načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Pěstujeme stolní odrůdy révy vinné - Pavel Pavloušek

Pěstujeme stolní odrůdy révy vinné

Elektronická kniha: Pěstujeme stolní odrůdy révy vinné
Autor:

Náš přední oborník na pěstování révy vinné připravil praktickou příručku pro zahrádkáře a malovinaře, kteří si chtějí vypěstovat kvalitní hrozny k přímé konzumaci. ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  135
+
-
4,5
bo za nákup

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Grada
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF
Zabezpečení proti tisku: ano
Médium: e-book
Počet stran: 104
Rozměr: 21 cm
Úprava: 16 stran barev. obr. příl. : ilustrace (některé barev.)
Vydání: 1. vyd.
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-247-2787-5
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Historie a současnost pěstování a šlechtění stolních odrůd v ČR. Výběr klimatických podmínek a stanoviště pro pěstování vinné révy. Příprava sazenic a půdy před výsadbou. Stolní odrůdy révy vinné. Zimní řez, pěstitelské tvary, speciální agrotechnické zásahy. Výživa a hnojení, choroby a škůdci. Termín sklizně a skladování hroznů. Příručka určená pěstitelům vinné révy.

Popis nakladatele

Náš přední oborník na pěstování révy vinné připravil praktickou příručku pro zahrádkáře a malovinaře, kteří si chtějí vypěstovat kvalitní hrozny k přímé konzumaci. Seznamuje čtenáře se všemi podstatnými úkony, které vedou pěstitele ke kýženému výsledku - ke zdravé, sladké a bezsemenné bobuli. Soustřeďuje nejnovější poznatky o odrůdovém sortimentu, pěstitelských technologiích, způsobech biologického pěstování s minimálním použitím pesticidů, o stanovení zralosti hroznů a možnostech jejich skladování. Poznatky jsou aplikované na klimatické podmínky České republiky. Publikace je zaměřena výhradně na stolní odrůdy, které mají na pěstování specifičtější požadavky oproti ostatním odrůdám révy vinné.

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Pavel Pavloušek

97

GRADA

Publishing

Pěstujeme

stolní odrůdy

révy vinné


Pavel Pavloušek

Pěstujeme stolní odrůdy révy vinné

Vydala Grada Publishing, a.s.

U Průhonu 22, Praha 7

obchod@grada.cz, www.grada.cz,

tel.: +420 220 386 401, fax: +420 220 386 400

jako svou 3711. publikaci

Odborná recenze textu Doc. Ing. Patrik Burg, Ph.D.,

Doc. Ing. Eduard Postbiegl, CSc., Ing. Vít Rucki

Odpovědné redaktorky Jarmila Baumová a Helga Jindrová

Grafi cká úprava a sazba Eva Hradiláková

Fotografi e na obálce Pavel Pavloušek

Fotografi e v barevné příloze Pavel Pavloušek

Počet stran 104 a 16 stran barevné přílohy

První vydání, Praha 2009

Vytiskla Tiskárna PROTISK, s.r.o.

České Budějovice

© Grada Publishing, a.s., 2009

Cover Design © Grada Publishing, a.s., 2009

Názvy produktů, fi rem apod. použité v knize mohou být ochrannými známkami

nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

ISBN 978-80-247-2787-5

Tato publikace vychází za podpory

Botanické zahrady hl. m. Prahy.

Obsah

1. Produkce a spotřeba stolních hroznů ve světě ................................................................ 7

2. Charakteristika moderní stolní odrůdy ........................................................................... 8

3. Historie a současnost pěstování a šlechtění stolních odrůd ........................................ 9

3.1 Vývoj pěstování stolních odrůd v České republice ............................................................. 10

3.2 Šlechtění stolních odrůd evropské révy vinné .................................................................... 11

3.3 Šlechtění odrůd se zvýšenou odolností k houbovým chorobám a zimním mrazům ... 12

4. Nutriční hodnoty a význam hroznů ve výživě člověka ...................................................14

5. Zásady výběru stanoviště pro pěstování stolních odrůd révy vinné ...........................18

5.1 Klimatické podmínky pro pěstování révy vinné ................................................................. 19

5.2 Výběr stanoviště pro pěstování stolních odrůd révy vinné ............................................... 22

6. Révové sazenice a přeroubování keřů révy vinné ............................................................26

6.1 Révové sazenice ........................................................................................................................ 29

6.2 Příprava a uchování roubů ..................................................................................................... 32

6.3 Příprava pravokořenných sazenic ......................................................................................... 33

6.4 Možnosti přeroubování révy vinné ....................................................................................... 34

7. Stolní odrůdy révy vinné ..................................................................................................... 35

7.1 Stolní odrůdy registrované ve Státní odrůdové knize ČR ................................................. 37

7.2 Stolní odrůdy evropské révy vinné ....................................................................................... 38

7.3 PIWI stolní odrůdy révy ........................................................................................................ 39

8. Příprava půdy před výsadbou ............................................................................................. 44

9. Výsadba stolních odrůd révy vinné ....................................................................................... 48

9.1 Volba vhodné šířky meziřadí ................................................................................................. 48

9.2 Volba vhodného směru řad ve výsadbě ................................................................................ 49

9.3 Volba vhodného termínu výsadby ......................................................................................... 49

9.4 Způsoby výsadby révy vinné .................................................................................................. 50

10. Zimní řez révy vinné ..............................................................................................................51

10.1 Termín provedení zimního řezu ........................................................................................... 52

10.2 Mechanizační prostředky k řezu ........................................................................................... 53

10.3 Volba vhodného zatížení keřů ............................................................................................... 53

10.4 Volba vhodného typu řezu ..................................................................................................... 54

10.5 Zásady tvarování plodného dřeva ......................................................................................... 56

11. Pěstitelské tvary pro stolní odrůdy révy vinné .................................................................57

11.1 Nízké vedení – „vedení na hlavu“ .......................................................................................... 57

11.2 Pěstitelské tvary určené pro zakrývání na zimu .................................................................. 58

11.4 Vysoké vedení s řezem na tažně ............................................................................................ 59

11.5 Vertiko ....................................................................................................................................... 60

11.6 Kordonové tvary ....................................................................................................................... 61


11.7 Pergoly pro zahrádkáře ........................................................................................................... 62

11.8 Pěstitelské tvary pro velkovýrobní pěstování stolních odrůd ........................................... 63

12. Zapěstování pěstitelského tvaru .......................................................................................... 64

13. Zelené práce u stolních odrůd .............................................................................................67

13.1 Podlom ...................................................................................................................................... 68

13.2 Zastrkování letorostů do drátěnky ........................................................................................ 69

13.3 Zakracování letorostů – osečkování ..................................................................................... 70

13.4 Vylamování zálistků ................................................................................................................ 70

13.5 Částečné odlistění v zóně hroznů .......................................................................................... 71

14. Speciální agrotechnické zásahy u stolních odrůd révy vinné .......................................72

14.1 Regulace násady hroznů v době vegetace ............................................................................ 72

14.2 Aplikace kyseliny giberelové u stolních odrůd .................................................................... 73

14.3 Speciální technologie u stolních odrůd – kroužkování ..................................................... 74

15. Výživa a hnojení stolních odrůd révy vinné .....................................................................75

15.1 Význam organické hmoty v půdě pro révu vinnou ............................................................ 75

15.2 Hnojení organickými hnojivy ................................................................................................ 76

15.3 Příznaky nedostatku a nadbytku živin ................................................................................. 77

15.4 Výživa a hnojení dusíkem u révy vinné ................................................................................ 78

15.5 Výživa a hnojení fosforem, draslíkem a hořčíkem .............................................................. 80

15.6 Listová výživa ........................................................................................................................... 81

15.7 Nejvýznamnější fyziologické poruchy révy vinné .............................................................. 82

15.8 Ošetřování půdy ve vinici ....................................................................................................... 85

16. Závlaha u stolních odrůd révy vinné .................................................................................86

17. Choroby révy vinné ...............................................................................................................87

17.1 Virové choroby révy vinné ...................................................................................................... 88

17.2 Bakteriální choroby révy vinné .............................................................................................. 88

17.3 Fytoplazmy u révy vinné ........................................................................................................ 89

17.4 Houbové choroby révy vinné ................................................................................................. 90

18. Škůdci révy vinné ....................................................................................................................96

18.1 Vlnovník révový ....................................................................................................................... 96

18.2 Hálčivec révový ........................................................................................................................ 97

18.3 Obaleči ...................................................................................................................................... 98

18.4 Biologické prostředky proti škůdcům .................................................................................. 98

19. Stanovení termínu sklizně stolních hroznů .....................................................................99

20. Skladování stolních hroznů ................................................................................................102

Rejstřík .............................................................................................................................................103

Použitá literatura ...........................................................................................................................104


Produkce a spotřeba stolních hroznů ve světě 7

1. Produkce a spotřeba

stolních hroznů ve světě

Velkovýrobní pěstování stolních hroznů dosáhlo svého největšího rozvoje ve 20.století. Po révokazové kalamitě a invazi nových houbových chorob z Ameriky došlo

k postupné stabilizaci vinohradnictví a k jeho rozvoji. První polovina 20. století je

spojena především s pěstováním odrůd evropské révy (Vitis vinifera), ve 2. polovině

20. století se začínají objevovat nové stolní odrůdy se zvýšenou odolností khoubovým chorobám a zimním mrazům. Tyto odrůdy se v zemích jako jsou Ukrajina,

Rusko, Moldávie, Bulharsko, ale i Maďarsko začínají pěstovat velkovýrobně.

Stolní odrůdy jsou náročnější na pěstitelské podmínky. Vyžadují vyšší teploty

a sumy teplot za vegetační období, vyšší intenzitu slunečního záření a ochranu před

zimními a jarními mrazy. Z tohoto důvodu jsou hlavní pěstitelské oblasti stolních

odrůd situované do teplých oblastí obou polokoulí.

Statistiky Mezinárodního úřadu pro révu vinnou a víno (OIV) v Pařížipravidelně přinášejí přehledy o produkci a spotřebě stolních hroznů. Mezi nejvýznamnější

evropské producenty patří Turecko, Itálie, Španělsko a Řecko, což potvrzujenáročnost stolních odrůd na pěstitelské podmínky.

Graf 1 Nejvýznamnější producenti stolních hroznů ve světě v roce 2004.

Sestaveno podle údajů OIV (www.oiv.int)

Spotřeba čerstvých stolních hroznů v České republice má vzrůstající tendenci.

V roce 1997 představovala pouze 0,35 kg na osobu a rok. V roce 2001 se jižpohybovala na úrovni 2,64 kg na osobu a rok a v roce 2004 dosáhla až 3,35 kg hroznů

na osobu a rok. Drtivá většina této spotřeby je zatím kryta dovozem, protože u nás

dosud neexistuje podnik, který by se zabýval velkovýrobní produkcí stolních hroznů.

V České republice je 9 stolních odrůd zapsaných ve Státní odrůdové knize ČR, což

je poměrně významný počet. Dále se v našich vinicích nachází velký počet stolních

odrůd u drobných pěstitelů, které sice nejsou registrované, ale statistiky s nimi počítají.

4000

3500

3000

2500

2000

1500

1000

500

Produkce v 1000 tunách

Čína

Irán

Turecko

Egypt

Itálie Indie

USA

Chile

Brazílie

Španělsko

Jihoafrická

republika

Řecko


8 Pěstujeme stolní odrůdy révy vinné

Ta b u l k a 1 Produkce jednotlivých stolních odrůd v České republice (podle MZe, 2008)

Odrůda

Čechy celkemMikulovská podoblastSlovácká podoblastVe l k o p a v l o v i c k á podoblastZnojemskápodoblastMorava – ostatníCelkem ČR

Arkadia ––0,05 0,02 – – 0,07

Diamant 0,08 0,07 0,09 0,10 0,01 0,003 0,36

Chrupka bílá 2,10 1,50 2,45 3,51 3,04 0,01 12,61

Chrupka červená 0,26 0,03 0,46 0,27 0,33 0,21 1,36

Julski biser –

0,10

0,10 0,34 0,52 – 1,06

Olšava 0,10 0,02 0,39 0,05 0,05 0,005 0,62

Panonia Kincse – 4,05 1,26 1,74 4,46 – 11,52

Pola 0,30 – 0,03 0,07 0,01 – 0,40

Vitra 0,01 0,0006 0,27 0,04 0,02 – 0,34

Ostatní 1,67 7,26 2,85 5,90 3,32 0,22 21,22

Nejvýznamnější zastoupení v České republice má tradiční stolní odrůda Chrupka

bílá a Panonia Kincse, která se v minulosti pěstovala i velkovýrobním způsobem pod

závlahou. Ostatní stolní odrůdy jsou přibližně na stejné úrovni a jejich registrované

plochy jsou nevýznamné. Tabulka vychází pouze z ploch registrovaných uÚstředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ). U zahrádkářů

a malovinařů se vyskytuje rovněž poměrně široký sortiment stolních odrůd révy

vinné na poměrně velkých plochách, které však nejsou předmětem této statistiky.

2. Charakteristika moderní stolní odrůdy

Odrůdy révy vinné můžeme rozdělit podle jejich využití do několika skupin. Mezi

více než tisíci odrůdami najdeme:

• podnože,

• moštové odrůdy – určené pro výrobu vína,

• odrůdy stolní – určené pro přímou konzumaci hroznů,

• odrůdy na sušení a produkci hrozinek.


Charakteristika moderní stolní odrůdy 9

U stolních odrůd révy vinné jsou důležité především vzhledové vlastnosti hroznů

a bobulí a chuťové vlastnosti čerstvé bobule. Z hlediska jejich rajonizace dopěstitelských oblastí je významná rovněž doba dozrávání.

Představy o stolních odrůdách lze vystopovat již v roce 1930. Jako stolní odrůdy

jsou v širším pohledu vhodné všechny hrozny středně až velkobobulové, šťavnaté,

sladké a příjemně chutnající, přičemž „příjemná chuť“ může představovat velmi

široký pojem, protože také „liščinovou příchutí“ zatížené hrozny staršíchamerických přímoplodých hybridů mohou nalézt svoji oblibu u konzumentů. V užším

pohledu se však na stolní hrozny kladou mnohem vyšší požadavky. Vedlejmenovaných vlastností musí mít také pěkný, oku lahodící zevnějšek. V barvě bobulí se

dává přednost žluté, také jejich tvar si zasluhuje pozornost, protože se upřednostňují

hrozny s bobulemi podlouhlými.

POSPÍŠILOVÁ a KORPÁS (1998) uvádějí následující charakteristiku moderní

stolní odrůdy: má být velkoplodá, což znamená velký hrozen na delší stopce svelkými pravidelnými bobulemi, které pevně sedí na stopce třapiny a neopadávají. Řidší

hrozen se upřednostňuje před hustým. Chuť musí být harmonická (vyvážený obsah

cukrů a kyselin), s případným muškátovým aroma.

Pro představu je vhodné porovnat Madlenku královskou (obr. 1 v barevnépříloze), stolní odrůdu vyšlechtěnou v polovině 19. století, s moderní stolní odrůdou,

jakou je třeba Diamant (obr. 2 v barevné příloze). Na základě tohoto srovnání lze

zaznamenat posun v názorech na velikost hroznu a bobule a zároveň velmivýznamný pokrok ve šlechtění.

Důležitým znakem u stolních odrůd révy vinné je jejich bezsemennost. Takové

odrůdy jsou u konzumentů čerstvých hroznů všeobecně preferovány.

Známé jsou dva typy bezsemennosti (LEDBETTER, BURGOS, 1994):

• parthenokarpie – v tomto případě se bobule tvoří bez opylení a oplození,

• stenospermokarpie – bobule vyžadují normální oplození pro násadu plodů.

Ekologizace pěstování révy vinné směřuje stále více ke šlechtění stolních odrůd se

zvýšenou odolností k houbovým chorobám a zimním mrazům. Významná je rovněž

vysoká chuťová kvalita bobulí při zachování odolnosti k houbovým chorobám, což

vede ke snížení aplikace pesticidů. 3. Historie a současnost pěstování

a šlechtění stolních odrůd

Pěstování stolních odrůd na přímý konzum hroznů nemá v severníchvinohradnických oblastech tradici, protože se v nich pravé stolní odrůdy pěstovaly velmi

obtížně. Většina z nich má vysoké světelné a teplotní nároky. Proto se v minulosti


10 Pěstujeme stolní odrůdy révy vinné

využívalo méně náročných raných odrůd s drobnými bobulemi pro samozásobení a pro místní trh, nebo byly vybírány nejlépe vyvinuté hrozny některých

moštových odrůd. Postupně se však do našich oblastí dostávají novější stolní odrůdy, které se svými vlastnostmi již více přibližují velkoplodým stolním

odrůdám z jižních vinařských oblastí, nebo jsou již i tradičními velkoplodými

odrůdami.

3.1 Vývoj pěstování stolních odrůd v České republice

Pěstování stolních odrůd zajímalo pěstitele již od dávných dob, neboť hrozen révy

vinné je nejušlechtilejším ovocem. Upotřebení stolních hroznů je však bohuželvětšinou omezeno pouze na dobu jejich plné zralosti. U jiného ovoce máme velké rozpětí

ve zralosti jednotlivých druhů a odrůd, zatímco u révy vinné, jakožto rostlinyteplejších krajů, nastává konzumní zralost již koncem léta a odrůdy později a velmipozději zrající u nás velmi často nedozrávají. I proto jsme odkázáni na omezený počet

odrůd. V počátcích pěstování u nás se doporučovaly především maďarské stolní

odrůdy: Čabaňská perla, Královna vinohradů, Jókai Mór, Muškát Munkátsy, Muškát

Mathiasz János, Zrinyi Illona, Ján Hunyady, Chasselas Tompa, Th álloczy Lájos, Paní

Mathiaszová, Královna Alžběta.

Ve 30. letech 20. století se v Československu objevuje možnost používání„přímolodých hybridů“ jako odrůd stolních. Na základě analýzy sortimentu v Mutěnicích se doporučuje jako stolní hrozen, ovšem podřadné jakosti, Seibel 5279 a Seibel 4615 z bílých odrůd, popřípadě i Seibel 4629. Z modrých odrůd si zasluhuje určitépozornosti nanejvýše Seibel 1000 a snad Bertille Seyve 3144.

VOBR (1934) uvádí, že již několik roků pozoruje stoupající poptávku počerstvých hroznech, která je i na jižní Moravě velmi patrná. Příčiny tkví ve zvýšené poptávce po ovoci a zejména po hroznech, které jsou kvůli výživnosti (hlavně pro obsah cukru) levnou potravinou. U producentů znamená také odprodej čerstvých hroznů rychlejší obrat peněz při menších výrobních nákladech. Jako stolní hrozny doporučuje odrůdy Malingre, Čabaňská perla, Kossuth Lájos, Bouvierův hrozen, Chrupka, Královna vinic, Paní Jana Mathiaszová, Muškát Ferdinand Lesseps,Muškát Ottonel a Veltlínské červené rané.

Začátkem 50. let 20. století se doporučují pro pěstování stolní odrůdy Malingre, Košutův hrozen, Chrupka bílá, Chrupka červená, Chrupka muškátová, Chrupka Jalabertova, Fosterův semenáč, Veltlínské červené rané, Mathiasz János č. 210, č. 110, Portugalské modré, Portugalské šedé, Burgundské modré rané a Trolínské modré.

POSPÍŠILOVÁ (1969) uvádí, že náš tradiční sortiment révy vinné je poměrně široký, složený z celé řady výborných odrůd, jejichž předstižení hodnotou nové odrůdy je velmi těžko splnitelný cíl. Jako zajímavé novinky ze skupiny ranýchstolních odrůd doporučuje Muskat Susanna, Madlen Angevin × Kokur krasnyj č. 360, Julski biser, Jubilej, Irsai Oliver.

Historie a současnost pěstování a šlechtění stolních odrůd 11

Koncem 80. let 20. století se objevují v pěstování nové slovenské velkoplodé stolní

odrůdy. Z hlediska doby dozrávání jsou v našich podmínkách nejvíce ceněné raně

a velmi raně zrající typy. Mezi perspektivní lze zařadit odrůdy Julski biser × Panonia

Kincse 13/12 (Dóra), Julski biser × Panonia Kincse 13/22 (Diamant), Caus roz ×

Julski biser 29/8 (Opál), Dunavski misket × Cardinal 19/15 (Topas).

KORPÁS (1998) se zmiňuje o odrůdách, které jsou na Slovensku ve Státníchodrůdových zkouškách. Všechna vybraná novošlechtění stolních odrůd jsou velkoplodá,

vzhledná, velmi dobré chuti, jakostní. Vynikají různorodostí tvarů bobulí, různou

barevností a různou chutí. Vyhovují tržním požadavkům v první jakostní kategorii.

Jedná se o odrůdy Rubanka, Negra, Ametyst, Zlatava, Pastel, Onyx, Negretta a Ružín.

Cílem šlechtitelů stolních odrůd révy je vytvořit co nejširší sortiment odrůd, a to

z hlediska dozrávání od velmi raných až po pozdní. Stolní hrozny pozdních odrůd

by měly být vhodné na skladování a schopné tržní realizace až do březnanásledujícího roku. Významné jsou výsledky šlechtitelské práce v oblasti stolních hroznů

na Šlechtitelské stanici vinařské v Polešovicích. Vznikla zde některá perspektivní

novošlechtění: Olšava, Vitra a Pola. Koncem 80. a začátkem 90. let se začaly stále

častěji objevovat i stolní typy „interspecifi ckých odrůd“, které jsou velmi zajímavé

zejména pro zahrádkáře a malovinaře.

3.2 Šlechtění stolních odrůd evropské révy vinné

Ve světovém sortimentu najdeme určitě několik tisíc stolních odrůd evropské révy

vinné (Vitis vinifera). Většina z nich pochází z jejich původních lokalit v oblastiKavkazu, Černého a Kaspického moře.

Teprve v 19. století však bylo započato se záměrným šlechtěním a selekcí stolních

odrůd evropské révy vinné. Cílem šlechtitelů bylo získání odrůd s velkým hroznem,

velkou bobulí a dobrými chuťovými vlastnostmi. Mezi jednu z prvních cíleněselektovaných odrůd patří Madlenka královská, která vznikla v Anger ve Francii, a to

v roce 1859. Madlenka královská dozrává podobně jako Madlenka raná ve 2.polovině srpna až začátkem září. Je určena především pro zahrádkářské pěstování. Dobře

snáší řez na krátké plodné dřevo, ale i na dřevo dlouhé. Je vhodná pro pěstování na

pergolách nebo kordonových tvarech u zdí domů.

Významnou odrůdou, která vznikla v roce 1860, je Alphonse Lavallee. Jejípěstování bylo poprvé zaznamenáno ve sklenících v Anglii. Tato odrůda s modrou bobulí

je také známá pod názvem Royal při skleníkovém pěstování v Belgii.

Počátek 20. století již znamenal dobu vzniku typických velkoplodých odrůd.Velmi významným šlechtitelem stolních odrůd byl Angelo Pirovano, jehožnejvýznamnější odrůdou je celosvětově rozšířená Italia, vyšlechtěná již v roce 1911. Odrůda je

známá také pod označením 65 Pirovano. Bobule má jantarově žlutou barvu sjemným muškátovým aroma (obr. 3 v barevné příloze). Pěstuje se na ploše asi 15 000

hektarů po celém světě.


12 Pěstujeme stolní odrůdy révy vinné

Další celosvětově velmi významnou odrůdou evropské révy vinné je Královna vinic. Byla vyšlechtěna v Maďarsku v roce 1916. Autorem odrůdy je Mathiasz János. Královna vinic dozrává raně, ve 2. polovině srpna až začátkem září, není náročná na polohu. Pro vývoj kvalitních hroznů a bobulí jsou vhodné dobré půdní podmínky. Královnu vinic je možné pěstovat velkovýrobním způsobem. Doporučovanýmtvarem je pak střední nebo vysoké vedení s řezem na tažně, případně na pergole.

V České republice jsou mezi pěstiteli révy vinné rozšířené i odrůdy evropské révy vinné z americké selekce, kam můžeme zařadit odrůdu Cardinal a bezsemenné odrůdy Perlette a Flame Seedless.

Pro pěstitele stolních odrůd v České republice jsou nejvýznamnější odrůdy z československého šlechtění révy vinné. Ve Výzkumném ústavu vinohradnickém a vinařském v Bratislavě se šlechtěním stolních odrůd intenzivně zabývali Ing.Dorota Pospíšilová, CSc. a Ing. Ondrej Korpás, CSc. Výsledky jejich práce jsou známé mezi pěstiteli a budou popsány v kapitole o odrůdách. Ing. Ondrej Korpás, CSc., pracuje stále jako privátní šlechtitel odrůd révy vinné evropského, ale i interspecifického původu.

Významným moravským šlechtitelem stolních odrůd révy vinné je Ing. Václav Křivánek z Polešovic, jehož odrůdy Olšava, Pola a Vitra jsou mezi pěstiteli velmi známé. 3.3 Šlechtění odrůd se zvýšenou odolností

k houbovým chorobám a zimním mrazům

Pěstování odrůd se zvýšenou odolností k houbovým chorobám má velký význam

především v podmínkách biologického vinohradnictví. Biologické pěstování révy

vinné je u stolních odrůd velmi důležité, protože konzumujeme čerstvé hrozny,často okamžitě po utržení z keře.

3.3.1 Jak je to vlastně s „rezistencí“ odrůd révy vinné?

Záměrem šlechtitelů odrůd se zvýšenou odolností k houbovým chorobám a zimním

mrazům je přenášet na potomstvo od evropských odrůd stabilní výnos a kvalitu

hroznů, přizpůsobivost půdním a klimatickým podmínkám, zatímco od amerického

nebo asijského partnera především rezistentní vlastnosti.

Evropská réva vinná (Vitis vinifera) nedisponuje rezistencí k révokazu, plísni révy ani padlí révy. Mezi odrůdami je možné najít pouze takové, které mají vyššíodolnost vůči napadení hroznů šedou hnilobou.

V současnosti existují odrůdy révy vinné, které mají v normálních podmínkách dostatečnou toleranci k plísni révy, padlí révy, šedé hnilobě a musí se pouzeminimálně ošetřovat proti houbovým chorobám. Stupeň projevu této tolerance může

Historie a současnost pěstování a šlechtění stolních odrůd 13

být významně ovlivněný stanovištěm, podnebím a průběhem počasí na stanovišti.

Potom je možné pozorovat u jedné odrůdy na dvou rozdílných stanovištích irozdílný stupeň tolerance.

Toleranci k plísni révy je možné velmi dobře pozorovat na listech některýchodolných odrůd. Po napadení nedochází k masivnímu rozvoji choroby, ale k obranné

reakci a nekrotizaci pletiva (obr. 4 v barevné příloze). I tato reakce je u každéodrůdy jiná.

Není proto vhodné mluvit o rezistentních odrůdách. Šlechtitelé dávají výrazněji

přednost termínu tolerance před výrazem rezistence, protože tím dochází kvysvětlení, že se jedná o ohraničenou odolnost, která je ovlivňována pěstitelskými aklimatickými podmínkami na stanovišti.

Odrůdy se zvýšenou odolností často označujeme i jako interspecifi cké.Termínem „rezistence“ a „interspecifi cká odrůda“ se zabývá i REBHOLZ (2000), který

uvádí následující: Pod heslem „rezistence“ se nachází zdůvodnění „vlohoupodmíněná odolnost proti chorobám“. Navrhuje proto vybrat, podle získaných zkušeností,

jiné vhodnější termíny, kdy heslo „rezistence k houbovým chorobám“ budenahrazeno formulacemi „tolerance k houbovým chorobám“, „odolnost k houbovýmchorobám“ nebo „Polní rezistence k houbovým chorobám“, které lépe vystihují danou

skutečnost. Další obvyklé označení je potom „interspecifi cké odrůdy“.

Pěstitelé révy vinné v biologickém vinohradnictví označují tyto odrůdy jako

„pilzwiderstandsfähige Sorten“ nebo „Rebsorten“ a zkráceně je nazývají termínem

„PIWI“, což v překladu znamená odrůdy odolné k houbovým chorobám. Označení

zkratkou PIWI bude používané pro skupinu těchto odrůd i v dalších částech textu.

Těžko najdeme v sortimentu stolních odrůd takovou, která by měla absolutnírezistenci k houbovým chorobám. Určitě ale najdeme velké množství odrůd tolerantních,

s dostatečnou polní odolností nebo také nově – PIWI odrůdy.

3.3.2 Šlechtění na mrazuodolnost

Významným zdrojem mrazuodolnosti využívaném ve šlechtění, o němž je třeba se

zmínit, je botanický druh Vitis amurensis (obr. 5 v barevné příloze). Te n se ukázal jako genetický pramen disponující nejen vysokou mrazuvzdorností, ale i nižšícitlivostí k plísni révy, dobrou akumulací cukrů a ranou dobou zrání.

Vitis amurensis je asi obecně z východoasijských druhů nejznámější. Pěstuje se

v některých oblastech severovýchodní Číny a jeho hrozny se sbírají ke konzumaci

nebo na přípravu šťáv a rosolů.

Při zpětném křížení s amurskou révou mezidruhových hybridů 2. generace,

vzniklé z původní amurské révy, se dají získat stolní formy schopné snášet mrazy

do –32 °C a při jejich opakovaném zpětném křížení s amurskou révou semrazuodolnost zvyšuje až do –38 °C. Ve třech generacích zpětných křížení je možné získat

velkobobulové formy s fi alovou a žlutou barvou bobule (POTAPENKO, 1995).Pěstujeme stolní odrůdy révy vinné 4. Nutriční hodnoty a význam hroznů

ve výživě člověka

Hrozny představují velmi významnou složku ve výživě člověka. Kromě mnohapozitivních zdravotních účinků napomáhají také trávení a stimulují chuť k jídlu.Příznivý poměr cukrů a kyselin, aroma a pevná chrupkavá dužnina jsou velmi chutné, což

se odráží ve stoupající spotřebě hroznů.

Úlohou hroznů ve výživě a pozitivním působení na zdraví člověka se zabývá ampeloterapie. Konzumaci hroznů s cílem pozitivního působení na zdravíčlověka je možné také označit za „hroznovou kúru“.

Chemické složení hroznů je poměrně rozmanité a proměnlivé v závislosti na odrůdě, půdních a klimatických podmínkách, termínu sklizně, což určuje rovněž jejich dietetickou hodnotu. Tabulka 2 Základní obsahové látky v hroznech ve 100 g bobule

Odrůdy podle barvy bobule

modrá barva bobule bílá barva bobule

energetická hodnota

(kJ)

(Kcal)

255

61

264

63

voda (g) 80,7 79,3

bílkoviny (g) 0,6 0,6

tuky (g) stopové množství stopové množství

cukry (g) 15,5 16,1

Zpracováno podle VIDAUD aj. (1993)

Pro správné posouzení látek obsažených v bobulích a jejich nutriční hodnoty je třeba znát morfologické složení bobule. Je třeba vědět, kde se jednotlivé látky v bobuli nachází.

Obsah vody v hroznech výrazně závisí na množství a termínu srážek, případně na používání závlahy.

Hlavní cukry jsou zastoupené glukózou a fruktózou. Sacharóza se nachází vhroznech pouze v minimálním množství a především v závislosti na odrůdě. Obsahcukrů je proměnlivý podle odrůdy a stupně zralosti hroznů.

Pektiny jsou u stolních hroznů velmi významné, i když se vyskytují v malém množství (0,30–1,31 %). Nacházejí se především ve slupce bobulí. Pozitivněovlivňují transportabilitu hroznů a jejich skladování. Obsah pektinů je opět odrůdovou vlastností.

Nutriční hodnoty a význam hroznů ve výživě člověka 15

Organické kyseliny jsou představované především kyselinami vinnou a jablečnou.

Obsah kyselin je závislý na odrůdě, ošetřování vinice a průběhu počasí vevegetač

ním období.

Významnou skupinou látek, které mohou ovlivňovat zdraví člověka, jsoumine

rální látky. Jsou významné pro vysokou výživovou hodnotu potravin, jsou taképre

vencí možných chronických poruch výživy. V hroznech jsou důležité především

kationty draslíku, vápníku, hořčíku a sodíku. U stolních hroznů existuje rovněž

závislost mezi obsahem minerálních látek a skladovatelností hroznů. Vyšší obsah

fosforu a nižší obsah dusíku, draslíku a hořčíku skladovatelnost zlepšuje.

Obrázek 1 Bobule révy vinné podle COOMBE a ILAND (2005) a rozložení

důležitých obsahových látek

SLUPKA

– aromatické látky

– fenolické látky

KUTIKULA

PERICARP

Dužina

dusíkaté látky, cukry, kyseliny,

minerální látky

SEMENO – taniny

Endosperm

Testa

Embrya

CÉVNÍ SVAZKY

ovulární

centrální

dorzální

STOPKA

BOBULEPěstujeme stolní odrůdy révy vinné Tabulka 3 Obsah minerálních látek ve 100 g bobule

Minerální látky

Odrůdy podle barvy bobule

modrá barva bobule bílá barva bobule

sodík (mg) 2 2

draslík (mg) 320 250

vápník (mg) 4 19

hořčík (mg) 4 7

fosfor (mg) 16 22

železo (mg) 0,3 0,3

zinek (mg) 0,1 0,1

Zpracováno podle VIDAUD aj. (1993)

Jako všechny druhy ovoce představují rovněž hrozny révy vinné významný zdroj

vitaminů. Hrozny obsahují větší množství vitaminů rozpustných ve vodě nežvitaminů rozpustných v tucích. Patrně nejvýznamnější je vitamin C, jehož obsah vhroznech je vyšší než v jablkách, hruškách, broskvích a řadě dalších ovocných plodů.

Vitamin C má výrazné antioxidační vlastnosti a pro člověka je základním vitaminem.

V hroznech jsou obsažené rovněž dusíkaté látky představované bílkovinami,

aminokyselinami, amonným a nitrátovým dusíkem. Nacházejí se především ve

slupce (0,4–2,0 %) a semenech (0,8–4,6 %). Nejnižší zastoupení je potom v dužnině

(0,1–0,4 %).

Z pohledu výživy člověka jsou z této skupiny nejdůležitější bílkoviny. Z pohledu

zdravotního však mají velký význam především fenolické látky, ať již jsou obsažené

v hroznech, nebo ve víně. Fenolické látky jsou velkou skupinou sloučenin, jichžexistuje okolo 5 000. Hrozny jsou jejich velmi bohatým zdrojem, nacházejí se vbobulích, zejména ve slupce a v semenech. Obsah a složení fenolických látek v hroznech

zásadně ovlivňuje kvalitu hroznů a zároveň pozitivně působí na zdraví člověka.Konzumace hroznů a vína vede k omezení výskytu kardiovaskulárních onemocnění.

Důležité je rovněž antioxidační působení fenolických látek, a to jak pro výrobu vína,

tak pro pozitivní vliv na zdraví člověka.

Patrně nejdůležitější skupinou fenolických látek s pozitivním účinkem nazdraví člověka jsou stilbeny, z nichž nejvýznamnější je resveratrol. Tran s-resveratrol

(3,5,4 ́–trihydroxystilben) je jedním z nejvýznamnějších fytoalexinů u révy vinné.

Hrozny jsou považované za nejvýznamnější zdroj resveratrolu. Ten se v bobulích

révy vinné nachází ve slupce a semenech. V dužnině je obsažen minimálně nebo

dokonce vůbec. Resveratrol se tvoří především jako odpověď rostliny na stresové

situace. U révy vinné jsou to nejčastěji houbové choroby nebo silné UV záření.


Nutriční hodnoty a význam hroznů ve výživě člověka 17

Působení resveratrolu má u člověka vliv na snížení kardiovaskulárníchonemoc

nění (BERTELLI, 2003) a některé studie ukazují, že působí preventivně protinádo

rovým onemocněním (BRUNO aj., 2003), proti Alzheimerově chorobě a také jako

regulátor imunitního systému (FALCHETTI aj., 2001).

Obsah fenolických látek a také stilbenů je ovlivněný především odrůdou révyvin

né. Další významný vliv mají podnož, stanoviště, napadení houbovými chorobami

a další stresové situace a také agrotechnické zásahy při pěstování révy vinné. Vliv na

obsah fenolických látek je proto velmi komplexní, jak ukazuje obrázek 2.

Koncentrace fenolických látek závisí na podmínkách stanoviště, a to především

při vzájemném působení slunečního záření, teploty, vlhkosti, obsahu živin, vody

Tabulka 4 Obsah vitaminů v hroznech ve 100 g bobule

Vitaminy

Odrůdy podle barvy bobule

modrá barva bobule bílá barva bobule

vitamin C (mg) 4 4

vitamin B1 (mg) 0,04 0,04

vitamin B2 (mg) 0,02 0,02

vitamin B6 (mg) 0,10 0,10

kys. panthotenová (μg) 0,05 0,05

kys. listová (μg) 6 6

biotin (μg) 0,3 0,3

Zpracováno podle VIDAUD aj. (1993)

Vlivy na obsah fenolických látek

klimatické faktory

• sluneční záření

• vlhkost

• teplota

vinohradnické vlivy

• zelené práce

• výživa a hnojení

• voda

• zralost hroznů

Obrázek 2 Faktory ovlivňující obsah fenolických látek v hroznech


18 Pěstujeme stolní odrůdy révy vinné

a zralosti hroznů. Obsah resveratrolu bývá vyšší v chladnějších pěstitelskýchpodmínkách než v horkém pěstitelském prostředí. Pěstování révy vinné v Českérepublice je proto pozitivní z pohledu tvorby zdravotně prospěšných fenolických látek.

Z pohledu pěstování PIWI odrůd poskytují rovněž zajímavé výsledkyBAVARESCO aj. (1997) a LI aj. (2006), kteří uvádějí, že interspecifi cké odrůdy mají vyššíobsahy stilbenů než odrůdy evropské révy vinné (Vitis vinifera). KORBULY aj. (1998)

potom uvádí u interspecifi ckých odrůd a Vitis vinifera podobný obsah resveratrolu.

LI aj. (2006) rovněž prokázali, že stolní odrůdy révy vinné Superior Seedless aMuškát hamburský mají mnohem vyšší obsah resveratrolu než moštová odrůda Merlot

a odrůdy s červenou, modrou nebo černou barvou bobule mají rovněž vyšší obsah

resveratrolu než odrůdy s bílou barvou bobule.

Resveratrol však není jedinou zdravotně prospěšnou fenolickou látkou. Ktakovým látkám můžeme dále zařadit fenolické kyseliny, kyselinu gallovou, fl avanoly,

katechin, epikatechin a mnoho dalších. Všechny látky obsažené v hroznech jsou

důležité jednak z pohledu chuťových vlastností hroznů, a také z hlediska pozitivního

působení na zdraví člověka.

5. Zásady výběru stanoviště pro

pěstování stolních odrůd révy vinné

Réva vinná je jednou z nejdéle pěstovaných kulturních rostlin. Rozmach jejího

pěstování je historicky spojený především s oblastí Středozemního moře. Je proto

patrné, že patří mezi rostliny, které mají rády teplé a dostatečně slunné pěstitelské

podmínky. Přesto se réva vinná rozšířila postupně do mnoha vinařských oblastí po celém světě. Vždy je však velmi důležité, aby měla v dané lokalitě optimální

podmínky. Pro stolní odrůdy to platí dvojnásob, protože jsou náročnější na teplotu

a sluneční záření.

Při výběru stanoviště pro pěstování stolních odrůd je třeba zohledňovatnásledující podmínky:

Klimatické faktory – teplota, sluneční záření, srážky a proudění větru.

To p o g r a fi cké faktory – nadmořská výška, expozice pozemku ke světovým stranám,

sklon pozemku a proudění chladných větrů.

Půdní podmínky – geologické podloží ve vztahu k obsahu vápna v půdě, půdní

druh, hospodaření půdy s vodou a záhřevnost půdy.

Pořadí jednotlivých podmínek vyjadřuje i jejich důležitost. Pro výběr stanoviště

k pěstování stolních odrůd révy vinné jsou proto absolutně nejdůležitější klimatické

podmínky.

*


Zásady výběru stanoviště pro pěstování stolních odrůd révy vinné 19

5.1 Klimatické podmínky pro pěstování révy vinné

Révu vinnou je možné pěstovat v oblastech zahrnujících území od mírnéhopásma, kam patří i Česká republika, až po tropické oblasti. Z klimatického hlediska, ve

vztahu k vinohradnictví, patří Česká republika do oblasti tzv. „cool climate“ –chladného podnebí. Na vyzrávání hroznů v takových klimatických podmínkáchpozitivně působí kolísání mezi denními a nočními teplotami v době zrání hroznů. Vlivem

takového počasí dochází k harmonii mezi cukrem a kyselinami. Pozitivně jeovlivněný rovněž obsah aromatických látek v bobulích. Negativně mohou naproti tomu

působit nízké teploty v zimním období, kdy v některých letech bývají zejména stolní

odrůdy poškozené zimními mrazy.

Základní klimatické podmínky pro pěstování révy vinné by bylo možnécharakterizovat následujícím způsobem: • Průměrná roční teplota by měla být minimálně 9 °C. Optimální podmínky pro

pěstování révy vinné jsou mezi 11–16 °C. • Průměrná teplota za vegetační období (1. duben–31. říjen) by měla dosahovat

minimální hodnoty 13–14 °C. Pro pěstování stolních odrůd jsou vhodné teploty

od 16,5 °C. • Průměrná červencová teplota by měla dosahovat minimálně hodnoty 18–20 °C. • V době kvetení (konec května–červen) by neměla teplota klesnout pod 15 °C. • Poklesy teplot v zimním období pod –20 °C na révu vinnou rovněž velminegativně působí. • Teplota nejchladnějšího měsíce v roce by neměla poklesnout pod –1,1 °C. • Délka vegetačního období by měla být v rozmezí 170–190 dnů. • Trvání slunečního svitu by mělo představovat minimálně 1100–1600 hodin za

vegetační období. • Celkový úhrn srážek za rok by se měl pohybovat mezi 500–600 mm. Úhrn srážek

za vegetační období by měl představovat minimálně 300 mm. 5.1.1 Teplota Teplota je základním parametrem pro růst a vývoj révy vinné a dosažení kvalitní vyzrálosti hroznů. Slouží k rajonizaci vinařských oblastí v celosvětovém měřítku. Ovlivňuje rovněž fotosyntézu – základní fyziologický proces v rostlinách.Významný je také vliv na tvorbu cukrů, změnu obsahu organických kyselin a vývojfenolických a aromatických látek. Teplota a koefi cienty založené na teplotních parametrech se využívají při výběru stanoviště pro pěstování révy a zároveň pro výběr odrůdy vhodné na dané stanoviště.

Odrůdy vhodné pro pěstování je možné doporučit na základě průměrných teplot za vegetační období, za něž se považuje část roku od 1. dubna do 31. října.Doporučení na základě průměrných teplot za vegetační období uvádí tabulka 5 zpracovaná podle JONES (2003).



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist