načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Pohádky z kočičího pelíšku - Magdalena Jelínková Nováková

Pohádky z kočičího pelíšku

Elektronická kniha: Pohádky z kočičího pelíšku
Autor:

Roztomilý i poučný příběh od české autorky Malý Mňourek je už od chvíle, kdy otevřel v kočičím pelíšku svá zvědavá očka, tím nejpopletenějším popletou na světě. Když se ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  79
+
-
2,6
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma tištěná forma

hodnoceni - 75.7%hodnoceni - 75.7%hodnoceni - 75.7%hodnoceni - 75.7%hodnoceni - 75.7% 100%   celkové hodnocení
1 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: CPress
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF
Upozornění: většina e-knih je zabezpečena proti tisku
Médium: e-book
Počet stran: 90
Rozměr: 21 cm
Úprava: tran : barevné ilustrace
Vydání: 1. vydání
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-264-0724-9
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Malý Mňourek je už od chvíle, kdy otevřel v kočičím pelíšku svá zvědavá očka, tím nejpopletenějším popletou na světě. Když se to snaží napravit a ulovit myšku, stejně jako ostatní koťátka, ztratí se v lese. A s ním i malý myšák. A protože jsme v pohádce, kde je možné i nemožné, z rivalů se stanou nerozluční přátelé. Společně pak Mňourek s Plyšíkem hledají cestu zpět domů, ke svým maminkám. Zažijí různá dobrodružství, poznají spoustu přátel, překonají mnohá úskalí. Podaří se jim nalézt vytoužený kočičí pelíšek a myší díru? Pohádkové příběhy popleteného kocourka Mňourka, myšáka Plyšíka a dalších zvířecích kamarádů ze statku i lesa. Pro nejmenší.

Popis nakladatele

Roztomilý i poučný příběh od české autorky

Malý Mňourek je už od chvíle, kdy otevřel v kočičím pelíšku svá zvědavá očka, tím nejpopletenějším popletou na světě. Když se to snaží napravit a ulovit myšku, stejně jako ostatní koťátka, ztratí se v lese. A s ním i malý myšák.

A protože jsme v pohádce, kde je možné i nemožné, z rivalů se stanou nerozluční přátelé. Společně pak Mňourek s Plyšíkem hledají cestu zpět domů, ke svým maminkám. Zažijí různá dobrodružství, poznají spoustu přátel, překonají mnohá úskalí. Podaří se jim nalézt vytoužený kočičí pelíšek a myší díru?
Jsme přece v pohádce...

Pohádky z kočičího pelíšku jsou veselým a milým příběhem o přátelství , u jehož čtení se děti nejen pobaví a zasmějí, ale i seznámí se spoustou zvířátek a rostlin. Kocourek a myšák se snaží dětem svým příkladem ukázat, že veselá nálada, smích, přátelství, odpouštění chyb, umění poprosit o pomoc a vzájemné pomáhání si, jsou tou správnou cestou ke každému cíli.

Zařazeno v kategoriích
Magdalena Jelínková Nováková - další tituly autora:
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Brno

2015



3

OBSAH

JAK TO VŠECHNO ZAČALO... 5

MYŠILOV 8

HONIČKA 11

STRAŠIDLA 15

ZTRACENI 17

KUDY SE VYDÁME? 20

V LESE 27

BAŽINA 36

MYŠÍ OUŠKO 41

MRAVENCI 52

TANEC SE SELÁTKY 57

KOCOUŘI A TAJNÝ AGENT 69

ROZCESTÍ U DUBU 80

HURÁ DOMA 84

NEJKRÁSNĚJŠÍ CHVÍLE NA SVĚTĚ 89


4

Děvčátka a kluci, také se Vám někdy stává, že

se něco nezdaří? A čím více se snažíte tonapra

vit, tím více to zamotáte či popletete? A jste

z toho potom sklíčení, nebo dokonce smutní?

Nebuďte! Vždyť taková nešikovnost potká čas

od času každého z nás.

Budu Vám vyprávět. Vyprávět pohádky

z kočičího pelíšku. Z pelíšku, ze kterého na svět

vykoukl malý chundelatý kocourek. Ale nebyl

to jen tak obyčejný kocourek! Byl to kocourek ze

všech kocourků nejpopletenější. A kdyby jenom

z kocourků! Byl to tak veliký popletapople

tený, že takového v celém širém světě nebylo!

Nevěříte? Inu, posuďte sami...


5

JAK TO VŠECHNO ZAČALO...

Na okraji malé vísky, už ani nevím, jak se

jmenovala, stál statek. Z jedné strany ležela

sousední stavení, z druhé louka, za kterou

se rozprostíral hluboký les. Bylo to krásné

a malebné místo. Každé jen trochu citlivé duši zaplesalo srdéčko při pohledu na

v létě sluncem zalitou travinu. Vzduchem

se vznášela nenapodobitelná lehká vůně

lučních květů mísící se se silnou vůníkvětin pěstovaných na zahrádce. V zimě zas

byl celý ten klidný kraj zahalen do sněhové

peřiny, bílé a čisťounké, kde zkoumavým pohledům neunikla velká spousta stop nejrůznějších domácích i divokých zvířat. Stejně tak krásně zde bylo zjara, kdy se celá příroda probouzela z hlubokéhozimního spánku. I na podzim, kdy se jednotlivé pestré barvy pomalu opadávajícího listí stromů předháněly, která zazáří víc.


6

Na tom statku žili lidé. Pěstovalivšemožné plodiny, květiny, keře a stromy.

Také chovali spoustu zvířat. A tak se stalo,

že v chlévě, v koutku za sudem, který byl

plný suchého chleba na přikrmovánídomácích zvířat, ležel proutěný kočičí pelíšek.

V něm bydlela velice vzdělaná paní Kočka,

které pro její moudrost a dobrotu říkali

všichni obyvatelé statku Mňaudáma. Když

se jí pak zjara narodila malá koťátka, stala

se z Mňaudámy Mňaumáma. Kočičípelíšek byl najednou plný holých a slepýchjedlíků, o které se Mňaumáma s láskou pečlivě

starala. A tak koťátka rostla jako z vody.

Brzy otevřela svá vykulená očka. Když

už jim nestačilo koukat na svět jen zbezečí pelíšku, začala se pomalu stavět na

své nožky a vydávat se na krátké výpravy.

No co vám budu, děti, povídat, to bylolegrace! Každou chvíli „bum“ a „plác“ a„kotrmelec“, koťátka se válela po zemi víc,

než toho nachodila na vratkých nožkách.

Mňaumáma měla plné packy práce. Vždyť


7

těch malých rošťáků bylo celkem pět! Tři

kočičky a dva kocourci. Jedna chundelatá

koulička jako druhá. Až na jednu, ta byla

mnohem, mnohem menší než ostatní. Byl

to maličký kocourek. A snad právě proto,

aby ho maminka nepřehlédla, mňoukal ze

všech koťátek nejvíc. Není proto divu, že ho

Mňaumáma pojmenovala Mňourek.


8

MYŠILOV

Ale co to? Ať se dívám, jak se dívám, kočičí

pelíšek je prázdný!

„Pšššt, přikrčte se, číhejte a hop!“ To Mňaumáma na louce učí svá koťata lovit myšky. Nedivte se, děti, každá správná kočka i kocour musí umět chytat myši. To je bez debat!

„Tak, mrňouskové, a teď to zkusíte vy.“ Koťátka poslechla svou maminku a jedno po druhém se přikrčilo, číhalo, skočilo a... ulovilo myšku. Potom přišel na řadu poslední, nejmenší kocourek. Přikrčil se, číhal a hop! Tu se všechny jeho sestřičky i bráška rozesmáli, až se za chlupatá bříška popadali. „Mňourku, Mňourku, ty jsi to zase vymňoukl!“ povzdechla Mňaumáma. Popletený Mňourek vůbec netušil, čemu se všichni tolik smějí. „Jsem přeci velký lovec jako ostatní!“ Až po chvíli si všiml,


9


10

že to, co se mu vlní z tlamičky, není myší

ocásek, nýbrž tkanička děravé odhozené

boty! Rozesmál se tolik, že špinavou botu

málem spolkl. Smích maličkýchchundela

tých koťátek byl tak nakažlivý, že netrvalo

dlouho a smál se celý statek: „Mňourekulo

vil děravou botu...!“ Až se nakonec usmála

i starostlivá Mňaumáma: „Inu co, kdyžneu

lovil Mňourek myšku dnes, podaří se mu to

jistě zítra...“


11

HONIČKA

Druhý den brzy ráno, jen co slunce nahlédlo

malým okénkem do chléva a pošimralo svým

zlatým paprskem ještě spící obyvatele kočičího pelíšku, se malý Mňourek tichounce

vytratil z chléva ven. Po celém statku serozrostíralo nezvyklé ticho. „Povedlo se, nikoho

jsem nevzbudil,“ pomyslel si kocourek.

„Popleto, co se tu potloukáš?! Ještě jsemnekokrrrrhál! Koukej upalovat zpátky do pelíšku

a nedělej mi tady zmatky! Vstávat můžeš, až

zakokrrrrhám!“

zahartusil přísný

pan Kohout, celý

rozpačitý z toho,

že chundelatý kocourek, kterývstává vždy jako

poslední, už je na

nohách. „Nezlobte


12

se, pane Kohoute, na spaní teď vážně nemám

čas,“ vyhrkl malý Mňourek a už pelášil

k louce. „Tak, a teď se naučím lovit. Chytím

myšku a přinesu ji ke kočičímu pelíšku. To

budou všichni koukat, jaký jsem lovec!“Přikrčil se, číhal, číhal, číhal, ale myška nikde žádná. „Jak se asi volá na myši?“ pomyslel si Mňourek. „Už to mám! Pokud na mě, brášku, sestřičky a maminku volá paní ze statku čičičíííí, na myši to jistě bude myšišíííí. Myšišíííí, myšišíííí! volal stále zoufaleji malý lovec. Nic. V trávě se nepohnulo ani stéblo, jen kapky ranní rosy se pomalu vytrácely, jak jimi slunce zapíjelo svou snídani. Tu se Mňourkovi za zády ozvalo tenoučkýmhláskem: „Chi-chi, chi-chi!“ Kocourek se prudce otočil, ale nikoho neviděl. „Chi-chi, chi-chi!” opět zezadu. „Chyť si mě!“ To už Mňourek zahlédl maličký šedý čumáček, jak se ztratil v trávě. „Tady jsem!“ volal o kus dál. Hop, neváhal už Mňourek a pokusil se drzouna, který se mu vysmíval lapit. Marně. „Čičičíííí!“, „Tady jsem!“, „Chyť mě!“ ozývalo se


13

každou chvilku odjinud. Nešťastný kocou

rek skákal z jedné strany na druhou, jako by

ho v kožíšku kousaly tisíce blech. Kdybyste

to, děti, viděly, místo známého rčení: „Hraje

si s ním jako kočka s myší“, byste už navždy

používali jen: „Hraje si s ním jako myš skoč

kou“! Trvalo to dlouho, kdy Mňourek ská

kal sem a tam, a tam a sem, až z něj kapalo

jako vodníkovi ze šosu. Samozřejmě, nebyla

to voda z rybníka, ale kapičky potu z té myší

honičky. Nakonec se Mňourek tak unavil, že


14

se schoulil do klubíčka na zelený a krásně

nadýchaný mechový polštářek, a než byste

řekli „mňau“, tak usnul...


15

STRAŠIDLA

„Probuď se, probuď se!“ slyšel Mňourek

slabý hlásek. Otevřel očka a co neviděl,

přímo před svým čumáčkem?! Myšku! Než

si stačil uvědomit, že má skočit a myšku

ulovit, tak ten šedý mrňousek spustil:

„Vstávej, honem, musíme utéct, než si nás

dají lesní bubáci k večeři!“ Mňourek senejrve trochu polekal, když uviděl, že se

všude kolem rozprostírá hluboký les ačernočerná tma. Pak ale s myšlenkou na to, že není žádná vystrašená mrňavá myška, ale silná kočkovitá šelma, povídá: „Jací bubáci! Strašidla jsou přeci jenom v pohádkách!“ „Húúú! Húúú!“ ozvalo se z nedaleka. Myška se samým úlekem přitiskla silně ke kocourkovi: „Strašidla neexistují? A co to tady tak haleká?“ Mňourek se ze všech sil snažil být statečný: „Nevím, ale bubáci nejsou! Alespoň to maminka říkává!“


16

„Húúú! Húúú!“ ozvalo se z ještě většíblízkosti než před tím. „Strašidlááá!“ vykřikli

oba, vyskočili a utíkali, co jim nožky stačily. Běželi a běželi a běželi. Zastavili se,

až když už byli dávno z lesa venku.Dlouhou chvíli poslouchali, a protože už žádné

houkání, ani jiné strašidelné zvuky neslyšeli, přitulili se k sobě a neskutečně unavení společně usnuli. Divíte se, děti? Kočka a myš společně! Začali jako nepřátelé a nyní si dávají navzájem pocit bezpečí.


17

ZTRACENI

Ráno opět pošimralo sluníčko spícího

kocourka svým teploučkým paprskem na

chlupaté tváři. Mňourek se slastně protáhl,

tak jako to umějí jen kočky. Když ale otevřel

hnědá očka, smutně si uvědomil, že neleží

ve svém kočičím pelíšku. Při pohledu na spící myšku si vzpomněl na událostivčerejšího dne. Opatrně se posadil, tak aby svého šedého společníka neprobudil. Ocásek si důležitě zatočil kolem sebe, přesně tak, jak to dělává jeho Mňaumáma, když o něčem přemýšlí. Přemýšlel teď také. Rozhlížel se kolem sebe na všechny strany, ale ani přes svůj tolik dobrý kočičí zrak, nezahlédl nic, co by mu bylo povědomé. Žádný známý strom, po kterém by se svými sourozenci šplhal, žádný známý kámen, na který by se svými sourozenci skákal, dokonce ani žádné známe výmoly, ve kterých by se se


Toto je pouze náhled elektronické knihy. Zakoupení její plné

verze je možné v elektronickém obchodě společnosti eReading.




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist