načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Poruchy a rekonstrukce zděných staveb - Jaroslav Solař

Poruchy a rekonstrukce zděných staveb

Elektronická kniha: Poruchy a rekonstrukce zděných staveb
Autor: Jaroslav Solař

Kniha pro odborníky zabývající se problematikou statických poruch a rekonstrukcí zděných konstrukcí, projektanty, dodavatele, investorské firmy, studenty vysokých škol stavebních. Kniha ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  159
+
-
5,3
bo za nákup

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Grada
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF, PDF
Zabezpečení proti tisku a kopírování: ano
Médium: e-book
Rok vydání: 2008
Počet stran: 192
Rozměr: 24 cm
Úprava: ilustrace (některé barevné)
Vydání: 1. vyd.
Skupina třídění: Stavebnictví
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
Nakladatelské údaje: Praha, Grada, 2008
ISBN: 978-80-247-2672-4
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Kniha vysvětluje problematiku statických poruch a rekonstrukcí zděných konstrukcí. Uvádí příčiny těchto poruch, jejich typy a projevy i způsoby sanace. Součástí knihy je bohatá obrazová dokumentace.

Popis nakladatele

Kniha pro odborníky zabývající se problematikou statických poruch a rekonstrukcí zděných konstrukcí, projektanty, dodavatele, investorské firmy, studenty vysokých škol stavebních. Kniha uceleným způsobem vysvětluje problematiku statických poruch zděných konstrukcí, příčiny těchto poruch, jejich typy a projevy, způsoby sanace. Je také podrobně vysvětlena problematika projekčního navrhování bourání několika typů zděných konstrukcí a způsoby jejich provizorního a definitivního zajišťování v rámci provádění bouracích prací. V knize bude uvedena řada poznatků, které nejsou všeobecně známy, nebo nebyly doposud řádně publikovány. V samostatných kapitolách je také pojednáno o problematice poruch a rekonstrukcí zděných staveb situovaných na nestabilním podloží, na poddolovaném území a v záplavových územích.Součástí knihy je bohatá obrazová dokumentace.

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Jaroslav Solař - další tituly autora:
Odstraňování vlhkosti -- sanace vlhkého zdiva Odstraňování vlhkosti
 (e-book)
Kostelní věže a zvonice -- Kampanologie, navrhování, poruchy, rekonstrukce a sanace Kostelní věže a zvonice
 (e-book)
Odstraňování vlhkosti -- sanace vlhkého zdiva Odstraňování vlhkosti
 (e-book)
100 tradičních stavebních detailů - ochrana proti vodě 100 tradičních stavebních detailů
 (e-book)
Odvodnění domu - anglické dvorky, drenáže, vzduchové dutiny -- 2., přepracované vydání Odvodnění domu - anglické dvorky, drenáže, vzduchové dutiny
 
K elektronické knize "Poruchy a rekonstrukce zděných staveb" doporučujeme také:
 (e-book)
100 osvědčených stavebních detailů - zednictví 100 osvědčených stavebních detailů
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

PORUCHY A REKONSTRUKCE ZDĚNÝCH STAVEB

Jaroslav Solař

Vydala Grada Publishing, a.s.

U Průhonu 22, Praha 7

obchod@grada.cz, www.grada.cz

tel.: +420 220 386 401, fax: +420 220 386 400

jako svou XXXX. publikaci

Odpovědný redaktor Daniela Karlovcová

Sazba Antonín Plicka

Počet stran 192

První vydání, Praha 2008

Vytiskly Tiskárny Havlíčkův Brod, a. s.

Husova ulice 1881, Havlíčkův Brod

© Grada Publishing, a.s., 2008

Cover Design © Eva Hradiláková 2008

Názvy produktů, fi rem apod. použité v knize mohou být ochrannými známkami

nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

ISBN 978-80-247-2672-4 Autor děkuje za grafi cké práce Ing. Miroslavu Čivrnému a Ing. Marku Jaškovi. Za zpracování výpočtů v programech IDA Nexis (viz kap. 4.1.3) a CUBE 3D (2007) (viz kap. 4.1.4) Ing. Michalu Hamalovi a Ing. Veronice Jordanové, Ph.D (viz kap. 5.5.2) a za provedení výpočtů v programu AntHill

TM

(viz kap. 4.2.1) Doc. Ing. Antonínu Lokajovi, Ph.D.

Publikace byla vydána za přispění MŠMT, projekt 1M6840770001, v rámci činnosti výzkumného centra CIDEAS.

ISBN 978-80-247-6224-1

© Grada Publishing, a.s. 2011

(tištěná verze)

(elektronická verze ve formátu PDF)


5Obsah

Obsah

„

1 Základní pojmy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7

2 Příčiny poruch stavebních konstrukcí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12

3 Bourání stavebních konstrukcí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18

3.1 Ruční bourání . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 19 3.2 Bourání s použitím strojů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 19

3.2.1 Bourání konstrukce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 19

3.2.2 Stržení konstrukce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 19

3.2.3 Rozebrání konstrukce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20

3.2.4 Řezání konstrukce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20 3.3 Bourání odstřelem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20 3.4 Důležité technologické zásady pro bourací práce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 21 3.5 Bourání svislých zděných konstrukcí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 24

3.5.1 Bourání nosných stěn a příček . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 25

3.5.2 Bourání cihelných příček a nosných stěn ve druhém a vyšším podlaží . . . 37

3.5.3 Bourání nosných stěn s uloženými stropními nosníky . . . . . . . . . . . . . . 38

3.5.4 Zřizování a rozšiřování otvorů ve stěnách a příčkách . . . . . . . . . . . . . . 41

3.5.5 Bourání otvorů v nejnižším podlaží . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 45

4 Vady a poruchy zděných konstrukcí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 49

4.1 Trhliny ve zděných nosných stěnách a jejich sanace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 52

4.1.1 Rozdělení trhlin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 52

4.1.2 Příčiny vzniku trhlin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 55

4.1.3 Sanace trhlin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 65

4.1.4 Tepelně technické požadavky při projektování sanací poruch zděných

konstrukcí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 95

4.2 Trhliny ve zděných sloupech a pilířích a jejich sanace . . . . . . . . . . . . . . . . . 101

4.2.1 Sanace zděných sloupů a pilířů narušených trhlinami . . . . . . . . . . . . . 103

4.2.2 Výměna zděných sloupů a pilířů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 116 4.3 Trhliny v příčkách . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 117

5 Zděné stavby na poddolovaném území . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 120

5.1 Některé základní pojmy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 120 5.2 Účinky hlubinného dobývání na zemský povrch . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 120

5.2.1 Spojitá přetvoření terénu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 121

5.2.2 Nespojitá přetvoření terénu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 122

5.2.3 Časový faktor spojitých přetvoření terénu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 124 5.3 Zajištění staveb proti účinkům poddolování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 124

5.3.1 Odolnost zděných staveb proti účinkům poddolování . . . . . . . . . . . . 126 5.4 Postup při zajišťování investorské činnosti a zpracování projektu u staveb

situovaných na poddolovaném území . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 127

5.4.1 Stávající objekty − řešení způsobu jejich sanace a zajištění proti

výhledovým účinkům poddolování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 127

5.5 Důlní škody a jejich sanace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 135


6 Obsah

5.5.1 Důlní škody zapříčiněné poklesem terénu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 135

5.5.2 Důlní škody způsobené vodorovným poměrným přetvořením terénu . . 140

5.5.3 Důlní škody zapříčiněné nakloněním terénu . . . . . . . . . . . . . . . . . . 148

5.5.4 Důlní škody zapříčiněné zakřivením terénu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 151

5.5.5 Důlní škody od nespojitých přetvoření terénu . . . . . . . . . . . . . . . . . 153 5.6 Nedůlní škody . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 154

6 Zděné stavby na povodňovém území . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 155

6.1 Některé základní pojmy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 155 6.2 Zajištění stávajících staveb proti účinkům povodňové vlny . . . . . . . . . . . . . 156

6.2.1 Úpravy u stávajících objektů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 157 6.3 Sanace objektů po povodni . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 164

6.3.1 Sanace statického systému . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 164

6.3.2 Sanace vlhkého zdiva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 164 6.4 Podzemní konstrukce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 167 6.5 Povodňové území na území poddolovaném . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 168 6.6 Zatížení stavebních objektů při průchodu povodňové vlny . . . . . . . . . . . . . 168

6.6.1 Zatížení nerovnoměrným sednutím základů následkem zamokření

základové půdy vodou z povodňové vlny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 170

6.6.2 Zatížení svislým vztlakem vody z povodňové vlny . . . . . . . . . . . . . . . 171

6.6.3 Zatížení hydrostatickým tlakem vodního sloupce o hloubce

povodňové vlny h [m] . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 171

6.6.4 Zatížení dynamickým tlakem vody z povodňové vlny o výšce h [m]

rychlosti w [m.s

-1

] . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 172

6.6.5 Zatížení dynamickým účinkem plovoucího předmětu p

dp

[Pa]

o hmotnosti m [kg] unášeného vodou z povodňové vlny

rychlostí w [m.s

-1

] . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 174

7 Půdní vestavby a nadstavby ve zděných stavbách . . . . . . . . . . . . . . . . . . 176

7.1 Stropní konstrukce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 176

7.1.1 Možnosti zesílení dřevěných stropů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 177

7.1.2 Možnosti zesílení stropů s ocelovými válcovanými profi ly Ι . . . . . . . . . 182

7.1.3 Možnosti zesílení železobetonových stropů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 183

7.1.4 Provedení nové konstrukce podlahy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 184 7.2 Zvýšení světlé výšky půdního prostoru . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 184

Literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 185

Rejstřík . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 189


7Základní pojmy

1

„

Základní pojmy

Adaptace (z lat. přizpůsobení) − proces, při k terém se objek t, nebo jeho část přizpůsobí pro

jiný účel než dosavadní.

Archeologický nález − věc nebo soubor věcí, které jsou dokladem, nebo pozůstatkem

života člověka a jeho činnosti od počátku vývoje do novověku, zachoval se zpravidla pod

zemí − viz [69].

Asanace (z lat. ozdravění) − proces, při kterém se upravují městské čtvrti zejména z hlediska

hygienického. Je to souhrn technických, biologických, sociologických a demografi ckých zásahů,

kterými se odstraňují hygienické, technické, bezpečnostní, dopravní a estetické závady.

Demolice − zbourání (snesení) objektu.

Konzervace − odborné zajištění památky před pokračováním rozkladného procesu (chát

ráním, rozpadem apod.), aniž se mění, rekonstruuje či doplňuje stav památky, v jakém se

dochovala.

Kulturní památka − movitá i nemovitá věc, kterou pro její historickou hodnotu prohlásilo

Ministerstvo kultury ČR za kulturní památku a je zapsána v Ústředním seznamu kulturních

památek ČR, viz [69]. O tom, zda je věc ve smyslu tohoto zákona považována za kulturní

památku, nerozhoduje její kulturní hodnota, ale skutečnost, zda je tato zapsána v ústředním

seznamu kulturních památek.

Modernizace − proces, při kterém se některé části konstrukcí nebo zařízení nahrazují novými,

modernějšími, v závislosti na současných požadavcích.

Národní kulturní památka − nejvýznamnější kulturní památky prohlašuje vláda ČR za

národní kulturní památky. Jejich památková ochrana je přísnější než u kulturních pa

mátek. Patří sem například: chráněná oblast Pražského Hradu i s archeologickými nálezy,

české korunovační klenoty, hora Říp s rotundou sv. Jiří, pole s pomníkem Přemysla oráče ve

Stadicích, slovanské hradiště v Mikulčicích, Přemyslovský palác v Olomouci, Sázavský kláš

ter, Vyšehrad (oblast hradu s opevněním a hřbitovem), hrad Karlštejn, Karlův most v Praze,

Staroměstské náměstí v Praze se Staroměstskou radnicí, Týnský chrám s palácem Kinských,

zámek v Litomyšli, Lidice, Malá pevnost se hřbitovem v Terezíně atd.

Nástavba − nová část budovy, kterou se tato vertikálně zvyšuje o jedno nebo více podlaží

po celé ploše, nebo jen v její části.

Ochranné pásmo − kulturní nemovitá památka, památková rezer vace či zóna může mít v yme -

zeno ochranné pásmo, v němž mohou být omezeny nebo zakázány určité činnosti. Stavební

činnost a využití území je zde regulováno orgány státní památkové péče − viz [69].

Oprava − je činnost, kterou se odstraňuje částečné fyzické opotřebení nebo poškození za

účelem uvedení objektu nebo jeho jednotlivé části do stavu schopného provozu a užívání.

Obnovuje technické vlastnosti, odstraňuje funkční, vzhledové a bezpečnostní nedostatky.


8 Základní pojmy

Obrázek 1.1 Pražský Hrad − národní kulturní památka

Obrázek 1.2 Areál Sázavského kláštera −

národní kulturní památka


9Základní pojmy

Oprava může být:

malá •− jedná se převážně o náhradu nebo změnu menších součástí objektu nebo kon

strukce, která byla poškozena užíváním nebo jednorázovým zásahem, nebo je žádoucí

menší změna její funkce,

velká •− viz jako malá, ale s větším rozsahem při stejném účelu,

generální •− jedná se o opravu podstatných částí objektu nebo konstrukce za účelem

obnovy jejich původních, již ztracených funkcí. Popřípadě také za účelem podstatnější

změny funkce objektu či konstrukce. Organizační uspořádání státní památkové péče − viz [69]:

orgány státní památkové péče •− Ministerstvo kultury ČR a okresní úřady. Ty to orgány

vydávají příslušná rozhodnutí na základě žádosti vlastníka kulturní památky, resp. ná

rodní kulturní památky,

ústřední organizace státní památkové péče •− Státní ústav památkové péče v Praze.

Tento vede rovněž ústřední seznam kulturních památek,

státní památkové organizace • − památkové ústavy se sídlem v bývalých krajských měs

tech. Tyto, kromě jiného, poskytují odbornou pomoc vlastníkům kulturních památek při

zajišťování péče o kulturní památky a zpracovávají odborná vyjádření k provádění obnovy

kulturních památek jako podklady pro rozhodnutí orgánů státní památkové péče. Památka − kulturní statek, který je dokladem historického vývoje společnosti (vědy, techniky, umění, příp. jiných oborů lidské činnosti), viz kulturní památka a národní kulturní památka. Obrázek 1.3 Hrad Karlštejn − národní kulturní památka


10 Základní pojmy

Památková rezervace − je území, jehož charakter a prostředí určuje soubor nemovitých kulturních památek a vláda ČR je prohlásila za památkovou rezervaci. Vláda také stanovuje obecné podmínky, které se mohou vztahovat nejen na kulturní památky, ale také na ostatní nemovitosti nacházející se na tomto území. V praxi se zpravidla setkáváme s případy, kdy je historicky nejstarší a nejcennější část města nebo vesnice prohlášena za městskou památkovou rezervaci, nebo vesnickou památkovou rezervaci. − viz [69]. Památková zóna − je území sídelního útvaru nebo jeho části s menším podílem kulturních památek, historické prostředí nebo část krajinného celku, které Ministerstvo kultury ČR prohlásilo za památkovou zónu a určilo podmínky její ochrany. V hierarchii památkové péče je památková zóna postavena níže než památková rezervace. Rozlišujeme především městské památkové zóny a vesnické památkové zóny − viz [69]. Porucha konstrukce − změna konstrukce proti původnímu stavu, která zhoršuje její únosnost, použitelnost nebo podmínky užívání či zkracuje její životnost. Přestavba − souhrnný název pro rekonstrukci, modernizaci a rozšíření budovy. Přístavba − nová část stávající budovy, kterou se tato rozšiřuje v horizontálním směru. Reanimace − celková obnova historického stavebního objektu za účelem znovuoživení památky, popřípadě také pro její nové účelové využití. Rekonstrukce − je proces, který buďto odstraňuje následky opotřebení a uvádí stavební objekt do původního stavu, nebo mění jeho účel, rozsah, uspořádání popřípadě také i jeho konstrukční části. Renovace − uvedení do nového stavu nebo podoby. Jeden ze způsobů obnovy (restaurace) kulturních památek spočívající v novém architektonickém zhodnocení historické stavby novodobým, nearchaizujícím výtvarným řešením a hmotovou konfi gurací. Renovace se prováděly i v době minulé − např. barokizace gotických a renesančních staveb. Restaurace − doplnění drobných chybějících částí, nebo pr vků. Jedná se většinou o povrcho - vou obnovu a opravu fasád, stěn, stropů a interiérů. Restaurování je nejrozšířenější u památek uměleckých – obrazů, soch, sgrafi t apod. Nastupuje zpravidla po provedené konzervaci. Restituce − uvedení do původního stavu nebo podoby. Jedná se o jeden ze způsobů obnovy (restaurace) kulturních památek, jejichž původní vzhled byl změněn, nebo zakryt pozdějším technickým nebo výtvarným zásahem. Je přípustná jen tzv. vědecká restituce, která se realizuje podle přesného dokumentárního zjištění původního stavu. Stavba

novostavba,a)

přestavba – rekonstrukce,b)

– rozšíření (v horizontálním i vertikálním směru) − přístavba, vestavba, ná

stavba.


11Základní pojmy

Údržba − řada preventivních a jiných opatření prováděných tak, aby po dobu své životnosti mohl objekt plnit všechny své funkce. Je to pravidelná péče o objekt, kterou se zpomaluje proces fyzického opotřebení (např. odstraňování drobných závad apod.). Rovněž se předchází jeho následkům tak, aby byl zajištěn bezpečný provoz objektu. Území s archeologickými nálezy − jedná se o území, na kterém se nacházejí archeologické nálezy. Je nutné u Archeologického ústavu Akademie věd ČR (nebo u jiné oprávněné organizace) ověřit, zda se o takovou lokalitu jedná. Vada konstrukce − nedostatek konstrukce způsobený chybným návrhem nebo provedením, který neohrožuje konstrukci z hlediska mezních stavů únosnosti nebo použitelnosti. Vestavba − souhrn stavebních úprav, kterými se mění zejména dosavadní prostorové členění objektu a způsob užívání některých jeho prostor zpravidla při zachování nosných prvků. Zabezpečení konstrukce − přechodné opatření zajišťující spolehlivost konstrukce. Zesilování konstrukce − úprava konstrukce za účelem zvýšení její únosnosti nebo použitelnosti. Zesílení může být přímé nebo nepřímé.

Přímé zesilování 1. − zesilování, při kterém zesilující a zesilované části konstrukce vytvářejí

jeden nosný prvek (např. zesílení pásnic příhradového vazníku).

Nepřímé zesilování 2. − zesilování, při kterém jsou zesilující a zesilované části konstrukce

tvořeny samostatnými nosnými prvky (např. zesilování vloženými podporami).


12 Příčiny poruch stavebních konstrukcí

2

„

Příčiny poruch stavebních konstrukcí

Poruchy stavebních konstrukcí mohou být:

viditelnéa) − jakýkoliv jev poznatelný zrakem, který znepokojuje osoby přicházející s objektem do styku. Za viditelné poruchy považujeme například:

nadměrný svislý průhyb vazníku, průvlaku či stropního nosníku (viz – obrázek 2.1),

trhlinu ve stěně, nebo ve stropní konstrukci, –

nadměrné kmitání stropu, –

trhliny v komínovém zdivu, –

průsak vody do objektu, –

zkorodované části ocelové konstrukce, –

nebo jejich spojovacích prvků,

nedokonalá funkce oken, dveří či jiných –

zařízení objektu. neviditelné b) − jsou daleko nebezpečnější. Patří sem například:

narušená mikrostruktura přetížených –

tlačených prvků,

pokročilá koroze výztuže železo- –

betonu,

snížená stabilita, –

zhoršené vlastnosti betonu pod vrstvou omítky nebo obkladu (např. stavby, kde bylo –

použito hlinitanového cementu),

nižší pevnost betonu, než se předpokládala při dimenzování konstrukce. –

Poruchy stavebních konstrukcí mohou být zapříčiněny:

projektantem stavbya)

projekty, zejména menšího rozsahu, jsou leckdy vypracovávány projektanty, kteří ne- –

mají potřebnou kvalifi kaci. Často, zejména v současné době, jsou prováděny v časové

tísni, kterou svými požadavky zapříčiňuje investor,

tlak investora na nemístné ekonomické úspory, kterému projektant podlehne. Ať už se –

jedná o novostavbu nebo rekonstrukci či rozšíření. V otázce, zda je nutno konstrukci

zajistit či nikoliv, je často možné setkat se s tvrzením investorů − „to nespadne“, „to

vydrží“, „to unese“, které není ovšem nijak podloženo a má sloužit jako nátlak na

projektanta, aby konstrukci nijak nezajišťoval, avšak aby vzal za její funkci

záruku, čímž investorovi vzniknou ekonomické úspory,

nedostatečný průzkum (často rovněž na nátlak investora). Za průzkum či odborný –

posudek se sice v takovém případě ušetří určitá, často poměrně malá, fi nanční částka,

avšak následující ztráta může být mnohem větší. V případě havárie nosné konstrukce

pak už zpravidla nejde jen o ztrátu ekonomickou, ale i na lidském zdraví a životech.

Při projektování rekonstrukcí, sanací, rozšíření apod., tedy při zásahu do stáva

jícího objektu, je nutné, kromě zajištění všech příslušných průzkumů, vždy pátrat

po původní projektové dokumentaci (u investora, v archivech atd.), včetně

všech přestaveb objektu a jeho rekonstrukcí. Ukázka z výkresu dobové projektové

dokumentace je uvedena na obrázku 2.2.

Obrázek 2.1 Nadměrný průhyb stropního trámu


13Příčiny poruch stavebních konstrukcí

základní chyby ve statickém výpočtu (chybně vytvořený výpočtový model, chybný vý- – počet statických veličin, chybný návrh výztuže, apod.) nejsou v praxi naštěstí časté. projekty nejsou kontrolovány a posuzovány (hrubé chyby se obvykle objeví i při – zběžné kontrole), nezpracovávají se varianty řešení, chyby či nedostatky se mohou projevit: –

v koncepčním řešení a) − v zásadních koncepčních nebo konstrukčních problé

mech,

v podrobnostech, v detailech.b)

dodavatelem stavbyb)

technologickou nekázní – − nedodržením technologického postupu, lhůt, předpisů, norem, nedodržením prováděcího projektu, – nedbalostí. –

investoremc)

investor nechá z důvodu úspor realizovat stavbu podle projektové dokumentace – zpracované ke stavebnímu řízení. V tomto stupni projektové dokumentace však nebývají dořešeny například detaily. Při jejich realizaci na stavbě pak dodavatel často improvizuje. Výsledkem bývá neodborné provedení a následkem toho pak vyskytující se problémy − např. ve střešních konstrukcích, v hydroizolaci spodní stavby (zejména v izolaci proti tlakové vodě), atd. z důvodu úspor investor nechá část stavby, její změnu, apod. realizovat dodavatelem – bez řádného zpracování projektu. Na základě této „úspory“ však může dojít k nákladům mnohem větším (často i několikanásobným).

Obrázek 2.2 Ukázka z dobového projektu


14 Příčiny poruch stavebních konstrukcí

nedostatečným výkonem odborného dozoru v důsledku jeho nedostatečné kvalifi - – kace či nedbalosti. nedůslednost při přejímce stavebních prací, zakrytých částí stavby (zda jsou tyto – prováděny podle projektu, v souladu s platnými předpisy a normami, se stavebním povolením, s bezpečnostními předpisy atd.).

uživatelem objektud)

objekt, jeho část nebo konstrukce je užívána v rozporu s účelem, pro který byla vy- – projektována (např. přetížení stropů, technologie s agresivními látkami, nadměrná vlhkost vnitřního vzduchu apod.).

W Obrázek 2.3 Závada zapříčiněná dodavatelem −

uložení jímací tyče hromosvodu na plynosiliká

tové tvárnici, která navíc volně spočívá na střešní

hydroizolaci

Obrázek 2.4 Závada zapříčiněná dodavatelem −

nedbalé uložení tepelné izolace v ploché střeše

Obrázek 2.5 Nadměrné zavlhčení soklu následkem

odstřikující vody a použití nevhodného fasádního

nátěru v místě soklu. Chybné napojení dešťového

odpadu

Obrázek 2.6 Odpadávání omítky v důsledku

aplikace nevhodného fasádního nátěru (akrylátový

nátěr s vysokým difúzním odporem, který uzavřel

v omítce nadměrné množství vody)


15Příčiny poruch stavebních konstrukcí

neodborné zásahy do konstrukce nebo zařízení objektu (vybourání nosného prvku, –

uzavření nadměrného množství vody ve stěně, které je příčinou její zv ýšené vlhkosti

atd.), viz např. obrázek 2.5 a 2.6.

vnějšími vlivye)

klimatické účinky (déšť, vítr, sníh, oslunění apod.), agresívní vlivy, podzemní voda, –

dynamické účinky, vlivy poddolování, atd.

nepředvídanými událostmi f) − živelné pohromy (vichřice, povodně, zemětřesení),

požár, výbuch atd.

zanedbanou údržboug)

přirozeným opotřebením materiálu, únavou materiálu, stárnutím.h)

Obrázek 2.7 Zvětrání cihelného zdiva následkem

povětrnostních vlivů

Obrázek 2.10 Trhlina ve zdivu vzniklá v důsledku

podmáčení základů vodou z povodňové vlny

Obrázek 2. 9 Koroze oplechování atiky zapříčiněná

povětrnostními vlivy

Obrázek 2.8 Zvětrání betonu a jeho odpadávání

v důsledku povětrnostních vlivů

+


16 Příčiny poruch stavebních konstrukcí

Obrázek 2.11 Destrukce omítky a nášlapné vrstvy podlahy v suterénu následkem zaplavení vodou uniklou z kanalizace

Obrázek 2.12 Napadení dřevěného bednění střechy

hnilobou v důsledku zatékání dešťové vody

Obrázek 2.14 Destrukce objektu následkem

požáru O b rá z e k 2 .13 Destrukce objektu následkem výbuchu plynu


17Příčiny poruch stavebních konstrukcí

Obrázek 2.15 až 2.18 Příklady poruch způsobených opotřebením materiálu a stárnutím, resp. zanedba

nou údržbou


18 Bourání stavebních konstrukcí

3

„

Bourání stavebních konstrukcí

Bourací práce jsou charakteristické jak pro rekonstrukce, modernizace a adaptace objektu tak také pro jejich demolice (snesení). Bourání nosných konstrukcí je vždy obtížnou činností. Bourání zděných konstrukcí (a zejména konstrukcí ze železobetonu, nebo předpjatého betonu) vyžaduje zpracování technologického postupu (v rámci projektové dokumentace). Volba nejvhodnější metody bourání a postupu prací závisí na podmínkách konkrétního stavebního objektu, na jeho sousedních objektech, přilehlých komunikacích, inženýrských sítích, atd. V neposlední řadě také znalostech a zkušenostech projektanta a na technologických možnostech realizační fi rmy. Materiál získaný bouráním (např. cihly) je možno někdy znovu použít (v závislosti na míře jeho poškození). K bourání (demolici) celého objektu je třeba povolení, které na základě žádosti vlastníka vydá příslušný stavební úřad. Za určitých podmínek, které jsou uvedeny v zákoně č. 183/2006 Sb. [71], může odstranění stavby nařídit jejímu vlastníku stavební úřad. Rozhoduje-li stavební úřad o odstranění památkově chráněné stavby, je k tomu nutné vyjádření příslušného orgánu státní památkové péče. Podle technologie rozdělujeme bourací práce na:

ručnía) (bez těžkých mechanizačních prostředků),

strojníb) (s použitím těžkých mechanizačních prostředků),

odstřelemc) (s použitím trhavin a těžkých mechanizačních prostředků). Obrázek 3.1 Ukázka demolice celého objektu s použitím těžké mechanizace


19Ruční bourání

Podle rozsahu rozdělujeme bourací práce na:

bourání konstrukcea) (např. nosné stěny, příčky, stropu apod.),

bourání části objektub) (např. jednoho křídla, horního podlaží apod.),

bourání (demolice) celého objektu,c)

bouráníd) (demolice) řady objektů nebo celého uličního bloku. Dále bude podrobněji pojednáno pouze o problematice bourání vybraných jednotlivých konstrukcí a jejich částí, a to zejména zděných nosných stěn a příček.

3.1 „ Ruční bourání

Je fyzicky namáhavé. Provádí se většinou pouze v případech:

Jedná-li se o malý rozsah bourání.1.

Není-li možno použít strojního zařízení.2. Používají se jednoduché pracovní nástroje (kladiva, sekáče, palice, krumpáče apod.).

3.2 „ Bourání s použitím strojů

Zde rozlišujeme:

bourání konstrukce,a)

stržení konstrukce,b)

rozebrání konstrukce,c)

řezání konstrukce.d)

3.2.1 Bourání konstrukce „

Používáme zpravidla elektrických a pneumatických bouracích kladiv.

3.2.2 Stržení konstrukce „

Tohoto způsobu se používá většinou pouze pro demolice celých staveb, a to zejména u objektů, které stojí samostatně. Také se používá u některých samostatně stojících konstrukcí (např. komínů, zdí apod.). Provádí se obvykle buldozerem, nebo těžkým vozidlem. V případě použití těžkého vozidla se příslušná konstrukce (krov, zdivo, strop) připojí k vozidlu pomocí lan. Pojezdem vozidla pak dojde ke stržení konstrukce.

Obrázek 3.2 Bourání pneumatickým kladivem




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2019 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist