načítání...
menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

Kniha: Pohádky Boženy Němcové – Božena Němcová

Pohádky Boženy Němcové
-15%
sleva

Kniha: Pohádky Boženy Němcové
Autor: Božena Němcová

Nejznámější klasické pohádky, z nichž se některé dočkaly i filmového zpracování jako např: O Slunečníku, Měsíčníku a Větrníku, O princezně se zlatou hvězdou na čele, Princ Bajaja a jiné. Výbor klasických pohádek od Boženy Němcové. Vhodné ... (celý popis)
Titul je na partnerském skladu >50ks - doručujeme za 4 pracovní dny
Vaše cena s DPH:  299 Kč 254
+
-
rozbalKdy zboží dostanu
8,5
bo za nákup
rozbalVýhodné poštovné: 49Kč
rozbalOsobní odběr zdarma

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
tištěná forma TIŠTĚNÁ
KNIHA

hodnoceni - 78.6%hodnoceni - 78.6%hodnoceni - 78.6%hodnoceni - 78.6%hodnoceni - 78.6% 88%   celkové hodnocení
6 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Albatros
Médium / forma: Tištěná kniha
Rok vydání: 2014
Počet stran: 200
Rozměr: 163 x 238 mm
Úprava: barevné ilustrace
Vydání: 1. vyd.
Spolupracovali: ilustroval Václav Kabát
Skupina třídění: Česká próza
Literatura pro děti a mládež (beletrie)
Vazba: kombinovaný potah s plátěným hřbetem
Novinka týdne: 2014-49
Datum vydání: 19. 11. 2014
Nakladatelské údaje: V Praze, Albatros, 2014
ISBN: 9788000037516
EAN: 9788000037516
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Nejznámější klasické pohádky, z nichž se některé dočkaly i filmového zpracování jako např: O Slunečníku, Měsíčníku a Větrníku, O princezně se zlatou hvězdou na čele, Princ Bajaja a jiné. Výbor klasických pohádek od Boženy Němcové. Vhodné pro čtenáře od 6 let.

Popis nakladatele

Krásná knížka největší české pohádkářky Boženy Němcové přináší devatenáct známých i méně známých vyprávění. Vedle klasických pohádek, jako jsou Princ Bajaja, O princezně se zlatou hvězdou na čele, Chytrá horákyně, O kocouru, kohoutu a kose či O Slunečníku, Měsíčníku a Větrníku, se představují báchorky, jako např. Šternberk, O labuti, Vodní paní, O černé princezně, Alabastrová ručička a další. Vyprávěcí umění Boženy Němcové se rozprostřelo v plné šíři – v nové podobě umocněné ilustračním doprovodem Václava Kabáta.

Předmětná hesla
Kniha je zařazena v kategoriích
Božena Němcová - další tituly autora:
Babička -- Obrazy venkovského života od Boženy Němcové. Babička
Patnáct pohádek Boženy Němcové Patnáct pohádek Boženy Němcové
Pohádky Boženy Němcové Pohádky Boženy Němcové
České národní pohádky České národní pohádky
 (audio-kniha)
50 nejznámějších českých pohádek 50 nejznámějších českých pohádek
Bylo nebylo -- Pohádky pro nejmenší Bylo nebylo
 
Ke knize "Pohádky Boženy Němcové" doporučujeme také:
České pohádky K. J. Erbena České pohádky K. J. Erbena
Kytice Kytice
České pověsti pro malé děti České pověsti pro malé děti
Chytré pohádky pro malé rozumbrady Chytré pohádky pro malé rozumbrady
Pan Buřtík a pan Špejlička Pan Buřtík a pan Špejlička
Bubáci a hastrmani Bubáci a hastrmani
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Princ Bajaja |

7

PRInc BAjAjA

mladý král se musel s manželkou

svou rozloučit a odebrat se do boje. nedlouho po jeho odjezdu porodi­ la královna dvojčata, oba syny. Bylo radovánek po celé zemi, až nebylo možná, a hned se vypravili poslové, kteří radostnou zprávu králi donést museli. chlapci byli zdrávi a rostli jako buci. Ten, co byl o nějaké okamže­ ní starší, měl se lépe k světu než druhý, a tak zůstali, i když trochu povy­ rostli. Starší byl vždy jen na dvoře, běhal, skákal a sápal se na koníka, jenž s ním byl stejného stáří. druhý ale nejraději po měkkých kobercích hop­ kal, okolo matky se batolil a jinam nevyšel, leč s ní do zahrady; proto také máti prvnímu nepřála a mladší zůstal jejím mazánkem. Bylo chlapcům sedm let, když se král z boje navrátil a s nevýslovnou radostí matku i děti k srdci přivinul.

„který je starší z nich a který mladší?“ ptal se otec královny.

Ta myslíc, že se ptá manžel proto, aby věděl, který má být nastávajícím králem, podstrčila svého mazánka za staršího. král miloval sice své děti stejnou mírou, ale když přišli do mládeneckých let, slyšel přece starší jme­ novat mladšího budoucím králem, a to mu bylo líto tak, že ho život doma omrzel a on jen do světa toužil. jedenkrát si svou bolest a lítost malému koníkovi stěžoval a povídal mu, že by nejraději z domu pryč.

Tu mu odpoví kůň lidským hlasem: „když se ti doma nelíbí, jdi do svě­ ta, ale bez otcova dovolení nechoď ani na krok. Radím ti však, abys nebral žádného s sebou a na jiného koně nesedal než na mne. Bude to k tvému štěstí.“

Princ se podivil, že mluví kůň lidským hlasem, a ptal se ho, jak to je

možné.

koník mu odpověděl: „na to se mne neptej, já chci být tvým ochrán­

cem a rádcem, dokud mne poslouchat budeš.“

Princ přislíbil koníkovi, že se ve všem podle jeho rady zachová, a ode­

šel do zámku tázat se otce, smí­li do světa. když svou žádost rodičům přednesl, nechtěl otec nikterak k tomu svolit, ale matka byla hned svolná. Avšak princ od svého předsevzetí neupustil, a konečně i na otci svolení vy­


8

|

Božena Němcová Pohádky

mámil. hned se měli chystat služebníci, koně a komonstvo pro prince na cestu. než ten si to vše zapověděl a řekl otci: „nač potřebuji, otče, tolik ko­ monstva, koní a lidí okolo sebe, já si vezmu něco peněz a pojedu na svém malém koníku sám a sám do světa. To mi nenadělá tolik starostí a obtíže.“

Zase musel otce prosit, než mu to dovolil. konečně bylo všecko k ces­ tě uchystáno, malý kůň stál osedlaný u vrat a nahoře se loučil princ se svými rodiči a s bratrem. Plakali všichni hořce, a poslední chvíli to bylo i matce líto, že dítě tak do světa jít nechává. I přikazovala mu přísně, aby buď za rok domů přijel, anebo aspoň o sobě vědět dal.

Za nějakou hodinu klusal s ním koník v širém poli hezky daleko za hlavním městem. někdo by si myslel, že není sedmnáctiletý kůň již tak čerstvý! Ale ten kůň nezestárnul, protože to nebyl obyčejný kůň; srst měl jako aksamit a nohy jako strunky, a čerstvý byl jako srna. cesty ubýva­ lo, dlouho jeli, aniž věděl princ, kam ho koník nese, když viděl pojednou věže krásného města. Tu se uhnul koník z dráhy, klusal přes pole až k jed­ né skále, která stála nedaleko pěkného lesíka, a když tam přijeli, kopnul nohou do skály, ta se otevřela, a oni vjeli dovnitř. Byla to pěkná pohodlná stáj.

„nyní mne tady necháš,“ řekl koník k princovi, „a sám půjdeš do blíz­ kého města ke dvoru. musíš se však vydávat za němého. král tě do služby přijme, měj se ale na pozoru, ať se nepodřekneš. když budeš něco potřebo­ vat, nechť je to cokoliv, přijď ke skále, třikrát zaklepej, a skála se ti otevře.“


Princ Bajaja |

9

Princ si pomyslel: můj koník je tak moudrý, on jistě ví, k čemu mi to po­

slouží. vzal své šaty a šel. Přišel do sídelního města, které bylo nedaleko ská­ ly, a dal se u krále ohlásit. král vida, že je němý, slitoval se nad jeho mladostí a podržel ho u sebe. Brzy však viděl, že jej může velmi dobře ke všemu řízení potřebovat. Ať bylo v zámku, co bylo, on si věděl ve všem rady a celý den po zámku běhal. Potřeboval­li král písaře, nebylo nad něj šikovnějšího. všichni ho měli rádi, ale že byl němý a na všecko jen „bajaja“ odpověděl, zůstalo mu to jméno Bajaja, že ho potom žádný jinak nejmenoval.

král měl tři dcery, jednu krásnější než druhou. nejstarší se jmenovala Zdoběna, druhá Budinka a ta nejmladší Slavěna. u těch tří dívek byl Ba­ jaja nejraději, a také měl dovoleno s nimi třebas celý den pobýt. vždyť byl němý, k tomu tváře snědé až strach a nosil jedno oko zavázané, mohl­li král myslet, že by se které princezně zalíbil! Princezny ho ale přece měly rády, a všude musel s nimi chodit. On jim vil věnce, přinášel kytice, svíjel zlaté nitě, kreslil ptáky a rozličné květiny k vyšívání, a to se jim líbilo. Té nejmladší ale sloužil nejraději, a co pro ni udělal, bylo vždy nejkrásnější, takže ji sestry v žertu škádlily. Slavěna byla učiněná dobrota a nechala si vše od sester líbit.

krátký čas byl Bajaja při dvoře. jednou zrána přijde do síně, kde král

snídával, a vidí ho celého zarmouceného sedět. I ptá se ho znameními, co mu schází.

král se na něho smutně podíval a řekl: „milý hochu, proč se mne ptáš, nevíš­li, jaké neštěstí nám hrozí a jak trpké tři dni mi nastanou?“

Bajaja zakroutil hlavou, že neví, a na jeho tváři bylo vidět velké leknutí.


10

|

Božena Němcová Pohádky

Řekl mu zase král: „Tedy ti to povím, ač nám pomoct nemůžeš. Před lety

sem přilítli tři draci, jeden devítihlavý, druhý osmnáctihlavý a třetí sedma­

dvacetihlavý. Byla tenkrát taková nouze v mém městě, že hrůzou vlasy na

hlavě vstávaly. Lidé se schovávali, protože nebyli životem jisti. Pomalu ne­

bylo již kouska dobytka nikde, poněvadž se všecko těm potvorám dát mu­

selo, aby se do města nepustily. nicméně přece mnoho lidí sežraly. nemoha

se déle na ten nářek dívat, dal jsem přivést ke dvoru kouzelnici, aby mi po­

věděla, čím bych ty potvory ze země vyhnal. Ale běda, když mi oznámila, že

tím, jestli jim připovím své tři dcery, které mi právě rozkvétaly! já myslel,

že si pomohu, jen když je ze země odbudu, a přislíbil jsem tu neslýchanou

oběť. královna hořem zemřela, ale dcery se o tom nedověděly. Od té chvíle

se draci vystěhovali, a po všecka ta léta nebylo o nich sluchu, až včera večer

pastýř přiběhl celý bez sebe, že jsou draci zase v té samé skále, kde dříve

byli, a že ukrutně řvou. já nešťastný otec, zítra musím dát první své dítě v oběť pro svou zem, pozítří druhé a pak třetí, a potom budu žebrákem.“

Tak bědoval ubohý král a vlasy z hlavy si trhal.

S tváří sklíčenou šel Bajaja k princeznám, ale na smrt se jich zděsil!

v černých šatech, tváře jako z bílého mramoru, seděly všechny tři vedle sebe a plakaly přežalostně, že mají svůj mladý věk tak ukrutným způso­ bem ukončit. Bajaja je začal těšit a ukazoval, že se jistě nějaký vysvoboditel pro ně najde. nebohé ho neslyšely a nepřestaly slzy prolévat. Takový zma­ tek a zármutek byl po městě, neboť každý královskou rodinu miloval. celé město bylo zároveň s hradem černým suknem potaženo.

Bajaja spěchal tajně z města přes pole ke skále, kde měl koníka zavře­

ného. když třikrát zaklepal, skála se otevřela a on vešel do ní. Pohladil koníkovi lesklou hřívu, políbil mu bílou lysinu a řekl: „koníku milý! nyní jdu k tobě o radu, a pomůžeš­li mně, budu navždy šťasten.“

nato začal koníkovi vše, co se v zámku událo, vypravovat.

„O tom o všem vím,“ odpověděl koník, „a proto jsem tě sem přivedl,

abys princeznám pomohl. Zítra hned časně zrána přijď, a já ti ostatní po­

vím.“

S velkou radostí běžel Bajaja k zámku, a mnohý mu to mohl za zlé mít,

že je tak veselý, ale naštěstí ho nikdo neviděl. celý den nevyšel z princezni­

ných pokojů a všelicos vymýšlel, jak by je poněkud potěšil, což se mu však

nepodařilo.

druhý den ráno ještě za soumraku byl již u skály. koník ho přivítal

a řekl: „nyní zdvihni pod mým žlabem kámen, a co tam najdeš, to vyndej.“

Bajaja s ochotou poslechl a vyndal z díry, která pod kamenem skryta


Princ Bajaja |

11

byla, velkou truhlu. koník mu poručil, aby ji otevřel, a když i to učinil, vytá­ hl troje krásné šaty, meč a uzdu na koně. jedny šaty byly červené, stříbrem a diamanty vyšívané, a co na nich pevného, bylo z lesklé ocele; k tomu bílý a červený chochol. druhé byly celé bílé, zlatem vyšívané, a brnění a přílbice ze zlata; chochol bílý. Třetí byly ale světle modré, stříbrem, diamanty a per­ lami bohatě vyšité; k tomu bílý a modrý chochol. ke všem třem byl jediný meč, jehož pochva se drahým kamením jen svítila, tak jako uzda na koně.

„Ty troje šaty jsou tvoje, napřed ale vezmi ty červené.“

Bajaja se přistrojil, připjal si meč a uzdu hodil koni přes hlavu.

„To ti povídám, nesmíš se bát a ze mne slézt. jen sekej do té potvory a spolehni na svůj meč,“ přikázal koníček, když vyjížděl ze skály.

Zatím bylo v zámku smutné loučení a zástup lidstva vyprovázel ubo­ hou Zdoběnu z města. již byli nedaleko osudného místa, princezna slezla, a když viděla, že má jít ke skále, padla v mdlobách na zem. Tu letí zdáli kůň a na něm sedí rytíř s červeným a bílým chocholem. když přijel až k nim, poručil, aby lidé odešli, princeznu odvedli a jeho nechali samotného. S ja­ kou radostí každý ten rozkaz vyplnil, to si můžeme pomyslet. Ale prin­ cezna nechtěla odejít, ona se chtěla dívat, jaký to konec vezme.

Sotva vstoupili na jeden vrch, již se třesením skála otevřela, a devíti­ hlavý drak vylezl ven, ohlížeje se po své kořisti. Tu přiskočí na koníku Ba­ jaja, vytáhne meč, jedním rázem utne tři hlavy. drak se svíjel, plil oheň a házel sebou, až mu jed daleko široko stříkal, ale princ toho nedbal, sekal, až mu všech devět hlav usekal, ostatní dodělal koník kopyty.

když drak zahynul, obrátil se princ a ujížděl, odkud přijel. S podive­

ním hleděla za ním Zdoběna, ale vzpomněla si, že bude otec čekat, proto rychle k zámku s celou družinou obrátila. vypsat otcovu radost, když viděl dceru živou, a radost sester, že se snad i jim vysvoboditel dostaví, kdo by s to byl! Bajaja také přiběhl a tu pořád ukazoval, aby věřily, že jim bůh vysvoboditele pošle. Ač měly princezny strach před druhým dnem, přece byly již veselejší a s Bajajou hovořily.

druhý den byla vyvedena Budinka. Tak jako první den sestře, stalo se

i jí. Sotva na místo přijeli, viděli rytíře s bílým chocholem přijíždět, a za ně­ jakou chvíli s osmnáctihlavým drakem statně se potýkat, až potvora zdechla. Po vykonané seči ujížděl jako první den. když se princezna do zámku vrátila, litovali všichni, že udatnému rytíři svou vděčnost prokázat nemohou.

„já vím, sestry,“ řekla Slavěna, když byly pohromadě, „vy jste rytíře

neprosily. Ale já před něho kleknu a tak dlouho budu žádat, aby se mnou šel, až to učiní.“


12

|

Božena Němcová Pohádky




Božena Němcová

BOŽENA NĚMCOVÁ


4. 2. 1820 - 21. 1. 1862

Původ této spisovatelky, jedné z výrazných autorek české obrozenecké éry a zakladatelky novodobé české prózy, je zahalen tajemstvím (podle některých odborníků je nemanželskou dcerou kněžny Kateřiny Zaháňské, nebo její sestry Dorethey a nejistota panuje i okolo jejího roku narození). Dle oficiálních pramenů se Němcová narodila jako Barbora Novotná (později Barbora Panklová) ve Vídni, vyrůstala v rodině Panklových v Ratibořicích u České Skalice. Výrazně ji ovlivnila rodinná výchova babičky Magdalény Novotné - prosté venkovské ženy. Jako sedmnáctiletá byla provdána za finančního úředníka Josefa Němce, který byl často služebně překládán. Spolu s ním a čtyřmi dětmi pobývala v Josefově, v Litomyšli, v Polné, Domažlicích, v Uherských Ďarmotech a v Praze. Manželství Josefa a Boženy Němcových však příliš šťastné nebylo, zejména kvůli hrubé a panovačné povaze J. Němce.

Němcová – Božena Němcová – více informací





       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz – online prodej | ABZ Knihy, a.s.