načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

Politické systémy - Lubomír Kopeček; Vít Hloušek; Jakub Šedo

  > > > > Politické systémy  
-14%
sleva

Kniha: Politické systémy
Autor: ; ;

Druhé, aktualizované vydání oblíbené publikace nabízející komplexní pohled na moderní politické systémy a nejnovější trendy v jejich vývoji. Jak zajistit vládní stabilitu? Proč ...
Titul je skladem 1ks - odesíláme ihned
Ihned také k odběru: Ostrava
Vaše cena s DPH:  295 Kč 253
+
-
rozbalKdy zboží dostanu
8,4
bo za nákup
rozbalVýhodné poštovné: 39Kč
rozbalOsobní odběr zdarma

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Barrister a Principal
Rok vydání: 201712
Počet stran: 292
Rozměr: 233,0x161,0x20,0 mm
Úprava: tran : ilustrace
Vydání: 2. aktualizované vydání
Hmotnost: 0,565kg
Jazyk: česky
Vazba: Brožovaná bez přebalu lesklá
Doporučená novinka pro týden: 2018-02
ISBN: 978-80-7485-150-6
EAN: 9788074851506
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Druhé, aktualizované vydání oblíbené publikace nabízející komplexní pohled na moderní politické systémy a nejnovější trendy v jejich vývoji. Jak zajistit vládní stabilitu? Proč jsou politické strany dnes jiné než v minulosti? Co je videodemokracie? Jak soudci ovlivňují současnou politiku? Upadá význam parlamentů? Co je víceúrovňové vládnutí? K čemu může vést určitý volební systém? Jak nahlížet na země, jejichž vůdcové mají plná ústa demokracie, ale férovost voleb v nich nemá místo?  Na tyto otázky – a řadu dalších – odpovídá tato kniha. Odpovědi jsou plodem systematické analýzy a vyhodnocování zkušeností, které provází fungování politiky. Kniha zahrnuje komplexní pohled na moderní politické systémy a nejnovější trendy v jejich vývoji. Hlavním předmětem zájmu autorů je Evropa, nicméně pozornost je ve srovnávací perspektivě věnována i mnoha mimo­evropským zemím. Autoři působí na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity. Přehledná a vysoce informativní publikace je určena nejen studentům politologie, evropských studií, žurnalistiky, práv a dalších společenskovědních oborů, ale i širší veřejnosti, novinářům či politikům.

Předmětná hesla
Kniha je zařazena v kategoriích
Lubomír Kopeček; Vít Hloušek; Jakub Šedo - další tituly autora:
Evropská otázka ve volebních kampaních Evropská otázka ve volebních kampaních
Šedo, Jakub
Cena: 84 Kč
Volební systémy Volební systémy
Chytílek, Roman; Šedo, Jakub
Cena: 493 Kč
Volební komplexy zemí V4 -- Studie k pojetí víceúrovňového volebního prostoru Volební komplexy zemí V4
Eibl, Otto; Chytilek, Roman; Strmiska, Maxmilián; Šedo, Jakub
Cena: 184 Kč
Éra nevinnosti Éra nevinnosti
Kopeček, Lubomír
Cena: 88 Kč
Záchrana státu? Záchrana státu?
Kopeček, Lubomír; Hloušek, Vít
Cena: 44 Kč
Fenomén Václav Klaus -- Politická biografie Fenomén Václav Klaus
Kopeček, Lubomír
Cena: 44 Kč
Deformace demokracie? - Opoziční smlouva a česká politika 1998–2002 Deformace demokracie?
Kopeček, Lubomír
Cena: 88 Kč
Politické strany moderní Evropy Politické strany moderní Evropy
Strmiska, Maximilián; Hloušek, Vít; Kopeček, Lubomír; Chytilek, Roman
Cena: 658 Kč
Miloš Zeman Příběh talentovaného pragmatika -- Intelektuál válčí s intelektuály Miloš Zeman Příběh talentovaného pragmatika
Kopeček, Lubomír
Cena: 210 Kč
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky
Středoevropské politické studie roč. XIII, č. 4, s. 450-452
Central European Political Studies Review Vol. XIII, Number 4, pp. 450-452
Mezinárodní politologický ústav Masarykovy univerzity ISSN 1212-7817


450
Hloušek, Vít – Kopeček, Lubomír – Šedo, Jakub:
Politické systémy. Brno: Barrister & Principal, 201 1,
292 stran, ISBN: 978-80-87474-23-5.

Vladimíra Dvořáková
1


Prostředí komparativní politologie (comparative politics ) patří zdánlivě k nejrozvinutějším částem
české politologie. Povinně ji nalezneme ve všech výukových programech, z jednotlivých oblastí
komparativní politologie se nejčastěji vymezují diplomové i disertační práce. Ne vždy se
komparativní politologie daří v kurzech i odborných pracích odlišit od komparace politických
systémů (comparative government) a snad největším problém je samo srovnávání – komparace. Bez
hlubšího metodologického zakotvení totiž nelze nejen provádět základní srovnání, ale především
vytvářet typologie či klasifikace jakýchkoli prvků, subsystémů či systémů.
Je možná škoda, že předkládaná publikace otázku metodologie ponechala stranou, byť
nutno přiznat, že publikace tohoto typu ji ve svém obsahu většinou nezahrnují. Moje poznámka
v tomto smyslu je tedy spíše povzdechnutím, že jsem se opět nedočkala. A budu i nadále vyhlížet,
zda střední generace našich politologů dokáže rozvinout metodologii výzkumů a zaplní dluh,
který jí moje (starší) generace zanechala, byť některé úvahy a přístupy Blanky Říchové a Jiřího
Kunce zejména z konce 90. let zůstávají dodnes inspirativní.
Práce je strukturovaná do deseti celků a postihuje základní spektrum témat, které se
vztahují ke studiu politických systémů. Autorům se v zásadě podařilo skloubit teoretické přístupy,
obecnější závěry a doložit je konkrétními rozbory příkladů jednotlivých zemí. Za velmi pozitivní
považuji skutečnost, že se autorům podařilo překonat tradiční pokušení skončit jen u určité
kompilace, u přehledného zpracování a zmapování odlišných názorů a přístupů. K teoriím
a modelům přistupují kriticky, vnímají limity jejich výpovědí a hledají možné způsoby jejich
zpřesnění, byť samozřejmě klasická verifikace těchto modelů či hypotéz nemůže v dané publikaci
probíhat.
Práce má velmi široký záběr a asi i z tohoto hlediska bude mít různé ohlasy u různě
specializovaných čtenářů z řad odborníků. Zatímco pro někoho mohou být některé části takřka

1
Kontakt: Katedra politologie, Fakulta mezinárodníc h vztahů Vysoké školy ekonomické v Praze, nám. Winstona
Churchilla 4, 130 67, Praha 3; e-mail: vladimira.dvorakova@vse.cz .





Středoevropské politické studie roč. XIII, č. 4, s. 450-452
Central European Political Studies Review Vol. XIII, Number 4, pp. 450-452
Mezinárodní politologický ústav Masarykovy univerzity ISSN 1212-7817


451
objevné, protože jim nikdy nevěnoval hlubší pozorno st, jiné části mu mohou připadat jako příliš
zjednodušené; stejný problém může nastávat v případech, kdy se uvádějí konkrétní příklady, jež
dokládají teoretické úvahy. Určitá schematičnost bývá přijatelná, pokud se hlouběji danou zemí
nezabývám, v případě, že patří do „sféry mých zájmů“, mi příliš nesedí. To je ale u monografií
tohoto typu běžný problém a přes tyto poznámky se domnívám, že práce má velmi vyrovnaný
obsah a hloubka analýzy jednotlivých problémů je srovnatelná. Je nutné ocenit množství
prostudované literatury a zároveň schopnost udržet vnitřní konzistenci práce.
Větší pozornost bych chtěla v této recenzi věnovat třem částem, které mi přišly
v mnohém inspirativní, především proto, že jim v tradičních pracích tohoto typu nebývá
věnována příliš velká pozornost. První z těchto částí je kapitola 6, nazvaná Ústavní soudnictví
a kontrola ústavnosti. Je možná škoda, že této tématice bylo věnováno pouhých deset stran, ale
i na tomto prostoru dokázala kapitola základním způsobem uchopit problém, představit jej
čtenáři a poukázat na různá pojetí řešení. Je to velmi důležité – tím více, čím se do politiky
promítají a v politice interpretují rozhodnutí ústavního soudu, tím více je nutné mít odborné
politologické zázemí, které bude schopno politicky neutrálního, ale odborně podloženého
stanoviska.
Další téma, které bývá při analýzách politických systémů spíše marginální, se týká kapitoly
8, nazvané Aktéři reprezentace zájmů a politické mobilizace. Předchozí věta platí jen
částečně – malá pozornost bývá věnována zájmovým skupinám a sociálním hnutím, naopak
politické strany většinou mívají v pracích věnovaných politickým systémům velmi privilegované
postavení. Nejsem si jista, zda sloučení těchto fenoménů je nakonec přínosné. Doporučovala
bych spíše samostatnou kapitolu věnovanou jen politickým stranám, protože v rámci dané
kapitoly jsou poté podle mého názoru nesourodě uváděné podkapitoly Politické strany: tradice
a nové trendy , následují další dvě víceméně tematicky odlišené podkapitoly a pak přicházejí
podkapitolky Konfliktní linie, politické strany a stranické systémy a Stranické systémy současných demokracií.
Je možné, že autoři s vědomím toho, že politické stranictví (včetně stranického systému) u nás
představuje jednu z nejrozvinutějších oblastí politologie, nechtěli zbytečně zabírat prostor jiným
tématům. Je to škoda, třeba i jen proto, že pokud si dobře pamatuji, tak sám pojem konfliktní
linie vznikl v Brně a patří mezi velmi šťastně zvolené překlady odborných pojmů a navíc
problematikou politického stranictví v nejširším slova smyslu se zabývají jak Vít Hloušek tak
Lubomír Kopeček (Jakub Šedo spíše v souvislosti s volebními systémy).
Zároveň mne trochu mrzí, že díky tomuto pojetí se minimalizuje přínos skutečnosti, že
autoři zahrnuli do práce i problematiku sociálních hnutí, která jsou částečně rozebírána i v této





Středoevropské politické studie roč. XIII, č. 4, s. 450-452
Central European Political Studies Review Vol. XIII, Number 4, pp. 450-452
Mezinárodní politologický ústav Masarykovy univerzity ISSN 1212-7817


452
kapitole a částečně v kapitole následující, tj. v kapitole 9 nazvané Federalismus, decentralizace
a víceúrovňové vládnutí v současné Evropě. Opět jde o netradiční téma z hlediska přístupu ke
studiu politických systémů, přitom jeho uvedení je zcela legitimní; možná by bylo vhodné dát je
do širších souvislostí i s globalizací. Ale to již berme jako připomínku velmi dílčího charakteru,
protože klíčové je to, co bylo řečeno v úvodu: autorům se podařilo udržet konzistentnost textu.
Celkově považuji publikaci za potřebnou, inspirující a přínosnou. Přesto bych na závěr
chtěla zmínit jednu velmi výraznou výhradu, která do značné míry snižuje využitelnost publikaci
jak v českém prostředí, tak v případě citací v jiných jazycích. Jde o neschopnost rozlišovat pojem
autoritativní a autoritářský. Jde o dlouhodobější spor v rámci politologické obce, dokonce jsem již
jednou zažila argumentaci, že toto je přínos brněnské školy politologie. Přínos brněnské školy
politologie je nesporně významný, například včetně prosazení pojmu konfliktní linie, matoucí
vymezení autoritativní a autoritářský ale ke slávě brněnské politologie nepřispívá. Pokud budu
překládat do angličtiny odkazy na české kolegy a uvedu Linzovo pojetí autoritářských režimů jako
authoritative regimes, což je správný překlad pojmu autoritativní, pozitivnímu vnímání české (ani
brněnské) politologie ve světě neprospěji. Pokud oba pojmy nebudu rozlišovat a budu třeba do
češtiny překládat authoritative decision amerického presidenta jako autoritářské, také to bude
zavádějící, protože výraz autoritativní vyjadřuje skutečnost, že rozhodnutí vychází z jeho
pravomocí a je zcela legitimní. Minimálně v pracích zabývajících se charakteristikou režimů je
pečlivé rozlišení těchto tvou pojmů základní normou a nikde (alespoň pokud mohu posoudit
angličtinu a španělštinu) nedochází k jejich zaměňování. Také oblíbené argumentace českými
jazykem, že podobně jako se používá pojem totalitní (od slova totalita), tak by mělo být slovo
autoritativní (od slova autorita), je mylná. Nejen že v této logice by správné bylo autoritní (což
opravdu nezní nejlépe), ale především již v Sartoriho práci Teorie demokracie je velmi podstatná
pasáž věnována autoritě a jejím dvěma možným vyústěním – kdy je v souladu se svobodou a pak
je rozhodování autoritativní a kdy v souladu se svobodou není – a pak je autoritářské. Světová
odborná politologická obec, která se věnuje studiu režimů, toto Sartoriho pojetí přijala.
Je škoda, že ji nepřijali také autoři. Je to škoda tím více, že z publikace jako celku je cítit
nejen odborný rozhled a kompetence, ale i určitá autorská a badatelská vyzrálost, což bývá
u mnoha prací u nás spíše problémem.






       

internetové knihkupectví ABZ - online prodej knih


Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist