načítání...
menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Platnéřství -- Výroba zbroje - Miroslav Mudra

Platnéřství -- Výroba zbroje

Elektronická kniha: Platnéřství
Autor: Miroslav Mudra
Podnázev: Výroba zbroje

Historický přehled vývoje řemesla i typů ochranné zbroje (brnění), technologické postupy výroby, údržby a restaurování. Kniha popisuje platnéřství jako historické řemeslo, které se ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  99
+
-
3,3
bo za nákup

hodnoceni - 69.2%hodnoceni - 69.2%hodnoceni - 69.2%hodnoceni - 69.2%hodnoceni - 69.2% 80%   celkové hodnocení
2 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Grada
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF, PDF
Zabezpečení proti tisku a kopírování: ano
Médium: e-book
Rok vydání: 2006
Počet stran: 143
Rozměr: 21 cm
Úprava: 8 stran barevné obrazové přílohy: ilustrace
Vydání: 1. vyd.
Spolupracovali: ilustroval Jan Syka
Skupina třídění: Řemesla. Různá odvětví průmyslu
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
Nakladatelské údaje: Praha, Grada, 2007
ISBN: 978-80-247-1186-7
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Historický přehled vývoje řemesla i typů ochranné zbroje (brnění), technologické postupy výroby, údržby a restaurování. Kniha popisuje platnéřství jako historické řemeslo, které se zabývalo vyrobou kovové zbroje. Stručně popisuje jednotlivé typy a součásti této zbroje a rozebírá styl práce jednotlivých řemeslníků (platnéřů, platnýřů) v historii i v současnosti. Věnuje pozornost i konzervátorské a restaurátorské práci.

Popis nakladatele

Kniha je určena nejen těm, kdo se zajímají o výrobu a použití zbroje či historický šerm, ale je i pro kováře a další aktivní řemeslníky. Zabývá se ochrannou zbrojí - zejména v Evropě - z hlediska výroby, jejího používání, a to jak v minulosti, tak i v současnosti. S pomocí vynikajících ilustracích poskytuje historický přehled typů zbrojí. Nespornou výhodou proti mnoha jiným publikacím je řada informací o technologických postupech výroby, údržby a restaurování zbroje. Nedílnou součástí knihy jsou i ukázky z platnéřské dílny současnosti. (výroba zbroje)

Předmětná hesla
platnéřství -- dějiny
platnéři
Zbroj
Zařazeno v kategoriích
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

1 PLATNÉŘSTVÍ V MINULOSTI A DNES Přirozenou lidskou vlastností je snaha ochránit své zdraví před jakýmkoliv možným nebezpečím, tedy kromě jiného i před účinky nepřátelských zbraní během válečných akcí, které provázejí celé dějiny lidstva.

Válečné akce jsou již od dávných dob střetem útočné síly zbraně a jejího účinku obranného. V návaznosti na vývoj kvality zbraní se zvyšoval i požadavek na stále dokonalejší ochrannou zbroj.

Dlouho si bojovníci vyráběli své zbraně sami, ale postupem doby se ukázalo, že bojovníkům vlastní síly a prostředky, které měli k dispozici, k výrobě zbroje nestačí. Z řad řemeslníků se proto začali vyčleňovat specialisté, věnující se pouze výrobě zbroje – brníři, helméři a platnéři.

Brnířské, helméřské a platnéřské výrobky se zachovaly, zatímco písemné záznamy o těch, v jejichž dílnách byly zhotoveny, téměř neexistují. To je jeden z důvodů, proč celá řada odborných publikací věnuje pozornost především výrobkům těchto řemeslníků, o nich samotných se však téměř nezmiňuje.

Tato publikace chce připomenout tato zaniklá zbrojní řemesla, řemeslníky samotné i materiály, s nimiž v jednotlivých historických etapách tito lidé pracovali. Cílem je i nastínit, jak jejich dílny s největší pravděpodobností vypadaly a jaké pracovní postupy při výrobě kroužkové zbroje (neboli brně), přileb a plátové zbroje řemeslníci používali.

Významnými pomocníky při těchto rekonstrukcích jsou současní výrobci kroužkové zbroje a platnéři. Při své práci totiž neustále ověřují (i když v naprosto jiných technických podmínkách), jakými pracovními prostředky a jakými pracovními postupy asi jejich řemeslní předkové vyráběli své, dodnes obdivované brně, přilby a zbroj. Proto těmto novodobým brnířům a platnéřům je v této publikace věnována velká pozornost.

Publikace pochopitelně nemůže podat o dané tématice všechny informace, kromě jiného i proto, že v současnosti odpověď na celou řadu otázek neznáme. Je však více než jisté, že mnoho dosud neznámého bude v budoucnu vysvětleno při použití stále se zdokonalujících vědeckých technologií, praktických zkušeností následovníků historických brnířů a platnéřů a v neposlední řadě i celé řady zájemců o brň a zbroj.

Tato publikace budiž jedním z východisek pro jejich další činnost a bádání.

PLATNÉŘSTVÍ V MINULOSTI A DNES 7


TABULE 18

P OPIS JEDNOTLIVÝCH ČÁSTÍ PLÁTOVÉ ZBROJE

A – PŘILBA B – NÁKRČNÍK (LÍMEC) C – PŘEDNÍ A ZADNÍ PLECH (PLÁT),

SPOLU SE ZADNÍM PLECHEM

TVOŘÍ KYRYS

D – OPĚRA DŘEVCE E – KROUŽKOVÁ SUKNICE F – PÁSOVÝ ŠORC G – ŠOSY H – PLECHOVÝ (PLÁTOVÝ) RUKÁV I – NÁRAMENÍK J – ZVÝŠENÝ LEM NÁRAMENÍKU K – NADLOKTÍ L – KŘIDÉLKA M – MYŠKA N – ŠÍNKY O – RUKAVICE P – MANŽETA Q – PRSTY R – PLECHOVÁ (PLÁTOVÁ) NOHAVICE S – STEHENNÍ PLÁTY T – NÁKOLENKA U – LÝTKOVÉ PLÁTY V – PLÁTOVÉ BOTY X – OSTRUHY Y – UCHYCOVACÍ ŘEMENY

J

A

B

C

D

F

E

G

I

K

LH

M

N

P

O

Q

S

Y

T

U

X

V

R


TABULE 1 9

P OPIS JEDNOTLIVÝCH ČÁSTÍ PLÁTOVÉ ZBROJE

A

B

J

C

I

K

F

M

N

E

P

O

Q

S

T

U

V

X

Y

H

R



H ISTORIE

PLATNÉŘSTVÍ 11



2 STRUČNĚ HISTORIÍ 2.1 BOJOVÁ ZBROJ 2.1.1 DOBA NEJSTARŠÍCH CIVILIZACÍ Sumerové Nejstarší informace o ochranné zbroji bojovníků pochází z doby, kdy

kolem biblických řek Tigridu a Eufratu (dnešní Irák) sídlila v letech kolem 3500–1950

př. n. l. vyspělá sumerská civilizace. Sumerové vydávali zákony, stavěli velká

města zavátá dnes pouštním pískem. Byli prvními známými zemědělci, stáli na po

čátku světové literatury. Znali kolo. Vozy tažené silnými, původně divokými osly

používali i jako bojové prostředky.

Sumerové měli pro svou obranu před útoky sousedních oblastí, velké, dobře or

ganizované a ve své době i velmi dobře vyzbrojené a vybavené vojsko (viz tab. 2,

str. 17). Jejich bojovníci, vyzbrojeni oštěpy, bojovými sekyrami a srpovitými mě

děnými meči, se chránili velkými obdélníkovými štíty. Doloženy jsou i první ko

vové přilby – prostí vojáci měli přilby z měděného plechu, velitelé z dražších

kovů. Bohatě zdobená zlatá přilba, pocházející z poloviny 3. tisíciletí př. n. l., na

lezená na pohřebišti kdysi největšího sumerského města Uru, patřila sumerského

králi Meskalamdugovi. Egyptská říše Dalším státním útvarem v této oblasti byla o něco později egyptská

říše. Svého největšího ekonomického rozmachu, zvláště v zemědělství a v zá

mořském obchodě, dosáhla v letech 2040–1080 př. n. l. Staří Egypťané dovedli

tavit bronz a z tohoto kovu, tvrdšího, než byla měď, vyrábět dokonalejší nástroje

a zbraně, a to především meče a hroty bojových seker, kopí a oštěpů. Znali i tech

nologii výroby železa.

V průběhu válek, vedených ve 13. století př. n. l. zvláště proti vpádům soused

ních Chetitů, začali egyptští bojovníci nosit krátké vesty, případně kabátce, vy

robené pravděpodobně ze dvou vrstev plátna. Mezi tyto vrstvy byla vkládána kožená

nebo vatová vycpávka. Postupně byl do výstroje egyptských bojovníků zaváděn

pancíř, vytvořený z kovových šupin. Bojovníci jím byli kryti od krku až po ko

lena. Na hlavách měli s největší pravděpodobností bronzové přilby. Novoasyrská říše Pancíř vytvořený z kožených a vedle sebe na látku našitých de

stiček nosili těžkooděnci vojensky silné říše novoasyrské. Destičky byly později

i kovové – především bronzové. Asyrští bojovníci měli na hlavách kovové přilby

zdobené hřebenem. Hlavním úkolem velmi početné a dobře organizované asyr

ské armády bylo chránit mnohonárodnostně složený státní celek před neustále

STRUČNĚ HISTORIÍ 13


propukajícími vnitřními rozbroji a před nepřítelem útočícím na říši z okolních

zemí. Novoasyrská říše existovala v době od 9. století př. n. l. až do roku 612 př.

n. l. na území kolem středního a severního Eufratu a Tigridu. Zanikla pod vo

jenským tlakem severních sousedů Médů a jižních sousedů – Novobabyloňanů. 2.1.2 PERŠANÉ A SKYTOVÉ Peršané Po dobytí území dnešního Iráku a Egypta (525 př. n. l.) se novým hege

monem ve Střední Asii stali Peršané, jejichž původní říše se rozkládala na území

dnešního Íránu (550 př. n. l. až 331 př. n. l.). Postupem doby však ovládli velmi

rozsáhlé území dosahující až k východním částem Balkánu a k hranicím Řecka.

Zbroj perských bojovníků se od zbroje bojovníků egyptských z období zániku je

jich říše v podstatě nelišila. I Peršané nosili vesty pokryté kovovými šupinami

a bronzové přilby. Skytové V 6. století př. n. l. pronikly až do severních oblastí Černého moře kočovné

kmeny íránského původu – Skytové, kteří jsou někdy označováni podle jednoho

z jejich kmenů jako Sarmaté (viz tab. 2, str. 17). Skytové brzy porazili Peršany

a ovládli území sahající až ke Karpatům a do Sedmihradska. Žili převážně ve ste

pích a jako každý stepní národ byli vynikajícími jezdci. Jejich rychlé, neočeká

vané, kruté a kořistnické nájezdy budily hrůzu v širokém okolí. Skytové podnikali

vojenské výpravy i proti řeckým obchodním osadám v severním Černomoří. Poz

ději vyvolávali konflikty i s římskými legiemi, a to zvláště na Krymu. Ve 3. sto

letí byly poslední skytské kmeny potlačeny Góty a následně Huny.

Těžcí jezdci, kteří většinou patřili k bohatší vrstvě Skytů, měli hruď a záda chrá

něné pancířem vytvořeným až ze 3500 kovových šupin. Lehčí jezdci si chránili

širokým koženým pásem s našitým kovovými šupinami pouze břicho a ledviny.

Přes svůj převážně kožený oděv lehká jízda navlékala vesty s dvěma většími ko

vovými deskami na prsou. Zbroj Skytů často doplňovaly i bronzové přilby. 2.1.3 ŘEKOVÉ A ŘÍMANÉ Na přelomu našeho letopočtu se hlavní směr kulturního, ekonomického a s tím spojeného i vojenského vývoje přesunul k východním a jižním hranicím Balkánského poloostrova a do jižní Evropy. Nejdůležitějším státním útvarem na počátku tohoto období bylo Řecko. Řecko Počátky starořecké civilizace spadají až hluboko před rok 1900 př. n. l.

Střediskem raného období řeckých dějin byl krétský Knóssos. Později, kolem roku

650 př. n. l., ovládli Řekové velké území, sahající od jižní Itálie, severní Afriky,

přes jimi založenou Marseille až po východní a jižní oblast Balkánského polo

ostrova. Středisky tehdejšího Řecka se staly Athény a Sparta.

PLATNÉŘSTVÍ14


Hoplité, základ řeckého vojska Rostoucí moc a především bohatství rozvíjejícího

se Řecka se stalo cílem válečných výprav Peršanů a kořistnických nájezdů Skytů.

Řekové si proto museli na svou obranu vybudovat dobře vybavené a organizo

vané vojsko. Jeho základ tvořila těžká pěchota, hoplité. Zbroj Řeků se skládala

především z bronzového krunýře, který sahal až k pasu. V průběhu 6. až 5. sto

letí př. n. l. byl nahrazen krunýřem lehčím, vytvořeným z kovových a na prsou

se překrývajících destiček, šupin, připevněných na kožený podklad. Krunýř se

skládal z předního a zadního dílu. Oba díly byly spojeny vpředu, ze zadního dílu

přes ramena položenými nárameníky. Nohy si hoplité chránili bronzovými hole

němi. Hlavu měli téměř celou krytou přilbou. Zpočátku používali přilby těžké,

tzv. korintské, s vysokými hřebenovitými chocholy, později potom přilby lehčí,

tzv. iónské, s odklopnými lícnicemi. Od 5. století př. n. l. pak přilby thrácké

a boiótské. Hoplitům jejich bojovou výstroj, skládající se ze zbroje, kopí a štítu

a vážící celkem okolo 30 kg, za pochodu nosili otroci. Římané V 2. polovině 8. století př. n. l. bylo pravděpodobně založeno město Řím.

Poté vstoupil do historie druhý antický stát. Z římské říše se postupně stala vel

moc a ve své době, na přelomu našeho věku, nejvlivnější říše světa. I ona však

měla své protivníky. Nejvýznačnějším z nich bylo ekonomicky silné Kartágo.

V několika punských válkách, vedených s přestávkami mezi lety 264 a 146

př. n. l., v níž se Římanům podařilo několikrát porazit velitele kartaginského voj

ska Hannibala, ekonomická moc Kartága zanikla. Ve dvou ilyrských, převážně

námořních válkách, probíhajících v letech 229 až 219 př. n. l., ovládly římské ob

chodní lodě Jaderské a Iónské moře. Roku 168 př. n. l. získal Řím nadvládu nad

dosud silnou a vlivnou Makedonii. Na přelomu 2. a 1. století př. n. l. probíhaly

vzájemně vyvolávané boje mezi Římany a Germány. Na počátku 5. století ohro

zili římské impérium na území Rumunska usedlí Visigoti a poté severoafričtí Van

dalové. V r. 476 moc římského císařství Germáni definitivně zlikvidovali. Římské legie K ochraně svých území a v neposlední řadě i svých obchodních zá

jmů si vybudovali Římané silné, dobře organizované vojsko, jehož podstatu tvo

řily římské legie. Zbroj těžkooděnců, které byly jejím základem, se skládala z bronzové

přilby s lícnicemi a horizontálně prodlouženým chráničem zátylku, z krunýře a ze

svislého koženého pásu s kovovými plátky, chránícího slabiny. Krunýřem byla

zpočátku kožená vesta, zesílená kovovými pláty, později, kolem r. 650 př. n. l.,

to byla tzv. lorica segmentata, tedy navzájem se překrývající kovové pláty spo

jené řemínky. V římském vojsku se však kromě toho používal i šupinatý pancíř

a kroužkové odění. Lehkooděnci měli jen koženou přilbu.

Občané římských provincií, sloužící v pomocných sborech, formovaných přede

vším ve východořímských oblastech, nosili kroužkové pancíře a bronzové přilby.

STRUČNĚ HISTORIÍ 15

+


2.1.4 RANÝ STŘEDOVĚK (DO 11. STOLETÍ) Franská říše a další útvary Ve 4. století začala velké migrace obyvatel, tzv. stě

hování národů, a vytváření velkých středoevropských územních celků. Hlavní

mocností se po zániku Říma stala Franská říše, rozdělená r. 843 na tři samostatné

celky: Západofranskou říši (dnešní Francie), Východofranskou (dnes Německo)

a Středofranskou (Burgundsko, Provence a Itálie). Jednotlivé formující se státní

celky mezi sebou válčily o rozšíření svých panství a s tím související ovládnutí

moci ve střední Evropě. Do těchto bojů byla vtažena postupně i Sámova říše,

poté Velká Morava a nakonec formující se český státní celek. Kovářské dovednosti V této době již plně převažovala těžba a zpracovávání želez

ných rud. Kováři uměli ze železa vykovat nejen zemědělské nářadí a řemeslné ná

stroje, ale i dokonalejší zbraně a v neposlední řadě i zbroj včetně přileb. Převládá šupinová zbroj Základní charakter zbroje se oproti předchozímu období

příliš nezměnil. Jak dokládají archeologické nálezy a nejstarší zachované figurky

znázorňující typy bojovníků té doby, převažovala i nadále šupinová zbroj,

tentokráte ze železných překrývajících se plátků. Má ji na příklad figurka tzv. fin

ského jezdce, která pochází z doby stěhování národů a byla nalezena u Oma

tomska nedaleko Wiatky. Šupinovou zbroj má na sobě i tzv. sarmatský jezdec,

znázorněný na jedné z reliéfních výzdob zlatých nádob, pocházejících z pokladu

vojevůdce mohutné říše Hunů, Attily (395?–453) (viz tab. 2, str. 17). Tento poklad

byl nalezen nedaleko Nagy Szent-Miklóse. Do šupinové zbroje jsou oblečeny i dvě

figurky, které patřily pravděpodobně do šachovnicové soupravy Karla Velikého

(742–814). Šupinovou zbroj používali i Angličané v bitvě u Hastingsu v roce 1066

(viz tab. 2, str. 17). Žebrová přilba Základním typem přilby používané v té době ve velké části střední

a severní Evropy, případně v oblastech kolem dolního toku Dunaje, je přilba žeb

rová (viz tab. 3, str. 18). Její základ tvořila kovová obruč kolem hlavy a pásy, které

vybíhaly z obruče k temeni hlavy. Prostor mezi jednotlivými pásy vykrývaly že

lezné pláty, po stranách byly k obruči připojeny odklopné lícnice, u přileb vi

kingského typu se používal i kryt horní části obličeje s výřezy v místech očí. Bohatší

přilby měly obruč překrytou cizelovanými zlatými pásy. Kónické (normanské) přilby V menší míře se tehdy používaly vysoké kónické

přilby, zvané též normanské, zhotovené snýtováním několika trojúhelníkových

dílů spojených do hrotu. Kónické přilby z jednoho kusu Vzácnější jsou nálezy nižších železných kónických

přileb vykovaných z jednoho kusu. Dvě z nich pocházejí i z našeho území. Jedna

je připisovaná sv. Václavovi (zavražděn roku 929 nebo 935), druhá, jejíž původ

se obvykle datuje do 11. století, byla nalezena při archeologických vykopávkách

v Olomouci (viz tab. 3, str. 18). V obou případech musel kónické přilby zhotovit

velmi zručný řemeslník, který měl k tomu i patřičné technické vybavení.

PLATNÉŘSTVÍ16


17TABULE 2

N EJSTARŠÍ VYOBRAZENÍ BOJOVNÍKŮ

1 SUMERŠTÍ BOJOVNÍCI

ZE 2. ČTVRTINY

3. TISÍCILETÍ PŘ. N. L.

NEJSTARŠÍ SVĚTOVÉ

HISTORICKÉ ZOBRAZENÍ BOJOVNÍKŮ. 2 SARMATSKÝ JEZDEC Z 5. STOLETÍ SE ZAJATCEM. NEJSTARŠÍ ZOBRAZENÍ

BOJOVNÍKA NA ÚZEMÍ EVROPY (Z TZV. ZLATÉHO ATTILOVA POKLADU). 3 TYP JEZDCE Z 8. STOLETÍ. 4 NORMANSKÝ JEZDEC Z 2. POLOVINY 11. STOLETÍ. PŘEKRESLENO

Z TAPISERIE Z BAYEUX ZNÁZORŇUJÍCÍ BITVU U HASTINGSU ROKU 1066. 5 BOJOVNÍK Z POČÁTKU 12. STOLETÍ VE ZBROJI S NAŠITÝMI KOVOVÝMI

DESTIČKAMI.

1

2

4

3

5


18

1 ŽEBROVÁ PŘILBA. JEJÍ MLADŠÍ TYPY BYLY OPATŘENY ODKLOPNÝMI KRYTY UŠÍ

NEBO PŘIPOJENÝMI KROUŽKOVÝMI LÍMCI.

2 KÓNICKÁ PŘILBA Z POČÁTKU 10. STOLETÍ, PŘIPISOVANÁ SV. VÁCLAVOVI.

3 KÓNICKÁ PŘILBA VYKOVANÁ Z JEDNOHO KUSU NA PŘELOMU 11. A 12. STOLETÍ

(NÁLEZ Z OLOMOUCE).

4 A 5 PŘILBY TYPU KALOTA – 12. STOLETÍ AŽ POČÁTEK 14. STOLETÍ.

NA SPODNÍ OKRAJ KALOTY BÝVALA PŘIPEVNĚNA KROUŽKOVÁ OCHRANA TVÁŘÍ A TÝLU.

TABULE 3

P ŘILBY RANÉHO STŘEDOVĚKU

4

2

1

3

5


2.1.5 VRCHOLNÝ STŘEDOVĚK (12.–13. STOLETÍ) Situace v Evropě Ve střední a západní Evropě to byla doba upevňování existují

cích velkých státních celků a formování států nových, doba neustálých rozporů

mezi panovníky a katolickou církví o rozhodující moc, počáteční období budo

vání měst jako středisek řemesel a obchodu, doba nájezdů tatarsko-mongolských

kmenů do východní a jihovýchodní Evropy, období křížových výprav proti sel

džuckým Turkům, ovládajícím pro křesťany posvátný Jeruzalém. Situace na našem území Hlavní snahou panovníků českého státu bylo právně za

jistit českým zemím statut království. To se stalo Zlatou bulou sicilskou v roce

1212. Dále pak bylo potřeba upevnit politickou situaci uvnitř království a s pod

porou měst zajistit ekonomický růst země, upevnit hranice s Rakouskem a pokud

možno rozšířit území českého státu. Z válečných akcí tohoto období je nejvýznačnější

tažení Přemysla Otakara II. proti Uhrům, kteří ovládali na kovové rudy bohaté

Štýrsko, a porážka uherského vojska u Kressenbrunnu v roce 1260. Kroužková zbroj (brň) Pro tuto dobu je nejcharakterističtější kroužková zbroj,

neboli brň, vyrobená specializovanými řemeslníky, brníři, z navzájem spojených

malých železných kroužků. Byla daleko lehčí než zbroj šupinová (viz tab. 4, str. 21).

Byla vzdušná a hlavně elastická. Nebránila pohybu bojovníka v bitvě. Poměrně

dobře chránila rytíře před sekem meče nebo úderem palcátu (jinak také nazýva

nému budziganu, zbraně určené pro boj z bezprostřední blízkosti). Řada dobo

vých ilustrací, především tzv. Maciejowské bible, zhotovené v polovině 13. století,

nám však ukazuje na drastických bojových ilustracích, že v té době ani tato zbroj

nemusela dostatečně chránit. Kroužková košile Mezi nejcennější doklady o tomto typu zbroje, používané v té

době i našem území, patří kromě již zmíněné přilby i kroužková košile a krouž

kový límec, patřící pravděpodobně též sv. Václavovi. Kroužková košile patřící

k výbavě bojovníků byla poměrně dlouhá – sahala buď pod kolena, nebo do půli

stehen. Aby se mohli bojovníci lépe pohybovat, případně nasedat na koně, měla

košile po stranách nebo vpředu a vzadu rozparek. Pro větší ochranu stehen se na

každé noze oba díly spojily, a vytvořily tak jakési nad kolena sahající krátké kal

hoty. Rukávy kroužkové košile sahaly buď k zápěstí, nebo byly zakončeny pal

covou rukavicí. Součástí košile byla i k hlavě přiléhavá kapuce, na niž se většinou

nasazovala přilba. V pozdějších dobách se kapuce od celkové zbroje oddělila a po

užívala se samostatně. Existuje celá řada dobových ilustrací, které znázorňují bo

jovníky (především pěší) jen s touto kapucí, čili kuklou, bez přilby. Na nohou měli

bojovníci přiléhavé kroužkové nohavice nebo pevné kožené boty. Pro lepší ochranu

nohou se na kroužkové nohavice přidělávaly silné kožené chrániče holení. Gambeson Od 12. století zdomácnělo překrývání kroužkové zbroje dlouhou bílou

plátěnou košilí, sahající pod kolena (viz tab. 4, str. 21). Košile byla bez rukávů a měla

STRUČNĚ HISTORIÍ 19




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2019 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist