načítání...
menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Pohyb v terapii a prevenci dětské obezity - Dalibor Pastucha; kolektiv

Pohyb v terapii a prevenci dětské obezity

Elektronická kniha: Pohyb v terapii a prevenci dětské obezity
Autor: Dalibor Pastucha; kolektiv

Kniha poskytuje ucelený pohled na problematiku dětské obezity nejen z hlediska pediatrie, ale také tělovýchovného lékařství. Publikace je určena všem, kteří se věnují péči o dětské ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  152
+
-
5,1
bo za nákup

hodnoceni - 58.4%hodnoceni - 58.4%hodnoceni - 58.4%hodnoceni - 58.4%hodnoceni - 58.4% 60%   celkové hodnocení
2 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Grada
Dostupné formáty
ke stažení:
EPUB, MOBI, PDF
Zabezpečení proti tisku a kopírování: ano
Médium: e-book
Rok vydání: 2011
Počet stran: 128
Rozměr: 21 cm
Úprava: ilustrace
Vydání: 1. vyd.
Skupina třídění: Hygiena. Lidské zdraví
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
Nakladatelské údaje: Praha, Grada, 2011
ISBN: 978-80-247-4065-2
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Kniha poskytuje ucelený pohled na problematiku dětské obezity nejen z hlediska pediatrie, ale také tělovýchovného lékařství. Publikace je určena všem, kteří se věnují péči o dětské pacienty s obezitou nebo kteří se podílejí na pohybové aktivitě těchto dětí - pediatrům, PLDD, dětským endokrinologům, obezitologům, tělovýchovným lékařům, fyzioterapeutům, lékařům lázeňských zařízení a učitelům tělesné výchovy. Rovněž ji využijí jako učební materiál i studenti oborů zaměřujících se na problematiku pohybu - studenti lékařských fakult, nelékařských zdravotnických fakult, fakulty tělesné výchovy. Čtenář se naučí aktivně zapojit do procesu preskripce pohybové aktivity u dětí s obezitou a pochopí možnosti a výhody komplexní multioborové spolupráce v péči o tyto děti. Kniha dále umožní připravit preventivní program pohybové aktivity pro děti. Dvojbarevná publikace je dobře didakticky doplněna obrázky a tabulkami.

Popis nakladatele

Přehledná, stručná a praktická publikace je určena všem, kteří se věnují péči o dětské pacienty s obezitou nebo kteří se podílejí na pohybové aktivitě těchto dětí - pediatrům, PLDD, dětským endokrinologům, obezitologům, tělovýchovným lékařům, fyzioterapeutům, lékařům lázeňských zařízení a učitelům tělesné výchovy. Rovněž ji využijí jako učební materiál i studenti oborů zaměřujících se na problematiku pohybu - studenti lékařských fakult, nelékařských zdravotnických fakult, fakulty tělesné výchovy.Čtenář se naučí aktivně zapojit do procesu preskripce pohybové aktivity u dětí s obezitou a pochopí možnosti a výhody komplexní multioborové spolupráce v péči o tyto děti. Kniha dále umožní připravit preventivní program pohybové aktivity pro děti. Dvojbarevná publikace je dobře didakticky doplněna obrázky a tabulkami.

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Dalibor Pastucha; kolektiv - další tituly autora:
Praktická dětská obezitologie Praktická dětská obezitologie
Tělovýchovné lékařství -- Vybrané kapitoly Tělovýchovné lékařství
 (e-book)
Tělovýchovné lékařství -- Vybrané kapitoly Tělovýchovné lékařství
 (e-book)
Praktická dětská obezitologie Praktická dětská obezitologie
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Pohyb v terapii a prevenci dětské obezity

Dalibor Pastucha a kolektiv

Dalibor Pastucha a kolektiv

Pohyb v terapii

a prevenci

dětské obezity

GROUP STRENGTH PILATES PERSONAL TRAINING POST REHABGRAVITY SYSTEM

®

7BØFTUVEJPPTPCOǏOBWØUÎWÎNFBQSPWFEFNFOÃWSIǭFØFOÎEMF7BØJDIQPUǭFC EMFQPUǭFC7BØJDILMJFOUǹ EMF7BØFIPGJOBONJOÎIPSP[QPNJUV

7ÎDFJOGPPQSPEVLUFDI TMVßCÃDIBLPNQMFUOÎOBCÎEDFTQPSUPWOÎIVECZBGJUOFTTOÃǭBEÎOBMF[OFUFOBXXXEGJUOFTTD[4WÝCǏSFN7ÃN

QPSBEÎPECPSOÝUÝN%'JUOFTTOBUFM OFCPFNBJMJOGP!EGJUOFTTD[

%'*5/&44KFPñDJÃMOÎNEJTUSJCVUPSFN

QSPHSBNV(3"7*5:¡QSPƉFTLPVSFQVCMJLVB4MPWFOTLP

GENERUJTE ZISK

z osobních tréninku a práce Vašich trenéru

ˇ

NEKONECNÉ MOŽNOSTI

cvicebních programu pro Vaše klienty.Expandujte tam, kde je

to správné. Zvyšte pocet Vašich clenu, zamerte se na jejich

zdraví a garantujte výsledky jejich snažení.

GRAVITY

®

prináší rychlou návratnost vložených investic.

Nejen návratnost financí, ale i velká spokojenost Vašich

klientu jsou faktory úspechu dlouhodobého plánování.

ˇ

ˇ

ˇ

ˇ ˇˇ

ˇ

N N

 N

PRO VŠECHNY, KTERÝM NENÍ

ZDRAVÍ LHOSTEJNÉ



Grada Publishing

Dalibor Pastucha a kolektiv

Pohyb v terapii

a prevenci

dětské obezity


Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy

Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být reprodukována a šířena

v papírové, elektronické či jiné podobě bez předchozího písemného souhlasu nakladatele. Neoprávněné

užití této knihy bude trestně stíháno. Dalibor Pastucha a kolektiv POHYB V TERAPII A PREVENCI DĚTSKÉ OBEZITY Hlavní autor: MUDr. Dalibor Pastucha, Ph.D., MBA Autorský kolektiv: MUDr. Dalibor Pastucha, Ph.D., MBA – Klinika tělovýchovného lékařství a kardiovaskulární rehabilitace FN a LF UP Olomouc Mgr. Radka Filipčíková, Ph.D. – Ústav normální anatomie LF UP v Olomouci RNDr. Marcela Bezdičková, Ph.D. – Ústav normální anatomie LF UP v Olomouci Mgr. Zdeňka Blažková – Ústav normální anatomie LF UP v Olomouci MUDr. Jiří Hyjánek, Ph.D. – Ústav lékařské genetiky a fetální medicíny FN a LF UP Olomouc Ilustrace: Mgr. Zdeňka Michalíková – LF UP v Olomouci Recenze: Prof. MUDr. Jana Pařízková, DrSc. Doc. MUDr. Jiřina Zapletalová, PhD. Autoři i nakladatelství děkují společnostem GLAXOSMITHKLINE, s.r.o., a 3D FITNESS s.r.o. za finanční podporu, která umožnila vydání knihy. Vydání odborné knihy schválila Vědecká redakce nakladatelství Grada Publishing, a.s. © Grada Publishing, a.s., 2011 Cover Photo © fotobanka allphoto, 2011 Vydala Grada Publishing, a.s. U Průhonu 22, Praha 7 jako svou 4610. publikaci Odpovědná redaktorka Šarlota Pokorná Sazba a zlom Šarlota Pokorná Počet stran 128 1. vydání, Praha 2011 Vytiskly Tiskárny Havlíčkův Brod, a. s. Názvy produktů, firem apod. použité v knize mohou být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků, což není zvláštním způsobem vyznačeno. Postupy a příklady v této knize, rovněž tak informace o lécích, jejich formách, dávkování a aplikaci jsou sestaveny s nejlepším vědomím autorů. Z jejich praktického uplatnění ale nevyplývají pro autory ani pro nakladatelství žádné právní důsledky. ISBN 978-80-247-4065-2 (tištěná verze) ISBN 978-80-247-7258-5 (elektronická verze ve formátu PDF) ISBN 978-80-247-7259-2 (elektronická verze ve formátu EPUB) Obsah Seznam zkratek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7 Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9 1 Obezita . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .11

1.1 Definice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11

1.2 Epidemiologie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11

1.3 Etiopatogeneze . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12

1.4 Komplikace obezity . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13 2 Vývoj pohybového aparátu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .18

2.1 Anatomicko-klinické aspekty pohybu . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18

2.2 Těžiště těla . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18

2.3 Prenatální období . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20

2.4 Novorozenecké období . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 21

2.5 Kojenecký věk . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22

2.6 Vývoj zakřivení páteře . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 25

2.7 Batolecí věk . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 27

2.8 Předškolní věk . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 27

2.9 Školní věk . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 29 3 Klinika tělesné zátěže . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .32

3.1 Obratnost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 35

3.2 Rychlost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 36

3.3 Síla . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 37

3.4 Vytrvalost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 39 4 Potřeba pohybu v dětském věku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .41

4.1 Kojenecký věk . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 41

4.2 Batolecí období . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 43

4.3 Předškolní věk . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 44

4.4 Mladší školní věk . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 45

4.5 Starší školní věk . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 48

4.6 Adolescence . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 49 5 Vyšetření obézního dítěte před započetím pohybové terapie . . . .51

5.1 Všeobecná vyšetření . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 51

5.2 Funkční vyšetření kardiovaskulárního aparátu . . . . . . . . . . 53

5.3 Funkční vyšetření pohybového aparátu . . . . . . . . . . . . . . . . 55 6 Preskripce pohybové aktivity v dětském věku . . . . . . . . . . . . . . . .62

6.1 Zásady při zatěžování mladého organizmu . . . . . . . . . . . . . . 62 7 Limity pro preskripci obézních dětí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .65

7.1 Desatero pro pohybovou aktivitu obézních dětí . . . . . . . . . . 68 8 Vhodné pohybové aktivity . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .69

8.1 Chůze . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 69

8.2 Nordic walking . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 70

8.3 Plavání, aquagymnastika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 71

8.4 Cyklistika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 72

8.5 Bruslení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 73

8.6 Lyžování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 73

8.7 Tanec . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 74

8.8 Zumba . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 75

8.9 Stolní tenis, badminton, tenis, squash . . . . . . . . . . . . . . . . . . 75

8.10 Kopaná . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 76

8.11 Házená, basketbal a volejbal . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 76

8.12 Atletika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 76

8.13 Další sportovní aktivity . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 77

8.14 Silový trénink . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 77

8.15 Funkční (3D) trénink . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 78

8.16 CORE trénink . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 79

8.17 Posilovací cvičení na velkých míčích, BOSU . . . . . . . . . . . . 81

8.18 Pilates . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 82

8.19 Jóga . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 83 9 Motivace a podpora pohybové aktivity u dětí s obezitou . . . . . . .85

9.1 Motivace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 86

9.2 Podpora pohybové aktivity . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 91 Závěr . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 93 Literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 95 Přílohy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 103 Rejstřík . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 121 Souhrn . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 125 Summary . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 126

7

Seznam zkratek

AAP Americká akademie pediatrů

AT H aktivní tělesná hmota

AT P adenozintrifosfát

ATP III adult treatment panel III

BMI Body Mass Index – index tělesné hmotnosti

CAH kongenitální adrenální hyperplazie

CNS centrální nervový systém

CO

2

oxid uhličitý

CP kreatinfosfát

CT computerová tomografie

DM diabetes mellitus

DNA deoxyribonukleová kyselina

DKK dolní končetiny

EKG elektrokardiogram

EU Evropská unie

FT4 volný tyroxin

GTX gravity training exercise

HDL high-density lipoprotein

HOMA IR homeostatický index inzulinové rezistence

HT hypertenze

IGF1 insulin-like growth factor 1

ICHS ischemická choroba srdeční

IOTF International Obesity Taskforce

IPAQ International Physical Activity Questionnaire

LDL low-density lipoprotein

MK mastné kyseliny

MODY maturity-onset diabetes of the young

NCEP Národní cholesterolový edukační program

OGTT orální glukózový toleranční test

OMIM On line Mendelian Inheritance in Man

QUICKI index inzulinové rezistence

PA pohybová aktivita

PAI-1 inhibitor aktivátoru plazminogenu-1

PPAR peroxisome proliferator-activated receptor

RNA ribonukleová kyselina

SD standard deviation – směrodatná odchylka

Seznam zkratek

Pohyb v terapii a prevenci dětské obezity

8

SHBG sex hormone-binding globulin

TEN tromboembolická nemoc

T4 tyroxin

TF tepová (srdeční) frekvence

TGA triglyceridy

TK krevní tlak

TNF α tumor nekrotizující faktor alfa

TRX total-body resistance exercise

TSH thyroid stimulating hormon – tyreotropin

TV tělesná výchova

VO

2

max maximální spotřeba kyslíku

WHO World Health Organization

WHR waist/hip ratio – poměr pas/boky Úvod Dalibor Pastucha Pohyb patří k základním biologickým projevům a potřebám lidského života. V posledních desetiletích však v důsledku především vědeckotechnického rozvoje a změny životního stylu podstatně klesá jeho celkové množství, přestože se nemění genetické vybavení jedince, a tedy i jeho potřeba pohybu.

Lidský genom je výsledkem miliony let trvající adaptace k podmínkám okolního prostředí, mění se tedy jen velmi pomalu. Rychlé, prudké a definitivní změny podmínek vedou k rozkolísání homeostázy v důsledku střetu zakódovaných vlastností s neobvyklými podmínkami, dochází k překročení fyziologických možností adaptace organizmu, a to v masovém měřítku.

Člověk se v minulosti potýkal převážně s negativní energetickou bilancí v důsledku nedostatku potravy, proto také většina regulačních mechanizmů vzniklých v průběhu fylogeneze umožňuje adaptaci na snížený energetický příjem s cílem zajistit přežití hladovějícího jedince. Potřeba pohybu zůstává, ale skutečná realizace je nedostatečná a znamená deficit, který s sebou přináší řadu komplikací. Stále častěji se setkáváme s pojmy, jako je hypokineze a sedavý životní styl. Výsledky sociologického průzkumu uskutečněného agenturou AMASIA prokázaly značnou diferenciaci zájmu občanů o aktivní sport. Vyplývá z něj, že přibližně 1/3 lidí se věnuje sportu soustavně a dlouhodobě, 1/3 příležitostně a 1/3 nesportuje téměř vůbec. Jasnou souvislost mezi frekvencí pohybové aktivity a normální tělesnou hmotností potvrdila i studie „Životní styl a obezita 2005“. Tento projekt potvrdil hypotézu, že české děti nemají dostatek pohybové aktivity, a to v obou sledovaných skupinách, mladší děti (6–12 let) a dospívající (13–17 let). Pro obě věkové kategorie dětí je v rámci prevence civilizačních chorob doporučována minimální délka náročnější fyzické aktivity v rozsahu 1 hodiny denně, za týden tedy celkem minimálně 7 hodin.

Podle této studie se skupina mladších dětí svou týdenní pohybovou aktivitou blíží doporučené úrovni, ale nesplňují ji. Týdně věnují děti ve věku 6–12 let ve svém volném čase náročnější pohybové aktivitě v průměru 6 hodin a 20 minut, ale pouze 40 % dětí dosahuje doporučovaných 7 hodin týdně. Dramaticky nepříznivá je situace ve skupině starších dětí,

Úvod


Pohyb v terapii a prevenci dětské obezity

10 kde se intenzivní fyzické aktivitě věnují v průměru jen 4 hodiny a 40 minut týdně. Doporučených 7 hodin fyzické aktivity týdně splňuje pouze 25 % dětí ve věku 13–17 let.

Tento stav není uspokojivý a neodpovídá ani tradicím naší tělovýchovy, ani úrovni vyspělých evropských zemí. „Sedavý způsob života“ představuje nedostatek tělesného pohybu jak v zaměstnání, tak i ve volném čase. Redukovaná pohybová aktivita a zvýšené psychické nároky často vedou ke vzniku takové únavy, která podporuje následnou inaktivitu natolik, že jedinec je schopen pouze více přijímat, než ze sebe vydávat (tzn. preferuje více pasivní aktivity, např. sledování televize, práce na počítači před aktivním čtením nebo cvičením).

Za jeden z největších zdravotních problémů, který je spojený s nedostatkem pohybu, považujeme obezitu. V průběhu minulých let byla často nadváha a dokonce i obezita u dětí považována za projev zdraví a dobré výživy, matky často dítě přehnaně chválí, pokud hezky „papá“, nekriticky se snaží dítěti zvětšovat porce.

Pohled na obezitu a její vnímání se vyvíjely v průběhu celé historie. Již v pravěkých dobách byla ideálem krásy obézní žena, jak ji představovala Věstonická venuše, větší tukové zásoby umožňovaly přežití v dobách nouze a hladomoru, byly symbolem majetku, prosperity a bohatství. Gotika naopak preferovala štíhlost až s tendencí k vyzáblým postavám s anorektickými rysy. V době baroka byly děti opět zobrazovány jako obézní, stejně jako andělíčci s tukovými záhyby na horních i dolních končetinách nebo na bříšku. Dnes je ideálem tělo bez výrazných vrstev tuku, s dobře vyvinutou svalovou tkání.

V posledním desetiletí víme, že obezita není jen vadou na kráse, ale je chronickou metabolickou chorobou, která má závažné komplexní následky, a to především u rostoucího a vyvíjejícího se dítěte.

Ukazuje se, že obézní děti již v předškolním a mladším školním věku mají zřetelné projevy počínající inzulinové rezistence, resp. metabolického syndromu, že obezita v dětském věku většinou předurčuje i obezitu a diabetes v dospělém věku, a že preventivní akce musí být proto zahájeny co nejdříve v předškolním věku.

Vzhledem k velmi limitovaným možnostem farmakoterapie a bariatrické chirurgie v dětském věku je omezení energetického příjmu dietními opatřeními a zvýšení energetického výdeje vyšší pohybovou aktivitou jedinou možností nejen pro terapii rozvinuté dětské obezity, ale také pro její prevenci.

11

1 Obezita

Dalibor Pastucha

„Mnoho jídel způsobuje mnoho chorob.“ Lucius Annaeus Seneca

1.1 Definice

Slovo obezita je odvozeno z latinského obesus, což znamená dobře ži

vený, tučný. Obezita neznamená nadměrnou hmotnost, ale nadměrné

nakupení tukové tkáně ≥ 25 % u mužů a ≥ 30 % u žen. V dětském věku

dochází pochopitelně k plynulým přírůstkům hmotnosti, ale nejsou

způsobeny jen zmnožením tukové tkáně, ale i rozvojem kostry a svalové

hmoty. Podíly těchto komponent se liší v jednotlivých věkových obdo

bích a také podle pohlaví. Při narození donošeného dítěte tvoří tuková

tkáň asi 13 % jeho hmotnosti. Dále tukové tkáně postupně přibývá tak, že

v pátém až šestém měsíci života je v organizmu až 25 % tukové tkáně. Po

narození se na tvorbě tukových rezerv podílí především složení výživy

a zdravotní stav dítěte, pohybová aktivita je v tomto období minimální.

V dalším období života dítěte dochází k postupné redukci rezerv tukové

tkáně v závislosti na přibývající pohybové aktivitě dítěte, její intenzitě

a frekvenci, přibývá aktivní svalové hmoty a kostní tkáně organizmu.

Výrazně se tak mění složení dětského organizmu. Množství tělesného

tuku v organizmu opět začíná narůstat ve školním věku a dále pak až do

dospělosti. Děvčata a později i ženy mají od narození větší zásoby těles

ného tuku než chlapci a muži.

1.2 Epidemiologie

Dle nejnovější analýzy International Obesity Taskforce (IOTF) a WHO

je na světě 1,1 miliardy dospělých jedinců s nadváhou nebo obezitou,

z nichž je asi 320 milionů obézních (osob s Body Mass Index 30 a více).

Obezita je problém, který se netýká pouze dospělé populace, ale stále

častěji i populace dětské, proto je třeba k těmto alarmujícím údajům při

počítat ještě 118 milionů dětí s nadváhou a obezitou. Všechny lékařské

studie zabývající se touto problematikou poukazují na rychlý nárůst dět

ské obezity. Dětská obezita je i v podmínkách České republiky závažným

epidemiologickým problémem a stala se nejčastější metabolickou choro

Obezita 1 Pohyb v terapii a prevenci dětské obezity

12

bou. Dle studie České obezitologické společnosti „Životní styl a obezita

2005“ 20 % procent dětí ve věku 6–12 let a 11 % dětí ve věku 13–17 let má

již nadváhu nebo obezitu. V první skupině mělo 10 % dětí nadváhu a 10 %

bylo obézních. Nejvyšší podíl dětí s obezitou (18 %) byl u dětí ve věku

7 let, tedy těsně po změně životního stylu související se začátkem školní

docházky. U dospívajících jsou údaje naopak o něco příznivější, ve věku

13–17 let klesá podíl dětí s nadváhou na 6 % a 5 % dětí bylo dle studie

obézních. Tato nejaktuálnější data prokázala narůstající tendenci v obou

věkových kategoriích.

V roce 1991 bylo v každé věkové kategorii 7 % dětí v rozmezí 90.–97.

percentilu a 3 % obézních dětí s Body Mass Indexem (BMI) nad 97. per

centil. V roce 2001 se již zvýšil podíl obézních chlapců ve skupině 6 až

11 let o 1,9 % a dívek o 1,5 %. Podíl obézních chlapců v této věkové ka

tegorii činil 6,6 % a dívek 5,6 %. Došlo tedy k nárůstu o 3,6 % ve skupině

obézních chlapců a 2,6 % obézních dívek. S věkem klesá podíl jedinců

s nadváhou a obezitou a stoupá podíl jedinců s nízkou hmotností. Situ

ace v ČR odráží situaci v celé Evropské unii. Odhaduje se, že počet dětí

v EU trpících nadváhou a obezitou stoupá každý rok o více než 400 000,

přičemž se tyto děti řadí k více než 14 milionům obyvatel EU, kteří již

nadváhu mají (včetně minimálně 3 milionů obézních dětí); v rámci celé

EU nadváha postihuje téměř jedno dítě ze čtyř. Ve Španělsku, Portugal

sku a Itálii je hlášena nadváha a obezita u více než 30 % dětí ve věku od

7 do 11 let. Intenzita nárůstu dětské nadváhy a obezity se v jednotlivých

členských zemích různí, nejstrmější nárůst byl zaznamenán v Anglii

a Polsku. S přejímáním západního stylu života a změnou ve složení stra

vy se obezita stává problémem i v řadě rozvojových zemí a v zemích, kde

byl historicky výskyt obezity minimální (např. asijské země).

1.3 Etiopatogeneze

Ve více než 95 % případů hovoříme v dětském věku o tzv. primární

nebo esenciální obezitě, její příčinou je dlouhodobě pozitivní ener

getická bilance v důsledku zvýšeného energetického příjmu a nízké

ho energetického výdeje, dochází k převaze lipogeneze nad lipolýzou.

Obecně má obezita dvě základní příčiny. Jsou to genetické příčiny

a faktory zevního prostředí, k nimž patří výživa a pohybová aktivita.

Obezita má multifaktoriální etiopatogenezi, jedná se o komplex půso

bících činitelů nutričních, genetických, sociálně-ekonomických, psy

chologických atd.

1

Až u 70 % obézních dochází k jejímu vzniku na základě genetických faktorů převážně polygenního charakteru. Tyto genetické predispozice se však mohou uplatnit pouze v přítomnosti vhodných exogenních podmínek (obezitogenní prostředí), způsobujících zmíněnou nerovnováhu mezi energetickým příjmem a výdejem. Předpokladem pro rozvoj obezity je tedy současný výskyt vhodných faktorů zevního prostředí u geneticky predisponovaného jedince.

Výjimečněji může docházet k rozvoji obezity také na podkladě monogenně geneticky determinované poruchy. Obezita se pak stává součástí některých syndromů (Praderova-Williho, Lorenceova-Moonova, Cohenova, Bardetova-Biedelova aj.) nebo je důsledkem hormonálních a jiných onemocnění (hypotyreóza, hyperkorticizmus, syndrom polycystických ovarií, pseudohypoparatyreóza, deficit růstového hormonu zejména v dospělosti, hypotalamické poruchy) nebo se rozvíjí při dlouhodobém užívání některých léků. 1.4 Komplikace obezity Poruchy pohybového aparátu Nadměrná hmotnost vede k výraznému přetížení pohybového aparátu, a to v obou základních složkách, tj. přetížení kosterního a svalového systému, tím dochází k rozvoji funkčních poruch pohybového aparátu. Často nacházíme vadné držení těla, skoliózu, poruchy v postavení kolenních kloubů a ploché nohy, změnu těžiště a rozvoj svalových dysbalancí, což způsobuje morfologické změny především na velkých kloubech dolních končetin, které mohou vést v pozdějším životě ke vzniku předčasných artrotických změn. Obézní dítě často stojí rozkročené na široké bázi, tato změna základního postoje bývá mnohdy příčinou valgózního postavení kolenních kloubů a rekurvace, valgózního postavení v hlezenním kloubu a rovněž snížení příčné, u některých dětí i podélné klenby nožní. U obézních dětí často nacházíme rozvinutou svalovou dysbalanci, nejvíce ochablé svalstvo bývá v oblasti břišní, hýžďové a mezi lopatkami. Ochabnutí břišního a hlubokého zádového svalstva pak vede k postupně se rozvíjejícímu skoliotickému držení těla, až ke skolióze. U obézních dětí právě změna antropometrických parametrů bývá příčinou narušení posturální stability.

Obezita 1


Pohyb v terapii a prevenci dětské obezity

14

Kardiovaskulární komplikace

Riziko kardiovaskulárních onemocnění je způsobeno především vyso

kým krevním tlakem, což často v dospělosti může vést k ischemické cho

robě srdeční. Hypertenze, hypertrofie a dilatace levé komory, ischemická

choroba srdeční, snížená kontraktilita myokardu, arytmie, náhlá smrt,

cévní mozková příhoda, varixy a tromboembolické nemoci (TEN) se

objevují zejména u androidní obezity.

Metabolické a endokrinní komplikace

Metabolické změny patří k nejzávažnějším následkům obezity, které za

chycujeme laboratorně již v raném dětství, i když klinicky prokazatelné

následky jsou patrné až v dospělosti. Řadíme sem hyperestrogenizmus,

vznikající v tukové tkáni důsledkem zvýšené aromatizace androgenů

v estrogeny. Dále hyperandrogenizmus u žen a hypogonadizmus u mu

žů s vyšším stupněm obezity. U obezitou postižených chlapců nachází

me často hypogenitalizmus, může se však jednat o pouze relativní hy

pogenitalizmus, kdy zevní genitál bývá zanořen do hypertrofické vrstvy

podkožního tuku na mons pubis. U pubertálních dívek s nadměrným

stupněm obezity dochází k poruchám menstruačnímu cyklu, při nižším

stupni obezity dochází naopak k urychlení vyzrávání event. k rozvoji

pubertas praecox. Funkční hyperkortisolizmus je doprovázen násled

nou poruchou plasticity a supresibility sekrece kortizonu a hyposekrecí

růstového hormonu. Významnou poruchou v této oblasti je pozměněná

aktivita sympatoadrenálního systému (všeobecně je u obézních snížená,

avšak u syndromu X se předpokládá jeho aktivace hyperinzulinemií).

Tuková tkáň je největším endokrinním orgánem v těle a při jejím

nadměrném zmnožení dochází k pozvolným, ale rozsáhlým metabo

lickým změnám, produkované hormony a peptidy, např. leptin, ghrelin

rezistin, TNF α (tumor necrosis faktor alfa) nebo interleukin 1 a 6, mo

hou mít vztah k hypertenzi a mohou stimulovat sympatickou aktivitu.

Chronická aktivace sympatického nervového systému selektivní leptino

vou rezistencí vede ke vzniku hypertenze u obézních vlivem periferní

vazokonstrikce a zvýšené renální tubulární reabsorpce sodíku. Aktivací

sympatiku se zvyšuje též variabilita tepové frekvence i krevního tlaku

a zvyšuje se také hladina plazmatických katecholaminů. Mění se odpo

věď tukové tkáně na katecholaminy. V podkoží klesá jejich lipolytický

efekt, v hypertrofované tukové tkáni v břišní dutině naopak jejich lipoly

tický efekt vzrůstá, což vede při abdominálním typu obezity k masivní

mu transportu MK a glycerolu do jater a k sekundárním změnám poten

1


15

cujícím rozvoj steatózy nebo nealkoholické steatohepatitidy. Z pohledu

chronických metabolických následků je nejaktivnější viscerální tuková

tkáň, která se nejvýznamněji podílí na rozvoji relativního hyperkorti

kalizmu, hyperestrogenizmu, inzulinové rezistence a hyperkoagulace.

Tento chronický stav v řádu desetiletí vyúsťuje v prolongované selhání

beta buněk pankreatu, proaterogenní a proimunosupresivní stav. V tu

kové tkáni jsou utlumeny metabolické účinky inzulinu. Vázne oxidace

glukózy, vzniká více laktátu, který stimuluje glukoneogenezi v játrech.

Rozvíjí se inzulinová rezistence a v jejím důsledku klesá tvorba glycerol

-3-fosfátu během glykolýzy, tím chybí mastným kyselinám partner pro je

jich reesterifikaci do triacylglycerolů a mastných kyselin (MK). Lipolýza

je inzulinem nedostatečně inhibována (zejména v abdominálním tuku).

Komplexní metabolické změny, které působí ve vzájemné vazbě, jsou

základním kamenem rozvoje metabolického syndromu. Metabolický

syndrom je charakterizovaný absolutní inzulinovou rezistencí, endote

liální dysfunkcí a dyslipidemií. Mezi metabolické komplikace často do

provázející obezitu patří zejména inzulinorezistence (především ve sva

lech), hyperinzulinemie, porucha glukózové tolerance, diabetes mellitus

2. typu, dyslipidemie (zvýšená hladina LDL-cholesterolu a triacylglyce

rolů a snížená hladina HDL-cholesterolu).

Dyslipidemie patří mezi nejčastější metabolické poruchy v dětství,

zároveň jsou však nejzávažnějším ovlivnitelným rizikovým faktorem,

který můžeme odhalit už v dětství. Je nezbytná správná interpretace

laboratorních výsledků, aby nedocházelo k podcenění nebo na druhé

straně ke zbytečnému přecenění získaných hodnot, což by mohlo vést

ke zbytečným režimovým omezením nebo dokonce k farmakoterapii.

Nezapomínejme, že v dětském věku může často dojít k přechodnému

zvýšení hladiny krevních lipidů, je proto nutné provádět vždy vyšetře

ní za standardních podmínek (venózní krev po 12hodinovém lačnění)

a vyšetření zopakovat přibližně za 6–8 týdnů.

Respirační komplikace

Častou respirační komplikací u dětských pacientů s obezitou bývá syn

drom obstrukční spánkové apnoe (OSA). Údaje o incidenci tohoto one

mocnění se různí (34–94 %) v závislosti na tom, jak byla nastavena ve

studii kritéria pro obezitu (pozitivní korelace s BMI), věk (výraznější

souvislost u dětí nad 12 let) a rasu (větší riziko pro afroamerickou a asij

skou rasu) probandů. Tento stav vzniká jako důsledek nadměrné obezity.

Nekvalitní spánek je příčinou narušených kognitivních funkcí, poruch

Obezita 1

+


Pohyb v terapii a prevenci dětské obezity

16

soustředění a u dětí se může projevovat heperaktivita s poruchou sou

středění. U dětí s vyšším stupněm obezity dochází hromaděním tuku

v abdominální oblasti k obstrukci horních dýchacích cest, je ztíženo

dýchání a nastává hypoventilace. V těle se hromadí oxid uhličitý, který

způsobuje výraznou spavost s usínáním během dne. Dochází k postižení

srdce (pravostranné selhání) a plic. Plíce se nemohou dostatečně roze

pnout, je ztíženo dýchání. K tomuto stavu popisovanému jako Pickwic

kův syndrom dochází u 5 % morbidně obézních pacientů, signifikantní

výskyt je > 5 epizod/hodinu nebo > 30/noc. Respirační acidóza je zpo

čátku limitována pouze na spánek, ale dlouhodobým následkem Obesi

ty Hypoventilation Syndrome je progresivní desenzitizace respiračního

centra na zprvu noční hyperkapnii a postupný rozvoj respirační insufi

cience typu II, kde je hlavním motorem respirace hypoxie. Projevem je

centrální apnoická pauza bez dechového úsilí. V důsledku nízké fyzické

aktivity se často zhoršují projevy pozátěžové dušnosti. U obézních dětí

se často zhoršují astmatické potíže. Obezita ovlivňuje mechanické vlast

nosti dýchacích cest nebo stimuluje prozánětlivé pochody v této oblasti.

Alergický zánět epitelu zprostředkovaný eozinofily se naproti tomu ne

pokládá za možnou příčinu zvýšené prevalence astmatu. Studie NHA

NES III sledovala koincidenci dětské obezity a astmatu u amerických

dětí z celých USA, a to ve věku 4–17 let. Souvislost tělesné hmotnosti

s výskytem astmatu byla vyhodnocena s přihlédnutím k ostatním riziko

vým faktorům pro astma (délka kojení, expozice tabákovému kouři, po

rodní hmotnost, podmínky bydlení aj.). Vzhledem k hodnotám indexu

tělesné hmotnosti (BMI) se prevalence astmatu skutečně zvyšovala pří

mo úměrně: od čtvrtiny s nejnižším BMI k nejvyššímu byly její hodnoty

8,7 %, 9,3 %, 10,3 % a 14,9 %. Naproti tomu se neprokázala souvislost

hmotnosti s výskytem atopie. Rovněž nebyla prokázána souvislost míry

pohybu (čas strávený u televize vs. cvičení) s výskytem astmatu – příči

nou je tedy sama nadměrná hmotnost, nikoli nedostatek pohybu.

Psychosociální komplikace

Obézní děti samozřejmě nemají komplikace pouze po stránce fyzické,

ale často strádají i psychicky. Tyto komplikace jsou neméně závažné

a objevují se už v útlém dětském věku, častěji u dospívajících dívek. Na

příklad to bývá citová deprese, při které si dítě navozuje libé pocity pří

jmem nadměrného množství stravy nebo příjmem stravy nevhodné, leč

chutné. Často trpí pocity méněcennosti, úzkostnými stavy a depresemi.

Uvádí se, že úzkost a deprese jsou u obézního dítěte 3–4krát častější. Ně

1


17

kteří se za svoji tloušťku stydí a kvůli svému vzhledu se straní kolektivu,

pro svou neobratnost odmítají cvičit, plavat, vyhledávají samotu a s tím

často i sedavý způsob života. Tak se utváří uzavřený kruh, celá situace se

ještě zhoršuje, když se jim ostatní vysmívají. Často jsou tyto děti oběťmi

šikany. V posledních letech byl studiemi prokázán vztah mezi obezitou

a zhoršeným školním prospěchem, a to nejen v tělesné výchově. Před

pokládá se, že je to dáno částečně vyšší nemocností, ale také vztahovými

problémy ve škole.

Nebo jsou naopak děti středem pozornosti (zejména chlapci) a ne

mají motivaci zhubnout, trpí pocitem méněcennosti. S nástupem puber

ty si dívky uvědomují, že jsou méně atraktivní pro chlapce. Někdy se

otylé děti snaží kompenzovat tyto situace dosahováním výborných vý

sledků v předmětech, kde není nutná tělesná aktivita. Bylo prokázáno, že

jedinci, kteří byli v dětském věku obézní, jsou v pozdějším věku náchyl

nější k psychiatrickým onemocněním. Tyto psychické problémy se pak

přenášejí i do dospělosti, kde mohou představovat obtíže ve společnosti

nebo např. i v zaměstnání. Společnost „zdravých“ lidí vidí obézní jako

lidi bez vůle, méněcenné a neúspěšné, jak z hlediska fyzické atraktivi

ty, tak i z hlediska osobnosti a profesionálních kvalit, tzv. antifat rasiz

mus. Obézní dítě si to plně uvědomuje, a tak se začíná vyhýbat setkání

s ostatními a ztrácí sociální kontakt. Důsledkem je ztížení společenské

adaptability. Obézním dětem jsou nezřídka přisuzovány negativní vlast

nosti (např. lhářství, lenost, hloupost, nečistotnost a podobně). Takové

hodnocení není pouze ze strany spolužáků a učitelů, ale často i ze strany

vlastních rodičů i dětí samotných, což vede ke vzniku negativních stereo

typů.

Obezita 1


Pohyb v terapii a prevenci dětské obezity

18 2 Vývoj pohybového aparátu Radka Filipčíková, Marcela Bezdičková, Zdeňka Blažková „Každá hodina ztraceného času v mládí je zárodkem neštěstí v budoucnosti.“ Napoleon Bonaparte 2.1 Anatomicko-klinické aspekty pohybu Pohyb a jeho koordinace hrají klíčovou úlohu ve vývoji člověka. I když patří mezi základní a běžné součásti každodenního života, zastává důležitou funkci i v jiných oblastech, především ve sportu a tělovýchovném lékařství.

V této kapitole se budeme věnovat anatomicko-klinickému pohledu na pohyb od prvotních zkušeností dítěte, jako je otočení, krok, chůze, až k více komplexnějším koordinovaným pohybům těla, jako je házení, chytání a jízda na kole.

Veškerá cílená činnost je podmíněna schopností organizmu kratší či delší dobu udržet postoj.

Celý pohybový projev je vysoce organizovaná funkce, ať již zajišťuje vzpřímenou polohu, nebo umožňuje jednoduchý či složitý pohyb (změnu místa, získávání potravy, práce) a je úzce spjat s psychickou činností a sdělováním informací (řeč, písmo, gestikulace, grimasy).

Kosterní systém, kosterní svalstvo a jeho součinnost je vždy řízena pomocí somatických složek mozku a míchy jako jeden celek, jako jedna funkční jednotka. Jednotlivé pohybové projevy můžeme zjednodušeně rozdělit do kategorií s odpovídající anatomickou a funkční organizací, přičemž hlavní řídicí dopad má mozek a mícha. 2.2 Těžiště těla Hlavní fyzikální veličiny, které působí na lidské tělo, jsou tři síly: gravitace, síla svalů a „třetí faktor“, kterým je označována síla fyziologických nárazů a deformačních sil. Působení těchto sil na určitý článek těla se soustřeďuje do jediného bodu – do těžiště těla. Poloha těžiště plně rozhoduje o stabilitě a umožňuje studovat průběh pohybu a podmínky postury těla. Změna polohy těla nebo projevy instability jsou dle zákona akce a reakce vyrovnávány silovou korekcí svalů. Při špatném zapojení

2


19

kompenzačních svalů nebo při poruše svalové funkce musíme cvičením

obnovit správnou stabilitu těla a tím i zpětně ovlivnit jeho těžiště.

Těžiště těla nemá stálé místo, neboť se otáčí podle pohybu jeho částí.

Poloha těžiště v klidovém základním anatomickém postavení je v linea

mediana ve výši L3–L4 u ženy a L2–L3 u muže, a to 4,5–5,5 cm ventrálně

od facies anterior corporis vertebrae (obrázky 2.1 a 2.2).

Obr. 2.1 Těžiště těla (černé body) a těžiště jeho jednotlivých částí (modré

body)

Schéma převzato a doplněno dle Kott, 2009.

Vývoj pohybového aparátu 2

těžiště u muže

L2–L3

těžiště u ženy

L3–L4




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2019 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist