načítání...
menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Po stopách českých filmů a pohádek – Radek Laudin

Po stopách českých filmů a pohádek

Elektronická kniha: Po stopách českých filmů a pohádek
Autor: Radek Laudin

Průvodce obsahuje exteriéry i interiéry, které se objevily v českých filmech, pohádkách či seriálech. Autor opět seznamuje s krásnými místy, vhodnými na výlet, tentokrát ve 34 ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  115
+
-
3,8
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma tištěná forma

hodnoceni - 83.2%hodnoceni - 83.2%hodnoceni - 83.2%hodnoceni - 83.2%hodnoceni - 83.2% 100%   celkové hodnocení
3 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » FRAGMENT
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF
Upozornění: většina e-knih je zabezpečena proti tisku a kopírování
Médium: e-book
Rok vydání: 2017
Počet stran: 167
Rozměr: 21 cm
Úprava: barevné ilustrace, mapy
Vydání: 1. vydání
Skupina třídění: Film. Cirkus. Lidová zábava
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-253-3159-0
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Průvodce obsahuje exteriéry i interiéry, které se objevily v českých filmech, pohádkách či seriálech. Autor opět seznamuje s krásnými místy, vhodnými na výlet, tentokrát ve 34 kapitolách. Zve na návštěvu míst, kde se natáčely např.: Tři bratři, Anděl páně, S tebou mě baví svět, Okresní přebor, Páni kluci, Trhák, seriál Comeback a další. Každá kapitola obsahuje popis místa, informace o filmu, fotografie a mapku. Tipy na výlety po místech v České republice, kde se natáčely známé filmy, pohádky a seriály.

Popis nakladatele

Zažijte atmosféru zámků, po kterých se procházely Popelka nebo princezna Lada. Vstupte do chalupy, ze které vyrazili za dobrodružstvím hrdinové pohádky Tři bratři nebo vystoupejte na hrad, kde pykal za svou ješitnost Anděl Páně. Obdivujte krásu vesnických stavení ze seriálu Doktor Martin nebo noblesu a atmosféru interiérů, ve kterých se natáčel seriál První republika. Vstupte zkrátka do míst, která důvěrně znáte, ale osobně jste je ještě nenavštívili.

(kam na výlet?)
Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Radek Laudin - další tituly autora:
 (e-book)
Chalupáři stříbrného plátna Chalupáři stříbrného plátna
Památná místa Járy Cimrmana -- Tady všude byl, tady všude šel… Památná místa Járy Cimrmana
 (e-book)
Památná místa Járy Cimrmana -- Tady všude byl, tady všude šel… Památná místa Járy Cimrmana
Po stopách českých filmů a pohádek Po stopách českých filmů a pohádek
Procházky Prahou filmovou Procházky Prahou filmovou
 (e-book)
Procházky Prahou filmovou Procházky Prahou filmovou
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Po stopách českých

filmů a pohádek

Vyšlo také v tištěné verzi

Objednat můžete na

www.fragment.cz

www.albatrosmedia.cz

Radek Laudin

Po stopách českých filmů a pohádek – e-kniha

Copyright © Albatros Media a. s., 2017

Všechna práva vyhrazena.

Žádná část této publikace nesmí být rozšiřována

bez písemného souhlasu majitelů práv.



Radek Laudin

Po stopách

ČESKÝCH FILMŮ

A POHÁDEK

Kam na výlet?


RADEK LAUDIN (1969) – narodil se a vyrůstal v Opa

tově a Třebíči na Vysočině. Nyní žije s rodinou v Jihla

vě. Od roku 2001 pracuje jako redaktor v příloze

MF DNES Vysočina, kde již některé články týkající se

míst, kde se v regionu natáčelo, publikoval. O českou

kinematografii se amatérsky zajímá od dětství. Sbírá

podpisy herců, režisérů a dalších osobností.


OBSAH

1. Tři bratři ............................7

2. Tři oříšky pro Popelku .............12

3. Jak vytrhnout velrybě stoličku,

Jak dostat tatínka do polepšovny ..17

4. S tebou mě baví svět .............21

5. Černí baroni ......................24

6. Anděl Páně 1 .....................30

7. Anděl Páně 2 .....................34

8. Policie Modrava ..................40

9. Okresní přebor ...................46

10. Bobule ...........................51

11. Musíme si pomáhat ..............56

12. Doktor Martin ....................61

13. Páni kluci. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 66

14. Comeback .......................72

15. Zlatí úhoři ........................77

16. Smrt krásných srnců ..............84

17. Krakonoš a lyžníci .................88

18. Na samotě u lesa .................92

19. Princezna se zlatou hvězdou na čele . 96

20. Sněženky a machři! ..............101

21. První republika ..................105

22. Jáchyme, hoď ho do stroje .......110

23. Jak svět přichází o básníky .......114

24. Trhák ...........................118

25. S čerty nejsou žerty ..............122

26. Pelíšky ..........................126

27. Svatební cesta do Jiljí ............130

28. O princezně Jasněnce

a létajícím ševci .................134

29. Dobrý voják Švejk,

Poslušně hlásím .................138

31. Vrah se skrývá v poli

30 případů majora Zemana ......143

33. Četníci z Luhačovic ..............150

34. Princ a Večernice ................156

35. Panna a netvor ..................161

36. Pane, vy jste vdova! ..............164

1.

Domem rodičů, kde vychovávali tři bratry, je středověký vodní mlýn Hoslovice

na Strakonicku. Odtud vyráželi do světa Vojtěch Dyk, Tomáš Klus a Zdeněk Piškula.

Tam se rozléhal praskot kloubů jejich otce v podání Oldřicha Kaisera.

TŘI BRATŘI

Jihočeský kraj / Hoslovice, Borkovická blata

bylo všechno. Jinak si vše potřebné pro svůj

život zařídili sami.

Vzdor jednoho z  bratrů přetrval ještě

dlouho po listopadovém pádu komunistic

kého režimu. O  svobodném životě Harantů

na malém prostoru zajímavě vypráví prů

vodkyně v mlýně.

V  lednu roku 2004 tam zemřel mlynář

Karel Harant. Ten už v padesátých letech od

mítal spolu s bratrem vstoupit do zeměděl

ského družstva. S  tímto přístupem zůstali

v Hoslovicích osamocení. Rodina byla už od

lýn s  pecí v  kuchyni má pozoruhod

nou historii spojenou s  jinými bratry.

Dnes tam chodí turisté, což bylo ještě na začátku roku 2004 něco nemyslitelného. Přitom jde o  nejstarší vodní mlýn v  Čechách. A velmi zachovalý.

Jenže po roce 1948 byl izolovaným os

trůvkem v  totalitním Československu, kde žili bratři Harantové. Neplatili daně, nevyřídili si občanské průkazy, nechodili nakupovat ani k doktorovi. Od příbuzných přijímali jen petrolej, aby si mohli svítit. A  taky sůl. To

M

Borkovická blata byla místem, kde stála chýše báby z mokřin v podání Jiřího Lábuse.

zvířat. Mlýn dokázali udržet v  chodu dlouhé

roky, při opravách různě improvizovali. Ještě

koncem sedmdesátých let osadili novou hří

del mlýnského kola. Začátkem osmdesátých

let ale přišla tak složitá závada, s níž už si nepo

radili. Mlýn se zastavil. V roce 1982 zemřel je

den z bratrů – František Harant. Ani před jeho

smrtí nezavolali doktora.

Bratr Karel tam další léta přebýval sám.

Nic na tom nezměnil pád komunistického

režimu v roce 1989.

Mlynáři ignorovali veškerý technický po

krok, takže poslední dochovanou úpravou byl

žentour za stodolou. Mlýn zůstal tak, jak vypa

dal po staletí. Odborníci později zjistili, že stro

my použité na stavbu stropu sýpky byly poká

ceny v letech 1568 a 1569.

Po smrti Karla Haranta koupil vzácnou

památku Jihočeský kraj a začalo se o ni sta

rat Muzeum středního Pootaví. Rozběhla se

rekonstrukce a  v  roce 2008 byl mlýn ote

vřen. Povedla se též obnova rybníka a mlýn

ského náhonu.

V  současnosti bývá tato památka ote

vřená od dubna do října. Konají se tam různé

akce s  tradičnímu řemesly. Kdo přijede au

tem, zaparkuje na určeném místě v  obci

a  dál pokračuje příjemnou procházkou až

přímo k mlýnu.

Ten si hned po rekonstrukci oblíbili fil

maři. Režisér Jan Svěrák tam točil domov tří války zvyklá spoléhat se jen na vlastní rozum a síly. Za protektorátu odmítala brát potravinové lístky. Na druhé straně neodváděla z mlýna dávky vlasti, kterou obsadil Hitler.

V podobném duchu pokračovali v době,

kdy se stal prezidentem Klement Gottwald. Bratry Karla a Františka proto pronásledovali. Nejprve je přemístili z  mlýna na Slovensko k Pomocným technickým praporům. Později dokonce skončili za mřížemi. Navíc je zbavili svéprávnosti. Přitom oni chtěli jen v klidu žít a pracovat tam, kde je vychovali rodiče.

Když se vrátili domů na „svobodu“, po

kračovali dál v tiché vzpouře. Žili si v mlýně po svém a  hospodařili. Nakonec jim jejich vzdor představitelé komunistického režimu tolerovali, což tehdy bylo značně neobvyklé. Bratři odmítli zavedení vody a  elektřiny do mlýna. Družstvo jim chtělo dát peníze za vyvlastněný dobytek. Oni si nevzali ani korunu. Zkrátka nechtěli od státu nic. Dál chovali krávy, kozy, drůbež. Hodně jedli jablka. Měli políčko, kde pěstovali obilí. To pak vymlátili cepem stejně jako herec Oldřich Kaiser v roli otce tří pohádkových bratrů.

Mimochodem cepem tam bušil před fil

movou kamerou i  správce mlýna Jaroslav Janout, který to umí výborně.

Zpět ale ke vzpurným mlynářům. Uměli si

poradit i  s  poškozenou střechou mlýna. Díry

látali slámou. Orali bez traktorů jen s  pomocí

V kuchyni mlýna sedávali skuteční bratři

Harantové i filmoví sourozenci z pohádky. Ještě v roce 2004 byl mlýn ve špatném stavu, po opravě vypadá velmi dobře.

v ní herec Jiří Lábus, představitel báby. Kočár

tam stejně nakonec dojet nemohl. Tak tam

dovedli jen koně, aby to vypadalo, že král

v podání Davida Matáska opravdu k mokřině

dojel kočárem. Dojem umocnil předešlý zá

běr, kdy kočár mizel v  temném lese. Bába

pak sice dala králi recept k narození děťátka,

následně ale s hořkostí „smůlu zamíchala do

křtin a štěstíčko zakalila“. Do mokřin pak zaje

li i bratři. Na radu Tomáše Kluse odmítli smr

telný lektvar od báby. Té nakonec zezelenal

jazyk a mokřina ji navždy pohltila a proměni

la v ropuchu.

Chýši filmaři postavili na polystyrenové

pontony, které zalepili do látky. Tím zabráni

li odlupování kuliček z  polystyrenu. K  stavi

telské práci potřebovali loďky, které pak vyu

žili i  při samotném natáčení. Po dokončení

práce chýši rozebrali a vše z přírodní památ

kové rezervace odvezli.

Borkovické rašeliniště je pro turisty celo

ročně přístupné. Vede tam více než pětikilo

metrová značená stezka. Přímo v  místech

natáčení pohádky jsou dřevěné chodníky.

Z nich je pěkný rozhled na vodní plochu. bratrů uvnitř i  zvenku. Líbilo se mu, že tam byla i spousta zvířat. Jen hnůj si štáb musel přivézt svůj.

V  mlýně vznikala i  část jiných pohádek,

Kouzla králů nebo Vodník a Karolínka. Těžko si představovat, co by tomu všemu dnes řekli Harantovi.

Významné postavení má v  pohádce Tři

bratři zámek Hluboká nad Vltavou. Filmaři ho ale díky trikům přestěhovali do jiného prostředí, navíc mu přidělali věže. Jednou dokonce na Hluboké točili z vrtulníku. Záběry pak museli upravovat na počítači. Vymazali auta, otevřeli okna zámku. Nechtěně natočili i  dva lidi, kteří stáli na věži. A  tak je v  počítači „převlékli“ a  udělali z  nich komparzisty. Ti možná dodnes nevědí, že si zahráli v pohádce oscarového režiséra.

Když už se štáb pohyboval na zámku

Hluboká, hledal místo v blízkém okolí, kde by postavil chýši pro bábu z mokřin. Nebylo to snadné. Chtěli, aby k  zarostlé hladině mohl dojet i  kočár. Nakonec vybrali Borkovická blata asi třicet kilometrů od Hluboké blízko Soběslavi. Tam chýši umístili a  zabydlel se Tady hospodařil se ženou Oldřich Kaiser v roli otce tří bratrů.

Během procházky se návštěvníci z infor

mačních desek dozvědí, jak se v místě těžila

rašelina nebo co všechno tam žije a  roste.

Borkovické rašeliniště v  přírodě močálů

a bažin vznikalo před tisíci lety. Existuje i po

věst, že tam jeden hajný hodil vrata do poto

ka a  voda se rozlila všude kolem. To podle

legendy neprospělo okolnímu lesu a stromy

ve vodě začaly chřadnout až do strašidelné

podoby připomínající krajinu smrti.

A doložitelná fakta? Rašelina se tam těži

la od předminulého století. Usušené kusy

tehdy lidé používali na topení. Ve velkém se

na blatech těžilo od padesátých do sedm

desátých let minulého století. Mimocho

dem, název blat pochází pravděpodobně od

slova borek, což je vytěžený hranol rašeliny.

Blata jsou přírodní rezervací od začátku

osmdesátých let. Podle místních stojí za vi

dění v každém ročním období. A vždy je to

okouzlující zážitek.

Naučná stezka začíná asi tři kilometry od

Mažic, kde se dá i  zaparkovat auto. Jsou tam připraveni také na cyklisty. Lesní cestou můžou dojet k blatům, kde si kola zamknou a cesta po okruhu je k  bicyklům zpátky zavede. Nebo je můžou vést po dřevěných chodnících. Uvnitř zámku Žleby nedaleko Čáslavi žili David Matásek a Zuzana Norisová coby král s královnou. Filmaři vše spojili, takže zvenku dala jejich sídlu podobu Hluboká, interiéry poskytly Žleby.

11

vahou jsem spíš rapl, já to vím. V  pražském

skanzenu Řepora ten samý Pepa našel svou

lásku Marušku. Skanzen v  hlavním městě

mezi Stodůlkami a Řeporyjemi ukazuje lido

vou architekturu vrcholného středověku.

Točilo se i za pravého zimního počasí na Ješ

tědu, konkrétně záběry s  dvanácti měsíčky.

I z lednové vichřice přinesla Maruška jahody

i jablka.

A  na Drážďanské vyhlídce u  Sněžníku

přijížděli bratři na koních k zarostlému zám

ku se zakletou princeznou. Ve skutečnosti

v tom místě na Děčínsku u hranic s Němec

kem žádný zámek není.

Oblíbená pohádka Tři bratři vznikala i na

dalších pozoruhodných místech České re

publiky. Třeba uvnitř zámku Žleby nedaleko

Čáslavi žili David Matásek a Zuzana Norisová

coby král s královnou. Filmaři vše spojili tak,

že zvenku dala jejich sídlu podobu Hluboká

a  interiéry poskytly Žleby. Křtiny se točily

v  kladrubském kostele Nanebevzetí Panny

Marie nedaleko Stříbra v  Plzeňském kraji.

Tam kvůli bábě z mokřin poskakovaly žáby.

A  na velhartickém hradě zase vznikly

scény, kdy Vojtěcha Dyka v roli Pepy vyhodi

li z  hospody přímo do hnoje. Když předtím

dostal ránu pěstí, zazpíval si v omámení: Po

Kde se natáčelo:

V  mlýně v  Hoslovicích i  na Borkovických blatech. Pak také na Hluboké, zámku Žle

by, v kladrubském kostele Nanebevzetí Panny Marie nedaleko Stříbra, na Ještědu či

v pražském skanzenu Řepora.

Co se ještě točilo v Hoslovicích:

Kouzla králů, Vodník a Karolínka

Co je v okolí:

Rozhledna Hoslovice poskytuje kruhový výhled na šumavské vrcholky, Horažďovic

ko, Strakonicko. Vidět je například i vrchol Boubína a hrad Kašperk.

Noc na Karlštejně

Rok výroby:

1973

Režie:

Zdeněk Podskalský

Hlavní role:

Vlastimil Brodský,

Jana Brejchová,

Jaromír Hanzlík

Tři bratři

Rok výroby:

2014

Režie:

Jan Svěrák

Hlavní role:

Vojtěch Dyk,

Tomáš Klus,

Zdeněk Piškula

2.

12

Kdo chce prozkoumat místa, kde se točila pohádka Tři oříšky pro Popelku,

musí zamířit na západ republiky do Plzeňského kraje. V okrese Klatovy

leží město Švihov. Blízko jeho centra stojí gotický vodní hrad.

Právě ten ve filmu představoval statek, na němž žila Popelka s macechou

a sestrou Dorou. Přesně tady princ zkoušel dívkám malinký střevíček,

aby ho nakonec nazul té pravé – krásné Popelce.

F

TŘI OŘÍŠKY PRO POPELKU

Plzeňský kraj / Švihov, Onen Svět u Železné Rudy

cely se domů od zubaře ze Švihova. Cesta

tam vede do kopce. Paní Spilkové vytrhli zub

a  rána ještě tak bolela, že jí po tvářích tekly

slzy. Během bolestiplné cesty zasněženou

krajinou viděla filmový štáb, který natáčel

slavnou Popelku. Václav Vorlíček zrovna reží

roval scénu u stodoly, která byla Popelčinou

tajnou skrýší. V  ní za dohledu sovy Rozárky

rozlouskávala oříšky. Tato „bouda“, jak říkají

místní, byla před několika lety zbourána. Stá

la blízko silnice mezi Švihovem a Mezihořím

(při cestě od Švihova po levé straně). Dnes

je  na jejím místě mezi ovocnými stromy

ilmová konírna, kde měla hlavní hr

dinka ustájeného svého bělouše Ju

ráška, slouží jako výstavní sál. Na Švihově

vznikl i záběr, jak Popelka vyjíždí ze stodoly.

Štáb režiséra Václava Vorlíčka si nádvoří hra

du před natáčením náležitě upravil. Postavil

například dřevěné schodiště, po němž se

chodilo do domu.

Natáčelo se i  v  okolí Švihova, například

ve tři kilometry vzdáleném Mezihoří.

Místní obyvatelka Anna Spilková jednou

v  zimě na začátku sedmdesátých let tlačila

kočárek s  dvouletou dcerou Miluškou. Vra

Přesná místa v lesích

a loukách se obtížně

popisují. Místní

pamětníci umí poradit,

kde jaká scéna

s Popelkou vznikla.

Tady musí mít

pohádkový turista

detektivního ducha. osamělá chata. Ještě když bouda stála, chodily si k  ní hrát děti ze Švihova a  Mezihoří. Doma vždycky řekly, že jdou k  „Popelce“. Anna Spilková tenkrát nemohla tušit, jak slavná pohádka vzniká kousek od jejího domu.

Jen o kousek dál těsně za Mezihořím je rybník. U něj se natáčela další slavná scéna. Do ledové rybniční vody se vyklopily s kočárem macecha a  Dora přestrojená za Popelku. Hráz se stromořadím se ani po letech od natáčení příliš nezměnila. V  místě, kde se Dora s macechou nedobrovolně vymáchaly, udělali později dřevěný můstek do vody. Představitelka Dory Dana Hlaváčová vzpomínala na tento záběr jako na nejhorší. Do vody naskákali místo herců kaskadéři. Carola Braunbock, která hrála macechu, do rybníka ale taky nakonec vstoupila. Pod sukněmi měla speciální oblečení. Dana Hlaváčová byla tehdy v  jiném stavu, a  tak se všechno natočilo tak, aby do vody nemusela vůbec.

Anna Spilková vzpomínala, že se na polích u její rodné vsi točila i honička prince za kočárem. Při jízdě sněhem si tehdy jeden z  koňů zlomil nohu. Stalo se to mezi rybníkem a blízkým lesem.

Mimořádně oblíbená pohádka se zčásti natáčela i  v  Německu, konkrétně na loveckém zámku Moritzburg nedaleko od českých hranic. Leží uprostřed rybníků zhruba patnáct kilometrů od Drážďan severozápadním směrem. U  této romantické stavby se čtyřmi kulatými věžemi jsou známé schody, na kterých Popelka ztratila střevíček.

Libuše Šafránková se měnila do Popelky i v místě zvaném Onen Svět nedaleko Železné V tomhle rybníku nedaleko Mezihoří skončila macecha i Dora přestrojená za Popelku.

Lesní scény Popelky se točily blízko Čachrova.

Asi i leckterý zahraniční milovník pohádky

by se rád prošel místy, kde se honili

Libuše Šafránková a Pavel Trávníček.


14

vá, protože v  jeho blízkosti udělali silničáři

asfaltovou cestu.

Silnice z Čachrova k Železné Rudě protíná

i místo zvané Jesení. Na loukách se tam točil

závěr filmu. U Javorné v ledové potoční vodě

prala Popelka prádlo. Blízko Onoho Světa

a Jesení vznikl i hon na lišku, v němž účinko

vali členové jezdeckého oddílu z Klatov.

Liška patřila Jiřímu Řehulkovi. „Původní

liška, kterou si filmaři opatřili, bohužel pošla,

takže ji využili pouze na natáčení scény, kde

liška leží mrtvá. Ostatní točila naše Fifina,“

vysvětlil Jiří Řehulka před lety v MF DNES.

Liška po natáčení zmizela. „Objevili jsme

ji až za rok, ale bohužel zastřelenou. Bylo jí

deset let, a protože jsme ji měli od narození,

chovala se spíše jako pes než liška,“ dodal Jiří

Řehulka.

U  Javorné vylezla Popelka na strom

a vedla s princem půvabný dialog: „Povídám

ti, poď dolů!“ „Povídám ti, poď nahoru!“

Jít po stopách Popelky v  okolí Javorné,

Jesení a Onoho Světa vyžaduje od filmového

turisty v  první řadě silný vztah k  pohádce.

Nutné je mít i  detektivního ducha a  potkat

ochotného místního pamětníka, který poradí Rudy. Onen Svět je součástí městysu Čachrov a nachází se osmnáct kilometrů jižně od Klatov, na odbočce ze silnice Klatovy–Běšiny– Železná Ruda.

V  době natáčení se přivážel sníh na

Onen Svět nákladními auty. Pojízdné sněhové dělo ho pak rozprašovalo. Prokřehlá představitelka Popelky se chodila zahřívat do kabiny vozu.

Tři oříšky cvrnkly do nosu Vladimíra

Menšíka nedaleko Javorné na Klatovsku. Klimbal a  kůň jej táhl úvozem v  místě zvaném U  Obrázku. Rozpustilý princ mu tam sestřelil hnízdo na hlavu. Králův syn pobíhal v  zasněženém lese se zlatavým kloboukem na hlavě. V tu chvíli ještě netušil, že vlastně trefil kuší dárek pro Popelku.

Javorná leží blízko Čachrova na silnici

spojující Klatovy a Železnou Rudu. Křižovatka U  Obrázku s  turistickým rozcestníkem je dva a  půl kilometru od Javorné po žluté značce. Několik desítek metrů odsud je úvoz zařízlý do terénu v  lese. Tam řekl Vladimír Menšík coby probuzený čeledín Vincek památnou větu: „Dyť já na tebe holka málem zapomněl.“ Úvoz už se dnes téměř nepoužíČasopis Kino také popsal natáčení honu na lišku. Aby psi běželi, nahradil lišku zajíc. Ani toho nechtěli honit a vraceli se k paničkám za kameru. „Místo zajíce by ho spíš zajímal balonek,“ řekla jedna z paniček režisérovi. s cestou. Těsně před výpravou je dobré znovu si film pustit a oživit si některé scény.

S  příběhem o  Popelce je nyní spojené i město Počátky na Pelhřimovsku. V roce 2015 se tam oženil herec Pavel Trávníček, představitel prince. Od léta následujícího roku začalo na stejném místě fungovat stálé Muzeum Popelka pro fanoušky tohoto mimořádně oblíbeného filmu.

Nachází se v  Letohrádku svatý Vojtěch, což je hotýlek zasazený do doby první republiky. Nejstřeženějším exponátem výstavy je původní a velmi vzácný scénář Popelky, který dostal před natáčením právě Trávníček.

Díky němu se dá třeba zmapovat, jak přesně tehdy vypadal natáčecí den v  úterý 13. března 1973. Vznikala scéna, kdy král s královnou jedou v kočáře na zámek a mluví s  princem, který vedle nich sedí na koni. Všude kolem je sníh.

„Však ti spadne hřebínek, až tě oženíme. Zkrotli i  jinačí bouřliváci,“ říká král princovi. Podle Trávníčkova scénáře se vše natáčelo na staré silnici před Železnou Rudou. Celý štáb měl tehdy v chladném dni k obědu hovězí polévku a karbanátky.

V  počáteckém letohrádku vítá návštěvníky známá melodie z  filmu ještě předtím, než vstoupí do muzea. U rybníka je tam kočár s fotkami macechy a její dcery, jak ztroskotaly v ledové vodě.

Uvnitř jsou k  vidění kostýmy, rekvizity. V  malém kině běží německý dokumentární film o vzniku slavné pohádky. Německý komentář je přeložen do češtiny, na natáčení vzpomínají herci hlavních rolí. Zajímavé informace se na výstavě týkají také vzácných hudebních nástrojů z Německa, které se objevily před kamerou v plesových scénách.

Některé z exponátů mají pořadatelé zapůjčené ze zámku v  německém Moritzburgu, kam šla v  pohádce Popelka na ples.

Blízko tohoto rozcestníku je úvoz,

kde oříšky cvrnkly do nosu

Vladimíra Menšíka.


16

Kde se natáčelo:

Na hradě Švihov i v nedalekém Mezihoří. Také blízko Javorné a Čachrova.

Co se ještě natáčelo na hradě Švihov:

Šašek a královna

Co je v okolí:

Muzeum železničních drezín v Čachrově je přístupné převážně o víkendech a vždy

po předchozí dohodě.

Noc na Karlštejně

Rok výroby:

1973

Režie:

Zdeněk Podskalský

Hlavní role:

Vlastimil Brodský,

Jana Brejchová,

Jaromír Hanzlík

Tři oříšky pro Popelku

Rok výroby:

1973

Režie:

Václav Vorlíček

Hlavní role:

Libuše Šafránková,

Pavel Trávníček,

Vladimír Menšík

Na výstavě jsou též informace o méně zná

mějších hercích, kteří v  pohádce hráli. Prin

cova přítele Vítka ztvárnil Jaroslav Drbohlav,

jenž zemřel v  pouhých osmatřiceti letech

kvůli těžké cukrovce. Bylo to dvanáct let po

natáčení Popelky.

Macechu dabovala Jaroslava Adamová.

Přitom Němka Carola Braunbocková, před

stavitelky macechy, česky uměla.

Narodila se totiž ve Všerubech u  Plzně.

Její rodina byla po válce odsunuta, to jí bylo

21 roků. Zemřela pět let po natočení Popel

ky v pouhých čtyřiapadesáti letech.

A  představitelka královny Karin Lescho

vá působila v té době v drážďanském diva

dle. Režisérovi Václavu Vorlíčkovi ji doporu

čil její kolega Rolf Hoppe, který byl vybrán

do role krále. Rodačka ze švýcarského Cury

chu Karin Leschová se během natáčení slav

né pohádky vdala za divadelního intendan

ta Hanse Dietera Mädeho. Ten se stal

v  roce  1976 šéfem společnosti DEFA, která

ve východním Německu vyráběla filmy.

Jeho žena tam už ale nic nenatáčela.

Rok po Popelce ještě stihla televizní snímek

Případ s  duchy a  pak se stáhla do ústraní.

V  té době jí bylo 39 let. V  současnosti

žije v  blízkosti Berlína, její muž zemřel

v  roce  2009. V  pohádce jí propůjčila hlas

Květa Fialová.


3.

Rodinné komedie Jak vytrhnout velrybě stoličku a Jak dostat tatínka do polepšovny

patří do zlatého fondu České televize.

L

JAK VYTRHNOUT

VELRYBĚ STOLIČKU,

JAK DOSTAT

TATÍNKA DO POLEPŠOVNY

Královéhradecký kraj / Vesec u Sobotky, Špindlerův mlýn

etní prázdninový příběh se z  velké

části natáčel u  města Sobotka v  Čes

kém ráji. Vesnice, kde Luděk Sobota opravo

val s  kamarády hasičskou Máňu, je Vesec

u  Sobotky. Obec vznikla ve 12. století a  má

značné množství staveb lidové architektury.

V  roce 1995 byl Vesec vyhlášen vesnickou

památkovou rezervací.

Vašek (Tomáš Holý) jezdil nakupovat

s tátou Lubošem (František Němec) zkratkou

Hotel ve Špindlerově Mlýně, kde se malý Vašek s maminkou v zimě ubytovali.


18

K Věžáku chodila Anna (Jana Preissová),

která se nemohla smířit s tím, že její syn Va

šek leze se svým tátou Lubošem na skály.

Kolem rybníka vede Věžickým údolím turis

tická stezka a na skalních věžích je okouzlují

cí vyhlídka přístupná malou pěšinou od hrá

ze. Devítihektarový Věžák s  písčitým dnem

je největším rybníkem Podtrosecké sousta

vy, do které se řadí i  rybníky Nebák, Krčák

a Rokytňák. Rozhodně také stojí za vidění.

K Věžáku se nejlépe dostanete po silnici

z Libošovic směrem na už zmiňované Krčko

vice. Libošovice se nacházejí jen necelé dva

kilometry od Sobotky. Auto se dá odstavit na

malém parkovišti u silnice před rybníkem.

Obtížněji dostupná je chalupa, na které

dědeček (Josef Karlík) přivítal svého vnuka v nedalekých Krčkovicích (scéna u hospody doleva). Natáčelo se i  na mostku u  Podsemínského mlýna. Známá pasáž – „Hele, vodník, a říká mi Fando!“ – vznikla u rybníku Vidlák. Skála Dračí zub, na kterou táta s klukem tajně lezli, se ve skutečnosti jmenuje Skaut, případně Skautská věž. Leží v  Hruboskalsku na takzvané Sahaře, asi tři sta metrů od skutečného Dračího zubu.

Režisérka Marie Poledňáková si vybrala

i Věžický rybník, označovaný jako Věžák. Říká se o něm, že je to nejkouzelnější rybník Českého ráje. Přímo z vody vystupují pískovcové skály, které se odrážejí ve vodní hladině. Působí to úchvatným dojmem. Rybník je magnetem nejen pro filmaře, ale i pro malíře a fotografy. Sídlo horské služby, kde pracoval Vaškův táta, je dnes chata Dias na adrese Špindlerův Mlýn – Svatý Petr 143. Kdysi tam opravdu sídlila horská služba.

Tomáši Holému, že za dobrodružstvím ne

musí jezdit daleko do ciziny, protože

největší divy přírody často leží na dosah

ruky.

„Umět se rozhlížet kolem sebe, to je celý

tajemství správnýho dobrodruha,“ říkal

s úsměvem synkovi. A své budoucí manžel

ce Anně (Janě Preissové) tam před stanem

sliboval pokojíček, až jí bude přecházet zrak.

„Ano, ty záběry na kolech se točily tady

u nás na cestě mezi Martinicemi a Skorano

vicemi,“ řekl před lety hrdě Jaroslav Jelínek

z Martinic.

Jízdu po hrázi natočila Marie Poledňáko

vá u Koňského rybníka nedaleko Skoranovic.

Dva dny před Vánocemi v roce 2014 byl

vypuštěný. „Dneska je z toho rybníka už jen

louže, před lety se tam naplavilo bahno

z pole. Navíc vichřice kdysi pokácela na hrázi

několik stromů, které jsou vidět v tom filmu,“

popsal traktorista ze Skoranovic, který tehdy

jel po stejné cestě jako kdysi rodinka na ko

lech.

Když tam štáb v  roce 1978 natáčel, šlo

o  poslední exteriérové scény celého filmu.

V té době už měla režisérka Poledňáková ho

tové všechny záběry z Českého ráje. Na Vyso

čině filmování pod širým nebem končilo.

Tomáš Holý už měl se svými filmovými

rodiči pevný vztah i  mimo kameru. A  těžce

nesl, že se měl z  Vysočiny do Prahy vracet

z  natáčení jiným autem než oni. Nakonec

mu Marie Poledňáková zařídila, aby jeli

všichni tři spolu.

Pokud bychom chtěli cestu filmové ro

dinky převést do reality, jeli z Prahy na Vyso

činu 87 kilometrů a pak do Českého ráje na

chalupu k  dědovi dalších 150 kilometrů.

Před kamerou na to měli dva dny.

Zatímco v  Českém ráji už každoročně

chodí po stopách „Polepšovny“ houfy turis

tů, na Vysočině se toto spojení v cestovním

ruchu nevyužívá. Přitom tento severní cíp a kde ho později osprchoval ledovou vodou z  pumpy. Prázdninové sídlo z  populární rodinné komedie před časem marně hledal deník Blesk. Pak zveřejnil výzvu, že po roubence pátrá. Do redakce se za pár dní ozvala Božena Janatková ze Sobotky, která se ve slavné chalupě narodila. Hledané místo je kousíček od Sobotky, a to na samotě zvané Na Koutech.

Vysvětlení paní Janatkové, jak se tam

dostat ze Sobotky, je přesné. „Pojedete k  zámku Humprecht a  před Vescí se dáte doprava – směr Rytířova Lhota. Potom kousíček z  kopečka. Pak v  ostré zatáčce vpravo na polní cestu. Dál úvozovou cestou. Neuhněte, rozvětvuje se. Až kde po pravé straně končí les, dáte se zase vpravo. Pojedete a  dlouho nic. Budete se prodírat stromy, až uvidíte jeden domek. A  když pojedete dál, jste tam!“

Chalupu měla rodina paní Janatkové od

roku 1966, později ji prodala. Dnes je chaloupce už asi sto padesát let.

Většina milovníků tohoto filmu nejspíš

netuší, že kromě Českého ráje vznikal i  na Vysočině. Konkrétněji na Pelhřimovsku v okolí Martinic u Onšova.

Jde o tu část ze začátku filmu, kdy rodiče

jedou s malým Vaškem na kolech za dědou na prázdniny. Před nimi běží jejich pes. Hraje hudba, svítí slunce z  modré oblohy a  lehce vane vítr.

Režisérka Marie Poledňáková pro tyto

záběry dlouho nemohla najít romantické cesty, jaké si představovala. O  exteriérech v  Českém ráji měla jasno. Jízdu na kolech k dědovi na chalupu ale chtěla mít bez skal a bez sloupů s elektrickým vedením. A pod Hrubou skálou bylo tehdy hodně drátů ve vzduchu.

Nejvhodnější se nakonec filmovému

štábu zdála krajina u Martinic. František Němec tam v roli Luboše vysvětloval Vaškovi –

20

Kde se natáčelo:

Televizní film Jak dostat tatínka do polepšovny se z velké části natáčel u města So

botka v  Českém ráji. Vesnice, kde Luděk Sobota opravoval s  kamarády hasičskou

Máňu, je Vesec u Sobotky v Královéhradeckém kraji. Scéna „u hospody doleva“ vznik

la v Krčkovicích.

Co se ještě natáčelo ve Vesci:

Jára Cimrman ležící, spící, Přijela k nám pouť

Co je v okolí:

Muzeum Fráni Šrámka v Sobotce. Tvoří ho dvě místnosti – obývací pokoj a pracovna

s knihovnou. Další částí památníku je výstavní a přednášková síň. K vidění je osobní

pozůstalost – korespondence, fotografie a rukopisy.

Noc na Karlštejně

Rok výroby:

1973

Režie:

Zdeněk Podskalský

Hlavní role:

Vlastimil Brodský,

Jana Brejchová,

Jaromír Hanzlík

Jak vytrhnout

velrybě stoličku,

Jak dostat tatínka

do polepšovny

Rok výroby:

1977, 1978

Režie:

Marie Poledňáková

Hlavní role:

Tomáš Holý, Jana Preissová,

František Němec

nou krajinou jede vlak, vznikla na trati ve

doucí k tomuto horskému městečku.

Vašek s maminkou bydleli v dnešním hor

ském hotelu Olympie, který má adresu Špin

dlerův Mlýn  – Svatý Petr 56. Z  hotelového

bazénu tam teď mají výhled přímo na krko

nošské svahy. Sídlo horské služby, kde praco

val Vaškův táta, je dnes chata Dias na adrese

Špindlerův Mlýn  – Svatý Petr 143. Kdysi tam

opravdu sídlila horská služba. Majitelé chatu

v současnosti pronajímají lyžařům.

Pelhřimovska rozhodně stojí za návštěvu

nejen kvůli romantické krajině. Třeba již zmí

něná vesnička Skoranovice, která patří pod

Martinice, byla kdysi velkou a  významnou

obcí. Ležela na důležité cestě z Prahy do Víd

ně. A velký Martinický rybník oceňují hlavně

rybáři.

Druhý – „zimní“ – film Jak vytrhnout vel

rybě stoličku vznikl v  Krkonoších. Záběry

z nádraží byly natočeny ve stanici v Rokytni

ci nad Jizerou. Poetická scéna, kdy zasněže

21

4.

Veselohra století S tebou mě baví svět patří mezi filmy,

při jejichž zrodu štáby hodně cestovaly.

Režisérka a autorka filmu Marie Poledňáková

si pro exteriéry vybrala Krkonoše, Jeseníky a Prahu.

S TEBOU MĚ BAVÍ SVĚT

Královéhradecký kraj / Krkonoše – Dolní Dvůr u Vrchlabí

Moravskoslezský kraj / Jeseníky – Karlova Studánka

Ve skutečnosti vznikaly veleúspěšné kome

diální scény v  Krkonoších a  Jeseníkách. Za

čátek a konec filmu se točil v Praze.

Jako vila rodiny Horákových  – Jany

Šulcové a  Júlia Satinského  – posloužil vý

stavní rodinný dům v Půlkruhové ulici v Pra

ze-Vokovicích. Scéna v  cukrárně se točila

šechna místa natáčení pečlivě zma

povali skalní fanoušci této komedie,

kteří mají dokonce své vlastní internetové

stránky, jejichž adresa je: stmbs.zde.cz. Scé

nář filmu předepisoval, že celá výprava ve

dená otcovským triem Július Satinský, Vác

lav Postránecký a Pavel Nový jede do Beskyd.

V

21

Chalupa, v níž

otcové zocelovali

své děti na zimní

dovolené, je

dovedně ukryta

v krásné

krkonošské

přírodě.

Nejpůvabnější části snímku patří neod

myslitelně k „beskydské“ chalupě Apalucha.

Ta stále stojí sedm kilometrů od Vrchlabí

v Krkonoších, konkrétně u Dolního Dvora na

Zlatém návrší.

Štáb úspěšné režisérky bydlel tehdy na

začátku osmdesátých let v nedalekém hotelu

Morava. Z něj je ve filmu uhelný sklep, kterým

prolétla Jana Šulcová poté, co šlápla do na

chystané pasti. Kdo by chtěl v  Moravě pře

spat, zaplatí v  zimě čtyři sta třicet korun za

noc a v létě ještě o něco méně.

Dolní Dvůr a jeho okolí je častým cílem

lyžařů. V okolí jsou sjezdovky s vleky pro po

kročilé i  začátečníky, což by možná uvítal

filmový otec Michal (Václav Postránecký),

který i  se svou kvalitní lyžařskou výbavou

neslavně skončil v kadibudce.

V údolí tu protéká horská říčka. V zimě se

dá v  Dolním Dvoře absolvovat romantická

projížďka na saních tažených koňmi. Chalupa Apalucha. Co se dělo v jejím okolí znají miliony filmových diváků. Chalupa stojí v prudkém kopci. Kdo k ní jde pěšky, podá slušný sportovní výkon. rovněž v  metropoli, a  to na rohu Rytířské a Železné ulice u Stavovského divadla.

Jako zdravotnický areál, kde pracuje

Albert Horák jako chirurg a jeho žena Kateřina jako rehabilitační sestra, byla zvolena nemocnice na Bulovce. Výprava odjížděla z hlavního vlakového nádraží v Praze.

23

Kde se natáčelo:

Zlaté návrší u Dolního Dvora je v Krkonoších sedm kilometrů od Vrchlabí v Králové

hradeckém kraji. Točilo se i v Karlově Studánce v Je seníkách u Slezského domu. Karlo

va Studánka leží sedmnáct kilometrů od Bruntálu v Moravskoslezském kraji. Z Brun

tálu se jede přes Staré Město a Podlesí (www.dolnidvur.cz, www.kstudanka.cz).

Co je v okolí:

Ve Vrchlabí v kulturním domě Střelnice se točil film Miloše Formana Hoří, má panen

ko (www.muvrchlabi.cz). A třináct kilometrů od Vrchlabí je Špindlerův Mlýn, kde se

točily exte rié ry filmu Homolka a  tobolka (www.spindleruv-mlyn.cz). Lázně Karlova

Studánka v Jeseníkách nabízejí řadu léčebných procedur (www.kstudanka.cz).

Noc na Karlštejně

Rok výroby:

1973

Režie:

Zdeněk Podskalský

Hlavní role:

Vlastimil Brodský,

Jana Brejchová,

Jaromír Hanzlík

S tebou mě baví svět

Rok výroby:

1983

Režie:

Marie Poledňáková

Hlavní role:

Július Satinský,

Václav Postránecký,

Pavel Nový

Ne všechny zimní scény se ale natočily

v  Krkonoších. Noční úniky Pepy (Pavla

Nového) do hotelu k  jeho ženě zpěvačce

(Zdeně Studénkové), končily až ve vzdále

ných Jeseníkách. Konkrétně v  krásném his

torickém lázeňském sídle, které stojí v Karlo

vě Studánce a jmenuje se Slezský dům.

Byl postaven v  letech 1909–1913 a  pů

vodně nesl název Lotrinský dům. V devade

sátých letech byl zrekonstruován. Pokud by

sem tedy Pavel Nový vyrážel za dobrodruž

stvím z  Dolního Dvora a  chtěl se do rána

vrátit, potřeboval by místo běžek vrtulník.

Obě sídla od sebe totiž dělí sto osmdesát

osm kilometrů.

Roh pražských ulic Rytířské a Železné.

Tady se točila scéna v cukrárně.

24

Při plánování výletu na zámek Zelená Hora, kde vykřikoval povely

Pavel Landovský jako major Terazky, je třeba dlouhodobá příprava.

Slavná památka je totiž většinu roku zavřená.

Otevírá se jen při výjimečných příležitostech nebo po předchozí domluvě.

O

ČERNÍ BARONI

Plzeňský kraj / Nepomuk, Klášter

některé postavy obsadili sami. Sirový se na

konec rozhodoval sám. Omezen byl pouze

časovým vytížením některých herců.

Filmu vyloženě prospělo, že obsadil tře

ba Miroslava Donutila. I  když se herec poz

ději svěřil, že na něj „armádní“ zámek půso

bil v  době natáčení depresivně. Přestože

čekal, že bude dva roky po listopadové revo

luci ještě v horším stavu.

Filmaři měli na zámku improvizované

zázemí. Než přijeli, muselo se vše připravit

tak, aby se dalo aspoň zatopit a  mohly se

používat toalety. Během natáčení i  sněžilo,

ale až potom, co měl štáb práce venku hoto

vé a filmoval uvnitř památky.

blíbený film tam vznikal od října

roku  1991 i  krátce po Novém

roce 1992. Původně mělo jít o seriál, ale na ten tvůrci nesehnali dost peněz. Na scénáři spolupracoval režisér Zdenek Sirový s autorem Miloslavem Švandrlíkem.

Museli vyškrtat některé části slavné

předlohy, protože by se do filmu nevešly. Dopředu počítali s tím, že někteří diváci budou brát krácení s těžkým srdcem. Filmovou podobu také tvůrci více přiblížili skutečnosti. Ta byla temnější, než jak události popsal Miloslav Švandrlík.

Režisér při obsazování rolí počítal s tím,

že čtenáři knížky si už ve svých představách Technické prapory sídlily na Zelené Hoře v padesátých letech. V současnosti je zámek otevírán jen zřídka.

mu z Francie. Zámek není trvale zpřístupně

ný, bývá za obvykle velkého zájmu otevřen

v  některých letních dnech. Kdo se chce na

Zelenou Horu podívat, měl by sledovat web

www.zelenahora.cz. Nebo se dopředu do

mluvit se starostou vesnice Klášter.

Třeba v  roce 2016 tam měli otevřeno

dva víkendy v srpnu. A na začátku července

besedoval s diváky herec Václav Postránec

ký, který si zahrál generála. Tématem byl sa

mozřejmě film Černí Baroni. Herec se na

místo natáčení vrátil poprvé po čtvrt století.

Vzpomínal třeba na režiséra Zdenka

Sirového, který zemřel tři roky po premiéře.

„Když jsem viděl, koho obsadil do snímku,

zjistil jsem, že jsem byl jediný, kdo sloužil na

vojně. Možná proto jsem ve filmu dostal tu

nejvyšší hodnost,“ vyprávěl. V areálu zámku

se znalcům filmu hned vybaví známé scény.

Třeba ta, kde Miroslav Donutil coby poručík

Troník dává z kazatelny kontrolní otázku na

kadenci samopalu vzor 24. Už tam ale není

k nalezení obraz „súdruha“ Jana Žižky, jemuž

nechal Terazky přimalovat „ľahký guľomet“.

Bizarní dílo vzniklo jen pro potřeby filmu.

Major Terazky se ve skutečnosti nejmeno

val Haluška, ale Andrej Gazda. Měl vysokou

postavu, byl to fešák. Jako bývalý dřevorubec

Historie Zelené Hory se píše dlouhá sta

letí. V  tom minulém nejprve vlastnil zámek Engelbert Ferdinand z  Auerspergu, který tam v  roce 1902 hostil později zavražděného následníka rakouského trůnu – Ferdinanda d’Este. V  roce 1911 byl zámek modernizován. Vznikly nové koupelny a  byl tam zaveden telefon. Engelbert Ferdinand prodal v  roce 1931 Zelenou Horu manželům Plavcovým z  Prahy. Ti zámek ještě ve třicátých letech prodali dál plzeňskému podnikateli a  poslanci Karlu Blažkovi. Jenže ten nezaplatil státu převodní poplatky a  zámek byl roku 1938 zkonfiskován. Tehdy začalo jeho dlouhé chátrání. V  roce 1939 se tam nastěhovalo německé vojsko. Armáda byla na kopci u Nepomuku i po válce. Technické prapory tam sídlily v padesátých letech. Vojenská část historie Zelené Hory skončila až v roce 1990.

Pak se tam vrátili rok poté jen herci

v uniformách, aby natočili film. V roce 1992 zámek převzala obec Klášter, která se nachází v  blízkém sousedství Nepomuku. Později začaly rekonstrukční práce, trvající řadu let. Obec zámek dvakrát pronajala soukromým společnostem, smlouvu s  nimi ale po čase ukončila. Naposledy se jednalo o  jistou firTudy přijížděl na kontrolu rozlícený Václav Postránecký, který si zahrál generála. Zhrozil se, když poznal, jací důstojníci tam velí.

Jednu z nejznámějších scén natočili Pavel

Landovský s Ondřejem Vetchým v těchto místech.

První měl na sobě uniformu, druhý župan.



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz – online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2020 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist