načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

Kniha: Pojem vědomí: Jeho jednota a rozmanitost - James Hill; Jindřich Karásek

Pojem vědomí: Jeho jednota a rozmanitost
-16%
sleva

Kniha: Pojem vědomí: Jeho jednota a rozmanitost
Autor: ;

Rozdíl mezi starověkou a středověkou filosofií a filosofií po Descartovi bývá obvykle spatřován v tom, že ve starověké a středověké filosofii nenajdeme pojem, který by přesně ... (celý popis)
Titul doručujeme za 4 pracovní dny
Vaše cena s DPH:  190 Kč 160
+
-
rozbalKdy zboží dostanu
5,3
bo za nákup
rozbalVýhodné poštovné: 69Kč
rozbalOsobní odběr zdarma

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Karolinum
Médium / forma: Tištěná kniha
Rok vydání: 14.03.2018
Počet stran: 146
Rozměr: 20 cm
Úprava: tran
Vydání: Vydání první
Jazyk: česky
Vazba: kniha, brožovaná vazba
ISBN: 9788024637471
EAN: 9788024637471
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Rozdíl mezi starověkou a středověkou filosofií a filosofií po Descartovi bývá obvykle spatřován v tom, že ve starověké a středověké filosofii nenajdeme pojem, který by přesně odpovídal našemu pojmu vědomí. Tento náhled je ovšem správný jen částečně. Jednak se totiž interpreti a komentátoři starověkých autorů nerozpakují používat termín vědomí v rámci svých výkladů, jednak je pojem vědomí zatížen mnohoznačnostmi, které již samy o sobě neumožňují provést v této věci definitivní rozhodnutí. To dokládá i tato kniha. Sedm esejů, které ji tvoří, se zabývá různými přístupy k vědomí předloženými ve třech klíčových obdobích - v raně novověké filosofii, v německé klasické filosofii a v současné analytické filosofii. (jeho jednota a rozmanitost)

Předmětná hesla
Kniha je zařazena v kategoriích
James Hill; Jindřich Karásek - další tituly autora:
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Shromážděné stati podávají kritický rozbor vybraných

problémů filosofie vědomí v novověké a v současné

filosofii. Způsob prezentace je výhodný v několika

ohledech: pojednávané otázky mají ústřední význam,

zároveň jsou vždy představeny nějakým inventivním

způsobem (s elementem kritiky, polemiky apod.), avšak

odborný aparát nepřetěžuje hlavní text, struktura studií je

dobře sledovatelná. Monografie tak bude přínosem pro

odbornou komunitu, současně ale bude dobře použitelná i

k vysokoškolské výuce.

Problém vědomí je pro současnou filosofii ústřední z

několika hledisek, jež jsou v knize tematizovány a lze je

schematicky rozřadit pod dvě rubriky: (a) novověký

pojem vědomí je klíčovou osou filosofického vývoje od

Descarta přes Kanta po Husserla, (b) v moderním

kontextu je pojem vědomí ústředním polem konfrontace

mezi filosofií kontinentálního střihu a (povšechně řečeno)

reduktivními aspiracemi moderní vědy a analytické

filosofie. Téma je tedy zásadní jak v historickém, tak v

systematickém ohledu.

Velkou předností navržené monografie je, že vtahuje do

hry i relativně opomíjené autory typu Th. Reida či Ch.

Wolffa a u klasiků mnohdy pracuje s opomíjenějšími

spisy (například s Kantovou Antropologií).

Z recenzního posudku: Mgr. Martin Pokorný, PhD.


Soubor textů nabízí českému čtenáři příležitost seznámit

se blíže s filosofickými diskusemi na téma vědomí,

potažmo sebevědomí. Žádný z článků se nepokouší o

celkové představení tématu ať už systematicky, nebo

historicky. Naopak, ve všech případech jde o navýsost

specializované sondy do jasně a úzce vymezeného tématu.

A nejen v tomto ohledu jde o texty jednoznačně odborné a

kompetentní. Všechny mají precizně formulované téma,

autoři prokazují znalost relevantní odborné literatury ke

svému výseku problematiky, dokonale ovládají odborný

styl a jejich příspěvky nepostrádají logickou strukturu.

Články lze rozdělit do několika skupin. Tři se pohybují v

postanalytické tradici.

V jednom Tomáš Marvan s Michalem Polákem obhajují

tzv. slabou verzi materialistické indentitní teorie ohledně

vztahu fyziologických procesů a mentálních stavů, podle

níž lze každý jednotlivý mentální stav ztotožnit s

jednotlivým neurálním stavem. V analytické filosofii

mysli jde o etablovanou pozici a probíraná Smartova

námitka je také známá a dlouhodobě diskutovaná.

Podobně se Jakub Mihálik ve svém článku zaměřuje

specifickou verzi fyzikalismu, totiž koncepce, podle níž

lze relevantní fenomény, zde mentální fenomény,

redukovat na úroveň, kterou se zabývá fyzika. Mihálik se


kriticky vyrovnává s tzv. aposteriorním fyzikalismem,

který se snaží sloučit tradičnější empiristické představy o

mysli s fyzikalismem. Mihálik dokazuje, že k odmítnutí

takové podoby fyzikalismu bychom museli poměrně

specificky chápat významu termínů, jimiž

charakterizujeme mentální stavy z fenomenální

perspektivy. Třetí článek z této skupiny argumentuje pro

tzv. reflektivnim teoriím sebevědomí s tím, že implikují

nekonečný regres. Články ve všech případech zapadají do

odpovídajících mezinárodních diskusí v posledních

padesáti letech a snaží se reagovat na nejnovější trendy ve

filosofii mysli.

Druhá skupina článků představuje historické interpretace

textů z německé klasické filosfie, přesněji ve dvou

případech pojmu sebevědomí v Kantových textech, hlavně

Antropologii v pragmatickém ohledu, a v jednom případě

úvahy o cogito v konkrétním Wolffové spisku a jeho

vztahu k odpovídajícím postupům u Kanta a Descarta.

Vzhledem k málo rozvinutému wolffovskému bádání u

nás je tento poslední příspěvek jistě cenný. Druhý text se

snaží přesněji identifikovat místo sebevědomí v Kantově

filosofii a vysvětluje, proč je namístě toto místo hledat

spíše v antropologii. Zároveň detailněji rozlišuje několik

aspektů kantovský pojatého sebevědomí ve světle diskusí


kantovských badatelů. Třetí z této skupiny článků je

nejsubtilnější. Textovou analýzou relevantních partií

Kritiky čistého rozumu se komplementárně k

předchozímu textu pokouší specifikovat, s jakým pojmem

vědomí Kant v tomto svém klasickém díle pracuje.

Všechny tři texty velmi dobře reprezentují silnou českou

tradici kantovského bádání.

(...)

James Hill v pro mě osobně jednoznačně nejzajímavějším

článku souboru přichází s originálním kvalifikovaným

příspěvkem berkeleyovskému bádání. Představuje

Berkeleyho jako precizního filosofa, který dokázal oproti

svým předchůdcům lépe rozlišit více aspektů pojmu

vědomí. Hill jakoby Berkeleymu v otázce vědomí připsal

roli, jaká se tradičně připisovala Kantovi ve věci

metafyziky: uchopit dosavadní diskusi k tématu

dialekticky a překonat ji syntézou.

Jak se z výše uvedeného zřejmé, jeví se mi všechny

články jako kompetentní akademické příspěvky k tématu.

Z recenzního posudku: Petr Glombíček




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist