načítání...
menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Pět pohledů na nadání - Jana Marie Havigerová

Pět pohledů na nadání

Elektronická kniha: Pět pohledů na nadání
Autor: Jana Marie Havigerová

Popis vůdčích teorií současné psychologie nadání, včetně teorie mnohočetné inteligence Howarda Gardnera a koncepce úspěšné inteligence Roberta Sternberga. ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  69
+
-
2,3
bo za nákup

hodnoceni - 58.4%hodnoceni - 58.4%hodnoceni - 58.4%hodnoceni - 58.4%hodnoceni - 58.4% 60%   celkové hodnocení
2 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Grada
Dostupné formáty
ke stažení:
EPUB, MOBI, PDF
Zabezpečení proti tisku a kopírování: ano
Médium: e-book
Rok vydání: 2011
Počet stran: 144
Rozměr: 21 cm
Úprava: ilustrace
Vydání: Vyd. 1.
Skupina třídění: Výchova a vzdělávání
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
Nakladatelské údaje: Praha, Grada, 2011
ISBN: 978-80-247-3857-4
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Popis vůdčích teorií současné psychologie nadání, včetně teorie mnohočetné inteligence Howarda Gardnera a koncepce úspěšné inteligence Roberta Sternberga.

Popis nakladatele

Publikace nabízí informace o vztahu mezi nadáním a mozkem, uvádí aktuální výzkumy rodových rozdílů a návody, jak poznat a rozvíjet rozumové nadání či jak se pozná škola pro nadané. Popsány jsou vůdčí teorie současné psychologie nadání včetně teorie mnohočetné inteligence Howarda Gardnera a koncepce úspěšné inteligence Roberta Sternberga.

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Jana Marie Havigerová - další tituly autora:
Vyhledávání nadaných dětí v předškolním věku -- Škála charakteristik nadání a její adaptace na české podmínky Vyhledávání nadaných dětí v předškolním věku
Chování související se zdravím -- determinanty, modely a konsekvence Chování související se zdravím
 
K elektronické knize "Pět pohledů na nadání" doporučujeme také:
 (e-book)
Dítě s mentálním postižením ve škole Dítě s mentálním postižením ve škole
 (e-book)
Děti s tělesným a kombinovaným postižením ve škole Děti s tělesným a kombinovaným postižením ve škole
 (e-book)
Dítě s narušenou komunikační schopností ve škole Dítě s narušenou komunikační schopností ve škole
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Pět pohledů

na nadání

PhDr. Jana Marie Havigerová, Ph.D.

 Teorie současné

psychologie nadání

 Vztah mezi

nadáním a mozkem

 Aktuální výzkumy

rodových rozdílů

 Jak poznat a rozvíjet

rozumové nadání

P

ě

t pohled

ů

na nadání

pe agogika

Jana Marie Havigerová

P

ě

t pohled

ů

na nadání

Jana M. Havigerová

pe agogika

Grada Publishing, a.s.

U Průhonu 22, 170 00 Praha 7

tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400

e-mail: obchod@grada.cz

www.grada.cz

Nadání je tradičně spojováno s pojmem inteligence, avšak časy, kdy bylo mož

no tvrdit, že nadání rovná se hodnota IQ, jsou již dávno tytam. Publikace

Pět pohledů na nadání nabízí širokou paletu současných poznatků o nadání,

které napomohou čtenáři utvořit si vlastní názor. Popsány jsou vůdčí teorie

současné psychologie nadání, včetně teorie mnohočetné inteligence Howarda

Gardnera a koncepce úspěšné inteligence Roberta Sternberga, zajímavé infor

mace o vztahu mezi nadáním a mozkem či aktuální výzkumy rodových roz

dílů. Praktické návody, jak poznat a rozvíjet rozumové nadání, jsou doplněny

o témata Jak utopit talent a Jak se pozná škola pro nadané, vhodné zejména pro

čtenáře z řad školské praxe. Z knihy mohou čerpat jak praktikující pedagogové

a psychologové, tak studenti, rodiče a veřejnost se zájmem o téma nadání.


pe agogika


 Teorie současné

psychologie nadání

 Vztah mezi

nadáním a mozkem

 Aktuální výzkumy

rodových rozdílů

 Jak poznat a rozvíjet

rozumové nadání

P

ě

t pohled

ů

na nadání

pe agogika

Jana Marie Havigerová


Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy

Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být repro

dukována ani šířena v papírové, elektronické či jiné podobě bez předchozího písemného

souhlasu nakladatele. Neoprávněné užití této knihy bude trestně stíháno. PhDr. Jana Marie Havigerová, Ph.D. Pět pohledů na nadání Monografie vznikla na Ústavu primární a preprimární edukace Pedagogické fakulty Univerzity Hradec Králové na základě výzkumných aktivit tohoto pracoviště. Tiráž TišTěné PUblikace: Vydala Grada Publishing, a.s. U Průhonu 22, 170 00 Praha 7 tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400 www.grada.cz jako svou 4460. publikaci ilustrace: PhDr. Yveta Pecháčková Fotografie: Miloš Šálek recenzenti: PhDr. Jolana Laznibatová, CSc. prof. PhDr. Mojmír Svoboda, CSc. Odpovědný redaktor Helena Varšavská Sazba a zlom Antonín Plicka Zpracování obálky Antonín Plicka Počet stran 144 Vydání 1., 2011 Dotisk 2012 Vytiskla Tiskárna PROTISK, s. r. o., České Budějovice © Grada Publishing, a.s., 2011 ISBN 978-80-247-3857-4 elekTronické PUblikace: ISBN 978-80-247-7718-4 (ve formátu pdf ) ISBN 978-80-247-7719-1 (ve formátu epub) Monografie vznikla jako dílčí výstup řešení výzkumného projektu GAP 407/11/0426 Ready to ask? Informační chování nadaných dětí.

obsah / 5

OBSah

Předmluva ..................................................................................................... 7

1. NadáNí z POhledu teOrIe .......................................................... 9

1.1 Implicitní teorie nadání .............................................................................. 9

1.2 Definice nadání ........................................................................................ 17

1.3 Stupně nadání .......................................................................................... 21

1.4 Klasifikace nadání .................................................................................... 23

1.4.1 Sternbergova typologie ...................................................................... 23

1.4.2 Gardnerova typologie ....................................................................... 26

1.4.3 Typologie DeHaana a Havighursta ................................................... 29

1.4.4 Předmětová klasifikace ..................................................................... 30

1.4.5 Vertikální klasifikace ........................................................................ 31

1.5 Vnitřní a vnější podmínky nadání ............................................................ 33

2. NadáNí a POhled z NItra lBI .................................................. 37

2.1 Nadání a mozek ....................................................................................... 37

2.1.1 Vztah mezi vahou mozku a nadáním ............................................... 38

2.1.2 Nadání a vývoj mozku ..................................................................... 40

2.1.3 Nadání a hemisféry ......................................................................... 43

2.1.4 Propojení hemisfér ........................................................................... 44

2.1.5 Elektrická aktivita mozku ................................................................ 47

2.1.6 Denní snění .................................................................................... 48

2.1.7 Polospánek ...................................................................................... 49

2.1.8 Spánek ............................................................................................ 51

3. NadáNí z POhledu rOdu ........................................................... 53

3.1.1 Mužský a ženský mozek ................................................................... 53

3.1.2 Různé strategie využívání mozku ...................................................... 55

3.1.3 Rychlost a práce v časovém stresu ....................................................... 56

3.1.4 Jazyk a řeč ....................................................................................... 58

3.1.5 Emocionalita ................................................................................... 60

3.1.6 Rodové rozdíly a sluch ...................................................................... 60

3.1.7 Pozice v sociální skupině .................................................................. 61

3.1.8 Rodové stereotypy ............................................................................. 62

3.1.9 Škola z hlediska genderu .................................................................. 74

3.1.10 Zásady rodově pozitivní výuky ........................................................ 77 / pět pohledů na nadání 4. NadáNí z POhledu vzdělavatele ......................................... 81

4.1 Mýty a předsudky o nadaných .................................................................. 81

4.2 Bystré versus mimořádně nadané dítě ....................................................... 83

4.3 Obecné charakteristiky nadání ................................................................. 84

4.4 Jazykově nadané dítě ................................................................................ 86

4.4.1 Jak podporovat jazykovou inteligenci a rozvíjet jazykové nadání? ........ 91

4.5 Matematicky nadané dítě ......................................................................... 92

4.5.1 Jak podporovat matematicko-logickou inteligenci? .............................. 95

4.6 Přírodovědně nadané dítě ......................................................................... 96

4.6.1 Jak podporovat přírodovědnou inteligenci? ......................................... 99

5. NadáNí z POhledu SOuPutNíka .......................................... 101

5.1 Deklarace práv nadaného dítěte ve vzdělávání ........................................ 102

5.2 První kroky ............................................................................................ 103

5.2.1 Vztyčte mety .................................................................................. 104

5.2.2 Myslete v souvislostech .................................................................... 106

5.2.3 Oceňujte rozmanitost ..................................................................... 110

5.2.4 Důvěřujte druhým ......................................................................... 111

5.2.5 Myslete pozitivně ........................................................................... 113

5.2.6 Ujasněte si, co to znamená pro vás .................................................. 113

5.3 Obecné principy práce s mimořádně nadanými ...................................... 114

5.4 Jak utopit talent aneb Čeho se vyvarovat? ............................................... 115

5.5 Jak se pozná škola vhodná pro nadané? .................................................. 116

závěr ............................................................................................................. 127

lIteratura ................................................................................................. 129

Summary ..................................................................................................... 139

rejStřík POjmů ........................................................................................ 141


předmluva / 7

Předmluva

Celý život čekáme na výjimečného člověka místo toho,

abychom obyčejné lidi okolo nás změnili na výjimečné.

hans urs von balthasar

Nadání – téma, které prolíná život každého člověka od počátků až na

jeho samý konec. Téma nadání se objevuje ve všech životních fázích a v nejrůznějších sociálních kontextech: v rodině, ve škole, v zaměstnání, v médiích... Nadání je často spojeno s důležitými životními otázkami. Když rodiče čekají miminko, jsou plni očekávání a sami sebe se ptají: Jaké bude? Co z něj vyroste? Jak se mu bude dařit v životě? V čem bude vynikat a kde budou jeho slabiny? K čemu má nadání? Jakmile se člověk narodí, roste a poznává svět, klade si nejrůznější otázky: Kdo jsem a  jaký jsem? Co znám a  co umím? Co bych chtěl v životě dělat? Čím mohu být? Co se ode mne očekává a jsem k tomu dostatečně nadaný? Učitele provází toto téma celým profesním životem, od prvního záblesku chuti stát se učitelem po letitou praxí vydobyté zkušenosti a vykrystalizované poznání, když si učitelé kladou otázky: Jsou moji žáci dostatečně nadaní, aby mohli naplnit všechna očekávání? Je mezi mými žáky někdo nadaný k mimořádným výkonům? Jsem já sám obdařen nadáním rozpoznat schopnosti svých žáků? Jsem schopen dispozice a nadání svých žáků plnohodnotně rozvíjet? Mám k tomu všemu dostatečné znalosti a dovednosti? Mám k péči o nadání vůbec podmínky?

Tyto a řady podobných otázek si kladou rodiče i učitelé stále častěji v souvis

losti s novou vlnou zájmu o talent a nadání, kterou můžeme v posledních letech pozorovat jako celosvětový trend. Zkušenosti ukazují, že dospělí zaujímají k péči o nadané jedince dvě odlišná stanoviska. Jedni neochotně přiznávají, že po letech intenzivní integrace dětí se speciálními vzdělávacími potřebami, a to především z levé strany Gaussovy křivky (děti s tělesným, smyslovým či mentálním hendikepem, děti ze sociokulturně znevýhodněných podmínek), se cítí vyčerpáni a nechtějí věnovat další energii jiné minoritě. Druhá skupina vítá posun zájmu směrem k pravé straně Gaussovy křivky jako příznivý vítr, který může osvěžit ducha, obohatit praxi, povzbudit výkonnost, zkvalitnit život jednotlivců a v konečném důsledku též zvýšit konkurenceschopnost celé společnosti. / pět pohledů na nadání

Oba postoje mají své opodstatnění, já osobně sdílím a snažím se podporovat ten druhý. Dokladem budiž i tato kniha, která je určena pedagogům, psychologům a  rodičům, kteří mají zájem dozvědět se něco o  rozumovém nadání a o tom, jak nadání rozumět, jak je nalézat a jak je podporovat v našich dětech.

Hradec Králové, prosinec 2010 Jana Marie Havigerová

nadání z pohledu teorie / 9

1. NadáNí z POhledu teOrIe

1.1 ImPlI cItNí teOrIe NadáNí

Před přečtením knihy si vyzkoušejte tento jednoduchý myšlenkový

experiment: pohodlně se usaďte, snažte se na nic nemyslet, a až budete úplně zklidnění, zaměřte svoji pozornost na pojem:

n a d á n í.

To, co vám vytane na mysli, doslova zaznamenejte (jedná-li se o myšlenky), pečlivě popište (jedná-li se o představy). Poté se znovu zklidněte, „vyprázdněte mysl“, a až budete připraveni, zaměřte svoji pozornost na pojem:

n a d a n é d í t ě.

Opět zaznamenejte. Nyní udělejme třetí pokus. Vezměte si další papír a udělejte na něj tři sloupečky. Do prvního sloupečku napište pod sebe prvních deset lidí, kteří vám vytanou na mysli, když se řekne:

n a d a n ý č l o v ě k.

Do druhého sloupečku napište pod sebe jakýchkoli deset lidí, které byste

neoznačili pojmem nadaný člověk. Nad každou takto vzniklou dvojicí se zamyslete a do třetího sloupečku napište, v čem se daná dvojice liší. To, co se objeví ve vaší mysli, bez jakýchkoli korektur a úprav poctivě zaznamenejte.

Tímto způsobem (jedná se o asociační experiment a drobnou modifikaci

Testu repertoárových mřížek George Kellyho – srv. Kelly, 1953) jste získali centrální představu a soubor vlastností popisující váš osobní prototyp nadání. Prototyp je základ vaší implicitní teorie nadání. Co to je prototyp? Co to jsou implicitní teorie? Proč se o nich zmiňujeme hned na začátku knihy? Jak fungují a k čemu slouží? Jak to spolu všechno souvisí? / pět pohledů na nadání

Pojem implicitní je odvozen z latinského implico (vplétat) a znamená: zahrnutý, obsažený, ale nevyjádřený přímo či rozumějící se samosebou. Implicitní teorie jsou soubory našich osobních (subjektivních) přesvědčení a názorů, které si vytváříme bezděčně a nevědomky o životě a světě kolem sebe (Groeben, Sheeleová, 2001). Bylo opakovaně prokázáno, že tyto bezděčné, neuvědomované či samosebou se rozumějící představy, myšlenky a názory, tyto implicitní teorie, vytvářejí rámec pro řadu dalších psychických procesů (Sedláková, 2000).

Příkladem může být proces kategorizace, tedy proces, v němž jevy, které nás obklopují, zařazujeme do postupně obecnějších jednotek, tříd, kategorií. Kategorie je vlastně „každé slovo, které není názvem jediné konkrétní věci“, říká Goerge Lakoff (2002). Kategorií rozumí nejen podstatné jméno pes, ale také sloveso pracovat nebo předložku nad, protože v sobě zahrnují mnoho různých situací; kategorií v Lakoffově pojetí není slovo Praha, neboť označuje jediné město (Haviger, 2010). Způsob, jakým si lidé vytvářejí názvy pro jednotlivé kategorie a jak do těchto kategorií zařazují konkrétní jevy, se nazývá implicitní kategorizace. Ta se od vědecké kategorizace liší. Základem vědecké kategorizace je vymezení základních charakteristik společných všem jevům, které pod danou kategorii spadají. Například vědecká kategorie „nadané dítě“ je vymezena jako „takové dítě, které soustavně vykazuje významné výkony v  nějaké hodnotné oblasti snažení“ (Havigerová, In Skutil, 2011, s. 134).

Implicitní kategorie jsou založeny na odlišném principu. Uprostřed kategorie stojí centrální pojem, zvaný dobrý příklad (Lakoff, 2002) nebo prototyp (Roscheová, 1975). Je to ten prvek, který člověku vytane na mysli, když vysloví daný pojem (například takové dítě, které se člověku objeví před očima, když se řekne nadané dítě). Všechny ostatní prvky jsou posuzovány ve vztahu k tomuto centrálnímu bodu – ty, které jsou podobné, se shromažďují blízko kolem prototypu, ty, které jsou částečně podobné, se vyskytují ve větší vzdálenosti od centrálního pojmu, zatímco ty, které se mu dostatečně nepodobají, se vymezují na nebo za hranici pojmu.

Hranice kategorie jsou neostré, tzv. fuzzy (u hraničních případů tedy přirozeně váháme, zda to či ono dítě ještě je, nebo už není nadané), a dynamicky se vyvíjející (mění se v závislosti na měnící se životní zkušenosti – dítě, které jsme dříve považovali za podivné, můžeme po čase považovat za nadané nebo naopak).

Prototypy vznikají třemi způsoby (Haviger, 2010): 1. První seznámení – prototyp je utvořen tím, s čím se člověk setká poprvé.

Prototyp například slova písmo je tedy jiný pro národy píšící azbukou, pro

národy píšící tradičním čínským písmem a pro národy používající písmo

nadání z pohledu teorie / 11

abugida. Prototyp nadaného dítěte je jiný pro člověka, který jako první nadané dítě viděl malého Pavla Šporcla (nadaný hudebník) či Jaromíra Jágra (nadaný sportovec).

– Vzpomeňte si na situaci, kdy jste se vy osobně poprvé v životě setkali

s pojmem nadání? Jaká to byla situace? Bylo to setkání, v němž pouze

zazněl tento pojem v hovoru, nebo jste stáli tváří v tvář nadanému?

S jakými emocemi bylo toto setkání spojeno? Jaké dojmy to ve vás

vyvolává dnes?

2. Časté vystavení – prototyp lze vytvořit také častým setkáváním se s daným

reprezentantem příslušné kategorie. Tohoto způsobu využívají marketingoví odborníci při tvorbě reklamy (kategorii prací prášek dobře reprezentuje značka Ariel, protože se velmi často vyskytuje v televizních reklamách). Prototypem nadaného dítěte může být malá tanečnice či malý zpěváček, neboť tyto typy se často vyskytují v televizních soutěžích, jako je například Superstar.

– Zamyslete se, kdy jste se v průběhu posledních pěti let setkali s po

jmem nadání, nadané dítě nebo nadaný člověk. Za jakých to bylo

okolností? Bylo to setkání tváří v tvář, nebo šlo o nepřímou zkuše

nost (někdo o nadání hovořil, viděli jste pořad v televizi zabývající

se nadáním...)? Jaké charakteristiky byly v těchto situacích typicky

spojovány s nadáním? Jak by podle těchto zkušeností vypadal typický

nadaný člověk nebo nadané dítě?

3. Emocionální zážitek – prototyp může být vytvořen při emotivně silném

zážitku. Například pokud má dítě těžký průběh nemoci, tak mají jeho rodiče tendenci brát jej jako prototyp průběhu dané nemoci a v tomto duchu o něm informují další rodiče, přestože se může jednat o průběh netypický. Stejně tak prototyp nadaného dítěte může vzniknout například po zhlédnutí filmu Rainman (příběh nadaného autisty, který rozplakal miliony diváků) či po vlastní emocionálně zabarvené zkušenosti s  nadaným dítětem (to dítě, které mne svými otázkami málem přivedlo k „šílenství“) či v emočně vypjaté situaci, v níž se o nadání hovořilo (například když učitel na střední škole vyhrožuje žákům, že s takovým nadáním těžko „prolezou“). Také tyto zkušenosti mohou být velmi atypické, také tyto zážitky jsou zdrojem pro vznik vašeho osobního prototypu.

– Zavzpomínejte, která situace, v níž se vyskytoval pojem nadání, byla

pro vás spojena s  nejsilnějším zážitkem. V  jakém kontextu se zde

pojem nadání vyskytoval? S jakou emocí máte situaci spojenou? Jaký

by z toho mohl vzejít prototyp nadání? / pět pohledů na nadání

Implicitní teorie, jejichž základem jsou prototypy (například pojem „na

daný člověk“ či „normální člověk“), plní v naší psychice řadu funkcí. Již jsme

popsali, že prototyp umožňuje kategorizovat a  úsporně organizovat naši

životní zkušenost (implicitní teorie umožňují snadno a rychle na základě po

dobnosti s proto typem třídit a zařazovat jevy, s nimiž se setkáváme, do určitých

kategorií). Například nám umožňují říci, zda ten či onen člověk „je nadaný“

či nikoli (jako jste se o to pokusili na začátku lekce). Bylo zjištěno, že téměř

90 % lidí provede tuto kategorizaci bez zaváhání (latence). Teprve v okamžiku,

kdy jsou dotázáni, podle jakého klíče lidi do uvedených kategorií přiřazovali,

začnou váhat, přemýšlet.

Implicitní teorie usnadňují zapamatování. Nemusíme si pamatovat všech

ny vlastnosti a charakteristiky nadání, stačí nám jedna představa spojená s na

dáním (prototyp nadaného) a v okamžiku, kdy nám vytane na mysli, můžeme

vlastnosti a charakteristiky odvozovat z popisu této představy (viz náš úvodní

myšlenkový experiment).

Implicitní teorie usměrňují pozornost. Kdybychom neměli v mysli vybu

dovanou určitou strukturu základních kategorií a jejich vzájemných vztahů, pak

kdykoli bychom se setkali s nějakým podnětem, museli bychom spoléhat na

náhodu – co připoutá naši pozornost, toho si všimneme a na základě zkušenosti

si vytvoříme nějaké závěry. Prototypy, které máme „trvale usazeny“ ve svých

myslích (Furnham, 1988), a  vůbec paměť jako taková, umožňují pozornost

zaměřovat cíleně. Například když se setkáme s dítětem, které se chová „nějak

jinak“, promítneme si v mysli prototypy kategorií, které mají „odlišnost“ jako

jeden ze znaků (například „postižený“, „podivín“ nebo „nadaný“) a zaměříme

pozornost na ostatní znaky zvoleného prototypu (například „nadaný“ je „jiný“

a současně „mluví jako malý dospělý“, „nedbá o zevnějšek“ a „má špatné stu

dijní výsledky“ – sledujeme mluvu, úpravu zevnějšku a prospěch, nesledujeme

rodinnou konstelaci, přátelské vztahy či čtenářské portfolio). Implicitní teorie

tak fungují jako proděravělé brýle na očích – některé aspekty skutečnosti nám

přibližují do centra pozornosti, jiné se stávají rozmazanými nepodstatnými

detaily kdesi v pozadí. Je nasnadě, že každý z nás má jiné brýle.

Implicitní teorie ovlivňují emoce. Představy spojené s pojmy, které použí

váme, působí jako barvivo, které emočně podbarvuje naše vnímání, myšlení, jednání. Minulé zkušenosti, souvislosti a vazby, které jsou spojeny s prototypem, jsou něco jako barevný filtr na brýlích, o nichž jsme hovořili v předchozím odstavci – dobrá zkušenost je barví do růžova, negativní emoce do černa.

Implicitní teorie ovlivňují interpretaci. Interpretace znamená přiřazení

významu nějakému pojmu (jevu, kategorii), odpověď na otázku „co to znamená?“, jak si danou věc vysvětlujeme, jak ji chápeme, jak jí rozumíme, co si

nadání z pohledu teorie / 13

o ní myslíme. Když například vidíme chování nějakého žáka, vždy si jej vy

světlujeme na základě vlastních znalostí, zkušeností a představ, co by to mohlo

znamenat, proč se chová právě tímto způsobem. V té chvíli nevidíme jenom

daného žáka, vidíme v  něm řadu ostatních osob, které s  ním sdílí společné

základní charakteristiky, vidíme v něm všechny dobré příklady dané kategorie

(například když nějaký žák při vyučování vyrušuje neustálým kladením otázek,

v té chvíli se nám bezděčně vybaví chlapec z televizního seriálu, který obtě

žoval paní učitelku, protože se mu doma nevěnovali, a touto formou k sobě

připoutával pozornost  – chování našeho žáka proto bezděky interpretujeme

jako připoutávání pozornosti v důsledku nedostatku času věnovaného chlapci

rodiči). Sigmund Freud tomu říkal projekce. Ve skutečnosti nikdy nereaguje

me na to, co se děje, nýbrž na to, co se domníváme, že se děje – každý vidíme

situaci a své komunikační partnery jinými brýlemi a jednáme podle obrazů,

které nám tyto brýle přinášejí. / pět pohledů na nadání

Implicitní teorie ovlivňují jednání. V životě je řada situací, v nichž se snažíme jednat s rozvahou, rozmyslem, pokud možno objektivně a bez předsudků. V takovém plánovaném jednání se uplatňují především racionální, explicitní znalosti, informace související s vědeckými teoretickými poznatky, ale též s různými nařízeními, normami, normativy a standardy. Oproti tomu před námi stojí řada situací, které jsou komplexní, složité, nečekané anebo se odehrávají ve vysokém interakčním tempu (například když nás někdo zničehonic okřikne). V takové chvíli nastupuje aktuálně podmíněné jednání (Janík, 2003). V něm se rozhodujeme a jednáme bezděčně, někdy se též říká iracionálně. Takové jednání vzniká na základě implicitních teorií, které jsou hluboko zakořeněny a fungují jako stlačené pružiny, které taková nečekaná, složitá, emočně vypjatá situace uvolní, a my se v té chvíli stáváme jen pasivními pozorovateli svého vlastního jednání (například když nám nadaný žák položí stotisícíprvní otázku, jsme sami překvapeni, co jsme v reakci na to byli schopni vypustit z úst). Podobnou zkušenost má ve svém repertoáru jistě každý z nás.

Implicitní teorie nadání zahrnují myšlenky, názory a přesvědčení o tom, co je a co naopak není nadání, kdo je a kdo naopak není nadaný, co je vhodné a co naopak není záhodno s nadáním a nadanými podnikat a jaké to má všechno souvislosti. Implicitní teorie lze odhalit různými způsoby, my jsme vyzkoušeli v  kapitole 2.1  metodu asociace a  modifikovaný test repertoárových mřížek. Stejný myšlenkový experiment si vyzkoušeli studenti učitelství (srv. Babuláková, 2009). Ptali jsme se jich, co si jako první představí pod pojmy nadání a nadané dítě. Nešlo o zkoušku odborných znalostí, nýbrž o jakési odtajnění vnitřních, skrytých, obvykle bezděčných a neuvědomovaných představ, tzv. implicitních teorií o nadání.

Ukázalo se, jak se dalo očekávat, že k  těmto pojmům se váží různorodé představy.

Nadání je intuitivně nejčastěji chápáno jako dar, který umožňuje člověku přesahovat výkony většiny ostatních, který umožňuje vyniknout, aniž to nadaného jedince stojí neobvykle velké úsilí. Pojem nadání je implicitně nejčastěji spojován s uměním, na druhém místě se sportem a až na třetím místě s rozumovým nadáním.

Typickou představou, která učitelům bezděky vytane na mysli, když se řekne nadání, je dítě, předškolák s mléčným chrupem, který ještě neumí číst, psát ani počítat, avšak hraje sólově na housle s doprovodem velkého symfonického orchestru (typ Václav Hudeček).

Druhá nejčastější představa je neupravený rozháraný vědátor, nejlépe v bílém plášti a pokud možno bez ponožek (typ Albert Einstein).

nadání z pohledu teorie / 15

Typ Václav Hudeček

Typ Albert Einstein

+ / pět pohledů na nadání

Myšlenky, které se nejčastěji objevují v souvislosti s implicitními představami nadání a nadaného dítěte, korespondují s mýty o nadání a jsou popsány v samostatné kapitole této knihy.

Představy učitelů a  učitelek bezděčně spojované s  pojmem nadané dítě, obvykle spadají do jedné z pěti možností: a) dítě zvídavé – na první pohled bystré, které se zájmem vyhledává informace

a vkládá si je do vlastních konstrukcí o světě či předmětu zájmu, spojované

s označeními typu malý encyklopedista, malý Einstein, všeználek, vědátor; b) dítě upovídané – dítě jazykově velmi zdatné, neustále se na něco vyptává,

o něčem se baví, na všechno má názor, označované například jako povídálek,

brebta, rozumbrada; c) dítě šikovné – manuálně zručné dítě, tvořivé dítě, kterému říkáme například

šikulín, montér Václav; d) dítě intuitivní – citlivé, vnímavé, s originálními myšlenkami a vizemi, které

vystihují označení jako stydlín, filozof; e) dítě talentované – dítě buď s výraznými uměleckými nebo sportovními sklony.

První a poslední představa je mezi učiteli nejčastější.

Prvním krokem v péči o nadané je odhalení vlastních implicitních před

stav o nadání a nadaných.

Představy, které máme zasuty hluboko v podvědomí a které se nám jen místy

bezděčně vynořují v mysli, když slyšíme pojmy jako nadání nebo nadané dítě,

mohou být zkreslené, či přímo zavádějící. Přestože tyto představy mnohdy ani

neumíme pojmenovat, mohou významně ovlivňovat naše jednání. Kdo chce

pracovat s nadanými, musí si proto nejprve uvědomit, jaké jsou jeho „podvě

domé“ představy o nadání, a poté své představy konfrontovat se současným sta

vem poznání. Jen tak se může vyvarovat zbytečných chyb, přehmatů a omylů.

Všechny výše popsané typické představy a myšlenky implicitně spojované s pojmy nadání a nadané dítě odpovídají odborným poznatkům a vědeckým

typologiím s jediným rozdílem – u učitelů obvykle bezděčně převládá pouze

jedna představa, zatímco ostatní možnosti jsou potlačeny. Například s  po

jmem nadání si intuitivně představíme pouze jeden typ nadání, ačkoli podle

dosavadních výzkumů je vhodné rozlišovat přinejmenším devět druhů nadání.


nadání z pohledu teorie / 17

V důsledku toho mohou být zúženy, posunuty či deformovány postoje učitelů k nadání a péči o nadané a může tak dojít ke zbytečnému mrhání talenty v nové generaci. Smyslem této publikace je otevřít brány poznání o nadání a nadaných dětech a poskytnout tak učitelům oporu pro jejich schopnost nalézt a rozvinout potenciální nadání ve svých svěřencích, potažmo v sobě samých, a porozumět mu. Porovnejte tedy nyní své vlastní implicitní představy, své prototypy nadání, se současným stavem poznání.

1.2 defINIce NadáNí

Definice nadání

1

není snadná, jak by se na první pohled mohlo zdát.

Zkuste si sami: zamyslete se a pokuste se co nejprecizněji definovat, co to je

n a d á n í.

Jaká je vaše osobní explicitní definice tohoto pojmu? Pokuste se porovnat své vlastní pojetí s možnostmi uvedenými dále v textu.

V průběhu historie docházelo k proměnám v chápání pojmu. Domácí literatura poskytuje například tato vodítka: ‰ Psychologický slovník (Hartl, Hartlová, 2000, s. 338): „Nadání je soubor vloh

jako předpoklad k  úspěšnému rozvíjení schopností; nejčastěji používáno

ve spojení s jedinci podávajícími nadprůměrné výkony při činnosti tělesné

i duševní.“ ‰ Pedagogický slovník (Průcha, Walterová, Mareš, 2009, s. 164): „V pedago

gickém pojetí převládá tradiční představa o nadání jako o výjimečné složce

osobnosti některých jedinců, zejména pro umělecké obory, pro sport, jazyky

a matematiku.“ ‰ Speciálně pedagogický slovník (Havigerová In Skutil, 2011, s. 134) rozlišuje

pojmy nadání, nadané dítě a nadané chování: „Nadání (angl. gift) je tradičně

chápáno jako dispozice k jistým druhům, obvykle míněno intelektových

výkonů. (...) Nadané dítě je takové, které soustavně vykazuje významné 1

Tato publikace je zaměřena především na různé druhy „intelektuálního“ nadání,

nevěnujeme se tedy sportovnímu a hudebnímu nadání, pokud není uvedeno jinak. / pět pohledů na nadání

výkony v nějaké hodnotné oblasti snažení. (...) Nadané chování je rozvinutí

dispozice či realizace potenciálu.“

Při definování nadání se nejčastěji užívají dva pojmy – nadání a talent (angl. giftedness a talent). Oba pojmy jsou spojené se schopnostmi. V  laické veřejnosti jsou chápány jako synonyma. V odborných textech nalezneme různá rozlišení těchto dvou pojmů: ‰ kvantitativní – talent je chápán jako vysoký stupeň nadání (Laznibatová,

2007); ‰ vývojové – nadání představuje potenciální vlohy (possession), talent je výsled

kem procesu systematického rozvoje tohoto potenciálu (superior mastery)

(Gagné, 2004); ‰ obsahové – nadání je užíváno ve spojení s intelektuálními oblastmi výkonu

(např. jazykové nadání, matematické nadání, nadání pro vědu), talent ve

spojení s oblastmi umění a sportu (např. výtvarný talent, pohybový talent,

praktický talent) (Havigerová, 2011); ‰ podle stupně obecnosti – nadání je chápáno jako širší, všeobecný předpoklad

pro činnost a výkon, talent znamená určité specifické, úzce vymezené před

poklady pro činnost (Musil, 1985, cit. dle Laznibatová, 2007).

Při vymezování definice nadání se můžeme setkat často se zcela protikladnými pojetími. Předkládáme je jako dilemata – zkuste zvolit, která z alternativ je vám osobně bližší (viz tab. 1).

B Osobně zastávám tento postoj:

1. Nadání jsou vrozené předpoklady, které se mohou a nemusí projevit (je latentní).

Cílem je , aby se projevilo a z latentního se stalo manifestované.

2. Míra nadání se v průběhu života mění, za příznivých okolností se může rozvinout,

za nepříznivých okolností může „zakrnět“, zvláště pokud se promešká tzv. senzi

tivní období (viz tzv. vlčí děti). Nadání je dynamické. Cílem je, aby se nadání trvale

projevovalo ve své maximální možné míře.

3. Nadání je vrozený předpoklad k podávání nadprůměrných výkonů obvykle pouze

v jedné dimenzi (viz Gardner níže). Aby se nadání projevilo a jedinec z něj vytěžil

maximum, je nezbytné, aby bylo doprovázeno také určitými osobnostními, volní

mi a dalšími charakteristikami. Cílem není práce s nadáním, ale práce s nadaným

dítětem, nadání je třeba brát v kontextu celého systému.




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2019 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist