načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

Kniha: Peníze a zlato - Zbyněk Revenda

Peníze a zlato
-11%
sleva

Kniha: Peníze a zlato
Autor:

Autor, přední odborník na peněžní ekonomii a bankovnictví, se věnuje historii a současnosti peněz a peněžních systémů a úloze zlata v peněžním oběhu. Popisuje vývoj různých forem peněz od zlatých ... (celý popis)
Kniha teď bohužel není dostupná.

»hlídat dostupnost
Alternativy:


hodnoceni - 54.2%hodnoceni - 54.2%hodnoceni - 54.2%hodnoceni - 54.2%hodnoceni - 54.2% 51%   celkové hodnocení
2 hodnocení + 8 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: Management Press
Médium / forma: Tištěná kniha
Rok vydání: 201004
Počet stran: 256
Rozměr: 245,0x170,0x18,0 mm
Vydání: Vyd. 1.
Jazyk: česky
Vazba: Brožovaná bez přebalu lesklá
ISBN: 978-80-7261-214-7
EAN: 9788072612147
Popis

Autor, přední odborník na peněžní ekonomii a bankovnictví, se věnuje historii a současnosti peněz a peněžních systémů a úloze zlata v peněžním oběhu. Popisuje vývoj různých forem peněz od zlatých peněz až po současné peníze nekryté zlatem a za zlato nesměnitelné. V teoretické rovině i na konkrétních číselných údajích, především z České republiky, analyzuje možnosti obnovení role zlata v peněžním systému a dokazuje jejich nereálnost. Kniha je zásadním příspěvkem do probíhající diskuse o centrálních bankách a nadměrné emisi peněz jako možných hlavních "vinících" současné finanční a ekonomické krize. Je určena studentům vysokých škol ekonomického zaměření, pracovníkům v bankovním sektoru i všem zájemcům o problematiku vztahů mezi penězi a zlatem. Kniha vyšla s přispěním AKRO investiční společnosti, a.s.

Předmětná hesla
Související tituly dle názvu:
Peníze a zlato Peníze a zlato
Revenda Zbyněk
Cena: 339 Kč
Moje peníze Moje peníze
Jordánová Zdeňka
Cena: 150 Kč
Černého Petra má Zbyněk    Three Players Černého Petra má Zbyněk Three Players
Černý Filip, Malina Petr, Sedlecký Zbyněk
Cena: 273 Kč
Kde rostou peníze? Kde rostou peníze?
Prošková Denisa
Cena: 142 Kč
Peníze za všechny prachy Peníze za všechny prachy
Hall Alvin
Cena: 199 Kč
Recenze a komentáře k titulu



Prohlášení Zbyněk Revenda 2013-06-06 hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%
Někteří kolegové z katedry mne upozornili, že jim, stejně jako mně, na osobní mailovou adresu automaticky přišla upozornění, že na jejich příspěvky zde do diskuse byla vložena reakce. Žádné příspěvky do diskuse ale nevkládali. Na dotaz mé kolegyně administrátor sdělil, že naše mailové adresy uvedla jako svoje osoba vystupující pod jménem LUDVÍK SLEČNA.

Žádám Ludvíka Slečnu, aby s tímto laskavě okamžitě přestal.

Preventivně si dovoluji také upozornit, že pokud by zde někoho snad napadlo vystupovat dokonce pod mým jménem, půjde jednoznačně o podvod. Do diskuse již žádné příspěvky vkládat nebudu (viz také mé vyjádření „Pro další čtenáře“ ze dne 17. 5. 2013, čas 14:32:55, na konci diskuse).

Toto prohlášení ze dne 6. 6. 2013 (odesláno v 16:22) je mým posledním příspěvkem.

Zbyněk Revenda
reagovat
> jak přizvat učitele do diskuse antigold 2013-06-11 10:33:11
  To je docela vtipný způsob jak přizvat učitele do diskuse :-) !!!
reagovat
   
> > Petr Novotný 2013-06-11 20:30:44
    Cizí adresy uvádět jako svoje je vtipné?Podle mě je to ubohé. Když chci někoho pozvat, napíšu mu to přímo.
reagovat
     
 
Hyper-katastrofa Slečny – taky Hayek? 100 let stará banka Petr Novotný 2013-06-04
Jedná se o komentář příspěvku trolla Slečny z dneška.
Slečno, pořád si myslíš že těma urážkami někomu ublížíš?O stvrzenkách na uložené zlato v té knížce se píše. Kdyby jsi do banky zanesl zlato, je tvoje, na dokladech je tvý jméno a nikde tím nezaplatíš. Banku by jsi musel požádat aby ti potvrdila že tam dáváš zlato- znáš takovou? Musela by zjistit karáty, převážit to – tak to by tě asi dost stálo. Zeptej se v nějaký !

Kdyby jsi měl víc konkurentů neboli ve volné soutěži , je tam prostě kurz, , jinak nepoznáš dobré a špatné. Kurzový chaos je historicky potvzený !! Podívej se kousek níž do diskuze – i Hayek (znáš ?) na tom zakládal volnou soutěž v svobodným bankovnictví. Asi teda měl taky odbornou úroveň hyperkatastrofální.

Kde jsi si přečet návod že tam někdo nese pasívum banky- vždyť banka tu bankovku ještě nemá???! 1 koruna bankovka je zatím tvý aktivum , dáváš do banky – bankovku už nemáš !!!ale máš jiný!!! tvý aktivum 1 na tvým účtu, banka 1 koruna bankovka aktivum 1 koruna připsaná na účet pasívum.

Banky nejenom přijímají vklady ony je taky vytváří multiplikací přes úvěry. Vyzkoušej multiplikátor vkladů pro začátek v základní verzi. Tvoje pojetí banky je aspoň 100 let starý.

Taky ti tady někdo vysvětlil ty úspory jak rostou při vyhazování lidí z práce. Připadáš nám stále víc vytočený , dávej už na sebe pozor.
reagovat
> úspory byly 29.5. Jan Skála a Jitka Králová 2013-06-04 20:48:07
  Úspory jsme vysvětlovali my 29.5., je to hodně dole. Petře, to jsou výlevy pana Slečny, viďte. Všechny účetní operace v knížce jsme ověřovali u našich účetních a je to prostě dobře, tečka. Slečnovi by nestačilo ani kdyby to potvrdil světový sbor účetních. Fakt jak prof. mu psal – i pozdrav by Slečna hodnotil jako hyper-katastrofální. A při deflaci mu obrovsky rostou úvěrové zdroje. Slečna je prostě hyper-expert.
Slečno, čím se živíte? Asi profesionálním vědeckým hodnocením profesorů. Máte aspoň základní školu? My máme doktorát v ekonomii. Náš kolega vedle z kanceláře má post-graduál, chodil i k prof. a naše názory na odbornou úroveň prof. se od vašich trochu liší resp. jsou naprosto opačné. Neposílejte nás na psychiatrii ani do kriminálu.
Radši se spojte s třídním přítelem (tady kousek dole ) a až půjdete se zlatem do banky, dejte vědět. Škoda že takové daňové poplatníky u nás nemáme, všude by bylo uložené zlato.
reagovat
   
> > Petr Novotný 2013-06-04 21:04:51
    Mě by zajímalo kde Slečna (a další v diskuzi) bere sebevědomí že hodnotí a poučuje lidi kteří mají profesuru, pokud vím nejvyšší možný vzdělání.Jasně taky profesor se může mýlit (ale ne v kurzech nebo stvrzenkách), ale určitě už dokázal naprosto nepoměrně víc než Slečna a ten ho posílá ho na psychiatrii a s tím plácá něco o pokoře - to mi nějak nespíná.

Slečna je asi zamindrákovaná nula, ale profesory on HODNOTÍ. Pořád mu nedošlo, že profesor všechno doložil na faktech, datech, historii. Musíme dávat pozor protože Slečna je už nepříčetný- tak aby to s ním nepraštilo. To zas budou urážky. Vyzkoušej to u mě Slečno, s tebou budu hotový hned.
reagovat
     
> > > Jan Skála a Jitka Králová 2013-06-04 21:23:43
      Je to tak ale vysvětlit to nepůjde. Hyper-experti popřou kurz („to jako bude v denním tisku?“) a nevšimli si, že jsou už u některých obchodníků. V textu mají dobré a horší peníze a necvakne jim, že se to jinak než na kurzovém vývoji nepozná. My jsme pořádně pročetli celou debatu tady i knížku. Prof. je prostě „umlátil“ argumenty a fakty a oni se s tim nikdy nesmíří. Převezme bilanci z ČNB nebo komerční banky a budou tvrdit, že to má špatně –poučují že peníze na účtech nejsou peníze ale substituty. Tak jen aby už konečně začli nosit do bank zlato, moc se těšíme.
Bankovnictví je teď taky o extrémně složitých transakcích třeba s různými strukturovanými finančními deriváty. Vrtat se v nošení zlata do bank a dokladech na zlato že to budou peníze, v čem se tak vyžívá celá ta rakouská ekonomie, je jak z jiné moc ulítlé dimenze.
reagovat
       
> cenné papíry na doručitele antigold 2013-06-11 10:37:46
  Kolegové z VŠE by mohli prof. Z.R. a jeho studentům vysvětlit, že existují i cenné papíry na doručitele. Další možností je samozřejmě použití dematerializovaných stvrzenek (skladištních listů) na zlato.
reagovat
   
> > Antigold dematerializovaný doručitel Petr Novotný 2013-06-11 20:28:49
    To je vtip??Je to uplně NAOPAK. Profesor na placení těma dematerializovanýma stvrzenkami sám trolly upozorňuje! Uplně stejně víckrát ( jednou to trollům nestačí) píše že stvrzenky musí být na doručitele a jedná se o právo vyměnit stvrzenky za zlato. Trollové pořád drmolí o svým zlatu – stvrzenky na jméno, právníku. Přečti si CELOU diskuzi jestli na to máš. Taky vyzkoušej tu knížku, je to tam popsané mnohem víc. Někomu něco vysvětluješ a nevíš že píše to samý – dost trapné.
reagovat
     
> > > odborníci Jan Skála, Jitka Králová 2013-06-11 20:50:16
      Petře, pořád nechápete (my teda taky ne), že prof. nic nechápe a ničemu nerozumí. Všechno se mu musí vysvětlit a upozornit od odborníků na internetu, kteří pořád nepochopili, že ten zlatý standard je úplný nesmysl.
Prof. je argumentačně jasně rozsekal a tedy nastupují urážky a další výmysly o něm. Antigold a jiní poučujou a nejsou schopní přečíst ani pár stránek debaty na internetu. A Vy Petře, po nich chcete dokonce aby si přečetli knížku!
Uvidíme jaké další nesmysly si ještě odborníci na zlato vymyslí.
reagovat
       
 
třídní přítel 2013-05-27 hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%
Dobrý den, pane profesora Vaše knížka se mi fakt líbila. Můžete prozradit co jste kouřil při psaní kapitoly o chaosu směnných kursů stvrzenek na zlato ? Kupuji všechny vaše zásoby !!! ... Konzultoval jste ji prosím s prodejcem automobilů ? Jak se tvářil při představě, že si kursy bude stanovovat sám ? Budou banky a denní tisk tyto kursy od prodejců automobilů druhý den zveřejňovat ve svém kursovním lístku? Jak se bude "hedgovat" toto kursovní riziko? Proč by se kdokoliv svéprávný měl dobrovolně zbavovat své stvrzenky na zlato v jiném než nominálním kursu? Myslíte tuto kapitolu smrtelně vážně? Kteří Vaši kolegové s ní souhlasí / nesouhlasí? Je stvrzenka (skladištní list) na zlato jen symbol, jak odpovídáte níže, nebo je dokladem o vlastnickém právu ke zlatu? Ještě jeden cizí citát: "Naše měna je pevná a měnová reforma nebude, všechno jsou to fámy, které šíří třídní nepřátelé".
reagovat
> Hayek - jak svéprávně poznáme dobrou stvrzenku na zlato Petr Novotný 2013-05-27 20:18:20
  V diskuzi kurzy už řešili. V Americe ve svobodném bankovnictví nebyly??? Pro zaostalé - v Aši nevezmou stvrzenky z Břeclavi , musíš je směnit – kurz. Když se stvrzenky na tvoje zlatíčko jinak než za nominál nebudeš zbavovat, v Aši nic nekoupíš.Hlavně by mezi podniky které berou zlato a vystaví stvrzenky , byla ustavena volná soutěž!! jak poznáš dobré a horší??? Jenom podle kurzů. Lístky kurzů - koukni se do velkých prodejen jak tam řeší když berou taky eura – prostě to stanoví, v novinách to nemáš.

Taky vůbec nevíme, jaké zlato by se teda k tém podnikům nosilo – kde bys to sehnal?? Odneseš tam cihlu – aby jsi dostal stvrzenky na tvý ! zlato k placení? Když někdo bude chtít tvý zlato za stvrzenky v Aši, řekneš mu je to uložený v Břeclavi – ať si tam teda zajede? Uskladníš zlatý náhrdelník? Nemůžem si pomoct – zlato by jsi koupil a uložil aby si se zajistil proti inflaci a ne aby si stvrzenkami platil. To se může pochopit, vyzkoušej to

Cituješ komunisty před reformou v 1953 co s tim má společného zlato a peníze teď , to jsme měli komerční banky? Hedgování si někde slyšel , že. Prostě by jsi musel hedgovat taky stvrzenky různých podniků, které by mezi sebou soutěžily.. Hele když máš dva druhy stvrzenek jako peněz, každý ekonom potvrdí že tam bude kurz. Ve volné soutěži by hrály obrovskou úlohu.Přečti si Hayka – taky to zakládá na kurzech, které by se pořád !!! měnily. To se posmíváš taky Haykovi. Byl svéprávný?
reagovat
   
> Kurzový rozvrat Jan Skála a Jitka Králová 2013-05-28 07:53:05
  Doporučujeme vycestovat. Je spousta zemí, kde berou vedle své měny dolary nebo eura. Na trhu se pak vždycky dohadujete o kurzu. U nás některé autobazary přijmou eura podle svého kurzu a v denním tisku to nikde nebude. Třídní přítel asi nikam nejel. Takové dohadování by jsme měli mezi těma stvrzenkama u nás. Popírat kurzy když máte dvě a více měn a ve volné soutěži je slaboduché. 2 měny (stvrzenky) - 1 kurz, 3 – tři kurzy, 4 – šest kurzů, 5 – deset kurzů, 10 – 45 kurzů, všechno doma a pořád se to mění. Chaos je slabý výraz, absolutní rozvrat. Co dělaly státy po sjednocení menších zemí – zavedly 1 měnu aby mohly fungovat.
Debata o stvrzenkách na zlato ve skladech je irelevantní. Nic takového tady nikdy nebude. Třídní příteli – jaké zlato by jste odnesl do skladu? Jestli rodinné, maminka vám naplácá. Zlato zaneste do skladu, nechte si vystavit stvrzenku a pokuste se tím zaplatit. Ozvěte se půjdeme se na to podívat.
reagovat
   
 
Brian Doherty 2010-09-17 hodnoceni - 100%hodnoceni - 100%hodnoceni - 100%hodnoceni - 100%hodnoceni - 100%
ve Wall Street Journal vyšel 15.9. po vzoru článku Štefana Marka z EURA, další článek proti dnešnímu "fractional reserve banking":

http://reason.com/blog/2010/09/16/stop-the-real-bank-robber y

Brian Doherty | September 16, 2010

That is, the robbery inherent in fractional reserve banking, whereby banks lend out your money while promising to give it all back by the asking. One of the most radical edges of Austrian-libertarian economic thinking, Murray Rothbard's insistance that fractional reserve banking is inherently fraudulent and criminal, gets a sympathetic airing in the Wall Street Journal in the context of an actual proposal before Britain's Parliament to abolish the practice.

Here's the piece, alas subscriber only to read in full, but I excerpt the relevent bits, as written by British Conservative MP Steve Baker:

If you borrow a friend's painting and promise that you will give it back on demand, and you then lend that same painting to somebody else, you have committed a fraud. The same rules do not apply, however, to bankers...

Today, banks enjoy the legal privilege of fractional reserve banking, meaning they may lend out what they already owe depositors. By lending and investing on-demand deposits, banks create money by extending credit. When the bank's investments turn sour—and investments often turn sour at some point—the bank cannot pay back the deposits and goes bust...

This skewed relationship between bank deposits and normal contract and property rights, combined with state interventions like the central planning of interest rates and various guarantees, is what causes boom and bust. Today I will be supporting my colleague Douglas Carswell, member of Parliament for Clacton, as he introduces a bill to phase out fractional reserve banking.

Our Regulation of Deposits and Lending bill would allow you, Britons, to choose how your money is used. You would have the choice either to deposit your money for safe-keeping, or to save it for a term to be invested further by the bank. If safe-keeping is your choice, you can have your money back on demand. Your property rights would be intact—you would remain the owner of your deposit. You would probably not earn interest; in fact you may have to pay for the privilege of direct access through branches and cash machines. If, however, you want a yield, you may choose to deposit your money for a term instead. The bank can then invest it further, potentially earning you an income.

Credit would continue to exist, backed by real savings. The saver would be fully aware of the benefits and risks when choosing between depositing money and saving it for a term...

The enemies of freedom portray the financial crisis as a failure of capitalism. In reality markets do not grant legal privileges such as fractional reserve banking—politicians do. The legal privilege of fractional reserve banking destroys the sound capitalist mechanisms of property and contract law. Today we hope to end it.

I expect to see the British government abolish the current fractional reserve banking system about as much as I expect Rothbard to arise from the grave to encourage them to do so. Still, an interesting development.

Rothbard's case against fractional reserve banking. Michael Rozeff in Independent Review defends the practice on libertarian grounds as a useful part of truly free banking.
reagovat
> ZR 2010-09-17 13:28:05
  Po vzoru článku Štefana Marka…
Není tam jediné slovo o zlatu, či snad dokonce o zániku kursů, penězích v podobě uskladněného zlata či emisi „vlastních peněz“ jakýmkoli subjektem.
Článek ve WSJ podporuje zrušení „frakčního bankovnictví“, ovšem stále v systému jediné domácí měny, nikoli zlatý standard. Pan Marek ani žádný článek v Euru nenapsal, byla to recenze asi 3 stránek. Možnosti plně korespondující s „návrhem“ v UK mám podrobně popsané v knížce, včetně vazby úvěrů na termínované vklady.
V UK jsou také jiné návrhy „reformy“, např. směrem k podobě „Glass-Steagall Act“ (dříve v USA). Skutečně nerozumím tomu, že někdo dokáže zaměnit zlatý standard s výše popisovaným návrhem.
reagovat
   
> > Brian Doherty 2010-09-17 16:09:13
    On September 15,2010 former Federal Reserve Chairman Alan Greenspan made a speech to the Council on Foreign Relations.

He said, "Fiat money has no place to go but gold."

Adrian Douglas of GATA comments: "Fiat money has no place to go but gold" will resound around the world and will be a stake through the heart of the blood-sucking vampire we call central banking."

http://www.zerohedge.com/article/guest-post-atlas-just-shrugged
reagovat
     
> > aktiva a pasiva Brian Doherty 2010-10-20 12:01:23
    Autor clanku ve WSJ, stejne jako Stefan Marek, pozaduje navrat k systemu, kde klient zustava vlastnikem sveho vkladu. To znamena, ze se banka nestane vlastnikem vkladu klienta a tento vklad nebude v aktivech banky. Pan profesor uvedenou logistkou konstrukci bohuzel nemumi pochopit a arogantne placa neco o znalosti aktiv a pasiv. Jenom tim dokazuje, ze to je arogantni diletant, ktery ani neumi anglicky.
reagovat
     
> > > Brian Doherty 2010-10-22 09:56:43
      ... pozoruhodna je ale predevsim logika pana profesora. Ja jsem napsal, ze clanek ve WSJ je stejne jako ten clanek S.M. v EURU proti "fractional reserve banking", nenapsal jsem ani naznakem, ze by to byl clanek za zlaty standard. Nechapu na zaklade ceho se profesor podivuje, ze pry zamenuji tento clanek ve WSJ se zlatym stadardem? Driv nez budete odpovidat, tak si prosim prectete na co odpovidate, takhle to vypada, ze neumite cist.
Pokud timto stylem zkousite studenty na VSE, tak je docela lituji.
reagovat
       
> > > > Vklady jsou pasiva ZR 2010-11-07 14:20:15
        Litujte spíše sám sebe. Uvádíte:
"To znamena, ze se banka nestane vlastnikem vkladu klienta a tento vklad nebude v aktivech banky."
Arogantně a diletantsky Vám sděluji, že vklady klientů jsou v pasivech (závazcích) a žádných aktivech či majetku bank. Vlastníky vkladů jsou klienti. Pokud si myslíte, že vkladem do banky se vzdáváte jeho vlstnictví, je to Váš problém. Již se o tom tady psalo.
Nevěříte-li, zkuste knížku o základech bankovnictví; nebo bilanci jakékoli banky, u nás je jich 40, tak snad si vyberete.
reagovat
         
> > > > > Brian Doherty 2010-11-19 15:18:54
          takze vy tvrdite, ze stvrzenka na zlato emitovana na zaklade smlouvy o uschove je vykazovana v pasivech emitenta takove strvzenky ?
reagovat
           
> > > > > Brian Doherty 2010-11-19 15:29:48
          Autor mluvi o vkladu zlata, nemluvi o peneznich substitutech (stvrzenkach na zlato). Od profesora menove teorie bych ocekaval, ze umi rozlisovat mezi penezi a peneznimi susbtituty.
reagovat
           
> > > > > > Brian Doherty 2010-11-19 15:37:44
            ... a definice profesora: "penězi je to, čím se platí", dokazuje, ze ZR, profesor menove teorie, neumi rozlisovat mezi penezi a peneznimi substituty. Doufam, takl snad se na VSE najde student, nebo kolega, ktery Vam vysvetli prvni lekci penezni teorie
reagovat
             
> > > > > > > Pro anonyma "Dohertyho" ZR 2010-11-20 16:54:47
              Nazývejte si to jak chcete. Vaše snaha o mou dehonestaci svědčí o nedostatku argumentů. I když Vám 1000x napíši, ať se podíváte do bilancí bank nebo třeba měnového přehledu (slyšel jste o něm někdy? – formy peněz a způsoby jejich emise), snažíte se mi vysmívat ve smyslu o první lekci peněžní teorie.

Při přijímání peněz v podobě stvrzenek na zlato do úschovy by Vám opět vznikly vklady – závazky emitenta. Zřejmě Vás nijak nezajímá existence bezhotovostních peněz. Navíc, kdyby u někoho někdo uložil zlato a ten mu vydal stvrzenku, která by byla přijímána při placení, penězi by byla stvrzenka (krytá uloženým zlatem), nic s tím nenaděláte a termíny „peněžní substituty“ si to jen dále zatemníte.

Účtování uloženého zlata je spojeno s více možnostmi, jedna je v knížce a všechny jsem předem konzultoval s experty na účetnictví – stejně se pořád vysmíváte.
Vklad v penězích je pro „příjemce“ (banku) vždy závazkem a žádným majetkem, pro vkladatele aktivem, zase s tím nic nenaděláte. Do bilance jakékoli banky jste se nepodíval a poučujete. Všechno, co tvrdím, Vám doložím na bilancích či M přehledu, včetně konkrétních čísel; zrovna tak i definice (tzv. empirické – jistě znáte) peněz na údajích např. z ČR.

A konkrétní odpověď na Vaše uložené zlato a stvrzenku: jedna z možností – u „vystavovatele stvrzenek“ by zlato bylo v podrozvahových aktivech a stvrzenka v podrozvahových pasivech (opakuji – konzultováno s „účetními“). Nebo by to šlo přes tzv. depotní operace, ale stvrzenkou by pak nebylo možné platit. Ex. další možnosti.
Pokud by se stvrzenka jako peníze přijímala při placení a následně byla někým jiným uložena do „nějaké banky“ s tím, že ten někdo pak bude ze svého vkladu platit bezhotovostně, příslušná část zlata by mohla (ale nemusela) být převedena z podrozvahových aktiv do aktiv. Další postup závisí na tom, zda by platba byla v rámci stejné banky nebo ve prospěch klienta u jiné banky (či „vystavovatele stvrzenek“ ochotného přijímat ve stvrzenkách vklady a klientům vést účty).

Vaše touha, že se někdo na VŠE najde „aby mi to vysvětlil“, nedojde naplnění - zkuste hádat proč. Namísto nesplnitelných přání a hloupé snahy mne (či má tvrzení, která kdykoli doložím) zesměšňovat - vyjděte z anonymity. Klidně mne navštivte na škole a můžeme si moje a Vaše tvrzení porovnat na bilancích či jinými způsoby. Možná se s Vámi již nikdo nebaví, tak to zoufale zkoušíte tímto anonymním způsobem.
reagovat
               
 
Shrnutí #13 2010-09-07 hodnoceni - 60%hodnoceni - 60%hodnoceni - 60%hodnoceni - 60%hodnoceni - 60%
Takže diskusi bych shrnul takto: Pan profesor nechápe rozdíl mezi bankovkami a penězi, což mimochodem napovídá už název jeho knihy, ale definitivně to potvrzuje jeho "argumentace".
reagovat
> ZR 2010-09-07 15:01:20
  Těším se na Vaše pojednání pod názvem peníze rovná se zlato (nikoli tady, nýbrž v odborném tisku). Podle stejné logiky klasické bankovky nebyly penězi, protože penězi bylo zlato (a odkoupené obchodní směnky). Nebo když nyní zaplatím bankovkou, podle Vás by to peníze opět nemohly být, neboť penězi by byla některá aktiva centrální banky – výběr konkrétních aktiv nechám na Vás.
Pojednání doporučuji začít tím, že si ujasníte aktiva a pasiva a podrobně "nastudujete" digitální zlaté systémy, především abyste zjistil, čím se v nich platí. A také si vše proberte s obhájci zlata, kteří peníze a zlato striktně rozlišují.
reagovat
   
> > #13 2010-09-09 06:29:52
    Nikoliv. Dnes je penězi ničím nekrytý papír.
reagovat
     
> > > ZR 2010-09-09 13:35:17
      Penězi nejsou jen "papíry" či mince, ale také - a především - vklady v bankách. Mezi bankami jsou penězi především jejich rezervy (na aktivech bank). Druhy peněz a jejich "krytí" viz měnový přehled.
reagovat
       
> učitel VŠE 2010-09-07 15:02:08
  Chtěl bych se zeptat, zda s argumentací pana profesora (v knize i tady v diskusi) souhlasí také ostatní učitelé katedry měnové teorie VŠE ?
reagovat
   
> > ZR 2010-09-07 15:32:03
    Ptáte-li se mne osobně (proč opět anonymně?), klidně se za mnou kdykoli zastavte a probereme to. Zde odpovídat nemohu, neboť jakákoli odpověď by se obrátila proti katedře.
Děkuji za pochopení.
Jen si dovolím opět uvést, že řada samotných obhájců zlata má ve vztahu peněz a zlata (zda se to rovná, či nikoli) stejné názory jako já. Pokud se mi tady za to někdo snaží vysmívat, nechť si výše zmíněné uvědomí.
reagovat
     
 
Reakce recenzenta na odpověd profesora Štefan Marek 2010-09-03 hodnoceni - 100%hodnoceni - 100%hodnoceni - 100%hodnoceni - 100%hodnoceni - 100%
Dobrý den,

Odpovídám na argumentaci profesora ze dne 30.7.2010.

Já popisuji zlatý systém bez multiplikace depozit a bez emise nekrytých dokladů o vlastnictví zlata (nekrytá emise). Tento systém by fungoval na podobném principu jako smlouva o skladování.

1 profesor můj komentář nečetl, uvádím i podmínku stabilního množství. Jeden gram, kterým argumentuje by nikto v reálném světě za stabilní nepovažoval. Ztráta tohoto gramu zlata, nebo naopak objevení několika nových gramů zlata by znamenalo obrovskou nestabilitu peněžní nabídky.

2-10 Chaos měnících se směnných kursů v podání pana profesora je zhruba 0.2% na straně 219. Jako důvod pro vznik kursů profesor uvádí nekrytou emisi. Tu ale já ve svém modelu odmítám. Profesor plné krytí odmítá na str. 216 z důvodu „absurdnosti kontroly fyzických zásob u emitentů“. Profesor zapomíná, že taková kontrola není „absurdní“, ale dle zákona o účetnictví je povinná (povinnost invertarizace).

Ve svém komentáři píšu o vkladu klienta ve smyslu hotovosti, kterou klient přinesl do banky a ukládá na svůj účet. Tato hotovost (vklad klienta) se stane majetkem banky, která tento vklad zároveň vykáže i jako závazek vůči klientovi. Profesor kritizuje pojem „vklad klienta jako aktivum“ v jiném významu než jej použil recenzent.

Možnost vykazovat ceny a tím i možnost vedení účetnictví v hmotnostních jednotkách zlata ve své reakci nijak nevyvrátil. Naopak, profesor ve své knize možnost vykazovat ceny ve zlatě výslovně sám připouští, (viz str. 188 - pozn. pod čarou, professor uvádí údajně “nepraktickou” cenu housky 0,000039232g). Uvádění cen v hmotnostích jednotkách zlata dle návodu profesora Revendy je samozřejmě projevem „katastrofálních“ znalostí.

Pokuď zaplatím stvrzenkou na zlato, tak se vzdávám vlastnictví zlata. Platím zlatem.

Pokuď by některý uschovatel dle návodu profesora začal jiné stvrzenky na zlato kursově znevýhodňovat, tak by to bylo na úkor svých klientů, právě od něj by jeho klienti utekli a takový uschovatel by sám skončil v konkurzu.

11 - V bodě 2 pan profesor sám tvrdí, že současné peníze jsou nekryté. Ve své odpovědi, ale teď tvrdí opak, že “jsou samozřejmě kryté”. Pan profesor není ve svých argumentacích konzistentní.

12 – ten, kto se zbavuje „horších peněz“ tak zároveň preferuje „lepší peníze“, smysl argumentu profesora jsem ve zkráceném textu nijak nezměnil.

13 – profesor v svém 13-tém argumentu v knize tvrdí, že po vyčerpání zdrojů bank již málokto dosáhne na úvěr, teď tvrdí opak, že na úver dosáhne a odkazuje na úvěry na str. 213.
14 – životní úroveň v USD v r. 1900 byla v porovnání s r. 1800 podstatně lepší.

15 – lze to řešit i legálním způsobem, aktiva a pasiva není nutno dle spekulace pana profesora zabavovat

16 – možnost získání zlata by byla stejně „neřešitelná“ jako bylo získání dnešních několik stovek miliard devizových reserv do aktiv ČNB

Pan profesor se namísto reakce na konkrétní argumenty uchyluje spíše jen na komentáře k jinak pochopeným termínům. Ve své reakci praktickou žádnou argumentaci nepředložil.

Štefan Marek
Stefan.Marek ((())) yahoo.comm
reagovat
> Štefan Marek 2010-09-03 21:55:17
  bod 14 je spravně "USA" místo "USD" :-)
reagovat
   
> ZR 2010-09-04 01:31:23
  Přeji také dobrý den (i když je po půlnoci)

1 - Při respektování existence reality nelze abstrahovat od M, cen zlata, kursů apod. (politické aj. faktory dtto).

2-10 (a) 0,2% je moje volba, stejně tak jsem mohl volit vyšší hodnoty, je to modelový příklad; 0,2 není nula. Fixní kursy nejsou s odchylkami ani 0,2, jsou prostě stále stejné (viz striktní verze currency board);

chaos kursů na str. 219 není ani náznakem spojen s „nekrytou“ emisí, žádný důvod této emise pro vznik kursů tam není, to jste si zcela vymyslel !!; chaos je tam naopak spojen se zlatým standardem (vybraný důvod – nižší znalost jednoho z emitentů), a to mj. právě z hlediska počtu mnohem více měn i v domácí ekonomice (teď máme jedinou měnu, ačkoli lze často platit i eury či snad dolary – pak byste měl brát v úvahu jejich kursy)

(b) Vaše věta: „Pokuď zaplatím stvrzenkou na zlato, tak se vzdávám vlastnictví zlata. Platím zlatem.“
Přečtěte si ji ještě jednou. Platíte stvrzenkou... Bude-li z papíru, zaplatil jste papírem, který sice lze směnit za zlato, ale je to PAPÍR. Bez směny může být dlouho v oběhu, stále zůstane papírem. Zlatem zaplatíte pouze, když ty peníze FYZICKY obsahují zlato; str. 41-42 aj.

Dovoluji si upozornit, že jeden poměrně známý zastánce návratu ke zlatu je jednoznačně na mé pozici (snad to i ví) – peníze definuje jako skladní listy, které by byly v oběhu a byly by kryté zlatem. Zopakuji to – penězi by byly SKLADNÍ LISTY a nikoli zlato.

(c) Kdo Vám bude provádět fyzickou inventarizaci - konkretizujte. Jak máte na 100% zajištěno, že proběhla „tak, jak má“? Neslyšel jste o účetních podvodech typu Enron, WorldCom, Tyco, Parmalat – to ve zlatém systému zaniknou?
Mám přijímat stvrzenku na uložené zlato pana XY třeba někde v okolí Zambezi – nebo jen od domácích subjektů? Takže třeba z „Horní Dolní“? Možná ji přijmu, ale budu chtít vyšší než původní cenu (jiný „kurs“, více gramů zlata). Třeba se nedohodneme, ale třeba ano – jiný kurs… A stvrzenka ze Zambezi by také u nás neměla kurs daný relací zlatých obsahů, placení v domácích stvrzenkách by bylo kursově zvýhodněno.

(d) Nevyvracím možnost vykazování ve zlatě při použití referenční měny s fixním kursem ke zlatu (cenou zlata v ní). Když mám dvě měny – jakou mám podle Vás zvolit – obě nemohu, pokud „napořád“ nebudou mít mezi sebou fixní kurs.

(e) Znevýhodňování peněz v jiných systémech viz knížka, jako recenzent jste si ji asi měl celou přečíst; pomohu Vám – str. 191 an.

(f) Zaměňujete podvojný zápis s „faktickým vlastnictvím“, resp. majetkem – vklad je váš (pro Vás aktivum), nikoli banky (pasivum, závazek).

(g) - … např. GM (jsou to peníze, a nikoli zlato…), různá cena gramů zlata v prstýnku nebo zubní korunce nebo ve slitku, kolik tun zlata je ve „standardizovaném zlatu“ třeba v podobě zlatých cihliček mezi lidmi, udržitelnost deklarované ceny podle zlatého obsahu, poplatky za směnu (to je omezení směnitelnosti), povinnost směnit peníze třeba odpovídající jen 1 gramu zlata či až od určitě výše (pak je směnitelnost opět omezena, viz standard zlatého slitku), jaká forma zlatého standardu se má na mysli, kolik „výstavců stvrzenek“ („emitentů“) by bylo odhadem u nás – 2 nebo 5 nebo 100 nebo 1000 – a u všech „stále stejné“ kursy – nebo dokonce „žádné kursy“ (?!) atd. atd.

11 – „Nekryté peníze“ a peníze v současnosti kryté jinými aktivy – podrobně vysvětleno 32-34, zejm. viz str. 34, 1. odst. – že jste si toho při čtení knížky nevšiml, za to nenesu odpovědnost.

12 – Závěr jste otočil: Vaše reprodukce mého závěru v Euru: „Ve zlatém systému budou preferovány peníze „lepších“ emitentů před penězi těch „horších“ emitentů …“. Knížka, str. 244: „Kupující by preferovali platby v penězích „horších“ emitentů…“ (atd.)

13 – V recenzi tvrdíte, že úvěr je „možné získat i od jiných fin. zprostředkovatelů …“, já úvěry na str. 213 mám uvedeny. Vy mě poučujete o jiných úvěrech ( (nepřímá citace) „proč by neměly ve zlatém systému existovat, není jediný důvod“), já uvádím to samé.

14 – Životní úroveň byla v roce 2000 podstatně vyšší, než v roce 1900 (a v roce 150 možná podstatně vyšší, než v roce 50). Průměrné tempo růstu ve 20. stol. vyšší než v 19. stol.
„Oficiální cenové statistiky“ byly do měnové unifikace „přepočítávány“ různě, např. přes tržní cenu zlata. Těch statistik je více… Nikdo ale nedá dohromady „skutečný“ cenový vývoj při ex. mnoha druhů peněz v té době. Dramatický cenový pokles po 1865 spojen s předchozí občanskou válkou.
90.l. 19. st.: těžká krize spojená s „deflací“ (tím neříkám, co je příčina a následek, píši o spojení). Navíc jste zcela abstrahoval od „pozitivních faktorů“ růstu jako extrémně levná prac. síla (otroci do 1865), násilné získávání indiánských území aj.; str. 105-108.

15 – Sdělte, jaký legální způsob si představujete, popište krok po kroku, pravděpodobnost doby trvání, odhadované náklady, kdo to bude dělat (a platit), jak pokryjete stávající peníze zlatem, reakce zahraničí, možné kursové dopady a měnové spekulace, úvěrovou kontrakci a dopady na např. podnikovou sféru, atd.

Řeknu Vám, jak by to např. mohlo skončit – zánikem koruny a přechodem na zahraniční měny (dále „vesele multiplikované“).

16 – devizové rezervy byly mj. získány emisí bezhotovostních rezerv bankám, tzn. růst rezerv bank a MB – to je nákupem DR za dom. měnu od bank (růst DR vyjádřených v dom. měně přesně v rozsahu růstu rezerv bank na pasivech); pokud byste stejným způsobem nakupoval zlato, opět Vám porostou rezervy bank (na dom. trhu, pasiva ČNB). Jiná možnost je z dev. rezerv (tato aktiva ČNB klesnou) pomocí nákupů na zahr. trzích, „zlatá aktiva“ ČNB by se ve stejném rozsahu a při přepočtu na dom. měnu zvýšila); blíže mj. str. 32;

popište, jak získáte potřebné množství zlata (jeden „návod“ – ale pouze hypotetický a vzhledem k MB, máte ostatně v knížce);

popište dále, jak vyřešíte – při zlatém systému ve více zemích – to, že některé země by si přivlastnily (znárodnily) zlaté doly a tím si zlato nutné ke krytí peněz doplňovaly – ČR je bez šance; str. 151-152.

Závěr: uveďte, prosím, jedinou skutečnost v současnosti, která není „dědictvím minulosti“.

Podrobnější – ale opět velmi zkratkovitá odpověď na Vaši „recenzi“ je v Euru 33/2010 (původní verze na žádost redakce zkrácena o dvě třetiny). Podrobné argumenty k výše uvedeným a řadě jiných skutečností viz knížka. Možná by stálo za to si ji konečně celou a pozorně přečíst.

Zda i poté budete mluvit o tom, že na množství zlata nezáleží, že si stěžuji na „tekutost vody“, je Vaše věc, ale abstrahovat od reality v ekonomii (ani jinde) příliš nedoporučuji. Ostatně pak by nám a celému světu stačil třeba jediný gram zlata, nebo ne? Ty peníze tady prostě jsou – nechcete-li je zrušit, musíte je brát v úvahu včetně množství zlata, měnových kursů apod.

Je-li můj styl možná až příliš úsečný, nebylo to mým úmyslem. Přičtěte to mé snaze o stručnost. Vaši další možnou reakci zde již nebudu komentovat, i kdybyste napsal cokoli.

Můj mail si snadno zjistíte, takže Vás tímto žádám, abyste se zde zdržel dalších komentářů a popř. je adresoval přímo mně. Obě moje reakce (a článek v Euru) jsou vskutku jen reakcemi na Vaše příspěvky. Možná opomenutí a popř. nejasný text opět přičtěte té stručnosti. Děkuji.
reagovat
   
 
Přispění autorů petice Finist 2010-08-30 hodnoceni - 40%hodnoceni - 40%hodnoceni - 40%hodnoceni - 40%hodnoceni - 40%
Tak jsme se do debaty také rozhodli přispět malým článkem:

Úvěr jako zdroj neomezeného blahobytu?

Vladimír Krupa a Jan Čmolík
spoluautoři petice za poctivé peníze

„V současných ekonomikách založených na úvěrech si lze jen velmi obtížně představit, že je možné vážněji uvažovat o návratu k penězům krytým zlatem.“
Prof. Zbyněk Revenda

Na následujících řádcích hodláme důkladněji analyzovat jeden z bodů diskuse o Zlatém standardu: 13. Zlatý systém neumožňuje emisi peněz prostřednictvím úvěrů. Potenciální dlužníci proto nemohou získat úvěr ve vyšším objemu, než je objem zlata uložený v bankách na termínovaných vkladech. Po vyčerpání termínovaných vkladů v bankách by již žádný potenciální dlužník na úvěr nedosáhl, který prof. Revenda uvedl v desáté kapitole své knihy Peníze a zlato.

S citovaným bodem 13. polemizuje Štefan Marek v týdeníku Euro.
http://euro.cz/id/84dsql0l1d/detail.jsp?id=24788

Odpověď Štefana Marka k tomuto bodu bohužel nejde ke kořenu problému. Upozorňuje sice na nesporný fakt, že banky nejsou jediným kanálem, kterým se peníze mohou dostat od spořivců chtivých investování k podnikavcům žádajících úvěr. Zmíněný bod prof. Revendy má podstatu někde jinde. Tato podstata je zcela zásadní a její objasnění vyžaduje více než pouhé dvě věty.
Stručný popis současného mechanismu přechodu peněz z bank k žadatelům úvěru je následující: pan Podnikavý dostane nápad postavit továrnu na koloběžky. Jde za panem Bankéřem a pokud ho o životaschopnosti podnikatelského záměru přesvědčí, tak mu pan Bankéř poskytne úvěr. Potíž je v tom, že se jedná o zcela nové peníze, které vznikly důsledkem aktivity pana Bankéře zvaného podpis úvěrové smlouvy. Pan Podnikavý následně za tyto peníze nakoupí stroje, materiál, najme zaměstnance a spustí výrobu koloběžek. Potud to jsou notoricky známé skutečnosti a většina dnešního podnikání začíná právě tímto způsobem. Vyplývá ovšem ze současného stavu dramatický závěr, že kdyby pan Bankéř nemohl vytvořit peníze škrtem pera, tak by nikdo z pánů Podnikavých nemohl zahájit podnikání (s koloběžkami nebo čímkoli jiným), všechny stroje, které by bývali koupili, by někde nevyužité rezly ve skladu a lidé, které by bývali zaměstnali, by zůstali sedět doma s rukama v klíně?
Prof. Revenda, jak plyne z jeho citátu, je přesvědčen, že ekonomická činnost je založena na úvěrech (tzn. nově vytvářených penězích), bez kterých by se zkrátka neuskutečnila. Možnost tvorby nových peněz je podle jeho přesvědčení sine qua non vzniku a fungování firem.
To je v zásadě velmi podivné u člověka, který si dá na začátek knihy citát Davida Huma: „Přesně řečeno, peníze nejsou jedním z prostředků podnikání. Jsou nástrojem, u kterého se lidé dohodli, že bude zprostředkovávat směnu jedné komodity za jinou. Peníze nejsou žádnými koly obchodu. Jsou olejem, který umožňuje, aby se kola obchodu točila hladčeji a snadněji.“
Tedy peníze nejsou původem bohatství, ale jen prostředkem, který umožňuje, aby skutečné bohatství snadněji přecházelo z ruky do ruky. Což bylo oblíbeným tématem mnoha klasických ekonomů spolu s tím, proč zvyšování množství peněz není růstem pravého bohatství, a že peníze jsou v zásadě vůči výrobě „neutrální“. (Tím ctihodní klasikové mírně přestřelili, ale byli daleko blíže pravdy, než je velmi mnoho současných ekonomů.)
Omyl zastánců úvěrových peněz je snadno pochopitelný na nejjednodušším modelu ekonomiky: samostatně hospodařící malé společenství na pustém ostrově musí před realizací každé investiční akce nejprve shromáždit dostatečné zásoby – musí spořit. Aby se lidé na ostrově mohli pustit do stavby přístřešku nebo voru, tak musí nejprve shromáždit dostatek potravy na dobu, kdy budou kácet a otesávat stromy a vyrábět střechu z palmového listí. Tzn. na dobu, kdy nebudou mít čas na lovení ryb nebo sběr kokosových ořechů. Je tedy mimo jakoukoli pochybnost, že předpokladem úspěchu každé investiční akce je existence reálných úspor v rozsahu, který bude dostatečný pro její dokončení.
V našem světě (stejně jako na pustém ostrově) je tou nezbytnou podmínkou pro uskutečnění každé investice panem Podnikavým existence slečen, paní a pánů Spořivých, kteří vytvoří dostatečné úspory. Nikoli existence pana Bankéře obdařeného mocí vytvářet úvěrové peníze. Tady si dovedeme představit námitku, že náš svět je „složitější než primitivní příklad pustého ostrova“, doplněný o výčet dramat a tragédií, které vyplývají z většího počtu účastníků a transakcí (nejspíš nějaké dozvuky z éry populárního sloganu o přeměně kvantity v kvalitu).
Jak je tomu tedy v rozsáhlejší ekonomice s peněžní směnou? To, jestli existují dostatečné reálné úspory k provedení investice lidé v moderní komplexní společnosti (na rozdíl od obyvatel pustého ostrova) nemohou zjistit rychlým pohledem na velikost hromádek kokosových ořechů a počet vysušených ryb. Informaci o velikosti hromádek a počtech ryb – tedy o vzácnosti a dostupnosti reálných zdrojů – přenáší v rozsáhlé ekonomice cenový systém a v tomto konkrétním případě finanční trh s nejdůležitější cenou na světě – úrokovou mírou. Finanční trh je místo, kde slečny, paní a pánové Spořiví, kteří vytvořili úspory, tyto nabízejí slečnám, paním a pánům Podnikavým k dispozici na zapůjčení za cenu zvanou úroková míra. Ve světě 100% krytých komoditních peněz pan Bankéř hraje velmi důležitou roli zprostředkovatele. Přijdou za ním lidé, kteří chtějí vlastní ušetřené prostředky dát k dispozici a lidé, kteří chtějí uspořené prostředky využít pro realizaci investice. Pan Bankéř a peníze tak mají v celém systému funkci oleje Davida Huma, který usnadňuje pohyb celého soukolí, aniž by byl jeho prvotním hybatelem. Prostřednictvím ceny peněz – úroků, pro půjčující si a pro spořící by se opět dostával trh do rovnováhy. Fungovaly by znovu základní tržní mechanismy, že při zvyšování poptávky po půjčkách by jejich cena (úroky) rostly, což by lidi odrazovalo od půjčování a stimulovalo vytváření úspor a vice versa. Peněžní systém by zase plnil základní informační, motivační a alokační funkci o místě a množství zdrojů, které jsou k dispozici. Tak, jak jsme se dozvěděli díky epochálnímu objevu funkce cenového systému, kterým obohatil lidstvo F. A. Hayek. V dnešním systému, kde je pan Bankéř – alespoň z hlediska peněz – prvotním tvůrcem úvěru a lidi, kteří nejprve něco uspoří, vlastně ani přímo nepotřebuje, uvedený mechanismus moc dobře nefunguje.
Na argument profesora Revendy se můžeme podívat ještě z druhé strany a testovat ho ad absurdum. Kdyby vytvoření zdrojů na investiční projekt bylo prostou záležitostí poskytnutí bankovního úvěru, tak by v lidské společnosti přece problém nalezení dostatku zdrojů na libovolný projekt nikdy nenastal! Vždycky by si je mohla natisknout. A vzhledem k tomu, že naprostá většina tržních mechanismů, které v minulosti omezovaly úvěrovou expanzi, již padla a byla nahrazena daleko volnějším mechanismem státní regulace, tak se opravdu nacházíme (zatím) na prahu tohoto zázračného světa. Tahle část věty: „Potenciální dlužníci proto nemohou získat úvěr ve vyšším objemu, než…“ platí totiž „bohužel“ ještě dnes. Ani dnes ještě banky nemohou provádět úvěrovou expanzi úplně bez omezení, ale musí (podle Basilejských regulací) mít kapitál ve výši určitého zlomku z poskytnutých úvěrů. Takže ani v dnešním systému se úvěr nedostane na všechny potenciální dlužníky! Skutečně by pro nastolení světa neomezené hojnosti stačilo tuto bariéru zrušit a dát bankovním domům neomezené záruky (které už dnes některé z nich implicitně mají)?
Na poli ekonomie je obhajoba dnešního systému velmi podivná. Inflace (ztráta kupní síly peněžní jednotky) nebyla, není a doufáme, nikdy nebude žádným ekonomem považována za pozitivní jev. Inflace deformuje ekonomickou kalkulaci a jiné vodítko pro svoje rozhodnutí účastníci tržní soutěže nemají. Dělají chybná rozhodnutí, protože mají k dispozici zkreslené informace. Cenový systém přestává hrát svoji nezastupitelnou funkci. Kdyby snad někdo pochyboval, nechť se rozhlédne kolem sebe. Opakující se finanční krize, později deprese, ještě později recese až nyní opět krize, jsou právě tím, k čemu narušování přenosu informací v peněžním systému vede. Není náhodou, že ekonomické krize mají svůj původ u manipulací s penězi a státních politik skrytého nebo otevřeného inflacionismu. To platilo už ve starověkém Řecku a Římě a platí to dodnes.
Kromě uvedených ekonomických argumentů, vyvolává současný stav ještě otázky etické. Za zásadní považujeme, zda je přípustné, aby kdokoli konfiskoval majetek střadatelů ve prospěch půjčujících si, ředěním kupní síly peněžní jednotky? Tento majetkový přesun je mimo všechny pochybnosti nevyhnutelným důsledkem tvorby nekrytých úvěrových peněz. To prostě nelze popřít. Jsme opravdu natolik naivní, že jsme hluboce přesvědčeni, že takové konání je zločinem a neexistuje žádný morální argument, kterým by bylo možné takové jednání omluvit.
Existuje určitě mnoho různých argumentů proti zavedení Zlatého (nebo jakéhokoli jiného komoditního) standardu. Například, že to povede k chaosu soukromých emisí peněz, ve kterých se lidé budou zpočátku složitě orientovat. Nebo že se objeví padělatelé a někteří účastníci tržní soutěže nebudou přijímat některé podezřelé emise. Případně, že to povede na začátku ke komplikacím při výběru daní. A určitě lze vymyslet ještě spoustu dalších politických důvodů, což je v naprostém pořádku. Avšak určitě mezi nimi není žádný ekonomický.
Ekonomicky vzato Zlatý standard neumožňuje emise nekrytých peněz a tím nechá působit cenový systém, který je jediným skutečným zdrojem informací pro ekonomické kalkulace. Eticky vzato vede Zlatý standard ke konci čachrů s nekrytými penězi na trhu, a tak neumožňuje přerozdělování majetku, což je dnešní eufemismus pro konfiskace majetku.
Je faktem, že Zlatý standard je mechanismem, který nechává působit neosobní tržní síly, což bude nesporně na úkor současných osobních byrokratických elit. Je podle našeho názoru logické, že se tyto brání. Ale neměly by kvůli tomu zneužívat ekonomii. Měly by otevřeně přiznat, že se jim líbí v současné situaci bezpracných zisků, které jim přinášejí machinace s nekrytými penězi. Aspoň tolik slušnosti by mohly mít.
reagovat
> Zbyněk Revenda 2010-08-30 13:08:04
  Děkuji za příspěvek. Problém je v tom, že ve zmíněném bodu recenze jsem byl poučován o existenci jiných úvěrů ve zlatém systému a přitom je v knížce uvádím. To recenzent nějak zcela pominul, jako ostatně asi 95% knížky. V následných poznámkách berte v úvahu stručnost a „neučesaný text“.
Samozřejmě, že je současný systém založen na úvěrech, jak jinak by se do ekonomiky dostávaly peníze. Jenže každý úvěr má ještě druhou stránku – splacení. Riziko nesplacení jistě ex., a někdy „vysoké“, ale ve zlatém systému by také ex. Nevím, proč mi vytýkáte uvedení citátu D. Humea, přečtěte si mé obecné poznámky k citátům, s. 12, slouží – až na výjimky (De Soto, Buffett, Keynes) ke zpestření textu. Jinak bych tam těžko dával citát ke kap. 2 (Boulding), který de facto silně relativizuje mé úvahy v dané kap. Některé citáty tedy berte s nadhledem. Váš příklad „nejjednoduššího modelu ekonomiky“ je formálně v pořádku, aspoň mi to tak připadá – jde o „teorii Robinsona Crusoea“, nemám s ním problém. Jenže současný svět je prostě úplně jiný. Vždyť mj. peníze nejsou jen prostředkem směny, ale i jejím předmětem, např. 4 bil. v USD denní obrat v Londýně.
Inflace – a stejně tak deflace – deformují leccos, vždyť to v knize mám, tak v čem je spor? Dále, copak někde obhajuji „bezpracné zisky“? Možná mi něco podsouváte. Neobhajuji inflační politiku, fin. krize apod. O tom přece v knize nic není. Můj přístup je jiný: tvrdím – a na číslech se snažím přesvědčit čtenáře – že neexistuje reálná alternativa v podobě návratu ke zlatu. Navíc – nestačí ropa? To zavedeme omezení přes jiné nerostné bohatství? Tak diskutujme o jiných reálnějších omezeních (sazby PMR, apod.). Nestačí–li argumenty v knížce, ve velmi zkratkovité podobě viz Euro 33/2010.
Vedete tady rozsáhlou polemiku s 1 bodem, a přitom vám zřejmě nijak nevadí perly typu účtování všeho v gramech zlata – v peněžní ekonomice! Vy s takovým přístupem (recenzent) také souhlasíte? Pak se ale některé nesporně správné argumenty zlatých zastánců (ve smyslu kritiky současnosti) hned rozplynou. Ostatně, jako 2 z autorů petice byste mohli uznat např. ten „přehmat“ o stále stejných reálných mzdách.
Nesnažím se zneužívat ekonomii (třeba jste tím nemysleli mne). Na řadě míst knížky jde opravdu o domněnky z pozice zastánců zlata, neboť mnoho problémů spojených se zlatým systémem prostě není jimi ani zmiňováno, nebo jsem to alespoň nenašel. Na závěr s nadsázkou – měli byste si mne spíše považovat, než se snažit nepřímo označovat za zneuživatele ekonomie. Jsem totiž možná poslední, kdo se snaží se zlatými nadšenci polemizovat. Odměnou jsou mi např. osobní útoky a zpochybňování úrovně vzdělání a intelektu (viz tady níže). Chcete-li diskutovat, vyhněte se tomu. Nechcete-li diskutovat, pokračujte v daném stylu (i když váš příspěvek je relativně slušný). Pak ztratíte posledního významnějšího oponenta, ne na základě argumentů, ale osobních útoků. Ve zlatém ghettu, bez kritiky zvenčí, se vám možná bude žít dobře, ale již nikdo vás nebude brát vážně.
Máte-li zájem na diskusi bez předsudků, obraťte se přímo na mne. Velice rád si vyslechnu vaše názory a třeba nás diskuse vzájemně obohatí. Preferoval bych ústní diskusi, jde to rychleji, než písemně. Oceňuji, že jste příspěvek zveřejnili pod svými jmény.
Z. Revenda
reagovat
   
> > Finist 2010-08-30 20:21:42
    Pane profesore

v našem článku jsme se soustředili na tenhle jediný bod, protože nám připadalo, že ve spostě ostatních bodů jde víc o terminologická nedorozumění než o podstatu věci. Například když debatujete o tom jak a čím je dnešní měna krytá. Mě (a asi stejně jako Štefanu Markovi) pojem "krytá měna" splývá s tím, co je ve starší literatuře označováno jako "směnitelnost" - tedy že banka emitující nějaké bankovky na sebe bere právní závazek vyměnit je na požádání za dané množství drahých kovů. V tomhle smyslu jsou evidentně dnešní měny "nekryté" - banky mají právní závazek vyměnit vám na požádání elektronické peníze, které vytvářejí - ale jenom za papír. To, že mají nějaký kapitál, jako budovy, akcie, nebo třeba i ty drahé kovy atd. v tomhle problému nehraje roli, protože nic z toho vám dát nemusejí. Jejich závazkem vůči vám je jen to, že vám dají papír, kterého lze, když na to přijde, natisknout téměř neomezeně mnoho.

Přiznám se, že moc nerozumím tomu argumentu, že Crusoeovská ekonomie je sice formálně správně, ale v dnešním světě...
Já myslím, že ekonomové, kteří začínali od Crusoeovské ekonomie a byli na tom vycepovaní, si dokázali uvědomit podstatu některých dějů daleko jasněji, než bohužel mnozí ekonomové dnes. Vezměte si nějaký příklad třeba i z dnešního "komplikovaného" světa a vyzkoušejte si tenhle myšlenkový experiment:
Dejme tomu, že půjde o stavbu rodinného domu.
V první fázï si odmyslete existenci peněz. Na jedné straně máme člověka A, který by chtěl bydlet a na druhé straně máme partu lidí s nářadím, materiálem, stroji a znalostmi jak takový dům postavit. Co člověk A musí udělat aby je přesvědčil aby mu jeho domek postavili? Zjistí, že tahle parta pro něj bude pracovat, ale výměnou za to něco chce - jídlo, pití, auto, televizi, nábytek, dovolenou v Chorvatsku, atd. atd. To všechno jim tedy musí člověk A opatřit - část před tím, než začnou stavět, během stavby a zbytek nejpozději do nějakého data až bude stavba ukončená. Na to má člověk A v podstatě dvě možnosti - sám to všechno samozřejmě vyprodukovat neumí, ale umí udělat alespoň jeden produkt a ten postupně vymění s ostatními producenty dokud nenashromáždí všechny věci, které ta parta zedníků za tu stavbu domu chce - tedy našetří on sám.
Druhou jeho možností je, že oběhne všechny producenty jako prve, ale protože sám ještě toho nevyprodukoval dost, co by jim nabídl výměnou, tak slíbí, že jim to dodá až v budoucnu. Což ale znamená, že to jsou tihle producenti, kdo omezí svou současnou spotřebu (ušetří).
No a různé variace těchle dvou situací (část už má našetřeno a část si půjčí) pokrývají všechny možnosti jak lze v ekonomice založené výhradně na směně a vzájemné spolupráci získat dostatek jídla, piva, automobilů a televizorů na výměnu pro dělníky kteří vám postaví váš dům.

Když si do tohoto myšlenkového experimentu zavedeme peníze jak se nám to změní? Pánovi A jistě odpadne spousta starostí a shánění. Pokud produkuje nějaký hodně specializovaný produkt - (jako třeba vy lekce ekonomie) tak se nemusí trápit s tím, jak sežene člověka, který organizuje zájezdy do Chorvatska a bude ochotý nějaké uspořádat výměnou za deset přednášek o politice centrálních bank, atd. Čili život jsme si penězi usnadnili, ovšem podstata zůstala - dělníci budující váš dům v konečném důsledku za to nechtějí peníze jako takové, ale to, co se za peníze kupuje - pivo, jídlo, auta atd. A buďto jste si to pivo, auta, zahraniční dovolené, televize atd. odříkal vy, nebo si je dobrovolně musí odříct vaši věřitelé na dobu, na kterou vám peníze půjčí.

Co se ale stane, pokud si na stavbu domu vytvoříte peníze jen tak z ničeho? Bez předchozí práce a úspor a bez produktů, které byste nabídl výměnou? Nuže počet aut, ledniček, televizí, piva, jídla, nábytku atd. se vytvořením peněz nezvětší. Takže úspory nebudou dobrovolné ale vynucené - a to na lidech, kteří jdou do krámu a zjistí, že si už nemůžou koupit to co chtěli, protože jim to zdražilo.

A to je podstata toho, co jsme se snažili sdělit - vytváření peněz a úvěrů ex nihilo nedělá svět jako celek bohatším. Jen přerozděluje majetek od těch, kteří se k nově vytvořeným penězům a úvěrům dostanou jako poslední k těm, kteří se k nim dostanou jako první.

No tak tohle byl dlouhý příspěvek. Ještě osobní debata - tomu se nebráníme pokud bude probíhat někde neformálně. Jestli souhlasíte s tím, že se s námi chcete někde a někdy neformálně setkat, tak mi můžete dát na sebe kontakt nebo napsat na krupav@seznam.cz
reagovat
     
> > > Zbyněk Revenda 2010-08-30 21:34:43
      Děkuji za stanovisko. Myslím, že se svým způsobem pohybujete v naturální směně. Co je špatného na "nekrytých" penězích, když je získám např. hypotečním úvěrem a mohou si tak pořídit bydlení MNOHEM DŘÍVE, než spořením? Předpokladem jistě je, že tyto prostředky POZDĚJI splatím. Stejně tak mohu uvažovat i u firemních úvěrů. Nebudu asi s Vámi v rozporu při kritice "bezbřehého" se zadlužování u spotřebitelských úvěrů a jejich "splácení" úvěry přes nové a nové karty, nebo nesporných tlacích na růst cen s multiplikací spojených. To jsem však nikdy nepopíral, jak mi někteří - ne tady - stále předhazují. Použiji citaci jednoho britského ekonoma a historika: Bez úvěrového financování by svět byl mnohem chudší, než je.
Bez multiplikace je M v zásadě konstantní a já nevěřím tomu, že "Q" může růst při permanentním poklesu cen. Vždyť i onen velebený ohromný ekon. růst v USA v 19. stol. byl doprovázen krizemi. "Shodou okolností" významný cenový pokles koncem 19. stol je přímo spojen s těžkou krizí(máte-li mou knižku, je to tam podrobněji). Dále, poskytování nemultiplikovaných peněz přes půjčky od různých nebankovních zprostředkovatelů (zdroje si navíc často půjčují od bank!) je spojeno s extrémně vyššími úrokovými sazbami.
Trochu jsem si dělal naději, že se vyjádříte k tomu účtování v gramech zlata v peněžní ekonomice a stabilitě reálných mezd, no nic, snad jindy a jinde, mail jste mi poslal. A dovolím si opravit denní obrat, je tam moje chyba, na Londýn připadala (pol. 2009) jen 1 třetina, 1,4 bil. v USD.
reagovat
       
> > > > Finist 2010-09-02 11:42:02
        Mě ovšem zase připadá, že si neuvědomujete tu základní věc, kterou tady hlavně zdůrazňuju.

Ať už kupujete cokoliv na úvěr a nemáte na to naspořeno, tak to nevyhnutelně znamená, že vám na to naspořil někdo jiný. Když si berete úvěr, tak to znamená že (v reálném smyslu) využíváte úspor které vytvořil někdo jiný. A o co dříve si pořídíte to bydlení vy, o to později si ho pořídí on (či oni).
Což je samozřejmě v pořádku, pokud ten pohyb peněz tomu odpovídá a vypadá takhle: Spořitel S ušetří část svého peněžního příjmu (tím odloží svou spotřebu na později) ty peníze půjčí bance a banka je pak půjčí vám. Pak v budoucnu ty peníze splácíte s úrokem bance a banka je pak splácí s úrokem Spořiteli S. Tak je všechno v pořádku a všechno probvěhlo na bázi dobrovolnosti a smlouvy.

Něco jiného ovšem je, pokud na nějakém místě vzniknou peníze jen tak z ničeho nic. Pak dojde k vynuceným úsporám = vy budete bydlet dříve a nějací lidé, ke kterým ty nově vytvořené peníze doputují jako k posledním, budou bydlet o to později. A nebude to výsledkem jejich svobodného rozhodnutí spořit a ani jim za tyto na nich vynucené úspory nikdo nevyplatí úrok. Zkrátka a otevřeně řečeno - ti lidé byli okradeni.

A byli oradeni úplně stejně, jako by je okradl padělatel peněz co si doma na tiskárně vytiskne falešnou pětitisícikorunu.

"Vždyť i onen velebený ohromný ekon. růst v USA v 19. stol. byl doprovázen krizemi."
Samozřejmě, protože se vždycky našel někdo, kdo se snažil penězi manipulovat - ať už šlo o direktivní stanovování poměru zlata:stříbra, o válečnou (a poválečnou) inflaci nesměnitelných greebaků nebo o takové instituce jako první a druhá ("centrální") banka Spojených států.
My přece netvrdíme, že to období bylo ideální, ale mělo k našemu ideálu o dost blíže než je tomu dnes.

"Trochu jsem si dělal naději, že se vyjádříte k tomu účtování v gramech zlata v peněžní ekonomice"

Tady se zase přiznám, že nechápu, co se vám na tom připadá divné. Peněžní ekonomiku přece máme nějakých 2500 let a naprostou většinu tohoto času byla účetní jednotkou hmotnostní jednotka peněžní komodity. Přece když jsou komoditní peníze, tak se účtuje v těch jednotkách, ve kterých se ta komodita obvykle obchoduje a drahé kovy se obchodují v hmotnostních jednotkách, takže když byli penězi kovy, tak se účtovalo v librách (i frac. livre), uncích, markách atd. (dokonce aniž by nutně třeba nominál jedné libry existoval jako ražená mince. Libra šterlinků byla prostě librou drobných stříbrných šterlinkových mincí hozených na váhu.) Když byl penězi dobytek, tak se účtovalo po kusech krav a když byla platidlem pšenice, tak po nějakých věrtelích nebo jiné objemové jednotce. Takže jak říkám - nerozumím tomu, co na tom shledáváte divným.

reagovat
         
> > > > > Zbyněk Revenda 2010-09-02 21:30:09
          Necháme to vážně na tu budoucí diskusi. Na vašem příspěvku je vidět, že to alespoň máte docela promyšlené, i když s ním nemusím souhlasit. Já jen telegraficky, podrobnějí jindy.
(1) Nikdo se k penězům či bydlení nedostane jako poslední, když "všichni" dostanou půjčku. Spořit se - z tohoto pohledu!! - "tak moc nemusí", protože banky z "nízkých úspor" dokáží namultiplikovat (strašný výraz) více úspor - zde běžných vkladů přes úvěry. A ty úvěry se postupně splácejí, čímž se snižují i "budoucí úspory" dlužníka. Mezitím ovšem banky půjčují zase jiným a M v oběhu roste.
(2a) Ekon. pokles koncem 19. stol. šel ruku v ruce právě s deflací. (2b) Recenzent psal pouze o ohromném růstu a na těžké krize zapomínal.
(3) I v nějakém budoucím komoditním systému - kdybych ho připustil - by se platilo přece penězi. Třeba "stvrzenkami na zlato", a také bezhotovostně. Zlato či jiná komodita by sloužily ke krytí peněz, nebyly by v oběhu (! - zlato by bylo v trezorech, to není oběh). Vždyť chcete množství peněz limitovat množstvím zlata, a ne množství zlata v oběhu množstvím zlata v trezoru. Upozorňuji, že to není jen lingvistický problém.
Vést účetnictví a vyjadřovat ceny proto doporučuji v penězích. Můžete i zafixovat kurs nějaké referenční měny ke zlatu (komoditě) a pak si to na to přepočítávat, ale to lze i teď. Chcete-li odkazy, jsou to zejm. str. 41-42 a 216-219.
Bez postranních úmyslů Vám doporučuji - "neblbněte" s tím vykazováním v HMOTNOSTI v PENĚŽNÍ ekonomice. V oběhu by nebylo fyzické zlato, ale zase peníze. Právě takové představy silně snižují důvěryhodnost argumentů ve prospěch zlata a jsou snadným terčem oponentů. Tak to tady již uzavřeme, pokračování jinde, jistěže neformálně.
Děkuji za příspěvek.
reagovat
           
> > > > > > Pane profesore, David Pelikán 2010-09-03 08:00:39
            doteď jsem si seděl na rukou, neb i já jsem se skromnným podílem na Petici podílel a Finist argumrntuje i za mě, ale teď už jsem to nevydržel.
Vy, proboha, propagujete čistý merkantilismus křížený Keynesem. Ve své argumentaci opomíjíte skutečnost, že peníze jsou měřítkem, tudíž je absolutní množství třeba zásob zlata naprosto lhostejné. Kurs, přepočet nebo cena zlata jsou ve zlatém standardu nesmysly - kolik měří jeden metr?
Deflace, jak nazýváte patrně obecný pokles cen (další zmatení terminologie), může ve zlatém standardu vždy následovat až na základě vyšší produktivity, nikdy ne naopak.
Na tu osobní debatu si milerád udělám cestu do Prahy, neb jsem vzděláním i povoláním ekonom (nikoli VŠE).
reagovat
             
> > > > > > > Zbyněk Revenda 2010-09-03 12:18:22
              Nevím, proč volíte tak útočný tón. Žádný merkantilismus nepropaguji. Chcete-li vázat peníze v současnosti na zlato, měl byste brát v úvahu, kolik jich je (jedině, že byste je zrušil a začal na zelené louce), stejně tak množství zlata, kursy apod. Metr měří 100 cm, ve zlatém standardu by se stejně obchodovalo prostřednictvím peněz a nikoli přes uložené zlato. Pak musíte mít zlatý obsah peněz. Máte-li více měn s nestejným zlatým obsahem, výchozí kurs není 1:1, a i kdyby byl (stejný zlatý obsah), může se Vám časem rozjet.
Chcete-li něco vést v gramech zlata, a zaplatíte 10 třeba korun, jak si to převedete na to zlato? No kursem ke zlatu daným zlatým obsahem. Když je to jiná měna, ve které nevedete účetnictví, musíte použít zase kurs. Klidně Vám pořád budu připomínat, že zlato by - v nějakých skladech - sloužilo ke krytí peněz ve smyslu zajištění jejich zpětné směny, když to někdo bude chtít. Ale jako prostředek směny i účetní jednotka by zase vystupovaly peníze. Žádné metry.
Jak si deflaci definujete Vy, je Vaše věc. Když to někdo definujete jinak, ještě nemusí mást terminologii. Jeden ze zlatých nadšenců klidně napíše, že inflace je růst M a deflace pokles cen. Jednou M, podruhé ceny.
Chcete-li se účastnit nějaké debaty, prosím, abyste si hodnocení mé osoby nechal pro sebe.
Vaši možnou reakci zde již nebudu komentovat. Doporučuji Vám, pokud jste to ještě neudělal, přečíst si Peníze a zlato. Jinak bych měl diskutovat s někým, kdo mé názory ani nezná a usuzuje na ně (a na mne) podle telegrafických vyjádření na internetu.
reagovat
               
> > > > > > > Pane profesore, David Pelikán 2010-09-03 14:45:55
              já nehodnotím Vaši osobu, ani náznakem, já hodnotím Vaše názory a nemohu si pomoci, merkantilismus z toho čouhá. Keynes by měl zase radost z Vašeho přesvědčení o nutnosti státních manipulací s měnou.
Metr neměří 100 cm, centimetr je pouze část metru, metr je definován úplně jinak (dnes, tuším, přes vlnovou délku). Ve zlatém standardu se platí zlatem, zlato je měřítkem hodnoty, stejně jako metr měřítkem délky. Zlato=peníze=všeobecný ekvivalent. Pokud se bude gram zlata v ČR nazývat korunou, v Německu markou a v USA dolarem, nehraje žádnou roli, pořád je to gram zlata.
Deflace je, pokud vím, definována jako pokles peněžní zásoby, následkem čehož stoupá kupní síla peněz. Vy ale vydáváte důsledek jevu (pokles cen) za jev samotný.
Stejně tak inflace je růstem peněžní zásoby, růst cen je pouze možným důsledkem. Můžeme mít inflaci a ceny mohou přesto klesat (pokud je tempo růstu výroby vyšší, než tempo růstu peněžní zásoby).
Alespoň tyto základní pojmy v debatě o penězích by bylo dobré vyjasnit.
reagovat
               
> > > > > > > ZR 2010-09-03 14:59:36
              Peníze jsou stvrzenky na uskladněné zlato, v oběhu jsou strvzenky. Platíte stvrzenkami - "symboly zlata" či "nároky na zpětnou směnu do zlata".
Zlato peníze kryje. Bezhotovostní platba je v daných penězích (v jiných zemích v jiných penězích). Bezhotovostní zlato neexistuje. S tím metrem již jenom exhibujete. To byste zlato musel definovat přes soustavu prvků ("chemicky"). Co to má společného s ekonomií?
Deflace je defin. různými způsoby, tak jiné nezavrhujte. Psal jsem, že neodepíši, ale nápady jak by se platilo zlatem, jsou "opravdu zajímavé". Znovu: platilo by se PENĚZI - papírky a přes zápisy na účetch. Ex. jen dvou měn již znamená vzájemný kurs.
A ještě jednou a něco jiného opakuji: s názory peníze rovná se zlato nemáte šanci nikam prorazit. Jakékoli i třeba rozumné "zlaté návrhy" tímto zcela diskreditujete.
reagovat
               
> > > > > > > ZE 2010-09-03 15:09:20
              Dodatek (vypadlo z pův. textu): Jeden z nejhalasnějších proponentů zlata (nechci ho zde jmenovat, není to seriozní) definuje peníze jako skladní listy na zlato. Peníze rovná skladní listy, peníze nerovná se zlato. Tak si to alespoň vzájemně ujasněte.
reagovat
               
> > > > > > > niet rozdielu mposs 2010-09-03 18:56:19
              Pane,
"skladní listy na zlato" a "zlato" su dva pojmy, z ekonomickeho hladiska zhodné. Je iba technický detail, či zaplatím zlatým nugetom, alebo "skladním listem" na ten zlatý nuget.

Tieto dve formy platby by mohli fungovať subežne. Samozrejme, že na jeden konkretny zlatý nuget by nemohli existovať dva (a viac) skladových listov. To iba dnešný system umožnuje "kopírovať" "peniaze" .
Takže - niet čo vzájomne si ujasňovať.
reagovat
               
> > > > > > > no to snáď nie ! mposs 2010-09-03 19:10:49
             
"Deflace je defin. různými způsoby, tak jiné nezavrhujte. "
- Nie. Deflace je deflace. Je to "úbytok" penazí. Tie iné tzv. definicie NIE SÚ definicie, iba mätenie pojmov.
DEFINICIA z principu môže byť iba JEDNA pre JEDEN pojem. "Dve definicie jedneho pojmu" - to je čistý oxymoron.
-----------------------

" platilo by se PENĚZI - papírky a přes zápisy na účetch. Ex. jen dvou měn již znamená vzájemný kurs."
- Pokial je zlato menou, a jednotkou meny je 1 gram zlata, tak tie "papieriky" by boli v nomináloch GRAMOCH. Takže medzi nugetom 1 gram a "papierikom" na 1 gram zlata by bol VŽDY kurz "1" .
reagovat
               
> > > > > > > ZR 2010-09-03 23:08:02
              Deflace má více definic, dle různých názorových směrů. Viz rozpory keynesiánců, monetaristů apod.
1 gram v penězích A se nemusí rovnat 1 gramu v penězích B, kurs nemusí být stabilní, zejm., když si enitenti konkurují.
Toto téma zde dále již nebudu komentovat.
reagovat
               
> > > > > > > Ach jo, David Pelikán 2010-09-05 15:36:57
              gram není gram a sovy nejsou, čím se zdají být :-) Skutečně raději zanechte debaty, ztrapňujete se...
reagovat
               
> > > > > > > Ach ne ZR 2010-09-05 19:23:22
              Gram zlata v penězích A může mít jinou peněžní hodnotu, než při vyjádření v B. Obě jednotky, A i B - stejný obsah. Poměr by měl být 1:1. Jsou-li např. používány v různých zemích, kurs v jedné může být 1,1:1 a v druhé 0,9:1. Nebo klidně 1:1, ale v jedné zemi (A) Vám B neberou, musíte si je směnit - že by bez poplatků, tomu nevěřím.

Peněžní vyjádření gramu zlata v prstýnku má jinou hodnotu než ve slitku. Prstýnek třeba stojí 1000 a sliteček obsahující stejné hmotnostní množství zlata, třeba 100. V tomto smyslu "gram není gram; (nebo "gram se nerovná gramu")". "Argument" o trapnosti nesvědčí o znalosti, ale o aroganci.

V předch. příspěvku také zajímavě vysvětlujete inflaci - růst M ve spojení s poklesem cen. Nebudu to jinak komentovat, než že je to "zcela výjimečná" definice. "Vaše", nikoli moje, a nevím, proč by ta "Vaše" měla být jednoznačně správná.

Mám-li diskutovat s někým, kdo zneužije vyjádření ve zkratce ke zkomolení, brzy mne chuť přejde.
reagovat
               
> > > > > > > Maverick 2010-09-06 09:23:12
              Profesorovo "Peněžní vyjádření gramu zlata v prstýnku ..." ... je pro měnové účely irelevantni, protože zlato v prstýnku není všeobeně příjímaným prostředkem směny a neslouží měnovým účelům.

Všeobeně příjímaným prostředkem směny může být zlato standardizovaných vlastností.

Stvrzenky na zlato nejsou peníze, jsou to peněžní substituty.
reagovat
               
> > > > > > > ZR 2010-09-06 12:16:04
              Platil byste strvzenkami, nikoli zlatem. Podívejte se na digitálnín zlaté systémy a zjistíte názvy peněz, kterými se tam platí. Tyto peníze jsou "plně kryté zlatem" (někde i stříbrem, paladiem, platinou atp.).
reagovat
               
> > > > > > > Maverick 2010-09-06 13:02:46
              plná citace a obdivuhodná argumentace profesora ze str. 216: “Pomineme-li absurdní možnost kontroly fyzických zásob emitentů, základním indikátorem snížení zlatého krytí a následného zhoršení kvality peněz by byl růst cen zboží a služeb v těchto penězích. Jinýmy slovy, kupní síla těchto peněz by se snížila.”
reagovat
               
> > > > > > > Maverick 2010-09-06 13:17:42
              ... nebo dál str. 218: "Nižsí ochota přijímat zlaté peníze některých emitentů (pozn. Maverick: dle knihy méně známých emitentů) by znamenala jiné (vyšší) ceny než je původní cena." - představa jak pokladní v TESCu dle návodu pana profesora určuje kurs dle známosti emitenta u každé konkrétní stvrzenky na zlato je fakt úsměvná. Pokladní stvrzenku buď zná a vezme za "nominál", nebo ji nevezme vůbec.
reagovat
               
> > > > > > > ZR 2010-09-06 14:57:54
              Nemluvím o Tescu, ale o cenové hladině. Stále se snažíte o zpochybnění, na jiné arg. nijak nereagujete. Jeden Vám přetisknu s dotazem - již jste si zjistil ty názvy peněz?
Přetisk (z 31.8.(:Nedáte si říct. GoldMoney rovná se ZlatéPeníze. Chcete-li platit, je to v GM z Vašeho "běžného" účtu v systému. "Podvojně" se vaše zlato přesunuje, a to tak, že GM od Vás dostane někdo jiný v systému, a Vaše zlato teď patří jemu - má více GM - peněz, a protože je může směnit do zlata, má tím potenciálně i více zlata. Vážně se nehádejte, jde o podvojné zápisy, platby z účtů (vkladů) jsou v GM. Více GM je více zlata, pokud chcete zpětnou směnu. Navíc jde o bezhotovostní platby a já bezhotovostní zlato neznám. Fyzické zlato dostanete směnou z GM, ale to se již opakuji. Podrobně knížka s. 239-241 (na okraj - tyto 3 str. jsem konzultoval přímo s odborníkem na digitální peníze a systémy, např. GM...).
Vážený pane anonyme, diskusi s Vámi definitivně končím. S dovětkem: citace z knížky je jedna věc - předch. a násl. text k nim jiná věc. Příště prosím citujte jen jediné slovo a zkritizujte ho stylem, že je to "fakt úsměvné". Jsem zvědav na nějakou Vaši publikaci a nemohu se dočkat, až to tady všechno krachne a nastoupí zlato...
reagovat
               
> úspory a úver - základy makroekonómie Ludvík Slečna 2013-05-24 23:34:33
  Ja si dovolím pripojiť svoj zjednodušený sumár a "naivný" komentár. Revenda sa nám snaží vnutiť, že po zastavení multiplikácie depozít sa radikálne obmedzia bankové úvery. Zdrojom pre nové úvery budú v zlatom štandarde úspory. To je mechanizmus popísaný v každom základnom kurze makroekonómie. Sám Revenda pritom zároveň argumentuje, že v zlatom štandarde pri neustálej cenovej deflácii budú všetco motivovaný odkladať spotrebu (?). To sú samozrejme nové úspory!!! Takéto nové úspory spotrebiteľov by podľa Revendovho argumentu o odklade spotreby museli vyvolať obrovskú ponuku nových úverových zdrojov (prostredníctvom term. vkladov u bánk alebo investícií cez iných finančných zprostredkovateľov, o ktorých píše napr. Š.M.). Profesor v podstate sám seba v argumentácii popiera.
reagovat
   
> > Spoření a úspory Jan Skála a Jitka Králová 2013-05-29 08:41:03
    Když znáte každý základní kurz makroekonomie, rozlišujte – spoření v bankách – deflace jednoduše - deflační expektace - odkládání spotřeby zbytných výrobků - odbytové potíže podniků – „sekání mezd" – mzdy klesají rychleji než ceny! (nebo se stávkuje) a taky se propouští. Kdo má spořit? Podniky nemají na provoz, investice už vůbec. Růst reálné jistiny – problémy se splácením půjček – neochota bank dál půjčovat. Zaměstnanci s menšíma mzdama ani nezaměstnaní víc spořit taky nemůžou. ECB pumpuje peníze bankám, ale banky nové půjčky moc nedávají a všechno deponují u ECB – přečtěte si noviny. Druhá možnost – rozpočtová sanace v Japonsku zatím zabránila zhroucení ekonomiky v deflaci.
Úspory v deflaci – klesá spotřeba i úspory (při zachování rovnováhy taky investice), výsledkem je prudký pokles důchodu. Bez půjček centrální banky nebo rozpočtových výdajů se ekonomika dál propadá.
Všechno snadno dokážete triviálními modely s podporou empirických dat. Vymýšlíte si na základě omezených znalostí. Zlatý standard by bankovní úvěry s tvorbou dalších peněz skoro zastavil a ekonomiku by to rychle přivedlo do krachu. Stačí to takto jednoduše?
reagovat
     
 
absurdita Kid 2010-08-25
Pokud pane profesore tvrdíte, že "peníze v trezorech či bezp. schránkách pronajatých klientům jsou pro klienty bezpečnější než vklady na účtech", pak tím ale současně tvrdíte, že systém bez multiplikace vkladů je bezpečnější než systém s multiplikací. Nazdá se Vám proto absurdní, když upřednostňujete systém založený na multiplikaci před systémem, který by multiplikaci bránil? Neměla by být bezpečnost držitelů peněz základem?
reagovat
> Zbyněk Revenda 2010-08-25 22:12:00
  Moji odpověď byste našel v knížce, včetně číselné argumentace. Peníze či cokoli jiného uložené v trezorech je pro banky "nepoužitelné", obsahy schránek klientů ani neznají. Pak máte dvě varianty (velmi (!) zjednodušeně) - zlaté krytí či současné krytí. Ani ve zlatém systému byste nijak nezajistil stoprocentní návratnost půjček. Bilanční dopady opět podrobně viz knížka.
A k absurditě u multiplikovaných peněz jediný dodatek: při jakékoli půjčce od banky, např. při platbě úvěrovou kartou čerpáte "multiplikované" peníze. Vzpomeňte si na to při každé Vaší platbě. Třeba je to absurdní.
Máte-li opravdu zájem na diskusi namísto označování mých kratičkých reakcí za absurditu, zkuste to přes můj mail na VŠE.
Děkuji, Z. Revenda
reagovat
   
> > Madona mia Maverick 2010-08-26 10:20:35
    Podívejte profesore, kniha je naprosto zmatečná stejně jako to, co tady píšete. Argumetace profesora VŠ nota bene vedoucího katedry by měla být naprosto jednoznačná. Vy ale plácnete nějakou pitominu, pak ale řeknete, že je to jinak a odkážete se na svojí knihu, která je přitom stejně pitomá.

Pochopitelně, že ani ve zlatém standardu není 100% návratnost půjček - to tady také nikdo netvrdí - a nerozumím proč to sem motáte. Vy nechápete rozdíl mezi penězi, které klient svěří bance v podobě termínovaného vkladu (ty může banka dál použít pro svojí úvěrovou činnost a pochopitelně existuje riziko, že se část peněz nevrátí) a peníze, které jsou na běžném účtu. Peníze na BÚ banka v současném systému používá dál pro svoji úvěrovou činnost a provádí s nimi multiplikaci - to je ale ten smrtící koktejl, který otráví celou ekonomiku a ve finále destabilizuje celý systém, který zkolabuje. Tohle pochopí každý normálně uvažující jedinec. A vy?
reagovat
     
> > > Zbyněk Revenda 2010-08-26 13:07:10
      Jistě, další anonym, tentokrát se vzteklou reakcí. Váš názor na knihu Vám neberu, naštěstí neanonymní reakce a názory jsou úplně jiné. Zajímalo by mne, jaké termín. vklady máte na mysli - např. na 3 měsíce znamenají, že by je banky mohly půjčit opět max. na 3 měsíce. „Motání návratnosti půjček“ má vztah k bezpečnosti vkladů.
Je jasné, že profesoři, popř. třeba docenti a obecně VŠ kantoři – např. já – jsou zcela nevzdělaní jedinci, kteří nic nechápou a neuvažují normálně. To samé se vztahuje na všechny další, kteří mi knihu korigovali.
Nijak zmatečně, ale naprosto jednoznačně Vám na číslech dokáži, že na zlatý systém můžete zapomenout, nebude obnoven. Ostatně zlatí nadšenci ani nemají vůbec ujasněnou jeho podobu – neomezená směnitelnost: nelze; omezená sm.: cenový problém deklar. ceny vs. tržní ceny aj. Zmatečná – či dokonce pitomá - knížka to obsahuje, zlatí nadšenci „takové detaily“ nijak neřeší. Že má zlato nyní nějakou tržní cenu a jeho zásoby jsou relativně k penězům v různých zemích různé? Opět žádný problém. Spousta vystavovatelů „stvrzenek“ a žádné kursy ?! No jistě… Zlatou perlou je pak vyjadřování – v peněžní směně – všeho v hmotnosti, viz recenze. Ale já tomu přece nijak nerozumím. Když se tady snažím ve zkratce reagovat, odměnou je mi Vaše „vyjádření“.
Možná zlatý systém podporujete, v každém případě však reagujete stejně jako většina zlatých nadšenců. Kritika, i pomocí čísel, je nepřípustná. Ti, kteří se zlatem nesouhlasí, ničemu nerozumí. Postě realita nás nezajímá, neberte nám zlaté sny. OK, napište Vy alespoň článek, kde vysvětlíte, jak se ke zlatu vrátíme. Kolaps současného systému s tím nesouvisí, zlatem ho nahradit nemůžete.
Bohužel se domnívám, že i k této reakci přistoupíte a priori jako k reakci naprostého neználka. A pochopitelně anonymně. Škoda, tak vzdělané osobě jako jste Vy, bych ihned nabídl místo na naší katedře.
reagovat
       
> > > > Maverick 2010-08-26 15:25:43
        Děkuji za vaši lukrativní nabídku, ale vězte, že by mne vaše katedra těžko zaplatila ;-) Žijete si v pohodlném skleníkovém světě VŠE, placen z peněz daňových poplatníků a nemáte v sobě ani špetku pokory. Nikoho jste (ani vaše slavná katedra) před krizí nevaroval, takže teď bych byl na vašem místě potichu a neoháněl se vaší odborností ani odborností vašich kolegů.

Systém, který tak obhajujete se blíží do své finální fáze. Až to krachne úplně, budete tvrdit, že to není chyba systému, ale že se to stalo kvůli chamtivosti a podvodům bankéřů. Ale současně budete stále obhajovat jejich právo vytvářet nové peníze (garantované daňovými poplatníky).

A vnímáte-li mojí reakci jako vzteklou, pak vězte, že to vnímáte zcela správně, protože jsem opravdu znechucen z toho, jaká trdla vyučují na VŠE.
reagovat
         
> > > > > Zbyněk Revenda 2010-08-26 16:47:45
          Tak teď jste mne opravdu usadil. Zřejmě patříte mezi ty, kteří předem věděli, že přijde finanční krize nebo studovali na školách, kde je „ne-trdla“ učitelé včas varovali. Žiji v ČR, a pokud se nepletu, krize začala v USA. Myslíte, že jsem měl pravidelně sledovat např. situaci ve Fannie Mae nebo AIG? Škoda, že jste mne do nějaké z řady U.S. institucí dohledu včas nedostal.
Poznámka o daňových poplatnících je obzvlášť trefná. Z peněz koho byste učitele na veřejných VŠ (mj. při neexistenci školného) platil? Kdo platí Vám – já nevím, třeba odběratelé či rovnou spotřebitelé. A to nejsou daňoví poplatníci? Rozumím, že máte na mysli „rozpočtové výdaje“ na platy učitelů, ale tím se vracím k předchozí otázce.
Onen pohodlný skleníkový svět si sám můžete vyzkoušet – připravte si předmět aspoň na semestr a každý týden se postavte třeba před 20 nebo také 200 studentů s připraveným výkladem. Určitě byste to zvládl, ale i zjistil, že to až tak pohodlné není. Navíc byste při jakémkoli napsání článku či snad knížky mohl být vystaven stejně nenávistným anonymním útokům, jako sám vůči mně předvádíte. Proč tedy nezkusíte sám učit nebo něco napsat?
Současný systém „obhajuji“ v tom smyslu, že nemá alternativu v podobě přechodu (či návratu) do nějaké podoby zlatého standardu. Upozornění, že kritizuji i současný systém (např. BASEL 2, povinné pojištění vkladů atp.) v jiné publikaci a některých článcích, je asi zbytečné. Jsem zvědav, co podle Vašich slov nastane po ukončení „finální fáze“. Pak si ale s předstihem své obrovské příjmy, které Vám naše katedra nabídnout nemůže, nějak „zajistěte“. Třeba – bez ironie – investicemi do zlatých cihel. Jsem také zvědav, jak víte, co budu po tom Vašem krachu systému obhajovat. Asi jste mne dokonale „prokoukl“, blahopřeji.
Nic to nemění na tom, že ten zlatý standard se stejně nevrátí. Obdivuji Vaši „odvahu“, anonymně se vztekat a nadávat umí kdekdo. Veřejně – i na přednáškách – obhajovat vlastní názory a dokonce reagovat na diletantské poznámky typu peníze = uskladněné zlato, je však něco jiného. Tak co, hrdino, prozradíte mi Vaši totožnost? Můj mail si snadno zjistíte.
reagovat
           
> > > > > > model nabidky a poptavky Maverick 2010-08-27 10:06:19
            Nejsem sice profesorem VSE, ale zato znam zakon nabidky a poptavky, ktery urcuje cenu v trzni ekonomice.

Vsechny konkretni cislene analyzy profesora o nedostatku zlata pro menove ucely vychazeji ze soucasne trzni ceny zlata. Dnesni trzni cena zlata je ale urcena dnesni nabidkou a dnesni poptavkou (vyrobci sperku, spekulanti). Budouci cena zlata v zlatem system bude urcena budouci nabidkou a budouci poptavkou!

Je velmi pravdepodobne, ze poptavka po zlate se v budoucim zlatem systemu mnohonasobne zvysi. Ve svych modelech profesor sam pouziva pro vyjadreni objemu poptavky menove agregaty M. Objem poptavky profesorem vyjadreny v menovem agregatu, je tak mnohonasobne vyssi nez ten soucasny.

Pri malo elasticke nabidce a mnohonasobne zvysene poptavce lze predpokladat, ze posun krivku poptavky nahoru povede k mnohonasobnemu zvyseni trzni ceny zlata.

Pouzivat soucasnou trzni cenu zlata pro model budouciho menoveho vyuziti zlata je chybne. Autor takoveho vypoctu nepouzil zakladni model nabidky a poptavky.
reagovat
             
> > > > > > > Maverick 2010-08-27 10:30:08
              „Při konkrétní číselné analýze se názory proti návratu zlata do role peněz ukáží v plné naivitě."
reagovat
               
> > > > > > > Zbyněk Revenda 2010-08-27 12:43:36
              Konečně něco konkrétního. V knize to „modeluji“ samozřejmě na současnosti (2008), protože neznám měnové agregáty, měnovou bázi, cenu zlata ani měnové kursy třeba za 10 let. A na rozdíl od řady „modelářů“ předpovědní modely nepoužívám. Váš argument o „mnohonásobném zvýšení“ ceny zlata je formálně správný, ale nepřesný – co to znamená? 10x či 100x? Já nevím, a Vy myslím také ne. Zvýšení jsem samozřejmě "modeloval" opět na r. 2008.
„Budoucí zlatý systém“? Budiž, nesouhlasím, ale zkusím „spekulovat“. Vycházíte (asi) z úplného zániku současných peněz. I tak ale denní poptávka a nabídka bude určovat tržní ceny. Zlaté krytí předpokládá FIXNÍ deklarované ceny dle zlatých obsahů. Jakékoli změny budoucí tržní ceny by vedly ke zpětné směně peněz do zlata (vyšší TC, než zase klesne) nebo ke snaze prodat zlato emitentům peněz za jejich vyšší deklarované ceny (při nižší TC). Je to v knížce, např. kap. 6.4.3. Osobně nevěřím, že by se TC vždy rovnala deklarované ceně. Navíc si uvědomte jednu skutečnost – kdo by „diktoval“ podmínky – těžařské společnosti! Pokud by nebyly ve státních rukou, rozhodovaly by se o prodeji na relaci deklar. cena a TC. Jak by se ČR „dostala“ ke zlatu, když zlaté doly nějak moc nemá, také nevím. Vznikl by „těžařský oligopol“ rozhodující o množství peněz. Nestačí Vám problémy s ropným oligopolem?
Ach jo, proč to všechno chcete vázat na zlato, tj. na něco tak nevyzpytatelného jako je nerostná surovina? Chcete zastavit multiplikaci? Klidně, žádné zlato nepotřebujete. Různé možnosti máte opět v knížce, jednu jsem pak uvedl v článku v Euru 33/2010.
Když jste tak přesvědčen o „budoucím“ zlatém systému, bez jakékoli ironie 2 ot.: kdy to – přibližně – bude? A jaký ten zlatý systém přijde – s neomezenou či omezenou směnitelností? Je v tom zásadní rozdíl. Zkuste si to bez předsudků v knížce najít, včetně argumentů o (nulové) možnosti neomezené směnitelnosti (příloha kap. 6).
Stále mi nedochází, proč se mnou nechcete diskutovat přes vlastní mail.
reagovat
               
> > > > > > > Maverick 2010-08-27 15:48:33
              kdyz to shrnu, tak tvrzeni, ze zlata je pro menove ucely pri soucasnych trznich cenach malo, nic zajimaveho nerika a nic nedokazuje, jenom indikuje, ze by pri jeho pouziti pro menove ucely jeho cena vzrostla, nic vic, nic min .... zadne jednoznacne zavery o naivite zastancu zlatych penez neni mozno na zaklade tohoto vypoctu deklarovat, bohuzel to dehonestuje (uplne zbytecne) Vasi odbornou publikaci, ...... o kolik ta cena naroste? to nikto nebude ani nemuze vedet, o tom bude rozhodovat trh, a ani dalsi vyvoj neni mozne v zlatem, a ani v tom soucasnem s jistotou predpokladat .... nekdo na tom vydela, a nekdo prodela, ..... mozna ale doplnim, ze v zlatem systemu jiz asi pravdepodobne nebudeme mluvit o trzni cene zlata, vhodnejsi by asi bylo mluvit o jeho kupni sile, cena gramu zlata bude jeden gram - jestli se Vam to libi nebo ne, ............ zastaveni multiplikace je teoreticky samozrejme mozne i dnes, zlato ma urcite k dokonalosti daleko, stale je ale lepsi nez virtualni nekryte meny, vzdyt kolik se jich jen na uzemi CR vystridalo za poslednich sto let !?
zlato je spise jen dalsi malou ochranou proti politikum a nepoctivim bankerum

CR by se ke zlatu dostala uplne stejnym spusobem jakym se dnes dostala k 700 miliardam devizovych rezerv, museli jsme rozprodat podstanou cast naseho narodniho majetku, prakticky vsechny velke podniky (Skoda, Telekom) a banky (CS, CSOB, KB) jsou dnes ve vlastnictvi zahranicnich investoru (mozna je to tak i dobre)

otazky jako: budouci fixace nebo urcovani cen zlata, zlatym obsahem, smenitelnosti bankovek (skladistnich listu) atd. se dle meho nazoru nebudeme muset trapit, pokud to bude vsechno fungovat na obdobnem principu jako GOLDMONEY, (ktery tady nekdo nize uvadi), jiz jen ho propojit s jinymi uschovateli, doplnit moznost placeni kartou, a vsechny namitky proti fungovani "skladovani" padaji, spolu s tim i chaos menicich se smennych kurzu, preferenci a vytlacovani "lepsich" z obehu, atd. ....... Pozn. sam si dovedu predstavit jeste lepsi system nez zlaty, ... odhaduji ale, ze zlaty system tady bude tak do 8 let, bude to spise ale jen vychodisko z nouze pri krachu toho soucasneho systemu, to co delaji centralni banky poslednich deset let (snizovani sazeb, monetizace statniho a hypotecniho dluhu) jsou akty naprosteho zoufalstvi, ..... spekulovat se zlatem ale nikomu nedoporucuji
reagovat
               
> > > > > > > Zbyněk Revenda 2010-08-27 17:39:27
              Tak teď už je to jasné. Ve zkratce: zlato by nebylo v oběhu – ale peníze za zlato směnitelné; to je stěžejní rozdíl, který stejně jako recenzent Marek nedokážete pochopit. Dvě měny („stvrzenky na zlato“), obě stejný zlatý obsah, kurs 1:1. Vysvětlete, proč by vždy a nutně za všech okolností musel být kurs 1:1 (1 z desítek důvodů proti – nesplácení některých úvěrů, je to výše a Vy jste se tomu smál). Mám stále silnější pocit, že jste mou knížku ve skutečnosti ani zdaleka nečetl. Rozdíl peníze x zlato jako jejich krytí máte např. na str. 41-42, „gramy zlata“ jako ceny v kap. 9.5.1; nebo v tom Euru 33/10. Nevymýšlejte si, gram zlata by byl vždy „gramem zlata“ jen v systému oběhu zlatých mincí; pokud se nepletu, máme i bezhotovostní peníze.
Ten „někdo“ uvádějící GoldMoney jsem já (
recenzent Marek). I v tomto systému se platí SYMBOLY zlata = penězi, a nikoli zlatem, podívejte se na internet. Při propojení s jiným systémem se opět kurs GM k penězům jiného systému může měnit, např. z důvodu preference „vlastních peněz systému“. Opět je to v knížce včetně příkladů z historie, a přímo zde níže v mé reakci na recenzi (body 2-10).
Žádné námitky při existenci většího počtu druhů „zlatých peněz“ ve smyslu měnících se kursů nepadají, naopak se zesilují. Nikdo ze zlatých obhájců nedokáže obhájit kursovou rigiditu – jedině při ADMINISTRATIVNÍ fixaci, ale to ve „svobodném“ zlatém systému nepřichází v úvahu, a stejně by dlouho nevydržela (viz brettonwoodský sytém).
Abyste si – snad – konečně uvědomil úroveň Vašich argumentů – v předch. pozn. píšete, že jsem „nepoužil základní model nabídky a poptávky“. Ale jistěže použil – i ve formalizované podobě s aplikací na zlato – str. 156. Bohužel argumentujete (resp. kritizujete) knížku a jejího autora, a přitom ani nevíte, co v té knížce je.
Na ot. omezená x neomezená směnitelnost jste také neodpověděl. Jste opravdu reprezentativním typem zlatých nadšenců, kterým je lhostejná skutečnost. Zlaté krytí u nás (2008 – 1% pouze k nevypůjčené MB) znamená, že 99% chybí. Při vztažení na další peníze je krytí asi 0,25%. A vy budete rozprodávat náš majetek. Fajn, třeba to zlato nakonec seženeme, zastavíme multiplikaci a… a co? Já Vám řeknu co: postupně koruna umře a bude nahrazena multiplikovanými eury (jistě, pokud „přežijí“), dolary, librami apod. Nic jiného se Vám nezmění.
Krytí zlatem by se nutně muselo vztahovat ke „standardizovanému“ zlatu v podobě např. slitků či cihel. Nemůžete tam zamotat např. prstýnky, protože by se Vám ihned rozjely ceny gramů ve slitku od ceny gramu ve zpracovaném zlatu v prstýnku. Pak si musíte odečíst min. 70% veškerých ex. zásob zlata vytěženého v historii lidstva. Zbytek Vám – nyní – pokryje odhadem max. 25% pouze všech dolarů. Plné krytí (100%) je proto naprostou iluzí. Dále (přišli na to mnohem vzdělanější ekonomové již dávno) – někde vykutáte zlato (ze stále větší hloubky! = růst nákladů na těžbu…), přetavíte do standard. slitku a „zakopáte zase do země“. Opravdu smysluplná lidská činnost.
Na závěr – do 8 let tady podle Vás bude zlatý standard. Tak se za 8 let ozvěte, uvidíme. Spíše se konečně zbavte té zlaté obsese, opakuji, že k zastavení „nekrytých“ (jsou i nyní kryté, viz str. 34) peněz přes multiplikaci lze použít úplně jiné způsoby a „problémy“ typu zlatých nalezišť Vám zmizí. Zlatí nadšenci si to neuvědomují a pak se v neřešitelných zlatých problémech zkrátka utopí. Pokud si je jsou ochotni připustit.
reagovat
               
> > > > > > > ZR 2010-08-27 17:41:13
              Ten „někdo“ uvádějící GoldMoney jsem já (plus
recenzent Marek). To plus tam vypadlo.
reagovat
               
> > > > > > > ZR 2010-08-27 17:57:17
              Omluva, mírně jsem dezintepretoval Vaše pozn. k rozprodeji majetku. Ale ČNB dev. rezervy získala především nákupem na dev. trzích, tj. od bank. Podíl prodeje majetku není příliš vysoký, konkrétní údaje nemám k dispozici. S naší diskusí to však moc nesouvisí.
reagovat
               
> > > > > > > Maverick 2010-08-31 09:25:44
              pokud kritizujete system povinneho pojisteni vkladu tak mate muj obrovsky obdiv, tento moralni hazard ma na financich krizich obrovsky podil, ...... pokud ale pocitate zlate kryti vsech penez v ekonomice vuci zlatym rezervam CNB (viz Vas komentar vyse a str.15), tak CNB prisuzujete povinnost (zavazek vyplatit) monopolniho emitenta vsech penez v ekonomice, na jinem miste knihy tento monopol popirate
reagovat
               
> > > > > > > Zbyněk Revenda 2010-08-31 12:28:24
              Ale nikoli, žádný monopol, je to počítáno k M bázi (nevypůjčené). Obchodní banky žádné zlato nemají; odhad o zlatu mezi lidmi je v knize taky, s. 231 - jen dle průměrů, jinak to nejde. Takže 3,9 gramu na 1 obyvatele ČR, a nikoli "standardizované", ale celkové zlato včetně možných šperků.
Poj. vkladů - vyšší ochrana znamená vyšší morální hazard bank a vkladatelů, i např. vyšší tzv. nepříznivý výběr. Proti tomu stojí jiné argumenty, mám to podrobně v jiné publikaci.
reagovat
               
> > > > > > > Maverick 2010-08-31 15:00:33
              0.25% !!! - pocitate to k M2
reagovat
               
> > > > > > > ZR 2010-08-31 18:22:33
              1% k MB, 0,25% k M2, vysvětlení na str. 146-147. Propočty k MB jsou mým "ústupkem" zlatým nadšencům. Nějaký monopol či co s tím nijak nesouvisí, u M2 jde o "všechny" peníze v ekonomice emit. CB a obchodními bankami. Proti tomu máte zlato, pouze v ČNB. Při relaci k MB vzniká otázka, co s "dalšími penězi" v ekonomice (M2 minus oběživo u nebank. subjektů, které je i v té MB). Nehledejte za každou cenu rozpory, nijak se Vás nesnažím oblafnout, to jste již mohl zjistit.
reagovat
               
> > > > > > > Maverick 2010-08-31 09:37:38
              v systemu GOLDMONEY se dle meho nazoru neplati symboly, plati se zlatem, platit symboly je mozne jenom v dnesnim systemu, ....... pokud mi prodate knizku za jeden miligram, tak ja v systemu GOLDMNONEY prevedu jeden miligram zlata z meho uctu na Vas ucet .... Vy se stanete vlastnikem miligramu zlata
reagovat
               
> > > > > > > Zbyněk Revenda 2010-08-31 12:44:40
              V systému GM a jiných se platí PENĚZI systému krytými zlatem (nakoupeným především za USD). Podívejte se na názvy peněz těchto systémů na internetu. Kupní síla GM se Vám mění nepřímo při změnách tržní ceny zlata v USD. V systému zaplatíte penězi (pasiva systému, aktiva ve "Vaší bilanci") a současně je Vám odečteno zlato (aktiva systému se nezmění, jde-li o platbu v rámci systému - a to jde, je uzavřený, vaše zlatá aktiva klesnou; složitěji v systému přes podrozvahové položky to jde taky). V bance zaplatíte běžnými vklady (pasiva banky, vaše aktiva) a současně banka "nic nezmění" při platbě v rámci stejné banky, nebo převede část svých rezerv (aktiva banky) ve výši Vaší platby ve prospěch rezerv jiné banky (opět aktiva), kam poukazujete svou platbu. Závěrečné mezibankovní zúčtování jde - u nás - přes centrální banku (systém CERTIS). Zde má monopol, ale nikoli již ze zákona - banky u nás mohou zřídit vlastní clrearingové centrum, ale nemají zájem.
Zpět k podstatě, zlato NENÍ v "oběhu" ani v GM, slouží ke krytí peněz systému.
reagovat
               
> > > > > > > ZR 2010-08-31 12:55:31
              Dovětek - bilanční vztahy zde mám zjednodušené a jak zpětně vidím, v 1 případě ne zcela perfektní, ale musel bych do toho zahrnout i Vaše původní dolarová aktiva konvertovaná do zlata. Máte-li zájem o podrobné vysvětlení, můžeme se dohodnout, musel bych to však rozkreslit do bilancí, což tady nejde.
reagovat
               
> > > > > > > Maverick 2010-08-31 15:02:28
              http://goldmoney.com/why-goldmoney.html : "GoldMoney® enables you to buy gold, silver & platinum that is fully insured and stored securely in specialised bullion vaults in London, Zurich and Hong Kong. All metal is owned directly by you with no counterparty risk!" -- tato veta znamena celkem jednoznacne, ze zlato klientu neni v bilanci (aktivech ani pasivech) systemu Goldmoney "...no counterparty risk..", zlato klientu je ulozeno u GOLDMONEY na principu smlouvy o uschove , klient je vlastnikem zlata "....owned by you...", neni "vlastnikem" pohledavky vuci Goldmoney zlata
reagovat
               
> > > > > > > Zbyněk Revenda 2010-08-31 18:14:25
              Nedáte si říct. GoldMoney rovná se ZlatéPeníze. Chcete-li platit, je to v GM z Vašeho "běžného" účtu v systému. "Podvojně" se vaše zlato přesunuje, a to tak, že GM od Vás dostane někdo jiný v systému, a Vaše zlato teď patří jemu - má více GM - peněz, a protože je může směnit do zlata, má tím potenciálně i více zlata. Vážně se nehádejte, jde o podvojné zápisy, platby z účtů (vkladů) jsou v GM. Více GM je více zlata, pokud chcete zpětnou směnu. Navíc jde o bezhotovostní platby a já bezhotovostní zlato neznám. Fyzické zlato dostanete směnou z GM, ale to se již opakuji. Podrobně knížka s. 239-241 (na okraj - tyto 3 str. jsem konzultoval přímo s odborníkem na digitální peníze a systémy, např. GM...).
reagovat
               
> Zbyněk Revenda 2010-08-26 10:13:01
  Omlouvám se za opomenutí odpovědi na Vaši otázku k bezpečnosti vkladů. Je kladná s dovětkem v podobě rozporu mezi cíli obchodních bank jako "podnikatelů" a "starostí o vklady" (rentabilita vs. bezpečnost; (běžné) vklady navíc vznikají také multiplikací - z některých aktivních operací bank). I při jízdě autem by bezpečnost jízdy měla být "základem". Jenže často není a žádné tresty ji nezajistí. Stejně tak ani zlaté krytí nezajistí bezpečnost vkladů. Navíc to zlato banky nemají a v potřebném množství (např. vzhledem - pouze - k běžným vkladům) nejsou schopny ani nijak "sehnat". Je to opravdu podrobně na číslech v knížce, věřte mi. Ve velmi zkratkovité verzi viz článek o zlatu v Euru 33/2010.
Z. Revenda
reagovat
   
 
Preference Jana 2010-08-11 hodnoceni - 90%hodnoceni - 90%hodnoceni - 90%hodnoceni - 90%hodnoceni - 90%
Dobry den,

cetla jsem Vasi knizku, a zavest zlatych standard je taky dle meho nazoru nemozne.

rada bych se touto cestou zeptala profesora na otazku preferenci z bodu 12.

Recenzent pise jenom o preferenci dobrych penez (drzet je). Pise o preferenci dobrych penez (drzet je) a preferenci zbavovat se horsich penez (platit) ve smyslu v jakem ji popisujete v kapitole 9.5.4. Kdyby to napsal v jinem poradi, tak by to bylo v rozporu s tim jak to popisujete v teto kapitole.

Recenzent vynechal slovo "platit" - zbavovat se, proto je zmena poradi dle meho nazoru v poradku.

Jinak chapu Vase vysvetleni, ze preference lepsich penez "paradoxne" bude tlacit na jejich zmizeni z obehu, protoze je kazdy bude schovavat doma.

Dekuji

Jana
reagovat
> Zbyněk Revenda 2010-08-12 13:09:39
  Recenzent to prostě přesně otočil, uvádím to na této stránce níže:
"zde pan Marek ani nedokázal správně „opsat“ závěr z knížky – přesně to obrátil (!). V knize je preference horších peněz, pan Marek do textu dá preferenci lepších peněz."
V knížce to je vysvětlováno - kap. 9.5.4 aj., nenechejte se zdeformovanou podobou mých závěrů recenzentem mást.
V Euru pondělí 16.8. by měl vyjít můj článek v širším pojetí reakce na hanebnou recenzi. Četla jste ale knížku (doufám, že se Vám líbila) a v článku nic objevného nebude, jen zdůraznění, že někteří nechápou co je hmotnost a co je cena (apod.).
Děkuji za příspěvek, máte-li zájem na další diskusi, prosím již přes můj mail na VŠE.
reagovat
   
> > Profesórik má zjavne problém s pochopením súvislého textu Ludvík Slečna 2013-05-08 23:43:04
    Milá Jana, máš pravdu. Profesórik je asi slepý !!!

Recenzent to nesprávne opísať nemohol, pretože ani nič neopisoval. Začiatok a koniec citácie vety sa normálne označuje znakom dvojitá úvodzovka !!! Ja tam žiadnu takúto vetu označenú nevidím. Profesórik musel byť v moment písania svojej odpovede pekne rozčúlený. Recenzent ho totiž totálne znemožnil. Hovorili mi to aj kamaráti čo ešte minulý rok študovali v Prahe na VŠE.
No a už vȏbec ani náhodou to neobrátil. To by musel otočiť význam !!! To sa samozrejme nestalo, recenzent to len preformuloval, presne tak ako to Jana píšeš. Profesórik má zjavne problém s pochopením súvislého textu v rozsahu vätšom ako pol vety :-) Je to vidieť aj na jeho ďalších odpovediach. Pokiaľ profesorovi vadí, že jeho nezmysly niekto neopisuje doslova, tak mu doporučujem navštevu odborného pracovnika v oblasti psychológie.
reagovat
     
> > > Ludvík Slečna 2013-05-12 23:41:35
      zdá sa, že hlavným predpokladm pre získanie titulu ekonóma je schopnosť bezchyby opísať zadaný text ... :-)))
reagovat
       
 
Revenda 2010-07-29 hodnoceni - 10%hodnoceni - 10%hodnoceni - 10%hodnoceni - 10%hodnoceni - 10%
Týdeník EURO: Článek

Šestnáct stupňů ke zlaté profesora Revendy
Zlatý standard je levnějším, efektivnějším a bezpečnějším systémem než ten současný


Profesor Zbyněk Revenda, vedoucí katedry měnové teorie a politiky na Vysoké škole ekonomické v Praze, ve své nové knize Peníze a zlato argumentuje proti zavedení zlatých peněz s plným krytím. A argumentaci jejich zastánců považuje za naivní. Zdůvodnění shrnuje ve druhé části desáté kapitoly (10.2) do šestnácti základních bodů. Dovoluji si k nim nabídnout naivní komentáře.

1. Zlata je pro měnové účely málo.
Komentář: Zlata nebylo nikdy málo pro mírové soužití. Hlavním důvodem snižování zlatého obsahu mincí a vzniku emise nekrytých peněz byly války a rozhazovačnost vlád. Stačí připomenout okolnosti vzniku francouzské centrální banky – Napoleon Bonaparte potřeboval vytvořit nové peníze.
Lamentovat nad vzácností zlata je podobné jako si stěžovat na vodu, že je příliš tekutá a mokrá. Výhodou zlata je vedle jeho vzácnosti i jeho relativně stabilní množství. Dosazením do rovnice směny lze jednoduchým propočtem zjistit, že jakýkoli existující objem zlata by stačil.

2. Zlatý systém nemůže konkurovat současnému systému nekrytých peněz.
Komentář: Naopak, současný systém není schopný fungovat bez dotací a garancí z kapes daňových poplatníků a bez neustálého snižování kupní síly peněz.

3. Konkurence různých emitentů způsobí nestabilitu zlatého standardu a chaos směnných kurzů.
Komentář: Ve zlatém stoprocentním komoditním standardu budou všechny ceny přehledné, protože budou vyjádřené v hmotnostní jednotce zlata. Směnný kurz gramu zlata uschovaného například v Goldmoney a uloženého u jiného uschovatele je jedna ku jedné.

4. Zlatý systém bude nepřehledný pro stanovení cen na kapitálových trzích, neboť by musela existovat referenční měna s měnícími se kurzy domácích zlatých peněz k ní.
Komentář: Zlato by ve zlatém standardu plnilo funkci účetní jednotky, prostředku směny i uchovatele hodnoty. Ceny a obchodní transakce by byly vyjádřeny ve fyzických jednotkách zlata. Pro vznik referenčních měn ani pro domácí zlaté peníze není důvod.

5. a 6. Ve zlatém standardu není možné vést účetnictví a provádět řádný výběr daní kvůli existenci různých zlatých peněz a směnných kurzů.
Komentář: Účetnictví by bylo vedeno v hmotnostních jednotkách zlata. Účetnictví firem by bylo jednodušší díky neexistenci směnných měnových kurzů. Vypovídací schopnost účetnictví by se díky stabilním cenám výrazně zvýšila.

7. Zlatý systém by byl spojen s vysokými transakčními náklady a kurzovými ztrátami.
Komentář: Dnešní chaotický systém ničím nekrytých a nestabilních papírových měn by zanikl. Měnící se směnné kurzy a kurzové ztráty by se ve zlatém standardu staly minulostí.

8. Neexistují záruky zajištění plného krytí zlatem a neomezené směnitelnosti všech peněz.
Komentář: Zlatý standard by fungoval na principu smlouvy o úschově. Ten je běžným a bezpečným právním vztahem, bez kterého by v současnosti nemohly fungovat například transakce s cennými papíry.
Úmyslné porušení smlouvy o úschově je zpronevěrou a trestným činem.

9. Zlatý systém nebude pro příjemce peněz bezpečnější než současný systém. Majitelé peněz by neměli žádné nástroje kontroly, že není narušováno zlaté krytí.
Komentář: Zkontrolovat objem uloženého zlata proti vydaným potvrzenkám o jeho uložení je jednoduché. Vzhledem k charakteru smluvního vztahu založeného na smlouvě o úschově nebudou vklady klientů součástí majetku uschovatele. Proto nebudou vstupovat do konkurzní podstaty v případě jeho krachu. Ve zlatém systému žádné systémové riziko v důsledku krachu bank neexistuje. To se zcela liší od současné praxe, kdy do konkurzní podstaty zkrachovalé banky vstupují také vklady klientů.
Profesor Revenda se snaží přesvědčit, že zlaté peníze jsou náchylné ke krachu a podvodu bankéřů. Naopak současný systém nekrytých peněz je již ze své podstaty náchylný k podvodu a krachu.

10. Peníze ve zlatém standardu by nebyly všeobecně přijímané. Subjekty by mohly preferovat placení pouze ve zlatých penězích emitenta z jednoho města na úkor emitentů z jiných měst.
Komentář: Ve zlatém standardu instituce přijímající zlato do úschovy emitují doklady o jeho úschově. Respektive o vlastnictví vedou elektronické záznamy. Vydání takového dokladu není emisí peněz. Penězi je zlato v úschově. V oběhu jsou jen stvrzenky o vlastnictví zlata. Nepleťme si emisi ničím nekrytých peněz, jak ji známe ze současného systému, s vydáním dokladu o vlastnictví peněz v komoditním systému. Vypořádání plateb mezi bankami bude jednodušší a bezpečnější než v současném systému.

11. Ve zlatém standardu by nemohli malí emitenti zlatých peněz konkurovat velkým, protože by nikdo nemohl zabránit emisím nad rámec plného krytí.
Komentář: Emise dokladu o vlastnictví zlata nad rámec plného krytí zlatem je trestným činem. Emise byť jediného takového dokladu by byla nelegální.
To se zcela liší od současného bankovního systému, v němž výsadu emitovat ničím nekryté peníze má každá komerční banka. Multiplikace ničím nekrytých peněz je podstatou současného systému. Její existence je zcela vyloučena v plně komoditním systému.

12. Ve zlatém systému budou preferovány peníze „lepších“ emitentů před penězi těch „horších“, kteří budou provádět emisi nekrytých peněz.
Komentář: Ve zlatém standardu nemohou z důvodu nekryté emise existovat žádné rozdíly mezi penězi. Úvěry nad rámec zlatého krytí jsou ve zlatém standardu trestné a jednoduše zjistitelné.

13. Zlatý systém neumožňuje emisi peněz prostřednictvím úvěrů. Potenciální dlužníci proto nemohou získat úvěr ve vyšším objemu, než je objem zlata uložený v bankách na termínovaných vkladech. Po vyčerpání termínovaných vkladů v bankách by již žádný potenciální dlužník na úvěr nedosáhl.
Komentář: Objem úvěrů v ekonomice neomezuje objem termínovaných depozit v bankách. Úvěr je možné získat i mimo banku od jiných finančních zprostředkovatelů, emisí dluhopisů nebo v rámci dodavatelských úvěrů. Není jediný důvod, proč by tomu ve zlatém standardu mělo být jinak.

14. Dlouhodobý růst je ve zlatém systému vyloučen kvůli destrukčním dopadům klesající nominální cenové hladiny.
Komentář: Toto tvrzení lze jednoduše vyvrátit důkazem sporem. Existuje dostatečně dlouhé období, kdy ekonomika rostla i při klesajících nominálních cenách. V letech 1800 až 1900 bylo v USA dosaženo obrovského ekonomického růstu, přičemž nominální ceny za toto období dle oficiálních statistik klesly o 32 procent.

15. Zavedení zlatého systému je bez ohledu na zahraničí vyloučeno. Emitenti nekrytých peněz by utekli do zahraničí.
Komentář: Zánik, respektive útěk bank provádějících nekrytou emisi bude velmi prospěšný. Falšování dokladů o vlastnictví zlata je pochopitelně trestným činem.

16. Zlatý systém není možné zavést v zemích bez existujících zlatých zásob.
Komentář: Ekonomické subjekty s relativně nižší zásobou zlata budou mít v rámci svobodného obchodu možnost získat zlato od subjektů, které ho mají relativně více.

Závěr
Profesor Revenda pochybuje o soudnosti zastánců zlatého standardu a jejich názory považuje za naivní. Zlatý standard je však levnějším, efektivnějším a bezpečnějším systémem než ten současný. Dočasné přežívání současného systému je možné jen díky dotacím a garancím daňových poplatníků. Peníze se sníženým obsahem zlata a rozvoj nekrytých peněz jsou dědictvím feudalismu, válek a slabé fiskální disciplíny vlád.
reagovat
> Zlaté sny spojené s neznalostí Zbyněk Revenda 2010-07-30 16:10:01
  Komentář z 29.7.2010 je recenzí zveřejněnou v týdeníku Euro (23/2010). Recenzent Štefan Marek se zaměřil na 3 stránky z 250, přitom nezná ani samotnou podstatu peněz. Navíc zjevně řadu pasáží jen prolistoval a jiné nečetl vůbec.
Citace z knížky – úvod, str. 12: „Při konkrétní číselné analýze se představy o návratu zlata do role peněz ukáží v plné naivitě. Přesto jsou zastánci zlata často schopni klidně se přenést nejen přes historické zkušenosti, například s chováním bank, ale i přes číselné údaje.“ Hodnocení přesně sedí na recenzenta, jakékoli číselné údaje ignoruje.
Pan Marek vůbec netuší, že hmotnost zlata není jeho cenou. Nemá představy, co jsou to pasiva a aktiva bank, resp. je zaměňuje. V jedné větě píše o zlatu v úschově jako o penězích a hned v další větě napíše, že v oběhu by byly stvrzenky na toto zlato – viz bod 10. Jenže penězi je to, čím se platí – zde tedy „stvrzenky“, nikoli zlato – to je formou jejich krytí.
Stručně k jednotlivým bodům:
1 – nežijeme na pustém ostrově, ale v propojeném světě. Množství zlata v tzv. rovnici směny je pak klíčovou kategorií. Pan Marek napíše, že je to úplně jedno (to by pak stačil 1 gram pro celý svět…) a vysmívá se, že si autor stěžuje na tekutost vody. V knize kap. 2, 5, 6 a 9.
2-10 – pletení hmotnosti s oceněním zlata. Ve skutečnosti, v různých penězích stejné gramy zlata mají různé a měnící se ceny z desítek důvodů – mezi měnami pak musejí existovat (měnící se!) směnné poměry, resp. měnové kursy – 2 měny = 1 kurs, 20 měn = 195 vzájemných kursů. Pan Marek suverénně napíše, že kursy by naopak neexistovaly a z toho vyvozuje vskutku nesmyslné závěry o levnosti, efektivnosti a bezpečnosti zlatého systému; v knize kap. 4, 6, 8 a 9.
- GoldMoney mají stejnou cenu ke zlatu bez ohledu na to, kde je uloženo, neboť jde o vykazování v jediné měně – GM – závěr 3. Pokud by jiný uschovatel používal vedle GM i své vlastní stvrzenky, mohl by GM při zabezpečování platebního styku kursově znevýhodňovat, v knize např. kap. 10.
- dále si zde pan Marek plete aktiva a pasiva. Všechny vklady klientů v bance jsou pasivem (závazkem) banky a nikoli jejím majetkem (v aktivech) – závěr 9, v knize kap. 3, 9 a 10.
- vést účetnictví a vykazovat ceny v hmotnostních jednotkách je projevem doslova katastrofálních „znalostí“ pana Marka – fyzickým zlatem by se stejně neplatilo, ale platilo by se jeho symboly – proto je nutné ocenit zlato v příslušných penězích. Jde o záměnu peněz a zlata. Kap. 3.
11 – peníze jsou i v současnosti samozřejmě kryté, a to aktivy emitentů – centrální banky a obchodních bank (kap. 1). Kvalita aktiv může (tj. nemusí) být velmi sporná a jejich tržní hodnota klesat k nule, viz současnost, ale to je něco jiného. Žádné zákazy nikdy v historii (ani v současnosti) podchycené až drastickými tresty nezabránily sklonům k podvodům. Pokud si pan Marek myslí, že např. jediná hotovostní měna v domácí ekonomice dává falzifikátorům bankovek mnohem širší možnosti než „bankovky“ či „stvrzenky“ třeba 10 (30, 150, …) výstavců, nelze k tomu nic dodat.
12 – zde pan Marek ani nedokázal správně „opsat“ závěr z knížky – přesně to obrátil (!). V knize je preference horších peněz, pan Marek do textu dá preferenci lepších peněz.
13 – důkaz, že některé pasáže pan Marek vůbec nečetl. Podobné úvěry, o kterých poučuje, jsou uvedeny na str. 213.
14 – pravděpodobně pan Marek nečetl, nebo zcela ignoroval, podrobnější popis „obrovského ekonomického růstu“ v USA v 19. stol. Drancování měst nezaměstnanými že je růstem? Srov. např. Coxeyovo vojsko (str. 107), dále kap 4. Vykazování vývoje cen je až do měnové unifikace (1863) značně problematické, existovaly různé peníze s měnícími se vzájemnými kursy, a ceny vykazované v řadě z nich měly úplně opačné než klesající tendence. Po unifikaci se ceny měnily oběma směry.
15 – další ukázka odborné úrovně recenzenta – útěk bank do zahraničí by prý byl velmi prospěšný. A co s jejich aktivy a pasivy?! Pan Marek by je bankám asi zabavil, sehnal dostatečné množství zlata ke krytí vkladů a převzal všechny jejich služby, třeba platební styk. V knize např. kap. 9.
16 – naprosto nic neřešící možnosti získávání zlata jinými subjekty jsou samozřejmě opět v knížce podrobně rozebrány. Kap. 5 a 9.
Závěr pana Marka: mohl by sdělit, co v současnosti není dědictvím mimo jiné feudalismu, válek a fiskální nedisciplinovanosti vlád? Všechno v současnosti je dědictvím minulosti, resp. ekonomického, společenského apod. vývoje. Současnost bez minulosti neexistuje.
Svádět všechny hříchy světa na jakékoli peníze je hloupost. Za hříchy můžeme vždy my lidé.
reagovat
   
> > ucetni 2010-08-11 17:09:56
   
ja nejsem pro zlato, pan Marek se ale v aktivech/pasivech banky neplete

profesor reaguje na slova vytrzena z kontextu

banka vykaze vklad klienta jako zavazek prave proto, ze se vklad klienta stal soucasti majetku banky

nebo jinak, vlozenych 100,000 v hotovosti od momentu vkladu jiz nepatri klientovi, ale bance (ucet 111 pokladni hotovost), proto banka musi zauctovat stejnou sumu jako zavazek vuci klientovi (ucet 221)

.... pracuji jako ucetni v bance
reagovat
     
> > > Zbyněk Revenda 2010-08-12 12:55:39
      Přijaté vklady - asi myslíte v hotovosti - jsou současně vedeny v pokladní hotovosti, resp. v součásti rezerv bank (složka tzv. měnové báze) na aktivech. Ale vklad klienta je přece závazkem banky vůči klientovi. Beru to samozřejmě obecně z pohledu "celkové bilance banky", a nikoli z pohledu konkrétních účtů (takové podrobnosti neznám).
Další možnou diskusi prosím přes mail na VŠE. Děkuji za příspěvek.
reagovat
       
> > > > ucetni 2010-08-12 14:44:51
        Dobry den,

z pohledu klienta je jeho vkladem hotovost, kterou vklada do banky

z pohledu banky se vklad klienta stane majetkem banky, ale zaroven i jejim zavazkem, to je pricip podvojneho ucetnictvi, kazda transakce je podvojna

z pohledu klienta se v moment vkladu jeho hotovost, t.j. bankovky s cislem xxxx atd. stanou majetkem banky, od toho momentu ma klient pohledavku vuci bance

takze recenzent ma pravdu, kdyz rika, ze vklad bude majetkem banky, a pravdu mate samozrejme i Vy kdyz pisete, ze vklad je pasivem banky

to, ze se penize klienta zaroven stanou i pasivem banky vite Vy, studenti ekonomie, ucetni v bance (ja)
par dalsich zamestnancu v bance, recenzent to popisuje z pohledu klienta, takze pise jenom o “vkladu klienta”, ktery bude v majetku banky

prosim neberte to jako kritiku, pravdu mate Vy i recenzent, nemuzete ale unahlene tvrdit, ze recenzent to “plete”

Dekuji a snad to pomohlo vysvetlit
reagovat
         
> > > > > Zbyněk Revenda 2010-08-12 15:26:47
          Myslím, že nejsme v rozporu, možná jde o mírně jiný pohled účetního a ekonoma. V prvním si Vám nedovolím oponovat, vy jste v tom profesionál. Z pohledu ekonoma jsou vklady samozřejmě závazky banky a současně rezervami (na aktivech) banky, celkem je jedno, zda v podobě pokladní hotovosti či bezhotovostních vkladů u centrální banky (každý den přesuny). Pro mne jako klienta jsou vklady mými aktivy stejně jako třeba bankovky a mince. Rozdíl je v likviditě (a bezpečnosti či výnosnosti), běžné vklady dokonce mohou být někdy likvidnější. U vkladů jsem já „věřitelem“ banky, ona je mým dlužníkem. Děkuji za doplnění o Váš pohled.
reagovat
           
> > > > > > Ucetni 2010-08-24 12:28:02
            recenzent pise o "vkladu klienta", ktery se stane "aktivem" banky, pise proto celkem jednoznacne napriklad o hotovosti, kterou klient do banky vlozil, ..... Vase reakce je zbrkla a vypada to, ze jste clanek recenzenta ani poradne necetl, reagujete totiz jenom na slova vytrzena z kontextu, ......... omlouvam se za ten vyraz, bohuzel se ale takto sam zesmesnujete, .... to je skoda, docela jiste by jste vedeli podat i rozumne protiargumenty... dekuji za reakci a s pozdravem
reagovat
             
> > > > > > > Zbyněk Revenda 2010-08-25 23:30:41
              Stále si asi nerozumíme.
Ať spořím v bance hotovostně - tím, že to tam přinesu - nebo bezhotovostně příjmem platby např. od zaměstnavatele na účet, je to moje aktivum a závazek banky. Vždyť se podívejme do rozvahy ("bilance")banky. Vklady klientů jsou v pasivech banky. Věřte, že "účetní otázky" jsem konzultoval i s experty na bankovní účetnictví, je to uvedeno i v knize. Snad rozumím tomu, že hotovost (třeba) je "současně" na aktivech obchodní banky, ale podstata je jasná - viz opět ta rozvaha. Nevím, čím se zesměšňuji.
Obecněji - viz např. body 12, 13 a 14 recenzenta - úplně otočí mé závěry, poučuje mne o existenci úvěrů (a já je mám samozřejmě v knížce) či naprosto "abstrahuje" od krizí v USA v 19. stol. Nevím, proč se tak zaměřujete jen na jediný bod, ale je to jistě Vaše volba.
Opakuji, rád si s Vámi vyměním názory, ale proč to pitvat na internetu? Proč se na mne neanonymně neobrátíte přímo?
Z. Revenda
reagovat
               
> > > > > > > tento profesor ekonómie nerozozná bezhotovostný vklad od hotovosti, a úschovu od vkladu. KATASROFA !!! Ludvík Slečna 2013-05-12 23:36:57
              Profesor v tom má dokonalý chaos. Nechápe elementárny rozdiel medzi zmluvou o úschove a zmluvou o vklade, takže tu píše nezmysly. Mám dojem ako keby schválne odvádzal pozornosť podstaty problému !!!

Pekne sa v tom, ale tento profesor zamotal. Keď ako klient prinesiete hotovostný vklad do banky, tak sa samozrejme vzdávate jeho vlastníctva. Presne tak ako píše recenzent aj účtovníčka vyššie. Toto ale asi profesor Revenda nedokáže pochopiť. Klient sa vdáva vlastníctva hotovosti a namiesto toho sa klient stáva vlastníkom bezhotovostnáho vkladu a ten banka vykáže ako svoje pasivum. Ale túto hotovosť vykáže banka ako svoje aktivum v pokladnej hotovosti. V prípade zmluvy o úschove ale klient, ktorý si v banke uloží zlato, už zlato neprechádza do vlastníctva banky a práve preto tento klient ani nebude v pozícii veriteľa a banky nebude nič v pasívach vykazovať. Na Cypre Vám určite každý človek vysvetlí, že klient v pozícii veriteľa je vo výrazne horšej pozícii ako klient pozícii klienta na základe zmluvy o úschove. Takúto elementárnu logickú konštrukcie ale profesor ekonómie není schopný pochopiť. Z kontextu je predsa jasné, že recenzent píše o hotovostnom vklade. Zdá sa, že tento profesor ekonómie nerozpozná bezhotovostný vklad od hotovosti, a úschovu od vkladu. KATASROFA !!!

profesor Revenda v podstate len dokazuje, že není schopný pochopiť súvislý text v rozsahu viac ako pol vety !!!! Je smutné, keď ho musí potom nejaká učtovníčka poučovať o tom, že banky účtujú v sústave podvojného účtovníctva.
reagovat
               
> > > > > > > Urážky pana Slečny ZR 2013-05-13 13:05:02
              Pane Slečno, Váš styl argumentace odpovídá většině zlatých oponentů – samé invektivy. Psal jste to již hodně pozdě a možná byl poněkud unavený. Píšete o bankovkách a vkladech.
A o čem mne poučujete, copak v knížce píši něco jiného? Samozřejmě, vklady jsou v pasivech a bankovky v aktivech obchodní banky (a pro změnu v pasivech centrální banky…). Když si cokoli – nejen zlato - v bance uložíte do bezp. schránky, není to pro banku bilanční operace. Obsah schránky (banka jej nezná) je pochopitelně vlastnictvím klienta, ale to přece nezpochybňuji. Doklad o pronájmu schránky však nemůžete použít jako peníze; pokud by banka vydala své VLASTNÍ bankovky, byly by prostě v - PASIVECH.
Raději se uklidněte a přečtěte si mou knížku – vyšlo druhé vydání – zejm. pak kap. 3 (doklady o úschově) a 10.2. Tam je to úplně stejně, jak Vy sám uvádíte (!). Tři další poznámky:
(1) Bankovní operace a jejich účetní zachycení přednáším již asi 20 let i na PGS či specializovaných kursech pro bankéře a další. Kdybych tomu nerozuměl, již dávno by se na to přišlo; vše mám navíc konzultované s účetními experty. Zjevně vůbec nemáte představu, co všechno obnáší psaní odborné knihy. Jestli si myslíte, že jsem jen tak sedl, vše vymyslel a z dlouhé chvíle napsal, mýlíte se. Někteří odborní oponenti, včetně jednoho zastánce „svobodného bankovnictví“, jsou uvedeni v knize.
(2) 1. vydání získalo dvě odborné ceny, během dvou let bylo vyprodáno. Uvítal bych, kdybyste si knížku přečetl bez apriorní zášti a možné reakce bez invektiv adresoval přímo mně osobně.
(3) Nejsem profesor ekonomie a Vaše hodnocení mé osoby (urážky) svědčí o Vás, nikoli o mně. Poznámky studentů o mých přednáškách máte jen z doslechu. Vy jste na nich nebyl a já mám – i anonymní - reakce úplně jiné, než Vy uvádíte.
Pro potenciálně nezaujaté čtenáře: styl „argumentace“ pana Slečny by měl být dostatečným vodítkem pro hodnocení úrovně. Diskusi nechci oživovat, jen jsem si dovolil reagovat na urážky a evidentní nepochopení a překroucení mého textu.
reagovat
               
> > > > > > > Ludvík Slečna 2013-05-14 22:34:39
              pán profesor, "tak to si fakt deláte srandu!!!!" ....... Pre potenciálne nezaujatých čitateľov, štýl „argumentácie“ profesora Revendy by mal byť dostatočným vodítkom pre hodnotenie jeho profesionálnej úrovne. Vo svojej rádoby "odbornej" knihe píše, že jeho kritici sú naivný a postrádajú súdnosť. :-))))) ............... Ostatným čitateľom sa ospravedlňujem, ale po prečítaní knihy prof. Revendy som mal pocit, že invektívy sú pri diskusii o peniazoch akademickým štandardom. ....... Je to predovšetkým kvȏli nutnosti finančných dotácii do svojich bánk, prečo je dnes skoro tretina krajín EU na pokrají bankrotu. Myslím, že žiadna iná vedná disciplína sa nemože pyšniť takýmto mega úspechom. Profesorovi Revendovi doporučujem, aby sa odbornosťou v oblasti bankovníctva rozhodne nechvástal. Namiesto arogancie, by si to zaslúžilo extra silnú dávku pokory. Pokiaľ na oprávnené upozornenie kritika a učtovníky, ktorí poukázali na elementárne chyby vo Vašej argumentácii, odpovedáte štýlom "kritik o voze, profesor Revenda o koze", tak nedokazujete svoju odbornosť, ale svoju neuveritelnú tuposť !!!!! Do doby než sa naučíte slušne chovať, tak prosím radšej nič nepíšte !!!!! Knihu som už čítal, a sú to práve Vaše invektívy, ktoré ma do tejto diskuzie teraz priviedli. Áno, Vaša kniha obsahuje niektoré myšlienky, ktoré si zaslúži ocenenie. Napríklad Vaše poznámky o tom, že bankári sú podvodníci, ktorým není radno zverovať úschovu zlata. Zároveň, ale v tej istej knihe bránite výsadu bankárov (...podľa Vás podvodných...) na emisiu peňazí. Alebo, že na miesto dnešného systému, kde sa kurzy mien líšia o tisícky percent, nastane v zlatom štandarde chaos, kde budu kurzy skladišných lístkov na zlato líšiť o desatinky percenta. Keby som si ja sadol, tak by ma takéto geniálne myšlienky určite nenapadli. Toto si skutočne zaslúži ocenenenie. Možem vedieť, ktorý humoristický spolok Vás ocenil ?
reagovat
               
> > > > > > > Katastrofa Slečny Petr Novotný 2013-05-16 17:03:48
              Pane profesore, já se vám divím , že máte trpělivost diskutovat s takovými trdly a sprosťáky.
Chodil jsem kdysi k vám na přednášky, a potom četl vaši knížku. Přednášky velmi odborné, ale byl jste někdy moc přísný, taky u zkoušky. Školu - -magistra - už mám za sebou.
Je úplně jasné, že ten zlatý standard je do budoucnosti nesmysl.
Na rozdíl od Slečny –jeho vyjadřování je jako u primitiva jsou mi vaše tvrzení jasná, ten kdo trochu o tom něco ví, nemůže vklady v bankách řadit do majetku bank , bez nějaké podvojnosti zápisů.
Slečna a další by zanesl zlato do banky, dostal doklad a chtěl tím platit. Profesore, když tady někdo mele že byste měl vědět o podvojném účetnictví, odkazujte je na vaši knihu Centrální bankovnictví. Tam přece máte podrobně účetně uvedené operace mezi centrální bankou a dlšími institucemi. Primitivové asi bez ekonomického vzdělání, jako je Slečna vám nesahají ani po paty.
To platí pro skoro všechny co vás tady napadají. Celou diskuzi jsem si přečetl a když se z vás snaží dělat nevzdělaného hlupáka píšou vlastně o sobě a vám tak vysoké vzdělání jenom závidí.
reagovat
               
> > > > > > > Slečna je troll Petr Novotný 2013-05-17 01:15:19
              Právě jsme odhadovali dopady PMR na hospodařeni v bance– Selčno přesně podle modelu prof. Revendy- s úpravou na konkrétní údaje banky. Buď rád že ti profesor odpověděl ( že mu to za to stálo). Chlub se tím, že se taková persona se s tebou baví. Když píšeš že jeho knížka je plná nesmyslů, je to o tom že si ji nerozuměl. Nechápeš a tak je autor hlupák. Ale hlupák seš ty. Prostě zlatý troll nebo golden bug- vyber si.
reagovat
               
> > > > > > > Poslední a dlouhá reakce Zbyněk Revenda 2013-05-17 14:22:36
              Děkuji Vám, pane ing. Novotný, jsem rád, že se ozval můj bývalý a úspěšný student. Napsal bych to sice uhlazeněji, ale podstata je správná. (Škoda, že za využívání mého přístupu k povin. min. rezervám nemám honoráře.)

Již opravdu poslední, a proto delší reakci k panu Slečnovi.
Moje invektivy - Zlato zbavuje mnohé lidi soudnosti – ano, doslova „zlato zničí mysl člověka“ (Pindaros, před 2500 lety), nic nového. Naivita zastánců zlata – překrucujete to, v knize za naivní označuji jejich PŘEDSTAVY. Naopak, Vy rovnou píšete, že (možná) dokazuji neuvěřitelnou tupost, nejsem „schopný pochopiť súvislý text v rozsahu viac ako pol vety !!!!“, posíláte mne k psychologovi (to je moc pěkné), nebo „zdá sa, že hlavným predpokladm pre získanie titulu ekonóma je schopnosť bezchyby opísať zadaný text“ (zřejmě nemáte ekonomické VŠ vzdělání).

A když píšete o slušnosti, proč odborné komise (VŠ vzdělaní akademici i praktici, z různých oblastí), které kromě jiných ocenily i moji knihu, označujete za „humoristický spolek“? To je již neurvalost, spojena se strašnou zlobou a závistí.

K recenzím – 5 pozitivních, jedna, kde jsem byl dle Vašeho zlatého přání „totálně znemožněn“. Aniž bych to jakkoli očekával, jeden redaktor příslušného časopisu se mi později omluvil slovy „opravdu nevím, jak jsme tak slabý text mohli pustit do tisku“. Takovou „recenzi“ jsem ale svým způsobem přivítal. Lze na ní doložit, jakou mírou fantazie někteří zlatí snílci oplývají.

Co byste napsal o tvrzeních recenzenta, že na množství zlata nezáleží, kontrola zlatých zásob je jednoduchá pomocí INVENTARIZACE, dojde k ZÁNIKU KURSOVÝCH ZMĚN, odchod bank z ekonomiky by byl prospěšný či svět se ke zlatému standardu (ale jakému?) vrátí apod.? Jsou realistická nebo idealistická? No, když tvrdíte, že mne recenzent znemožnil…

Třeba inventarizace: máte představu o rozsahu bezhotovostních plateb? V ČR několik set miliard korun každý DEN. S tím spojené přesuny zlata byste řešil „jen účetně“ - viz „centrální trezor“ v knížce, kterou jste prý četl - nebo včetně fyzických přesunů? V obou případech by existovala úplně stejná rizika jako v současnosti, ve druhém se navíc nedoplatíte (náklady na dopravu, pojištění, ostrahu aj.). Ale recenzent vidí kontrolu „zcela jednoduše“ v inventarizaci. Zlato česká banka uloží třeba ve Fort Knox, tak se tam zkrátka kontrolor vypraví? Jak často – denně, týdně, …? Jednoduché, že.

Údaje o procentu krytí, historická (a expertem v historii korigovaná) fakta, účetní zachycení (podvojně…) možných transakcí se zlatem atd., to vše máte v knížce. Tam také máte, že chcete-li zakázat multiplikaci - což vůbec nepovažuji za rozumné - „nekrytých“ peněz, nepotřebuje ani gram zlata, stačí např. povinné minimální rezervy 100 procent z běžných vkladů. Nevznikly by žádné problémy spojené se zlatem: zajisté pouze hypotetické, protože k plnému zlatému krytí se svět opravdu nevrátí.

Se zastánci zlata diskutuji tak 15 let, postupně odpadají (a částečně jsou nahrazováni mladšími). Zkrátka „dospěli“, slovy mého kolegy „nabrali si hypotéky a další půjčky“, a uznávají, že jejich nadšení pro zlato bylo vskutku jen nadšením. Snad na to časem přijdete i Vy.

Podle Vás „kniha obsahuje niektoré myšlienky, ktoré si zaslúži ocenenie. Napríklad Vaše poznámky o tom, že bankári sú podvodníci, ktorým není radno zverovať úschovu zlata.“ O tuto chválu nestojím, protože jste to zase překroutil. Píšu, že v bankovnictví nelze bránit podvodům. Ostatně to platí pro jakoukoli lidskou činnost. Takže „bankéři jsou podvodníci“ jsou Vaše poznámky, které laskavě nevkládejte do mého textu.

Jde o poslední mou reakci, jinak již pouze přes vzájemné maily. Moji mailovou adresu snadno zjistíte. Tam byste mi mohl vysvětlit dvě záležitosti.

(1) Proč se „kurzy skladišných lístkov na zlato budou líšiť o desatinky percenta“. Jak to víte? Pokud se odvoláte na moje údaje v knížce, upozorňuji, že jde pouze o modelový příklad, odchylky jsem mohl zvolit násobně vyšší. A i ty nepatrné odchylky by vedly k problémům. Zkrátka směnné kursy mezi vyšším počtem DOMÁCÍCH měn. Kursový „chaos“ by byl nesrovnatelně vyšší než nyní – a promítal by se samozřejmě i do účetnictví. Opravdu nic geniálního, nesedejte si. Ale srovnejte si to s textem té znemožňující recenze, kde se píše o zániku kursových pohybů. Někteří zde diskutující dokonce tvrdili, že zaniknou i kursy.

(2) „Profesorovi Revendovi doporučujem, aby sa odbornosťou v oblasti bankovníctva rozhodne nechvástal. Namiesto arogancie, by si to zaslúžilo extra silnú dávku pokory“ – takže když reaguji na překroucená tvrzení a hrubé urážky nebo sdělím fakt o ocenění knížky (to Vás opravdu musí strašně zlobit), jsem arogantní a chvástám se. Vážený pane, já jsem nikdy současný systém nijak extra neobhajoval, zkuste si najít třeba mé články o EMU, ale alternativu k němu v podobě „zlatého standardu“ považuji za utopickou.

Dovolím si to shrnout včetně jedné otázky (po odpovědi netoužím). Když mne někteří „s nadhledem" poučují o zániku kursů, nedůležitosti zlatých zásob, rozkvětu ekonomik v dobách „zlatého standardu“ či mi vysvětlují, jak funguje ekonomika a zvolí příklad pustého ostrova, jde o pokorné slušné lidi.

Když považuji takové představy za nereálné, a pokud to lze, dokládám to na konkrétních údajích, jsem arogantní člověk bez pokory. Dokonce bych měl mlčet, jak mi tady kdysi někdo napsal, neboť jsem „nedokázal předpovědět krizi“. Sice vznikla v USA a do poslední chvíle o ní téměř netušily např. ani ratingové společnosti či instituce dohledu, nebo evropské banky, které ve velkém skupovaly ona „toxická aktiva“, ale já bych měl být zticha.

Otázka: kam by se řadil pan Slečna s příspěvky plnými osobních urážek?

Kdybych teď napsal „dobrý den“, možná i to odsoudíte jako arogantní pozdrav člověka bez pokory. Tudíž končím bez pozdravu.
reagovat
               
> > > > > > > Pro další čtenáře Zbyněk Revenda 2013-05-17 14:32:55
              Dovoluji si upozornit, že diskuse se zde již účastnit nebudu.

Většina oponentů při kritice různě moje tvrzení upravuje, překrucuje, vytrhuje z kontextu či rovnou si je vymýšlí. Ukázkou je kritika „úvěru jako zdroje neomezeného blahobytu“. Dotyčný kritik v té době moji knížku nečetl (sám mi to přiznal), ale to mu nijak nebránilo rozebírat má údajná tvrzení. Ve skutečnosti jsem nikde nic takového ani neřekl, ani nenapsal. Pro experty: v knížce jsem se nevěnoval sporům o tzv. exogenitu a endogenitu příslušných veličin.

Diskusi se nebráním, ale již výhradně osobně či přes vzájemné maily.

Děkuji za pochopení.
Zbyněk Revenda
reagovat
               
> > > > > > > Ludvík Slečna 2013-05-24 23:53:34
              Ďakujem za reakciu a urážky bez konkrétneho logického argumentu! Niet najmenších pochýb, že Petr Novotný je študentom Revendy !!! :-)
reagovat
               
> > > > > > > Petrovi Novotnému Ludvík Slečna 2013-06-04 00:14:19
              milý Peter, veľmi Vás ctí že sa zastávate Vášho profesora. Dúfam, že nám aj napíšete, v ktorej bankovej skupine pracujete? Možno by ste mohli aj napísať koľko miliárd priamej a nepriamej finančnej pomoci od štátu Vaša banka v posledných 20-tich rokoch dostala? Som zvedavý, kedy budete znova pred krachom žiadať Váš štát o pomoc !!!! Som rád, že nie som daňovým poplatníkom ČR.
reagovat
               
> > > > > > > Ludvík Slečna 2013-06-05 20:44:58
              Myslím, že príspevok profesora hovorí za všetko. Diskutuje sa tu doklad (stvrzenka) o vlastníctve zlata (skladištný list) a profesor odpovedá "Doklad o pronájmu schránky však nemůžete použít jako peníze" ... to si myslíte, že som tak natvrdlý ako Vaši študenti, že nerozpoznám "doklad o vlastníctve zlata" od "Dokladu o pronájmu schránky"? To sú predsa dva ekonomicky a právne úplne iné pojmy ! Pokiaľ to nedokážete rozoznať, tak to samozrejme vysvetľuje Váš chaos v popise zlatého štandardu. Nechápem prečo sem z ničohonič zavádzate úplne nový pojem "Doklad o pronájmu schránky", ktorý tu na týchto stránkach zatiaľ žiadny diskutujúci nepoužil? Diskutujúci o voze a profesor Revenda o koze, na Vás dokonale sedí!!!! Ďalej, keď sa Vám nepáči, že hovorím o bankovkách ako o vklade. Tak prosím vysvetlite, čo banka (inštitúcia prijímajúca vklady a poskytujúca úvery) príjma od klientov ako ich vklad ? Bankovky alebo "svoje vlastné pasíva" ? Pokiaľ by sa klient pokúsil podľa Vášho návodu do banky ako svoj vklad priniesť "pasívum tejto banky" tak by v lepšom prípade skončil na psychiatrii, v horšom na kriminálke za pokus o podvod. ODBORNÚ ÚROVEŇ ARGUMENTOV PROFESORA REVENDU HODNOTÍM AKO HYPER-KATASTROFÁLNU!!!!!
reagovat
               
> > > > > > > Přesun Petr Novotný 2013-06-04 20:18:12
              Trolíku Slečno, přesunul jsem se uplně nahoru na začátek diskutování, aby si každý udělal o trolech představu.
reagovat
               
> > > > > > > vklad je pasivum banky - netušené možnosti !!!! Pevel - absolvent VŠE 2013-06-04 23:58:29
              Ludvíku, ty tomu nerozumíš? Revenda jasně říká, že hotovost nemůže být vkladem. Vkladem je dle Revendy vždy jenom a pouze pasivum banky. Banka přijímá od klientů vklady. Možnost přijmout jako vklad její vlastní pasivum čítá netušené možnosti. To co tady uvedu je tajná a velmi důvěrná informace. Příklad: klient má v bance milion a banka má proto vůči klientovi pasivum milion. Ráno se klient probudí a navštíví banku. Žádnou hotovost samozřejmě nepotřebuje. Dle výkladu Revendy, je jeho vkladem pasivum banky, takže tam jednoduše vloží pasivum banky ve výši jednoho milionu (výše tohoto nového vkladu je maximálně rovna prvotnímu vkladu klienta, t.j. 1 milion). Takže ve výsledku má klient v bance miliony dva. Druhý den klient pokračuje, 2 starý plus 2 nový vklad a má miliony čtyři. Další den 8, 16, 32 a tak dále. Je to naprosto nový druh multiplikace vkladu, zatím v odborné literatuře nepopsaná. Nemultiplikuje banka, ale klient. Zatím v praxi ale umí jako vklad použít „pasivum banky“ pouze Revenda. Proto jsme tomu na VŠE říkali „Revendova multiplikace“, nebo zkráceně taky „Revyho multiplkačka“.
reagovat
               
> > > > > > > Pevel Pavel Petr Novotný 2013-06-05 01:28:49
              Pevele Pavle lžeš, VŠE si nestudoval a jestli- maximálně týden. Co tam ráno a JAK ten klient vloží – jaký pasívum banky? Kde si to četl nebo slyšel- klient tam přinese SVÝ AKTIVUM, hotovost a místo toho bude mít v bance na pasívech vklady. Jeho aktivum v hotovosti se mu změní na aktivum na jeho účtu. Banka má ten milion v hotovosti v aktivech (pokladna ) a proti tomu pasívum milion klienta. Klient má MÍSTO HOTOVOSTI PENÍZE NA ÚČTU. 1 milion klienta se nezměnil na dva ale z hotovosti se změnil na peníze na účtu. Prostě lžeš, o Revendově multiplikaci jsem nikdy na VŠE neslyšel. Multiplikátory má popsaný uplně stejně !! jako v zahraniční literatuře jestli si něco takového četl. Ty si někde četl že píše o multiplikaci vkladů KLIENTEM ? BANKA půjčí miliom, připíše to na účet klienta – plus 1 v aktivech banky úvěr,
1 vklady klienta, ale ten milion klient musí splatit. Tak myslel jsem že Slečna je hyper troll, vypadá to že se pletu ty si ho překonal.

Překopíruj mi text kde profesor píše o přinášení pasíva BANKY klientem. Píše o uložení hotovosti na účet do banky – máš minus 1 hotovost plus jedna peníze na účtu. Banky tvoří úvěry peníze, žádný klienti. Opakuju už potřetí – lžeš.Tak ještě napiš že třeba profesor tvrdí že nemáme banky. To je na stejný úrovni.
reagovat
               
> > > > > > > Kolik je 1 mínus 1 a kolik je multiplikátor Jan Skála a Jitka Králová 2013-06-05 08:50:04
              Přetiskujeme kolegu Romana, který absolvoval post-graduál kde přednášel prof: To co napsal Pevel (Pavel ?) je nesmysl. Prof. přesně podle bankovní praxe a v neuvěřitelných detailech popsal multiplikátory- běžných vkladů a peněžní. A potom to dokázal na konkrétních empirických datech. Nikdo z bankovních praktiků neměl nejmenší námitky. Kdyby prof. kecal, hned by ho bankéři opravili.
Co si tady vymyslí různí diletanti se příčí rozumu. Pevele, to byl trapný pokus. Píšete: „Ráno se klient probudí a navštíví banku. Žádnou hotovost samozřejmě nepotřebuje. Dle výkladu Revendy, je jeho vkladem pasivum banky, takže tam jednoduše vloží pasivum banky ve výši jednoho milionu.“
Stejně jako Petr se ptáme, jak tam jednoduše vloží pasivum banky? Jestli si tady někdo sám multiplikuje, jste to vy. Když tam dáte svou stovku v hotovosti (je to zatím vaše aktivum!), po uložení už tu stovku nemáte (minus 100 ve vašich aktivech) ale namísto toho máte stovku na účtu – to je vaše nové aktivum – plus sto mínus sto podle vás je dvě stě, podle nás nula – vám se změnilo jenom složení aktiv. Banka má navíc 100 v pokladně a 100 další pasivum na vašem účtu. Klient si vkladem změnil složení vlastních aktiv a úložka zvýšila aktiva i pasiva banky. Stále jako Slečna nechápete?
Debata s diletanty nemá smysl. Opakujeme co jsme už napsali (debata na začátku). Všechny účetní zápisy prof. jsme dali projet účetním u nás , má to správně. Pevel svým textem dokazuje, že nic nepochopil, ale myslí si že tomu rozumí líp než akademická elita. Takovýho nic nepřesvědčí – tak to otočíme: Když je Pevel expert přes multiplikačky, mohl mi nám napsat kolik je teď hodnota multiplikátoru běžných vkladů v ČR. Dokud to nesdělí, tak jenom multiplká.
reagovat
               
> > > > > > > Jitka Králová 2013-06-05 08:55:19
              Pevele, ještě několikrát aby se to dalo pochopit, to máte na začátku debaty nahoře jako příspěvky k Slečnovi. Co si tak přečíst celou debatu? Máte na to? Nezapomente spočítat multiplikátor.
reagovat
               
> > Patria 2010-08-12 09:10:04
   
kdyz banka zauctuje vklad jednoho klienta jako zavazek vuci klientovi, je jeho pozice pri krachu banky horsi nez pozice klienta, ktery penize vlozil do "uschovy" (trezorove schranky), ten druhy si penize z trezoru vybere, ten prvni ceka na vysledek konkurzu, nebo vyplatu z pojisteni (ale jen do limitu pojisteni)

argument profesora, ze banka vykazuje vklad klienta jako pasivum mi pri krachu banky moc nepomuze

reagovat
     
> > > Zbyněk Revenda 2010-08-12 12:59:52
      Můj argument se vůbec nevztahoval na to, co uvádíte. Že peníze v trezorech či bezp. schránkách pronajatých klientům jsou pro klienty bezpečnější než vklady na účtech, není sporu. Ostatně viz některé mé články přímo věnované pojištění vkladů.
Děkuji za příspěvek, další diskusi prosím popř. přímo přes mail na VŠE.
reagovat
       
> > > > Patria 2010-08-25 14:08:35
        Dobry den, problem je to, ze profesor vubec nereaguje na komentare recenzenta, reakce profesora jsou v tomto a pravdepodobne i v dalsich bodech uplne mimo, spise to vypada, ze si aktiva a pasiva plete profesor
reagovat
         
> > > > > Zbyněk Revenda 2010-08-25 22:04:12
          Můžete mi prosím vysvětlit, v čem nereaguji na komentáře recenzenta? Moje reakce jsou přímo pod recenzí. A jestli si myslíte, že např. vaše vklady jsou majetkem banky, jak uvádí v recenzi pan Marek, a nikoli vaším majetkem (aktivy) a PASIVY banky, nebudu Vám to vyvracet. Aktiva a pasiva bank, centrální banky, státu i nebankovních subjektů máte podrobně popsány v jiné mé publikaci - Centrální bankovnictví. Ještě jsem neslyšel jedinou námitku, že bych to měl špatně. Mimochodem, když píšu knížku, vždy ji nechám korigovat odborníkům z jiných oborů, včetně účetnictví.
Nevím, proč se snažíte zpochybňovat moje znalosti, a ještě navíc anonymní formou. Máte-li opravdu zájem na diskusi, prosím přes můj školní mail (VŠE). S anonymem na internetu je diskuse těžká.
Z. Revenda
reagovat
           
 




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist