načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

Pohádky o vlkovi - Dětské divadélko s loutkami - Oldřich Růžička

Kniha: Pohádky o vlkovi - Dětské divadélko s loutkami
Autor:

Kdo by neznal Červenou karkulku, Neposlušná kůzlátka a Tři malá prasátka?! Kdo by neznal zlého mlsného vlka?! Upřímně, není se čemu divit ! Vždyť tyhle vlčí pohádky si ...


Kniha teď bohužel není dostupná.

»hlídat dostupnost

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: Albatros
Rok vydání: 2016-08-31
Rozměr: 17 x 22 cm + 5 kartonových listů kulis + 9 loutek
Úprava: 24 nečíslovaných stran : barevné ilustrace
Vydání: První vydání
Spolupracovali: ilustrace: Mária Nerádová
ISBN: 9788000042350
EAN: 9788000042350
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Kdo by neznal Červenou karkulku, Neposlušná kůzlátka a Tři malá prasátka?! Kdo by neznal zlého mlsného vlka?! Upřímně, není se čemu divit ! Vždyť tyhle vlčí pohádky si vyprávějí děti z celého světa. Nyní si ale můžou čtení svých oblíbených příběhů zpestřitdivadelním představením. Stát se hercem i režisérem v jedné osobě! (dětské divadélko s loutkami)

Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Zanedlouho kůzlátka uslyšela, jak někdo klepe na dveře.
„Kdo je to?“ zeptalo se kurážně nejstarší kůzle.
„To jsem já, vaše maminka, kůzlátka, děťátka, otevřete!“
Starší kůzlata už už sahala na kliku, ale nejmladší je zadrželo:
„To není naše maminka. Naše maminka má tenký hlásek...“
Byl to samozřejmě vlk, všechno slyšel a tak bez prodlení
utíkal do města ke kováři, aby si nechal upilovat jazyk.
Kovář vlkovi jazyk zapiloval z obou stran a vlk upaloval
zpátky k chaloupce. Znovu zaklepal na dveře a tenčím
hláskem zavolal:
„Kůzlátka, děťátka, to jsem já, vaše maminka, otevřete!“
Nejstarší kůzle se hnalo ke dveřím:
„Teď už je to určitě naše maminka!“
Nejmladší bylo opět proti.
„To není naše maminka. Naše
maminka má ještě tenčí
hlásek...“ Ale nejstarší
už otvíralo dveře.
Kdysi dávno v malé chaloupce nedaleko hustého lesa žila jedna koza a jejích
sedm dětí. Starší kůzlátka byla neposedná a neposlušná, jenom to nejmladší
maminku vždycky poslouchalo. Jednoho dne se koza musela vypravit do města
na trh.
„Kůzlátka, děťátka, zůstanete teď sama doma. Nikomu nesmíte otevřít, mohl
by to být zlý vlk. Můj hlas poznáte...“
„Ano, maminko,“ odpověděla kůzlátka a políbila ji na rozloučenou. Koza
se s nůší na zádech vydala na cestu. V chaloupce zůstalo sedm kůzlátek,
děťátek jako sedm stupínků – od největšího po nejmenšího.
O vlkovi a kuzlatkach





Vstoupila dovnitř a to už ze své skrýše vyskočilo nejmladší kůzlátko a všechno
jí povědělo. Koza se vydala hledat vlka, aby své děti zachránila. Vlk za sebou
naštěstí nechal spoustu stop, takže ho brzy našla. Ležel na mýtince pod stromem,
kousek od svého brlohu. Samou námahou dočista usnul. Koza uviděla obrovský
pytel, a když ho rozvázala, vyskočilo z něj všech šest kůzlátek. Aby vlk nic
nepoznal, strčila mu do pytle několik velkých kamenů, zase jej pevně zavázala
a vydala se s kůzlaty zpátky domů.
Vlk skočil do místnosti, popadl nejstarší kůzle,
které zůstalo samým překvapením stát hned
u dveří, a hodil ho do pytle. Ostatní kůzlátka
se mezitím schovala, ale vlk je i přesto okamžitě
našel. Jen nejmladšího benjamínka nemohl nikde
objevit. Mávl proto nad ním rukou, přehodil
si pytel s jeho sourozenci přes rameno a běžel
rychle pryč.
Brzy potom se vrátila domů koza. Zaklepala
na dveře a zavolala:
„Kůzlátka, děťátka, to jsem já, vaše
maminka, otevřete!“
Když vtom si všimla, že dveře
jsou pootevřené... Rázem
pochopila, co se stalo
a že je s jejími kůzlaty zle.





1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
Za chvíli se vlk probudil, protáhl se a hodil
si pytel znovu na záda.
„Ta kůzlata jsou snad ještě těžší než předtím.
Jako bych nesl kamení, podivil se, když pod
tou vahou zavrávoral. Těšil se ale, že si na kůzlátkách
pochutná hned, jak je donese do doupěte. Jaké však
bylo jeho překvapení, když pytel rozvázal a našel
v něm jen kamení. Hladový a rozzuřený pelášil
zpátky k chaloupce. Tentokrát je sežere všechny
přímo na místě! Vůbec ho nenapadlo, že by máma
koza mohla být doma. Ta už na něj netrpělivě čekala.
Jakmile se přiřítil ke dveřím, nabrala ho na rohy. Vlk
se s úpěním otočil a upaloval pryč. Od té doby se již
nikdy neodvážil vrátit zpátky.
Koza odchází na trh. Nabádá svá kůzlátka,
aby nikomu cizímu neotvírala.
Vlk se u dveří chaloupky snaží kůzlata
přesvědčit, aby ho pustila dovnitř. Nejmladší
kůzle nesouhlasí.
Vlk chce mít hlas jako koza. Běží ke kováři,
aby si nechal zapilovat jazyk.
Vlk znovu klepe na chaloupku, starší kůzlata
pustí vlka dovnitř.
Nejmladší kůzle se schová, dalších šest strčí
vlk do pytle a utíká s nimi pryč.
Koza nabere vlka na rohy, ten uteče
a už se nikdy nevrátí.
Koza se vrací domů, nejmladší kůzle jí řekne,
co se stalo.
Koza najde spícího vlka na mýtině, osvobodí
kůzlata z pytle a strčí tam místo nich
kamení. Všichni utíkají domů.
Vlk se vzbudí a zjistí, že jsou kůzlata pryč.
Peláší zpátky k chaloupce.
scény loutky změna kulis
Scenar pohadky O vlkovi a kuzlatkach






       

internetové knihkupectví - online prodej knih


Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2017 - ABZ ABZ knihy, a.s.