načítání...
menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Periferní nervové blokády -- pro klinickou praxi včetně ultrazvukového navádění - kolektiv; Daniel Nalos; Dušan Mach

Periferní nervové blokády -- pro klinickou praxi včetně ultrazvukového navádění

Elektronická kniha: Periferní nervové blokády
Autor: kolektiv; Daniel Nalos; Dušan Mach
Podnázev: pro klinickou praxi včetně ultrazvukového navádění

Celobarevná publikace domácích autorů přináší komplexní a současně praktický přehled možností regionální anestezie periferních nervů s využitím kontroly zavádění pomocí ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  807
+
-
26,9
bo za nákup

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Grada
Dostupné formáty
ke stažení:
EPUB, MOBI, PDF
Zabezpečení proti tisku a kopírování: ano
Médium: e-book
Rok vydání: 2010
Počet stran: 192
Rozměr: 30 cm
Úprava: ilustrace (převážně barevné)
Vydání: 1. vyd.
Skupina třídění: Ortopedie. Chirurgie. Oftalmologie
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
Nakladatelské údaje: Praha, Grada, 2010
ISBN: 978-80-247-3280-0
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Celobarevná publikace domácích autorů přináší komplexní a současně praktický přehled možností regionální anestezie periferních nervů s využitím kontroly zavádění pomocí nejmodernějších ultrazvukových přístrojů. Je určena zejména anesteziologům na všech druzích pracovišť, dále ji využijí pracoviště zabývající se léčbou bolesti, chirurgové, neurologové, ortopedi a další.Publikace může sloužit i jako pomůcka pro přípravu k atestační zkoušce z anesteziologie resuscitace a intenzivní medicíny. (pro klinickou praxi včetně ultrazvukového navádění)

Předmětná hesla
lokální anestezie
periferní nervové blokády
Ultrasonografie
Zařazeno v kategoriích
kolektiv; Daniel Nalos; Dušan Mach - další tituly autora:
Vybrané kapitoly z intenzivní péče Vybrané kapitoly z intenzivní péče
 (e-book)
Vybrané kapitoly z intenzivní péče Vybrané kapitoly z intenzivní péče
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Periferní

nervové blokády

pro klinickou praxi

včetně ultrazvukového navádění

Daniel Nalos, Dušan Mach a kolektiv

PERIFERNÍ

NERVOVÉ BLOKÁDY

Daniel Nalos, Dušan Mach a kolek

ti

v

Grada Publishing, a. s.

U Průhonu 22, 170 00 Praha 7

tel.: +420 234 264 401

fax: +420 234 264 400

e-mail:obchod@grada.cz

www.grada.cz

Kniha Periferní nervové blokády výrazným způsobem obohacuje nepříliš početnou knihovničku původní anesteziologické literatury české provenience. Je napsána týmem našich špičkových praktikujících anesteziologů, kteří mají denní zkušenosti jak s  prováděním jednotlivých způsobů regionální anestezie, tak s předáváním zkušeností mladším kolegům na jejich pracovištích, v kurzech regionální anestezie i na sympoziích. Autoři sestavili knížku, která je napsána s entuziasmem a s radostí, a doporučuji, aby ji takto, tedy s entuziasmem a radostí, čtenáři studovali. Přitom je to dílo vysoké odborné a didaktické kvality, obsahující na jedné straně nesmírně cenné historické reminiscence, na druhé straně popis nejaktuálnějších moderních metod s regionální anestezií se snoubících. Pokud bylo v první polovině devadesátých let 20. století v České republice pouze cca 8 % ze všech anestezií podaných anesteziology anestezií regionálních, tak ve  druhé polovině první dekády 21. století se jedná o přibližně 16 %. Zastoupení regionálních anestezií se v České republice za období posledních přibližně 15 let zdvojnásobilo. Lze očekávat, že v  rámci regionálních anestezií se bude zvyšovat podíl periferních nervových blokád. Můžeme tak usuzovat jak z  postupného rozšiřování dokonalejších technik detekce pletení a periferních nervů (elektrická stimulace a zejména nástup ultrazvuku), a tím i lepší selektivity blokád s nutností menšího množství místního anestetika, tak z publikací varujících před sice nízkým, leč nikoliv přehlédnutelným rizikem závažných komplikací neuroaxiálních blokád. Přeji knize Periferní nervové blokády, aby se dobře prodávala,aby ji pozorně a s chutí přečetlo co nejvíce zájemců a aby její poznatky byly využívány co nejčastěji a ku prospěchu našich pacientů.

prof. MUDr. Pavel Ševčík, CSc.

přednosta KARIM FN Brno a LF MU Brno

vědecký sekretář ČSARIM

p

předno



Periferní

nervové blokády

pro klinickou praxi

včetně ultrazvukového navádění

Daniel Nalos, Dušan Mach a kolektiv

Grada Publishing


MUDr. Daniel Nalos, MUDr. Dušan Mach a kolektiv Hlavní autoři a edi toři: MUDr. Daniel Nalos, MUDr. Dušan Mac h Autors ký kolektiv: MUDr. Martin Čer venka – Dept of Anaesthetics, Royal Victoria Hospital, Belfas t, UK OA. MUDr. Radomir Čumlivski, CSc. – Abteilung für Anest hesie, Intensivmedizin und postoperative Schmerzther apie Orthopädisches Spital Wien – Speising, Österreich MUDr. Mic hal Horáček, D.E.A.A. – Klinik a anesteziolog ie a resuscitace 2. LF UK a FN Motol, Pr aha MUDr. Dušan Mac h – Dept of Anaesthetics, Mugrave Park Hospital, Belfas t, UK; Dept of Anaesthetics, Royal Victoria Hospital, Belfas t, UK; ARO, Nemocn ic e Nové Město na Moravě Doc. MUDr. Pavel Mic hálek, PhD., D.E.S.A. – Dept of Anaesthetics, Antrim Area Hospital, Antrim, UK MUDr. Daniel Nalos – Masarykova nemocn ic e v Ústí nad Labem, Krajs ká zd ravo tní a.s. Univ. Doz. Dr. Gerhard Redl – Abteilung für Anästhesie, Intensivmedizin und postoperative Schmerztherapie, Ortho pädisc hes Spital Speising, Wien, Österreich MUDr. Vladislav Rogozov – e ld, UK; Kl inika anesteziolog ie a resuscitace IKEM, Pr aha Rece nze: doc. MUDr. Jiř í Málek, CSc. © Grada Publishing, a.s., 2010 Cover Design © Grada Publishing, a.s., 2010 Il ustrace © Lucie Mark ová Vydala Grada Publishing, a.s. U Průhonu 22, Praha 7 jako sv ou 3990. publikaci Odpovědná redaktorka Mgr. Jitka Straková Sazba a zlom Vác lav Juda Obrázky 1.1, 1.7, 1.8 a 1.14 publiková ny s laskavým svolením Wellcome Libra ry, London, obrázky 1.2, 1.6, 1.9, 1.10, 1.11, 1.12, 1.13, 1.15 a 1.16 publiková ny s laskavým svolením Fellowship Wood Libra ry Museum, Chicago. Inf ormace v textu

1. kapitoly získány též ve sp olupráci Fellowship Wood Libra ry Museum, Chicago.

e: MUDr. Dušan Mac h, OA. MUDr. Radomir Čumlivski, CSc., doc. MUDr. Pavel Mic hálek, PhD., D.E.S.A.,

MUDr. Daniel Nalos Počet stran 192 1. vydání , Praha 2010 Vytiskly Tiskárny Havlíčkův Brod, a.s. Husova ulice 1881, Havlíčkův Brod Publikaci doporučuje časopis Postgraduální medicína.

rem apod. použité v této knize mohou být ochrannými známkami nebo regis trovanými ochrannými známkami příslušných

vlastníků, což nen í zv láštním zp ůsobem vyznačeno. Postupy a příklady v knize, rovněž tak informace o lécích, jejich formách, dávkování a aplikaci js ou sestaven y s nejlepším vědomím autorů. Z jejic h praktického uplatněn í ale nevyplývají pro autory ani pro nakladatelstv í žá dné právní důsledky.

Všechna práva vyhrazena. Tato kniha ani její čás t nesměj í být žá dným zp ůsobem reprodukovány, uklá dány či rozš iřovány be z písemného souhlasu nakladatelstv í. IS BN 978-80-247-9165-4 (pdf) IS BN 978-80-247-3280-0 (print) Periferní ner vové blokády pro klinickou praxi včetně ultrazvukového navádění

5

Obsah

Přehled použitých zkratek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9

Předmluva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11

Predhovor . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12

Předmluva editorů. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13

1 Historie vzniku a vývoje místního znecitlivění

(Vladislav Rogozov) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15

1.1 Metody lokální anestezie do objevu

anestetických vlastností kokainu . . . . . . . . . . . . . 15

1.1.1 Elektrický proud . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15

1.1.2 Mechanická komprese nervů . . . . . . . . . . 16

1.1.3 Chlad . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16

1.1.4 Injekční infi ltrace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17

1.1.5 Koka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17

1.2 Od koky k objevu anestetických vlastností

kokainu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 19

1.3 Počátky topické, infi ltrační a regionální

anestezie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22

1.4 Nová lokální anestetika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 23

1.5 Subarachnoidální anestezie . . . . . . . . . . . . . . . . . . 24

1.5.1 Objev subarachnoidální anestezie

a její uvedení do klinické praxe . . . . . . . . 24

1.5.2 Vývoj subarachnoidální anestezie

v českých zemích . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 26

1.5.3 Další vývoj a zdokonalení

subarachnoidální anestezie . . . . . . . . . . . . 27

1.6 Epidurální anestezie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 27

1.7 Rozvoj periferních technik regionální anestezie 28

1.7.1 Počátky regionální anestezie končetin. . . 28

1.7.2 Vývoj perkutánních technik regionální

anestezie horní končetiny . . . . . . . . . . . . . 28

1.7.3 Potřeba přesné identifi kace struktur . . . . 30

1.8 Budoucnost lokální anestezie . . . . . . . . . . . . . . . . 30

1.9 Chronologický přehled vývoje lokální anestezie 30

Literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 32

2 Farmakologie lokálních anestetik (Michal Horáček) . . . . . 33

2.1 Stavba molekuly a rozdělení lokálních anestetik. . 33

2.1.1 Kokain . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33

2.1.2 Esterová lokální anestetika . . . . . . . . . . . . 33

2.1.3 Amidová lokální anestetika . . . . . . . . . . . 35

2.1.4 Amidová lokální anestetika 3. generace

– „chirální -kainy“ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 35

2.1.5 Ostatní lokální anestetika . . . . . . . . . . . . . 35

2.2 Vlastnosti lokálních anestetik . . . . . . . . . . . . . . . . 36

2.2.1 Rychlost nástupu účinku (latence) . . . . . . 36

2.2.2 Mohutnost účinku (potence) . . . . . . . . . . 36

2.2.3 Trvání účinku lokálních anestetik . . . . . . 36

2.3 Farmakodynamika – mechanismus účinku

lokálních anestetik . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 37

2.3.1 Klasický lokálně anestetický účinek . . . . 37

2.3.2 Další účinky lokálních anestetik . . . . . . . 38

2.3.3 Alternativní účinky . . . . . . . . . . . . . . . . . . 39

2.4 Farmakokinetika lokálních anestetik . . . . . . . . . . 40

2.4.1 Šíření . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 40

2.4.2 Difuze. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 41

2.4.3 Vstřebávání do krevního oběhu . . . . . . . . 41

2.4.4 Distribuce lokálních anestetik . . . . . . . . . 41

2.4.5 Metabolismus lokálních anestetik . . . . . . 42

2.4.6 Maximální dávky lokálních

anestetik . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 43

2.5 Nežádoucí reakce na lokální anestetika . . . . . . . . 43

2.5.1 Alergie na lokální anestetika. . . . . . . . . . . 43

2.5.2 Toxicita . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 44

2.6 Tachyfylaxe . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 48

Literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 48

3 Elektrická stimulace periferních nervů (Radomir Čumlivski). . . 49

3.1 Princip a historie elektrické stimulace

periferních nervů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 49

3.1.1 Princip elektrické stimulace periferních

nervů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 49

3.1.2 Historie elektrické stimulace periferních

nervů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 49

3.1.3 Výhody a nevýhody elektrické stimulace

periferních nervů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 50

3.2 Elektrofyziologické poznámky . . . . . . . . . . . . . . . 50

3.2.1 Intenzita stimulačního impulzu . . . . . . . . 50

3.2.2 Trvání impulzu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 50

3.2.3 Tvar impulzu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 51

3.2.4 Hustota elektrického pole . . . . . . . . . . . . . 51

3.2.5 Dráždivost nervových vláken . . . . . . . . . . 51

3.3 Technické předpoklady elektrické stimulace

periferních nervů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 51

3.3.1 Stimulační kanyly . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 51

3.3.2 Neurostimulátory . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 53

6

Periferní nervové blokády

3.3.3 Vzdálenost mezi špičkou kanyly

a stimulovaným nervem

v závislosti na amplitudě

a délce impulzu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 56

3.4 Elektrická stimulace periferních nervů

ve zvláštních případech . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 56

3.4.1 Stimulace při celkové anestezii nebo

hluboké analgosedaci . . . . . . . . . . . . . . . . 56

3.4.2 Polyneuropatie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 56

3.4.3 Neurostimulátor a implantovaný

kardiostimulátor . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 56

3.4.4 Elektronické implantované pumpy . . . . . 57

3.5 Postup při identifi kaci nervu pomocí

neurostimulátoru . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 57

3.6 Jednorázová injekce, nebo více cílených injekcí

lokálního anestetika? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 58

3.7 Zavádění stimulačního katétru . . . . . . . . . . . . . . . 58

3.8 Řešení možných problémů při ESPN . . . . . . . . . . 58

Literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 59

4 Ultrazvuk v regionální anestezii (D u š a n M a c h ) . . . . . . . 61

4.1 Teoretické předpoklady . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 61

4.1.1 Fyzikální principy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 61

4.1.2 Vznik ultrazvuku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 62

4.1.3 Vznik ultrazvukového obrazu . . . . . . . . . 62

4.1.4 Dopplerův jev . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 62

4.2 Technické vybavení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 62

4.2.1 Ultrazvukové přístroje . . . . . . . . . . . . . . . 62

4.2.2 Ultrazvukové sondy . . . . . . . . . . . . . . . . . 63

4.2.3 Nastavení přístroje a optimalizace

obrazu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 64

4.3 Práce se sondou . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 64

4.3.1 Manipulace se sondou . . . . . . . . . . . . . . . . 64

4.3.2 Základní orientace v ultrazvukovém

obraze . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 64

4.4 Práce se sondou a jehlou . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 66

4.4.1 „In plane“ zobrazení . . . . . . . . . . . . . . . . . 67

4.4.2 „Out of plane“ zobrazení . . . . . . . . . . . . . . 67

4.5 Postup u jednorázové blokády . . . . . . . . . . . . . . . . 68

4.5.1 Základní postup . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 68

4.5.2 Technika hydrolokace a hydrodisekce . . 69

4.5.3 Sterilita . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 69

4.6 Postup u pokračující blokády . . . . . . . . . . . . . . . . 69

4.7 Jak na to . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 69

Literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 70

5 Komplikace periferních nervových blokád (D u š a n M a c h ) 71

5.1 Neurologické komplikace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 71

5.1.1 Funkční anatomie periferního nervu . . . 71

5.1.2 Mechanismy poškození nervu . . . . . . . . . 72

5.1.3 Blokáda u anestezovaného pacienta . . . . 73

5.1.4 Ultrazvukem naváděné blokády

a neurologické komplikace . . . . . . . . . . . . 74

5.1.5 Diagnostika, léčba a prognóza

neurologických komplikací . . . . . . . . . . . 74

5.2 Krvácivé komplikace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 75

5.3 Infekční komplikace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 75

5.4 Poškození okolních tkání . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 75

Literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 75

6 Cesty k bezpečné periferní regionální anestezii

(D a n i e l N a l o s ). . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 77

6.1 Výběr pacientů a vhodných výkonů . . . . . . . . . . . 77

6.2 Management provozu operačních sálů. . . . . . . . . 77

6.3 Znecitlivění místa vpichu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 78

6.4 Komunikace s pacientem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 78

6.5 Protokoly a doporučené postupy. . . . . . . . . . . . . . 78

Literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 79

7 Blokády na hlavě (Dušan Mach, Pavel Michálek) . . . . . 81

7.1 Blokády v oblasti orbity (Dušan Mach) . . . . . . . . 81

7.1.1 Retrobulbární blok . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 81

7.1.2 Peribulbární blok . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 81

7.1.3 Subtenon blok . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 82

7.1.4 Další techniky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 83

7.2 Blokády větví trojklaného nervu

(Pavel Michálek) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 83

7.2.1 Blokáda nervus ophtalmicus a jeho větví . 84

7.2.2 Blokáda nervus maxillaris a jeho větví . . 84

7.2.3 Blokáda nervus mandibularis a jeho větví 85

7.3 Blokáda okcipitálních nervů (Pavel Michálek) . . 86

7.4 Regionální anestezie nosu a ucha

(Pavel Michálek) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 87

Literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 88

8 Blokády na krku (Pavel Michálek, Daniel Nalos) . . . . . 89

8.1 Blokáda cervikálního plexu . . . . . . . . . . . . . . . . . . 89

8.1.1 Anatomie cervikálního plexu

(Daniel Nalos). . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 89

8.1.2 Hluboká blokáda cervikálního plexu. . . . 90

8.1.3 Povrchová blokáda cervikálního plexu . . 92

8.2 Techniky regionální anestezie pro fi brooptickou

intubaci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 93

8.2.1 Regionální anestezie nosní dutiny,

ústní dutiny a faryngu . . . . . . . . . . . . . . . . 94

8.2.2 Regionální anestezie hrtanu, hlasových

vazů a trachey . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 94

Literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 96

9 Blokády na horní končetině (D u š a n M a c h ) . . . . . . . . . . . 97

9.1 Anatomie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 97

9.1.1 Anatomie brachiálního plexu . . . . . . . . . 97

9.1.2 Koncept neurovaskulární pochvy . . . . . . 100

9.1.3 Hlavní periferní nervy brachiálního

plexu vznikající nad klíčkem . . . . . . . . . . 101

9.1.4 Hlavní periferní nervy brachiálního

plexu vznikající pod klíčkem . . . . . . . . . . 101

9.2 Interskalenická oblast . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 104

9.2.1 Obecná charakteristika . . . . . . . . . . . . . . . 104

9.2.2 Interskalenický blok . . . . . . . . . . . . . . . . . . 104

9.2.3 Ultrazvukem naváděná blokáda . . . . . . . . 105

9.3 Supraklavikulární oblast . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 107

9.3.1 Obecná charakteristika . . . . . . . . . . . . . . . 107

9.3.2 Supraklavikulární blok . . . . . . . . . . . . . . . 107

Obsah

9.3.3 Ultrazvukem naváděná blokáda . . . . . . . . 108

9.4 Infraklavikulární oblast . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 109

9.4.1 Obecná charakteristika . . . . . . . . . . . . . . . 109 9.4.2 Infraklavikulární blok dle Daniela Nalose . 109 9.4.3 Vertikální infraklavikulární blok . . . . . . . 111 9.4.4 Infraklavikulární blok podle NYSORA . . 111 9.4.5 Ultrazvukem naváděná blokáda . . . . . . . . 112

9.5 Oblast axily a paže . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 113

9.5.1 Obecná charakteristika . . . . . . . . . . . . . . . 113 9.5.2 Axilární blok . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 113 9.5.3 Midhumerální blok . . . . . . . . . . . . . . . . . . 115 9.5.4 Ultrazvukem naváděná blokáda . . . . . . . . 117

9.6 Oblast lokte, zápěstí a ruky . . . . . . . . . . . . . . . . . . 118

9.6.1 Obecná charakteristika . . . . . . . . . . . . . . . 118 9.6.2 Loketní blok . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 118 9.6.3 Zápěstní blok . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 121 9.6.4 Prstový blok . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 123

Literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 123

10 Blokády na trupu (Dušan Mach, Martin Červenka). . . . 125

10.1 Hrudní paravertebrální blokáda (Dušan Mach) . 126

10.1.1 Anatomie a obecná charakteristika . . . . . 126 10.1.2 Popis blokády . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 127 10.1.3 Ultrazvukem naváděná blokáda . . . . . . . . 128

10.2 Interkostální blokáda (Dušan Mach) . . . . . . . . . . 129

10.2.1 Anatomie a obecná charakteristika . . . . . 129 10.2.2 Popis blokády . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 130 10.2.3 Ultrazvukem naváděná blokáda . . . . . . . 131

10.3 TAP blok (Martin Červenka) . . . . . . . . . . . . . . . . 131

10.3.1 Anatomie a obecná charakteristika . . . . . 131 10.3.2 Popis blokády . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 132 10.3.3 Ultrazvukem naváděná blokáda . . . . . . . . 132

10.4 Rectus sheath blok (Martin Červenka) . . . . . . . . 133

10.4.1 Anatomie a obecná charakteristika . . . . . 133 10.4.2 Popis blokády . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 133 10.4.3 Ultrazvukem naváděná blokáda . . . . . . . . 133

10.5 Ilioinguinální a iliohypogastrická blokáda

(Dušan Mach) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 134 10.5.1 Anatomie a obecná charakteristika . . . . . 134 10.5.2 Popis blokády . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 134 10.5.3 Ultrazvukem naváděná blokáda . . . . . . . . 134

10.6 Penilní blok (Dušan Mach) . . . . . . . . . . . . . . . . . . 135

Literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 136

11 Blokády lumbálního plexu (D u š a n M a c h ) . . . . . . . . . . . 137

11.1 Anatomie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 137

11.1.1 Anatomie lumbálního plexu . . . . . . . . . . . 137

11.2 Zadní přístupy k lumbálnímu plexu . . . . . . . . . . . 140

11.2.1 Obecná charakteristika . . . . . . . . . . . . . . . 140 11.2.2 Psoas compartment blok L4–L5 (Chayen) 140 11.2.3 Ultrazvukem naváděná blokáda . . . . . . . . 141

11.3 Přední přístupy k lumbálnímu plexu . . . . . . . . . . 142

11.3.1 Obecná charakteristika . . . . . . . . . . . . . . . 142 11.3.2 Blokáda nervus femoralis . . . . . . . . . . . . . 142 11.3.3 Ultrazvukem naváděná blokáda . . . . . . . . 144

11.4 Periferní blokády lumbálního plexu . . . . . . . . . . . 144

11.4.1 Blok nervus cutaneus femoris lateralis . . 144

11.4.2 Blok nervus obturatorius. . . . . . . . . . . . . . 145

11.4.3 Blok nervus saphenus . . . . . . . . . . . . . . . . 147

11.4.4 Blok ramus femoralis nervi

genitofemoralis . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 148

Literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 148

12 Blokády sedacího nervu (D u š a n M a c h ) . . . . . . . . . . . . . . 149

12.1 Anatomie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 149

12.1.1 Anatomie sakrálního plexu. . . . . . . . . . . . 149

12.2 Zadní proximální přístupy k sedacímu nervu . . . 152

12.2.1 Obecná charakteristika . . . . . . . . . . . . . . . 152

12.2.2 Klasický zadní přístup

dle Gastona Labata . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 152

12.2.3 Ultrazvukem naváděná blokáda . . . . . . . . 155

12.3 Přední přístupy k sedacímu nervu . . . . . . . . . . . . 156

12.3.1 Obecná charakteristika . . . . . . . . . . . . . . . 156

12.3.2 Přední přístup . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 156

12.3.3 Ultrazvukem naváděná blokáda . . . . . . . 157

12.4 Distální přístupy k sedacímu nervu . . . . . . . . . . . 158

12.4.1 Obecná charakteristika . . . . . . . . . . . . . . . 158

12.4.2 Popliteální blok zadní . . . . . . . . . . . . . . . . 158

12.4.3 Popliteální blok boční . . . . . . . . . . . . . . . . 160

12.4.4 Ultrazvukem naváděná blokáda . . . . . . . . 160

12.5 Blokády konečných větví sedacího nervu . . . . . . 162

12.5.1 Obecná charakteristika . . . . . . . . . . . . . . . 162

12.5.2 Blokády v oblasti kolene . . . . . . . . . . . . . . 162

12.5.3 Blokáda v okolí kotníku

(„foot block“) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 162

12.5.4 Ultrazvukem naváděná blokáda . . . . . . . . 163

Literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 164

13 Periferní nervové blokády v dětském věku

(Radomir Čumlivski, Gerhard Redl, Daniel Nalos). . . . 165

13.1 Zvláštnosti dětského věku z pohledu periferních

nervových blokád . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 165

13.1.1 Anatomické rozdíly . . . . . . . . . . . . . . . . . . 165

13.1.2 Myelinizace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 165

13.1.3 Vývoj nociceptivního systému

(percepce bolesti) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 165

13.2 Farmakologické zvláštnosti dětského věku

z pohledu periferních nervových blokád . . . . . . . 166

13.2.1 Lokální anestetika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 166

13.2.2 Adjuvantní látky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 168

13.3 Psychologické aspekty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 169

13.4 Praktické provedení periferní blokády

v dětském věku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 169

13.4.1 Sedace a celková anestezie . . . . . . . . . . . . 169

13.4.2 Volba techniky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 169

13.4.3 Volba vhodného materiálu . . . . . . . . . . . . 169

13.4.4 Aplikace lokálního anestetika . . . . . . . . . . 169

Literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 169

14 Periferní nervové blokády v pooperační analgezii

(D u š a n M a c h ). . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 171

14.1 Periferní blokády v pooperační

analgezii . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 171

14.1.1 Jednorázové periferní blokády . . . . . . . . . 171

Periferní nervové blokády

14.1.2 Pokračující periferní blokády . . . . . . . . . . 173

14.2 Speciální regionální techniky v pooperační

analgezii . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 178 14.2.1 Intraartikulární analgezie . . . . . . . . . . . . . 178 14.2.2 Intrapleurální analgezie . . . . . . . . . . . . . . . 178 14.2.3 Infi ltrační analgezie . . . . . . . . . . . . . . . . . . 178

Literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 178

Přílohy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 179

PŘÍLOHA 1: Kategorizace blokád z hlediska jejich obtížnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 180 PŘÍLOHA 2: Kategorizace ultrazvukem

naváděných blokád . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 181

PŘÍLOHA 3: Přehled vlastností základních

lokálních anestetik. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 182

PŘÍLOHA 4: Léčba srdeční zástavy způsobené

podáním lokálního anestetika LipidRescue TM . 183

PŘÍLOHA 5: Léčba anafylaktické reakce . . . . . . . 186

PŘÍLOHA 6: Základní postup při srdeční zástavě

v nemocnici . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 187

PŘÍLOHA 7: Základní postup u rozšířené

neodkladné resuscitace dospělých . . . . . . . . . . . . 188

Rejstřík . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 189


9

ASA American Society of Anesthesiology

ATP adenosintrifosfát (adenosintriphosphate)

CACT karnitin-acylkarnitin-translokáza

cAMP cyklický adenosinmonofosfát (cyclic adenosinmonophosphate)

cGMP cyklický guanosinmonofosfát (cyclic guanosinmonophosphate)

EBM medicína založená na důkazech (evidence-based medicine)

EMG elektromyografi e

ESPN elektrická stimulace periferních nervů

FiO

2

inspirační frakce kyslíku

GX glycinxylidid

KPR kardiopulmonální resuscitace

KT komorová tachykardie

LA lokální anestetika

MAP-kináza mitogeny aktivovaná proteinkináza

MEGX monoetylglycinxylidid

MHB midhumerální blok

MRI magnetická rezonance (magnetic resonance imaging)

NMDA ionotropický receptor pro glutamát

NSAID nesteroidní protizánětlivé léky, nesteroidní antirevmatika (nonsteroid antiinfl ammatory drugs)

NYSORA New York School of Regional Anesthesia

PAF destičky aktivující faktor (platelet activating factor)

PAI-1 inhibitor aktivátoru plazminogenu 1 (plasminogen activator inhibitor 1)

PCA pacientem řízená analgezie (patient-controlled analgesia)

PPX pipekolylxylidin

RA regionální anestezie

SVT supraventrikulární tachykardie

TAP transversus abdominis plane

TGC time gain compensation

TRP transient receptor potential

TXA2 tromboxan A

2

UZ ultrazvuk

Přehled použitých zkratek



11

Předmluva Regionální anestezie doznala v posledních deseti letech mimořádného rozvoje. Přispěl tomu vznik nových technických vymožeností, zejména v možnostech lokalizace nervů. Objevily se a hlavně byly neuvěřitelně zdokonaleny nové praktické aplikace sice známých, ale dosud nedostatečně využívaných objevů. To platí jak o technikách cílené stimulace, tak hlavně o technikách využívajících ultrazvuk.

Předložená knížka mě v mnohém příjemně pře

kvapila. Odhalila mi, jak nebezpečné je ztratit kontakt ve současným vývojem. To nepochybně platí nejen v (regionální) anesteziologii, ale ve všech oborech lidské činnosti.

Nabízené techniky vyžadují kvalitativně nové

dovednosti, jejichž využití nárokuje řešení dříve nevídaných problémů. Kde jsou ty doby, kdy byl anesteziolog „a person half asleep, watching a person half awake“. Nové dovednosti současně vyžadují i rozsáhlé změny logistiky a novou organizaci provozu na

operačních sálech a ostatních pracovištích, zejména

při organizaci pooperační léčby. To vše se nedá dělat

bez spolupráce nejenom anesteziologických sester, ale

i operujících kolegů a sester na pooperačních stani

cích.

Stejně důležitá je spolupráce s kolegy z „komple

mentu“ – radiodiagnostika a biochemie. Anesteziologie

tak dostává nový rozměr, rozměr aplikované anatomie.

Nepochybně není daleka doba, kdy miniaturizované

a sofi stikované diagnostické přístroje budou dostupné

na všech anesteziologických pracovištích. Pro aneste

ziologa to znamená další výzvu.

Nedílnou součástí psychiky dobrého anesteziologa je

maximální schopnost správně organizovat a mít smysl

po spolupráci.

Autorům ze srdce gratuluji k úspěšnému ukončení ná

ročné a velmi novátorské knihy a do další práce jim přeji

sílu, bdělost a radost.

MUDr. Dimitrij Miloschewsky


12 Keď mi skúsená kolegyňa z Veľkej Británie pred časom posielala učebnice regionálnej anestézie z jej anestéziologických začiatkov, napísala mi, že anatómia sa veľmi nemení, a snáď preto ešte budú pre mňa užitočné. Čiastočne mala pravdu. Zo znalostí anatómie je pri regionálnej anestézii potrebné vychádzať. Treba však zároveň priznať, že počas predchádzajúcich desaťročí aj regionálna anestézia zaznamenala viaceré prelomové zmeny. Týka sa to zavedenia rôznych ihiel a iných pomôcok, ktoré slúžia na lokalizáciu nervov a hodnotenie šírenia lokálneho anestetika. Všetky tieto pokroky umožnili zavedenie nových postupov do vykonávania regionálnej anestézie, ktoré zlepšujú úspešnosť anestézie a zároveň zvyšujú bezpečnosť pacienta. Možno tu zaradiť aj používanie katétrových kontinuálnych techník regionálnej anestézie/analgézie. Nové pokroky sa opierajú o elektrostimulačné techniky a predovšetkým o zavedenie ultrazvuku do praxe anestéziológov.

Moderná anestéziológia dáva priestor pre široké vy

užívanie spôsobov regionálnej anestézie. Myslím si, že

lokálne anestetikum by malo byť použité takmer pri

každom operačnom zákroku. Nielen pri zákroku vy

konávanom v regionálnej anestézii, ale aj na zlepšenie

analgézie počas celkovej anestézie a na participáciu pri

liečbe včasnej pooperačnej bolesti.

Renomovaným autorom, ktorí svojimi aktivitami

prerástli hranice Českej republiky, sa v predkladanom

diele podarilo komplexným spôsobom predostrieť celú

problematiku periférnych regionálnych anestéziolo

gických postupov. Osobitne si cením mnohé rady, tipy

a triky, ktorými je doplnená takmer každá kapitola. Vý

razne to zvyšuje využiteľnosť v praxi. Ide o prehľadnú

a názornú publikáciu obohatenú početnými obrázkami,

ktorá bude užitočná nielen pre domácich, ale aj pre slo

venských odborníkov v anestéziológii a algéziológii.

Domnívam sa, že táto kniha by nemala chýbať na pra

covnom stole žiadneho anestéziológa, ktorý to so svojou

šírkou záberu v klinickej praxi myslí vážne...

doc. MUDr. Jozef Firment, PhD.

prednosta Kliniky anestéziológie

a intenzívnej medicíny FNLP Košice

Univerzita P. J. Šafárika, Lekárska fakulta Košice

Slovenská republika

Predhovor Předmluva editorů Plynoucí čas s sebou přináší vrásnění našich tváří a přibývající neduhy tělesné. Současně i věci hmotné získávají svoji kouzelnou patinu věkovitosti. Knihy začínají vonět starým papírem a objevují se jako cenné kousky v antikvariátech. Obdivujeme staré knihy pro jejich ohnuté rohy listů a otisky prstů vášnivých čtenářů, ale především jako krásný dokument doby, kdy byly pracně napsány.

I první česká učebnice regionální anestezie se svoji

knihkupeckou nedostupností a dobou vzniku stala žádaným artiklem antikvariátů. V žádném případě ne - chceme tvrdit, že se přiblížila doba její exspirace, nicméně stále intenzivněji vzniká poptávka po novém českém textu, který by odrážel stávající trendy v regionální anestezii. Kniha, kterou právě držíte v ruce, se nesměle snaží tuto poptávku uspokojit.

Významným přínosem periferní regionální aneste

zie je schopnost snížení pooperační bolesti a pozitivní ovlivnění výskytu bolesti chronické. Spolu s dalšími perioperačními opatřeními (časná mobilizace a rehabilitace, časná výživa...) vede ke zmírnění pooperačního stonání a je schopna u vybraných skupin pacientů ovlivnit i mortalitu.

Na druhé straně může přinést pacientovi diskomfort,

prodloužit operační časy a její závažné komplikace mohou pacienta invalidizovat, či dokonce ohrozit na životě. Jako dlouhá nit se celým následujícím textem táhne snaha autorů minimalizovat tato rizika a přivést čtenáře k bezpečnější a spolehlivější periferní blokádě. Základní stupínky na této cestě vidíme v pochopení a správné interpretaci průběhu nervů interfasciálními strukturami a v možnosti použití zobrazovacích technik.

Námi prezentovaný pohled na správné provedení

periferního bloku se může poněkud lišit od tradičních představ. Zobrazovací techniky u řady bloků ukazují, že naším primárním cílem mnohdy nemusí být konkrétní nerv či pleteň. Jde spíše o dosažení přesně defi novaného anatomického prostoru (vymezeného fasciemi), který zaručí optimální distribuci anestetika. Blokádu nervu nevytváří jehla, ale anestetikum – za předpokladu, že je ideálně distribuováno.

Bez pochopení úlohy fasciálních prostorů, jejich

vzájemných poměrů a v neposlední řadě jejich vlivu na fi nální distribuci podané tekutiny je současné pojetí

blokády spíše koupáním nervu v anestetiku podaném za

každou cenu co nejblíže k nervu, mnohdy ve zbytečně

velké dávce. Blokáda nervového vzruchu vzniká tehdy,

má-li anestetikum možnost působit na oblast v délce

pouhých tří Ranvierových zářezů.

Šíření lokálního anestetika ve tkáních se musí řídit

platnými fyzikálními a posléze i chemickými zákony.

Pro rozsah i tvar depa tekutiny nesoucí lokální anes

tetikum jsou pravděpodobně rozhodující dva faktory:

poddajnost okolní tkáně a prostupnost tkáňových

membrán. Ty jsou reprezentovány zejména fasciemi,

pokrývajícími svalové, ale i cévní struktury, a vazivovou

tkání, jejíž struktura je do značné míry ovlivněna indi

viduálním množstvím tukových buněk. Pro šíření roz

toků, a tedy i anestetik je podstatné místo vpichu, objem

a směr proudu tekutiny. Zcela zásadní je pak i tlak, pod

kterým je tekutina do pružného prostoru aplikována.

Aplikací zevního tlaku můžeme šíření tekutin také čás

tečně ovlivnit. Je velkou neznámou, do jaké míry ovliv

ňuje distribuci lokálního anestetika pulzující arterie.

V polovině devadesátých let se začali první entuziasté

na distribuci lokálního anestetika při aplikaci přímo dí

vat. Kapralovou prací z roku 1994 začala postupná cesta

ultrazvuku na sály do rukou regionálních anesteziologů.

Dostali jsme tak možnost konfrontovat své představy

a anatomické znalosti s reálným obrazem. Moderní

technika nás skutečně pustila pod pacientovu kůži. Tato

konfrontace byla pro mnohé překvapením. V první řadě

přišlo zjištění, že anatomické varianty jsou častější, než

běžně předpokládáme. Přitom některé z nich téměř

vylučují dosažení úplné blokády běžným postupem.

Druhým nesporným faktem je to, že jehla zavedená sti

mulační technikou k nervu či pleteni nezaručuje vždy

ideální distribuci anestetika, a tím spolehlivý blok. O re

álném chování anestetika v okolí nervu při těchto tech

nikách toho víme ve skutečnosti velmi málo.

Zobrazovací techniky (především ultrazvuk) umož

ňují přímou vizualizaci nervů a okolních struktur, sle

dování průchodu jehly při jejím zavádění a v neposlední

řadě usměrňování toku lokálního anestetika. Vytvářejí

se tak předpoklady pro snížení rizika intraneurální

a intravaskulární aplikace. Jednotlivé studie ukazují na

rychlejší nástup, delší trvání bloku a zlepšení jeho kva

lity při využití ultrazvuku. Tyto výhody však musíme stále považovat za teoretické. Čas a rozsáhlé kvalitní studie ukáží, zda se přemění ve výhody objektivně prokázané.

Neskromným cílem autorů bylo vytvořit komplexní

knihu pro hlubší studium dané problematiky se současnými prvky přehledně uspořádané příručky pro rychlou orientaci v jedné vazbě. Každý takový pokus je samozřejmě hra kompromisů.

Jste-li začínající anesteziolog a knihu procházíte od

začátku, jdete logicky správnou cestou. Znalec české fi lmografi e by zřejmě okamžitě reagoval... „Začni předmluvou, čti bod po bodu, nespěchej...“

Kniha je uvedena poměrně podrobnou kapitolou o dě

jinách místního znecitlivění. Důvod je velmi jednoduchý.

Ten, kdo nezná historii, je odsouzen k tomu, aby opakoval

chyby jiných. V případě medicínských postupů je to po

chopitelně neospravedlnitelné. V následujících kapitolách

byste měli získat nezbytnou teoretickou průpravu před při

stoupením k vlastním blokádám. Těm se věnuje popisná

část v druhé polovině knihy. Právě zde se nejvíce odrážejí

osobní zkušenosti autorů a konkrétní tipy by vám měly

pomoci v nelehkých začátcích s periferními blokádami.

Příjemné chvíle strávené s regionální anestezií a touto

knihou vám přejí

Daniel Nalos a Dušan Mach


15

1

Stejně jako objev celkové anestezie, řadí se i objev lokálního znecitlivění k nejvýznamnějším objevům v lidské historii. Metody místního znecitlivění přispěly k podstatnému snížení míry lidského utrpení a k rozvoji operativních metod léčení. S určitou formou lokální anestezie se bez nadsázky setkala již naprostá většina lidí, lokální anestezie se stala samozřejmou součástí života naší civilizace.

Lokální anestezie je jedním z pilířů našeho oboru.

Byť její vývoj logicky probíhal ve vzájemném vztahu a ovlivňování s anestezií celkovou, její vznik a rozvoj představuje osobitou a do značné míry i autonomní linii vývoje chirurgického znecitlivění. To ostatně dokládá také fakt, že i dnes, po sto dvaceti pěti letech od uvedení lokálního znecitlivění do klinické praxe, si regionální anestezie uchovává značnou míru odborné a organizační autonomie.

V následujících řádcích jsou nastíněny základní rysy

historického vývoje lokálního znecitlivění. Toto téma je natolik obsáhlé a bohatě protkané zajímavými událostmi a souvislostmi, že není možné se v prostoru vymezeném několika stránkami proporcionálně věnovat všem důležitým a zajímavým osobnostem a počinům. Následující text si proto neklade za cíl podat ucelený podrobný přehled vývoje lokální anestezie, ale spíše nastínit jeho vývoj s důrazem na určité zajímavé souvislosti vztahující se k našemu geohistorickému prostoru.

Žádné generalizování se nemůže vyhnout určitému

oploštění a ochuzení v popisu komplexních dějů. Z historického pohledu se ovšem, i při respektování tohoto omezení, můžeme pokusit poukázat na jednu zajímavou skutečnost. Zatímco objev a vývoj metod celkové anestezie probíhal zejména v anglofonních zemích, objev a následný rozvoj lokální anestezie probíhal především v prostoru zemí mluvících německy. Jelikož k tomuto kulturnímu prostředí náležely i české země, mohou být pro nás určité historické události o to zajímavější. 1 Historie vzniku a vývoje místního znecitlivění

Vladislav Rogozov

1.1 Metody lokální anestezie

do objevu anestetických

vlastností kokainu

Podle dostupných informací se zdá být pravděpodobné,

že až do druhé poloviny 19. století – patrně s výjimkou

kulturní oblasti jihoamerických And – nebyly lidstvu

známy farmakologické metody lokálního znecitlivění.

Již od starověku je doloženo používání nejrůznějších

léčebných směsí, které obsahovaly potentní analgetika

( opium, mandragoru, durman, konopí, alkohol a jiné)

a používaly se jak k léčení, tak k úlevě od bolesti. Řada

těchto směsí se používala též v lokální aplikaci. Pro sys

tematické využívání nějaké farmakologické lokálně ane

stetické metody před rokem 1884 však neexistují žádné

důkazy. Víme ale, že se před objevem lokálně aneste

tických vlastností kokainu používaly metody fyzikální,

jako je aplikace tlaku, chladu nebo elektrického proudu.

Pro úplnost je třeba zmínit, že v jiných kulturních

okruzích existují historické odlišnosti ve vývoji a zvlášt

nosti v použití různých místně znecitlivujících metod.

Jako příklad lze uvést použití akupunktury. Analgezie

či anestezie prováděná pomocí akupunkturních jehel je

velmi starou technikou a v některých oblastech se po

užívá i dnes. Sám jsem viděl fi lmové záznamy z 80. let

minulého století zobrazující průběh takových výkonů

prováděných na klinice v Colombu. Jednalo se nejenom

o porodnické analgezie, ale v jednom případě dokonce

i o „regionální“ akupunkturní anestezii při laparotomii,

v průběhu které byl pacient při vědomí a spokojeně se

usmíval. Použití takovýchto neobvyklých metod je vá

záno na příslušné civilizační prostředí, nemá vazbu na

náš kulturně-historický prostor a následující text se jimi

nebude zabývat.

1.1.1 Elektrický proud

Je zajímavé, že nejstarší dochované literární prameny

zmiňující metody úlevy od bolesti uvádějí k tomuto

účelu použití elektrického proudu. Antičtí autoři v této

souvislosti zmiňují parejnoka elektrického (Torpedo

marmorata). Parejnok elektrický může při podráždění

vydávat výboje o napětí 70–300 V s frekvencí 150/s.

+


16 Periferní nervové blokády Místně znecitlivující účinky po kontaktu s parejnokem popsal Aristoteles (384–322 př. n. l.), z římských autorů pak Plinius starší (23–79 n. l.) ve své knize Historia Naturalis, sepsané v roce 77 (Plinius zemřel jen o dva roky později, když se se svým loďstvem snažil zachránit obyvatele Pompejí po výbuchu Vesuvu). V 1. století n. l. píše o parejnokovi Plutarchos (46–127 n. l.) v díle Moralia. Lékař císaře Claudia, Scribonius Largus, doporučoval ve svém díle Compositiones Medicorum z roku 47 n. l. použití léčby parejnokem například při úporných bolestech hlavy nebo záchvatu dny. Pro pacienta s akutní bolestí při dnavém záchvatu doporučoval následující postup: Ve chvíli, kdy bolest začala, si pacient měl stoupnout na parejnoka na vlhkém břehu omývaném mořem a měl tak stát, dokud celá jeho noha neztratila citlivost až ke kolenu.

Pedanius Dioscorides (přibližně 40–90 n. l.), řecký

lékař v armádě císaře Nera, také doporučoval elektroterapii parejnokem pro řadu bolestivých i nebolestivých stavů. Zhruba o století později studoval tohoto živočicha Claudios Galénos (129–216), osobní lékař římského císaře Marca Aurelia a jeden z nejvýznamnějších lékařů lidské historie. Napsal, že v případě aplikace parejnoka se může jednat o anodynum, které má schopnost zbavit pacienta bolesti tak jako jiné prostředky, které otupují smysly. Použití elektrické stimulace parejnokem přetrvalo sporadicky až do renesance.

V 50. a 60. letech 19. století byla na řadě míst zkou

šena tak zvaná „voltaická anestezie“. Elektrický proud

byl aplikován primárně s úmyslem podpořit vstřebá

vání různých povrchově aplikovaných léčiv, později byl

zkoušen také jako lokálně anestetická technika v zub

ním lékařství a při výkonech na končetinách. Popiso

vané anestetické vlastnosti elektrického proudu však

byly velmi nekonstantní a byly podmíněny spíše sugescí

či autosugescí. V Británii byla dokonce zřízena komise

vedená Benjaminem Richardsonem, která efektivitu

elektroanestezie zkoumala a prokázala, že nemá žádný

lokálně anestetický účinek.

1.1.2 Mechanická komprese nervů

Další metodou, jež se používala pro snížení bolesti při

periferních výkonech, byla komprese nervů a nervo

vých svazků. Metodu mechanické komprese ke snížení

bolesti při amputaci použil například slavný středověký

chirurg Guy de Chauliac (asi 1300–1368) v první polo

vině 14. století. Je zajímavé, že Chauliac se zmiňuje též

o celkovém znecitlivění uspávací houbou. Další fran

couzský chirurg Ambroise Paré (asi 1510–1590) popsal,

že metoda mechanické komprese snižuje utrpení při

amputacích.

Podrobně se této metodě věnoval v 18. století londýn

ský chirurg James Moore. Moore na rozdíl od většiny

svých současníků intenzivně upozorňoval na utrpení

pacientů při operacích a na nutnost účinného tišení chi

rurgické bolesti: „Neexistuje ospravedlnění pro krutost

v umění, které zachraňuje životy mnohých...“ Jeho dílo

A Method of Preventing or Diminshing Pain in Several

Operations of Surgery z roku 1784 bylo první knihou

věnovanou lokální anestezii (obr. 1.1). Popsal v něm me

tody identifi kace a různé způsoby komprese plexus bra

chialis, n. ischiadicus, n. femoralis a n. ulnaris. Přestože

svou metodu popsal a prokázal její nemalou účinnost

při chirurgických výkonech, nedošlo k jejímu širšímu

uplatnění. Je zřejmé, že metoda sama o sobě byla zdro

jem výrazného diskomfortu pacienta ještě dříve, než za

čal vlastní chirurgický výkon.

1.1.3 Chlad

„Refrigerační“ anestezie se v průběhu historie perio

dicky objevovala v praxi i v literatuře. Nejstarší známé

popisy lokální anestezie za použití chladu pocházejí

z 11. století našeho letopočtu. V lékařském klášterním

textu anglosaského původu se například uvádí: „Nechte

ho sedět ve studené vodě až do zmrtvění, pak ho vytáh

něte, proveďte čtyři kožní řezy...“

Jeden z nejlepších a nejcitovanějších lékařů středo

věku, arabský lékař Abú Alí al-Husajn ibn Abdulláh

ibn Síná, známý více jako Avicenna (981–1037), se ve

svém stěžejním díle Kánon medicíny (kolem roku 1030)

zabývá nejenom tzv. uspávací houbou, tedy primitivní

technikou celkové anestezie, ale i použitím chladu pro Obr. 1.1 Vyobrazení z knihy „A Method of Preventing or Diminshing Pain in Several Operations of Surgery“, v níž James Moore popsal kompresi nervů a nervových pletení

1

Historie vzniku a vývoje místního znecitlivění

místní znecitlivění. V přehledu jemu známých analgetik uvádí, že opium je z nich nejsilnější, použití sněhu a ledu nejslabší. Chladovou anestezii zmiňuje také dánský lékař Th omas Bartholinus (1616–1680) ve 22 kapitole své knihy De nivis usu medico observationes variae (obr. 1.2), vydané v roce 1661 v Kodani. Sníh nebo led měl být přiložen na příslušné místo a asi po čtvrt hodině, když došlo ke znecitlivění, bylo možné provést bezbolestnou incizi. Bartholinus uvádí, že se metodu ochlazování naučil v Neapoli od Marka Aurelia Severina, který ji používal již v roce 1646.

Použití chladu praktikoval i Napoleonův vrchní chi

rurg baron Dominique Jean Larrey (1766–1842). Poprvé si efektu chladu povšiml po bitvě u Eylau v roce 1807, kdy uvedl, že při teplotě –19 stupňů bylo provádění amputace „téměř bezbolestné“. Tuto zkušenost potom zopakoval v kruté zimě během neslavně končící ruské kampaně. Své zkušenosti a poznatky shrnul v pětisvazkovém díle Memoires de chirurgie militairie et campagnes.

V roce 1848 James Arnott popsal a rutině prováděl

chladovou lokální anestezii při povrchových chirur

gických výkonech. Na předpokládané operační pole

přikládal prasečí měchýř naplněný směsí ledové tříště

a soli. Metoda congelace či refrigerace byla pro ampu

tace a jiné výkony na končetinách sporadicky používána

a doporučována ještě ve 20. století – v první polovině

40. let metodu publikovali Američané Allen a Crossman

a v literatuře se objevovala ještě i na počátku 50. let mi

nulého století.

Mně samotnému utkvělo v paměti vyprávění býva

lého primáře okresního chirurgického oddělení, který

vzpomínal, že v padesátých letech prováděli amputace

rizikovým pacientům „neschopným narkózy“ pouze po

předchozím zasypání amputované části ledem.

Významný britský lékař Sir Benjamin Ward Richard

son (1828–1896), který byl pro své zásluhy v medicíně

povýšen do šlechtického stavu, navrhl jinou metodu,

která byla používána jako tzv. Richardsonův éterový

sprej. Techniku publikoval v roce 1868 v článku On local

anaesthesia by ether spray. Její podstatou bylo prudké

ochlazení tkáně při povrchovém odpařování těkavého

éteru. Jednalo se tak o metodu nikoli farmakologickou,

nýbrž fyzikální. Metoda byla používána při incizi pod

kožních hlíz a při jiných povrchových a krátkodobých

procedurách. Použití etylchloridu pro chladovou lokální

anestezii popsal v roce 1890 ženevský profesor zubního

lékařství Camille Redard. Éterový sprej tak byl postupně

nahrazován sprejem etylchloridu, jehož použití přetr

valo v omezené míře až do naší současnosti.

1.1.4 Injekční infi ltrace

K objevu injekční jehly a stříkačky přispěli a své vyná

lezy nezávisle na sobě popsali: v roce 1844 irský lékař

Francis Rynd (1811–1861), v roce 1853 francouzský chi

rurg Charles Gabriel Pravaz (1791–1853) a v roce 1855

edinburgský lékař Alexander Wood (1817–1884). Wood

popsal také metodu léčby neuralgií pomocí perineu

rální injekce morfi nu. Popisovaná úleva od bolesti však

byla způsobena celkovými účinky morfi nu. Na počátku

80. let 19. století tato metoda ustoupila do pozadí z dů

vodu vzrůstající incidence morfi nismu. Jednou z prv

ních obětí byla například i žena samotného dr. Wooda,

která si morfi n aplikovala vynálezem svého chotě a poz

ději zemřela na předávkování.

Byly zkoušeny i modifi kace techniky pomocí injekto

vání jiných látek – éteru, chloroformu nebo strychninu.

Všechny podobné pokusy byly naštěstí po objevení

znecitlivujících vlastností kokainu opuštěny. Myšlenka

injekce anestetika k nervům vedoucím bolest však po

uvedení kokainu do praxe získala opodstatnění a do

znala bouřlivého rozvoje.

1.1.5 Koka

Zcela zásadní úlohu v příběhu o vzniku a vývoji lo

kální anestezie sehrála rostlina jménem Erythroxy

lon coca, česky kokainovník pravý či rudodřev koka Obr. 1.2 Dílo „De nivis usu medico observationes varia e“, v němž Th omas Bartholinus popsal v roce 1661 použití anestezie chladem Periferní nervové blokády (obr. 1.3). Bez lidské pozornosti věnované právě této rostlině by se byl býval příběh lokální anestezie odehrával zcela odlišně.

Dovolím si na tomto místě jednu osobní vzpomínku.

Před mnoha lety jsme byli na školním výletě do botanické zahrady v Liberci. Poté, co nám průvodkyně mezi ostatními rostlinami ukázala i keřík koky, jsem neodolal a tajně několik lístků utrhl. Byl jsem v té době vášnivým čtenářem dobrodružných knížek o indiánech a věděl jsem, že ti jihoameričtí koku žvýkají, aby lépe překonávali horskou nemoc a aby jim bylo „celkově lépe“. Po návratu z výletu jsme s kamarádem lístky společně s jedlou sodou (protože indiáni přece koku žvýkají s alkalickým popelem) obřadně vložili do úst, začali je žvýkat a čekali, co se stane. Nestalo se nic. Tedy kromě toho, že nám nepříjemně zdřevěněly rty a jazyk, do kterého jsme se mohli kousnout a necítili bolest, a také jsme přestali vnímat chutě. Bylo to naše první setkání s lokálně anestetickými vlastnostmi, takový soukromý objev místně znecitlivujících účinků kokainu.

Pojďme však zpět do dávnější historie. Koka byla jed

nou ze základních kulturních rostlin pěstovaných v andské oblasti ještě před příchodem Evropanů. Kokain byl identifi kován již v nálezech mumií z období 1000 let př. n. l. Rozšířené žvýkání kokových lístků je prokázáno v kultuře Moche z období zhruba 600 let n. l. Koka byla používána jednak jako rituální rostlina a platidlo, jednak jako léčivo. Incký stát měl později na pěstování koky monopol, její použití a distribuce byly většinou privilegiem příslušníků vládnoucích vrstev. Existuje předpoklad, ž



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2019 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist