načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

Kniha: Peněžní ekonomie a bankovnictví - Zbyněk Revenda; Martin Mandel; Jan Kodera; Petr Musílek; Petr Dvořák

Peněžní ekonomie a bankovnictví
-15%
sleva

Kniha: Peněžní ekonomie a bankovnictví
Autor: Zbyněk Revenda; Martin Mandel; Jan Kodera; Petr Musílek; Petr Dvořák

Roz­voj trž­ní eko­no­mi­ky  a s tím spo­je­né působení zá­klad­ních funk­cí pe­něz v prak­tic­ké ro­vi­ně znamena­jí, že eko­no­mic­ké sub­jek­ty opí­ra­jí ... (celý popis)
Titul doručujeme za 4 pracovní dny
Vaše cena s DPH:  559 Kč 475
+
-
rozbalKdy zboží dostanu
15,8
bo za nákup
rozbalVýhodné poštovné: 39Kč
rozbalOsobní odběr zdarma

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Management Press
Médium / forma: Tištěná kniha
Rok vydání: 2015
Počet stran: 424
Rozměr: 165 x 235 mm
Úprava: ilustrace
Vydání: 5., aktualiz. vyd.
Vazba: vázaná s laminovaným potahem
Datum vydání: 1. 5. 2015
Nakladatelské údaje: Praha, Management Press, 2012
ISBN: 9788072612406
EAN: 9788072612406
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Roz­voj trž­ní eko­no­mi­ky  a s tím spo­je­né působení zá­klad­ních funk­cí pe­něz v prak­tic­ké ro­vi­ně znamena­jí, že eko­no­mic­ké sub­jek­ty opí­ra­jí svá ekonomická rozhodování jak o sku­teč­ný, tak o oče­ká­va­ný vý­voj pe­něž­ních ve­li­čin. Jde především o úro­ko­vé saz­by, kur­sy cen­ných pa­pí­rů ne­bo mě­no­vé kur­sy. Ta­to skutečnost součas­ně ve­de k ná­ro­kům na po­zná­ní pro­ble­ma­ti­ky fungo­vá­ní pe­něž­ní­ho obě­hu, fi­nanč­ních in­sti­tu­cí a pe­něž­ních a ka­pi­tá­lo­vých trhů.      Páté, přepracované a doplněné vydání odborné knižní publikace Peněžní ekonomie a bankovnictví  Zb. Revendy, M. Mandela, J. Kodery, P. Musílka a P. Dvořáka (knihu připravilo nakladatelství Management Press, váz., 424 str., doporučená cena 559 Kč) vychází především z výsledků dlouhodobé výzkumné činnosti autorů. Jde o společnou publikaci autorů z ka­ted­ry mě­no­vé teo­rie a po­li­ti­ky a ka­ted­ry ban­kov­nict­ví a po­jiš­ťov­nic­tví z fa­kul­ty finan­cí a účet­nic­tví Vy­so­ké ško­ly eko­no­mic­ké v Pra­ze.      Pub­li­ka­ci autoři roz­dě­li­li do šes­ti zá­klad­ních čás­tí. V úvod­ní čás­ti Pe­ní­ze a úrok se čte­nář mů­že se­zná­mit se základ­ní­mi po­znat­ky o pod­sta­tě fun­go­vá­ní pe­něz, je­jich emi­si, obě­hu a funk­cích. Do kapitoly je rovněž zařazena problematika měnových unií. Dal­ší ka­pi­to­lu věnova­li teoriím úro­ko­vé mí­ry a de­termi­nantám a faktorům její úrov­ně a pohybu.      V dru­hé čás­ti Fi­nanč­ní sys­tém se autoři vě­nu­jí otáz­kám čle­ně­ní a fun­go­vá­ní fi­nanč­ních trhů a úlo­ze fi­nanč­ních zpro­střed­ko­va­te­lů. Aktuálně je zařazena subkapitola o příčinách a projevech globální finanční krize. Část zahrnuje nejen  roz­sáh­lou ka­pi­to­lu o ob­chod­ním bankov­nict­ví, ale i nově zpracovanou kapitolu o institucích kapitálových trhů.      Tře­tí část Tr­hy cen­ných pa­pí­rů ob­sa­hu­je vý­klad zá­kladů in­ves­tič­ního ma­na­ge­mentu. Čtenář se mů­že se­zná­mit ze­jmé­na s jed­not­li­vý­mi ty­py in­ves­tič­ních in­stru­men­tů a me­to­da­mi je­jich ohodno­co­vá­ní a s in­sti­tu­cio­nál­ním uspo­řá­dá­ním trhů cen­ných pa­pí­rů.      Ve čtvr­té čás­ti Cent­rál­ní ban­kov­nict­ví se autoři zaměřují na po­sta­ve­ní a čin­nos­t cent­rál­ní ban­ky, ná­stro­je mě­no­vé poli­ti­ky a sys­t­ém re­gu­la­ce a do­hle­du bank. Zvlášt­ní po­zor­nost vě­nují cent­rál­ní ban­ce v české eko­no­mi­ce a Evropské centrální bance.      Pá­tá část Mě­no­vá teo­rie a po­li­ti­ka nej­dří­ve čte­ná­ře uvá­dí do zá­kla­dů teo­rií po­ptáv­ky po pe­ně­zích. Následuje výklad emise, resp. nabídky peněz a sa­mo­stat­ná ka­pi­to­la věnovaná problematice inflace a deflace s využitím modelu AS–AD a řady  příkladů  z české ekonomické historie. Velká pozornost je věnována transmisním me­cha­nis­mům mě­no­vé politiky. Podrobně jsou popsány alternativní způsoby provádění měnové politiky v podmínkách exogenity a endogenity peněz, tj. postupy spojené s regulací peněžní zásoby a cílováním inflace.      V zá­vě­reč­né, šes­té čás­ti Me­zi­ná­rod­ní fi­nan­ce autoři navazují výkladem měnového kursu a kursové po­li­ti­ky s důrazem na problematiku vnější rovnováhy a volby kursového systému. Rovněž se věnují devizovým operacím a jejich praktickému využití při arbitráži, spekulaci a hedgingu.      Páté vy­dá­ní pub­li­ka­ce je dopl­ně­no o ak­tu­ál­ní sku­teč­nos­ti a upra­ve­no pře­de­vším s ohle­dem na změ­ny v čes­ké eko­no­mi­ce a finanční a ekonomickou krizi v po­sled­ních le­tech. Vydání rovněž reflektuje zkušenosti autorů s výkladem problematiky na kursech pro vysokoškolské a postgraduální studenty. Publikace také obsahuje podrobný seznam literatury, rejstřík a anglické shrnutí. Doporučujeme vám další knihy nakladatelství Management Press z tematické oblasti finance, účetnictví, bankovnictví, které vám přibližuje tento výpis.      Naši úplnou nabídku odborných publikací, které se rovněž uplatňují jako studijní materiály pro vysokoškolské studium, najdete zde.

Další popis
Odborná kniha týmu předních domácích odborníků v oblastech měnové politiky, bankovnictví a peněžních a kapitálových trhů.

V šesti částech se autoři zabývají teorií peněz a úrokové míry, komerčním bankovnictvím, finančními trhy, centrálním bankovnictvím a regulací a dohledem bank, měnovou teorií a politikou, a také mezinárodními financemi.

Aktualizované vydání představuje změny měnové politiky a regulace a dohledu finančních institucí spojené s finanční a ekonomickou krizí. Zásadní pozornost je přitom věnována České republice a Evropské měnové unii.


Odborná kniha týmu předních domácích odborníků v oblastech měnové politiky, bankovnictví a peněžních a kapitálových trhů. V šesti částech se autoři zabývají teorií peněz a úrokové míry, komerčním bankovnictvím, finančními trhy, centrálním bankovnictvím a regulací a dohledem bank, měnovou teorií a politikou, a také mezinárodními financemi. Aktualizované vydání představuje změny měnové politiky a regulace a dohledu finančních institucí spojené s finanční a ekonomickou krizí. Zásadní pozornost je přitom věnována České republice a Evropské měnové unii.


Předmětná hesla
Kniha je zařazena v kategoriích
Zbyněk Revenda; Martin Mandel; Jan Kodera; Petr Musílek; Petr Dvořák - další tituly autora:
Analogie ve filosofii a teologii Analogie ve filosofii a teologii
Centrální bankovnictví Centrální bankovnictví
Úvod do logiky aristotelské tradice Úvod do logiky aristotelské tradice
Pozorování a předpovědi počasí Pozorování a předpovědi počasí
Peníze a zlato Peníze a zlato
Trhy cenných papírů Trhy cenných papírů
Peněžní ekonomie a bankovnictví Peněžní ekonomie a bankovnictví
 (e-book)
Peněžní ekonomie a bankovnictví Peněžní ekonomie a bankovnictví
 (e-book)
Mezinárodní finance a devizový trh Mezinárodní finance a devizový trh
Atlas oblaků 2016 Atlas oblaků 2016
Monetární ekonomie v období krize a konvergence Monetární ekonomie v období krize a konvergence
 (e-book)
Monetární ekonomie v období krize a konvergence Monetární ekonomie v období krize a konvergence
 
Ke knize "Peněžní ekonomie a bankovnictví" doporučujeme také:
Veřejný sektor a veřejné finance -- Financování nepodnikatelských a podnikatelských aktivit Veřejný sektor a veřejné finance
Veřejné finance Veřejné finance
Základy bankovnictví -- Bankovní obchody, služby, operace a rizika Základy bankovnictví
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Název kapitoly

3

PENEZNÍ EKONOMIE

A BANKOVNICTVÍ

ZBYNEK REVENDA / MARTIN MANDEL / JAN KODERA

PETR MUSÍLEK / PETR DVORÁK

MANAGEMENT PRESS, PRAHA 2012

5. aktualizované vydání

wwww.mgmtpress.cz


Autoři kapitol:

Prof. Ing. Zbyněk Revenda, CSc.: kapitoly 1, 9, 10

Prof. Ing. Martin Mandel, CSc.: kapitoly 13, 14, 15, 16

Prof. RNDr. Jan Kodera, CSc.: kapitoly 2, 11, 12

Prof. Ing. Petr Musílek, Ph.D.: subkapitoly 3.1, 3.4 – 3.6, kapitola 5, subkapitoly

6.1 – 6.5, kapitoly 7, 8

Doc. Ing. Petr Dvořák, Ph.D.: subkapitoly 3.2, 3.3, kapitola 4, subkapitola 6.6

Odborný oponent: Ing. Petr Zahradník, MSc.

© Zbyněk Revenda, Martin Mandel, Jan Kodera, Petr Musílek, Petr Dvořák, 1996,

1997, 2000, 2005, 2012

Cover design © Petr Foltera, 2012

Všechna práva vyhrazena

ISBN 978-80-7261-240-6

wwww.mgmtpress.cz


5

OBSAH Před mlu va k 5. vy dá ní 9 I. část PE NÍ ZE A ÚROK 11 1. Pe ní ze 13

1.1 De fi ni ce pe něz 14

1.2 Vý voj emi se pe něz a pe něž ní ho obě hu 21

1.3 Emi se a oběh pe něz v současnosti 33

1.4 Měnové unie 39

1.5 Další varianty peněžních systémů 42 2. Úroková míra 44

2.1 De fi ni ce a vý voj ná zo rů na úro ko vou mí ru 44

2.2 Neokla sická teo rie úro ko vé mí ry 45

2.3 Teo rie zá půjčních fon dů 50

2.4 Teo rie pre fe ren ce likvi di ty 55

2.5 Re ál ná a no mi nál ní úro ko vá mí ra 58

2.6 Jed no du ché a slo že né úročení 59

2.7 Ri zi ko vá a ča so vá struk tu ra úro ko vých měr 63 II. část FINANČNÍ SYSTÉM 67 3. Finanční trh 69

3.1 Modely alokace fi nančních prostředků na fi nančním trhu 69

3.2 Struk tu ra a in sti tu cio nál ní uspo řá dá ní fi nanč ní ho tr hu 70

3.3 Fi nanč ní zpro střed ko va te lé 76

3.4 Regulace trhu cenných papírů 78

3.5 Trendy na světových fi nančních trzích 79

3.6 Globální fi nanční krize 83 4. Obchodní bankovnictví 86

4.1 Ban ky a ban kov ní sys tém 86

4.2 Bi lan ce ban ky a vý kaz zis ku a ztráty 89

4.3 Ban kov ní ri zi ka a zá klad ní prin ci py je jich ří ze ní 95

4.4 Syste ma ti za ce ban kov ních pro duk tů 97

4.5 Ban kov ní fi nanč ně úvě ro vé pro duk ty 98

4.6 De po zitní (vkla do vé) ban kov ní pro dukty 105

4.7 Pla teb ně zúčto va cí ban kov ní pro duk ty 108

wwww.mgmtpress.cz


OBSAH 6 5. Instituce kapitálových trhů 115

5.1 Vymezení investičního bankovnictví 115

5.2 Obchodník s cennými papíry a investiční obchody 119

5.3 Instituce kolektivního investování 124

5.4 České kolektivní investování 127

5.5 Instituce penzijního investování 130

5.6 České penzijní připojištění 134 III. část TRHY CENNÝCH PAPÍRŮ 139 6. Teorie a praxe investování 141

6.1 Poptávka po investičních instrumentech 141

6.2 Investiční instrumenty 148

6.3 Akciové instrumenty 151

6.4 Chování cen akcií 153

6.5 Dluhové instrumenty 169

6.6 Finanční deriváty 174 7. Investiční management 188

7.1 Selektivní model Markowitze 188

7.2 Jednoduchý indexní model 194

7.3 Teorie kapitálového trhu 195

7.4 Přímka kapitálového trhu 197

7.5 Model oceňování kapitálových aktiv 197 8. Burzovní a mimoburzovní trhy 201

8.1 Burzovní trh a jeho regulace 201

8.2 Burzovní systém 204

8.3 Mimoburzovní trhy 206

8.4 České sekundární trhy 207 IV. část CENT RÁL NÍ BAN KOV NICT VÍ 211 9. Cent rál ní ban ka 213

9.1 Vznik cent rál ní ban ky 213

9.2 Funk ce cent rál ní ban ky 214

9.3 Bi lan ce cent rál ní ban ky 219

9.4 Nástroje měnové politiky 225

9.5 Sa mo stat nost cent rál ní ban ky v měnové politice 239

9.6 Česká národní banka 243 10. Ban kov ní re gu la ce a do hled 247

10.1 Subjekty regulace a dohledu bank 247

10.2 Re gu la ce vstu pu do ban kov ní sfé ry 248

10.3 Zá klad ní pra vid la čin nos ti bank 249

10.4 Po vin né po jiš tě ní vkla dů 256

wwww.mgmtpress.cz


OBSAH

7

10.5 Cent rál ní ban ka ja ko vě ři tel po sled ní in stan ce 258

10.6 Dohled bank 260

10.7 Re gu la ce a do hle d bank v Čes ké re pub li ce 261

10.8 Nut nost re gu la ce a dohledu bank 263 V. část MĚNOVÁ TEORIE A POLITIKA 269 11. Po ptáv ka po pe ně zích 271

11.1 Hlav ní teo ret ic ké pří stu py k po ptáv ce po pe ně zích 271

11.2 Neokla sické teo rie po ptáv ky po pe ně zích 272

11.3 Friedma no va teo rie po ptáv ky po pe ně zích 276

11.4 Keyne sovské teo rie po ptáv ky po pe ně zích 280 12. Na bíd ka pe něz 284

12.1 Zjednodušená bilance centrální banky a komerčních bank 284

12.2 Ří ze ní re zerv 285

12.3 De po zitní multipli ká tor 287

12.4 Pe něž ní multipli ká tor 292

12.5 Či ni te le ovliv ňu jí cí pří růs tek na bíd ky pe něz 295 13. Infl ace a defl ace 297

13.1 Infl ace 297

13.2 Model AS-AD a jeho využití při analýze infl ace 302

13.3 Defl ace v ekonomice 314 14. Měnová politika 320

14.1 Proces měnové politiky 321

14.2 Monetaristický peněžní transmisní mechanismus

a problém exogenity peněz 336

14.3 Transmisní mechanismus založený na cílování infl ace 345 VI. část MEZINÁRODNÍ FINANCE 357 15. Měnový kurs a kursová politika 359

15.1 Platební bilance 359

15.2 Faktory ovlivňující pohyb měnového kursu 366

15.3 Systémy měnových kursů 379 16. Devizový trh 388

16.1 Charakter, organizace a subjekty devizového trhu 388

16.2 Základní typy devizových operací 392

16.3 Motivace subjektů pro vstup na devizový trh 398 Summary 405 Literatura 407 Rejstřík 417

wwww.mgmtpress.cz


PENÍZE A ÚROK 14 1.1 Defi nice peněz Základním problémem při defi nování peněz je rozpor mezi teoretickým vymezením a jeho praktickou využitelností. Zaměříme-li se pouze na podstatu peněz, nepodaří se nám odpovědět na základní otázky vlivu peněz v ekonomice.

Vyjděme například z intuitivně chápané a empiricky mnohokrát potvrzené souvislosti mezi vývojem množství peněz v oběhu a vývojem cenové hladiny. Jistě přijmeme myšlenku, že vliv na ceny mohou mít pouze ty peníze, které jsou v oběhu, a nikoli peníze, které jsou v podobě úspor dočasně mimo oběh. Nyní si představme jednoduchý příklad, kdy máme v peněžence bankovky a mince v nominální hodnotě sto korun. Jsou tyto peníze v oběhu?

Pokud odpovíme kladně, lze namítnout, že odpověď není správná. Peníze jsou přece v peněžence, a co když je zde budeme mít třeba jeden rok? Za tyto peníze jeden rok nic nekoupíme a v oběhu tedy nejsou. Při záporné odpovědi se opět nevyhneme námitkám. Peníze jsou sice v peněžence, a tedy jakoby mimo oběh, ale kdykoli je můžeme použít na nákup. Potenciálně jsou v oběhu neustále.

Vše se dále komplikuje, přibereme-li do našich úvah vklady v bankách, nástroje platebního styku a další možnosti. Snadno pak zjistíme, že to, co plně vyhovuje našemu chápání peněz, ještě nemusí uspokojivě vysvětlit souvislosti, které od defi - nice peněz požadujeme. Ekonomická teorie proto při defi nování peněz vychází nejen z podstaty peněz, ale i z potřeb praktického měření jejich množství. V tomto pojetí se rozlišují teoretické a empirické defi nice peněz. Teoretické defi nice peněz Za peníze v tom nejobecnějším vymezení lze teoreticky považovat jakékoli aktivum, které je všeobecně přijímáno při placení za zboží a služby nebo při úhradách dluhů.

Defi nice obsahuje důležitý aspekt všeobecnosti – zde v tom smyslu, že dané aktivum je přijímáno (v zásadě) všemi subjekty dané společnosti. Pokud tomu tak není, nejde o peníze, nýbrž pouze o jejich neumělou a obvykle jen časově velmi omezenou náhražku. Podstata peněz tak úzce souvisí s dvěma dalšími skutečnostmi, které již naše defi nice přímo neobsahuje – důvěryhodností a kupní sílou peněz.

Důvěryhodnost peněz je podmínkou pro – všeobecné – přijímání peněz. Subjekty peníze přijímají, protože věří, že je mohou použít – při placení za zboží a služby a na úhrady dluhů. Je-li důvěryhodnost peněz narušena, vzniká řada problémů při jejich oběhu. Subjekty například preferují naturální transakce (zboží za zboží) nebo přijímání zahraničních měn. Přijímání peněz sice lze vynucovat (státem), ale jen do určité míry. Důvěryhodnost proto úzce souvisí především s ekonomickou kvalitou peněz ve smyslu určité míry stability jejich kupní síly.

Kupní síla peněz představuje množství zboží a služeb, které lze při existujících cenách za peníze získat. Může se měnit dvěma směry. V historii a především v současnosti je mnohem běžnější pokles kupní síly peněz, který je spojen s růstem cen zboží a služeb. Čím rychleji kupní síla peněz klesá, tím vyšší je nebezpečí ztráty

wwww.mgmtpress.cz


Peníze

15

důvěryhodnosti peněz. Dané aktivum by tak mohlo přestat plnit roli peněz. Růst kupní síly peněz, na první pohled upevňující jejich důvěryhodnost, také není žádoucí – pokles cen, vedle mnoha jiných důsledků, může vyvolat vyčkávání subjektů na další snižování cen, oddalovat nákupy zboží a služeb a vést k výrazným problémům výrobců a obchodníků.

Z defi nice lze rovněž odvodit, že penězi nemusejí být pouze mince nebo papírky v podobě bankovek či státovek. Podoby peněz mohou nabývat a některé jejich funkce plnit i jiná aktiva.

V úloze peněz v minulosti vystupovaly sukno či dobytek. Název peníze v latině – pecunia – je odvozeninou právě od slova pecus – dobytek. V některých funkcích peněz se objevovaly obilí, sůl, čaj, kakaové boby nebo sýr. Podobu peněz dočasně nabývaly také kameny, peří kolibříků, mořské lastury, či dokonce psí zuby. Všechna tato aktiva však plnila funkce peněz jen dočasně a značně omezeně. Z těchto důvodů jsou za historicky první „opravdové“ peníze považovány až mince z drahých kovů.

V současnosti ve funkcích peněz částečně vystupují některé druhy cenných papírů a nejvýznamnější objem transakcí je uskutečňován „neviditelnými“ bezhotovostními penězi. Otázka podstaty peněz se tak posunuje k funkcím, které toto aktivum plní.

K teoretickým defi nicím peněz je vhodné uvést ještě dvě poznámky. Za prvé, naše defi nice je pouze jednou z více defi nic, které se vzájemně liší především různým důrazem kladeným na funkce, znaky či formy peněz.

Za druhé, peníze jsme defi novali jako aktivum – to platí pro všechny subjekty s výjimkou toho, kdo peníze emituje, resp. vydává do oběhu. Pro emitenta jsou peníze pasivem – původně závazkem zpětného odkupu výměnou za aktiva. Povinnost zpětného odkupu, nejčastěji za drahé kovy, byla postupně omezována a nakonec zrušena. Klíčovou se tak stala opět důvěryhodnost peněz. Jsou-li peníze dostatečně důvěryhodné, lze očekávat jejich přijímání subjekty v ekonomice (i v zahraničí), a nikoli snahu vyměnit je za aktiva emitenta. Funkce peněz Podmínka všeobecného přijímání při placení za zboží a služby a úhradách dluhů vyjadřuje základní funkci, kterou každé aktivum v podobě peněz musí plnit – jde o prostředek směny (medium of exchange). Funkce rovněž do značné míry determinuje formu peněz. Již jen těžko můžeme očekávat, že by penězi byl například dobytek. Představme si, že bychom měli tele a chtěli koupit jednu židli v „ceně“ jedné třetiny našeho telete. Museli bychom asi nakonec koupit židle tři. Jak bychom své „peníze“ ukládali? Tyto „peníze“-dobytek musíme pravidelně krmit. Co když nám dobytek onemocní? Jedno tele je větší nebo zdravější než druhé. Zkrátka a dobře, dobytek by funkci prostředku směny nemohl plnit bez velkých problémů.

Jako nejvhodnější pro tuto funkci se nakonec v historii nejdříve ukázaly drahé kovy, především zlato a stříbro, které na sebe brzy vzaly podobu mincí. Proč právě drahé kovy?

Zlato a stříbro splňují téměř dokonale požadavky na prostředky, které by bylo mož

wwww.mgmtpress.cz


86 4. Obchodní bankovnictví J

edním z nejvýznamnějších fi nančních zprostředkovatelů v každé tržní ekonomice

jsou obchodní banky. Tato kapitola vysvětluje základních principy činnosti bank,

institucionální uspořádání bankovního systému a podstatu a způsob využití nejdůležitějších bankovních produktů. 4.1 Banky a bankovní systém Banky

1

jsou ve své podstatě podniky (podnikatelské subjekty), které mají ovšem ve

srovnání s podniky v jiných odvětvích ekonomiky řadu specifi ckých rysů, projevujících se v jejich postavení a celkovém významu v ekonomice. Proto je činnost bank upravena přísnějšími pravidly oproti obecné úpravě podnikání. Základní cíl činnosti banky (ať již defi novaný jako maximalizace tržní ceny akcií či maximalizace zisku) je však shodný jako u kteréhokoli jiného podniku.

Z funkčního hlediska lze banku charakterizovat jako fi nančního zprostředkovatele, jehož hlavní náplní činnosti je přijímání vkladů, poskytování úvěrů a provádění platebního styku. Vzhledem k tomu, že se na činnost bank v mnoha směrech vztahuje odlišný režim ve srovnání s podniky v jiných oblastech, musí existovat zcela jednoznačné právní vymezení banky, které je obsaženo ve speciálním zákoně o bankovnictví. Náš zákon o bankách,

2

vycházející při defi nici banky z přísluš

né směrnice EU,

3

stanoví, že banky musí splňovat následující čtyři základní pod

mínky: – jde o právnické osoby se sídlem v České republice, založené jako akciové společ

nosti; – přijímají vklady od veřejnosti, přičemž vkladem se rozumějí svěřené peněžní

prostředky, které představují závazek vůči vkladateli na jejich výplatu. Přijímání

vkladů od veřejnosti u nás ze zákona smějí provádět výhradně banky; – poskytují úvěry, za něž se považují v jakékoli formě dočasně poskytnuté peněžní

prostředky; – k výkonu bankovních činností mají bankovní licenci, kterou uděluje Česká národ- 1

Pojmem „banka“ budeme v této kapitole rozumět všechny banky kromě banky centrální.

2

Viz zákon č. 21/1992 o bankách.

3

Viz Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/12/ES z 20. března 2000 o přístupu k čin

nosti úvěrových institucí a o jejím výkonu.

wwww.mgmtpress.cz


Obchodní bankovnictví

87

ní banka. K získání bankovní licence musí být ze strany žadatele splněny podmín

ky stanovené ČNB.

4

Prostředí pro činnost bank – bankovní prostředí – je primárně upraveno zákonem o bankách, který stanoví podmínky pro vznik banky a její činnost, regulatorní rámec, je zde upraven i systém pojištění vkladů.

Bankovní prostředí je dále významným způsobem determinováno opatřeními a vyhláškami České národní banky, v nichž jsou konkretizovány některé podmínky pro činnost bank obecně stanovené v zákoně o bankách, výrazným způsobem ovlivňují bankovní prostředí i operativní nástroje měnové politiky, kterými ČNB přímo působí na činnost bank.

5

Základní funkce bank Banky plní v podmínkách tržní ekonomiky řadu funkcí, za základní je možné považovat: – fi nanční zprostředkování, – emisi bezhotovostních peněz, – provádění platebního styku, – zprostředkování fi nančního investování na peněžním a kapitálovém trhu.

Finanční zprostředkování. Jak jsme již uvedli v předchozí kapitole, banky představují nejdůležitější instituce fi nančního zprostředkování, které zajišťují pohyb kapitálu od přebytkových k defi citním jednotkám. Jako podnikatelské subjekty provádějí tuto činnost na ziskovém principu, a tudíž se snaží umísťovat získané zdroje tam, kde přinášejí (při dané míře rizika) nejvyšší zhodnocení. Tento princip vytváří podmínky pro přelévání peněžních prostředků do těch oblastí, oborů či podniků, kde je jejich zhodnocení (při dané míře rizika) nejvyšší, a tudíž nejefektivnější.

Emise bezhotovostních peněz. Jedinou institucí ve státě, která může emitovat hotovostní peníze, je centrální banka. Bezhotovostní peníze, tj. peníze v podobě zápisů na bankovních účtech, však mohou emitovat kromě centrální banky i banky.

6

Z toho

vyplývá, že banky neposkytují úvěry pouze z přijatých depozit, nýbrž díky emisi bezhotovostních peněz mohou poskytovat úvěry nad rámec přijatých depozit.

Provádění platebního styku. Banky tím, že vedou účty pro velký počet svých klientů, mohou provádět jejich vzájemné platby bezhotovostním převodem na jejích účtech bez potřeby hotovostních peněz. Efektivní platební styk je jednou ze základních podmínek pro fungování tržní ekonomiky.

Zprostředkování fi nančního investování. Banky pro své klienty na jedné straně zabezpečují emisi cenných papírů, na straně druhé potom zprostředkovávají pro své klienty-investory i jejich nákupy, popř. jiné investiční obchody, jako např. úschovu a správu aktiv, obchody s fi nanční deriváty apod. 4

Podrobněji viz 10. kapitola.

5

Podrobněji viz 9. kapitola.

6

Podrobněji viz 9. a 12. kapitola.

wwww.mgmtpress.cz


FINANČNÍ SYSTÉM 88 Bankovní systém a formy jeho uspořádání Bankovní systém v dané zemi tvoří centrální banka a síť obchodních bank, jejich vzájemné vztahy a rovněž jejich vztahy k okolí (podnikovému sektoru, domácnostem, státu, zahraničí). Funkce a způsob fungování bankovního systému jsou determinovány zejména existujícím ekonomickým prostředím v dané zemi, ale i tradicí, zapojením země do mezinárodní spolupráce atd.

Moderní bankovní systémy ve vyspělých zemích jsou založeny na dvoustupňo

vém principu.

7

Dvoustupňový bankovní systém spočívá na institucionálním oddělení

makroekonomické funkce, kterou zabezpečuje centrální banka, a mikroekonomické funkce, která je doménou sítě komerčních bank. Hlavním cílem centrální banky je zabezpečování měnové (popř. cenové) stability, obchodní banky naopak provádějí svou činnost na podnikatelském principu, s cílem dosahovat zisk.

V současných bankovních systémech jednoznačně převládá model univerzál

ního bankovnictví. Je založen na tom, že banky mohou poskytovat celou paletu bankovních produktů, to znamená jak klasické produkty komerčního bankovnictví (zejména přijímání vkladů, poskytování úvěrů, zprostředkování platebního styku), tak i produkty investičního bankovnictví (zejména emisní obchody, obchody s cennými papíry, depotní obchody, majetkovou správu aktiv, zprostředkování fúzí a akvizic).

8

Model odděleného bankovnictví je založen na institucionálním oddělení komerč

ního a investičního bankovnictví. Za typický příklad odděleného bankovnictví bývají označovány Spojené státy, kde byl legislativně zaveden jako reakce na hospodářskou krizi v roce 1929. Postupem času však docházelo i v USA ke stírání hranic mezi komerčním a investičním bankovnictvím a v současné době zde již legislativní překážky pro univerzální bankovnictví neplatí.

9

Český bankovní systém Bankovní systém v České republice jako členské země EU je determinován principy, které jsou obsaženy ve směrnicích EU upravujících jednotně v rámci EU činnost a regulaci bank.

Během prvního čtvrtletí roku 2011 působilo na českém bankovním trhu celkem 41

bank a poboček zahraničních bank, z toho bylo celkem 17 bank, pět stavebních spořitelen a 19 poboček zahraničních bank. K tomuto datu mělo na území ČR oprávnění 7

Jednostupňové bankovní systémy historicky předcházely dvoustupňovým. V jejich rámci ne

existovala centrální banka, veškeré bankovní činnosti byly prováděny komerčními bankami.

Za zvláštní formu jednostupňového bankovního systému je možné považovat i bankovní sys

témy v direktivních centrálně plánovaných ekonomikách. Byly založeny na tom, že makro

ekonomická a mikroekonomická funkce byly spojeny do jedné banky – „monobanky“. 8

Podrobněji o investičním bankovnictví viz subkapitola 5.1.

9

Opuštění odděleného bankovnictví bývá považováno za jednu z příčin globální fi nanční krize

v roce 2008, proto se při hledání regulačního rámce, který by zamezil vzniku krizí podobné

ho charakteru, diskutuje i znovuzavedení odděleného bankovnictví.

wwww.mgmtpress.cz


Obchodní bankovnictví

89

poskytovat bankovní služby rovněž celkem 299 bank z členských států EU v rámci volného pohybu služeb a na základě příslušné notifi kace ČNB.

10

Rozhodující podíl na českém bankovním trhu zaujímá skupina čtyř velkých univerzálních bank (Česká spořitelna, a. s., Československá obchodní banka, a. s., Komerční banka, a. s. a Unicredit, a. s.), jejíž podíl na celkových aktivech bankovního sektoru dosahoval na počátku roku 2011 téměř 59 %.

Vedle univerzálních bank působí na českém trhu i specializované banky – stavební spořitelny. Jejich vznik je vázán na udělení bankovní licence, okruh jejich činnosti je však omezen výhradně na tzv. stavební spoření a související produkty. To znamená, že přijímají účelové vklady a v návaznosti na tyto vklady a při splnění stanovených podmínek poskytují účelové stavební úvěry.

11

Na českém trhu působí i dvě banky se státní účastí, které mají specifi cké zaměření. Českomoravská záruční a rozvojová banka se specializuje na podporu malých a středních podniků, kterou provádí zejména prostřednictvím poskytování cenově zvýhodněných záruk za úvěry poskytované komerčními bankami; je zprostředkovatelem i řady státních programů na podporu malého a středního podnikání. Česká exportní banka je zaměřená na podporu vývozu prostřednictvím poskytování státem zvýhodněného (zejména z hlediska doby splatnosti úvěrů a výše úrokových sazeb) fi nancování.

Určitý význam v českém bankovním systému mají i pobočky zahraničních bank. Pokud jde o pobočky bank ze zemí mimo EU, musí ke své činnosti získat licenci od ČNB, pobočky bank z EU mohou být zřizovány na základě jednotné evropské bankovní licence. Na území ČR mohou poskytovat na základě příslušné notifi kace bankovní služby rovněž banky z členských států EU v rámci volného pohybu služeb.

Za součást bankovního systému je třeba považovat i spořitelní a úvěrní družstva (družstevní záložny), která však naše legislativa za banky nepovažuje, protože podléhají speciálnímu zákonu. Ten však zejména v důsledku harmonizace s legislativou EU pro oblast bankovnictví je dnes založen na shodných principech jako zákon o bankách. Vznik nových družstevních záložen u nás byl umožněn od 1. ledna 1996. Po jejich rozsáhlých problémech v letech 1999–2000 došlo k výraznému snížení jejich počtu i celkového objemu bilanční sumy.

12

4.2 Bilance banky a výkaz zisku a ztráty Podobně jako u jiných podniků podávají základní informaci o obsahu, rozsahu a do jisté míry i stabilitě činnosti banky dva nejdůležitější účetní výkazy – bilance a výkaz zisku a ztráty. Správné pochopení obsahu jednotlivých položek, vzájemných vazeb 10

Podle údajů ČNB.

11

V souvislosti s omezováním státní podpory stavebního spoření se uvažuje o tom, že nebude

omezeno výhradně na specializované stavební spořitelny. 12

V prvním čtvrtletí roku 2011 u nás působilo 17 záložen a suma celkových aktiv dosahovala

téměř 23 mld. Kč (viz ČNB – Základní ukazatele o sektoru družstevních záložen).

wwww.mgmtpress.cz


FINANČNÍ SYSTÉM 130 5.5 Instituce penzijního investování V současné době patří penzijní fondy mezi nejdůležitější institucionální investory na světových fi nančních trzích. Ve srovnání s investičními zprostředkovateli nebo institucemi kolektivního investování však mají mnohem kratší historii, poněvadž zpravidla vznikaly až po druhé světové válce. Postavení penzijních fondů se v posledních letech ve vyspělých státech neustále zvyšuje, a dokonce se v některých státech stávají nejdůležitějšími účastníky fi nančních trhů. Penzijní fondy mají charakter fi nančních zprostředkovatelů, shromažďujících peněžní prostředky za účelem akumulování a správy kapitálu pro výplatu budoucích penzijních dávek. Penzijní fondy jsou zpravidla zakládány nefi nančními fi rmami pro své zaměstnance, přičemž také do těchto fondů pravidelně ve prospěch svých zaměstnanců přispívají určitou výší peněžních prostředků, které mají charakter daňově uznatelného nákladu. Mezi výhody rozvinutosti penzijních fondů patří širší nabídka produktů důchodového pojištění, podpora tvorby dlouhodobých úspor, omezování politických rizik spojených se systémem důchodového zabezpečení a pozitivní vliv na fungování kapitálových trhů. Na druhé straně se zdá, že existence penzijních fondů je spojena i s určitými nevýhodami, mezi něž patří zejména nižší mobilita pracovních sil, riziko neefektivní správy naakumulovaného kapitálu, nepříznivý dopad investičních rizik na hodnotu penzijních úspor a nebezpečí výskytu chudoby v důsledku neexistence redistribuční funkce důchodového systému.

Klíčovým faktorem, který ovlivňuje postavení penzijních fondů, je způsob fi nancování životních potřeb osob v období ztráty výdělkové schopnosti v důsledku pokročilého věku. Mezi základní způsoby fi nancování osob v důchodovém věku patří rodinné fi nancování, příjmy z individuálně vytvořených aktiv, státní dávky důchodového zabezpečení nebo příjmy z kapitálově fi nancovaných důchodových systémů.

Rodinné fi nancování je výlučně založeno na neformálním uspořádání, kdy starší osoby se spoléhají nejen na vlastní výdělkovou schopnost, ale zejména v jejich pokročilejším věku přejímají fi nanční odpovědnost mladší členové rodiny. Zpráva Světové banky uvádí, že „...více než polovina starých lidí na světě výlučně spoléhá na neformální a tradiční uspořádání důchodového zabezpečení ...“

4

Tento způsob fi nancování

je založen na principu rodinné solidarity, což přispívá k větší soudržnosti rodin. Velkým rizikem je však masové rozšíření chudoby mezi starší obyvatelstvo.

Příjmy z individuálně vytvořených aktiv jsou generovány na základě individuálního spoření a investování, životního pojištění nebo prodeje nemovitostí a dalších reálných aktiv. Výhodou tohoto způsobu důchodového fi nancování je, že bere v úvahu jedinečné podmínky a motivy. Nebezpečím je převládající chování rodin, preferující současnou spotřebu a podceňující období stáří, nerozvinutost instrumentů individuálního spoření a investování, výskyt informační asymetrie a nejistotu spojenou s nebezpečím úpadku životních pojišťoven. Finanční závislost starších osob pouze na 4

Averting the Old Age Crisis. Policies to Protect the Old and Promote Growth. The World

Bank, Washington 1994.

wwww.mgmtpress.cz


TRHY CENNÝCH PAPÍRŮ 166 ku je čistá poptávka po akcii, která je založena na podílu optimistických a pesimistických investorů. Struktura této „nálady“ (podíl optimistů a pesimistů) bude pokračovat v krátkém období a lze ji identifi kovat pomocí různých technických indikátorů.

Technická analýza vypadá velmi atraktivně pro ty analytiky, investory a studenty, kteří teprve začínají studovat problematiku investování. Je snadné uvěřit, že cenové formace se pravidelně opakují nebo že technické indikátory jsou schopny prognózovat budoucí trend. Na druhé straně jsou především teoretičtí ekonomové (a i velká část praktiků) velmi skeptičtí k využitelnosti technické analýzy. Jejich skeptický pohled na technickou analýzu vyplývá z následujících důvodů: 1. empirické studie ve vyspělých státech nepotvrdily, že by používání technické ana

lýzy umožňovalo dosahovat nadprůměrných výsledků; 2. ekonomové hlavního směru moderní fi nanční ekonomie se domnívají, že akciové

trhy se chovají poměrně efektivně, což vylučuje trendové chování akciových kur

sů. Přitom je technická analýza založena právě na existenci trendů; 3. existují nejednotné výklady jednotlivých indikátorů. Rovněž původní teorie Dowa

je interpretována jednotlivými analytiky často odlišným způsobem; 4. neexistují žádné exaktní důvody pro opakování historických formací kursového

průběhu v budoucnosti.

Pokud se technická analýza ve vyspělých státech používá, pak pouze jako doplněk k analýze fundamentální, poněvadž nemůže vyřešit základní investiční problém: výběr jednotlivých akcií. Ten provádějí analytici na základě fundamentální analýzy. Technická analýza pak obvykle slouží k načasování obchodů.

Technická analýza může být více využitelná na trzích, které vykazují neefektivní chování. Na těchto trzích dochází k pomalému vstřebávání nových informací. Na druhé straně na takovýchto trzích může bránit širšímu využití technické analýzy nedostatečná časová řada tržních kursů, objemů obchodů a malá zkušenost analytiků se správnou interpretací jednotlivých grafi ckých metod a technických indikátorů. Teorie efektivních trhů V předchozích částech textu jsme vysvětlili fundamentální a technický přístup při výběru jednotlivých akcií. Nyní nám zůstává vysvětlit chování akciových kursů z pohledu hlavního směru fi nanční ekonomie, který je reprezentován takovými osobnostmi, jako jsou Fama, Miller, Modigliani, Sharpe nebo Francis. Hlavní směr fi nanční ekonomie se domnívá, že akciové trhy se chovají efektivně. Dosahování nadprůměrných výnosů prostřednictvím technické analýzy posuzují velmi skepticky a využitelnost fundamentální analýzy vidí jako omezenou.

Kdykoli jsme začátečníkům přednášeli o efektivních trzích, vždy panovalo mezi posluchači obrovské zděšení, když se dozvěděli, že akciové kursy „konají náhodnou procházku“. Teorie efektivních trhů se stala dokonce předmětem zesměšňování ze strany praktických analytiků, když většina odmítala přijmout myšlenku, že akciové kursy se chovají náhodně. A právě tato skutečnost – analytici stále věří ve vyhledá

wwww.mgmtpress.cz


Teorie a praxe investování

167

vání nadhodnocených či podhodnocených titulů – přispívá k efektivnímu chování akciových trhů.

Co jsou efektivní trhy? Jak se efektivnost projevuje? Jaké jsou formy efektivnosti? Je teorie efektivních trhů pouhou teorií, nebo skutečností? Na všechny tyto otázky se pokusíme dát odpověď v následujícím textu. Teorie efektivních trhů předpokládá, že akciové kursy jsou ovlivňovány očekávanými zisky, dividendami, rizikem a dalšími kursotvornými informacemi. Za efektivní je považován takový trh, který velmi rychle absorbuje nové informace. V situaci, kdy jsou všechny kursotvorné informace absorbovány akciovým kursem, nedochází k diskrepanci mezi vnitřní hodnotou a akciovým kursem. Tržní cena akcií na trhu představuje objektivní hodnotu, akcie jsou správně oceněny a na trhu nelze najít podhodnocené nebo nadhodnocené tituly. Termín efektivní se tedy používá ve smyslu efektivního zpracování nových informací.

Pro efektivní chování akciových trhů musí být splněny tyto předpoklady: 1. Na akciovém trhu participuje velké množství racionálních investorů, kteří neu

stále analyzují, ohodnocují a obchodují. Ani jeden z účastníků trhu nemůže sám

ovlivnit cenu. 2. Investoři mají k dispozici dostatek levných, aktuálních a pravdivých informací,

přičemž každý účastník trhu získává nové informace zhruba ve stejnou dobu. 3. Investoři reagují rychle a přesně na nové informace. 4. Obchody na akciovém trhu jsou spojeny s nízkými transakčními náklady. Neexis

tují žádná obchodní omezení.

Pokud jsou splněny uvedené předpoklady, pak se akciové trhy chovají efektivně. Uveďme základní defi niční charakteristiky efektivního chování. 1. Akciové kursy velmi rychle a přesně absorbují nové kursotvorné informace. Exis

tuje minimální zpoždění při vstřebávání nových informací. Nová informace je

bezprostředně promítnuta v nové rovnovážné ceně. Pokud akciové kursy nejsou

schopné rychle a přesně absorbovat nové informace, pak označujeme takovýto trh

za neefektivní. Reakci akciových kursů na novou informaci na efektivním a ne

efektivním trhu znázorňuje obrázek 6.6.

Obr. 6.6 Chování akciových kursů na efektivním a neefektivním trhu

–2 –1 0 1 2 3 4

15

14

13

12

11

10

okamžitá reakce

opožděná reakce

nadměrná reakce

Tržní cena (USD)

wwww.mgmtpress.cz


Centrální banka

225

9.4 Nástroje měnové politiky Centrální banky se prostřednictvím regulace měnové báze, úrokových sazeb, popř. měnového kursu snaží plnit stanovené cíle, mezi které vždy patří podpora cenové stability.

Na začátku celého procesu jsou nástroje. Protože ucelený teoretický výklad měno

vé politiky je obsažen v V. části publikace, zaměříme se pouze na ovlivňování měnové báze a krátkodobé úrokové míry. Dopady na jiné veličiny ponecháme až na výjimky stranou pozornosti. Při popisu budeme vycházet z předpokladu samostatnosti centrální banky při volbě nástrojů.

Pozornost věnovaná měnové bázi a krátkodobé úrokové míře je spojena s tím, že

Tab. 9.2 Bezhotovostní změny v bilanci centrální banky

Změna bilanční položky Souběžná změna Bilanční suma

Transakce v domácí měně

Poskytování úvěrů obchodním bankám (A) Růst rezerv bank Zvýšení

Splácení úvěrů obchodními bankami (A) Pokles rezerv bank Snížení

Nákupy cizích cenných papírů od obchodních bank (A) Růst rezerv bank Zvýšení

Prodeje cizích cenných papírů obchodním bankám (A) Pokles rezerv bank Snížení

Prodeje vlastních cenných papírů obchodním bankám

(DP)

Pokles rezerv bank Žádná změna

Nákupy vlastních cenných papírů od obchodních bank

(DP)

Růst rezerv bank Žádná změna

Poskytnutí úvěru nebankovnímu subjektu, NBS (A) Růst závazků vůči NBS (DP)* Zvýšení

Zvýšení kapitálu přídělem ze zisku (DP) Pokles zisku centrální banky Žádná změna

Zvýšení kapitálu přídělem ze státního rozpočtu (DP) Pokles závazků vůči státu (DP) Žádná změna

Transakce v domácí a zahraniční měně

Nákupy zahraničních měn od obchodních bank (A) Růst rezerv bank Zvýšení

Prodeje zahraničních měn obchodním bankám (A) Pokles rezerv bank Snížení

Devizové transakce se státem za domácí měnu (A) Změna závazků vůči státu (DP) Změna

Transakce v zahraničních měnách

Nákupy cenných papírů od zahraničních subjektů (A) Pokles jiných aktiv v DER Žádná změna

Prodeje vlastních cenných papírů zahr. subjektům (DP) Růst DER Zvýšení

Nákupy zlata na mezinárodních trzích (A) Pokles DER Žádná změna

Prodeje zlata na mezinárodních trzích (A) Růst DER Žádná změna * Pokud by nebankovní subjekt měl účet pouze u obchodní banky, zvýšily by se její rezervy. Pozn.: A ... položka na aktivech; DP ... položka na „dalších pasivech“; DER ... devizové rezervy.

wwww.mgmtpress.cz


Centrální banka

227

ných papírů mezi centrální bankou a dalšími bankami. Kromě státních cenných papírů, nejčastěji krátkodobých pokladničních poukázek, může centrální banka obchodovat s vlastními cennými papíry. V některých ekonomikách se obchoduje i s jinými krátkodobými cennými papíry. Ve všech případech jde o vysoce kvalitní a krátkodobé cenné papíry dluhového typu. Operace na volném trhu, měnová báze a krátkodobá úroková míra Bezhotovostní charakter operací na volném trhu znamená, že se mění rezervy bank. Protože se nemění oběživo, změny rezerv bank se ve stejném směru i rozsahu projeví v měnové bázi. Nákupy cenných papírů centrální bankou od bank za jinak stejných okolností zvyšují rezervy bank a měnovou bázi, zatímco prodeje rezervy bank a měnovou bázi snižují.

Změny rezerv bank se zprostředkovaně projeví ve změnách krátkodobé úrokové míry. Centrální banka ale může krátkodobou úrokovou míru pomocí operací na volném trhu ovlivňovat bezprostředně, a to vyhlášením úrokových podmínek nákupů či prodejů cenných papírů. Za těchto okolností se snižuje přesnost určení dopadu na rezervy bank, resp. měnovou bázi. Centrální banka si proto musí určit preference.

Je-li hlavním cílem přesná změna měnové báze, centrální banka se bude snažit prodat či koupit stanovený objem cenných papírů bez ohledu na výsledné úrokové sazby (ceny) obchodů. Chce-li centrální banka operacemi na volném trhu ovlivnit krátkodobou úrokovou míru, předem stanoví úrokové sazby, resp. ceny cenných papírů. Za tyto ceny se jí však nemusí podařit realizovat zamýšlený objem transakcí, a nemá tak pod dokonalou kontrolou změnu měnové báze.

Při zaměření se na měnovou bázi lze operace na volném trhu členit na aktivní a vynucené. Aktivní jsou prováděny s cílem změnit měnovou bázi, vynucenými centrální banka kompenzuje vliv jiných faktorů na měnovou bázi. Například kursové intervence (viz níže) mohou mít centrální bankou nezamýšlený dopad na měnovou bázi a k návratu na původní úroveň je banka „nucena“ použít operace na volném trhu. Dalším z důvodů vynucených operací může být snaha o stabilizaci cen státních cenných papírů. Přímé operace, repo operace a switch operace Operace na volném trhu mohou být prováděny třemi základními způsoby. Přímé operace představují nákup nebo prodej cenných papírů.

Repo operace jsou kombinací dvou protisměrných transakcí. Při prostých repo operacích centrální banka prodává státní nebo vlastní cenné papíry s tím, že je po určité době zpětně nakoupí. Reverzní repo operace představují nákupy cenných papírů centrální bankou s budoucím zpětným prodejem. Je zřejmé, že repo operace vedou pouze k dočasné změně měnové báze. Termín zpětné transakce u obou druhů repo operací je předem stanoven. U termínovaných repo operací proběhne zpětná transakce přesně ve stanoveném termínu, při netermínovaných repo operacích mají banky možnost provést s centrální bankou zpětnou transakci kdykoli do stanoveného termínu. Repo operace se také mohou používat pro regulaci krátkodobé úrokové

wwww.mgmtpress.cz


Nabídka peněz

295

Ta to rov ni ce vy jad řu je zá vis lost pří růst ku na bíd ky pe něz na pří růst ku mě no vé bá ze

a uka zu je mož nost ovliv ně ní pe něž ní zá so by postřednictvím re gu la ce mě no vé bá ze.

1 + k

MC

+ k

TD

Výraz

nazýváme peněžním multiplikátorem peněžní

r

DD

+ r

TD

. k

TD

+ k

MC

+ r

ER

nabídky M2 a budeme ho značit m

2

.

12.5 Či ni te le ovliv ňu jí cí pří růs tek na bíd ky pe něz

Z rov ni ce (12.6) je pa tr né, že na bíd ka pe něz vy jád ře ná ve for mě agre gá tu M1 je ovliv

ně na mě no vou bá zí MB a multipli ká to rem m

1

. Po dob ně z rov ni ce (12.7) ply ne, že

na bíd ka pe něz M2 je ovliv ně na mě no vou bází MB a multipli ká to rem m

2

.

Či ni te le ovliv ňu jí cí mě no vou bá zi

Mě no vá bá ze MB, přes ně ji ře če no je jí slož ka re zer vy bank RB, je pří mo ovlivňo vá na

roz hod nu tím cent rál ní ban ky o hod no tě ná ku pu a pro de je cen ných pa pí rů. Me cha

nis mus to ho to ná stro je byl již vy svět len v subkapitole 12.2. V té to subkapitole jsme

rov něž uká za li, že re zer vy a te dy i mě no vou bázi lze ovliv nit úvě ry poskytnu tý mi

cent rál ní ban kou ban kám ko merč ním. Roz sah po skyt nu tých úvě rů teo re tic ky zá vi sí

na po ptáv ce ko merč ních bank po těch to úvě rech. Zvy šo vá ní úro ko vé mí ry na ty to

úvě ry ome zí po ptáv ku ko merč ních bank po úvě rech a sni žo vá ní tu to po ptáv ku roz ší ří.

V pra xi mu sí me mít na pa mě ti, že na stá va jí si tua ce, kdy ani vel mi níz ké úro ko vé mí

ry na úvě ry po sky to va né cent rál ní ban kou nepři mě jí ko merč ní ban ky, aby ty to úvě ry

po ža do va ly. Sta ne se tak teh dy, když ko merč ní ban ky z ně ja kých dů vo dů ne ma jí zá

jem na po sky to vá ní svých úvě rů ne bankovním sub jek tům (např. kvůli vel ké mu ri zi ku

je jich ná vrat nos ti).

Či ni te le ovliv ňu jí cí multipli ká tory m

1

a m

2

Oba multipli ká to ry se li ší pou ze o ve li či nu k

TD

v či ta te li multipli ká to ru m

2

, tak že

ana lý za zá vis los ti na jed not li vých pa ra met rech u obou multipli ká to rů po skyt ne stej

né vý sled ky. Po hle dem na oba vý ra zy zjis tí me, že oba multipli ká to ry jsou kle sa jí cí

v mí rách po vin ných mi ni mál ních re zerv na běž ná a termí no va ná de po zi ta (r

DD

, r

TD

)

a dob ro vol ných re zerv (r

ER

). Multipli ká to ry m

1

a m

2

kle sa jí s ros tou cím pa ra met rem

k

MC

, po kud r

DD

, r

TD

a r

ER

jsou ma lá čís la. To to tvr ze ní do ká že me na pří klad tím, že

multipli ká to ry zde ri vu je me po dle k

MC

a zjis tí me, zda de ri va ce je zá por ná. Multipli

ká tor m

1

kle sá s ros tou cím k

TD

, pro to že k

TD

je ve jme no va te li. Multipli ká tor m

2

ros

te za určitých podmínek s ros tou cím k

TD

, o čemž se pře svěd čí me zde ri vo vá ním m

2

po dle k

TD

.

Pa ra met ry r

DD

, r

TD

jsou ur če ny roz hod nu tím cent rál ní ban ky. Po měr obě ži va k běž

ným vkla dům (k

MC

), po měr termí no va ných vkla dů k běž ným vkla dům (k

TD

) a dob

ro vol né re zer vy (r

ER

) jsou be ha vio rál ní pa ra met ry, kte ré zá vi sejí na dal ších či ni -

te lích.

wwww.mgmtpress.cz


MĚNOVÁ TEORIE A POLITIKA

296

Či ni te le ovliv ňu jí cí po měr obě živa k běžným vkla dům

Po měr obě ži va k běž ným vkla dům k

MC

ovliv ňu je řa da okol nos tí. Růst tech no lo gic

ké úrov ně bezho to vostní ho obě hu pe něz sni žu je pa ra metr k

MC

, pro to že eko no mic ké

sub jek ty pre fe ru jí bezho to vostní oběh a te dy ome zu jí ho to vos t ve pro spěch běž ných

vkla dů. Dal ším či ni te lem ovlivňu jí cím ten to pa ra metr je oče ká vá ní de pre se. V de pre

si je zpra vid la ohro že na likvi di ta bank, a pro to eko no mic ké sub jek ty dá va jí před nost

ho to vos ti, což zvy šu je pa ra metr k

MC

.

Či ni te le ovliv ňu jí cí po měr termí no va ných vkla dů k běžným vkla dům

Ta ko vým či ni te lem je pře de vším úro ko vá mí ra na termí no va né vkla dy. Je jí růst zvy

šu je pa ra metr k

TD

, pro to že eko no mic ké sub jek ty pre fe ru jí termí no va né vkla dy na

úkor ho to vos ti a běž ných vkla dů. Dal ším dů le ži tým či ni te lem ovli vňují cím po měr

termí no va ných vkla dů k běž ným vkla dům je oče ká vá ní de pre se. Při oče ká vá ní de

pre se po měr termí no va ných vkla dů k běž ným vkla dům (k

TD

) kle sá, pro to že sub jek ty

ma jí oba vu z po tí ží ko merč ních bank. Jak mi le je ohro že na likvi di ta ko merč ních bank,

sub jek ty vy bí ra jí běž né vkla dy, termí no va né však vy brat ne mo hou. Z to ho to dů vo du

eko no mic ké sub jek ty v ob do bí oče ká vá ní de pre se ma jí vět ší averzi k termí no va ným

vkla dům než k vkladům běž ným, a v dů sled ku to ho k

TD

kle sá.

Či ni te le ovliv ňu jí cí mí ru dob ro vol ných re zerv

Mí ra dob ro vol ných re zerv r

ER

je ovliv ně na pře de vším trž ní úro ko vou mí rou. Jest li že

ros te trž ní úro ko vá mí ra, ko merč ní ban ky ome zu jí své dob ro vol né re zer vy ve pro

spěch po sky to vá ní úvě rů, kte ré dí ky ros tou cí úro ko vé mí ře po sky tu jí vět ší vý nos. Na

dru hé stra ně, po kles trž ní úro ko vé mí ry ve de ko merč ní ban ky k ome ze nému po sky

to vá ní ze jmé na ri zi ko vějších úvě rů. V dů sled ku to ho vzros tou dob ro vol né re zer vy

ko merč ních bank.

Oče ká vá ní de pre se ve de ko merč ní ban ky k opa tr nos ti při po sky to vá ní úvě rů, což

zna me ná, že se zvět ší dob ro vol né re zer vy bank a te dy i je jich mí ra, po kud ovšem

ostat ní ve li či ny zů sta nou ne měn né.

Vliv tržní úro ko vé mí ry na pe něžní na bíd ku

Růst trž ní úro ko vé mí ry způ so bí, jak by lo ře če no, po kles mí ry dob ro vol ných re zerv

a po kles mí ry dob ro vol ných re zerv způ so bí vzrůst multipli ká to ru a vzrůst multipli

káto ru je pří či nou vzrůs tu pe něž ní na bíd ky M1 a M2. Te dy pe něž ní na bíd ka ros te

s růs tem úro ko vé mí ry. Ně kte ré eko no mic ké teo rie, zejména moneta ris té, vy chá ze jí

z to ho, že cit li vost pe něž ní na bíd ky na trž ní úro ko vou mí ru je ma lá, pro to tu to zá vis

lost za nedbá va jí.

wwww.mgmtpress.cz


MEZINÁRODNÍ FINANCE 366 mů kom pen zo ván im por tem pří mých in ves tic. Na podporu tohoto přístupu lze uvést i skutečnost, že česká koruna od roku 1993 systematicky posiluje, přestože běžný účet je trvale defi citní. S tím to ná zo rem lze sou hla sit pou ze čás teč ně, ne boť do voz pří mých in ves tic mů že být v bu douc nu spo jen s trans fe rem zis ků a dů cho dů do za hrani čí, čímž se pro blé my s de fi ci ty běž né bi lan ce dá le pro hlou bí. Po zi tiv ní dy na mic ké účin ky na pla teb ní bi lan ci mo hou mít ze jmé na in ves ti ce, kte ré v bu douc nu za jis tí zvý še ní ex port ní vý kon nos ti ze mě (popř. sní ží do voz ní ná roč nost eko no mi ky). Cel ko vé sal do pla teb ní bi lan ce, devizové rezervy a devizové intervence

NX + NI + NT + NCF = – ΔFR

Cel ko vé sal do pla teb ní bi lan ce předpokládá pře sun investic, resp. ka pi tá lových operací na le vou stra nu rov ni ce me zi po lož ky nad ča rou. De vi zo vé re zervy cent rál ní ban ky jsou jedinou položkou na pra vé stra ně rov ni ce (tzn. pod ča rou). Cel ko vé sal do pla teb ní bi lan ce („ove rall ba lance“) je sal do s nej star ší his to rií, ale z dneš ní ho pohle du rov něž s nejproble ma tičtější vy po ví da cí schop nos tí. Pod zdánlivě rovnovážným nulovým saldem se to tiž v I. okru hu mů že například skrý vat de fi cit výkonové bilance kompenzo va ný čis tým do vo zem krát ko do bé ho zápůjčního ka pi tá lu. Ji ný mi slo vy ře če no, de vi zo vé re zer vy se ne mě ní, ale za hra nič ní za dlu že ní ze mě ros te. Je te dy zřej mé, že nu lo vé sal do cel ko vé pla teb ní bi lan ce zda le ka ne za ru ču je rov no váž ný stav pla teb ní bi lan ce, kte rý mů že pří sluš ná ze mě dlou ho do bě udr žo vat bez vý raz něj ších změn ve vý vo ji jed not li vých po lo žek platební bilance.

Z pohledu měnové politiky neplatí ani jednoduché pravidlo, že změna devizových rezerv se rovná změně měnové báze centrální banky. Ta to bilanční vaz ba je přímá pou ze v pří pa dech, kdy se de vi zo vé re zer vy mě ní z ti tu lu de vi zo vých in ter ven cí. Pokud se však de vi zo vé re zer vy mě ní z ji ných pří čin (např. když si cent rál ní ban ka půjču je v za hra ni čí, ne bo na opak splá cí své za hra nič ní úvě ry), pak je změ na de vi zo vých re zerv mě no vě ne utrál ní. 15.2 Fak to ry ovliv ňu jí cí po hyb mě no vé ho kur su Mě no vý kurs je ved le úro ko vé mí ry ce nou, kte rá ovliv ňu je roz ho do va cí pro ce sy nejšir ší ho okru hu eko no mic kých sub jek tů. Za tím co ce ny jed not li vých ko mo dit ob vyk le ovliv ňu jí cho vá ní re la tiv ně úz ké sku pi ny sub jek tů, mě no vý kurs pů so bí v ote vře né eko no mi ce pří mo ne bo ne pří mo na efek tiv nost prak tic ky všech ob chod ních a ka pi tálo vých ope ra cí.

Změ na kur su mů že rov něž vý znam ně ovliv nit i vý ši bo hat ství jed not li vých subjek tů, ne boť část to ho to bo hat ství je ob vyk le de no mi no vá na v za hra nič ních mě nách. Oče ká va né zhod no ce ní ne bo zne hod no ce ní do má cí mě ny pro to bez prostřed ně ovlivňu je mě no vou di ver zi fi ka ci aktiv v portfo liích do mác nos tí a fi rem.

Z uve de ných dů vo dů je mě no vý kurs jed nou z nej ostře ji sle do va ných eko no mických ve li čin. O je ho bu dou cí vý voj se ne za jí ma jí pou ze vý rob ní fi r my a in sti tu cio

wwww.mgmtpress.cz


Měnový kurs a kursová politika

367

nál ní investo ři, ale rov něž i jed not li vé do mác nos ti. Prognó zo vá ním vý vo je kur su se za bý vá ce lá řa da spe cia li zo va ných pro gnos tic kých in sti tu cí, ob chod ních bank a univer zit ních pra co višť. V té to subkapitole se pro to bu de me re la tiv ně po drob ně za bý vat mož nost mi prognó zo vá ní je ho po hy bů po mo cí tzv. fun da men tál ní ana lý zy. Po zor nost bu de po stup ně sou stře dě na na zá klad ní mak ro eko no mic ké ve li či ny, s je jichž vý vo jem jed not li vé teo rie spo ju jí po hy by kur su. Jde o vliv vývoje platební bilance, ce no vých hla din a úrokových sazeb. Saldo platební bilance a měnový kurs Pre dikci bu dou cí ho po hy bu mě no vé ho kur su eko no mo vé ob vyk le za čí na jí ana lý zou vý vo je sal da pla teb ní bi lan ce. Vý znam vý vo je sal da pla teb ní bi lan ce pro po hyb měno vé ho kur su lze vtěs nat do dvou zá klad ních po uček tzv. teo rie pla teb ní bi lan ce.

Při ak tiv ním saldu pla teb ní bi lan ce, kdy jsou de vi zo vá inka sa vět ší než de vi zo vé úhra dy, do jde k pře vi su de vi zo vé na bíd ky nad de vi zo vou po ptáv kou. Ná sled kem tohoto se do má cí mě na zhod no tí. Na opak, při pasiv ním saldu pla teb ní bi lan ce, kdy jsou de vi zo vé úhra dy vět ší než de vi zo vá inka sa, do jde k pře vi su de vi zo vé po ptáv ky nad de vi zo vou na bíd kou. V dů sled ku toho se do má cí mě na zne hod no tí.

Teo rii pla teb ní bi lan ce si vcel ku dob ře mů že me vy svět lit po mo cí tra dič ní na bíd kové a poptávko vé ana lý zy. Z ana lý zy pla teb ní bi lan ce již ví me, že de vi zo vá na bíd ka je tvo ře na kre dit ní mi ope ra ce mi – ex por tem zbo ží a slu žeb, im por tem dů cho dů, transferů a ka pi tá lu a sní že ním de vi zo vých re zerv cent rál ní ban ky, za tím co de vi zo vá po ptávka je na opak vy vo lá vá na de betní mi ope ra ce mi – im por tem zbo ží a slu žeb, ex por tem dů cho dů, transfe rů a ka pi tá lu a zvy šo vá ním de vi zo vých re zerv cent rál ní ban ky.

Na obrázku 15.1 mů že me vi dět, že zvý še ní ně kte ré z kre dit ních po lo žek nám posou vá křiv ku de vi zo vé na bíd ky z S

1

do S

2

, při čemž do má cí mě na se nám v sou la du

s teo rií pla teb ní bi lan ce zhod no cu je z ER

1

do ER

2

. Zpět ný po sun na bíd ko vé křiv ky

na stá vá, po kud do jde k po kle su ně kte ré z kre dit ních po lo žek.

Na ob ráz ku mů že me rov něž vi dět, že zvý še ní de vi zo vé po ptáv ky v dů sled ku zvýše ní ně kte ré z de betních po lo žek nám po sou vá křiv ku de vi zo vé po ptáv ky z D

1

do D

2

,

při čemž kurs do má cí mě ny se nám v sou la du s teo rií pla teb ní bi lan ce zne hod no cu je z ER

1

do ER

3

. Zpět ný po sun poptávko vé křiv ky na stá vá, po kud do jde k po kle su ně

kte ré z de betních po lo žek. Prá ce kurso vé ho ana ly ti ka s teo rií pla teb ní bi lan ce Kri ti ka teo rie pla teb ní bi lan ce čas to po uka zu je na sku teč nost, že empi ric ká zkou má ní nepro ká za la pří liš těs né vzta hy me zi vý vo jem jed not li vých sald pla teb ní bi lan ce a pohy bem mě no vé ho kur su. Kde hle dat pří či ny?

Platební bilance nezachycuje pouze uskutečněná devizová inkasa a provedené devizové úhrady, jak jsme pro zjednodušení předpokládali v předcházející části. Její součástí je i změna zahraničních pohledávek a závazků a dále i ostatní majetkové pohyby mezi devizovými tuzemci a cizozemci (tab. 15.4). Zvo lí me-li si například za zá klad ana lý zy sal do běž né bi lan ce, ne zna me ná to ješ tě, že pasivní saldo skutečně od

wwww.mgmtpress.cz


417

Rejstřík ab so lut ní úvě ro vé limity 238 ab so lut ní ver ze pa ri ty kup ní sí ly 370–372 adaptivní oče ká vá ní 355 agre gátní ce no vá hla di na 13 agre gátní na bíd ka 304–306, 365 agre gátní po ptáv ka 302–304 agregátní výstup 17 akcie 151 akciová dividenda 152 akciová společnost 151 akreditiv 111–112 ak tiv ní ope ra ce na vol ném tr hu 227 ame ric ká opce 180, 398 ar bit ráž 177, 398–401 asy met rie in for ma cí 264–265 audit bank 248 aukce 228 au to ma tic ké facility 232–233 avalový úvěr 103 Banca d’Italia 214 Bank of England 214, 215 banka – funkce 87 banka – vymezení 86 ban ka bank 216 ban ka stá tu (vlá dy) 216–217 ban kov ky centrální banky 28–29 bankovní dluhové cenné papíry 107 ban kov ní li cen ce 248–249 bankovní produkt 97 bankovní rizika 95–97 bankovní systém 88 bankovní záruka 102 Basel II a III – viz přiměřenost kapitálu Basilejský výbor bankovního dohledu 250 bazický swap 184 beta faktor 199 bezho to vostní pe ní ze 17, 29–30, 34–35 bezriziková aktiva 196 bezriziková úroková míra 63 bezriziková výnosová míra 147 běžné vklady 34–35, 106

běž ný diskontní úvěr 230

běž ný účet pla teb ní bi lan ce 365–366

běžný výnos 173

bilance banky 89–94

bi lan ce cent rál ní ban ky 219–223, 338–339

bi lan ce transfe rů 361

bi lan ce vý ko nů 365

bi lan ce výnosů (dů cho dů) 361

bilanční modely 164

bimetalismus 21

blokové obchody 209

bo hat ství 344

bohatství 141

bretton-woodský měnový sys tém 380

bro ker 123, 391

bu dou cí hod no ta pe něz 61

Burza cenných papírů Praha, a. s. 207

burza 201, 203

burzovní deriváty

burzovní systém

burzovní systém 204

Cambridgeská rovnice 274

cap 177

cenné papíry 149

ce no vá hla di na 297, 302, 314

cent ra li za ce emi se ban ko vek 28–29

cent rál ní ban ka 335–316

Centrální depozitář cenných papírů, a. s. 209

cí le mě no vé po li ti ky 322–325

cí lo vá ní in fl a ce 243, 245–246, 325, 345–356

clea ringo vá ústřed na 396

clearingový dům 179

collar 177

collateralized debt obligations 81

crawling peg (band) 345, 383

currency board – viz měnová rada

časová hodnota opce 183

časová hodnota peněz 61

časová struktura úrokových měr 63

ča so vá zpož dě ní v mě no vé



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2019 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist