načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

Počítačové sítě pro začínající správce - Milan Keršláger; Jaroslav Horák

  > > > > Počítačové sítě pro začínající správce  

Elektronická kniha: Počítačové sítě pro začínající správce
Autor: ;

Sestavit, konfigurovat a provozovat vlastní síť nemusí být zapovězeno ani začátečníkům. Pomocí této praktické učebnice se snadno naučíte vše, co má administrátor sítí pro ...
Produkt teď bohužel není dostupný.

»hlídat dostupnost

hodnoceni - 66.5%hodnoceni - 66.5%hodnoceni - 66.5%hodnoceni - 66.5%hodnoceni - 66.5% 85%   celkové hodnocení
2 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: Computer press
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF
Počet stran: 303
Rozměr: 23 cm
Úprava: ilustrace
Vydání: 5., aktualiz. vyd.
Jazyk: česky
Médium: e-book
ADOBE DRM: bez
ISBN: 9788025143964
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Sestavit, konfigurovat a provozovat vlastní síť nemusí být zapovězeno ani začátečníkům. Pomocí této praktické učebnice se snadno naučíte vše, co má administrátor sítí pro začátek znát a umět. V 5. aktualizovaném vydání bestselleru, jenž pomohl tisícům začátečníků vstoupit do světa sítí, se dozvíte aktuální informace o moderní administraci sítí ve Windows i v Linuxu. Výklad doplňuje nejnutnější množství technických informací a principů stavby a fungování sítí i jejich protokolů. To vše bez nutnosti předchozích odborných znalostí. Mimo jiné se naučíte: - Jaké jsou druhy sítí a která síť je ideální právě pro vás - Jaké nejvhodnější síťové komponenty použít při stavbě sítě - Rozchodit kabelovou i bezdrátovou (WiFi) síť - Využívat směrovač (router) a přepínač (switch) - Spravovat síť ve Windows 7, Vista, XP či Windows Serveru 2008 - Zprovoznit a spravovat sítě v Linuxu - Nastavit firewall a všestranně síť zabezpečit proti útokům - Nastavit a používat sdílení souborů, tiskáren a dalších zařízení - Snadno a rychle zprovoznit a kvalitně udržovat počítačovou síť Tento bestseller pomohl již více než 20 000 začínajících správců. O autorech: Jaroslav Horák více než 10 let vyučoval práci na PC. Své bohaté zkušenosti se správou počítačových sítí i své pedagogické schopnosti zúročil již v několika úspěšných publikacích, např.Hardware Učebnice pro pokročilé nebo BIOS a Setup Průvodce základním nastavením počítače. Milan Keršláger, autor kapitoly Sítě v Linuxu, je autorem distribuce Money a pravidelným spolupracovníkem při tvorbě českých mutací Red Hat Linuxu. Linuxu se intenzivně věnuje od roku 1993.

Předmětná hesla
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky






Jaroslav Horák, Milan Keršláger
Počítačové sítě
pro začínající správce
5. aktualizované vydání
Computer Press
Brno
2013





Počítačové sítě pro začínající správce
5. aktualizované vydání
Jaroslav Horák, Milan Keršláger
Obálka: Martin Sodomka
Odpovědný redaktor: Libor Pácl
Technický redaktor: Jiří Matoušek
Objednávky knih:
http://knihy.cpress.cz
www.albatrosmedia.cz
eshop@albatrosmedia.cz
bezplatná linka 800 555 513
ISBN 978-80-251-3176-3
Vydalo nakladatelství Computer Press v Brně roku 2013 ve společnosti Albatros Media a. s. se sídlem
Na Pankráci 30, Praha 4. Číslo publikace 17 890.
© Albatros Media a. s. Všechna práva vyhrazena. Žádná část této publikace nesmí být kopírována
a rozmnožována za účelem rozšiřování v jakékoli formě či jakýmkoli způsobem bez písemného
souhlasu vydavatele.
Dotisk 5. aktualizovaného vydání





Obsah
Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9
Proč počítačovou síť? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9
Výhody sítí. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .9
Druhy sítí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10
Základní prvky sítě. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10
Vybavení počítače . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10
Prvky sítě mimo PC . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11
Klasické dělení součástí sítí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11
Kapitola 1
Hardwarové prvky sítí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .13
Kabely . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13
Kroucená dvojlinka (twisted pair cable) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13
Optický kabel (fiber optic cable) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18
Srovnání jednotlivých typů kabelů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 21
Trocha teorie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22
Komunikace v sítích . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22
Paket . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 23
Model ISO/OSI. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 24
Topologie sítí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 24
Přístupové metody . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 26
Aktivní prvky kabeláže . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 27
Zesilovač, opakovač (repeater) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 28
Převodník (transceiver, media convertor) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 28
Rozbočovač, koncentrátor (hub) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 28
Most . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 28
Switch . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 28
Směrovač (router) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 29
Brána (gateway) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 30
Standardy síťového hardwaru. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 31
Ethernet . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 31
Fast Ethernet (Ethernet pro rychlost 100 Mb/s). . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 32
Gigabitový Ethernet (pro rychlost 1 000 Mb/s) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33
10GB Ethernet (Standard 802.3ae) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 35
Token Ring . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 35
FDDI (Fiber Distributed Data Interface). . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 37
ATM (Asynchronous Transfer Mode). . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 38
Síťové karty (NIC – Network Interface Cards) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 38
Parametry síťových karet. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 38
Sběrnice základních desek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 39
Instalace ovladače . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 43
Informace o síťové kartě . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 48
Shrnutí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 49





4
Obsah
Strukturovaná kabeláž . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 49
Switche. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 50
Bezdrátové sítě LAN (Wireless LAN), WiFi (Wireless Fidelity). . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 52
Standard . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 52
Provedení prvků . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 53
Provozní vlastnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 55
Konfigurace bezdrátové sítě . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 57
Konfigurace klientské stanice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 63
Kapitola 2
Základní pojmy síťového softwaru . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .67
Typy síťového softwaru . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 67
Síť peer-to-peer (rovný s rovným) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 67
Síť klient-server . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 67
Server . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 68
Hardwarové požadavky na server . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 68
Softwarové požadavky na server . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 74
Umístění serveru . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 75
Síťové protokoly . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 76
Protokol TCP/IP . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 76
A co dál . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 84
Fyzická adresa (MAC) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 84
Kapitola 3
Síť peer-to-peer. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .85
Základní informace o síti – Windows XP. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 85
Základní informace o síti – Windows Vista . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 87
Základní informace o síti – Windows 7 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 90
Síťové protokoly . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 92
Konfigurace protokolu TCP/IP . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 93
Vytvoření pracovních skupin a pojmenování počítačů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 94
Windows XP . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 95
Windows Vista . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 96
Windows 7 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .97
Průvodce instalací sítě . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 99
Nastavení sdílení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .102
Uživatel, skupina a uživatelský účet . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 103
Uživatelský účet . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .103
Uživatelský profil . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .104
Práce s uživateli. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .106
Windows XP . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 106
Windows Vista a Windows 7 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 112
Přístup k počítači . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .120
Zneviditelnění počítače . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .122
Sdílení složek v síti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .123





Obsah
5
Windows XP . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 123
Základní způsoby sdílení ve Windows XP . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 126
Windows Vista a Windows 7 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 127
Přístup ke sdíleným složkám . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 139
Kdo pracuje v mých složkách? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 149
Sdílení tiskáren . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 152
Kapitola 4
Síť s Windows Serverem 2008 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 167
Souborový systém . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .169
Uspořádání pevných disků . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 169
Obnova smazaných dat . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 172
Komprimace dat . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 172
Atributy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 174
Diskové kvóty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 175
Základní činnosti se serverem Start serveru . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .176
Přihlášení k serveru . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 176
Vypnutí serveru . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 177
Ovládání Windows Serveru 2008. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 179
Předpoklady pro práci Windows Serveru 2008 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .181
Doména a adresářové služby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 181
IP adresa . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 186
Instalace rolí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 187
Server DNS . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .188
Předpoklady pro instalaci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 189
Práce se Serverem DNS . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 190
Propojení lokální domény s vnější sítí – forwarding . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 194
Ověření činnosti DNS . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 195
Server DHCP . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .197
Klient DHCP . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 197
Instalace serveru DHCP . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 198
Nastavení rozsahu přidělovaných adres – definice oboru. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 199
Nastavení možností oboru adres . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 202
Aktivace oboru . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 203
Přihlášení počítače k Windows Serveru . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .204
Uživatelské účty a jejich hesla. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .206
Přihlášení k účtu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 207
Vytvoření účtu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 208
Restrikce účtů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 210
Silná hesla . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 211
Úprava zásad hesel a účtů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 212
Uživatelské profily . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .215
Místní uživatelský profil . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 215
Cestovní uživatelský profil . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 215
Povinný profil (Mandatory Profiles) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 218
Práce s uživatelskými profily . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 219
Chování účtu při přihlášení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .220
Účty počítačů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .222





6
Obsah
Skupiny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .223
Typy skupin. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 223
Předdefinované skupiny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 224
Implicitní skupiny a speciální identity . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 227
Spolupráce skupin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 227
Práce se skupinami . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 228
Sdílení složek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .229
Pohled na server ze stanice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 230
Sdílené složky pro účely správy systému . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 230
Oprávnění ke složkám a souborům . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 231
Práce s oprávněními . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 234
Diskové kvóty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .244
Blokování souborů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 250
Ochrana dat . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .253
Disková pole . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 253
Zálohování (archivace) dat . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 255
Stínové kopie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 263
Přehled činností Windows Server 2008. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .266
Kapitola 5
Sítě v systému Linux . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 277
Základy Linuxu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .277
Licence . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .278
Distribuce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .278
Start systému . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .279
Uživatelské účty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .279
Přihlášení do systému . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .280
Terminálový přístup . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .280
Práce v grafickém režimu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .281
Oprávnění k souborům a adresářům . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .282
Nastavení přístupových práv. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .283
Alternativní metody řízení přístupových práv . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .283
Síťování v Linuxu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .283
Síťová rozhraní . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .284
Konfigurace sítě . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .285
Ověřování funkčnosti síťové komunikace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .287
Sdílení souborů v sítích Windows – Samba . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .288
Konfigurace Samby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .289
Zprovoznění programu Swat . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .289
Základní nastavení Samby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .289
Hesla při používání Samby. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .290
Konfigurace klienta . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .291





Obsah
7
Linux jako klient sítě Microsoft . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .291
Sdílení souborů v sítích Novell NetWare. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .292
Firewall a další pokročilé možnosti Linuxu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .293
Dokumentace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .294
Rejstřík. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 295










Úvod
Proč počítačovou síť?
Osobní počítače se dnes již zabydlely nejen v podnicích, ale i v domácnostech. O jejich výhodách
určitě nikdo nepochybuje. Pokud se však sejde více počítačů pohromadě, nastávají starosti:
Jak zajistit, aby určitá data byla stále aktuální? Kupříkladu je na několika počítačích nainstalován
účetnický program a my potřebujeme, aby se každá změna okamžitě objevila na všech
počítačích (nová faktura, úbytek ve skladu, platba pokladnou ...).
Jak přenést data z jednoho počítače na druhý? Chcete zkopírovat soubor, který se však nevejde
na disketu (a to je dnes běžné).
Chcete něco vytisknout, ale tiskárna je připojená k jinému počítači.
Řešení těchto problémů nabízí vzájemné propojení počítačů – vytvoření počítačové sítě. Dnes je
tato technologie hojně používaná, její zřízení nepředstavuje u menších sítí žádné velké náklady.
Výhody sítí
V předešlém odstavci jsme si nastínili některé důvody, proč se sítě používají, nyní je shrnu. Síť nám
tedy umožňuje:
Sdílet data: Soubor, v němž máme důležitá data, je společný pro všechny uživatele sítě.
Snadno přenášet data: Překopírovat data z jednoho PC do druhého není žádný problém,
nepotřebujeme diskety, nejsme omezeni jejich kapacitou.
Sdílet hardwarové prostředky: Už jsme si říkali, že pro všechny počítače v síti nám stačí jedna
tiskárna. Obecně však můžeme využívat pro společnou práci i jiné hardwarové prvky: modemy,
skenery, disky pro ukládání dat apod.
Komunikace v síti je další velkou výhodou sítí. Mezi jednotlivými počítači mohou putovat zprávy
či dopisy. Dnes se hojně využívá propojování celých sítí s Internetem, všichni pak mají k dispozici
služby Internetu (e-mail, prohlížeč...).
Ochrana dat: O ní jsme se ještě nezmiňovali. Spočívá v možnosti soustředit všechna důležitá data
na jedno místo v síti (typicky na speciální počítač – server). Zde uložená data je pak možné
zpřístupnit jen některým uživatelům a jiným je skrýt. Snazší a levnější je také pravidelné zálohování dat
nahromaděných na discích serveru.
‹
‹
‹





10
Druhy sítí
Kritérií, podle nichž můžeme sítě dělit, je více. Me zi hlavní patří klasifikace sítí podle rozlehlosti.
Sítě LAN (Local area networks): Jsou omezeny na jedno lokální místo – jeden podnik, místnost,
budovu. Zajišťují sdílení lokálních prostředků (tiskáren, dat, aplikací). Hlavně jim je věnována tato
kniha.
Sítě WAN (Wide area networks): Rozlehlé sítě, které se skládají z více vzájemně propojených sítí
LAN. Jejich spojování se provádí speciálními linkami či bezdrátově. Rozlehlost sítí může být různá,
od sítí městských či firemních (firma s pobočkami ve více městech, zemích či kontinentech) až po
nejznámější celosvětovou síť – Internet. Jim se však v této knize věnovat nebudu.
Můžeme se setkat i s termínem síť MAN (Metropolitan area network). Metropolitní (městská) síť je
menší než síť WAN, ale větší než síť LAN.
Pro praktickou činnost není dělení sítí podle velikosti tak důležité, navíc může být obtížné
rozhodnout, kde končí síť LAN a začíná MAN či kde síť MAN přechází do sítě WAN. Proto jsme zařadili
tabulku shrnující charakteristické vlastnosti sítí.
Tabulka Ú.1: Sítě podle velikosti
Síť Charakteristika
LAN Místní (lokální), pro přenos dat se používají kabely.
MAN Rozsah jednoho (amerického) města, udává se velikost do 75 km, kromě
kabelových linek bývají jednotlivé sítě spojeny bezdrátově.
WAN Propojují sítě vzdálené desítky km. Pro propojení podsítí používají nejčastěji
telekomunikační linky.
Základní prvky sítě
Co to tedy je počítačová síť? Odpověď nám dává obrázek: jde o souhrn hardwarových a
softwarových prvků, které zprostředkují vzájemnou spolupráci počítačů.
Vybavení počítače
Samotný počítač musí být vybaven programem, který podporuje vzájemnou spolupráci. To naštěstí
není žádný problém, protože síťová podpora je obsažena v operačních systémech Windows již
dlouho. Platí to také o současných verzích Windows XP, Vista a Windows 7.
Úvod
propojovací prvek
siťová karta
kabely
síťový
software
počítače
Obrázek Ú.1: Prvky po čí ta čo vé sí tě





11
Hardwarovým prvkem, jejž musíme do PC doplnit, je síťová karta. Ta spojí počítač s kabeláží
a umožní jeho fyzické připojení k síti.
Prvky sítě mimo PC
Jak vidíme z obrázku 1.1, je dalším síťovým elementem kabeláž spojující jednotlivé počítače. Její
součástí bývají také aktivní prvky propojující síťové prvky, zesilují či filtrují přenášená data apod.
Klasické dělení součástí sítí
Obvykle se síťové prvky člení na:
síťové počítače (běžná PC pracující v síti),
síťový hardware (síťové karty v počítačích, kabely, aktivní prvky v kabeláži),
síťový software (programy na síťových stanicích, případně serverech).
Při plánování a výstavbě počítačové sítě nesmíme zapomínat ani na správně vyškolenou obsluhu
– správce sítě a organizační schémata nutná pro síťový provoz. Nezbytné je také zaškolení obsluhy
síťových stanic.
‹
‹
‹
Základní prvky sítě










Kapitola 1
Hardwarové prvky sítí
V této kapitole si popíšeme základní komponen ty nutné pro činnost sítě. Výsledkem kombinace
těchto prvků bývají sítě různých topologií, standardů a vlastností.
Popis začneme přenosovými médii, jimiž se šíří signál. K dispozici jsou tři základní typy médií:
metalické kabely, klasická přenosová média založená na měděném vodiči, kterým se přenáší
elektrické signály,
optické kabely, jimiž se přenášejí světelné impulsy, v nichž jsou zakódována data,
vzduch, kterým se šíří elektromagnetické vlnění, médium pro přenos dat bezdrátovými
sítěmi .
Kabely
U dnešních sítí se používají především kroucené dvojlinky, jimž je věnován nejpodrobnější popis.
Časté jsou také optické kabely, dříve hodně používané koaxiální kabely téměř nenajdeme (a také se
jim v knize věnovat nebudeme).
Při výkladu se setkáme s několika pojmy, jež budou vysvětleny v následujících kapitolách (topologie,
ethernet). Jednou z důležitých vlastností síťových kabelů je rychlost, s jakou mohou přenášet data.
Ta se vyjadřuje v Mb/s (megabity za sekundu, anglicky megabyte per second – Mbps), nejčastěji se
u sítí LAN setkáme s rychlostí 100 Mb/s, rychle se rozšiřují síťové prvky pro rychlost 1 000 Mb/s
neboli Gb/s (gigabity za sekundu). Dřívější rychlost 10 Mb/s je již minulostí.
Kroucená dvojlinka (twisted pair cable)
Je odvozena od telefonního kabelu a dnes je nejrozšířenějším metalickým vodičem v sítích LAN.
Kabel kroucené dvojlinky se skládá z 8 vodičů tvořících 4 páry.
Elektrický signál, který je vodiči přenášen, je náchylný na rušení, jež vzniká vzájemným působením
vodičů. U kroucené dvojlinky spočívá ochrana proti vzájemnému rušení v „kroucení“. Oba vodiče
tvořící jeden pár jsou navzájem zkrouceny, pravidelně střídají svou vzájemnou polohu. Také páry
jsou navzájem překrouceny. Tím se minimalizuje ovlivňování jednoho vodiče druhým a vzájemné
vlivy vodičových párů.
V praxi se nejčastěji setkáváme s kabely kategorie 5 nebo 5e. Oba typy kabelů mají čtyři páry vodičů
a stejné konektory RJ 4. Kabel kategorie 5 se používá pro rychlost do 100 Mb/s, kategorie 5e je
určena pro přenosy Gb/s. Do praxe jsou uváděny také nové kabelové standardy, kabely kategorie
6 a 7, určené pro nejrychlejší Gb a 10Gb přenosy. Jednotlivé kategorie se liší vnitřní konstrukcí, která
dovoluje zvyšovat šířku přenosového pásma. (Přenosové pásmo je parametr udávající, jak velký
rozsah signálů je kabel schopný přenést. Čím je přenosové pásmo širší, tím lépe.) Pokud chceme
sku‹
‹
‹





14
Kapitola 1: Hardwarové prvky sítí
tečně dosáhnout normovaných rychlostí, musíme kabely připojit ke kabelovým a aktivním prvkům
(zásuvky, switche...) odpovídajících kategorií.
Pro kroucenou dvojlinku je typická hvězdicová topologie (viz dále).
Poznámka: V češtině se pro kabel twisted pair vžil název dvojlinka, přestože ve skutečnosti je
v jednom kabelu dvojlinek více. Přesný název by asi mohl být „kabel ze zkroucených párů“.
Následující tabulka ukazuje základní parametry nejpoužívanějších kabelů. Kategorie 6 a 7 jsou
relativně nové a jejich definice se ještě upřesňují. Proto jsou jejich údaje spíše informativní, dále se
budeme věnovat kabelům kategorií 5.
Tabulka 1.1: Vlastnosti kroucené dvojlinky
Název kabelu Standard Označení Rychlost
přenosu
Konektor Šířka
pásma
Kroucená dvojlinka 100 Base - T Kategorie 5 100 Mb/s RJ - 45 100 MHz
Kroucená dvojlinka 1 000 Base - T Kategorie 5e 1 000 Mb/s RJ - 45 125 MHz
Kroucená dvojlinka1 000 Base - TX Kategorie 6 1 000 Mb/s RJ - 45 250 MHz
Kroucená dvojlinka1 000 Base - TX2 Kategorie 7 1 000 Mb/s GC45, TERA 600 MHz
V podstatě se můžeme setkat s dvojím provedením dvojlinky:
Nestíněná kroucená dvojlinka – UTP (Unshielded Twisted Pair). Jednotlivé páry jsou vloženy
do vnější plastické izolace. Je nejpoužívanějším vodičem v kabeláži sítí LAN.
Stíněná kroucená dvojlinka – STP (Shielded Twisted Pair). Od nestíněného kabelu se liší
kovovým opletením – stíněním, zvyšujícím ochranu proti vnějšímu rušení. Stíněn může být
každý pár uvnitř kabelu nebo se stíní pouze plášť kabelu – takový vodič se pak označuje jako
Screened (ScTP). STP a ScTP kabely jsou samozřejmě dražší než nestíněný kabel a používají se
jen tam, kde k vnějšímu rušení dochází.
‹
‹
Obrázek 1.1: Krou ce ná dvoj lin ka a ko nek tor RJ-45
kontakt 8
kontakt 1
Konektor RJ-45
Stíněná dvojlinkaNestíněná dvojlinka





Praktické provedení
Zjednodušený princip kabeláže ukazuje obrázek 1.2. Pro kabeláž twisted pair je nutný prvek, kterým
jsou jednotlivé kabely spojeny: nazýváme jej switch a jsou mu blíže věnovány části Aktivní prvky
kabeláže a Strukturovaná ka beláž. Výraz „switch“ se správně do češtiny překládá jako přepínač, ale
původní termín je v odborné veřejnosti používán častěji, proto v dalším textu uvádíme termín switch.
V praxi se kabely ze switche nepřipojují přímo k počítači (i když možné to je), ale do zásuvek RJ 45,
z nichž potom vede kabel k počítači. Pro kabel počítač – zásuvka se používá termín patch kabel.
Kabel používaný v sítích LAN se skládá ze čtyř párů (tedy osmi vodičů). U kabelů používaných pro
rychlost 100 Mb/s se využívají pouze 2 páry, zbylé 2 jsou nevyužity. U rychlejší varianty – s
rychlostí 1 000 Mb/s (neboli Gb/s) – je nutné použít všechny 4 páry. Pokud je stávající rozvod
proveden kabeláží kategorie 5e, není s přechodem na rychlejší ethernet problém, v opačném případě je
většinou nutná také výměna kabeláže. Využití vodičů v kabelu (pro nejpoužívanější síťový standard
Ethernet) ukazuje tabulka. Její první řádek se ještě vrací k dnes již staré (ale občas ještě dosluhující
technologii 10 Mb/s).
Obrázek 1.2: Prvky ka be lá že za lo že né na krou ce né dvoj lin ce
Switch
zásuvka na zdi
síťová karta
patch kabel
kroucená dvojlinka
ve zdi nebo v lištách
15Kabely
Obrázek 1.3: Kroucená dvojlinka kategorie 5e Obrázek 1.4: Kroucená dvojlinka kategorie 6
(přesná poloha kroucených párů je definována
jádrem kabelu)





16
Kapitola 1: Hardwarové prvky sítí
Tabulka 1.2: Využití vodičů v kabelu
Síťový
standard
Rychlost
[Mb/s]
Vodiče 1, 2 Vodiče 3, 6 Vodiče 4, 5 Vodiče 7, 8
10 BASE - T 10 TX RX
100 BASE - TX 100 TX RX
1 000 BASE - T 1 000 Bi Bi Bi Bi
Zkratky v tabulce mají následující význam:
TX = vysílání (Transmit),
RX = přijímání (Receive),
Bi = obousměrný režim (bi-directional).
Vodiče jednoho páru jsou navzájem zkrouceny. Oba dráty mají stejný barevný základ, ale jeden
z vodičů páru má barvu kombinovanou s bílou. Všechny vodiče se zakončují v konektoru RJ-45.
Barevné značení vychází z norem TIA/EIA 568-A a TIA/EIA 568-B, varianta B je u nás patrně
rozšíře nější. Barevné značení jednotlivých vodičů v párech ukazují obrázky 1.7 a 1.8. Vidíme, že
v každém barevném schématu je jeden pár vodičů rozdělený (ve skutečnosti je i rozdělený pár
smotán a v kabelu veden společně, k rozdělení dojde až při připojování vodičů ke konektoru RJ-45).
Propojovací kabely počítač – zásuvka, zásuvka – switch či počítač – switch se zapojují na obou
koncích stejně. Pokud však propojujete jen dva PC, není nutný switch a počítače můžeme spojit přímo.
Kabel však musí být zapojen kříženě (aby vysílání přicházelo na příjem a naopak). Někdy
potřebujeme křížené zapojení také při propojování switchů (novější switche dokáží překřížení simulovat
a propojují se nekříženými kabely). Jednotlivé varianty ukazují obrázky 1.9–1.11:
Přímé zapojení je jednoduché, čísla pinů v obou konektorech kabelu jsou stejná.
‹
‹
‹
‹
Obrázek 1.6: Konektor RJ-45
Obrázek 1.5: Typ kabelu poznáme podle označení na jeho plášti





17
V případě 100 Mb/s (norma Ethernet 100 BASE – TX) již křížené zapojení čísla pinů konektorů
stejného kabelu mění. Víme také, že vodiče 4, 5, 7, 8 nejsou použity, a tak je není třeba křížit.
U 1 000 Mb/s (norma Ethernet 1 000 BASE – T) se používají všechny vodiče, a tak se také
všechny kříží.
‹
‹
Obrázek 1.7: Barevné schéma TIA/EIA 568-A
bílozelená
zelená
bílooranžová
modrá
bílomodrá
oranžová
bílohnědá
hnědá
Obrázek 1.8: Barevné schéma TIA/EIA 568-B
bílooranžová
oranžová
bílozelená
modrá
bílomodrá
zelená
bílohnědá
hnědá
Obrázek 1.11: Křížené zapojení
pro kabel 1 000 Mb/s
Obrázek 1.10: Křížené zapojení
pro kabel 100 Mb/s
Obrázek 1.9: Přímé zapojení
Kabely





18
Kapitola 1: Hardwarové prvky sítí
Při zapojování kabelů oceníme tabulky s barevným značením vodičů, které následují.
Tabulka 1.3: Křížené zapojení 100 Mb/s
1. konektor RJ-45 Barva 2. konektor RJ-45 Barva
1 bílooranžová 1 bílozelená
2 oranžová 2 zelená
3 bílozelená 3 bílooranžová
4 modrá 4 modrá
5 bílomodrá 5 bílomodrá
6 zelená 6 oranžová
7 bílohnědá 7 bílohnědá
8 hnědá 8 hnědá
Tabulka 1.4: Křížené zapojení 1000 Mb/s, TIA/EIA 568-A
1. konektor RJ-45 Barva 2. konektor RJ-45 Barva
1 bílozelená 1 bílooranžová
2 zelená 2 oranžová
3 bílooranžová 3 bílozelená
4 modrá 4 bílohnědá
5 bílomodrá 5 hnědá
6 oranžová 6 zelená
7 bílohnědá 7 modrá
8 hnědá 8 bílomodrá
Tabulka 1.5: Křížené zapojení 1000 Mb/s, TIA/EIA 568-B
1. konektor RJ-45 Barva 2. konektor RJ-45 Barva
1 bílo oranžová 1 bílo zelená
2 oranžová 2 zelená
3 bílo zelená 3 bílo oranžová
4 modrá 4 bílo hnědá
5 bílo modrá 5 hnědá
6 zelená 6 oranžová
7 bílo hnědá 7 modrá
8 hnědá 8 bílo modrá
Optický kabel (fiber optic cable)
Je založen na odlišném principu než metalické kabely. Data nejsou přenášena elektricky v kovových
vodičích, ale světelnými impulsy ve světlovodivých optických vláknech.





19
Řez kabelem ukazuje obrázek. Základní prvek kabelu – optické vlákno – je vložen do vrstvy
sekundární ochrany, která zabraňuje mikroohybům a makroohybům kabelu (ty by utlumovaly průchod
světelného paprsku vláknem). Vlákna jsou v kabelu minimálně dvě – pro každý směr jedno, běžně
bývá v kabelu několik párů světelných vláken. Konstrukční vrstva zvyšuje pevnost kabelu. Vše je
uloženo v plastovém vnějším krytu.
Podle konstrukce optického vlákna rozeznáváme dva druhy vláken (a z nich složených kabelů):
Mnohovidové (MMF – Multi Mode Fiber)
Jejich optické vlastnosti jsou horší (především in dex lomu není ve všech částech kabelu stejný),
dochází k lomům vedeného světelného paprsku. Světlo se rozpadá na několik částí – vidů. Vidy
dorazí na konec vlákna v různém čase, což způsobí zkreslení signálu.
Mnohovidové kabely mají sice horší optické vlastnosti, ale optické linky z nich složené jsou
levnější. (Přispívá k tomu i méně kvalitní, ale levný zdroj světla, kterým je dioda LED.) Horší vlastnosti
mnohovidových kabelů se projeví v kratší vzdálenosti, na kterou je kabel schopen přenášet signál.
Řádově jde o stovky metrů, což pro většinu sítí LAN postačuje, a proto se zde setkáme právě s
mnohobodovými optickými kabely.
Jednovidové (SMF – Single Mode Fiber)
V nich je index lomu mezi jádrem a pláštěm optického vlákna velmi malý a konstantní. Kabelem
prochází jen jeden paprsek (jeden vid) bez lomů a ohybů. Jednovidové kabely mají lepší optické
vlastnosti, vyšší přenosovou kapacitu a dokáží přenést signál na delší vzdálenost než mnohovidové
(desítky kilometrů). Jsou ale dražší (k čemuž přispívá i drahý, ale kvalitní zdroj světla – laser), takže
je používají především telekomunikační firmy, u sítí LAN je najdeme spíše výjimečně.
Obrázek 1.12: Optický kabel
optická vlákna
sekunádní ochrana
(buffer coating)
konstrukční vrstva
vnější obal
Kabely





20
Kapitola 1: Hardwarové prvky sítí
Koncovky
Podobně jako předešlé druhy vodičů je také optický kabel ukončen normovanou koncovkou.
Převážně se používají dva typy zakončení:
kulatý konektor ST,
hranatý konektor SC.
Konektory ukazuje obrázek 1.14. Při manipulaci s kabelem musejí mít konektory nasazenu záslepku!
Pravidla pro práci s kabelem
Při práci s optickým kabelem je potřeba dodržovat několik jednoduchých pravidel:
Kritickým místem každého optického vlákna je koncovka a hlavně její ferule (výběžek, který
zapadá do protilehlého konektoru). Ferulí prochází světelné impulsy, a pokud bychom ji
ušpinili, dojde k výraznému útlumu světelného signálu. Proto je nutné feruli chránit krytkou
(záslepkou). Není-li koncovka zasunuta ve zdířce, je na ni nutné nasadit kryt. Ferule se také
nedotýkejte prsty.
Optická vlákna jsou velice tenká, a tak s nimi (a jejich koncovkami) zacházejte velmi opatrně.
Ohnutí vlákna v úhlu blížícím se 90° (mikroohyb) může způsobit špatný odraz optického
signálu (jeho část projde mimo vlákno), čímž dojde k útlumu signálu. Stejné problémy vyvolá
i makroohyb, stlačení (zmáčknutí) vlákna. Oběma jevům se při ukládání optického kabelu
musíme vyhnout.
‹
‹
‹
‹
‹
Obrázek 1.13: Jed no a ví ce vi do vé op tic ké vlák no
mnohovidový kabel
jednovidový kabel
vstupní
impuls
výstupní
impulz
Obrázek 1.14: Ko nek to ry op tic ké ho ka be lu
konektor SC
konektor ST
ferule
(se záslepkou)





21
Příslušenství optických kabelů
Optickým kabelem přenáší data světelný paprsek, ale ze síťové karty počítače vystupují údaje ve
formě elektrických impulzů. Proto je na konci každého kabelu nutný převodník (transceiver). Jeho
úkolem je převod elektrických paprsků na světelné impulsy a naopak. Převodník bývá často
zabudován ve switchích. Switch pak má několik portů pro kroucenou dvojlinku a alespoň jeden port pro
optický kabel. Tím dojde k propojení obou kabelových soustav.
Dalším prvkem, který se využívá v optické kabeláži, je konvertor. Ten dovoluje napojit optický
kabel na kroucenou dvojlinku. Má tedy zdířku pro optický kabel a kroucenou dvojlinku. Jeho
elektronika zároveň převádí světelný paprsek na elektrické impulsy.
Optické kabely mají mnoho výhod: přenos dat na velké vzdálenosti (řádově kilometry), vysokou
kapacitu přenášených dat a rychlost 100 Mb/s. Další jejich výhodou je absolutní odolnost proti
všem elektromagnetickým rušením a vysoká bezpečnost přenášených dat (optické signály nejde
odposlouchávat).
Jejich hlavní nevýhodou je cena optické kabeláže. Vlastní kabel drahý není, ale ostatní prvky
kabeláže jsou již dražší. Složité a drahé je především konektorování.
Optické rozvody se většinou nepoužívají k připojování jednotlivých počítačů, kde by se jejich
montáž prodražila. Najdeme je v páteřních vedeních, která spojují jednotlivé sítě. Zde se využije jejich
rychlost, kapacita a přenos dat na velké vzdálenosti. Dále se používají k propojování síťových
segmentů mezi budovami. Důvodem je výše uvedená odolnost proti všem elektromagnetickým
rušením (např. bleskům) a galvanické oddělení budov.
Srovnání jednotlivých typů kabelů
Závěrem uvádím tabulku, v níž jsou shrnuty vlastnosti dříve popsaných kabelů.
Obrázek 1.15: Ty pic ké po u ži tí op tic ké ho ka be lu
optický kabel
síť 2
síť 1
Kabely





22
Kapitola 1: Hardwarové prvky sítí
Tabulka 1.6: Srovnání kabelů
Typ kabelu Výhody Nevýhody Použití
Kroucená dvojlinka Levná, jednoduchá montáž,
rychlost 100 a 1 000 Mb/s.
Musí se používat aktivní
prvek – switch.
Dnes standard.
Optický kabel Rychlost 100 a 1 000 Mb/s,
odolnost proti rušení,
přenos na dlouhé
vzdálenosti. Galvanické
oddělení spojovaných sítí.
Drahé příslušenství
a montáž (především
konektorů).
Pro propojování
jednotlivých sítí
nebo budov.
Trocha teorie
Pro další výklad je třeba vysvětlit některé teoretické pojmy nutné pro pochopení práce počítačových
sítí. Jde o základní principy práce, normy a uspořádání sítí.
Komunikace v sítích
Komunikace mezi stanicemi může probíhat podle dvou základních komunikačních modelů.
Sítě spojové (with connection)
Přesněji nazývané sítě s navazováním spojení. Před zahájením výměny dat je nutné mezi oběma
koncovými stanicemi navázat spojení. Koncové uzly v síti se musí nejdříve domluvit s aktivními
prvky a následně vytvořit kanál, prostřednictvím něhož budou přenášena data. Na našem
ilustračním obrázku vidíme příklad:
1. Nejdříve se vytvoří spojení stanice 1 – uzel A – uzel D – uzel E – stanice 2.
2. Poté se uskuteční přenos dat, která se přenášejí v souvislém proudu.
Tento způsob práce je typický pro telefonní sítě, u sítí LAN (s výjimkou sítě ATM) se s ním
ne setkáme.
Obrázek 1.16: Spojový přenos dat
stanice 1 stanice 2





23
Sítě nespojové (connectionless)
Sítě bez navazování spojení pracují tak, že přenášená data rozdělí na malé balíčky – pakety
(packet). Ty putují sítí, až dorazí k cíli. Samozřejmě, vše tak jednoduché není. O tom, kudy budou pakety
putovat, rozhodují jednotlivé uzly sítě. Ty si přečtou cílovou adresu, kterou si paket nese s sebou
(paket je popsaný v následující kapitole), a rozhodnou, kam paket pošlou. Každý paket tak může
putovat vlastní cestou, dokonce mohou pakety dorazi t do cíle ve špatném pořadí (např. paket 3 před
paketem 1). Ve skutečnosti je v sítích k dispozici řada aktivních prvků, kterými jsou pakety
filtrovány a usměrňovány – přepojovány. Tento způsob výměny dat je v sítích LAN typický, označujeme
jej jako přepojování paketů (packet switching).
Opět vidíme příklad na obrázku. Při přenosu dat ze stanice 1 do stanice 2 jsou data rozdělena na tři pakety.
Jejich trasa v síti je definována jednotlivými uzly. Uzel A rozhodne, zda paket pošle do uzlu B nebo D, bude-li
cílem uzel B, může pak paket putovat do uzlu D nebo C atd.
Paket
Z předešlého výkladu již víme, že přenášená data se v sítích dělí na malé části, balíčky – pakety.
Paket je tedy množina dat uzpůsobená k přenosu. (Soubor kopírovaný z jednoho PC do druhého je
nejdříve rozložen na pakety, přenes


       

internetové knihkupectví ABZ - online prodej knih


Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2017 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist