načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

Podfuk - Janet Evanovich; Lee Goldberg

-6%
sleva

Elektronická kniha: Podfuk
Autor: ;

ON JE LUPIČ-GENTLEMAN. ONA AGENTKA FBI. EXTRÉMNĚ VÝBUŠNÁ KOMBINACE!   Těžko si představit nesourodější dvojici, než je Nick Fox a Kate O’Hareová. On je prvotřídní podvodník a ...
Produkt teď bohužel není dostupný.

»hlídat dostupnost

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: Mystery Press
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF, EPUB, MOBI
Upozornění: většina e-knih je zabezpečena proti tisku
Jazyk: česky
Médium: e-book
ADOBE DRM: bez
ISBN: 9788088096306
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

ON JE LUPIČ-GENTLEMAN. ONA AGENTKA FBI. EXTRÉMNĚ VÝBUŠNÁ KOMBINACE!   Těžko si představit nesourodější dvojici, než je Nick Fox a Kate O’Hareová. On je prvotřídní podvodník a zloděj, ona zvláštní agentka FBI, která mu posledních pět let šla po krku.   Jenže právě když se Kate podaří Nicka konečně zatknout, vytasí se Nick se svým nejlepším švindlem vůbec – přesvědčí FBI, aby ho tajně zaměstnala, a navíc mu za parťáka přidělila Kate.   Ve spletitém podfuku si budou muset společně poradit s fingovanými únosy, falešnými identitami a zběsilými honičkami s policií i indonéskými piráty. Pokud se dřív nezabijí navzájem.

Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky






Evanovich_sazba.qxd 26.4.2016 22:37 Stránka 1





Evanovich_sazba.qxd 26.4.2016 22:37 Stránka 3





Tato kniha je beletr istické dílo. Jména, postavy, organizace, místa a události v ní uvedené
jsou buď výplodem autorovy představivosti, nebo jsou použity ve fiktivním kontextu.
Tato kniha, ani žádná její část, nesmějí být kopírovány, zálohovány ani šířeny
v jakékoli podobě a jakýmkoli způsobem bez písemného souhlasu nakladatele.
This translation published by arrangement with Bantam Books,
an imprint of Random House, a division of Penguin Random House LLC.
Copyright © 2013 by The Gus Group, LLC
Translation © Alžběta Lexová, 2016
Cover © Jan Matoška, 2016
Czech Edition © Mystery Press, Praha 2016
ISBN 978-80-88096-28-3 (ePub)
ISBN 978-80-88096-29-0 (mobi)
ISBN 978-80-88096-30-6 (PDF)
Evanovich_sazba.qxd 26.4.2016 22:37 Stránka 4





P ODEKOVÁNÍ
Rádi bychom poděkovali Vicki Hendricksové za to, že nás uvedla do
problematiky seskoku volným pádem, a také Twist Phelanové, Jacku
Chapplemu a Billu O’Mearovi za zodpovězení všech našich dotazů
týkajících se plavby v indonéských vodách.
Tato kniha je beletristickým dílem, proto jsme popustili uzdu
fantazii, mezi jiným například v několika geografických bodech. Jakékoli
chyby, nepřesnosti či literární fabulace padají výhradně na naši hlavu.
A ano, jsme si vědomi toho, že žádné ženy v jednotkách Navy SEALS
nejsou, ale myslíme si, že by měly být.
Evanovich_sazba.qxd 26.4.2016 22:37 Stránka 5





Evanovich_sazba.qxd 26.4.2016 22:37 Stránka 6





1
Kate O’Hareová nejraději chodila oblékaná v modré bundě se žlutým
nápisem FBI na zádech, kterou nosila přehozenou přes obyčejné
černé triko a neprůstřelnou vestu. Tenhle model se hodil ke všemu,
obzvláště když ho doplnila o džíny a glock. Ve svých třiatřiceti letech se
zvláštní agentka O’Hareová nerada cítila nechráněná a neozbrojená –
obzvláště v pracovní době. Sice si tím zavírala dveře pro možnou
práci v utajení, ale nijak zvlášť ji to netrápilo. Dávala přednost
klasickému stylu policejní práce, bez rukaviček a tichého našlapování okolo,
a právě to také zrovna dělala onoho zimního odpoledne v Las Vegas,
když si to rázovala ve svém oblíbeném outfitu s tuctem stejně
oděných agentů za zády do Zdravotního střediska sv. Kosmy.
Zatímco se ostatní agenti rozprchli všemi směry, aby zajistili
možné únikové cesty, ona si s elegancí řízené střely prorazila cestu skrz
ochranku v recepci a zamířila rovnou do prvního patra, kde se
nacházela kancelář Rufuse Stotta, ředitele nemocnice. Prohnala se
kolem Stottovy šokované asistentky, aniž by se obtěžovala jí jakkoli
vysvětlovat své jednání. Svým vpádem vyděsila Stotta tak, že se
málem převrátil na pochromované ergonomické židli vzhůru nohama.
Byl to malý, obtloustlý chlapík – připomínal jí tuřín, na který
znuděný čaroděj poklepal kouzelnou hůlkou a proměnil ho v
pětapadesátiletého byrokrata. Měl falešné opálení, brýle s želvími obroučkami
a na sobě zmačkané béžové kalhoty. Dlaň si tiskl k srdci a lapal po
dechu.
„Nestřílejte,“ vypravil ze sebe nakonec.
„Nehodlám střílet,“ pokusila se ho uklidnit Kate. „Vždyť nemám
ani vytaženou zbraň. Chcete vodu, nebo tak něco? Jste v pohodě?“
7
Evanovich_sazba.qxd 26.4.2016 22:37 Stránka 7





„Ne, nejsem v pohodě,“ odsekl Stott. „Vyděsila jste mě k smrti. Co
jste zač? O co vám jde?“
„Jsem zvláštní agentka Kate O’Hareová, FBI.“ Plácla mu na stůl
listem papíru. „Mám povolení prohledat vaše správní křídlo.“
„Nemáme správní křídlo,“ opáčil Stott.
Kate se k němu naklonila a zpražila ho modrým pohledem.
„Dneska přiletělo z různých částí země šest nechutně bohatých
a zoufalých pacientů. Na McCarranově letišti je vyzvedly limuzíny,
které je přivezly sem. Při příjezdu k soukromému křídlu budovy
všichni převedli milion dolarů na zahraniční účet téhle nemocnice,
a tím si okamžitě zajistili přesun na první příčky seznamu čekatelů na
dárce orgánů.“
„To nemyslíte vážně,“ řekl Stott. „Žádné zahraniční účty nemáme,
a rozhodně si nemůžeme dovolit pronajímat limuzíny. Vždyť skoro
krachujeme.“
„A právě proto tajně provádíte transplantace s využitím orgánů
získaných na černém trhu, které neuvádíte v účetních knihách.
Víme, že dotyční pacienti jsou právě teď připravováni na operaci.
Uzavřu to tady a prohledám každý pokoj, pokud budu muset.“
„Poslužte si,“ vyzval ji Stott a podal jí zpět povolení k prohlídce.
„Neprovádíme žádné transplantace a nemáme správní křídlo.
Nemáme ani obchod se suvenýry.“
Stott se už netvářil vyděšeně, a zdálo se, že dokonce nelže. To není
dobré,pomyslela si Kate. Správně by se měl teď koupat ve vlastním
potu a dožadovat se právníka.
Před osmnácti hodinami seděla Kate za svým stolem v L.A. a
prověřovala střípky informací od rozvědky o společnících hledaného
zločince, když náhodou narazila na zvěsti o jisté nemocnici v Las Vegas,
která má finanční potíže a nabízí načerno transplantace orgánů
nejvyšší nabídce. Rozhodla se tu stopu prověřit a zjistila, že dotyční
pacienti jsou již na cestě do Vegas, proto všechno ostatní odsunula
stranou a zorganizovala tuhle improvizovanou akci.
„Podívejte se na tohle,“ vyzvala Stotta a ukázala mu fotku na iPhonu.
8
Evanovich_sazba.qxd 26.4.2016 22:37 Stránka 8





Byl to záběr muže zhruba jejího věku, který měl na sobě volné
triko s límečkem, vybledlé lety nošení. Hnědé vlasy mu vlály ve větru
a chlapecký úšklebek na tváři se odrážel i v jeho hnědých očích.
„Znáte tohoto muže?“ zeptala se.
„Samozřejmě,“ odpověděl Stott. „To je Cliff Clavin, inženýr, který
má na starosti projekt odstranění azbestu ze zdí v naší staré budově.“
Kate cítila, jak jí ztěžkl žaludek, a rozhodně to nezpůsobil sendvič
s vejcem a párkem, který měla k snídani. Právě v Kateině břiše,
plochém a vytrénovaném, navzdory jejím příšerným stravovacím
návykům, sídlil její instinkt, který s ní nejradši komunikoval
prostřednictvím vyrážek, bolestí, nevolností a celkové nepohody.
„Cliff Clavin je postava z televizního seriálu Na zdraví,“ řekla.
„Přesně tak. Náhoda, co?“
„V jaké staré budově?“
Obrátil se k oknu a ukázal k pětipatrovému domu na druhé straně
parkoviště. „V tamté.“
Jednalo se o architektonický artefakt šedesátých let se zdobnými
prvky v podobě obkladů z lávových kamenů, tónovaných skel a
vstupu lemovaného sloupy z bílého pískovce.
„Původně jsme sídlili tam, ale tak před rokem jsme se
přestěhovali,“ vysvětloval Stott. „Tuhle novou budovu jsme postavili proto,
abychom mohli navýšit počet lůžek, protože jsme mylně
předpokládali, že...“
Kate ho neslyšela, protože už vybíhala ze dveří. Sotva uviděla tu
druhou budovu, došlo jí, jak přesně se ona i těch šest bohatých
pacientů nechali napálit. Muž na fotce v jejím iPhonu nebyl žádný Cliff
Clavin, a rozhodně to nebyl inženýr. Jmenoval se Nicolas Fox, a právě
jemu byla na stopě, když náhodou zakopla o tenhle podfuk s
transplantacemi orgánů.
Fox byl celosvětově hledaný podvodník a zloděj, známý pro
nestydatou drzost svých riskantních akcí a hlavně pro to, jakou radost měl
z jejich organizování. Nezáleželo na tom, jak moc riskoval, vždycky
se znovu vrátil a ještě navýšil sázky.
9
Evanovich_sazba.qxd 26.4.2016 22:37 Stránka 9





Pro Kate se jeho dopadení stalo kariérním posláním. Před dvěma
lety ho už skoro měla, když odhalila jeho plán vybílit luxusní střešní
byt jednoho chicagského investičního žraloka, zatímco se tento
takzvaný „Král nepřátelských převzetí“ právě ženil v obývacím pokoji.
Takové drzé kousky byly pro Nicka Foxe typické. Nechal se
najmout jako plánovač svateb a přivedl s sebou celou skupinku zlodějů,
vydávající se za číšníky a dodavatele jídla. Jakmile Kate vtrhla dovnitř
se zásahovým týmem, celý zločinecký ansámbl se rozprchl jako švábi,
když se rozsvítí světlo, a Nick seskočil ze střechy s padákem.
Nechala uzavřít ulice, rozestavět na silnice zátarasy a prohledat
okolní budovy, všechno to navíc ze vzduchu monitorovaly
vrtulníky, ale Nick se přesto vypařil. Když se nad ránem konečně dovlekla
do hotelového pokoje, čekal tam na ni pugét růží a lahev
šampaňského. Od Nicka. A samozřejmě na její účet. Zatímco ona řídila
policejní hon v ulicích, on si užíval pohodlí jejího pokoje, sledoval
placené kanály, objednával si hotelovou službu a vyplundroval
zásoby tobleronek v minibaru. A při odchodu ještě nezapomněl
ukrást ručníky.
Ten parchant už se na můj účet pobavil až dosyta, pomyslela si Kate,
když probíhala nemocniční recepcí, kolem dvou překvapených
agentů, ven z budovy a přes parkoviště.
Než dorazila ke staré budově, crčel z ní pot a srdce jí bušilo tak
divoce, že ho téměř slyšela. Vytáhla zbraň a pomalu se plížila ke vchodu do
recepce. Spatřila červený koberec a ceduli napůl skrytou ve stínu
výklenku vstupního portálu. Na ceduli stálo:
Vítejte ve Zdravotnickém středisku svatého Kosmy. Prosíme, omluvte
okolní nepořádek, právě probíhá přestavba, jejímž účelem je zajistit vám
více soukromí, pohodlí a špičkové péče.
Rozrazila dveře a okamžitě zaujala střelecký postoj. Nebyl tam však
nikdo, na koho by mohla mířit. Kate se ocitla v elegantně působící
recepci, vybavené nábytkem s koženými potahy, travertinovou dlažbou
a na pohled drahými květinami. Na zdi za prázdným recepčním
stolem visely fotografie zachycující lékařský personál. Prohlédla si fotky
10
Evanovich_sazba.qxd 26.4.2016 22:37 Stránka 10





a okamžitě poznala dvě tváře – první z nich patřila Nicku Foxovi, který
se stetoskopem kolem krku vyzařoval lékařské sebevědomí a sílu. Druhý
obličej byl její, včetně přihlouplého, opileckého úsměvu. Nick ho
ukradl, vystřihl a vyretušoval z několik let staré fotky pořízené na rozlučkové
párty Kateiny sestry Megan, která ji měla zveřejněnou na facebookovém
profilu. Pod Nickovou fotkou bylo zlatým písmem napsáno „Dr.
William Scholl“ a pod její se třpytilo jméno „Dr. Eunice Huffnagleová“.
Dobře, takže kde se teď tenhle zářný „operační tým“ schovával?
A co těch šest zazobaných pacientů, kteří si přijeli opravdu zdaleka
pro nové orgány?
Kate zamířila k dvojitým dveřím vedle recepčního stolu. Zatlačila do
nich a ocitla se ve foyer, zbraň stále připravenou. Opět ale zjistila, že
tam nikdo není. Přímo před ní se nacházely troje další dvojité dveře.
Nad jedněmi visela cedulka s nápisem „Operační sál 1“, nad druhými
„Pooperační péče“ a nad třetími „Předoperační příprava“. Po její levé
ruce byl výtah a po pravé schodiště.
Zkusmo zatlačila do dveří operačního sálu a našla tam kompletní
chirurgické vybavení, jako vystřižené z obchodu společnosti Apple.
Veškeré vybavení bylo bílé a elegantní a zářilo jako výstavní modely
aut v obchodě.
Zavřela dveře a nahlédla do místnosti sloužící k pooperační péči.
Stálo v ní standardní nemocniční lůžko, stojan s kapačkami a běžná
monitorovací zařízení, tím však veškerá podobnost s obvyklým
nemocničním pokojem končila. Místnost byla vybavená luxusním
francouzským nábytkem, zdobené police přetékaly knihami v kožené
vazbě, a nechyběla ani plochá televize a barový pult s výběrem
různých druhů drahého alkoholu.
Je chytrý, pomyslela si. Společnost specializující se na odstraňování
azbestu byla pro Nickův podfuk dokonalou zástěrkou. Umožňovala
mu v klidu a soukromí vytvořit celou tuhle scénu, protože
zaměstnanci nemocnice se od staré budovy údajně plné azbestu raději drželi dál.
Konečně dospěla i k předoperační přípravě. Dveře ústily do
dlouhého oddělení, plného opuštěných sesteren a několika dalších částí
11
Evanovich_sazba.qxd 26.4.2016 22:37 Stránka 11





krytých zataženými závěsy. Vstoupila dovnitř a opatrně nakoukla za
první závěs. Na pojízdném lůžku zde ležel muž středního věku v
bezvědomí. Na sobě měl andělíčka a byl napojený na stojan s kapačkou.
Zkontrolovala mu puls. Silný a pravidelný.
Pokračovala oddělením a po cestě roztahovala další závěsy.
Postupně našla všech šest mužů, kteří sem byli dříve převezeni limuzínami
z letiště. Všichni byli v hlubokém limbu, a jak předpokládala, už byli
také o milion dolarů chudší.
Okna se rozechvěla a Kate nad hlavou zaslechla tap-tap-tap,
nezaměnitelný zvuk roztáčející se vrtule helikoptéry. Nick Fox je na střeše,
napadlo ji. Zase!
Vyběhla z předoperačního přípravného oddělení a zamířila na
schodiště. Brala schody po dvou a čtyři patra až na střechu zdolala
nejrychleji, jak jen dokázala, což byl na ženu, jejímiž obvyklými
společníky při večeři byli Plukovník Sanders, Dlouhý John Silver,
Ronald McDonald a Five Guys
1
, obdivuhodný výkon.
Kate vrazila na střechu s prstem na spoušti, připravená střílet. Před
sebou uviděla na helipadu stát modrou helikoptéru patřící společnosti
Las Vegas Aerial Tours . Boční dveře byly otevřené a několik „doktorů“
a „sester“ už sedělo uvnitř.
Nick Fox ne. Ten uvolněně postával s rukama v kapsách na půli
cesty mezi ní a helikoptérou. Vlasy mu tančily ve větru, který
vytvářela točící se vrtule, a bílý doktorský hábit kolem něj povlával jako
plášť superhrdiny.
Kate si ve dvanácti letech vytvořila obrázek ideálního muže, kterého
se doteď držela. Muž jejích snů měl jemné hnědé vlasy, inteligentní
hnědé oči a chlapecký úsměv. Měřil metr osmdesát a měl sportovní,
štíhlou postavu. Byl chytrý a sexy a přidrzlý. Ano, už dávno si uvědomila
12
1
Plukovník Sanders je tváří řetězce rychlého občerstvení KFC, Dlouhý John Silver
je postava z románu Roberta Louise Stevensona Ostrov pokladů, která je zároveň
tváří řetězce restaurací specializujících se na mořské plody, Ronald McDonald je klaun
známý z řetězce McDonald’s a Five Guys (Pět chlápků) je rovněž restaurace rychlého
občerstvení (pozn. překl.).
Evanovich_sazba.qxd 26.4.2016 22:37 Stránka 12





ironii, skrývající se v tom, že Nick Fox je živoucím ztělesněním muže
jejích snů.
„Doktor Scholl?“ křikla na něj Kate přes hukot helikoptéry. „To
jako vážně?“
„V lékařských kruzích to je velmi uznávané jméno,“ zahulákal na
ni Nick. „Jsem rád, že jste si dneska zvolila vhodnou obuv.“
Nick věděl, že Kate v černých teniskách Nike nosí gelové vložky
značky Dr. Scholl. Byla to jedna z mnoha věcí, které o ní za
posledních několik let zjistil. A musel přiznat, že většina z toho, co odhalil,
ho fascinovala. A pár věcí ho vyloženě děsilo – především to, že k ní
cítil fyzickou přitažlivost, kterou si nedokázal nijak vysvětlit.
Hnědé vlasy měla stažené do culíku a její bezchybná pleť se mírně
leskla vrstvičkou potu, způsobenou sprintem přes parkoviště a po
schodech. Sexy, ale měl nepříjemné tušení, že fantazie, již v něm její
zpocený obličej vyvolává, je lepší než realita. Ta ženská žila jen prací,
nejspíš nosila neprůstřelnou vestu i do postele. Tečka. Přesto ho
bavilo ji provokovat. Líbily se mu její velké, modré oči, rozkošný, drobný
nosík, štíhlé tělo i její odhodlání proměnit tento svět v místo, které
bude více ctít zákony. V kontrastu s tím byl pro něj jeho zápal pro
zločin ještě zajímavější.
„Zatýkám vás,“ zakřičela.
„Jak jste na to přišla?“
„Protože vás mám na mušce a jsem velmi dobrý střelec.“ Vykročila
směrem k němu.
On udělal krok zpět. „O tom nepochybuji, ale přesto mě nestřelíte.“
„Upřímně? Samotnou mě překvapuje, že jsem to ještě neudělala.“
Přiblížila se o další krok.
„Pořád na mě máte pifku kvůli těm tobleronkám?“ Opět ukročil
dozadu.
„Ještě krok a sejmu vás.“
„To nemůžete,“ prohlásil.
„Dokážu ustřelit orlovi koule ze sta metrů.“
„Orlové nemají koule.“
13
Evanovich_sazba.qxd 26.4.2016 22:37 Stránka 13





„Možná mi metafory moc nejdou, ale střelba rozhodně ano.“
„Nemůžete mě zastřelit, protože nejsem ozbrojený a nepředstavuji
žádnou hrozbu.“
„Můžu sestřelit tu helikoptéru.“
„A riskovat, že by se zřítila na nemocnici plnou nevinných dětí?
To si nemyslím.“
„Ta nemocnice není plná dětí.“
„O to přece nejde.“ Pohlédl na parkoviště, přes které se k nim
řítila horda agentů FBI, a pak se obrátil zpět k ní. Jeho chvilkové
nepozornosti využila k tomu, aby se přiblížila o další dva kroky. „Rád jsem
vás zase viděl, Kate.“
„Pro vás jsem zvláštní agentka O’Hareová,“ odsekla. „A nemusíte
se loučit, nikam nejdete.“
Usmál se a rozběhl se k helikoptéře.
„Kruci!“ Vmžiku zasunula zbraň zpět do pouzdra a vyrazila za ním.
Navzdory sprintu přes čtyři patra na střechu byla stále rychlejší než
on, což jí působilo nesmírnou radost. S každým krokem se
vzdálenost mezi nimi zmenšovala a Kate si byla poměrně jistá, že ho dokáže
chytit dřív, než se dostane k vrtulníku.
Pilot a zbytek posádky očividně sdílel její optimismus, protože se
helikoptéra náhle vznesla do vzduchu a jak střechu, tak tvůrce celého
tohohle plánu zjevně mínila ponechat jeho osudu. Nick zrychlil, jako by
snad měl před sebou dalších sto metrů, a ne jen sotva pár kroků.
Kate si s rostoucí hrůzou uvědomila, co se chystá udělat. Hodlal
skočit. Tentokrát ale bez padáku.
„Stát!“ vykřikla a jediným dlouhým skokem se po něm vrhla, ve
snaze srazit ho k zemi a odvrátit tak tuhle sebevražednou chybu.
Pozdě. Chybělo jen pár centimetrů a dostala by ho. Dopadla tvrdě na
beton, zatímco Nick se odrazil od kraje střechy a skočil směrem k
vznášející se helikoptéře. Sledovala jeho let a srdce jí vynechalo pár úderů.
Pak se znovu rozběhlo, když se úspěšně zachytil o přistávací ližinu.
Jednou rukou se pevně držel a druhou jí poslal vzdušný polibek,
načež helikoptéra nabrala rychlost a směr ke Stripu.
14
Evanovich_sazba.qxd 26.4.2016 22:37 Stránka 14





Jen pár vteřin nato už Kate zuřivě štěkala rozkazy do vysílačky.
Chtěla, aby Nickovu helikoptéru sledoval ve vzduchu policejní
vrtulník a ze země hlídková auta, přestože věděla, že to bude jen ztráta
času.
Nad Stripem se v tuto chvíli vznášelo půl tuctu identických
vyhlídkových vrtulníků společnosti Las Vegas Aerial Tours. Muž v lékařském
plášti sice visel pouze na jednom z nich, ale než se jí podařilo všechny
týmy zmobilizovat, Nickova helikoptéra stihla zmizet. Při tom všem
vzrušení si nestačila ani zaznamenat její číslo, tudíž neměla nic, čím
by letovým dispečerům umožnila ji sledovat. Navíc na tom stejně
nezáleželo, protože nebyla součástí letového parku společnosti. Byla jen
natřená v jejich barvách, aby se mezi nimi lépe ztratila.
Kate se proto vydala z nemocnice rovnou zpět do svého pokoje
v hotelu Circus Circus, nejlevnějším ubytovacím zařízení na Stripu.
Tiše se plížila ke dveřím, zbraň připravenou v ruce. Opatrně vsunula
kartu do zámku a pomalu otevřela, v naději, že bude Nick natolik
arogantní, aby si troufnul dvakrát na stejný kousek, což by se mu
konečně stalo osudným.
Tolik štěstí ale neměla. Pokoj zel prázdnotou a páchl jako bazén
čerstvě vykropený chlórem. S hlubokým povzdechem si sedla na kraj
postele. Tohle nebyl její nejlepší den. Věděla, že přednášce na téma
„jak to, jste ho nechala znovu pláchnout, měla jste si radši najít
nějaký důvod, proč ho střelit“ se nevyhne. A přitom takových důvodů
měla ve skutečnosti spoustu, nejnovějším z nich byla například její
upravená fotka se jménem „Dr. Eunice Huffnagleová“, kterou
naštěstí stihla strhnout ze zdi, než si jí některý z kolegů všiml.
Kate pochmurně sledovala svůj odraz v zrcadle a začala si
rozepínat neprůstřelnou vestu. Nejdřív tomu nemohla uvěřit, musela se
podívat přes rameno, aby se o tom přesvědčila na vlastní oči... Ano,
na polštáři jí ležela tabulka čokolády Toblerone.
15
Evanovich_sazba.qxd 26.4.2016 22:37 Stránka 15





2
O šest měsíců později
Když průměrnému člověku přeroste množství jeho krámů přes hlavu
a nemá je už kam dát, pronajme si sklad, do kterého je všechny
nahrne, koupí levný zámek na rolovací dveře a okamžitě začne nakupovat
další zbytečnosti. Pokud se však jedná o člověka tak starého a
bohatého, jako byl Roland Larsen Kibbee, postaví pro svoje krámy muzeum,
nad vchod nechá do mramoru vyrýt své jméno a začne vybírat
vstupné za to, aby se ostatní mohli kochat jeho smetím, a tudíž do jisté
míry tak obdivovat i jeho samotného.
Nejenže se otevřením muzea zbavíte spousty věcí a uvolníte si tak
prostor ve svém sídle, ještě tím navíc získáte skvělý status, takový,
který se těžko překonává, dokonce i v dnešní době, kdy si miliardáři
mohou dovolit vysílat rakety do vesmíru. Roland sbírku maleb, soch
a šperků zafinancoval ze jmění získaného tím, že skupoval
kalifornské farmy s finančními potížemi, vyháněl jejich majitele a za pomoci
levné pracovní síly následně obdělával jejich pole a prodával úrodu
pod tržní cenou. Stal se tak jedním z největších zaměstnavatelů
nelegálních imigrantů v Kalifornii a zároveň jedním z pilířů mexické
ekonomiky.
Ovšemže muzeum neumístil v Mexiku – Umělecká sbírka Rolanda
Larsena Kibbeehobyla otevřena v San Franciscu, v obrovském sídle,
připomínajícím francouzský zámeček, na Pacific Heights.
Rolandova šestadvacetiletá kurátorka Clarissa Hartová sice jakožto
liberálka s jeho obchodními praktikami nesouhlasila, avšak jinou
práci s diplomem z dějin umění nenašla, musela splatit ještě devadesát
16
Evanovich_sazba.qxd 26.4.2016 22:37 Stránka 16





sedm tisíc dolarů ze studentské půjčky, a kdyby měla strávit další noc
v domě rodičů, nepochybně by je zadusila ve spánku. Proto se
sebezapřením polkla ideály a každý měsíc s povděkem brala výplatu.
A přestože Kibbee rozhodně nebyl totéž co Guggenheim nebo Getty –
většinu jeho sbírky koneckonců tvořily nahotinky, což v Clarisse
vyvolávalo dojem, jako by pracovala v sídle časopisu Playboy –, mohla
se aspoň utěšovat skutečností, že je muzejní kurátorka.
Kolekce maleb a uměleckých předmětů byla důmyslně rozmístěna
v chodbách a soukromých saloncích, aby v návštěvnících vzbuzovala
pocit, že jsou hosty u Rolanda doma, byť zde pětaosmdesátiletý
zemědělský magnát vlastně nikdy nebydlel. Žil v Palm Beach, na
Floridě, s dvaadvacetiletou striptérkou LaRhondou, která jen
odpočítávala dny do jeho skonu. Doufala, že jakmile stařík naposledy vydechne,
bude si ona moct přisvojit Purpurovou slzu, vzácný, dvoukarátový
rudý diamant, nejnovější přírůstek v Rolandově sbírce.
Zároveň Slza představovala Rolandovu nejlepší šanci na uznání od
lidí z uměleckých kruhů, proto celé sídlo před večerem, kdy měla být
představena veřejnosti, procházelo řadou úprav. Personál cídil
mramorové podlahy, voskoval dřevěné mořené obklady a kožené sedačky
a křesla byly nahrazeny novějšími modely. Clarissa právě prováděla
sídlem inspektora sanfranciské policie Normana Petersona, který se
tam zničehonic objevil, aby se ujistil, že přílivem návštěvníků během
premiérového večera neutrpí doprava v okolí a že přijali dostatečná
bezpečnostní opatření k tomu, aby diamant ochránili.
„Jel jsem kolem tohoto místa už tisíckrát, ale nikdy jsem si nevšiml,
že by to bylo muzeum,“ řekl Peterson a promnul si knírek, který
vypadal jako vypasená housenka poklidně odpočívající pod jeho
baňatým nosem.
Odznak se mu houpal na řetízku kolem krku, což, jak Clarissa
předpokládala, bylo jen projevem zoufalé snahy zakrýt velké břicho
a skvrnu od hořčice na kravatě. Hádala mu něco kolem pětatřiceti,
byť si byla jistá, že pokud nezmění stravovací návyky, čtyřicítky se
nedožije.
17
Evanovich_sazba.qxd 26.4.2016 22:37 Stránka 17





Věk trefila správně, ve všem ostatním se však mýlila. Inspektor
Peterson byl ve skutečnosti Nick Fox, obalený vycpávkami, aby působil
tlustě, a maskovaný vrstvami make-upu a důmyslně umístěnými
kuličkami vaty, které mu deformovaly rysy obličeje.
„Jsme butikové muzeum,“ přitakala Clarissa, zatímco míjeli
zaměstnance přesouvající nábytek.
„Co to znamená?“
Mohla mu vysvětlit, že takové muzeum je menší, intimnější a má
pečlivěji vybírané sbírky než větší muzea, avšak cosi na jeho naprosté
bezprostřednosti a upřímnosti ji přimělo změnit názor.
„To znamená, že kolem nás lidi projedou tisíckrát a nikdy si nás
nevšimnou.“
„To je škoda, protože tady máte pár vážně pěkných kousků.“ Nick
se zastavil a přejel pohledem pět set let starou sochu nahé ženy v
životní velikosti, která se rozvalovala na kmeni stromu a svírala si levé
ňadro. „Člověk by čekal, že si s sebou aspoň vezme polštář nebo
deku, aby měla na čem sedět.“
„Takové starosti šly mimo ni.“
„Třísku v zadku snad nechce nikdo. Kdo je to?“
„Afrodita,“ odpověděla Clarissa.
„Tu neznám,“ pokrčil rameny Nick. „Bohužel mluvíte s chlapem,
který v Muzeu voskových figurín ve Fishherman’s Wharf nepoznává
polovinu z těch údajně slavných lidí.“
Clarissa na něj vrhla postranní pohled, aby zjistila, jestli si z ní
utahuje, ale zdálo se, že mluví naprosto upřímně. V Muzeu voskových
figurín nikdy nebyla, ale věděla, že za jediný den mají
pravděpodobně mnohem více návštěvníků, než Kibbee za celý měsíc.
„Je to řecká bohyně lásky, inspektore. Její příběh je vlastně velmi
zajímavý – mladý a závistivý titán Kronos chtěl svrhnout Urana,
jejího otce a vládce vesmíru, z trůnu. Proto Kronos jejímu otci usekl
kosou genitálie a vrhl je do oceánu. A Afrodita se následně zrodila ze
zpěněných vln.“
„A to má symbolizovat lásku?“ zaváhal Nick. „Je to dost brutální.“
18
Evanovich_sazba.qxd 26.4.2016 22:37 Stránka 18





„Dalo by se říct, že právě to je tématem, jež všechna díla v naší
sbírce spojuje,“ opáčila, přestože pochybovala, že by Roland do
takové hloubky přemýšlel nad nákupy uměleckých děl, nebo dokonce
nad výběrem svých manželek – kromě očividné fixace na ženská prsa.
„Temná strana lásky. Právě to všechny fascinuje i na Purpurové slze.“
„Já myslel, že spíše fakt, že má hodnotu bambilionu dolarů.“
„Maximálně patnácti milionů. Je to překrásný diamant, ale jeho
umělecká hodnota pramení z jeho minulosti.“ Zavedla ho do salonu,
kde byla Purpurová slza vystavena ve skleněné vitríně na
mramorovém podstavci uprostřed pokoje. „Jeho jméno představuje všechnu
lásku, smrt a smutek, které ho obklopovaly.“
Nick znal minulost diamantu velmi dobře. V roce 1912 ho
objevili dva přírodovědci cestující po Jižní Africe. Pár byl do sebe bláznivě
zamilovaný a měl v úmyslu kámen použít na snubní prstýnky,
jenomže sotva se zpráva o jejich nálezu rozkřikla, políčili si na ně
zloději s mačetami a diamant ukradli.
Kámen se pak zatoulal až do Ruska, kde byl zpracován do
náhrdelníku pro romanovského cara Mikuláše jako dárek pro jeho ženu
Alexandru. Ta jej později předala dceři Anastázii, která ho nosila pod
oblečením spolu s dalšími rodinnými klenoty až do roku 1918, kdy
byla celá rodina popravena.
Šperky stržené z Anastáziina mrtvého těla byly spolu s ostatními
klenoty dalších členů rodiny a sluhů Romanovců opětovně
prodávány a náhrdelník se na více než deset let ztratil – znovu se objevil až
třetího listopadu 1929. Toho dne se bankéř Dick Epperson a jeho
žena Dollie, kteří po krachu na burze skončili na mizině, oblékli do
nejlepších šatů, vzali si oblíbené šperky, políbili se a ruku v ruce
skočili z balkonu svého bytu na Park Avenue. Purpurová slza byla toho
dne na Dolliině krku. Netušilo se, jak k ní přišla, ale dědici ji velmi
rychle prodali, aby umořili dluhy.
Během následujících desetiletí Slza přinášela zmar dalším a dalším
majitelům, nikdy však natolik známým, aby se jejich životní tragédie
ocitla na titulních stránkách novin – až do roku 1962, kdy ji údajně
19
Evanovich_sazba.qxd 26.4.2016 22:37 Stránka 19





podle zvěstí věnoval Marilyn Monroe jakýsi tajný ctitel těsně před
její smrtí. Ve skutečnosti diamant nikdo neviděl až donedávna, kdy
ve věku sedmaosmdesáti let zemřela ve svém domě v Santa Barbaře
dědička ropné společnosti Victoria Burrowsová, která od smrti
manžela v roce 1965 sídlo neopustila.
Roland Larson Kibbee získal diamant v aukci rodinného majetku
Burrowsových a já ho nyní získám od něj, pomyslel si Nick.
„Říká se, že je ten diamant prokletý,“ pronesla Clarissa. „Obzvláště
milencům nosí smůlu.“
„Přesto ho někdo určitě bude chtít ukrást. Jaká jste zavedli
bezpečnostní opatření?“
„Máme špičkový alarm, magnetické pole kolem dveří i oken,
a v tomto pokoji navíc detektory pohybu, tepla a půl tuctu
bezdrátových kamer,“ odpověděla. „A to je jen část zabezpečení. Jistě jste si
všiml, že v této místnosti nejsou ani okna, ani dveře.“
„Ovšemže všiml,“ řekl Nick a rozhlédl se kolem sebe. „Jsem
zkušený detektiv.“ A zloděj.
„Celý pokoj je vlastně jen vkusně vyzdobený otevřený trezor.
Dovnitř vede jediná cesta, ta za vámi. Jakmile se sepne byť jen jediný
z bezpečnostních systémů, okamžitě se spustí dveře z půl metru
tlusté, vyztužené oceli a uvězní zloděje uvnitř. Zároveň se
automaticky odešle zpráva na vaši policejní stanici. Jak rychle byste tady podle
vás mohli být, kdyby se alarm zapnul?“
„Budete mít toho chlápka uvězněného, správně?“
„Doslova pohřbeného zaživa. Dveře jsou vyrobené tak, aby ustály
mířenou explozi, a vydrží i hodiny vrtání a požáru.“
„Tak to nemusíme nijak spěchat.“ Nick pokrčil rameny. „Možná
se cestou stavím ještě ve Starbucks, jen abych toho chlápka trochu
podusil.“
„Za předpokladu, že ho nerozdrtí půl tuny oceli ještě dřív, než se
vůbec stihne dostat dovnitř.“
„No, pak máme toho času ještě víc,“ opáčil Nick. „Jakou máte ráda
kávu? Vezmu vám ji taky, když na to dojde.“
20
Evanovich_sazba.qxd 26.4.2016 22:37 Stránka 20





„Skořicové latté, děkuji.“ Usmála se. Detektiv sice nebyl žádný
hezoun, ale měl charisma. „Chtěl byste si prohlédnout i zbytek muzea?“
„Jsou tu ještě další nahotinky?“
„Ano,“ odpověděla.
„Pak mě veďte.“
„Věděl jste, že jedna postava ze seriálu Na zdraví se taky jmenuje
Norm Peterson?“
„Já vím, náhodička.“
Pokud byste se nacházeli téhož večera ve 21:52 v muzeu Kibbee, byli
byste svědky pozoruhodnému výjevu. Na rozdíl od dvou strážných v přední
kanceláři, kteří sice záznamy z kamer sledovali, neviděli však nic.
Do chodby před salonem s Purpurovou slzou byly během dne
umístěny křeslo a k němu ladící sofa. Na oba kusy nábytku mířily
kamery, avšak jedna část křesla i pohovky byla zrakům strážných
skryta, a právě v těchto částech se začal odchlipovat látkový potah,
který do té chvíle ukrýval dva muže. Jeden z nich se krčil v sedu na
křesle, zatímco druhý ležel uvnitř gauče. Oba byli od hlavy až k patě
oblečení v přiléhavém zeleném oblečku.
Kdyby byl Spider-Man celý zelený, neuměl střílet pavučiny, neměl
vyrýsované tělo a netrápil se tím, že se mu pod kombinézou jasně
rýsují obrysy jeho přirození, pak by vypadal úplně jako tihle chlapíci.
První muž vylezl z křesla, narovnal se a vytáhl z něj složený zelený
přehoz na postel a zelenou tašku. Druhý muž vyklouzl z gauče a
vysunul z něj dvě tenká prkna obalená zelenou látkou. Obě desky byly
přibližně stejně velké jako muži a měly na zadní straně držadla, takže
je dotyční před sebou mohli držet jako štíty.
Ve stejnou chvíli se jeden ze strážných podíval na monitor s
kamerovým záznamem chodby, avšak nic neobvyklého neviděl. Oba muži,
včetně detailů jejich intimních partií a věcí, které drželi, byli pro
kamery neviditelní.
Křesloun si dřepl před klenutý vstup do chodby k trezoru, otevřel
tašku a vytáhl z ní sprej v zelené lahvičce, kterým postříkal stěny před
21
Evanovich_sazba.qxd 26.4.2016 22:37 Stránka 21





sebou, kde věděl, že se ukrývají tepelné a pohybové senzory. Společně
s kumpánem počkali, až se aerosolová mlha rozptýlí, pak mu Gaučák
podal jeden štít. Oba zelení mužíci, skrytí za deskami, vstoupili do
chodby. Prošli pod klenbou, odklopili nožičky na zadní straně desek
a nechali je stát opřené na stranách.
Půltunové ocelové dveře skryté nad jejich hlavami se nespustily,
proto pokračovali dál do salónu, kde byla ve vitríně vystavená
Purpurová slza. V celé místnosti nebylo jediné místo, které by zůstalo
bedlivému zraku kamer skryto, přesto dva muže ani jejich vybavení
žádná z nich nezachytila.
Křesloun položil tašku i zelený přehoz na zem před podstavec
s vitrínou, v níž si hověla Purpurová slza. Chytil přehoz na jednom
konci, Gaučák na druhém a společně jím jemně zakryli celou vitrínu.
Křesloun pak pod něj vklouzl s nářadím na řezání skla a začal se
probojovávat skrz. Stihl udělat jen drobounký škrábanec, sotva viditelný
pouhým okem, když se náhle rozezněl alarm a ocelové dveře se
s žuchnutím spustily dolů, otřásly celou budovou jako zemětřesení
a uvěznily dva zelené muže uvnitř.
22
Evanovich_sazba.qxd 26.4.2016 22:37 Stránka 22





3
Nick Fox dorazil v přestrojení za inspektora Normana Petersona
dvacet minut po spuštění alarmu. V rukou držel dva kelímky s kávou,
z nichž jeden podal Clarisse Hartové, která znepokojeně přešlapovala
před ocelovými dveřmi v doprovodu dvou příslušníků ostrahy.
„Jedno skořicové latté, jak jsem slíbil, ačkoli jsem nečekal, že na
to přece jen dojde.“ Kývl hlavou směrem ke svému společníkovi,
mladíkovi v manšestrovém saku. „Tohle je můj parťák, inspektor
Ed Brown.“
Brown přikývl. Samozřejmě se nejednalo o jeho pravé jméno. To
neznal dokonce ani Nick. Pokaždé, když s „Brownem“ pracoval, měl
ten chlap jiné jméno i vzhled.
„Co spustilo alarm?“ zeptal se Nick a usrkl si kávy, zdánlivě zcela
netečný k situaci zlodějů uvězněných na druhé straně ocelových dveří.
„Jeden ze senzorů sleduje tlak vzduchu uvnitř vitríny s Purpurovou
slzou. Jakmile je sklo narušeno, okamžitě se sepne. Jedna věc ale
nedává smysl, inspektore,“ řekla Clarissa a zvedla k němu iPhone.
„Tohle je záznam jedné z kamer. Jedná se o živý přenos a pokoj je
podle něj zcela prázdný, jak můžete vidět. A přitom z něj neexistuje
cesta ven. Dokonce jsou na něm vidět tyto ocelové dveře.“
„Ale není na něm tohle,“ ukázal Nick na kusy zelené pěny na
podlaze, které zbyly z předmětů rozdrcených ocelovými dveřmi.
Clarissa se zadívala na iPhone, potom zpět na něj. „Máte pravdu.
Takže podle vás to není živý přenos?“
„Ale jo, je to živý přenos.“
„Pak tomu nerozumím,“ zaváhala.
„Znáte Harryho Pottera?“ zeptal se Nick.
23
Evanovich_sazba.qxd 26.4.2016 22:37 Stránka 23





„Ovšemže,“ odpověděla.
„Takže víte o jeho neviditelném plášti,“ pokračoval Nick a znovu
se napil kávy, přičemž se mu na knírku zachytila trocha pěny.
Usmála se. „Myslíte si, že ten zloděj je čaroděj?“
„Ne, ale pro jednoho pracuje – ten řídil celou operaci z dodávky
patřící falešné telekomunikační společnosti, kterou zaparkoval na
ulici, a teď už je dávno pryč.“
„Jak to víte?“
„Projeli jsme kolem ní na cestě sem.“ Nick si očistil knírek prstem,
který si následně utřel do kalhot.
„Ale jak víte, že byla falešná?“
„V tu chvíli jsem to netušil, pochopil jsem to až díky tomuhle.“
Nick nakopl kousek zelené pěny a pokračoval: „Zelená pěna zabalená
v polyesteru.“
„Jako ty v tom tvém obleku,“ řekl Brown s úšklebkem. Mrkl
přitom na Clarissu, jestli tou poznámkou zabodoval. U ní sice neuspěl,
zato u dvou strážných jeho vtípek sklidil úspěch, což pro něj ale
nebylo žádnou útěchou.
„Co je tak zvláštního na polyesteru?“ zeptala se Clarissa.
„Má velmi nízkou tepelnou vodivost,“ odpověděl Nick.
Clarissa přikývla. „Takže ten zloděj použil desku obalenou
polyesterem jako zeď, čímž zmátl senzory tepla a mohl vstoupit dovnitř.“
„Přesně tak.“
Nick jí připil kelímkem kávy a ona mu gesto opětovala, zatímco
Brown se jen ušklíbl.
Clarissa se na inspektora podívala novýma očima – jako by ho
viděla poprvé. Po fyzické stránce nebyl nijak zvlášť přitažlivý a poté, co
mu musela vysvětlovat, kdo to byla Afrodita, ho odepsala jakožto
nevzdělaného, byť sympatického, troubu. Nyní jí došlo, že ho špatně
odhadla. Tenhle chlap nebyl trouba. Byl bystrý a sebevědomý. Čím
déle mluvil, tím víc se jí zamlouval.
„Možná mi něco uniká, inspektore,“ řekla, „ale co má tohle všechno
společného s faktem, že v té místnosti žádného zloděje nevidíme?“
24
Evanovich_sazba.qxd 26.4.2016 22:37 Stránka 24





„Zelenáč,“ prohlásil Nick.
„Podle mě si na amatéra vedl docela dobře,“ ozval se Brown.
„Myslel jsem tím, že je celý v zeleném. Má na sobě stejnou barvu
jako tyhle tepelné štíty, což mě přivádí zpět k Harrymu Potterovi
a jeho neviditelnému plášti,“ odvětil Nick. „Je to filmový trik.
Kouzelník stojící za celým tímhle kouskem použil stejnou techniku,
kterou využívá Hollywood, když chce umístit herce na mimozemské
světy, nebo na palubu stíhaček, které ve skutečnosti nejsou vůbec ve
vzduchu. Postaví herce před zelené pozadí, a to pak s pomocí
počítače nahradí něčím jiným – ať už statickým, či pohyblivým obrazem.
Náš čaroděj to udělal opačně.“
„Oblékl zloděje a jeho nářadí do zelené.“ Clarisse to začalo
docházet. „Kouzelník seděl ve falešné dodávce venku s počítačem a
naboural se do našeho kamerového systému, kde nahradil zloděje a všechny
ostatní zelené objekty záznamem toho, co se nacházelo za nimi, čímž
to všechno učinil neviditelným.“
Nick přikývl. „A potom přehodil zloděj neviditelný plášť i přes
vitrínu s Purpurovou slzou, aby ji mohl zcela nepozorovaně ukrást.“
„Jak to udělal?“ zeptal se Brown.
„Zakryl vitrínu zelenou látkou a kouzelník na ni promítl statický
obraz Purpurové slzy,“ vysvětlil Nick. „Strážní tak viděli prázdný
pokoj s drahokamem poklidně spočívajícím ve vitríně.“
„To je brilantní,“ usoudila Clarissa. „Ten kouzelník je génius.“
„Je to břídil,“ nesouhlasil Brown. „Zapomínáte na to, že my jsme
tady venku, zatímco zloděj je s diamantem pořád uvnitř, tudíž ten
plán pohořel.“
„Ale dostal se opravdu blízko,“ trvala na svém Clarissa. „To si
zaslouží obdiv.“
Nick přikývl. „Někdo takhle mazaný se nejspíš v téhle branži
pohybuje už nějakou dobu. FBI by mohla mít pár tipů, o koho se jedná,
pokud nám ho tedy nepráskne ten zloděj sám. Což mi připomíná, že
je možná správná chvíle poznat našeho nezvaného hosta. Můžete,
prosím, zvednout oponu, slečno Hartová?“
25
Evanovich_sazba.qxd 26.4.2016 22:37 Stránka 25





Clarissa přešla k malbě na stěně, odsunula ji stranou, a odhalila tak
panel se skrytou klávesnicí.
Nick pohlédl na ostrahu. „Vy dva se držte stranou a zbraně nechte
v pouzdrech. Nechceme žádné nehody.“
Nick odložil kelímek s kávou a vytáhl vlastní zbraň. Společně s
Brownem zaujali pozice před ocelovými dveřmi a namířili na ně. Clarissa
zadala na klávesnici příslušný kód, ocelové dveře se pomalu zvedly a
odhalily jim pohled na dva muže, celé v zeleném, sedící na zemi s rukama za
hlavou. Zelený přehoz se válel zmačkaný na podlaze pod stojanem
a Purpurová slza se ve skleněné vitríně třpytila naprosto netknutá.
„Sanfranciská policie,“ ohlásil se Brown. „Zatýkáme vás.“
„Dali jste si zatraceně načas,“ prohlásil Křesloun. „Už jsme si
mysleli, že se tu udusíme.“
„Nasaď jim želízka a seznam je s jejich právy, Ede,“ vyzval Browna
Nick a hodil mu pár želízek.
Clarissa na Nicka zírala s neskrývaným obdivem. Byl jako živoucí
Columbo, akorát mladší a bez skleněného oka.
„Máte přítelkyni, inspektore?“ zeptala se.
„Bohužel ne,“ odpověděl.
„Naopak... bohudík,“ opáčila Clarissa, strčila mu do zadní kapsy
vizitku a poplácala ji.
Po Van Ness Avenue ujíždělo policejní auto se zapnutou sirénou. Od
zálivu se k městu plížila mlha a přední světla policejního fordu si skrz
houstnoucí opar stěží probíjela cestu. Brown seděl za volantem, Nick
vedle něj se zelenou taškou na klíně. Oba zelení zloději se se
spoutanýma rukama rozvalovali vzadu.
„To jste se tam museli vykecávat tak dlouho?“ zeptal se Gaučák.
„Snažil jsem se ten podfuk jen líp prodat,“ odpověděl Nick.
Celý promyšlený zločin se odehrál přesně tak, jak Clarisse popsal,
až na drobný detail – on byl tím kamerovým kouzelníkem ve falešné
dodávce. A vynechal také to, že se naboural do systému alarmu Kib bee,
takže skutečná policie o žádném poplachu nevěděla.
26
Evanovich_sazba.qxd 26.4.2016 22:37 Stránka 26





„Předváděl ses,“ zamumlal Brown. „Nemohl sis pomoct, prostě jsi
jí musel říct, jak geniální si myslíš, že jsi.“
„Byla to součást role. Už tu sirénu můžeš vypnout. Lidi v
sousedství chtějí v klidu spát.“
„Jaký má smysl řídit policejní auto, když si ani nemůžeš zapnout
sirénu?“
„Jedno musím uznat,“ ozval se Křesloun. „Nechat se záměrně
chytit je docela dobrá strategie. Člověk pak není pod takovým tlakem.“
„Já vám to říkal,“ opáčil Nick, otevřel zelenou tašku a vytáhl z ní
Purpurovou slzu. „Je mnohem jednodušší nechat se bezpečnostním
systémem porazit, než se ho snažit přechytračit.“
„Jo, a byl bych ještě míň vystresovaný, kdybych na sobě měl něco,
co by tak jasně neukazovalo moje nádobíčko,“ poznamenal Gaučák
a odhodil na zem pouta.
„Nebuď tak zakomplexovaný,“ řekl Křesloun, stáhl si z hlavy
zelenou kuklu a prohrábl si zrzavé zpocené vlasy. „Nemáš nic, co bychom
ještě neviděli.“
„To se ti snadno řekne,“ odsekl Gaučák. „Máš ho jako Godzillin
kůň.“
„Dík a nezapomeň o tom informovat všechny sexy kočky, co znáš.“
„Godzilla na koni nejezdila,“ ozval se Brown.
Gaučák si stáhl kuklu. „Kdyby ano, tak by ho měl obrovskýho.“
Nick uložil diamant zpátky do tašky a zapnul zip. Byl zvědavý, za
jak dlouho si v Kibbee všimnou, že jim tam zůstala jen atrapa. Strhl
si nalepovací knírek, který ho pekelně svědil, a vyhodil ho z okna.
Další na řadě byl falešný nos.
„No tak, vypni tu sirénu. Nechceme na sebe zbytečně
upozorňovat,“ zopakoval Nick.
Brown konečně poslechl. „S tebou není žádná sranda, Nicku.“
„Jak to můžeš říct?“ ohradil se Nick. „Vždyť sis mohl hrát na poldu.“
„Na blbýho poldu,“ dodal Brown.
„Lepší než být ten tlustý a ošklivý,“ řekl Nick.
„Jo, to by si jeden myslel, až na to, že ti ta holka i přesto dala číslo.“
27
Evanovich_sazba.qxd 26.4.2016 22:37 Stránka 27





„Jako vždycky,“ ozval se Gaučák s obdivem v hlase.
Nick lichotku ani nezachytil, protože byl myšlenkami jinde. Skrz
mlhu spatřil za další křižovatkou něco, s čím rozhodně nepočítal –
ulice byla rozkopaná a zaměstnanci Sanfranciských vodovodů a
kanalizací v reflexních vestách s plastovými helmami střídavě pobíhali
mezi velkou dírou a hromadou zeminy blokující jeden z pruhů
směřujících na jih.
„Co se děje?“ zeptal se Brown.
„Na dnešek nebyla žádná údržba silnic plánovaná,“ odpověděl
Nick. „Dneska ráno jsem to kontroloval.“
„Možná nečekaně vypadl proud nebo prasklo potrubí,“ uvažoval
Brown nahlas. „To se stává.“
„V celé čtvrti světla svítí a na silnici nevidím žádnou vodu,“ řekl
Nick. „Na křižovatce to otoč.“
„Chceš se vracet zpátky?“ zeptal se Křesloun. „To není dobrý nápad.“
„Jsi paranoidní,“ přisadil si Brown.
„Prostě to udělej,“ zavelel Nick a narovnal se. Jeho šestý smysl bil
na poplach.
Sotva se Brown na křižovatce začal otáčet, spatřil Nick z okýnka
spolujezdce přední světla městského autobusu, který se k nim řítil
mlhou jako nákladní vlak vyjíždějící z tunelu. Autobus do nich
narazil plnou rychlostí. Po několika přemetech se jejich auto konečně
zastavilo na chodníku, kde zůstalo ležet koly nahoru.
Nick byl napůl omráčený, ale neomdlel. Visel hlavou dolů, stále
připoutaný na sedadle a airbag, namáčknutý k jeho tváři, začal se
sykotem pomalu vypouštět vzduch. Díky airbagu a vycpávkám, kterými
si vytvořil falešné břicho, vyvázl Nick z nehody bez zranění a slyšel
i sténání a mumlání ostatních tří mužů, což bylo dobré znamení.
Byli tedy taky naživu. Scotty, žijící v jeho podvědomí, okamžitě
provedl plnou diagnostiku a nahlásil jeho vědomí, jeho vnitřnímu
kapitánu Kirkovi, že byli zasaženi, ale všechny systémy fungují.
Impulsní pohon je v pořádku, kapitáne, ale warp pohon byl poškozen.
Oprava mi bude trvat minimálně dva dny.
28
Evanovich_sazba.qxd 26.4.2016 22:37 Stránka 28





Máš na to dvě minuty, Scotty.
To je nemožné!
A přesně za to jsme placení, příteli.
Zavřel oči, zatřásl hlavou a snažil se soustředit. Rozlepil víčka
a skrz rozbité přední sklo uviděl pracovníky kanalizační společnosti,
jak se k autu blíží se zbraněmi v rukou. Toliko k zaměstnancům
Sanfranciských vodovodů a kanalizací.
Nick uslyšel křupání skla pod něčími botami. Obrátil hlavu a
vyhlédl z okýnka spolujezdce. Příchozího viděl jen od pasu dolů. Měl
na sobě džíny a černé tenisky značky Nike a zvolna se blížil, ruku
s glockem volně spuštěnou u boku.
Nick si zpočátku myslel, že se jedná o jinou skupinu zlodějů, co
jim chtějí vyfouknout diamant. V branži se pohyboval nespočet
predátorů specializujících se na kradení kořisti těm, kteří byli
důvtipnější a šikovnější než oni sami. Patřilo to k rizikům povolání, obzvláště
při krádežích předmětů přitahujících pozornost. Tihle týpci nechali
toho nejlepšího pracně získat kořist a pak si ji od něj vzali.
Jeho druhá myšlenka byla spíše přáním. Doufal, že ať už se jedná
o kohokoli, neprožene mu dotyčný kulku hlavou předtím, než se
vypaří i s Purpurovou slzou. Jenomže pokud je ten chlap chytrý, tak ho
zastřelí , protože mu bude jasné, že se Nick vydá po jeho stopě a bude
ho pronásledovat klidně až na konec světa, aby mu ten diamant
znovu ukradl, a to tím nejvíce ponižujícím a finančně devastujícím
podfukem, jaký jen dokáže vymyslet.
Chlap se zastavil u Nickova okýnka, namířil zbraní dovnitř a pak
si přidřepl a podíval se na něj.
„Zatýkám vás,“ oznámila mu zvláštní agentka FBI Kate O’Hareová.
29
Evanovich_sazba.qxd 26.4.2016 22:37 Stránka 29





4
Kate ekologicky úspornou federální budovu na rohu Mission a
Seventh Street, která měla za cíl mimo jiné propagovat mezi
zaměstnanci zdravý životní styl, z duše nenáviděla. Hlavní výtahy
zastavovaly jen na každém třetím patře, aby všichni museli šlapat denně jedno
nebo dvě patra nahoru a dolů. Jediný výtah, který stavěl všude, byl
striktně určen pro zásobování a pro postižené, takže kdykoli se Kate
ocitla v San Franciscu, musela fingovat kulhání. Občas si dokonce
s sebou vzala i hůl.
„Střelné zranění,“ reagovala vždy ve výtahu na pochybovačné
pohledy agentů na vozíčku. „Z Tulsy, v roce 2006.“ Nebo:
„Improvizovaná výbušnina v Kandaháru. Zatracený šrapnel.“
Doufala, že od dnešního dne pro ni bude mít federální budova
v San Franciscu zvláštní význam. Přála si, aby jí pohled na ni už
navždy připomínal den, kdy konečně dostala Nicka Foxe. A ne, jak se
nyní obávala, den, kdy trčela pětačtyřicet minut na dámském
záchodě ve dvanáctém patře, se žaludkem staženým úzkostí.
Dnes ráno strávila nezvykle mnoho času zíráním do zrcadla
a úpravou vlasů, které nakonec vykartáčovala a nechala volně splývat
přes ramena. Všichni jí říkali, že má vlasy po matce – tmavě
kaštanové, husté a zoufale rovné. Docela poddajné, dokud nebyla ve
vzduchu žádná vlhkost – v opačném případě to byla katastrofa.
Rozpuštěné ne,napadlo ji. Je jich až moc. Jako bych šla na večírek. Pokusila se je
splést do copu, ale ani to se jí nelíbilo. Příliš formální. Nakonec je
stáhla do ohonu, jako vždycky.
Taky s make-upem vyšilovala. A docela se jí i povedl, jenže pak
začala zvracet a byl v tahu. A tak se nyní opírala o umyvadlo s vykasanými
30
Evanovich_sazba.qxd 26.4.2016 22:37 Stránka 30





rukávy, v šedém kalhotovém kostýmu značky Ann Taylor a bílé
košili a s umytým obličejem.
„Seber se, sakra!“ rozkázala svému odrazu v zrcadle. „Tohle je tvoje
chvíle. O tohle ti šlo – sejmout ho. Tak to udělej. Skonči to.“
Rozepnula si třetí knoflíček na blůze a znovu nanesla rtěnku a řasenku.
„Tohle si vyžereš, Nicku Foxi,“ zašeptala odrazu. „Na pár desítek let
se můžeš se ženami rozloučit. A se spoustou dalších věcí.“
Jasně, cítila se hloupě, jak tam mluvila sama se sebou, ale snažila se
tím dostat do správné nálady. Burrita, co měla k snídani, se už
zbavila, a teď nakráčí do výslechové místnosti a nandá mu to. Nick Fox je
poražen, a ona mu bude připomínat každým pohledem, každým
gestem i tónem hlasu, že to ona ho srazila na kolena. Nenechá se
obloudit jeho šarmem. Nic ji nemůže odchýlit od jejího cíle. Nestačilo jí
získat doznání – miliony dolarů v hotovosti, šperky a umělecké
předměty nebyly zatím nalezeny. Věděl, kde jsou, a ona to z něj dostane.
I bez výstřihu. Znovu si zapnula třetí knoflíček. Nepotřebovala svou
sexualitu, aby ho zlomila. To by bylo podvádění. Nemluvě o tom, že
jí svádění nijak zvlášť nešlo. Popravdě ženské triky použila naposledy
už velmi dávno. No, možná že nikdy.
Zatáhla břicho a napřímila se. Byla připravená. Měla cíl. Nastal čas
ho splnit.
Dveře se otevřely a velící agent Carl Jessup vstoupil dovnitř. Jessup
byl její šéf a z Los Angeles přiletěl speciálně kvůli tomuhle. Byl to
štíhlý, šlachovitý padesátník z Kentucky, s ostře řezaným obličejem
připomínajícím mapu, v níž hluboké vrásky představovaly těžké
cesty, po nichž se v životě vydal, slepé uličky, které nikam nevedly,
i špatné odbočky, jež ho svedly na scestí. A podle všeho se na scestí
ocitl mnohokrát.
„Tohle jsou dámské záchody,“ upozornila ho Kate. „Sem nemůžete.“
„Tři roky jsem žil v utajení mezi členy Ku-Klux-Klanu,“ opáčil.
„Myslím, že zvládnu projít dveřmi, nad kterými je napsáno ‚Dámy‘,
a vyjít ven bez zranění.“
„Je to otázka slušnosti a respektu k soukromí.“
31
Evanovich_sazba.qxd 26.4.2016 22:37 Stránka 31





„Srazila jste Nicka Foxe autobusem.“
„Byl na útěku,“ zaprotestovala.
„Ale nebylo to během honičky,“ poukázal Jessup.
„On a další člen jeho týmu měli zbraně, čímž představovali hrozbu
pro bezpečí a životy občanů.“
„Ty zbraně nebyly nabité,“ řekl Jessup. „Neměli u sebe jedinou
kulku.“
„To jsme v danou chvíli nemohli tušit.“
„Mám pocit, jako byste si nacvičovala vystoupení pro
přestupkovou komisi. Vypadám snad jako komise?“
„Vzhledem k tomu, že jsou tradičně tvořeny muži nad čtyřicet,
přestože devatenáct procent zvláštních agentů jsou ženy, tak ano. Ale jen
zřídkakdy zasedají na dámských záchodech, takže odpovím, že spíš ne.“
„Budu se teď opakovat. Srazila jste Nicka Foxe autobusem!“
„Vzpomínáte, jakou jste mi dal vy i všichni ostatní čočku za to, že
jsem ho nechala posledně ve Vegas pláchnout?“
„A to vás rozčílilo natolik, že jste měla chuť ho srazit autobusem,“
řekl Jessup. „A taky jste to udělala.“
„Ano,“ odpověděla.
„To jen aby mezi námi bylo jasno.“
„Máme jasno,“ potvrdila.
Spokojeně přikývl. „Jaký to byl pocit?“
„Úžasný,“ přiznala a usmála se. „ Nepředstavitelně úžasný.“
„Tuhle část bych vynechal, až předstoupíte před všechny ty muže
v přestupkové komisi,“ prohodil Jessup. „Ale nebojte se. Já si s nimi
poradím. Pět let jste se za tím chlapem neúnavně hnala. Tak ho teď
dorazte a získejte zpátky, co ukradl.“
„Ano, pane.“
„Ideálně ještě dneska.“
„Ano, pane.“
„Máte v žaludku motýlky?“
„Nemyslíte, že ‚motýlci‘ jsou pro ženu s glockem dost dětinské
označení?“
32
Evanovich_sazba.qxd 26.4.2016 22:37 Stránka 32





„Dobrá, tak africké zabijácké včely.“
„To už je přesnější.“
„Nic si z toho nedělejte, O’Hareová. Taky jsem už párkrát po
velkém zatčení skončil vkleče nad mísou. Za to může adrenalin,
nic víc.“ Rozhlédl se kolem a zamračil se. „Hezky to tu voní a
nejsou tu žádné pisoáry, jinak se to ale od pánských záchodků zas tak
moc neliší.“
„Co jste čekal?“
„Mísu s bonbóny, možná i čajový servis.“
Obrátila se a podívala se na něj. „Vy jste opravdu strávil tři roky
v utajení mezi rasisty?“
„Jo.“
„Jak jste se sebou dokázal žít?“
„Začal jsem chlastat,“ odpověděl Jessup a odešel.
Ještě jednou se na sebe zadívala v zrcadle, znovu povolila třetí
knoflíček a vydala se za ním.
Nick Fox seděl na křivé židli u kovově šedého stolu a na sobě měl
bílé tričko a polyesterové kalhoty. Ruce měl spoutané za opěradlem
a řetězy kolem jeho kotníků byly upevněné k ocelovému úchytu na
podlaze. Zrcadlo před ním ukrývalo skupinku agentů, o nichž
samozřejmě věděl. Jako by stál na divadelním pódiu a světla ho
ozařovala tak silně, že přes ně nemohl vidět obecenstvo v potemnělém
hledišti.
Kate vešla dovnitř s tlustou složkou, plnou papírů s oslíma ušima,
a halenkou rozepnutou natolik, aby ukazovala výstřih. Věděl, že
výstřih pro ni není typický, a její snahu oceňoval. A ještě víc by se mu
líbilo, kdyby povolila i čtvrtý knoflík.
Zvedl koutky do oslnivého úsměvu, kterým Kate málem oslepil.
Jak jen to dělá, zatraceně? Nejspíš si měla vzít sluneční brýle, jako
mívají v televizi profesionální hráči pokeru.
Posadila se ke stolu, otevřela složku a začala si prohlížet jeden z
listů. „Jste ve velkém průšvihu,“ řekla nakonec.
33
Evanovich_sazba.qxd 26.4.2016 22:37 Stránka 33





„Já vím,“ přikývl. „Včera v noci jsem musel na pohotovost a
nemám pojištění. Bude mě to stát majlant. Ti neřádi si účtují padesát
babek i za dřevěnou špátli.“
„Jazyk vyvázl bez zranění?“
„Díkybohu ano. Je docela obratný.“
„Asi proto, že s ním tak často cvičíte. Ve své profesi se bez rychlého
jazyka neobejdete.“
„Jsem profesionální model rukou.“
„Jste podvodník a zloděj, hledaný na třech kontinentech,“ opravila
ho. „Proto jsem věděla, že budete v Kibbee. Poprvé za celá desetiletí
se přesně vědělo, kde se nachází Purpurová slza, a navíc nastala
výborná příležitost k jejímu ukradení. Nemohl jste odolat. Byla jsem na
té aukci v Santa Barbaře, čekala jsem, že se objevíte, ještě než se
diamant prodá, ale marně.“
„Mrzí mě, že jsem vás zklamal.“
„V pořádku,“ odpověděla. „Jste tady teď, a na tom nejvíc záleží.
A pokud se mnou dnes neuzavřete dohodu, pak strávíte zbytek
života ve vězení.“ Zmateně naklonil hlavu na stranu. „Nechápu proč.“
„Pro začátek tu máme vydávání se za policistu, nelegální odposlech
a držení kradeného zboží,“ objasnila. „A to ani nepočítám činy,
kterých jste


       

internetové knihkupectví ABZ - online prodej knih


Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist