načítání...


menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Pedagogika -- 2., aktualizované a rozšířené vydání – Dagmar Šafránková

Pedagogika -- 2., aktualizované a rozšířené vydání

Elektronická kniha: Pedagogika
Autor: Dagmar Šafránková
Podnázev: 2., aktualizované a rozšířené vydání

Kniha je určena především studentům středoškolského pedagogického vzdělávání, studujícím učitelství na pedagogických i jiných fakultách, ale také začínajícím učitelům, vychovatelům a všem ostatním, kteří mají touhu po vědění a zajímá je ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  339
+
-
11,3
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma ELEKTRONICKÁ
KNIHA

hodnoceni - 71.2%hodnoceni - 71.2%hodnoceni - 71.2%hodnoceni - 71.2%hodnoceni - 71.2% 90%   celkové hodnocení
1 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Grada
Dostupné formáty
ke stažení:
EPUB, MOBI, PDF
Zabezpečení proti tisku a kopírování: ano
Médium: e-book
Rok vydání: 2019
Počet stran: 368
Rozměr: 21 cm
Úprava: ilustrace, portréty
Vydání: 2., aktualizované a rozšířené vydání
Skupina třídění: Výchova a vzdělávání
Učební osnovy. Vyučovací předměty. Učebnice
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-247-5511-3
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Kniha je určena především studentům středoškolského pedagogického vzdělávání, studujícím učitelství na pedagogických i jiných fakultách, ale také začínajícím učitelům, vychovatelům a všem ostatním, kteří mají touhu po vědění a zajímá je putování pedagogickou teorií a praxí. Druhé vydání knihy reaguje na současné proměny výchovy a vzdělávání v souvislosti s koncepty Průmysl 4.0 a Práce 4.0. Do textu jsou zařazeny nové informace a úkoly, které potvrzují nezbytnost změn v tomto ohledu.

Popis nakladatele

Publikace slouží k základní orientaci v pedagogice jako moderní vědě. Je koncipována jako učebnice základů pedagogiky a didaktiky s úvodem do sociální pedagogiky, pedagogického výzkumu a diagnostiky žáka. Poskytuje nové pohledy na výchovu a vzdělávání a otevírá prostor k rozvoji samostatného pedagogického uvažování.

 

Základním cílem učebnice je především podporovat tvořivost a prostřednictvím variabilních úkolů a otázek umožnit reflexi vlastního učení. Nejde tedy o pouhé zvládnutí teorie poznání z oblasti výchovy a vzdělávání, ale především o hledání jeho smyslu a vývoje v různých kontextech. Naučíte se:

 

porozumět pedagogice jako vědě o člověku

pochopit proměny pedagogiky v 21. století s ohledem na digitalizaci vzdělávání a okolního světa

používat kritické myšlení při hodnocení změn, inovací a situací v pedagogickém procesu

 

Druhé vydání knihy reaguje na současné proměny výchovy a vzdělávání v souvislosti s koncepty Průmysl 4.0 a Práce 4.0. Do textu jsou zařazeny nové informace a úkoly, které potvrzují nezbytnost změn v tomto ohledu.
 

Kniha je určena především studentům středoškolského pedagogického vzdělávání a studujícím učitelství na pedagogických i jiných fakultách, ale také začínajícím učitelům, vychovatelům a všem ostatním, kteří mají touhu po vědění a zajímá je putování pedagogickou teorií a praxí.

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Dagmar Šafránková - další tituly autora:
Pedagogika -- 2., aktualizované a rozšířené vydání Pedagogika
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

PEDAGOGIKA

Pedagogika

2., AKTUALIZOVANÉ A ROZŠÍŘENÉ VYDÁNÍ

DAGMAR ŠAFRÁNKOVÁ


Poděkování patří především mému synovi MUDr. Martinu Čábalovi

za nezištnou pomoc a zpracování obrazových komponent v publikaci.

Dále děkuji redakci nakladatelství Grada Publishing, a.s.,

paní šéf r edaktorce Mgr. Gabriele Plickové

a redaktorkám PhDr. Daně Pokorné a PhDr. Jaroslavě Hájkové,

za trpělivou a vstřícnou spolupráci.

Děkuji též milému kolegovi PhDr. Josefu Levému, jeho žákům

a Mgr. Lence Rapantové za obrazový podklad pro obálku této publikace.

KATALOGIZACE V KNIZE - NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR

Šafránková, Dagmar, 1963-

Pedagogika / Dagmar Šafránková. -- 2., aktualizované a rozšířené vydání.

-- Praha : Grada, 2019. -- 1 online zdroj

Částečně souběžný anglický text

Obsahuje bibliografie a rejstřík

ISBN 978-80-271-1189-3 (online ; pdf )

* 37.01 * 37.012 * 37.013.77 * 37.013.42 * (075)

– pedagogika

– pedagogický výzkum

– pedagogická diagnostika

– sociální pedagogika

– učebnice

37 - Výchova a vzdělávání [22]

37.016 - Učební osnovy. Vyučovací předměty. Učebnice [22]


PEDAGOGIKA

Pedagogika

2., AKTUALIZOVANÉ A ROZŠÍŘENÉ VYDÁNÍ

DAGMAR ŠAFRÁNKOVÁ


Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy

Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy

nesmí být reprodukována ani šířena v papírové, elektronické či jiné podobě

bez předchozího písemného souhlasu nakladatele. Neoprávněné užití této

knihy bude trestně stíháno. Vydání odborné knihy schválila vědecká redakce nakladatelství Grada Publishing, a.s. PhDr. Dagmar Šafránková (Čábalová), Ph.D. PEDAGOGIKA 2., aktualizované a rozšířené vydání Vydala Grada Publishing, a.s. U Průhonu 22, 170 00 Praha 7 tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400 www.grada.cz jako svou 7411. publikaci Recenzoval: prof. PhDr. Zdeněk Kolář, DrSc. Ilustrace: MUDr. Martin Čábal a archiv autorky Odpovědná redaktorka PhDr. Jaroslava Hájková Sazba a zlom Milan Vokál Zpracování obálky Antonín Plicka Počet stran 368 2. vydání, 2019 Vytiskly Tiskárny Havlíčkův Brod, a.s. © Grada Publishing, a.s., 2019 Cover Photo © Josef Levý, Lenka Rapantová, 2019 ISBN 978-80-271-1190-9 (ePub) ISBN 978-80-271-1189-3 (pdf ) ISBN 978-80-247-5511-3 (print)

——————————————— 5 ———

Obsah

Obsah

Předmluva 9

1. Pedagogika jako věda o člověku 13

Úvod 13 1.1 Znaky pedagogiky jako vědy 14 1.2 Historický kontext vývoje pedagogiky jako vědy 15 1.3 Předmět pedagogiky 27 1.4 Struktura pedagogických disciplín 29 1.5 Základní pedagogické kategorie 35

Závěr a shrnutí 41

Použitá a doporučená literatura 42

2. Výchova jako cesta k porozumění sobě a druhým 44

Úvod 44 2.1 Základní východiska výchovy 46

2.1.1 Historická východiska a výchova 46

2.1.2 Vybraná filozofická východiska a výchova 47

2.1.3 Další východiska výchovy 49 2.2 Výchova a její procesuální pojetí 53

2.2.1 Výchovný proces a jeho systém 54

2.2.2 Cíle výchovy 55

2.2.3 Podmínky výchovy 59

2.2.4 Prostředky výchovy 61

2.2.5 Výsledky výchovy 62 2.3 Pojetí subjektu a objektu ve výchově a způsob výchovy 64 2.4 Výchova jako proces humanizace člověka 69 2.5 Výchova na prahu třetího tisíciletí 74

2.5.1 Výchova a její perspektivy v digitalizované

společnosti 80


——— 6 ———————————————

Závěr a shrnutí 86

Použitá a doporučená literatura 87

3. Inovace a změny ve výchově a vzdělávání 90

Úvod 91 3.1 Inovace ve výchově a vzdělávání 91 3.2 Změny ve vzdělávání a výchově v české škole 94

3.2.1 Kurikulární souvislosti a transformace obsahu

vzdělávání 101

3.3 Výchova a vzdělávání v pojetí vybraných modelů škol 105

3.3.1 Model školy orientovaný na učivo a učitele,

transmisivní model školy 107

3.3.2 Model školy orientovaný na žáka, konstruktivní

model školy 110

3.4 Inkluzivní škola a vzdělávání jako cesta k respektování

odlišností a práv každého dítěte 114

Závěr a shrnutí 120

Použitá a doporučená literatura 122

4. Úvod do pedagogického výzkumu a základy

pedagogicko-psychologické diagnostiky žáka 124 Úvod 125 4.1 Pedagogický výzkum a jeho analýza 126

4.1.1 Typologie pedagogického výzkumu 134 4.2 Výzkumné metody v pedagogickém výzkumu 138

4.2.1 Metoda pozorování 138

4.2.2 Interview (metoda rozhovoru) 143

4.2.3 Metoda dotazníku 147

4.2.4 Další metody pedagogického výzkumu 151 4.3 Pedagogicko-psychologická diagnostika žáka 162

4.3.1 Pedagogicko-psychologická diagnostika

a její průběh 166

4.3.2 Vybrané oblasti pedagogicko-psy cho logické

diagnostiky žáka 170


——————————————— 7 ———

Obsah

4.3.3 Pedagogicko-psychologická diagnostika žáka

a individuálně vzdělávací plán (IVP) 173

Závěr a shrnutí 178

Použitá a doporučená literatura 180

5. Výukový proces a pedagogické projektování 182

Úvod 183 5.1 Výukový proces jako systém prvků a vztahů 183

5.1.1 Kategorie cíle ve výukovém procesu 186

5.1.2 Obsah (učivo) jako činitel výuky 190

5.1.3 Vzájemný vztah učitele a žáků ve výuce 197

5.1.4 Prostředky ve výuce se zaměřením na metody

a formy výuky 204

5.1.5 Proces výuky jako společné objevování 210

5.1.6 Podmínky výuky 222 5.2 Pedagogická evaluace v teorii a praxi výuky

se zaměřením na školní hodnocení 224 5.3 Prostředky a formy školního hodnocení 229

5.3.1 Hodnocení známkou (klasifikace) jako součást

školního hodnocení žáka 231

5.3.2 Slovní hodnocení žáka a jeho význam 232

5.3.3 Sebehodnocení žáka 235

5.3.4 Další formy a prostředky školního hodnocení 238 5.4 Pedagogické projektování v procesu výuky 244

Závěr a shrnutí 248

Použitá a doporučená literatura 250

6. Základní otázky sociální pedagogiky 254

Úvod 255 6.1 Sociální pedagogika jako moderní pedagogická

disciplína 255 6.2 Proces socializace a výchova 262 6.3 Vliv a funkce „prostředí“ ve výchově 266

6.3.1 Přirozená prostředí a výchova 269 ——— 8 ———————————————

6.3.2 Prostředí školy a dalších výchovných zařízení

ve vztahu k výchově 284

6.4 Sociální a pedagogická komunikace a interakce 302

Závěr a shrnutí 308

Použitá a doporučená literatura 310 Závěr 312 Conclusion 314 Přílohy 316 Seznam obrázků a tabulek 351

Seznam obrázků 351

Seznam tabulek 353 Literatura 354 Rejstřík 362

——————————————— 9 ———

Předmluva

Předmluva

„Cit a vůle jsou v člověku vedle rozumu činitelé svéprávní, v nich

jest dán podnět všeho jednání, jich musí dbáti proto v první

řadě promyšlená výchova.“

(F. Drtina, 1925, s. 21)

Vážený čtenáři, publikaci, kterou právě s určitou zvědavostí otevíráte, slouží k základní orientaci v pedagogice jako moderní vědě. Je v pořadí druhým, upraveným a doplněným vydáním a stále zachovává prvotní koncepci knihy jako učebnice základů pedagogiky s  úvodem do sociální pedagogiky a pedagogického výzkumu a diagnostiky žáka. Je určena především studentům středoškolského pedagogického vzdělávání a studujícím učitelství na pedagogických i jiných fakultách, ale také začínajícím učitelům, vychovatelům a všem ostatním, kteří mají touhu po vědění a putování pedagogickou teorií a praxí.

Publikace vychází nejen z  vlastní pedagogické zkušenosti a  studia autorky, ale opírá se o celou řadu kvalitních pedagogických prací soudobých odborníků z oblasti obecné pedagogiky, dějin pedagogiky, obecné didaktiky, pedagogického výzkumu, pedagogické diagnostiky a sociální pedagogiky. Druhé vydání knihy také reaguje na současné proměny výchovy a vzdělávání v souvislosti s Koncepty Průmysl 4.0 a Práce 4.0 tím, že jsou zařazeny nové informace, které diskutují nezbytnost změn v tomto ohledu.

Výchova a  vzdělávání člověka patří mezi nejtěžší úkoly, které kdy byly svěřeny rodičům, pedagogům a vychovatelům. Nestačí nám pouhé vědomí odpovědnosti za výchovu mladého člověka a dalších generací. Je nezbytně nutné velmi dobře poznat hlavní podmínky a důsledky výchovy a vzdělávání, které budou rozvíjet a respektovat každého jedince a jeho potřeby a nestanou se pouhou drezúrou a manipulací v pedago——— 10 ——————————————— gickém procesu. Humanizující a provázející výchova pak bude cestou k sebevýchově člověka a k jeho uplatnění v současné společnosti.

Hlavním cílem učebnice není pouhé operativní zvládnutí teoretického poznání z oblasti výchovy a vzdělávání, ale především hledání jeho smyslu a  vývoje v  různých kontextech, porozumění pedagogice jako vědě o člověku a jejím proměnám v 21. století (i v souvislosti s digitalizací světa práce a vzdělávání), samostatné a kritické hodnocení změn, inovací a situací v pedagogickém procesu. Hlavním smyslem publikace je umožnit čtenáři orientovat se v pedagogických pojmech, procesech a situacích, poukázat na problémy a řešit nedostatky v současné pedagogické praxi s určitou dávkou pedagogického optimismu.

Tato publikace umožňuje čtenářům klást si otázky, vidět nové problémy a objevovat nová řešení ve výchově a vzdělávání. Zároveň otevírá prostor pro praktickou aplikaci teoretického vědění v pedagogické praxi. Současně umožňuje čtenářům hledat a nacházet cestu k sobě samému a  k  druhým lidem v  tomto světě, vytváří předpoklady pro přemýšlení o učiteli jako reflektujícím praktikovi ve výchově a vzdělávání.

Struktura každé kapitoly publikace zahrnuje cíle kapitoly, úvod do tématu, analýzu tématu (hlavní část textu), závěry a  shrnutí. Každá podkapitola je uzavřena otázkami a  úkoly, které umožňují propojení teoretického poznání s pedagogickou praxí. V závěru každé kapitoly je také uvedena použitá a doporučená literatura. Text v učebnici je doplněn obrázky, tabulkami, přílohami a praktickými příklady, které zvyšují přehlednost a zajímavost jednotlivých pedagogických témat.

Publikaci lze teoreticky rozdělit na tři hlavní části, které mapují pedagogické poznání z  oblasti obecné pedagogiky a  didaktiky, z  oblasti pedagogického výzkumu a diagnostiky žáka a konečně z oblasti sociální pedagogiky. Některé problémy mohou být vzhledem k rozsahu učebnice a její propedeutické funkci pouze naznačeny. Proto v závěru knihy uvádíme seznam odborné literatury, který může čtenáři posloužit k hlubšímu studiu pedagogických problémů.

V první (hlavní) části publikace analyzujeme pedagogiku jako moderní společenskou vědu (první až třetí kapitola). Představujeme základní historická východiska a osobnosti, které ovlivnily vývoj pedagogiky

——————————————— 11 ———

Předmluva

jako vědy o  člověku. Zabýváme se základními pedagogickými pojmy. Objasňujeme strukturu pedagogických disciplín a  vztah pedagogiky k jiným společenským vědám. Analyzujeme proces výchovy a vzdělávání jako systém, cestu k porozumění sobě a druhým a jako proces reagující na současné změny v  digitalizované společnosti. Předkládáme různá pojetí cílů, podmínek, prostředků, aktérů a výsledků v systému výchovy. Zabýváme se změnami, problémy a inovacemi výchovy v 21. století, které jsou důležité pro určité modely škol, ale i pro budoucnost výchovy, vzdělávání a  práce v  měnících se podmínkách současné společnosti. Věnujeme se také otázkám obsahové transformace a řešení změn kurikula. Poukazujeme na změny současného školského systému ve smyslu společného vzdělávání včetně záležitostí spojených s inkluzivním vzděláváním dětí se speciálně vzdělávacími potřebami.

Předkládáme jeden z různých pohledů na výukový proces jako na systém prvků a vztahů (otázky spojené s formulací cílů, obsahem učiva, výukovými metodami a formami, aktéry výuky a pedagogickou evaluací v pedagogickém procesu). Nabízíme určitá doporučení k pedagogickému projektování, plánování výuky (pátá kapitola) včetně nezbytných změn výukového procesu ve smyslu integrované, kooperativní a badatelské výuky.

Druhá část učebnice je věnována pedagogickému výzkumu a základům pedagogicko-psychologické diagnostiky žáka (čtvrtá kapitola). Zde objasňujeme význam pedagogického výzkumu v teorii a praxi současné školy. Zabýváme se typologií a  plánováním pedagogického výzkumu, výzkumnými metodami vhodnými pro učitele a vychovatele a stručně také takzvaným akčním výzkumem. Poukazujeme na nezbytnost etiky, odpovědnosti a důvěryhodnosti výzkumu. Dále představujeme vybrané oblasti pedagogicko-psychologické diagnostiky, bez které nelze kvalitně plánovat, realizovat a reflektovat proces výchovy a vzdělávání. Zejména poukazujeme na důležitý vztah pedagogicko-psychologické diagnostiky žáka a individuálně vzdělávacího plánu ve výuce u dětí se speciálně vzdělávacími potřebami.

Poslední část publikace je věnována základním otázkám sociální pedagogiky, neboť výchova a  proces socializace jedince jsou napros——— 12 ——————————————— to nemyslitelné bez vztahu k životnímu a sociálnímu prostředí. V této části společně s  odborníky na sociální pedagogiku (Klapilová, Kraus, Procházka a další) objasňujeme vliv přirozených a  institucionálních prostředí na výchovu jedince. Zároveň zde poukazujeme na změny cílů a funkcí školy a pojetí rodiny v souvislosti s digitalizací vzdělávání, práce a společnosti.

Byli bychom rádi, kdyby na pojetí a obsah této publikace bylo nahlíženo jako na jeden z možných a otevřených přístupů k představení základních problémů a otázek pedagogiky.

Přejeme čtenářům, aby zde nacházeli mnoho zajímavého a také mnoho podnětného k vlastním úvahám nad současnou výchovou a vzděláváním v kontextu současné proměny společnosti i světa.

Dagmar Šafránková (Čábalová)


——————————————— 13 ———

Pedagogika jako věda o člověku

1. Pedagogika

jako věda o člověku

Cíle kapitoly

Student/ka po prostudování kapitoly dokáže:

● analyzovat pedagogiku jako vědu;

● pochopit historické souvislosti ve vývoji pedagogiky jako vědy;

● definovat základní pedagogické kategorie a  pojmy, jako je vý

chova, vzdělávání, vzdělání;

● vysvětlit vztah pedagogiky k jiným vědeckým disciplínám;

● zdůvodnit význam pedagogiky pro současnou školskou i  spo

lečenskou praxi.

Úvod „Moudrý muž vyučuje své žáky tak, že je vede, ale nevleče; pobízí je vpřed, ale netlačí; otevírá jim cestu, ale nepřivádí je k  cíli... Dobrým učitelem můžeme nazvat takového muže,který podněcuje své žáky k samostatnému myšlení.“

(Konfucius)

Tato kapitola je vstupní branou k pochopení pedagogiky jako vědní disciplíny. Může vám pomoci orientovat se teoreticky i prakticky v základních pedagogických pojmech a problémech. Čeká na vás cesta hledání ——— 14 ——————————————— a poznávání pedagogiky jako moderní vědy, jejích základních kategorií, procesů a  vztahů. Na této nelehké cestě budete objevovat i  nacházet z oblasti pedagogiky jako vědy mnoho nového. Dobrá pedagogická práce znamená překonávání sama sebe, vlastních stereotypů, vlastních názorů na základě hlubšího poznání výchovy a vzdělávání. Výchovná práce totiž vyžaduje naše stálé sebevzdělávání, bez kterého bychom těžko obstáli před svými žáky, před měnící se realitou a školou i současným digitalizovaným světem a vzděláváním. 1.1 Znaky pedagogiky jako vědy Pedagogika je jednou ze společenskovědních disciplín. Zkoumá důležité skutečnosti záměrného ovlivňování vývoje osobnosti člověka, jako jsou například výchova, vzdělávání, výuka, obsah učiva, učení, školské systémy. Ve své podstatě je pedagogika vědou, která má všechny znaky moderní vědy: vymezený předmět zkoumání, teoretický systém, soubor metod a postupů zkoumání vymezeného předmětu, vazby s jinými vědami a také velmi rozvětvenou institucionální základnu.

V  tomto smyslu pedagogika zcela odpovídá povaze moderní vědy a má tyto znaky: ■ předmět zkoumání, kterým je výchova, vzdělání, vzdělávání člověka; ■ teoretický systém, který zahrnuje odůvodněný systém výpovědí tý

kající se objektivního poznání procesů a jevů pedagogické reality; ■ soustavu metod teoretické i empirické povahy, které svou podstatou

odpovídají postupům kvalitativního i kvantitativního výzkumu; ■ širokou institucionální základnu od kateder pedagogiky po vyso

koškolské instituce.

Pedagogika se dále vyznačuje tím, že aplikuje své poznání do praxe. Tím ovlivňuje a řeší výchovné jevy a procesy v podmínkách pedagogické a společenské reality.

——————————————— 15 ———

Pedagogika jako věda o člověku

Základní otázky pedagogiky se po staletí řešily ve spojitosti s jinými obory, především v rámci filozofie. Také v současnosti se v rámci filozofie (zejména ve filozofii výchovy) řeší velmi důležité pedagogické otázky, například postavení člověka v současné společnosti a světě, otázky spojené s pojetím humanismu, pojetím člověka a práce, vztahu přírody a člověka, pochopení vztahu člověka a hledání sama sebe apod.

Vývoj pedagogiky jako vědy značně ovlivnilo pedagogické myšlení osobností našich a světových dějin, jako byli J. A. Komenský, J. J. Rousseau, J. Locke, J. H. Pestalozzi, J. F. Herbart, O. Chlup, L. N. Tolstoj, kteří svými nejvýznamnějšími klasickými díly přispěli k  rozvoji novověké pedagogiky (stručně některé z nich uvádíme v podkapitole 1.2). 1.2 Historický kontext vývoje

pedagogiky jako vědy

V  této podkapitole stručně uvádíme historické momenty pedagogického myšlení klasiků dějin pedagogiky, které výrazně ovlivnily vývoj pedagogiky jako vědy. K detailnímu pochopení vývoje pedagogického myšlení doporučujeme studium historických pramenů a odborné literatury z oblasti dějin pedagogiky (Cipro, 2000; Váňová, 2003; Kasper, Kasperová, 2008, apod.).

Ke konstituování (utváření) pedagogiky jako svébytného vědního oboru velice významně přispěl učenec, učitel národů, filozof, biskup jednoty bratrské Jan Amos Komenský (1592–1670) (obrázek 1). Komenský svými pedagogickými myšlenkami a spisy položil pevné základy novověké pedagogice jako systematické vědě o výchově dětí a mládeže. Jeho koncepce vzdělávací soustavy mohou být inspirací pro demokratické a humanistické pojetí pedagogické reality. Komenského pedagogika je cestou práva jedince na výchovu a vzdělávání a také cestou společenské nápravy, jejímž základem je pomoci člověku rozvinout plné lidství.

+ ——— 16 ———————————————

K  nejvýznamnějším Komenského spisům, které výrazně ovlivnily vývoj pedagogiky jako vědy, patří zejména: Didaktika, Informatorium školy mateřské, Svět v obrazech, Brána jazyků otevřená, Škola hrou, Obecná porada o nápravě věcí lidských. Těmito a dalšími spisy Komenský přispěl k rysům současné humanistické pedagogiky, která respektuje přirozený vývoj dítěte, jeho potřeby, schopnosti a osobnostní charakteristiky. V  jeho pedagogických myšlenkách najdeme realističnost a  názornost pedagogiky, uvědomíme si důležitost pedagogických zásad a individuálního přístupu ke každému dítěti. Podstatou Komenského pojetí výchovy je systematičnost, názornost, postupnost a harmonizace žákových schopností s cíli výchovy (cesta ke zbožnosti vede přes moudrost a mravnost), propojení rozumových, jazykových a  praktických schopností žáka při učení.

„Moudře řekl, kdo k schválení škol řekl,

že jsou ,humanitatis officinae ́, dílny lidí;

tím se zajisté školám pravý jejich cíl, pra

vá povinnost právě vyjadřuje, lidi lidmi

dělati.“

(J. A. Komenský, Didaktika, kap. X, 1953)

Obr. 1 Jan Amos Komenský

Z následujícího obrázku 2 vyplývá důležitost postupů a principů při učení žáka: učení vychází od věcí, ne od slov. Je v něm zdůrazněn princip názornosti, přirozenosti a postupnosti.

——————————————— 17 ———

Pedagogika jako věda o člověku

MENS (mysl)

RES (věc)

MANUS (ruka) LINGUA (jazyk)

Obr. 2 Komenského trojúhelník vědění

Neméně důležitou myšlenkou je Komenského pojetí celoživotního

vzdělávání a výchovy jako nezbytných součástí lidského života.

1

Zde do

poručujeme nahlédnout do Komenského díla Obecná porada o nápravě

věcí lidských, jejíž součástí je Pampaedie (Vševýchova), ze které pocho

píme Komenského představu o vztahu mezi vývojem jedince (etapami

jeho života od narození až po stáří a smrt) a principy a obsahem výcho

vy a vzdělávání. Za zmínku stojí také Komenského otázky všenápravy

lidstva a člověka ve vztahu k prvotní výchově dítěte a k oblasti rodinné

výchovy.

„... V mravích pak a cnostech učeny býti mají malé dítky:

1. Středmosti, aby zvykaly podlé potřeby přirozené jísti a píti; nad potřebu

pak nepřecpávati a nepřelévati se.

2. Švárnosti, aby v jídle, pití, šátkách a všelikým ošetřováním těla mravů

dobrých užívati zvykaly.

3. Šetrnosti k starším a pozoru na jejich činy, řeči i každé pohledění.

4. Jdoucí odtud skutečné poslušenství u předložených, tak aby každému

hlasnutí na poskoku býti uměly.

1

Výchova a  vzdělávání jedince od předškolní pedagogiky až po andragogiku

a gerontopedagogiku. ——— 18 ———————————————

5. Náramně potřebné jest učiti je pravdomluvnosti, aby všecky jejich řeči

bývaly, jakž Kristus poroučí, co jest, jest, co není, klamům pak a mlu

vení jinak, než jest, aby ani opravdu, ani žertem nezvykaly.

6. Spravedlnosti ať se učí, na cizí věci nesáhati, nebráti, nekrásti, nepře

krývati, na vzdoru nic nečiniti.

7. Dobré jest také zvykati pracovitosti; zahálky pak utíkati.

8. Učeni býti mají ne jen mluviti, ale i  mlčeti, kde potřeba; jako v  čas

modlení, a když starší mluví etc.

9. Trpělivosti a  ustupování své vůle mohou také přiučováni býti, tak

aby hned z maličkosti, než se cášně vkoření, vládnouti sebou zvykali. 10. Ochotnost k službě starším pěkná jest mládeže ozdoba: protož k té také

hned z dětinství cvičeni býti mají. 11. Půjde za tím zdvořilost obyčejů, aby uměli vlidně se míti, pozdravovati,

děkovati, ruky podávati, pokloniti se, dá-li se jim co, poděkovati etc. 12. Avšak to aby nebylo drze, s nějakými plachými a divokými trhy, váž

nosti také v gestích a povahách zevnitřních učeni býti mají, aby sobě

rozvážlivě, stydlivě a šetrně ve všem počínati hleděli ...“

(J. A. Komenský, Informatorium školy mateřské, kap. IV)

Význam rodiny ve výchově a celkově důraz na výchovu dítěte v před

školním období je důležitým momentem v procesu utváření jeho postojů, hodnot a hodnotového systému.

V pedagogických úvahách Komenského lze najít řadu námětů k sou

časnému pojetí výchovy a vzdělávání. Jistě zajímavou myšlenkou (kromě dalších) je, „... aby si každý žák zvykal být současně učitelem“ (J. A. Ko- menský, Didaktika analytická, III. část, 2004, s. 64).

Učení pomocí „žákovských učitelů“ vede podle Komenského nejen

k rozšíření znalostí žáků, ale i k jejich motivaci (něco naučíme druhé), k efektivnějšímu pochopení učiva (od spolužáků se často naučíme více než od učitelů) a také k rozvoji komunikace, spolupráce a seberealizace. Současně vede k rozvoji samotného učitele.

Komenského pedagogické i filozofické myšlenky vždy budou vhod

nou příležitostí ke studiu a pochopení zákonitostí výchovy, vzdělávání a etického rozměru světa.



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz – online prodej | ABZ Knihy, a.s.