načítání...
menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Plísně v domě a bytě -- odstraňování a prevence - Kateřina Klánová

Plísně v domě a bytě -- odstraňování a prevence

Elektronická kniha: Plísně v domě a bytě
Autor: Kateřina Klánová
Podnázev: odstraňování a prevence

Možnosti odstranění a prevence plísní v domech i bytech. Výměna oken, zateplení a snaha šetřit energiemi na vytápění v kombinaci s nedostatečným větráním a vytápěním vedou ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  135
+
-
4,5
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma tištěná forma

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Grada
Dostupné formáty
ke stažení:
EPUB, MOBI, PDF
Zabezpečení proti tisku a kopírování: ano
Médium: e-book
Rok vydání: 2013
Počet stran: 104
Rozměr: 21 cm
Úprava: ilustrace (některé barevné)
Vydání: 1. vyd.
Skupina třídění: Ochrana budov
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
Nakladatelské údaje: Praha, Grada, 2013
ISBN: 978-80-247-4790-3
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Možnosti odstranění a prevence plísní v domech i bytech. Výměna oken, zateplení a snaha šetřit energiemi na vytápění v kombinaci s nedostatečným větráním a vytápěním vedou rozšířenému výskytu plísní v domech a bytech. Vliv na zdraví obyvatel je obrovský - alergie, zvýšená nemocnost, dýchací potíže atd. Aby byla plíseň opravdu odstraněna, je třeba odstranit příčiny výskytu vlhkosti a ochránit konstrukci (dřevěnou, zděnou nebo jinou) před jejím dalším nárůstem.

Popis nakladatele

Výměna oken, zateplení a snaha šetřit energiemi na vytápění v kombinaci s nedostatečným větráním a vytápěním vedou rozšířenému výskytu plísní v domech a bytech. Vliv na zdraví obyvatel je obrovský - alergie, zvýšená nemocnost, dýchací potíže atd. Většina majitelů tento problém řeší pouze použitím nevhodného prostředku, čímž dojde k likvidaci plísně, ale ta se za pár dnů objeví znovu. Aby byla plíseň opravdu odstraněna, je třeba odstranit příčiny výskytu vlhkosti a ochránit konstrukci (dřevěnou, zděnou nebo jinou) před jejím dalším nárůstem. Nevíte, jak na to? Pak vám poradí praktická příručka přední české odbornice na tuto problematiku. (odstraňování a prevence)

Předmětná hesla
plísně
Poškození staveb
ochrana budov proti mikroorganismům
Zařazeno v kategoriích
Kateřina Klánová - další tituly autora:
Plísně v domě a bytě -- odstraňování a prevence Plísně v domě a bytě
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

ODSTRAŇOVÁNÍ A PREVENCE

Kateřina Klánová

164

Plísně

v domě a bytě

• ZapouzdĖené úĀinné látky

• Formulace na bázi vody

• Nízké VOC

• Nižší koncentrace aktivních

látek

• Snížený dopad na životní

prostĖedí

• Vylepšená stabilita vĞĀi UV,

vysokým teplotám,

alkalickému prostĖedí

• Redukovaná toxicita

• Dlouhodobá úĀinnost

• PĖíznivý labelling

• Cenová dostupnost

Nová generace

dry À lm biocidĞ pro

výrobce stavebních hmot

ACTICIDE

®

MK

Kontaktujte nás:

BIOTECH Aditiva s.r.o.

Tel.: 800 331 135

www.biocidy.cz

THOR GmbH

www.thor.com

Používejte biocidní pĖípravky bezpeĀnĈ. PĖed použitím si vždy pĖeĀtĈte údaje na obalu a pĖipojené informace o pĖípravku.

Plísně v domě a bytě

KATEŘINA KLÁNOVÁ

16 4



Kateřina Klánová

ODSTRAŇOVÁNÍ A PREVENCE

GRADA PUBLISHING

Plísně

v domě a bytě


Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy

Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být repro

dukována a  šířena v  papírové, elektronické či jiné podobě bez předchozího písemného

souhlasu nakladatele. Neoprávněné užití této knihy bude trestně stíháno. Poděkování Za odborné konzultace děkuji RNDr. Jaroslavu Klánovi, CSc. Pracovnicím Informačního centra České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě a časopisu Tepelná ochrana budov děkuji za trvalý zájem o mou práci.

RNDr. Kateřina Klánová, CSc.

www.plisne.com Kateřina Klánová Plísně v domě a bytě odstraňování a prevence Vydala Grada Publishing, a.s. U Průhonu 22, Praha 7 obchod@grada.cz, www.grada.cz tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400 jako svou 5338. publikaci Odpovědná redaktorka Věra Slavíková Jazyková korektura Mgr. Pavlína Zelníčková Sazba Vladimír Velička Fotografie v knize z archivu autorky Fotografie na obálce z archivu autorky Odborná recenze: Doc. Ing. Elena Piecková, MPH, PhD. Doc. Ing. Jaroslav Solař, Ph.D. Počet stran 104 První vydání, Praha 2013 Vytiskla Tiskárna PROTISK, s.r.o., České Budějovice © Grada Publishing, a.s., 2013 Cover Design © Grada Publishing, a.s., 2013 Názvy produktů, firem apod. použité v  knize mohou být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků. ISBN 978-80-247-4790-3 TIRÁŽ ELEKTRONICKÉ PUBLIKACE: ISBN 978-80-247-8827-2 (elektronická verze ve formátu PDF) ISBN 978-80-247-8828-9 (elektronická verze ve formátu EPUB)

Obsah

Úvod ......................................................................................................................9

1 Zák ladní pojmy ................................................................................................10

1.1 V ýznam mikroskopických vláknitých hub – plísní v životě člověka ......11 1.2 S truktura a metabolismus houbové buňky ...................................................12

1.3 Výživa ...........................................................................................................................12

1.4 Biodegradace ............................................................................................................13

1.5 P odmínky pro život mikroskopických hub ....................................................14

1.5.1 Vlhkost ............................................................................................................14

1.5.2 Teplota ............................................................................................................16

1.5.3 Další požadavky ...........................................................................................16

1.6 R ozmnožování plísní ..............................................................................................16

2 Nega tivní vliv plísní na lidské zdraví ............................................................19

2.1 Onemocnění z budov ...........................................................................................20

2.2 A lergická onemocnění – mykoalergie .............................................................21

2.2.1 A lergická onemocnění vyvolaná plísněmi .........................................23

2.2.2 Diag nostika mykoalergií ...........................................................................24

2.3 Mykózy ........................................................................................................................24

2.4 Mykotoxiny ................................................................................................................25

2.5 T ěkavé organické látky ..........................................................................................27

3 P lísně z bytů a domů, které ovlivňují lidské zdraví ....................................29

3.1 Rod Alternaria ...........................................................................................................29

3.2 Rod Aspergillus .........................................................................................................30

3.3 Rod Cladosporium ...................................................................................................32

3.4 Rod Penicillium .........................................................................................................33

3.5 Další, v obytném prostředí méně často nalézané druhy plísní ..............34 Plísně v domě a bytě

4 V ýskyt plísní v prostředí ..................................................................................38

4.1 V ýskyt plísní ve venkovním prostředí ..............................................................38

4.2 V ýskyt plísní ve vnitřním prostředí zdravých budov ..................................39

4.3 V ýskyt plísní ve vnitřním prostředí místností

s porosty plísní na zdech ......................................................................................41

4.3.1 V liv stavebního materiálu a vlhkosti na růst plísní na zdech.......43

4.3.2 U volňování spor plísní do ovzduší ........................................................44

5 Hodnoc ení výskytu plísní v prostředí ...........................................................46

5.1 V yšetřování povrchů ..............................................................................................46

5.2 V yšetřování domácího prachu ...........................................................................46

5.3 V yšetřování ovzduší ................................................................................................47

5.3.1 H istorie vyšetřování plísní v ovzduší ....................................................47

5.3.2 A ktivní nasávání, sedimentační metody ............................................48

5.3.2.1 Aktivní nasávání .............................................................................49

5.3.2.2 Sedimentační metody .................................................................50

5.4 Hodnocení výskytu plísní v ovzduší .................................................................51

5.4.1 S tandardy v jiných zemích .......................................................................51

5.4.2 Hodnocení výskytu plísní v ovzduší v České republice .................52

6 P říčiny výskytu plísní v bytech a domech ....................................................53

6.1 Ha várie v objektech ................................................................................................53

6.2 S tavební závady .......................................................................................................55

6.3 Nevhodné užívání bytů a domů ........................................................................59

6.3.1 V lhkost ve vzduchu ....................................................................................60

6.3.2 Z droje vlhkosti pro ovzduší .....................................................................61

6.3.3 R osný bod ......................................................................................................62

6.3.4 Kondenzace vzdušné vlhkosti ................................................................62

6.4 Nejčast ější příčiny nevhodného užívání bytů a domů ..............................64

6.4.1 Vaření...............................................................................................................65

6.4.2 Sušení prádla v bytech ..............................................................................65

6.4.3 M alé prostory, způsob užívání jednotlivých místností,

nerovnoměrné vytápění...........................................................................67

6.4.4 Zař izovací předměty .................................................................................67

7 Zhoršení podmínek pro růst plísní ................................................................70

7.1 Vytápění ......................................................................................................................70

7.2 Větrání .........................................................................................................................71

7.3 V ysušování a odvlhčování zdiva ........................................................................74

7.4 Zateplování ................................................................................................................77

7.5 Další možnosti prevence ......................................................................................78

7.6 Jak v ybírat byt ..........................................................................................................79

8 P lísně na fasádách nových domů ..................................................................81

8.1 P říčiny výskytu mikroorganismů na fasádách ..............................................83

8.2 M ikroorganismy rostoucí na fasádách ............................................................83

8.2.1 V liv na lidské zdraví ....................................................................................85

8.2.2 V liv na stavbu ...............................................................................................85

8.3 P reventivní opatření ...............................................................................................85

9 Nápr avná opatření při výskytu plísní na pevných površích .....................88

9.1 Zák ladní požadavky na likvidaci plísní ............................................................88

9.1.2 Dezinfekce .....................................................................................................88

9.1.3 Prevence .........................................................................................................89

9.2 P ostup odstranění plísní ze zdiva v interiéru ................................................89

9.3 O dstraňování plísní z dalších míst .....................................................................90

9.4 Kdy v yhledat odbornou pomoc .........................................................................91

9.5 V ýběr vhodného přípravku ..................................................................................91

M alý slovníček lékařských pojmů .................................................................95

S eznam použité literatury a zdrojů ...............................................................97

Rejstřík ..............................................................................................................102 Úvod 9

Úvod

Člověk je součástí živé přírody. I plísně jsou její součástí. Plísně budou růst vždy tam, kde jim to člověk umožní. A v poslední době se docela snaží. Člověk i plísně.

Člověk si utěsňuje své obydlí ve snaze ušetřit peníze. A plísně toho využívají – jak někde najdou vlhkost, hned se tam zabydlí.

Máme nespočet informací, máme řadu norem a zákonů. Plísně je neznají, mají svůj život a nepromarní žádnou příležitost. Rozmnožují se a vytvářejí spory, aby se mohly rozšířit do všech míst, kde jim zabezpečíme dostatek vlhkosti. Produkují mykotoxiny a těkavé organické látky, které jim v přírodě slouží k boji s jinými živými organismy. I člověk je živý organismus.

Je mnoho otázek, na které neznáme odpověď.

Počká vzdušná vlhkost v ovzduší kuchyně s novými okny v zimě, než kuchařka uvaří, aby vyvětrala a pustila ji ven? Nebo má vařit s otevřeným oknem i v mrazech? A neochladí při tom zdi v kuchyni na teplotu pod rosným bodem?

Výrobci těsných oken říkají, že lidé nevětrají. Nevětrají dost. Ale kolik lidí dnes ví, že s novými okny se má větrat 0,5 h

-1

?

Počet dětí i dospělých, kteří mají alergii na plísně, se stále zvyšuje. Před 50 lety neexistoval obor dětská alergologie. Dnes si pěstujeme řepkové alergeny na obrovských lánech polí. Už dokážeme izolovat alergeny ze spor plísní i z pylu řepky olejné. Kdo ale umí zjistit, který alergen je prvním spouštěčem toho podivného stavu přecitlivělosti lidského organismu, který je odpovědný za vznik alergického onemocnění?

Větru a d ešti neporučíme, to už víme. Neporučíme ani vodě. Té kapalné ani té ve vzduchu. Z teplého vlhkého vzduchu bude vždy vlhkost kondenzovat na chladných místech. Venku říkáme kondenzované vodě rosa a máme ji docela rádi. Na trávě. Ale nechceme ji v bytech ani na fasádách domů. Tam ne. A přesto tam bude. Venku určitě. V bytech a domech ji můžeme usměrnit.

Předložená publikace se snaží pomoci všem, kteří s plísněmi a vlhkostí bojují. Aby v tom boji byli úspěšní. Plísně v domě a bytě 1 Základní pojmy Termín plíseň je nevědecké označení pro skupinu mikroskopických vláknitých hub, které pokrývají povrch substrátu (materiálu, na němž rostou) jemným bílým nebo barevným myceliem nebo substrát prorůstají. Patří do říše hub, nejsou to ani rostliny, ani živočichové. V porovnání s bakteriemi však mají složitější stavbu těla. Nemají chlorofyl jako rostliny a výživu nepřijímají ústy ani žádným podobným útvarem jako živočichové. Označení plíseň je pro určitou skupinu hub používáno i v dalších jazycích, například v němčině (der Schimmelpilz), angličtině (mould, AmE mold) či italštině (la muffa). Toto nesystémové označení ukazuje, že určitá skupina hub má v životě člověka zvláštní postavení.

Říše hub je obrovská, zahrnuje více než sto tisíc druhů. Patří do ní plodnice jedlých hub stejně jako kvasinky používané při výrobě piva. Mikroskopické vláknité houby – plísně, které se vyskytují a případně mohou růst ve vnitřním prostředí bytů a domů a ve venkovním prostředí na fasádách, jsou jen malou částí této říše. S r ozvojem techniky se zdokonalují metody určování jednotlivých druhů hub a nově popsaných druhů stále přibývá. Zájemci o přesné taxonomické zařazení mohou najít vše potřebné v příslušné odborné literatuře.

Jako plísně jsou označovány i některé kvasinky, a to i ty, které jsou známy z lékařské terminologie. Kvasinky známé z lékařské mykologie se nevyskytují rostoucí na zdech či předmětech v bytech a domech ani na venkovních fasádách a tato publikace o nich nepojednává.

Značná část populace – některé prameny uvádějí až 30 % – je postižena různými infekcemi keratizované vrstvy kůže – dermatomykózami. Nejfrekventovanější dermatomykózou je onemocnění nohou včetně nehtů. Tyto infekce vyvolávají mikroskopické vláknité houby – dermatofyty. Některé dermatofyty se vyskytují i v půdě a ve vnějším prostředí mohou přežívat různě dlouhou dobu. Dermatofyty nebyly nikdy zjištěny jako původci nárůstu plísní na zdech či předmětech v prostředí bytů a rodinných domů ani na venkovních fasádách. V žádné části této knihy nejsou uvedeny. Základní pojmy 11 1.1 V ýznam mikroskopických vláknitých hub – plísní

v životě člověka

V živ otním prostředí jsou mikroskopické vláknité houby – plísně nepostradatelné. Rozkládají organickou hmotu a významně přispívají ke koloběhu látek a energie v př írodě. Bez jejich aktivity by nebyla recyklována organická hmota v přírodě a to by mělo pro člověka jako lidskou bytost nedozírné následky. Pouze plísně některých rodů jsou rozšířeny po celém světě (např. Alternaria, Aspergillus, Cladosporium).

Žijí v půdě , na rostlinách, na odumřelých rostlinných i živočišných organismech... prakticky všude, kde je organická hmota. Plísně jsou všeobecně přizpůsobivé k extrémním podmínkám prostředí. Dobře snášejí nízké pH, nízké teploty i nižší obsah využitelné vody. V přírodě soutěží s jinými mikroorganismy, a tak se u nich za dlouhou dobu jejich existence vyvinula schopnost produkovat různé látky. Některé z těchto látek slouží plísním v přírodě k boji s jinými organismy. V prostředí se dále stávají potravou jiných organismů, třeba hmyzu a roztočů.

Člověk se naučil jejich schopnosti využívat. V potravinářském průmyslu k výrobě salámů, sýrů nebo kyseliny citronové, ve farmaceutickém průmyslu k přípravě antibiotik a l éčiv, při výrobě přípravků k biologické ochraně rostlin a mnoha dalších produktů.

Plísně však umějí ničit potraviny, zásoby krmiv, dřevo, kůži, papír i textilie, barvy, motorový olej i další průmyslové výrobky. Produkcí mykotoxinů znehodnocují potraviny i krmiva a přímo ohrožují zdraví lidí i zvířat.

Mikroskopické vláknité houby – plísně, které známe z prostředí bytů a domů, mají několik vlastností, jež jsou z hlediska jejich výskytu v prostředí významné.

Jsou dokonale adaptovány na rozmanité podmínky prostředí. Mají schopnost růst a př ežívat i v prostředí relativně chudém na živiny a vodu. Jejich spory (rozmnožovací částice) mohou přežívat v prostředí velmi dlouhou dobu.

Mohou žít jako paraziti na různých rostlinách a živočiších. Plísně, které známe z poško zených bytů, mohou ovlivňovat zdraví nejen člověka, ale i rostlin a živočichů. Onemocnění vznikají jako důsledek expozice sporám plísní, jejich vegetativní buňky nebo metabolity (látky, které plísně vytvářejí). Několik set druhů plísní se může příležitostně chovat patogenně, tj. způsobovat onemocnění člověka. Technika identifikace mikroskopických hub se však stále zdokonaluje. Na základě nových metod se zařazení druhů plísní mění, nejnovější informace lze vždy najít v odborné literatuře. Plísně v domě a bytě 1.2 S truktura a metabolismus houbové buňky Plísně mají pravé buněčné jádro ohraničené membránou i další buněčné orgány. Vegetační forma plísní se skládá z více či méně větvených vláken. Buněčnou stěnu mají obvykle tvořenu chitinem a glukanem.

Vedle primárního metabolismu, při kterém získávají energii a látky pro stavbu svých těl, je pro mikroskopické vláknité houby charakteristická tvorba a exkrece velkého počtu látek označovaných jako sekundární metabolity. K sekundárním metabolitům patří zejména antibiotika, mykotoxiny a těkavé organické látky. Patří sem i enz ymy. Některé enzymy, které plísně vytvářejí, se uplatňují při patogenním působení v tkáních hostitele, a patří tedy k faktorům virulence. 1. 3 V ý živa Mikroskopické vláknité houby – plísně jsou heterotrofní organismy, které energii a lá tky pro stavbu svých těl získávají z látek organického původu (zdrojem mohou být látky z rostlin, živočichů nebo jiných mikroorganismů). Způsob výživy je: X saprofytický – živiny jsou přijímány z odumřelých těl jiných organismů (většina

plísní z domácností); X parazitický – živiny jsou přijímány z jiných živých organismů (jen některé plísně

z domácností); X komensalismus – způsob života, při kterém plísně žijí v partnerství s jiným orga

nismem, partner není poškozován, není to pro něj ale nijak výhodné; X symbióza – způsob života, při kterém plísně žijí v partnerství s jiným organismem,

partner není poškozován a je to pro něj výhodné. Saprofytickým způsobem života přijímá výživu většina mikroskopických vláknitých hub. V t éto skupině jsou především plísně, které rozkládají organickou hmotu v přírodě. Patří sem však i plísně, které kazí potraviny nebo napadají a rozkládají různé produkty, jež člověk nevyrobil pro jejich potřebu.

Parazitický způsob výživy je charakteristický pro plísně, které způsobují choroby kulturních i divoce rostoucích rostlin. Plísně napadající rostliny se označují jako plísně fytopatogenní. Parazitickým způsobem života žijí i ty plísně, které napadají živé organismy studenokrevných a teplokrevných živočichů. Těm se říká zoopatogenní Základní pojmy 13 druhy plísní. Plísně označované jako antropopatogenní mohou růst i v těle člověka (viz kap. 2 Negativní vliv plísní na lidské zdraví).

Symbióza jako oboustranně výhodný vztah se uplatňuje v interiéru i exteriéru životního prostředí člověka. Právě plísně rostoucí na zdech bytů žijí často v symbióze s bakteriemi, kvasinkami, jinými plísněmi nebo amébami.

Ve venkovním prostředí je to především symbióza bakterií, plísní, kvasinek a řas, která vytváří všestranně výhodné podmínky pro růst plísní na fasádách domů. Toto společenství vytváří vrstvu podobnou bakteriálnímu biofilmu. Dochází ke složitým, v podsta tě přesně nepopsatelným vztahům. Poměr žijících a již mrtvých mikroorganismů se mění, mrtví slouží jako výživa pro živé, vzájemně si pomáhají. Jejich vrstva na povrchu zadržuje vodu a prachové částice.

Živiny přijímají mikroskopické vláknité houby ze svého okolí buněčnou stěnou. Některé látky jsou příliš velké a buněčnou stěnou projít nemohou. To je důvod, proč plísně produkují celou řadu enzymů do okolního prostředí. V něm se velké molekuly pomocí enzymů rozloží na molekuly menší. Malé molekuly procházejí buněčnou stěnou snadno a tím různé enzymy pomáhají mikroskopickým houbám přijímat živiny.

Z hledisk a nároků na výživu je většina plísní dosti skromná. Živin jim postačuje skutečně minimální množství. Jejich vlákna, kterými prorůstají substráty, jsou velmi jemná a m ají značný aktivní povrch. Ten jim umožňuje přísun živin i z velmi chudých substrátů. Plísně mohou jako živiny využívat i drobné organické nečistoty ze vzduchu. Popisuje se, že plísně mohou růst i na kondenzátu lidského dechu či v místech otisků prstů. Plísně mohou růst v místech, která jsou obecně pro život velmi nepříznivá. 1.4 Biodegradace Biodegradace je rozklad různých látek biologickými organismy. Schopností biodegradovat různé látky mohou plísně člověka výrazně poškozovat. Na druhou stranu mohou člověku biodegradacemi i pomáhat.

Příkladů nežádoucích biodegradací je celá řada. V bytech a domech jsou nejčastěji napadány předměty z textilu a kůže. Rostoucí plísně textil znehodnocují degradací vláken, která ztrácejí barvu a jsou zeslabována. V případě kožených předmětů (obr. 1) rozkládají plísně tuky na mastné kyseliny. Ty způsobují na povrchu kůže neodstranitelné skvrny. Plísně rostou i na površích mnoha dalších materiálů. Vrůstají svým myceliem do struktury vláken a jejich odstranění není prakticky možné (obr. 2). Ve většině případů (v závislosti na stupni poškození) nelze následky růstu plísní odstranit vypráním nebo vyčištěním. Předměty jsou trvale znehodnoceny. Plísně v domě a bytě

Významné je napadání předmětů v archivech, bytech a domech po záplavách či zatopení po hašení požárů vodou. V těchto místech je nejčastěji degradován papír a další materiály s obsahem celulózy. Vlhký papír je pro plísně velmi vhodným zdrojem živin.

Ve společenství s dalšími mikroorganismy a s pomocí faktorů prostředí, jako jsou zejména fyzikálně-chemické vlivy, pak mohou plísně napadat a rozkládat celou řadu materiálů včetně betonu.

K biodeg radacím, které člověku pomáhají, patří především veškerá činnost plísní v přírodě, kde rozkládají zejména organické látky. 1.5 P odmínky pro život mikroskopických hub 1.5.1 Vlhkost Ke svému životu a růstu potřebují mikroskopické vláknité houby – plísně bezpodmínečně vodu. Dostatečná vlhkost prostředí je nejdůležitějším faktorem, který ovlivňuje růst plísní. V suchém prostředí přežívají různě dlouhou dobu jejich rozmnožovací orgány, tj. spory.

Nároky mikroskopických vláknitých hub na vodu jsou nižší než u bakterií a kvasinek.

| Obr. 1 Ne žádoucí biodegradace kůže | Obr. 2 Ne žádoucí biodegradace textilu

a kůže


Základní pojmy 15

Plísně potřebují pro růst určitou vlhkost substrátu a určitou vlhkost okolí. Vlhkost substrátu a jeho ochota vodu uvolňovat spolu se vzdušnou vlhkostí ovlivňují růst plísní v závislosti na teplotě substrátu a okolního vzduchu. Růst plísní ale ovlivňuje i obsah živin v substrátu a další faktory. Tím je vytvořen složitý komplex požadavků, jež plísně potřebují pro svůj život. Tyto požadavky jsou jiné pro klíčení, jiné pro růst a rozmnožování a případně jiné pro tvorbu žádoucích či nežádoucích metabolitů. A aby to nebylo jednoduché, každý rod, každý druh, ale i každý jedinec – mikroskopická vláknitá houba – může mít vlastní specifické požadavky. Především z tohoto důvodu není možné výskyt plísní nikde přesně předpovídat.

Existují však přece jen některé obecné požadavky plísní na vlhkost.

Je to zejména vlhkost substrátu. Ta se může stanovovat jako obsah vody, který se uvádí ve hmotnostních procentech (tzv. hmotnostní vlhkost). Další možností, jak vyjádřit obsah vody v substrátu, je tzv. součinitel hygroskopické rovnováhy a

w

,

někdy označovaný jako vodní aktivita. Tato veličina udává poměr tlaku vodní páry v hygroskopickém materiálu k tlaku vodní páry nad čistou vodou za stejných podmínek. Pro čistou vodu platí a

w

= 1.

Většina autorů odborné literatury se přiklání k názoru, že plísně mohou žít v materiálech, které mají obsah vody od a

w

= 0,60.

Dalším požadavkem je vlhkost okolního vzduchu. O vlhkosti vzduchu pojednává kapitola 4 Výskyt plísní v prostředí a kapitola 6 Příčiny výskytu plísní v bytech a domech.

Nároky plísní na vlhkost jsou většinou mírně nižší pro klíčení než pro růst. A jinou hodnotu vlhkosti potřebují plísně pro uvolňování spor do okolního ovzduší.

Z hlediska nároků plísní na vlhkost materiálu mají nejnižší požadavky plísně z rodu Aspergillus.

Při hodnotách a

w

nižších než 0,8 mohou žít i plísně rodu Penicillium. O něco vlhčí

substráty (a

w

= 0,8–0,9) potřebují plísně rodu Cladosporium a v tomto ohledu jsou

nejnáročnější plísně rodů Alternaria a Stachybotrys (a

w

= 0,9 i více).

Při růstu plísní na zdech či dalších substrátech v bytech a domech se tedy objevují různé druhy plísní v závislosti na tom, zda k výskytu zvýšené vlhkosti dojde jednorázovým vniknutím vody (například při haváriích), nebo dochází k pozvolnému zvlhčování materiálu ve stavbách (po kondenzaci vodní páry ze vzduchu při tzv. nevhodném užívání bytů (viz kap. 6.3 Nevhodné užívání bytů a domů).

I když plísně vyžadují pro své životní pochody vysokou vzdušnou vlhkost, potřebují pro uvolňování spor do ovzduší jiné vlhkostní podmínky. V určitém vývojovém stadiu je pro uvolňování spor vhodné suché počasí s prouděním vzduchu. Z tohoto důvodu jsou nalézány nejvyšší počty spor plísní rodů Alternaria, Cladosporium, Epicoccum i Helmintosporium a dalších právě v suchém letním počasí.

+


16 Plísně v domě a bytě

1.5.2 Teplota Optimální teplota pro růst plísní je 18–28 °C, mohou však růst i při teplotách výrazně nižších či vyšších. Některé plísně mohou přežívat i pod bodem mrazu, jsou i druhy plísní, které vytvářejí spory při teplotě kolem 0 °C. Plísně vyskytující se v bytech a domech mohou dobře růst i při nižších teplotách. Jsou to zejména druhy rodu Cladosporium. Tyto plísně mohou růst nejen na zdech bytu, ale i na potravinách v chladničkách při teplotě 5 až 8 °C.

Teploty nad 70 °C jsou pro mikroskopické houby likvidační. Některé plísně patří mezi termotolerantní druhy, které mohou růst při teplotách kolem 40 °C. Druhy plísní, které způsobují mykotická onemocnění člověka, většinou preferují teplotu kolem 37 °C (tedy teplotu lidského těla). 1.5.3 D alší požadavky Mezi další faktory prostředí, které růst plísní ovlivňují, patří kyslík a pH substrátu.

Plísně jsou aerobní organismy, pro svůj růst potřebují vzdušný kyslík. Proto rostou především na povrchu napadených materiálů, kde vytvářejí barevné povlaky. Kyslík je pro plísně v dostatečném množství zajištěn jak v interiérech, tak exteriérech budov.

Optimální pH prostředí pro růst plísní je mírně kyselé až neutrální. Z t ohoto důvodu mohou plísně růst v kyselém prostředí různých ovocných výrobků. Většina plísní nežije v prostředí zásaditém. Této skutečnosti se využívá ve stavebnictví. Nové zdivo, nátěrové hmoty, fasádní barvy a další výrobky mají většinou zásadité pH. I dříve byla tato skutečnost využívána, například při bělení interiéru vápnem.

Plísně si však mohou zásadité prostředí měnit na méně zásadité produkcí různých organických kyselin. 1.6 R ozmnožování plísní Plísně se rozmnožují úlomky mycelia nebo sporami (obr. 3).

Většina spor plísní má rozměry 2–20 μm (tisícin milimetru), i když i tady existují výjimky, například spory druhu Alternaria alternata mají velikost až 60 μm. Spory se liší tvarem a velikostí. Jsou adaptovány na přežití a rozšiřování, jejich stěna je chrání proti vysychání. Častou složkou stěny je melanin (tmavý pigment), který spory plísní chrání před ultrafialovým zářením slunce. Spory slouží nejen k rozmnožování, ale i k př ečkání nepříznivých podmínek prostředí. Šíří se vzduchem a hmyzem a přežívají i při extrémních podmínkách. Základní pojmy 17

Z k líčící spory (obr. 4) vyroste vlákno, kterému se říká hyfa. V této fázi získávají plísně živiny ze spory. Pro další růst již potřebují živiny ze substrátu. Vlákna se větví, rozrůstají a splétají do útvaru označovaného mycelium. Část mycelia zůstává na povrchu substrátu (povrchové, vzdušné mycelium) a část m ycelia vrůstá do substrátu (podhoubí, substrátové mycelium).

Na specializovaných hyfách vzdušného mycelia se vytvářejí rozmnožovací útvary plísní – spory (obr. 5 a 6). Substrátové mycelium získává živiny ze substrátu.

Na agarových půdách v laboratoři se vytvářejí útvary, které se nazývají kolonie. Kolonie jsou různě barevné: bílé, žluté, růžové, zelené, hnědé, černé (obr.  7). Z j edné spory se vytvoří jedna kolonie, která je okem dobře viditelná.

Makroskopický vzhled kolonie plísní, jejich zbarvení a tvar, zabarvení spodní strany kolonie plísní a především tvar rozmnožovacích orgánů a jejich uspořádání a t var a velikost spor jsou základem určování plísní.

V posledních letech se pro identifikaci mikroskopických hub rozvíjí použití metod molekulárněbiologických, chemických i biochemických.

Nejčastější způsob rozmnožování plísní je nepohlavním způsobem. Při tomto způsobu rozmnožování předchází tvorbě spor pouze mitotické dělení. Stadium houby nepohlavního způsobu rozmnožování se označuje anamorfa (imperfektní, asexuální stadium).

| Obr. 3 S pory a úlomky mycelia, rod Clado

sporium

| Obr. 4 K líčící spory plísní

| Obr. 5 R ozrůstání vláken plísní a vytváření

specializovaných hyf, nepohlavní rozmnožo

vání, Aspergillus glaucus


18 Plísně v domě a bytě

Mikroskopické vláknité houby – plísně, které se rozmnožují nepohlavním způsobem, jsou také označovány jako mitosporické houby.

Několik druhů plísní se rozmnožuje pohlavním způsobem. Při pohlavním

rozmnožování plísní vznikají spory meiózou uvnitř kulovitého nebo cylindrického vřecka. Vřecka jsou tenkostěnné buňky, které se nacházejí uvnitř plodnice (obr. 8). Stadium houby sloužící k pohlavnímu rozmnožování je označováno jako teleomorfa (perfektní, sexuální stadium).

Některé plísně se mohou rozmnožovat pohlavním i nepohlavním způsobem.

Mají potom i jiné vědecké názvy. Například u anamorfního stadia druhu Penicillium

repens je známo i teleomorfní stadium

Eurotium repens, u a namorfního stadia

druhu Aspergillus glaucus existuje teleo

morfní stadium Eurotium herbariorum.

Klíčení, růst a vytváření spor (frukti

fikace) závisí na vlhkosti, teplotě a do

stupnosti živin. V ideálních podmínkách

laboratoře se z jedné spory plísně může

za pět dnů vytvořit až jedna miliarda

dalších spor. Uvolňování spor z fruktifi

kačních orgánů závisí na vlhkosti, teplotě

a pr oudění vzduchu (viz kap. 4.3.2 Uvol

ňování spor plísní do ovzduší). | Obr. 6 N epohlavní rozmnožování, speciali

zované hyfy a spory, rod Penicillium

| Obr. 7 K olonie různých plísní na agarové

půdě v laboratoři

| Obr. 8 P ohlavní rozmnožování, plodnice

Eurotium herbariorum (izolace ze zdi bytu

s plísněmi)


Negativní vliv plísní na lidské zdraví 19 Vliv plísní na lidský organismus je prakticky stálý. Plísně jsou všudypřítomné a provázejí člověka odnepaměti. Člověk je na inhalaci spor plísní dlouhodobě adaptován. V napr osté většině případů reaguje bez zdravotních následků. V současnosti však stále častěji dochází k inhalaci vyšších koncentrací spor plísní z ovzduší některých míst. Vyšší koncentrace plísní a delší doba expozice vedou k patologickým stavům organismu. Ty se projevují nejčastěji alergiemi a respiračními onemocněními. Systémové mykózy (plísně rostou a rozmnožují se v lidském těle) či mykotoxikózy (onemocnění způsobené toxiny plísní) se objevují méně často. Kancerogenní působení produktů plísní je u některých prokázáno, u jiných se předpokládá.

Jako příčina onemocnění plic byly plísně rodu Aspergillus poprvé popsány již v roce 1856.

Zvýšená pozornost se však na plísně soustředila až po smrti deseti archeologů, kteří se zúčastnili otvírání hrobky krále Kazimíra v Polsku v roce 1973. Následným výzkumem se zjistilo, že v hrobce bylo mnoho plísní, zejména druhu Aspergillus flavus. Spory těchto plísní a jejich toxiny, které archeologové vdechovali dlouhou dobu v uza vřeném prostředí hrobky, byly následně určeny jako příčina onemocnění s následkem smrti.

O t om, jaký bude výsledek setkání člověka s mikroorganismem, rozhodují tři okolnosti – virulence mikroorganismu (jeho schopnost způsobit onemocnění), velikost infekční dávky (koncentrace mikroorganismu) a schopnost člověka reagovat na vniklé agens (vnímavost makroorganismu).

U plísní je t o stejné. Různé druhy plísní způsobují různě závažná poškození zdraví. Koncentrace spor plísní v ovzduší rozhoduje o alergické či jiné reakci a vníma vost lidských jedinců reagovat na plísně je závislá na stavu imunitního systému (obranyschopnosti organismu).

Zdravotní problémy v souvislosti s plísněmi jsou v poslední době popisovány stále častěji, a t o z mnoha důvodů. Výjimečně vnímaví jedinci, pacienti s HIV odvozenými defekty imunitního systému, umírají v 10 % případů na mykotická onemocnění – aspergilózy plic, zatímco většina populace vdechuje spory aspergilů bez zdravotních následků. Tyto doposud výjimečné případy upozorňují na význam výskytu plísní v ovzduší a nespr ávně interpretovány vedou k nadměrnému preventivnímu pou- 2 Negativní vliv plísní na lidské

zdraví




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2019 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist