načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Plavba smrti - Yrsa Sigurdarđóttir

Plavba smrti

Elektronická kniha: Plavba smrti
Autor: Yrsa Sigurdarđóttir

Šestý případ právničky Tóry. Posádka přepychové jachty zmizela beze stopy. Kdo je vrah? Naše známá sympatická právnička Tóra má před sebou snad nejtěžší a nejbolestnější ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  297
+
-
9,9
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma tištěná forma

hodnoceni - 72.6%hodnoceni - 72.6%hodnoceni - 72.6%hodnoceni - 72.6%hodnoceni - 72.6% 80%   celkové hodnocení
5 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Metafora
Dostupné formáty
ke stažení:
EPUB, MOBI, PDF
Upozornění: většina e-knih je zabezpečena proti tisku a kopírování
Médium: e-book
Rok vydání: 2014
Počet stran: 359
Rozměr: 21 cm
Vydání: Vyd. 1.
Název originálu: Daudafar Todesschiff
Spolupracovali: přeložil Eduard Světlík
Skupina třídění: Germánské literatury
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
Nakladatelské údaje: V Praze, Metafora, 2014
ISBN: 978-80-735-9448-0
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Posádka přepychové jachty zmizela beze stopy. Sympatická právnička Tóra má před sebou snad nejtěžší a nejbolestnější případ, jaký kdy musela řešit. ... Do přístavu v Reykjavíku vplouvá luxusní jachta a plnou rychlostí naráží do mola. Navíc je úplně liduprázdná! Co se stalo s posádkou a rodinou, která byla na palubě, když opouštěli Lisabon? ... Prošetřením tohoto prazvláštního případu je pověřena známá advokátka Tóra. Záhady přibývají. Šíří se zvěsti, že loď byla prokletá. Tóře se zdá, že na palubě zahlédla jedno ze zmizelých dvojčat... Šestá kniha ze série napínavých islandských detektivních románů s advokátkou Tórou.

Popis nakladatele

Šestý případ právničky Tóry. Posádka přepychové jachty zmizela beze stopy. Kdo je vrah? Naše známá sympatická právnička Tóra má před sebou snad nejtěžší a nejbolestnější případ, jaký kdy musela řešit.

Zařazeno v kategoriích
Yrsa Sigurdarđóttir - další tituly autora:
Plavba smrti Plavba smrti
 (e-book)
Led v žilách Led v žilách
 (e-book)
Pamatuji si vás všechny Pamatuji si vás všechny
 (e-book)
Černá díra Černá díra
Katarze Katarze
 (e-book)
Katarze Katarze
 
K elektronické knize "Plavba smrti" doporučujeme také:
 (e-book)
Pamatuji si vás všechny Pamatuji si vás všechny
 (e-book)
Ohnivý anděl Ohnivý anděl
 (e-book)
Poslední rituál Poslední rituál
 (e-book)
Led v žilách Led v žilách
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

1Plavba Smrti

Y r s a S i g u r đ a r d ó t t i r

P l a v b a

S m r t i


2 YrSa SiGUrÐarDÓttir

U náS Už vYšlo:

Poslední rituál

Mrazivé světlo

Žhavý hrob

Led v žilách

Ohnivý anděl


3Plavba Smrti

Yrsa Sigurđardóttir

Plavba

Smrti

Přeložil

Eduard Světlík


4 yrsa sigurđardóttir

v islandském originále poprvé vyšlo r. 2011 pod názvem

Daudafar verlag veröld v reykjavíku

© Yrsa Sigurđardóttir 2011

v německém jazyce v překladu tiny Fleckenové vydal

© S. Fischer verlag GmbH, Frankfurt am main 2011

Published by agreement with Salomonsson agency

translation © Eduard Světlík, 2014

Czech edition © metafora, 2014

all rights reserved

ISBN 978-80-7359-816-7 (PDF)


5Plavba Smrti

tuto knihu věnuji svému dědečkovi,

kapitánovi torsteinnu Eyjólfssonovi,

(1906– 2007).

Yrsa


6 YrSa SiGUrÐarDÓttir

můj dík si zaslouží i michael Sheehan, který mi vysvět

lil leccos o jachtách a námořní plavbě, Örn Haukur

aevarsson, kormidelník, za informace o komunikaci na

moři a způsobech navigace, a dále Kristján b. thorla

cius, právník nejvyššího soudu, za informace o právní

stránce případů pohřešovaných osob. Za případné chy

by v příběhu odpovídám výhradně já.

Yrsa


7Plavba Smrti

Postavy příběhu

tóra Gudmundsdóttir – reykjavícká advokátka

a matka samoživitelka matthias reich – tóřin přítel z německa Sóley a Gylfi – tóřiny děti Sigga – Gylfiho přítelkyně orri – tóřin malý vnuk bragi – tóřin společník v kanceláři bela – jejich sekretářka

Na lodi

aegir – zástupce likvidačního

výboru banky lára – jeho žena arna a bylgja – jejich dcery-dvojčata tráinn – kapitán Halldór (Halli) – lodní mechanik loftur – kormidelník

Další osoby

Sigrídur a margeir – aegirovi rodiče Sigga Dögg – jejich malá vnučka Snaevar – zraněný námořník brynjar – noční hlídač v přístavu


8 YrSa SiGUrÐarDÓttir

Fannar – aegirův kolega

Karítas – majitelka jachty

begga – její matka

aldís – Karítasina asistentka

Poznámka překladatele: Islandská mužská jména, která mají

v prvním pádě koncovku -ur, zde Loftur, ji v dalších pádech ztráce

jí. Oslovování pouze křestními jmény, často i v úředním styku nebo

mezi neznámými lidmi, je na Islandu běžné.


9Plavba Smrti

Prolog

brynjar si ve večerním chladu pevněji přitáhl kabát. tě

šil se, že se vrátí do strážního domku, a přemýšlel, proč

vlastně vyšel ven. možná to jen dokládalo, jak je jeho za

městnání nudné – využíval každé příležitosti k rozptýlení

a ke změně, i když se při tom vystavoval kousavému vět

ru. Přístav, který měl hlídat, býval pozdě večer a v noci

jako po vymření, a náhle ho napadlo, že jej vlastně ani

jinak nezná. Přes den, kdy byl plný života, se mu vyhý

bal, neboť ho chtěl mít přesně takový, jaký byl teď: černá

vodní hladina, opuštěné lodě. vůbec netoužil vědět, jak

přístav v jeho nepřítomnosti ožívá, aby si nemusel při

znat, že je tu koneckonců nedůležitý.

Zpozoroval starší manželský pár, který spolu s malým

děvčátkem přecházel po přístavním molu. Kousek za

nimi se belhal o berlích mladý muž, jenž mu rovněž při

padal podivný. Hlídač se koukl na hodinky. bylo krátce

před půlnocí. ačkoli sám děti neměl, věděl, že pro sotva

dvouleté dítě to není nejvhodnější doba, aby bylo ven

ku. ti lidé měli patrně stejný úmysl jako on: navzdory

zimě chtěli vidět pověstnou jachtu, která měla každou

chvíli připlout. Čím déle o nich přemýšlel, tím si byl

jistější, že čekají na její posádku. brynjar k nim raději


10 YrSa SiGUrÐarDÓttir

nezamířil z obavy, že se jeho domněnka potvrdí. oni

totiž měli důvod zde být, zatímco jeho sem hnala pouhá

zvědavost. mohl by jim samozřejmě namluvit, že tu něco

vyřizuje, ale neuměl lhát a bál se, že se do svých výmyslů

zaplete.

aby tu jen tak nepostával, vydal se k autu s logem cel

nice. bylo to užitkové vozidlo, které přijelo do přístaviš

tě před půlhodinou a parkovalo na místě, odkud se dal

přístav dobře přehlédnout. možná ho celníci pozvou do

vozu a nebude muset mrznout venku. Zaklepal na okno

u řidiče a podivil se, že uvnitř sedí tři celníci. normálně

v něm jezdíval jeden, nejvýš dva. Sklo sjelo dolů se skří

pěním, zřejmě drhlo o písek v liště okna.

„Dobrý večer,“ pozdravil brynjar.

„... brej večír,“ utrousil muž za volantem. ostatní bed

livě pozorovali přístav.

„Jste tady kvůli té motorové jachtě?“ zeptal se brynjar.

a už litoval, že k nim vůbec šel. naděje, že ho pozvou

dovnitř, se vytrácela.

„Jo.“ Řidič odvrátil pohled od brynjara a upřel jej

také na přístav. „rozhodně tu nejsme na výletě.“

„a proč jste tu ve třech?“ brynjarova slova doprová

zely bílé obláčky dechu, ale muži jim nevěnovali pozor

nost.

„něco tady nehraje. Doufejme, že se nestalo nic zlý

ho, ale když nás sem poslali, musí k tomu být dostatečný

důvod.“ Řidič si vytáhl zip větrovky až ke krku. „Posádka

se nehlásí, asi má rozbitou vysílačku, ale je to prostě po

divný.“

brynjar ukázal na lidi, kteří stáli a čekali na molu.

Starší muž vzal dítě do náruče a ten mladší s berlemi se

posadil na kamenný sloupek.

„myslím, že chtějí uvítat posádku,“ mínil brynjar. „mám

za nima zajít a zeptat se jich?“

„Jak chcete.“ Řidiči bylo očividně jedno, co brynjar

udělá, pokud jim nebude překážet. „ti tu určitě neče


11Plavba Smrti

kají na žádný pašovaný zboží. viděli jsme je přicházet,

budou to asi příbuzní někoho z posádky nebo něco ta

kového.“

brynjar odtáhl ruku z otevřeného okénka a narovnal

se. „Zajdu k nim. tím nic nezkazím.“

na rozloučenou zaslechl zaskřípění okenního skla,

které opět vyjelo nahoru. brynjar si vyhrnul límec. ti

lidé naproti budou určitě milejší než celníci, i když ho

nemohou pozvat do vyhřátého vozu. v tu chvíli zavřeš

těl osamělý racek sedící na zhasnuté lucerně a zvedl se

k letu. brynjar zrychlil krok a sledoval ho, jak letí k čer

né koncertní hale Harpa a pak mizí.

„Haló,“ zavolal na noční návštěvníky a ti jeho pozdrav

váhavě opětovali. „Jsem přístavní hlídač. Čekáte tu na

někoho?“

navzdory tmě mu neuniklo ulehčení ve tvářích man

želského páru.

„ano, každou chvíli by měli připlout náš syn se svou

rodinou. tady tohle je jejich nejmladší dcerka. byla bez

sebe radostí, že její mamá a papá budou opět doma,

a tak jsme se rozhodli vzít ji s sebou.“ Starý muž se roz

pačitě usmál. „Je to v pořádku, ne?“

„Jasně že je.“ brynjar se usmál na tu malou, která pla

še vykukovala zpod štítku vlněné čepice a tiskla se k dě

dečkovi. „váš syn je na té motorové jachtě?“

„ano,“ přisvědčila žena udiveně. „odkud to víte?“

„Protože je to jediná loď, kterou očekáváme.“ brynjar

se otočil k mladému muži. „taky čekáte na někoho z té

jachty?“

mladík přikývl a mátožně se zvedl ze sloupku. vypadal

potěšeně, že ho hlídač oslovil, a přibelhal se k ostatním.

„můj přítel je na palubě jako lodní mechanik. Chci ho

doprovodit domů, ale netušil jsem, že je taková svinská

zima. bude lepší, když si objednáme taxíka,“ zabručel

a natáhl si černou čepici přes uši.

„v každém případě vám kamarád bude vděčný.“ bryn


12 YrSa SiGUrÐarDÓttir

jar spatřil, že se blíží auto celníků, a pohlédl k moři.

„t eď už nebudete dlouho čekat.“

ve vjezdu do přístavu se objevila krásně se vzpínající

bílá příď lodi. Zkazky o jachtě, které brynjar při přebírá

ní služby zaslechl, nebyly přehnané. Člověk toho nemu

sel o jachtách moc vědět, aby poznal, že je to mimořád

ně neobvyklá loď, aspoň tedy na islandské poměry.

„Jaj!“ uklouzlo mu a byl rád, že ho celníci neslyší.

Jachta měla tři kompletní patra, takže musela mít nej

méně čtyři paluby. brynjar už sice viděl větší, ale zrovna

moc jich tedy nebylo. tahle byla podstatně elegantnější

než všechny ostatní, které kdy na island dorazily. Určitě

nebyla postavena proto, aby trčela v reykjavíckém pří

stavu nebo se ploužila v severských vodách, perfektně

se však hodila pro teplejší podnebí a azurově modré

moře.

„nevypadá špatně.“

Hned nato brynjar sklapl pusu a povytáhl obočí. není

kormidelník opilý? Jachta plula nebezpečně rychle i blíz

ko přístavní hráze. a dříve, než stihl cokoli říct, rozlehl se

ohlušující skřípot. Zněl dlouho a pomalu dozníval.

„Co to, k čertu...?“ mladý muž s berlemi ohromeně zí

ral na jachtu, která se naklonila k přístavní hrázi, potom

vyrovnala polohu a pokračovala v cestě. Celníci vyběhli

z auta a stejně jako přítomný manželský pár sledovali

událost s otevřenými ústy. Za celá léta, co brynjar dohlí

žel na tenhle přístav, nic takového nezažil.

nejpodivnější však bylo, že na palubě nebylo nikoho

vidět. Za velkými okny velitelského můstku nikdo nebyl

a nikdo nestál ani venku. brynjar spěšně vyzval vyděšené

lidi, ať počkají, že se k nim hned vrátí. Když odbíhal,

padl jeho pohled na dívenku, která kulila oči ještě víc

než předtím a byla nejen vyplašená, ale i velice smutná.

neuvěřitelně smutná.

Když brynjar konečně dorazil na druhý konec mola,

jachta už se blížila k přístavnímu můstku. Když pak ma


13Plavba Smrti

sivní ocel kýlu narazila na můstek, mocný rachot ho té

měř ohlušil. Už se viděl, jak celou noc sepisuje hlášení

o téhle události. Přesto zaslechl z místa, odkud přišel,

vyděšené výkřiky. lidí, kteří se stali svědky nehody a báli

se o přátele a příbuzné na lodi, mu bylo líto. Co se vlast

ně stalo? Celník sice naznačil nějaký technický problém,

ale je možné, že se s poškozenou jachtou nedalo lépe

manévrovat? a pokud to opravdu bylo možné – proč se

kapitán odvážil s ní přirazit? mohl přece zakotvit před

vjezdem do přístavu a počkat na pomoc.

tři celníci byli zmatení právě tak jako brynjar a nedů

věřivě kráčeli k přistávacímu můstku.

„Co se děje?“ brynjar poklepal poslednímu celníkovi

na rameno.

„Jak to mám, sakra, vědět?“ Jeho hlas zněl nejistě

a k těm drsným slovům se nehodil. „Kapitán musí být

ožralý. nebo zhulený.“

Konečně došli k můstku, o který se loď zarazila. Její

příď už nebyla hladká a lesklá, ale rozrytá a poškrába

ná. na volání celníků dosud nikdo neodpověděl. Jeden

z nich strohým hlasem telefonoval s policií. Pak se za

hleděl na mohutnou příď, která jim čněla nad hlavami.

„Jdeme na palubu. Policie je na cestě, ale nemáme na

ni čekat. vůbec se mi to nelíbí. Přines žebřík, Stebbi,“

poručil.

muž oslovený Stebbi nevypadal nadšeně, ale otočil se

a bez komentáře spěchal k autu. nikdo nic nepodotý

kal, jenom stále znovu volali na posádku – bez úspěchu.

brynjarovi připadalo stále podivnější, že jejich volání

pohlcuje ticho, a byl rád, že se Stebbi vrátil se žebříkem.

nejstarší celník, jejich velitel, šplhal nahoru první. bryn

jar přidržoval žebřík a stál u něj, i když už všichni tři

muži zmizeli na palubě a dorazila policie. vysvětlil udi

veným policistům, kdo je a co tu dělá. náhle se jeden

celník naklonil přes zábradlí a zakřičel: „na lodi není

živá duše!“


14 YrSa SiGUrÐarDÓttir

„Co to povídáte?“ užasl jeden policista a začal vystu

povat po žebříku. „to přece není možné.“

„Já tvrdím, že to možný je je. není tu ani živáčka!“

Policista zůstal stát na čtvrté příčce žebříku. Zaklo

nil se a hleděl celníkovi přímo do očí. „Jak se to mohlo

stát?“

„t o já nevím. ale nikdo tu není. Jachta je opuštěná.“

všichni se odmlčeli. brynjar pohlédl k přístavišti a na

druhém konci spatřil stát manželský pár, malou holčič

ku a mladíka s berlemi. Pochopitelně nechtěli čekat, až

si jich policisté všimnou. brynjar se o ně chtěl postarat

a zrychlil krok, když postřehl, že mu kráčejí vstříc. Právě

oni byli ze všech přítomných nejvíce postiženi. Policie

však potřebovala ke své práci klid.

„nepřibližujte se! můstek by mohl spadnout,“ křikl

na ně, ačkoli to bylo nepravděpodobné, ale nic jiného,

čím by je mohl zdržet, ho nenapadlo.

„Co se děje? Proč ten člověk křičel, že na palubě ni

kdo není?“ ženě se třásl hlas. „Samozřejmě tam musejí

být: aegir, lára a dvojčata. musí se to tam důkladně pro

hledat.“

„Pojďte.“ brynjar nevěděl, kam by s nimi měl jít, tady

však rozhodně zůstat nemohli. „Určitě jde o nějaké ne

dorozumění, uklidněte se.“ Přemýšlel, jestli se všichni ve

jdou do strážního domku. byl těsný, ale měl tam aspoň

kávu. „Určitě jsou všichni zdraví a v pohodě.“

mládenec s berlemi pohlédl brynjarovi do očí. Když

promluvil, hlas se mu chvěl víc než předtím té ženě.

„na téhle lodi jsem měl být já.“ Zdálo se, že chce po

vědět ještě něco, ale zmlknul, když si všiml, že dívenka

hltá každé jeho slovo. a tak si jen ulevil: „můj bože...“

„Pojďte se mnou.“ brynjar musel vzít starého muže

kolem ramen a vést ho. Pán upíral zoufalý pohled na

poškozenou příď jachty, jež výsměšně shlížela na malou

skupinu lidí pod sebou. „berte ohled na tu malou.“ bryn

jar kývl směrem k jeho vnučce. „není dobré, že je tady,


15Plavba Smrti

měli bychom ji odvést. Doufejme, že se všechno rychle

vysvětlí.“

ale na nápravu škod už bylo pozdě.

„máma není.“ Čistý dětský hlásek byl nepříjemně jas

ný. to bylo to poslední, co chtěl brynjar – a nepochyb

ně i ostatní – v této chvíli slyšet. „táta není.“ Ještě hůř.

„alna taky. byga taky.“ Dítě si povzdechlo a sevřelo ba

biččinu nohu. „všichni umželí.“

Potom se tiše rozvzlykalo.


16 YrSa SiGUrÐarDÓttir


17Plavba Smrti

Kapitola první

opravář se škrábal na hlavě a při tom se tvářil udiveně

a nedůvěřivě zároveň.

„v yložte mi, prosím, ještě jednou, co se vlastně stalo.“

šroubovákem poklepal na kryt kopírky. „Už jsem se po

týkal s nesčetným množstvím podobných přístrojů, ale

tohle, to je opravdu něco nevídaného.“

tóra se tlumeně zasmála.

„Já vím. to jste už jednou povídal. můžete to spravit,

nebo ne?“

navzdory smradu, který se z kopírky linul, se ubránila

potřebě zacpat si nos. bylo sice dost velkým rizikem po

řádat v kanceláři večírek pro spolupracovníky, ale ani ve

snu by ji nenapadlo, že se někdo vyzvrací na skleněnou

desku kopírky a tu pak zavře, jako by se nic nestalo.

„bude lepší, když ten přístroj odnesete do dílny a opra

víte ho tam,“ navrhla.

„mohla jste zabránit nejhoršímu, kdybyste mi byla

hned zavolala a nenechala ho tady přes víkend,“ zahu

čel opravář.

tóře se dělalo skoro špatně. Stačilo jí už to, že měla

plný nos ohavného zápachu, a neopotřebovala, aby ji

přivolaný mechanik ještě k tomu káral.




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2019 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist