medikamentózní léčbou.

Různé iniciativy přispívají k přeorientování od „péče o nemocné“ k posílení zdraví ve společnosti. Akcentováno je zároveň zdraví rodiny a populace jako celku (Zdraví 2020).

Komunitní péčí rozumíme péči o skupiny osob, které sdílejí společné charakteristiky a kolektivní vztahy, i když nutně nemusí žít na stejném místě (např. komunity věřících, etnická seskupení, komunity bezdomovců).

Tyto změny vyžadují radikální proměnu filozofie péče, vedoucí k atmosféře mezioborové spolupráce. Vzniká nová kultura péče, založená na sdílené odpovědnosti a podpoře zdraví jedinců, rodin, skupin a celé společnosti. Součástí systému péče se stávají příbuzní a sousedé pacientů, které je potřeba také vzdělávat (Billings, Halstead, 2005).

Hlavní filozofií ovlivňující v důsledku těchto trendů studenty a akademickou obec je posun od péče o  nemocné v  lůžkových zařízeních k ošetřovatelství, zahrnujícího řízenou podporu zdraví jedinců v rodině a zdraví rodin ve společnosti. Vnímání a integrace ošetřovatelských kompetencí se tak mění.

Nová realita nás staví před dilema, jak vychovat a připravit sestry schopné pečovat o  rozmanitou klientelu rozptýlenou ve společnosti, ale také o kriticky nemocné pacienty při akutní hospitalizaci ve špičkových nemocnicích. Pro splnění tohoto cíle je nutná reorganizace kurikula a  začlenění příslušných aspektů do celého trvání studijního programu, nejen do jediného předmětu „veřejné zdraví“. Studenti potřebují bohatší klinickou zkušenost v  komunitní péči za dohledu mentorů a zkušených sester.

Dominový efekt vede následně k  dalším změnám. Studenti musí měnit své představy o prostředí, kde budou pracovat, o klientech/pacientech, o které budou pečovat. Musí též měnit své představy o potřebných dovednostech. Potřebují se naučit péči o zestárlé a kulturně rozmanité osoby v jejich domácím prostředí, včetně řízení dlouhodobé péče (Berman, Snyder, 2012).

19

Vývojové trendy a modernizace ošetěovatelské praxe

1.6 Spotřebitelsky orientovaná společnost Podle stupně závislosti osob či skupin na zdravotních nebo ošetřovatelských službách rozlišujeme příjemce péče jako: klienty (autonomie a  aktivita – péče je poskytována ve spolupráci po dohodě), pacienty (závislost), zákazníky (nezávislost).

U  konzumentů, tedy uživatelů/příjemců péče, roste povědomí o zdraví, nemoci, možnostech péče a důsledcích terapeutických omylů. V důsledku toho více hájí svá práva, zejména právo na bezpečnou a plně kompetentní odbornou péči.

Ekonomické řízení zdravotní péče a dostupnost odborných informací na internetu posilují aktivní účast konzumentů/příjemců péče (klientů/pacientů) na fungování zdravotnických systémů, včetně tvorby norem, standardů a přijímání různých opatření.

Konzumenti péče se účastní vícestranných jednání a zakládají skupiny hájící jejich zájmy. Tento trend si vynucuje změny a revize rovněž v ošetřovatelském vzdělávání. Sestry např. musí změnit svůj přístup směrem od „poskytnutí péče pacientovi“ ke  „spolupráci s  klientem/ pacientem“ jakožto členem spolupracujícího týmu.

To klade větší požadavky na interpersonální komunikaci ve výuce sester a na rozšíření výukových cílů studia. Lépe informovaný a angažovaný klient je schopen účinnějších rozhodnutí, proto k  nutným kompetencím sester patří i schopnost edukace (Roux, Halstead, 2008). Užitečným nástrojem při osvojování této kompetence jsou společensky prospěšné projekty zařazené do výuky. Studenti pracují s klienty (uživateli péče) při plánování edukačních projektů zaměřených na podporu zdraví a bezpečí v rámci osobní odpovědnosti za zdraví. 1.7 Etické a bioetické otázky V prostředí, kde klienti/pacienti reagují na nemoc, léčbu a péči odlišným způsobem než personál, vznikají etické otázky. To se týká např. tématu konce života.

Pro studenty je důležité naučit se oddělit profesní kroky a postoje od osobních preferencí a přesvědčení, popř. přijmout existenci „šedé zóny“ mezi zřetelně „bílými“ a „černými“ póly hodnocení.

K rozmanitým otázkám, které student bude v praxi řešit, patří např. (ne)přípustnost potratu a transplantací, právo na důstojnou smrt, právo



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2019 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist