načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Pěstujeme stolní odrůdy révy vinné -- 2., aktualizované a rozšířené vydání - Pavel Pavloušek

Pěstujeme stolní odrůdy révy vinné -- 2., aktualizované a rozšířené vydání

Elektronická kniha: Pěstujeme stolní odrůdy révy vinné -- 2., aktualizované a rozšířené vydání
Autor:

Chystáte se vysadit pár keřů révy vinné na svém pozemku a tápete, jak o ně dál pečovat? V této praktické příručce najdete všechny podstatné operace a úkony, které musíte udělat, ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  169
+
-
5,6
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma tištěná forma

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Grada
Dostupné formáty
ke stažení:
EPUB, MOBI, PDF
Zabezpečení proti tisku: ano
Médium: e-book
Počet stran: 128
Rozměr: 21 cm
Úprava: tran, 24 nečíslovaných stran obrazových příloh : ilustrace (převážně barevné)
Vydání: 2., aktualizované a rozšířené vydání
Jazyk: česky
Téma: stolní odrůdy rostlin
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-271-0240-2
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Příručka zaměřená na pěstování révy vinné. Výběr stanoviště, sazenice, přeroubování keřů. Stolní odrůdy. Výsadba, zimní řez, výživa a hnojení, závlaha, choroby a škůdci, sklizeň.

Popis nakladatele

Chystáte se vysadit pár keřů révy vinné na svém pozemku a tápete, jak o ně dál pečovat? V této praktické příručce najdete všechny podstatné operace a úkony, které musíte udělat, abyste vypěstovali zdravé keře, které budou plodit atraktivní a sladké hrozny.

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

„„ výsadba„a„pěstitelské„tvary

„„ sortiment„odolných„odrůd

„„ ekologická„péče„o„vinice

„„ nejčastější„choroby„a„škůdci

Pěstujeme

stolní odrůdy

révy vinné

2., aktualizované a rozšířené vydání

Pavel„Pavloušek

111

Pěstujeme

stolní

odrůdy

révy

vinné

2., aktualizované a rozšířené vydání

PavelPavloušek



Pavel Pavloušek

111

GRADA

Publishing

Pěstujeme

stolní odrůdy

révy vinné

2., aktualizované

a rozšířené vydání


Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy

Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být

reprodukována a šířena v papírové, elektronické či jiné podobě bez předchozího

písemného souhlasu nakladatele. Neoprávněné užití této knihy bude trestně stíháno. Prof. Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D. Pěstujeme stolní odrůdy révy vinné 2., aktualizované a rozšířené vydání Vydala Grada Publishing, a.s. U Průhonu 22, Praha 7 obchod@grada.cz, www.grada.cz tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400 jako svou 6668. publikaci Odpovědná redaktorka: Helga Jindrová Sazba: Eva Hradiláková Fotografie na obálce a v knize: Prof. Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D. Počet stran: 128 a 24 stran barevné přílohy První vydání, Praha 2017 Vytiskly Tiskárny Havlíčkův Brod, a.s. © Grada Publishing, a.s., 2017 Cover Design © Grada Publishing, 2017 Názvy produktů, firem apod. použité v knize mohou být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků. ISBN 978-80-271-9904-4 (ePub) ISBN 978-80-271-9903-7 (pdf ) ISBN 978-80-271-0240-2 (print)

Obsah

1 Produkce a spotřeba stolních hroznů ve světě a v České republice .......................... 7

2 Charakteristika moderní stolní odrůdy .................................................................... 9

3 Historie a současnost pěstování a šlechtění stolních odrůd ....................................10

3.1 Vývoj pěstování stolních odrůd v České republice .................................................................. 10

3.2 Šlechtění stolních odrůd révy vinné .................................................................................... 11

3.3 Šlechtění odrůd se zvýšenou odolností k houbovým chorobám a zimním mrazům ... 12

4 Nutriční hodnoty a význam hroznů ve výživě člověka ............................................15

5 Zásady výběru stanoviště pro pěstování stolních odrůd révy vinné .......................18

5.1 Klimatické podmínky pro pěstování révy vinné ............................................................... 19

5.2 Výběr stanoviště pro pěstování stolních odrůd ................................................................ 22

6 Révové sazenice a přeroubování keřů .......................................................................25

6.1 Révové sazenice ...................................................................................................................... 28

6.2 Příprava a uchování roubů .................................................................................................... 30

6.3 Příprava pravokořenných sazenic ........................................................................................ 31

6.4 Možnosti přeroubování révy vinné ..................................................................................... 32

7 Stolní odrůdy révy vinné ...........................................................................................34

7.1 Stolní odrůdy registrované ve Státní odrůdové knize České republiky ......................... 34

7.2 Stolní odrůdy „evropské révy vinné“ .................................................................................. 38

7.3 PIWI stolní odrůdy révy vinné ............................................................................................ 39

8 Příprava půdy před výsadbou ....................................................................................45

8.1 Agrochemický rozbor půdy .................................................................................................. 46

8.2 Hnojení před výsadbou ........................................................................................................ 47

8.3 Zelené hnojení před výsadbou ............................................................................................. 49

8.4 Zpracování půdy před výsadbou ......................................................................................... 50

9 Výsadba stolních odrůd ............................................................................................51

9.1 Volba vhodné šířky meziřadí ................................................................................................ 51

9.2 Volba vhodného směru řad ve výsadbě .............................................................................. 52

9.3 Volba vhodného termínu výsadby ....................................................................................... 53

9.4 Způsob výsadby révy vinné .................................................................................................. 54

10 Zimní řez révy vinné .................................................................................................55

10.1 Termín provedení zimního řezu .......................................................................................... 56

10.2 Volba vhodného zatížení keřů ............................................................................................. 57

10.3 Volba vhodného typu řezu .................................................................................................... 59

10.4 Zásady tvarování plodného dřeva ....................................................................................... 60

10.5 Komplex chorob kmínku a zimní řez ................................................................................. 62

11 Pěstitelské tvary pro stolní odrůdy ...........................................................................63

11.1 Nízké vedení – „vedení na hlavu“ ........................................................................................ 63

11.2 Pěstitelské tvary určené pro zakrývání na zimu ................................................................ 63

11.3 Vrcholové tvary ...................................................................................................................... 64

11.4 Kordonové tvary ..................................................................................................................... 66

11.5 Trierské vedení podle Dr. Slamky ........................................................................................ 69

11.6 Pergoly pro zahrádkáře .......................................................................................................... 69

11.7 Pěstitelské tvary pro velkovýrobní pěstování stolních odrůd .......................................... 71

12 Zapěstování pěstitelského tvaru ...............................................................................72

13 Zelené práce u stolních odrůd ..................................................................................75

13.1 Čištění kmínků ....................................................................................................................... 76

13.2 Podlom ..................................................................................................................................... 76

13.3 Upevňování letorostů do drátěnky ..................................................................................... 77

13.4 Osečkování – zakracování letorostů ................................................................................... 77

13.5 Vylamování zálistků ............................................................................................................... 78

13.6 Částečné odlistění v zóně hroznů ........................................................................................ 79

14 Speciální agrotechnické zásahy u stolních odrůd révy vinné .................................80

14.1 Regulace násady hroznů v době vegetace .......................................................................... 80

14.2 Aplikace kyseliny giberelové u stolních odrůd .................................................................. 81

14.3 Speciální technologie u stolních odrůd – kroužkování .................................................... 82

15 Výživa a hnojení stolních odrůd ..............................................................................82

15.1 Význam organické hmoty v půdě ....................................................................................... 83

15.2 Hnojení organickými hnojivy .............................................................................................. 84

15.3 Příznaky nedostatku a nadbytku živin ................................................................................ 85

15.4 Výživa a hnojení dusíkem .................................................................................................... 87

15.5 Výživa a hnojení fosforem, draslíkem a hořčíkem ............................................................ 89

15.6 Alternativní možnosti ve výživě révy vinné ....................................................................... 91

15.7 Listová výživa .......................................................................................................................... 92

15.8 Nejvýznamnější fyziologické poruchy ............................................................................... 94

15.9 Ošetřování půdy ve vinici ..................................................................................................... 98

16 Závlaha u stolních odrůd révy vinné .....................................................................102

17 Choroby révy vinné .................................................................................................104

17.1 Virové choroby ................................................................................................................... 105

17.2 Bakteriální choroby ............................................................................................................ 105

17.3 Fytoplazmózy ...................................................................................................................... 106

17.4 Houbové choroby ............................................................................................................... 107

18 Škůdci révy vinné ....................................................................................................118

18.1 Vlnovník révový .................................................................................................................. 118

18.2 Hálčivec révový ................................................................................................................... 119

18.3 Obaleči .................................................................................................................................. 120

19 Stanovení termínu sklizně ......................................................................................121

20 Skladování stolních hroznů ....................................................................................124

Rejstřík .............................................................................................................................125

Použitá literatura .............................................................................................................126

Produkce a spotřeba stolních hroznů ve světě a v České republice 7

1 Produkce a spotřeba stolních hroznů

ve světě a v České republice

Velkovýrobní pěstování stolních hroznů dosáhlo svého rozvoje především ve 20. sto-

letí. Po révokazové kalamitě a invazi nových houbových chorob z Ameriky došlo od

konce 19. století k postupné stabilizaci a rozvoji vinohradnictví. Zatímco je prvnípolovina 20. století spojena především s pěstováním odrůd evropské révy (Vitis vinifera), ve druhé polovině se začínají objevovat nové stolní odrůdy se zvýšenou odolností

k houbovým chorobám a zimním mrazům. Tyto odrůdy se v zemích, jako jsouUkrajina, Rusko, Moldávie, Bulharsko, ale i Maďarsko začínají pěstovat velkovýrobně.

Stolní odrůdy jsou náročnější na pěstitelské podmínky. Vyžadují vyšší teploty

a sumy teplot za vegetační období, vyšší intenzitu slunečního záření a ochranu před

zimními a jarními mrazy. Z tohoto důvodu jsou hlavní pěstitelské oblasti stolních

odrůd situované do jižních částí na obou polokoulích.

Mezinárodní úřad pro révu vinnou a víno (OIV) v Paříži pravidelně přinášístatistiky o produkci a spotřebě stolních hroznů. Mezi nejvýznamnější evropsképroducenty patří Turecko, Itálie, Španělsko a Řecko, což potvrzuje vysokou náročnost

stolních hroznů na pěstitelské podmínky. Přehled nejvýznamnějších světovýchproducentů stolních hroznů ukazuje graf 1.

Graf 1:

Nejvýznamnější

producenti stolních

hroznů ve světě

v roce 2014

(sestaveno podle údajů

OIV, www.oiv.int)

Zajímavé jsou údaje o spotřebě stolních hroznů v celosvětovém měřítku. Statistická

data za rok 2014 zobrazuje graf 2. Zde je také patrné, že největší producenti stolních

hroznů se nekryjí se státy s největší spotřebou. Stolní hrozny jsou i velmivýznamnou součástí exportu jednotlivých zemí.

Státní odrůdová kniha ČR registruje v současnosti devět stolních odrůd, což je

poměrně významný počet. V našich vinicích se ovšem u drobných pěstitelůpěstuje i množství neregistrovaných odrůd, s nimiž počítají i statistiky. Tabulka 1 uvádí

v hektarech plochy v České republice, kde se stolní odrůdy pěstují.

10000

9000

8000

7000

6000

5000

4000

3000

2000

1000

Produkce v 1000 tunách

Čína

Indie

Turecko

Egypt

Írán

Uzbekistán

Itálie Chile

Brazílie


8 Pěstujeme stolní odrůdy révy vinné

Nejvýznamnější zastoupení v České republice má tradiční stolní odrůdaChrup

ka bílá a Panonia Kincse, která se v minulosti pěstovala i velkovýrobním způsobem

pod závlahou. Z ostatních stolních odrůd se začínají v registrovaných vinicíchob

jevovat také PIWI odrůdy, jako jsou Talisman, Krystal nebo Jalovenskij ustojčivyj.

Odrůda

Čechy celkemMikulovská podoblastSlovácká podoblastVelkopavlovická podoblastZnojemskápodoblastMorava – ostatníCelkem ČR

Arkadia 0,012 – 0,064 0,301 – – 0,377

Diamant 0,091 0,074 0,094 0,102 0,009 0,003 0,373

Chrupka bílá 2,10 1,50 2,45 3,51 3,04 0,01 12,61

Chrupka červená 0,26 0,03 0,46 0,27 0,33 0,21 1,36

Julski biser – 0,102 0,10 0,33 0,170 – 0,396

Olšava 0,050 0,022 0,421 0,080 0,049 0,005 0,628

Panonia Kincse 0,042 1,718 1,141 1,272 3,742 – 7,915

Pola 0,270 – 0,050 0,101 0,009 – 0,430

Vitra – 0,001 0,273 0,033 0,02 – 0,327

Tabulka 1: Produkce jednotlivých stolních odrůd v České republice (Zdroj MZe, 2016)

U zahrádkářů a malovinařů se pěstuje široký sortiment stolních odrůd na poměrně

velkých plochách, které však nejsou předmětem této statistiky.

Graf 2: Země s největší

spotřebou stolních hroznů

ve světě v roce 2014

(sestaveno podle údajů

OIV, www.oiv.int)

10000

9000

8000

7000

6000

5000

4000

3000

2000

1000

Spotřeba v 1000 tunách

Čína

Indie

Turecko

Egypt

Írán

USA

Uzbekistán

Brazílie

Itálie


Charakteristika moderní stolní odrůdy 9

2 Charakteristika moderní

stolní odrůdy

Odrůdy révy vinné můžeme podle jejich využití rozdělit do několika skupin.Najdeme zde:

• podnože,

• moštové odrůdy určené pro výrobu vína,

• odrůdy stolní určené pro přímou konzumaci hroznů,

• odrůdy na sušení a produkci hrozinek.

Zejména u stolních odrůd se v posledním období zdůrazňují požadavky na jejich

vzhledové a chuťové vlastnosti, na aromatický charakter bobulí a bezsemennost. Při

posuzování vzhledu jsou nejdůležitější velikost a tvar hroznu, hustota uspořádání

bobulí v hroznu, stejně jako velikost, tvar a barva bobule.

I když bylo v minulosti trendem, že hrozen by měl být tak velký, aby ho bylo možné po utrhnutí z keře celý zkonzumovat, objevují se dnes běžně hroznyo hmotnosti 500–1000 g, které už na první pohled upoutají vzhledem. Mohutná třapina navíc zajistí atraktivní uspořádání bobulí v hroznu.

Tvar hroznu velmi úzce souvisí s  uspořádáním bobulí. Méně atraktivní jsou hrozny výhradně válcovitého nebo kuželovitého tvaru, naopak hrozny s rozvětvenou třapinou, které umožňují volnější uspořádání, jsou atraktivnější. Volnější uspořádání bobulí totiž ovlivňuje především náchylnost hroznu na hniloby. Stolní hrozny by proto neměly být husté až velmi husté. Volnější uspořádání navíczajišťuje rovnoměrnější vybarvení, protože v hustých hroznech je vždy část bobule méně zbarvená.

Tvar bobule upoutá na první pohled. Žádané jsou zejména netradiční tvary, např. podlouhlé, vejčité, opakvejčité, elipsovité, různým způsobem zašpičatělé,příadně zahnuté. Mezi zahrádkáři je například velmi známou odrůdou s atraktivním tvarem bobule odrůda Oděsskij suvenir.

Zcela zásadním znakem pro konzumenta hroznů je barva bobule. Za méněpřitažlivé je možné považovat odstíny zelené barvy. Naopak velmi zajímavé jsoubarevné přechody mezi růžovou, červenou, fialovou a modrou. U odrůd se žlutozelenou nebo žlutou barvou bobule jsou pak atraktivní zbarvení do růžova nebo oranžova na osluněné straně.

Mezi významné chuťové vlastnosti patří konzistence dužniny, slupka bobule, přítomnost semen, šťavnatost, chuťová vyváženost a aromatický charakter.

Dužnina by měla být pevná, chrupkavá, avšak stále dostatečně šťavnatá. Prostolní odrůdy není vhodná dužnina „řepovité konzistence“, kdy je sice bobulechrupkavá, ale uvolňuje se pouze minimální množství šťávy.

Přítomnost semen v  bobulích je stále velmi diskutovaným znakem. Cestou k uspokojení zákazníka jsou tzv. stenospermokarpické odrůdy, které mají pouze „zbytky“ semen a zároveň velké a atraktivní bobule. Pěstujeme stolní odrůdy révy vinné

Z hlediska chuti je stále velmi důležitý poměr mezi cukry a kyselinamiv bobulích. Daleko více se však rozšiřuje rozsah požadovaných aromatických tónů. I když

se v minulosti preferovaly zejména muškátové odrůdy, nyní opět stoupá poptávka

i po tónech „labruskového“ typu, tzn. po jahodách, malinách, angreštu či bílémrybízu. Zajímavé je také spektrum ovocných tónů, které známe předevšímu moštových odrůd.

Požadované vlastnosti stolních hroznů z pohledu konzumentů a šlechtitelů je

možné shrnout následovně:

• bezsemennost,

• atraktivní vzhled,

• velká bobule,

• jasná barva,

• neobvyklý tvar bobule,

• dlouhá skladovatelnost,

• pevná dužnina,

• dostatečně silné připoutání ke stopce,

• volné hrozny,

• jednotná velikost bobulí,

• nová chuť a aroma. 3 Historie a současnost pěstování

a šlechtění stolních odrůd

Pěstování stolních odrůd pro přímý konzum hroznů nemá v severníchvinohradnických oblastech – kam patří i Česká republika – tradici, protože se v nich pravé

stolní odrůdy, z nichž má většina vysoké světelné a tepelné nároky, pěstovaly velmi

obtížně. Proto se v minulosti využívaly méně náročné rané odrůdy s drobnýmibobulemi pro samozásobení a místní trh, nebo byly pro konzumaci vybírány nejlépe

vyvinuté hrozny některých moštových odrůd. Postupně se však do našich oblastí

dostávají novější odrůdy, které se již více přibližují svými vlastnostmi velkoplodým

stolním odrůdám z jižních vinařských oblastí, nebo jsou již i tradičnímivelkoplodými odrůdami.

3.1 Vývoj pěstování stolních odrůd v České republice

Původní stolní odrůdy ušlechtilé révy vinné (Vitis vinifera) patří díky svémuekologicko-geografickému původu mezi odrůdy s delším vegetačním obdobím a vyššícitlivostí na poškození zimními mrazy. Pěstování stolních odrůd v podmínkách České

republiky bylo proto vždy náročnější a výběr vhodných odrůd byl vždy velmi důležitý.

Jako stolní odrůdy se proto v minulosti často využívaly moštové odrůdys velkým hroznem a většími bobulemi, např. Modrý Portugal, Veltlínské červené rané,

Muškát Ottonel nebo Trolínské. Z velkoplodých stolních odrůd se na našemúzemí historicky pěstovaly: Čabaňská perla, Královna vinohradů, Jókai Mór, Muškát

Munkátsy, Muškát Mathiasz János, Zrinyi Illona, Ján Hunyady, Chasselas Tompa,

Thálloczy Lájos, Paní Mathiaszová a Královna Alžběta.


Historie a současnost pěstování a šlechtění stolních odrůd 11

Zlom nastává koncem 80. let 20. století, kdy se na Moravě objevujív pěstování nové velkoplodé stolní odrůdy, vyšlechtěné na KVÚVV v Bratislavě. Z hlediska doby dozrávání jsou v našich podmínkách perspektivní a nejvíce ceněné raněa velmi raně zrající typy: Julski biser × Panonia Kincse 13/12 (Dóra), Julski biser ×Panonia Kincse 13/22 (Diamant), Caus roz × Julski biser 29/8 (Opál) nebo Dunavski misket × Cardinal 19/15 (Topas).

KORPÁS (1998) zmiňuje odrůdy, které jsou na Slovensku aktuálně ve státních odrůdových zkouškách. Všechny vybrané nově vyšlechtěné stolní odrůdy jsouvelkoplodé, vzhledné, velmi dobré chuti, vysoké jakosti. Vynikají různorodostítvarů bobulí, různou barevností a různou chutí, navíc vyhovují tržním požadavkům v první jakostní kategorii. Jedná se o odrůdy Rubanka, Negra, Ametyst, Zlatava, Pastel, Onyx, Negretta a Ružín. V listině registrovaných odrůd na Slovensku jsou nyní tyto stolní a také bezsemenné odrůdy z domácího šlechtění: Ametysta,Bezsemenka, Diamant, Dóra, Heliotrop, Luna, Negra, Onyx, Opál, Pastel, Premier, Rhea a Rubanka.

V České republice se šlechtěním stolních odrůd révy vinné zabýval Ing. Václav Křivánek na Šlechtitelské stanici vinařské v Polešovicích a vyšlechtil tři vynikající velkoplodé stolní odrůdy – Olšava, Pola a Vitra.

V odrůdových zkouškách v České republice jsou také nové stolní PIWI odrůdy, disponující zvýšenou odolností k houbovým chorobám. 3.2 Šlechtění stolních odrůd révy vinné Na základě morfologické stavby a  původních areálů rozšíření byly odrůdy révy vinné rozdělené do několika ekologicko-geografických skupin, které se označují názvem „proles“. Většina stolních odrůd má svůj původ v proles orientalis, která se dále rozděluje nasubroles caspica, antasiatica. Jedná se o oblast mezi střední Asií a Kaspickým mořem, která zahrnuje Ázerbájdžán a Arménii. Odrůdy mají většinou velké hrozny, oválné bobule, dlouhé vegetační období, bezsemenné, nižší kyseliny, nižší plodnost a citlivost na zimní mrazy.

Se záměrným šlechtěním a selekcí stolních odrůd evropské révy vinné se začalo teprve v 19. století. Cílem šlechtitelů bylo získání odrůd s velkým hroznem, velkou bobulí a dobrými chuťovými vlastnostmi. Jednou z prvních cíleně selektovaných odrůd je Madlenka královská. Vznikla ve francouzském Angers v roce 1859.

Významnou odrůdou s modrou bobulí, která vznikla v roce 1860, je Alphonse Lavallee. Její pěstování bylo poprvé zaznamenáno ve sklenících v Anglii, ale známá je rovněž pod názvem Royal, která se pěstuje ve sklenících v Belgii.

Počátkem 20. století začaly vznikat typické velkoplodé odrůdy. Velmivýznamným šlechtitelem stolních odrůd byl Angelo Pirovano, jehož nejznámější jecelosvětově rozšířená Italia, vyšlechtěná již v roce 1911.

Další celosvětově velmi významnou odrůdou evropské révy vinné je Královnavinic. Byla vyšlechtěna v Maďarsku v roce 1916 Mathiaszem Jánosem. Královna vinic dozrává raně, ve 2. polovině srpna až začátkem září a není náročná na polohu. Pěstujeme stolní odrůdy révy vinné

Současné šlechtění révy se orientuje jednak na odrůdy ušlechtilé révy vinné (Vitis vinifera), PIWI odrůdy se zvýšenou odolností k houbovým chorobám a bezsemenné odrůdy. V případě sternospermokarpického typu bezsemennosti se bobule vyvíjejí normálně, ale vývoj semen se zastaví – zůstávají malá, nezdřevnatělá a měkká.Partenokarpické bobule jsou většinou malé a oválného tvaru, semena v nich chybějí. Křížení dvou bezsemenných odrůd přináší větší pravděpodobnost získáníbezsemenných potomků.

Ve šlechtění stolních odrůd zažívá svoji renesanci druh Vitis labrusca, který je nositelem velkých bobulí, dobré rezistence k chorobám a mrazům a také výrazného aromatu. Jeho předností je také pevná slupka a volnější uspořádání hroznu. Druh poskytuje bobule atraktivních vůní a chutí, jako jsou jahody, maliny, angrešt nebo bílý rybíz. 3.3 Šlechtění odrůd se zvýšenou odolností

k houbovým chorobám a zimním mrazům

Pěstování odrůd se zvýšenou odolností k houbovým chorobám má velký význam

především v podmínkách biologického vinohradnictví. Biologické pěstování révy

vinné je u stolních odrůd velmi významné, protože konzumujeme čerstvé hrozny,

často okamžitě po utrhnutí z keře.

3.3.1 Jak je to vlastně s „rezistencí“ odrůd révy vinné?

Záměrem šlechtitelů odrůd se zvýšenou odolností k houbovým chorobám a zimním

mrazům je přenášet na potomstvo od evropských odrůd stabilní výnos a kvalitu

hroznů, přizpůsobivost půdním a klimatickým podmínkám, zatímco od amerického

nebo asijského partnera především rezistentní vlastnosti.

Evropská réva vinná (Vitis vinifera) nedisponuje rezistencí k révokazu, plísni révy ani padlí révy. Mezi odrůdami je možné najít pouze takové, které mají vyššíodolnost k napadení hroznů šedou hnilobou. V současnosti existují odrůdy révyvinné, které mají v normálních podmínkách dostatečnou toleranci k plísni révy, padlí révy, šedé hnilobě a musí se pouze minimálně ošetřovat proti houbovým chorobám. Stupeň projevu této tolerance může být významně ovlivněn lokalitou, podnebím a průběhem počasí na stanovišti. Proto je možné pozorovat u jedné odrůdy na dvou rozdílných stanovištích i rozdílný stupeň tolerance.

V sortimentu stolních odrůd těžko najdeme takovou, která by měla absolutní rezistenci k houbovým chorobám. Určitě ale najdeme velké množství odrůdtolerantních, s dostatečnou polní odolností. Pěstitelé révy vinné v biologickém režimu označují odrůdy odolné k houbovým chorobám jako „pilzwiderstandsfähige Sorten“ nebo „pilzwiderstandsfähige Rebsorten“ a zkráceně je označují termínem „PIWI“, což v českém překladu znamená odrůdy odolné k houbovým chorobám. Označení zkratkou PIWI bude používáno pro skupinu těchto odrůd i v dalších částech textu.

Historie a současnost pěstování a šlechtění stolních odrůd 13

3.3.2 Šlechtění PIWI odrůd – odrůd se zvýšenou odolností

Šlechtění révy vinné za účelem získávání odrůd odolných k houbovým chorobám,

mrazům a případně révokazu začalo již v 19. století v Americe. Vinohradnictvív Severní Americe bylo založeno na rostlinném materiálu vyšlechtěném z domácíchdivokých druhů, a to především z Vitis labrusca (Isabella, 1816, Catawba, 1823,Concord, 1854), dále z Vitis aestivalis v centrální části USA (Norton/Cynthiana, 1835)

a Vitis rotundifolia na jihu USA (Scuppernong, 1817).

Tento šlechtitelský směr pokračuje v Americe do současnosti. Významná jenaříklad práce Dr. Charlese Demka, který v roce 1927 započal hybridizaciamerických druhů s divokými druhy rostoucími na Floridě. Vytvořil tři odrůdy: Dunstan, Taylor a Florida Concord. V roce 1945 zkřížil L. H. Stover na Floridské univerzitě divoký druh Pixiola (Vitis simpsonii) s odrůdou Golden Muscat, čímž vznikla nová odrůda Lake Emerald. Následující křížení dalo odrůdy Blue Lake, Noris a Stover. V sedmdesátých letech 20. století byly v Arkansasu vyšlechtěny odrůdy Venus,Reliance, Mars, Saturn a Sunbelt, které vznikly z křížení Vitis labrusca × Vitisvinifera (LANE, 1997). Některé z nich – Venus, Mars, Saturn nebo Reliance – serozšiřují také mezi pěstitele révy vinné v České republice a získávají si oblibu zejména díky svým chuťovým a aromatickým zvláštnostem. Atraktivní jsou takébezsemenné odrůdy tohoto typu, např. Interlaken Seedless, Einsett Seedless nebo Remaily Seedless.

Nová vlna ve šlechtění stolních odrůd se zvýšenou odolností začala v Evropě po 2. světové válce a rozšířila se z Francie i do zemí východní a jihovýchodní Evropy.

Práce v Maďarsku začala pod vedením Výzkumného ústavu pro vinohradnictví a vinařství v Egeru (Dr. J. Csizmazia) a Univerzity pro zahradnictví a potravinářský průmysl v Budapešti (Dr. P. Kozma, Dr. I. Tamászy).

Významné je také šlechtění PIWI odrůd v zemích bývalého Sovětského svazu. I přesto, že většina bývalých výzkumných ústavů pokračuje ve své práci dodnes,přidala se k nim také celá řada privátních šlechtitelů. Díky jejich úsilí vzniklo mnoho PIWI odrůd, které jsou vhodné také pro velkovýrobní pěstování, což znamená, že jejich pěstitelské i organoleptické vlastnosti dosahují vynikající úroveň. Vlastnosti některých z nich popisuje tabulka 2 na další straně.

Šlechtění perspektivních odrůd dnes směřuje k  získání komplexní odolnosti k významným biotickým a abiotickým faktorům. U stolních odrůd révy vinné se využívá metody pyramidizace genů za účelem získání vysoké a stabilní rezistence k houbovým chorobám. Jedná se o přenášení monogenních a oligogenníchrezistentních vlastností získaných prostřednictvím genů různého původu do jednohogenotypu. Výsledkem jsou potom odrůdy disponující velmi dobrou a stálou rezistencí k houbovým chorobám.

Za perspektivní odrůdy v horizontu roku 2025 jsou považované odrůdy Laureat muskatnyj, Rumba, Rekord Magarača, Dolgoždannyj, Rošfor a Preobraženie(IVANČENKO a kol., 2012).

14 Pěstujeme stolní odrůdy révy vinné

Odrůda

Hmotnost

hroznu (g)

Hmotnost

bobule (g)

Barva

bobule

Tvar bobule

Organo

leptické

hodnocení*

Velmi raná zralost odrůdy

Vostorg 530 6–7 žlutozelená oválný 8,2

Flora 800 8–10 žlutozelená

oválně

-cylindrický

8,6

Raná zralost odrůdy

Arkadia 800 8–10 žlutozelená vejčitý 8,6

Livia 350 5,6

tmavě

modrá

vejčitý 8,2

Středně raná zralost odrůdy

Kobzar 900 8–10 žlutozelená vejčitý 7,9

Ogoněk

tajrovskij

700 5–6 růžová oválný 7,9

Jaltinskij

bezsemjanyj

600 3–4 červená kulatý 7,8

Středně zrající odrůdy

Lanka 600 7–8 žlutozelená vejčitý 7,3

Ljubitělskij 450 5–6

tmavě

modrá

oválný 8,1

Južno

berežnyj

bezsemjanyj

300 3–4

tmavě

modrá

oválný 7,9

Šokoladnyj 800 7–8 růžová oválný 7,9

Středně pozdní zralost odrůdy

Zagadka 700 6–7 žlutozelená oválný 7,8

Kometa 700 8–10

tmavě

modrá

vejčitý 8,0

Tabulka 2: Zajímavé stolní PIWI odrůdy ze zemí bývalého Sovětského svazu

(zpracováno podle IVANČENKO a kol., 2012)

Závěrem je třeba se rovněž zmínit o významném zdroji mrazuodolnostivyužíva

ném ve šlechtění, kterým je botanický druh Vitis amurensis, jenž se ukázal jako

vhodný genetický pramen disponující nejen vysokou odolností k mrazu, ale i nižší

citlivostí k plísni révy, dobrou akumulací cukrů a ranou dobou zrání.

* Organoleptické hodnocení posuzuje vzhled a chuťové vlastností bobulí. Každá odrůda

může dosáhnout max. 10 bodů.

Nutriční hodnoty a význam hroznů ve výživě člověka 15

4 N utriční hodnoty

a význam hroznů ve výživě člověka

Hrozny představují velmi významnou složku ve výživě člověka. Kromě mnohapozitivních zdravotních účinků také napomáhají trávení a stimulují chuť k jídlu.K jejich konzumaci vybízejí příznivý poměr cukrů a kyselin, aroma i pevná a chrupkavá

dužnina. Tuto skutečnost potvrzuje rovněž stoupající spotřeba hroznů.

Úlohou hroznů ve výživě a jejich působením na zdraví člověka se zabýváameloterapie. Tato „hroznová kůra“ využívá pozitivní vlastnosti hroznů a jejichchemického složení na zdraví člověka, což dokládají i seriózní výzkumy publikované v lékařské literatuře.

Chemické složení hroznů je poměrně rozmanité a  proměnlivé v  závislosti na odrůdě, půdních a klimatických podmínkách a také na termínu sklizně hroznů. Určuje rovněž jejich dietetickou hodnotu. Základní látkové složení hroznu uvádí tabulka 3.

Odrůdy podle barvy bobule

modrá barva bobule bílá barva bobule

energetická hodnota (KJ/Kcal) 255/61 264/63

voda (g) 80,7 79,3

bílkoviny (g) 0,6 0,6

tuky (g) stopové množství stopové množství

cukry (g) 15,5 16,1

Tabulka 3: Základní obsahové látky ve 100 g bobulí révy vinné

(zpracováno podle VIDAUD aj., 1993)

Pro posouzení látek obsažených v bobulích a jejich nutriční hodnoty je třeba znát

nejen morfologické složení bobule, ale i vědět, kde se v bobuli nacházejí.

Hlavní cukry v hroznech představují glukóza a fruktóza. Sacharóza se nachází v hroznech pouze v minimálním množství a především v závislosti na odrůdě.Obsah cukrů je proměnlivý podle odrůdy a stupně zralosti hroznů. Obsah vodyv hroznech závisí na množství a termínu srážek, případně na používání závlahy.

Velmi významné jsou u  stolních hroznů pektiny, i  když se vyskytují v  malém množství (0,30–1,31 %). Nacházejí se především ve slupce bobulí. Pozitivněovlivňují transportabilitu a skladování stolních hroznů. Obsah pektinů je opět odrůdovou vlastností.

Organické kyseliny jsou zastoupené především kyselinami vinnou a jablečnou. Obsah kyselin je rovněž závislý na odrůdě, ošetřování vinice a průběhu počasí ve vegetačním období.

+


16 Pěstujeme stolní odrůdy révy vinné

Důležitou skupinou, která

může ovlivňovat zdraví člověka, jsou minerální látky.

Jsou ceněné pro svou vysokou

výživovou hodnotu a účinkují jako prevence možných

chronických poruch výživy.

V  hroznech jsou významné

především kationty draslíku,

vápníku, hořčíku a  sodíku.

U  stolních hroznů existuje

rovněž závislost mezi obsahem minerálních láteka skladovatelností hroznů. Skladovatelnost zlepšuje vyšší obsah

fosforu a  nižší obsah dusíku,

draslíku a hořčíku.

SLUPKA

– aromatické látky

– fenolické látky

KUTIKULA

DUŽNINA

dusíkaté látky, cukry,

kyseliny, minerální látky

SEMENO – taniny

CÉVNÍ SVAZKY

STOPKA

BOBULE

Obrázek 1: Rozložení

důležitých obsahových látek

v bobulích révy vinné

(zpracováno podle COOMBE

a ILAND, 2005)

Odrůdy podle barvy bobule

Minerální látky modrá barva bobule bílá barva bobule

sodík (mg) 2 2

draslík (mg) 320 250

vápník (mg) 4 19

hořčík (mg) 4 7

fosfor (mg) 16 22

železo (mg) 0,3 0,3

zinek (mg) 0,1 0,1 Tabulka 4: Obsah minerálních látek ve 100 g bobulí révy vinné (zpracováno podle VIDAUD aj., 1993) Jako všechny druhy ovoce představují i hrozny révy vinné významný zdrojvitaminů. V bobulích je obsaženo větší množství vitaminů rozpustných ve vodě nežvitaminů rozpustných v tucích. Pro své antioxidační vlastnosti je patrně nejvýznamnější vitamin C, jehož obsah v hroznech je vyšší než v jablkách, hruškách, broskvích nebo v řadě dalších ovocných plodů.

Nutriční hodnoty a význam hroznů ve výživě člověka 17

Odrůdy podle barvy bobule

Vitaminy modrá barva bobule bílá barva bobule

vitamin C (mg) 4 4

vitamin B1 (mg) 0,04 0,04

vitamin B2 (mg) 0,02 0,02

vitamin B6 (mg) 0,10 0,10

kyselina panthotenová (μg) 0,05 0,05

kyselina listová (μg) 6 6

biotin (μg) 0,3 0,3 Tabulka 5: Obsah vitaminů ve 100 g bobulí révy vinné (zpracováno podle VIDAUD aj., 1993) V hroznech jsou obsažené rovněž dusíkaté látky představované bílkovinami,aminokyselinami, amonným a nitrátovým dusíkem. Bílkoviny se nacházejí především ve slupce (0,4–2,0 %) a v semenech (0,8–4,6 %). Nejnižší zastoupení je potomv dužnině (0,1–0,4 %).

Pro výživu člověka jsou z této skupiny nejdůležitější bílkoviny, sloučeninynezbytné pro mobilizaci imunitního systému. Protože bílkoviny rostlinného původu není

člověk schopen sám vytvářet, musí je přijímat potravinami, tedy např. hrozny.

Ze zdravotního hlediska má však velký význam především velká skupinasloučenin obsažených v hroznech i ve víně – fenolické látky (existuje jich okolo 5000).

Hroznové bobule jsou velmi bohatým zdrojem těchto látek, které se nacházejízejména ve slupce a v semenech. Jejich obsah a složení zásadně ovlivňuje kvalituhroznů a zároveň pozitivně působí na snížení výskytu kardiovaskulárních onemocnění

u lidí. Důležité je rovněž jejich antioxidační působení při výrobě vína.

Patrně nejvýznamnější skupinou fenolických látek, která pozitivně působí na

zdraví člověka, jsou stilbeny a z nich potom zejména resveratrol. V hroznech se

vyskytují trans-resveratrol a dále jeho glykosidy – trans-a cisiceid. Trans-resveratrol (3,5,4 ́- trihydroxystilben) je jedním z nejvýznamnějších fytoalexinů u révy

vinné. Resveratrol se v bobulích révy vinné nachází ve slupce a v semenech.V dužnině je obsažen minimálně, nebo dokonce vůbec. Resveratrol se tvoří především

jako odpověď rostliny na stresové situace, u révy vinné jsou to nejčastěji houbové

choroby nebo silné UV záření. Působení resveratrolu je pozitivní ve vztahu kesnížení kardiovaskulárních onemocnění (BERTELLI, 2003), některé studie dokoncedokládají, že preventivně působí i proti nádorovým onemocněním (BRUNO aj., 2003),

proti Alzheimerově chorobě a  jako regulátor imunitního systému (FALCHETTI

aj., 2001).

Obsah fenolických látek i stilbenů je ovlivněn především odrůdou. Dalšívýznamný vliv mají podnož, stanoviště, napadení houbovými chorobami a jiné stresovésituace či agrotechnické zásahy při pěstování révy vinné.


18 Pěstujeme stolní odrůdy révy vinné

Koncentrace fenolických látek je závislá na podmínkách stanoviště, a topředevším při vzájemném působení slunečního záření, teploty, vlhkosti, obsahu živin, vody a zralosti hroznů. Obsah resveratrolu bývá vyšší v chladnějších pěstitelských podmínkách než v horkém prostředí. Pěstování révy vinné v České republice jeproto pozitivní i z pohledu tvorby zdravotně prospěšných fenolických látek.

Zajímavé výsledky výzkumů PIWI odrůd publikovali BAVARESCO aj. (1997) a LI aj. (2006). Autoři shodně uvádějí, že interspecifické odrůdy mají vyššíobsahy stilbenů než odrůdy evropské révy vinné (Vitis vinifera). KORBULY aj. (1998) potom uvádí u interspecifických odrůd a Vitis vinifera podobný obsah resveratrolu. LI aj. (2006) dále prokázali, že stolní odrůdy Superior Seedless a Muškáthamburský mají mnohem vyšší obsah resveratrolu než moštová odrůda Merlot. Je rovněž známo, že odrůdy s červenou, modrou nebo černou barvou bobule jsou bohatší na resveratrol než odrůdy s bílými bobulemi.

Resveratrol však není jedinou zdraví prospěšnou fenolickou sloučeninou.K takovým látkám můžeme dále zařadit fenolické kyseliny, kyselinu gallovou, flavanoly, katechin, epikatechin a mnoho dalších.

Všechny výše látky obsažené v  hroznech jsou důležité i  z  hlediska chuťových vlastností hroznů. 5 Zásady výběru stanoviště pro

pěstování stolních odrůd révy vinné

Réva vinná je jednou z nejdéle pěstovaných kulturních rostlin. Rozmach jejíhopěstování je historicky spojený především s oblastí Středozemního moře. Je protopatrné, že réva vinná patří mezi rostliny, které mají rády teplé a dostatečně slunnépěstitelské podmínky.

I přesto, že má réva vinná poměrně vysoké požadavky na klimatické podmínky, postupně se rozšířila do mnoha vinařských oblastí po celém světě. Vždy je všakvelmi důležité, aby měla v dané lokalitě optimální podmínky. Pro stolní odrůdy toto platí dvojnásobně, protože patří mezi náročnější na teplotu a sluneční záření.

Při výběru stanoviště pro pěstování stolních odrůd révy vinné je třebazohledňovat následující podmínky: 1) klimatické faktory – teplota, sluneční záření, srážky, proudění větru, 2) topografické faktory – nadmořská výška, expozice pozemku ke světovýmstranám, sklon pozemku, proudění chladných větrů, 3) půdní podmínky – geologické podloží ve vztahu k obsahu vápna v půdě, půdní

druh, hospodaření půdy s vodou, záhřevnost půdy. Pořadí jednotlivých podmínek vyjadřuje i jejich důležitost. Absolutněnejdůležitějším kritériem při výběru budoucího stanoviště pro pěstování stolních odrůd jsou proto klimatické podmínky.

Zásady výběru stanoviště pro pěstování stolních odrůd révy vinné 19

5.1 Klimatické podmínky pro pěstování révy vinné

Réva vinná je kulturní rostlina s celosvětovým rozšířením. Lze ji pěstovat v poměrně

širokém areálu od mírného pásma až po tropické oblasti.Z klimaticko-vinohradnického hlediska patří Česká republika mezi oblast chladného podnebí. Její klimatické

podmínky jsou velmi příznivé pro zrání bílých moštových odrůd.

Na vyzrávání hroznů v našich klimatických podmínkách pozitivně působíkolísání denních a nočních teplot v době zrání. Vlivem takového počasí docházík harmonizaci mezi cukrem a kyselinami. Pozitivně je ovlivněn i obsah aromatických látek v bobulích. Negativně mohou naproti tomu působit nízké teploty v zimnímobdobí, kdy v některých letech bývají zejména stolní odrůdy poškozené zimnímimrazy. Protože jsou stolní odrůdy náročné na dostatek tepla a slunečního záření během zrání, v našem pásmu budou vyžadovat optimální mezoklimatické amikroklimatické podmínky.

Základní klimatické podmínky pro pěstování révy vinné lze charakterizovatnásledujícím způsobem: • Průměrná roční teplota by měla být minimálně 9,0 °C. Optimální podmínky pro

pěstování révy vinné leží mezi 11–16 °C. • Průměrná teplota za vegetační období (1. duben–31. říjen) by měla dosahovat

minimální hodnoty 13–14 °C. Pro pěstování stolních odrůd jsou vhodné teploty

nad 16,5 °C. • Průměrná červencová teplota by měla dosahovat minimálně hodnoty 18–20 °C. • V době kvetení révy vinné (konec května–červen) by neměla teplota klesnout

pod 15 °C. • Poklesy teplot v zimním období pod -20 °C rovněž velmi negativně působí na

révu vinnou. • Teplota nejchladnějšího měsíce v roce by neměla klesnou pod -1,1 °C. • Délka vegetačního období by měla být v rozmezí 170–190 dnů. • Trvání slunečního svitu by mělo představovat minimálně 1100–1600 hodin zavegetační období. • Celkový úhrn srážek za rok by měl být 500–600 mm, přičemž úhrn srážek zavegetační období by měl představovat minimálně 300 mm. 5.1.1 Teplota Teplota je základním parametrem pro růst a vývoj révy vinné a pro dosažení kvalitní vyzrálosti hroznů. Tento faktor slouží k rajonizaci vinařských oblastí v celosvětovém měřítku. Teplota ovlivňuje rovněž základní fyziologický proces v rostlinách –fotosyntézu, dále má významný vliv na tvorbu cukrů, změnu obsahu organickýchkyselin a vývoj fenolických a aromatických látek v bobulích.

Teplota a koeficienty založené na teplotních parametrech se využívají při výběru stanoviště pro pěstování révy a zároveň pro výběr vhodné odrůdy na danéstanoviště. Na základě průměrných teplot za vegetační období (1. dubna až 31. října) lze doporučit následující stolní odrůdy:



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist