načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Polsko - Miloš Řezník

Polsko

Elektronická kniha: Polsko
Autor:

Polsko představuje od počátku našeho souseda blízkého i jazykově, ale také do jisté míry mocenského rivala, zejména s ohledem na území Slezska. Zároveň se jedná o stát, jehož ... (celý popis)


hodnoceni - 66.5%hodnoceni - 66.5%hodnoceni - 66.5%hodnoceni - 66.5%hodnoceni - 66.5% 75%   celkové hodnocení
2 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: Libri
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF, PDF
Upozornění: většina e-knih je zabezpečena proti tisku a kopírování
Médium: e-book
Počet stran: 228
Rozměr: 19 cm
Vydání: 1. vyd.
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-727-7129-5
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Polsko představuje od počátku našeho souseda blízkého i jazykově, ale také do jisté míry mocenského rivala, zejména s ohledem na území Slezska. Zároveň se jedná o stát, jehož hranice v Evropě snad nejvíc kolísaly. Spojuje ho s námi však i skutečnost, že doby mocenského vzepětí vystřídalo období, kdy načas "zmizel" z mapy Evropy. Jeho stručné a přehledné dějiny z pera mladého historika oslovují nejširší čtenářskou obec.

Předmětná hesla
Související tituly dle názvu:
Dějiny Polska v datech Dějiny Polska v datech
Řezník Miloš
Cena: 703 Kč
Dějiny Polska Dějiny Polska
Friedl Jiří, Řezník Miloš, Jurek Tomasz
Cena: 521 Kč
Formování moderního národa Formování moderního národa
Řezník Miloš
Cena: 128 Kč
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Nakladatelství Libri, Praha 2002

Polsko

MILOŠ ŘEZNÍK

Stručná historie států


© Mgr. Miloš Řezník, PhD., 2002

© Libri, 2002

ISBN 80-7277-129-9


Obsah

Předmluva 11

Polské země před příchodem Slovanů 12

Slovanské osídlení 15

Polsko v raném středověku 19

Polanské knížectví 19

Boleslav Chrabrý a Polské království 21

Politický vývoj v období 1025–1138 23 Sociální vývoj Polska do 12. století 28 Hospodářský a kulturní vývoj v raném středověku 31 Politický vývoj v období rozdrobenosti (1138–1305) 34

Dědické dělení země 34

Mongolský vpád 35

Integrační tendence ve 13. století 36

Obnova královského titulu, Václav II. 37 Třinácté století – nové hospodářské a sociální fenomény 40

Vznik měst a formování šlechty 41 Církev a kultura ve třináctém století 43 Prusy a Řád německých rytířů 45 Na cestě k jednotě, velmoci a unii (1306–1386) 49

Vladislav Lokýtek 49

Kazimír III. – upevňování diplomatickou cestou 50

Reformy Kazimíra III. 52

Na cestě k polsko-litevské unii 54 Od unie ke Grunwaldu (1386–1411) 56 Středověký národ. Budování stavovské monarchie 60

Privilegia šlechty 61 Kulturní podzim polského středověku 63 Politický vývoj a mezinárodní postavení v 15. století 66

Pod vlivem krakovského biskupa. Ohlas husitství 66

Přístup k Baltu 68 Polsko, baltský obchod a šlechtické folwarky 71 Za vládu jednotného šlechtického stavu. Poslední jagellonské

století 74

Zápas šlechty s magnáty 74

„Jagellonská Evropa“? 75

Obrana stavovských privilegií 76

Územní vývoj. Zápas o Balt 77

Lublinská unie 80 Humanismus, renesance a reformace 82

Literatura 82

Školství a věda 84

Reformace a tolerance 85 Šlechtická Rzeczpospolita, první královské volby 87

Stavovský systém 89 Mocenská expanze, Polsko v době Báthoryho a Vasovců 92

Polsko jako velmoc 93

Kozáci 97 Krize polsko-litevského státu v polovině 17. století 99

Kozácké povstání na Ukrajině 99

Potopa 100 Vrcholící stavovství, sarmatismus, protireformace 102

Ústup z hospodářské prosperity 102

Stavovský systém a liberum veto 104

Protireformace a ústup tolerance 106

Sarmatismus a baroko 107 Politický vývoj mezi potopou a severní válkou

(1660–1700) 110 Polsko-saská unie a velká severní válka 114

Růst ruského vlivu 117 Reformní hnutí 120 První dělení Polska 124 Polské osvícenství, reformy a Velký sejm 126

Reformy 70. a 80. let 18. století 127

Velký sejm a ústava 128 Kościuszkovo povstání a zánik státu 132 Polsko v době napoleonských válek 135

Situace v záborech 135

Ve víru evropského vývoje 137 Mezi Vídeňským kongresem a listopadovým povstáním

(1815–1831) 141

Pruský zábor a rakouská Halič 141

Polské království 143 Velká emigrace, jaro národů a lednové povstání

(1831–1864) 146

Důsledky povstání 146

Povstání v Krakově a Haliči 149

Revoluce 1848 150

Polské království a lednové povstání 151 Organická a pozitivní práce. Polské zábory mezi lednovým

povstáním a první světovou válkou (1864–1914) 154

Ruský zábor. Hospodářský růst 154

Vznik politických stran 156

Poznaňsko v Německé říši. Kulturkampf 158

Halič a její autonomie 160 Polská kultura záborového období 164 První světová válka a vznik nezávislého Polska 168

Území a hranice 171 Počáteční léta Polské republiky 174 Sanace 177 Polská kultura a věda mezi světovými válkami 181 Polsko ve druhé světové válce 184

„Čtvrté dělení Polska“ 184

Okupační teror a holocaust 185

Odboj 187

Osvobození 190 Poválečné Polsko a budování komunistické moci

(1945–1956) 192 Gomułkovské a gierkovské Polsko (1956–1980) 197 Polská kultura 2. poloviny 20. století 202 Hlavní rysy vnitřního vývoje po roce 1989 205

Vnější vztahy 206

Vnitropolitický vývoj 208Českoolské vztahy 212 Doporučená literatura 218 Encyklopedické heslo 222 Důležité informace pro cesty do Polska 229

Zastupitelské úřady 229

Telefonní čísla 230

Internetové adresy 230 Jazyková první pomoc 231

Nejdůležitější slova a fráze 231

Výslovnost 231

Jelenia Góra

POMOŘSKÉ

POMOŘANSKÉ

POMOŘSKÉ

Kolobřeh

Zielona Góra

Lehnice

Kladsko

Těšín

Żywiec

Częstochowa

Břeh

Łęczyca

Opole

Katovice

Vratislav

Poznaň

Bydhošť

Gdaňsk

Zaháň

Lešno

Hnězdno

Toruň

Gdynia

Malbork

Gorzów

Wielkopolski

Štětín

Baltské moře

€

€

€

|

€

€

€

€

€

€

|

|

€

|

|

|

|

|

|

|

|

|

|

|

KUJAVSKO

SLEZSKÉ

OPOLSKÉ

DOLNOSLEZSKÉ

LODŽSKÉ

LUBUŠSKÉ

VELKOPOLSKÉ

NĚMECKO

ČESKO

MALOPOLSKÉ

SVATOKŘÍŽSKÉ

VARMIJSKO-MAZURSKÉ

Wieliczka

Bochnia

Jarosław

Dębica

Zamość

Radom

Płock

Ostrolęka

Lodž

Krakov

Kielce

Varšava

Lublin

Rzeszów

Olsztyn

Białystok

Elbląg

€

€

€

€

|

€

|

€

€

|

|

z

| |

|

|

|

|

PODKARPATSKÉ

LUBLINSKÉ

SLOVENSKO

PODLASKÉ

RUSKO

BĚLORUSKO

LITVA

MAZOVSKÉ

UKRAJINA Předmluva Tato kniha nemá být obsáhlou syntézou ani faktografickým zhuštěním polských dějin. Má sloužit širokému publiku k základní informovanosti a především orientaci v polskéminulosti a jejích nejvýznamnějších problémech. Nechce být snůškou vybraných fakt: ačkoliv je především zpracováním populárním, nevyhýbá se poukázat na problematičnost řadyhistorických témat, a to zejména na problematičnost výkladovou a hodnotící. Kromě faktografických informací a pokusů o základní postižení některých historických jevů a procesů si všímá jejich významu pro další utváření Polska, polského státu,národa a kultury, chce alespoň zčásti ukázat, jak tyto problémy žily v historickém vědomí a jak se dále podílely na vývoji polských dějin i na formování toho, co by se s nadsázkou dalo nazvat polskou mentalitou. Geneze současného Polska je tak jedním z hledisek, která se při vzniku předkládané práce uplatnila.

Jakkoli se snažíme sledovat polskou minulost z více úhlů pohledu, jedná se zejména u pasáží věnovaných kulturním dějinám jen o letmý přehled základních problémů, tendencí a informací. Pozornost věnovaná politickým dějinám a s nimi spojené faktografii naopak nabývá na převaze zejména pro nejnovější období. To je opět do značné míry způsobenoperspektivou současnosti: jsou to události, jména a problémypolitických dějin 20. století, na které i současný zájemce o polské dění či návštěvník Polska denně naráží při sledování veřejných politických a jiných diskusí, polského tisku, v názvech ulic a institucí i v soukromých rozhovorech. Zároveň lze jen velmi těžko stručně shrnout sociální a kulturní vývoj posledníchdesetiletí, neboť je v mnohém předčasné charakterizovatzákladní podstaty dosud probíhajících procesů, nemluvě o tom, že se tyto jevy v mnohém musí teprve stát předmětem analýzy.

Pro polské dějiny nám v současnosti chybí modernísyntetické zpracování. Předkládané stručné dějiny tuto mezerumohou zaplnit jen z malé části. Přesto si kladou za cíl přispětalespoň dílčí měrou k poznání a pochopení našich sousedů.

Lipsko, 12. května 2002


Polské země před příchodem Slovanů

Na základě dosavadních znalostí polské prehistorie, které se

opírají o výsledky archeologických výzkumů, lze konstatovat,

že se oblast dnešního Polska v nejstarších dobách ničímpodstatným neodlišovala od jiných území střední Evropy. Nejstarší známé stopy osídlení sahají hluboko do starší dobykamenné. Z polského území je doloženo osídlení tzv. člověka

neandrtálského nebo jiného, jemu blízkého, kočujícího veskuinách dvaceti až třiceti jedinců. V nové vlně osídlení se zde

podobně jako v jiných okolních oblastech před šestnácti až

deseti tisíci lety objevil – zřejmě z Asie – homo sapiens. Tito

obyvatelé s sebou přinesli nové formy nářadí i sociálníchvztahů: pravděpodobně tehdy se objevila prvotní dělba práce

a život v rodech, zřejmě spojený s matriarchátem a různými

kulty, vážícími se patrně k loveckému způsobu života. Vmezolitu, střední době kamenné, začal podstatnější roli v obživě

hrát rybolov. Mladší doba kamenná s sebou přinesla i tzv.neolitickou revoluci, spočívající v přechodu k obdělávání půdy

a usedlému způsobu života. Z polského území je doloženo

pěstování ječmene, žita a prosa.

S obdobím neolitu a počátky zemědělství je spojenzrychlený společenský a technický vývoj a nové vlny osídlení.Některé novinky v zemědělství ve 3. tisíciletí před n. l. souvisely spříchodem nových obyvatel z Podunají. Z následujícího období

je doložena existence výměnného nadlokálního obchodu a

společenské dělby práce, rozvíjelo se hrnčířství, zpracování

vlny a kůže. Nálezy neolitických pohřebišť vypovídají o existenci kultů, magie a víry v posmrtný život. Patrně nejrozvinutější oblastí dnešního Polska byl jihozápad, kde se přednecelými 4 000 lety rozvinula – podobně jako v Čechách a na

Moravě – únětická kultura.

Na konci neolitu se zřejmě objevili také první obyvatelé

indoevropského původu. V severovýchodní oblasti dnešního

Polska to asi již tehdy byli Baltové. Patrně brzy poté – v 17. stol.

před n. l. – se na dnešní polské území rozšířila i znalost

a schopnost zpracování kovů, čímž tato oblast vstoupila do 13 doby bronzové. S tím byl přirozeně spojen nový rozvoj azdokonalení výroby nářadí a zbraní, jakož i nové formy sociálních vztahů. Život lidí se organizoval do monogamních rodin zaojených do patriarchálních rodů, které se dále spojovaly do kmenů, jejichž jednotícími elementy byly blízký nebo totožný způsob života a jazyk. Vzájemné střety kmenů vyvolaly i potřebu nových forem společenského života, jeho organizace a institucí, včetně kmenových shromáždění.

Příchod nových obyvatel z východu a jihu v 16. století před n. l. na většinu polského území způsobil, že se zde rozšířila poměrně jednotná, tzv. třtiněcká kultura, na níž pak zhruba v letech 1 300–400 před n. l. částečně navázala kultura lužická, známá i ze severu našich zemí, jejíž pozdní období je spojeno s nástupem doby železné. Nejpozději v této době došlo kvýraznému rozvoji a rozšíření obchodu, v jehož rámci mělypolské země spojení mimo jiné se Skandinávií. Ve stoletích před počátkem našeho letopočtu se polské země staly předmětem skythské a zejména keltské expanze i cílem nových migračních vln. Kontakty s Kelty přinesly znalost řady technických novinek. Od konce 2. století před n. l. přitom dnešní Polsko zcela ovládly dvě kultury: oksywská na severu a przeworská na jihu. Zatímco některé nálezy z oblasti przeworské kulturynasvědčují velkému rozvoji hutnictví železa, ke kterému došlo zřejmě v souvislosti s keltskou expanzí a obchodem, nálezy z oblasti kultury oksywské dokládají četné obchodní styky nejen sKelty, ale i s Itálií. Skutečnost, že se soustřeďují hlavně podéldolní Visly, napovídá, že již tehdy hrála tato řeka roli významné tepny dálkového obchodu a že komoditou, která odsud byla vyvážena, byl zřejmě jantar. V následujícím období tzv. doby římské (do konce 4. století n. l.) pokračoval rozvoj dálkového obchodu: polské země měly obchodní styky se Středomořím, jako obchodní zboží se v širší míře objevily i luxusní předměty.

Rozvoj železářské výroby v oblasti przeworské kultury v době římské pokračoval. Centrem této produkce zřejmě byla oblast Svatokřížského pohoří (Góry Świętokrzyskie) jižně od Kielcí, zatímco na Krakovsku se soustředila a rozvíjela výroba keramiky. Przeworská kultura nejen přetrvala řadu staletí, ale zároveň se teritoriálně výrazně rozšířila do dnešního jižního Běloruska, na Ukrajinu a do východních částí Slovenska aMaPolské země před příchodem Slovanů ■


14

ďarska. Zčásti se tak dělo osidlováním dosud neobydlených

oblastí. Spolu se zhuštěním osídlení v jižním Polsku tonasvěd

čuje skutečnosti, že zde tehdy došlo ke zrychlenémupopulač

nímu růstu. To vše bylo doprovázeno i narůstající sociálnídi

ferenciací a organizací.

V oblasti dřívější oksywské kultury naopak došlo k viditel

ným změnám, jež zřejmě souvisejí s migračními posuny apří

chodem germánských Gótů ze severu do dolního Povislí.Et

nické určení těchto kultur je ovšem nejisté, bývají připisovány

i Slovanům. Mnohé archeologické památky vykazují příbuzné

znaky s nálezy skandinávskými. K významným nálezům zese

verního Polska patří mohylová pohřebiště na Kašubech.Nale

ziště ve Wielbarku nedaleko Elbinka pak dalo název celékul

tuře, která se později – zřejmě s dalšími migračními pohyby

Gótů – šířila dále jihovýchodním směrem až na jižní Ukrajinu.

Východně od severopolské oblasti wielbarské kulturypřetrvá

valo baltské osídlení. Právě jeho nejzápadnější část v oblasti

východních Prus, tj. severovýchodu současného Polska,vstou

pila do obchodních kontaktů se vzdálenými zeměmi. Uprus

kých Baltů se tak objevila řada předmětů římské provenience,

jež se sem dostaly výměnou za jantar.

■ Polské země před příchodem Slovanů




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2019 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist