načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Pečovatelství -- Péče o zdravé a nemocné dítě - Zuzana Číková; Marcela Křiváková

Pečovatelství -- Péče o zdravé a nemocné dítě

Elektronická kniha: Pečovatelství -- Péče o zdravé a nemocné dítě
Autor: ;

- Moderní učební text zkušených autorek poskytuje základní soubor znalostí z oblasti péče o zdravé a nemocné dítě. Přehledný a didakticky užitečný výklad poskytuje základní ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  170
+
-
5,7
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma tištěná forma

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Galén
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF
Upozornění: většina e-knih je zabezpečena proti tisku a kopírování
Médium: e-book
Rok vydání: 2017
Počet stran: 186
Rozměr: 23 cm
Úprava: barevné ilustrace
Vydání: První vydání
Skupina třídění: Pediatrie
Učební osnovy. Vyučovací předměty. Učebnice
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-749-2263-3
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Moderní učební text zkušených autorek poskytuje základní soubor znalostí z oblasti péče o zdravé a nemocné dítě. Přehledný a didakticky užitečný výklad poskytuje základní informace potřebné pro péči o dítě a objasňuje nejběžnější medicínsko-ošetřovatelské pojmy, s nimiž je možné se při práci s dětmi setkat. Vede také k praktickým dovednostem a v předložených kazuistikách názorně řeší různé problémové situace.

Popis nakladatele

Moderní učební text zkušených autorek poskytuje základní soubor znalostí z oblasti péče o zdravé a nemocné dítě. Přehledný a didakticky užitečný výklad poskytuje základní informace potřebné pro péči o dítě a objasňuje nejběžnější medicínsko-ošetřovatelské pojmy, s nimiž je možné se při práci s dětmi setkat. Vede také k praktickým dovednostem a v předložených kazuistikách názorně řeší různé problémové situace.

(péče o zdravé a nemocné dítě)
Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Zuzana Číková; Marcela Křiváková - další tituly autora:
První pomoc I -- Pro studenty zdravotnických oborů - 2., přepracované a doplněné vydání První pomoc I
První pomoc II -- Pro studenty zdravotnických oborů - 2., přepracované a doplněné vydání První pomoc II
 (e-book)
První pomoc I -- Pro studenty zdravotnických oborů - 2., přepracované a doplněné vydání První pomoc I
 (e-book)
Ošetřovatelství pro zdravotnické asistenty - 1. ročník Ošetřovatelství pro zdravotnické asistenty
Pečovatelství Pečovatelství
 (e-book)
První pomoc II -- Pro studenty zdravotnických oborů - 2., přepracované a doplněné vydání První pomoc II
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

galén

Marcela Křiváková

Zuzana Číková

Pečo

vatel

ství

Péče o zdravé a nemocné dítěPečovatelství / Péče o

zdravé a

nemocné dítě

Moderní učební text zkušených autorek poskytuje základní

soubor znalostí z oblasti péče o zdravé a nemocné dítě.

Přehledný a didakticky užitečný výklad poskytuje základní

informace potřebné pro péči o dítě a objasňuje nejběžnější

medicínsko-ošetřovatelské pojmy, s nimiž je možné se při

práci s dětmi setkat. Vede také k praktickým dovednostem

a v předložených kazuistikách názorně řeší různé problémové

situace.

Zdravotní systém péče o dítě v ČR

*

Prevence úrazů u dětí

*

Nenarozené

dítě, kojenec, batole

*

Nemocné dítě

*

Onemocnění

*

Infekční choroby

*

Očkování

*

Onemocnění dýchacích cest

*

Zánět středního ucha

*

Alergické

projevy, astma bronchiale

*

Průjmové

onemocnění

*

Malabsorpční syndrom,

celiakie

*

Záchvatovité onemocnění

nervového systému, epilepsie

*

Metabolické

onemocnění – diabetes mellitus

9 788074 922633

CMYK

100/80/0/62

CMYK

0/0/0/100

Bílá CMYK

0/0/0/0


Marcela KřiváKová

ZuZana ČíKová


Pečo

vatel

ství

Péče o zdravé a nemocné dítě

Galén


Pečovatelství – Péče o zdravé a nemocné dítě

První vydání

Vydalo nakladatelství Galén, Na Popelce 3144/10a, 150 00 Praha 5

Editor nakladatelství Lubomír Houdek

Šéfredaktorka nakladatelství Soňa Dernerová

Odpovědná redaktorka Alena Regalová

Obrazová dokumentace z archivu autorek

Grafická úprava Luboš Drtina

Sazba Václav Zukal, Galén

G 361011

Upozornění

Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být reprodukována a šířena

v papírové, elektronické či jiné podobě bez předchozího písemného souhlasu nakladatele. Neoprávněné

užití této knihy bude trestně stíháno.

© Galén, 2016

Typography © Luboš Drtina, 2016

IsBn 978-80-7492-346-3 (PDF)

IsBn 978-80-7492-347-0 (PDF pro čtečky)

autorky

PhDr. Marcela Křiváková, Ph.D.

PhDr. Zuzana Číková

Střední zdravotnická škola, Jaselská, p.o., Brno

recenzentka

Mgr. Jiřina Zavřelová

Vyšší odborná škola zdravotnická, Kounicova, p.o., Brno


3

1

Zdravotní systém péče o dítě v Čr (Křiváková)

1.1 Systém zdravotní péče

..........

12

1.2 Druhy zdravotní péče

..........

13

1.2.1 Ambulantní péče

..........

13

1.2.2 Lůžková péče

..........

14

1.2.3 Zdravotnická záchranná služba a pohotovostní služba

..........

16

1.2.4 Pracovnělékařské služby

..........

16

1.2.5 Dispenzární péče

..........

17

1.2.6 Lázeňská léčebně rehabilitační péče

..........

17

1.2.7 Poskytování léčivých přípravků

a zdravotnických prostředků

..........

18

1.2.8 Preventivní péče

..........

18

1.3 Hrazení zdravotní péče

..........

19

2

Prevence úrazů u dětí (Křiváková)

2.1 Charakteristika problematiky

..........

22

2.2 Druhy úrazů dle vzniklého prostředí

..........

22

2.3 Strategie prevence dětských úrazů

..........

23

2.4 Bezpečnost v dopravě

..........

24

2.5 Školní úrazy

..........

26

2.6 Sportovní úrazy

..........

27

2.7 Domácí úrazy

..........

29

2.8 Jiné úrazy

..........

32

3

Péče o nenarozené dítě a jeho příchod na svět (Číková)

3.1 Charakteristika prenatálního období

..........

36

3.2 Charakteristika období těhotenství

..........

36

3.3 Rizikové faktory působící na vyvíjející se nový život

..........

36

3.4 Příprava ženy na příchod dítěte

..........

37

3.5 Potřeby ženy v těhotenství

..........

38

3.6 Sociální zázemí a právní ochrana těhotné ženy

..........

39

3.7 Porod

..........

40

3.7.1 Doby porodní

..........

40

3.7.2 Časná doba po porodu

..........

41

3.7.3 Vedení porodu

..........

41

3.7.4 Komplikace při porodu

..........

42

4

Péče o novorozence (Číková)

4.1 Charakteristika novorozeneckého období

..........

44

4.1.1 Fyziologický novorozenec

..........

44

4.1.2 Péče o novorozence na roaming-in

..........

45

4.1.3 Novorozenecká žloutenka

..........

46

obsah


4

obsah

4.1.4 Screeningová vyšetření

..........

46

4.1.5 Kalmetizace

..........

46

4.2 Psychomotorický vývoj

..........

46

4.3 Výživa

..........

47

4.3.1 Kojení

..........

47

4.3.2 Umělá výživa u novorozence

..........

48

4.4 Hygienická péče o novorozence

..........

49

4.4.1 Koupání novorozence

..........

49

4.4.2 Přebalování

..........

50

4.5 Péče o zdraví novorozence

..........

51

4.5.1 Návštěva pediatra

..........

52

4.5.2 Procházky s novorozencem

..........

52

4.5.3 Potíže, které mohou nastat po příchodu z porodnice

do domácího prostředí

..........

53

5

Péče o kojence (Křiváková)

5.1 Charakteristika kojeneckého období

..........

56

5.2 Psychomotorický vývoj

..........

56

5.3 Biologické potřeby

..........

56

5.3.1 Spánek

..........

56

5.3.2 Výživa

..........

57

5.3.3 Hygienická péče

..........

5.3.4 Vyprazdňování

..........

60

5.3.5 Pohyb a denní režim

..........

61

5.4 Psychosociální potřeby kojence

..........

61

5.5 Hra kojence

..........

62

5.6 Zdravotní péče v kojeneckém věku

..........

62

6

Péče o batole (Křiváková)

6.1 Charakteristika batolecího období

..........

66

6.2 Psychomotorický vývoj

..........

66

6.3 Biologické potřeby

..........

66

6.3.1 Spánek

..........

66

6.3.2 Výživa

..........

66

6.3.3 Hygiena

..........

67

6.3.4 Vyprazdňování

..........

67

6.3.5 Pohyb a denní režim

..........

67

6.4 Psychosociální potřeby

..........

68

6.5 Hra, hračky

..........

69

6.6 Zdravotní péče

..........

70


5

obsah

7

Zvláštnosti přístupu k nemocným dětem (Křiváková)

7.1 Faktory ovlivňující reakce dítěte na nemoc

..........

72

7.2 Práva hospitalizovaného dítěte

..........

73

7.3 Přístup k nemocným dětem

..........

73

8

Základní pojmy vztahující se k onemocněním,

infekční choroby, očkování (Křiváková)

8.1 Vztah zdraví a nemoci

..........

78

8.2 Projevy nemoci

..........

78

8.3 Příčiny nemoci

..........

78

8.4 Klinická stadia nemoci

..........

79

8.5 Průběh onemocnění

..........

79

8.6 Léčba je způsob boje s nemocí

..........

80

8.7 Podávání léků dětem (stručná doporučení)

..........

81

8.8 Prevence nemocí

..........

82

8.9 Charakteristika infekčních nemocí

..........

83

8.10 Očkování

..........

83

8.10.1 Druhy očkování

..........

84

8.10.2 Zásady správného očkování

..........

85

8.10.3 Reakce po očkování

..........

85

9

Péče o dítě s onemocněním dýchacích cest (Křiváková)

9.1 Charakteristika onemocnění

..........

88

9.2 Příčiny onemocnění

..........

88

9.3 Příznaky

..........

88

9.4 Léčba

..........

89

9.5 Ošetřovatelská péče

..........

90

9.5.1 Poloha a režim

..........

90

9.5.2 Hygienická péče

..........

90

9.5.3 Péče o dýchání

..........

91

9.5.4 Péče o výživu

..........

91

9.5.5 Péče o vyprazdňování

..........

91

9.5.6 Sledování

..........

91

9.5.7 Psychosociální potřeby

..........

91

9.5.8 Edukace

..........

92

9K Kazuistika dítěte s onemocněním dýchacích cest

..........

93

10

Péče o dítě se zánětem středního ucha (Křiváková)

10.1 Charakteristika onemocnění

..........

98

10.2 Příčiny onemocnění

..........

98

10.3 Příznaky

..........

98


6

obsah

10.4 Léčba

..........

98

10.5 Ošetřovatelská péče

..........

99

10.5.1 Poloha a režim

..........

99

10.5.2 Hygienická péče

..........

99

10.5.3 Péče o dýchání

..........

99

10.5.4 Péče o výživu

..........

99

10.5.5 Péče o vyprazdňování

..........

100

10.5.6 Sledování

..........

100

10.5.7 Psychosociální potřeby

..........

100

10.5.8 Edukace

..........

100

10K Kazuistika dítěte s onemocněním

středního ucha

..........

101

11

Péče o dítě s alergickými projevy,

astma bronchiale (Křiváková)

11.1 Charakteristika onemocnění

..........

106

11.2 Příčiny onemocnění

..........

106

11.3 Příznaky alergických projevů

..........

106

11.4 Léčba

..........

107

11.5 Ošetřovatelská péče

..........

108

11.5.1 Poloha a režim dne

..........

108

11.5.2 Hygienická péče

..........

108

11.5.3 Péče o dýchání

..........

109

11.5.4 Péče o výživu

..........

109

11.5.5 Vyprazdňování

..........

109

11.5.6 Sledování

..........

109

11.5.7 Psychosociální potřeby

..........

110

11.5.8 Edukace

..........

110

11K Kazuistika dítěte s astma bronchiale

..........

111

12

Péče o dítě s průjmovým onemocněním (Křiváková)

12.1 Charakteristika onemocnění

..........

116

12.2 Příčiny onemocnění

..........

116

12.3 Příznaky

..........

117

12.4 Léčba

..........

117

12.5 Ošetřovatelská péče

..........

119

12.5.1 Poloha a režim

..........

119

12.5.2 Hygienická péče

..........

119

12.5.3 Péče o výživu

..........

119

12.5.4 Vyprazdňování

..........

120

12.5.5 Sledování

..........

120


7

obsah

12.5.6 Psychosociální potřeby

..........

120

12.5.7 Edukace

..........

121

12K Kazuistika dítěte s průjmovým onemocněním

..........

123

13

Péče o dítě s malabsorpčním syndromem, celiakií (Křiváková)

13.1 Charakteristika onemocnění

..........

126

13.2 Příčiny onemocnění

..........

126

13.3 Příznaky

..........

126

13.4 Léčba

..........

127

13.5 Ošetřovatelská péče

..........

127

13.5.1 Poloha a režim

..........

127

13.5.2 Hygienická péče

..........

127

13.5.3 Péče o výživu

..........

128

13.5.4 Vyprazdňování

..........

128

13.5.5 Sledování

..........

129

13.5.6 Psychosociální potřeby

..........

129

13.5.7 Edukace

..........

129

13K Kazuistika dítěte s celiakií

..........

131

14

Péče o dítě se záchvatovitým onemocněním nervového

systému, epilepsií (Křiváková)

14.1 Charakteristika onemocnění

..........

136

14.2 Příčiny onemocnění

..........

137

14.3 Příznaky

..........

138

14.4 Léčba

..........

138

14.5 Ošetřovatelská péče

..........

139

14.5.1 Poloha a režim

..........

139

14.5.2 Hygienická péče

..........

140

14.5.3 Péče o výživu

..........

140

14.5.4 Vyprazdňování

..........

140

14.5.5 Odpočinek a spánek

..........

141

14.5.6 Sledování

..........

141

14.5.7 Psychosociální potřeby

..........

141

14.5.8 Edukace

..........

142

14K Kazuistika dítěte s epileptickým onemocněním

..........

145

15

Péče o dítě s metabolickým onemocněním

– diabetes mellitus (Číková)

15.1 Charakteristika onemocnění žláz s vnitřní sekrecí

..........

150

15.2 Příčiny onemocnění

..........

150


8

obsah

15.3 Příznaky

..........

151

15.4 Léčba

..........

151

15.4.1 Inzulinová terapie

..........

151

15.4.2 Dieta

..........

152

15.4.3 Pohyb a tělesná aktivita

..........

153

15.5 Komplikace diabetu

..........

153

15.5.1 Akutní komplikace

..........

153

15.5.2 Chronické komplikace

..........

154

15.6 Péče o dítě s diabetem v domácím prostředí

..........

154

15.6.1 Poloha a režim

..........

154

15.6.2 Hygienická péče

..........

155

15.6.3 Výživa dítěte

..........

155

15.6.4 Vyprazdňování

..........

156

15.6.5 Sportování a pohyb

..........

156

15.6.6 Sledování

..........

157

15.6.7 Psychosociální potřeby

..........

157

15.6.8 Edukace

..........

158

15K Kazuistika dítěte s onemocněním

diabetes mellitus 1. typu

..........

159

Pečovatelství – literatura

..........

165

Příloha

..........

169


9

Vážení čtenáři, milí studenti, učebnice, která se vám dostává do rukou, je předně určena pro obor sociální činnost.

Zahrnuje problematiku péče o zdravé a nemocné dítě v jeho přirozeném prostředí. Tato péče patří do kompetence pečovatele dle zákona 455/1991 Sb. a ve znění pozdějších předpisů.

Cílem učebnice je poskytnout základní informace potřebné pro péči o dítě, objasnit nejběžnější medicínsko-ošetřovatelské pojmy, se kterými se při práci s dětmi můžete setkat, vést k praktickým dovednostem a v předložených kazuistikách imaginárně řešit nastolené problémové situace.

Učebnice vychází i z mezipředmětových vztahů v tomto studijním oboru, například somatologie, první pomoc, psychologie, organizace volného času. Využívá též dílčích poznatků získaných v předmětu Pečovatelství a osobní asistence.

Učebnice je členěna do 15 kapitol. V úvodní části najdete obecné informace o zdravotním systému péče o dítě v ČR. Další důležitou kapitolou je prevence úrazů dětí v domácnosti a na místech, kde se děti nejvíce pohybují. Její součástí jsou i návrhy preventivních opatření pro minimalizování těchto úrazů.

Následující kapitoly zahrnují etapu těhotenství (ve smyslu přípravy rodičů a prostředí na příchod dítěte), novorozenecké a batolecí období s důrazem na zajištění podmínek pro zdravý rozvoj dítěte.

V kapitole s názvem Obecné zvláštnosti přístupu k nemocným dětem je uveden ucelený přehled o faktorech ovlivňujících prožívání a chování dítěte v době akutní a chronické nemoci. Neméně důležité informace přináší kapitola popisující průběh různých onemocnění, infekčních chorob a očkování.

Následující klinické kapitoly se věnují problematice nejčastějších chorob v dětském věku, s kterými se pečovatel při své práci setkává. Mezi ně patří hlavně choroby dýchacích cest, alergické projevy, trávicí obtíže, záchvatovité stavy a diabetes mellitus.

Tyto klinické kapitoly jsou doplněny krátkými kazuistikami s úkoly, které vedou k aktivnímu, tvůrčímu myšlení, komunikaci a diskusi při jejich řešení.

Přejeme vám, abyste při studiu této učebnice načerpali nové vědomosti, které uplatníte v praktických dovednostech při péči o děti vlastní i svěřené.

autorky

PředMluva


Výchova dětí je činnost, při níž musíme obětovat čas, abychom ho získali.

Jean Jacques Rousseau


11

1

Zdravotní systém péče o dítě v Čr

cíl:

Po prostudování této kapitoly žák:

• popíše systém zdravotní péče v České republice;

• jmenuje dokumenty, z kterých vychází systém zdravotní péče v Čr;

• rozliší jednotlivé druhy zdravotní péče a diferencuje jejich rozdíly;

• argumentuje příklady využití jednotlivých druhů péče;

• objasní význam očkování;

• rozliší druhy očkování;

• jmenuje nemoci, proti nimž je aktuálně očkování povinné;

• objasní pojem očkovací kalendář;

• jmenuje možné komplikace při očkování;

• objasní význam preventivních pediatrických prohlídek.


12

Zdravotní systéM PéČe o dítě v Čr

1.1 systém zdravotní péče systém zdravotní péče v jednotlivých zemích světa se může lišit a stejně tak systém jejího financování. Zdravotní péče v zemích Evropské unie vychází ze Smlouvy o založení Evropského společenství. Ujednání obsažená ve smlouvě zaručují jednotlivým členským státům řešit systém zdravotní péče, jeho financování a poskytování zdravotní a lékařské služby podle vlastních rozhodnutí. Přesto jsou tyto systémy určitým způsobem provázané.

Systém zdravotní péče v České republice vychází z těchto platných právních předpisů: • usnesení předsednictva ČNR č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv

a svobod jako součásti ústavního pořádku ČR; • zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění; • zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky; • zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví; • zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování; • zákon č. 123/2000 Sb., o zdravotnických prostředcích; • zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech; • a některých dalších předpisů a vyhlášek. Péče o děti má v naší zemi hlubokou tradici. Protože dítě není jen zmenšený dospělý a má své zvláštnosti vývoje jednotlivých orgánů, funkcí, odlišné projevy některých nemocí od dospělých, reakce organismu na léčbu, byl z vnitřního lékařství vydělen obor pediatrie, který se zabývá péčí o zdravé a nemocné děti od narození do 19 let.

V současné době je pediatrie zahrnuta do výuky všech lékařských fakult v ČR. Některé fakulty poskytují i rozšířenou výuku tohoto oboru včetně praxe na vybraných pediatrických pracovištích. V rámci postgraduálního vzdělávání (po absolvování lékařské fakulty) je dále zajišťována akreditovaná výuka a specializace v daném pediatrickém oboru.

O dítě ve zdravotnických zařízeních pečují zejména dětské sestry. Vzdělávání dětských sester bylo zaměřeno především na specifika péče o dítě ve zdraví a nemoci. S reorganizací vzdělávání sester bylo toto vzdělávání ukončeno v roce 2006. Péče o dítě je nyní zahrnuta ve výuce oboru zdravotnický asistent, který se studuje na středních zdravotnických školách, oboru všeobecná sestra na vyšších odborných školách zdravotnických a na vysokých školách, a oboru porodní asistentka (péče o novorozence a kojence) bakalářské studium na vysokých školách. Některá zdravotnická a školská zařízení organizují doškolovací akreditované kurzy pro doplnění vzdělání pro dětské sestry, které v současné době citelně chybí.

Zdravotní systéM PéČe o dítě v Čr

1.2 druhy zdravotní péče Zdravotní péče je rozdělena do několika oblastí: • ambulantní péče; • lůžková péče; • zdravotnická záchranná služba a pohotovostní služba; • pracovnělékařské služby; • dispenzární péče; • lázeňská léčebně rehabilitační péče; • poskytování léčivých přípravků a zdravotnických prostředků; • preventivní péče. 1.2.1 ambulantní péče Ambulantní péče je definována jako péče, při které není třeba přijmout nemocného na lůžko do některého zdravotnického zařízení. Ambulantní péči poskytuje dětem praktický lékař pro děti a dorost (dříve označován jako pediatr), zubní lékař a gynekolog. U daného vybraného lékaře je dítě registrováno. Ambulantní péče je poskytována jako: • primární ambulantní péče; • specializovaná ambulantní péče; • stacionární péče. Primární ambulantní péče – je poskytována ošetřujícím lékařem (u kterého bylo dítě registrováno matkou). Ten provádí preventivní, diagnostické, léčebné úkony a koordinuje následnou péči v případě potřeby. Patří sem i tzv. služba návštěvní.

Jak to funguje: a) Po porodu kontaktuje matka vybraného praktického lékaře pro děti a dorost. Lékař

provede návštěvní službu, tj. navštíví novorozence v jeho domácím prostředí, aby se

s ním seznámil, vyšetřil ho, zjistil, jak probíhal porod a jestli má matka dost infor

mací v péči o novorozence. Současně kontroluje i sociální situaci rodiny. Podá mat

ce doplňující informace a sjedná termín další návštěvy, nyní již v ordinaci lékaře. b) Dítě je zváno na preventivní prohlídky, při kterých je kontrolován a hodnocen jeho

zdravotní stav a vývoj, aby byly včas podchyceny vývojové či zdravotní problémy

a mohlo dojít k jejich nápravě pokud možno včas. c) Při nemoci navštíví dítě v doprovodu rodičů lékaře, který rozpozná a identifikuje

onemocnění, navrhne léčbu a předepíše potřebné léky, pozve dítě na kontrolu, od

běr krve aj. d) V případě komplikovaného onemocnění odesílá dítě na vyšetření do specializova

né ambulance nebo do nemocnice.

Zdravotní systéM PéČe o dítě v Čr

specializovaná ambulantní péče – je poskytována v rámci jednotlivých oborů zdravotní péče lékařem specialistou.

Jak to funguje: a) Po doporučení lékaře pro děti a dorost (lze i bez doporučení) přichází dítě v dopro

vodu rodičů do ambulance k lékaři specialistovi v daném oboru, tj. oční lékař, ORL

(nosní, krční, ušní), kožní, neurolog, endokrinolog, kardiolog aj. k cílenému vyšet

ření specifické oblasti, kde má dítě zdravotní problém, nebo je třeba konzultace. b) Vyžaduje-li problém dítěte ve specifické oblasti (viz výše) dlouhodobé sledování či

léčbu, tento lékař ji opakovaně poskytne a zajistí. Může být následně zavedena i tzv.

dispenzární péče (viz níže). stacionární péče – je poskytována nemocným, jejichž zdravotní stav vyžaduje opakované denní poskytování ambulantní péče. Např. denní stacionář, noční stacionář.

Jak to funguje: • Denní stacionář – např. na psychiatrickém oddělení – je zařízení, které během dne

pečuje o nemocného, poskytuje mu lékařskou, ošetřovatelskou, rehabilitační, ergo

terapeutickou péči. V pozdních odpoledních hodinách nemocný odchází do domá

cího prostředí. Další den v ranních hodinách opět přichází do denního stacionáře,

kde se cyklus péče opakuje. Určité dny (soboty, neděle, státní svátky) tráví v domá

cím prostředí. 1.2.2 lůžková péče Lůžková péče je poskytována ve zdravotnických zařízeních – nemocnicích. Do tohoto zařízení je dítě odesláno buď s doporučením z ambulantní péče, nebo přichází bez doporučení. Není-li možno stav dítěte řešit i nadále ambulantní cestou, bývá přijato k lůžkové péči. Toto přijetí je označováno jako hospitalizace. Lůžková péče bývá poskytována jako: • akutní lůžková péče standardní; • akutní lůžková péče intenzivní; • následná lůžková péče; • dlouhodobá lůžková péče; • dispenzární péče. akutní lůžková péče standardní – je poskytována dětem, jejichž zdravotní stav vyžaduje léčbu, kterou není možné zajistit ambulantní cestou. Jejich stav ovšem nevede k vážnému ohrožení základních životních funkcí. Dále bývá dítě přijato z důvodu provedení některého z výkonů (např. operace), případně zahájení včasné a intenzivní rehabilitace.

Zdravotní systéM PéČe o dítě v Čr

Jak to funguje: a) Dítě má bolesti břicha a lékař diagnostikoval zánět slepého střeva, který je třeba

ihned řešit operací. Dítě je přijato na „standardní“ oddělení – chirurgii, kde bude

dále léčeno. b) Dítě si poranilo oko při pádu, je třeba ho sledovat a opakovaně ošetřovat. Proto je

přijato na „standardní“ oddělení – oční. c) U dítěte se objevily příznaky svědčící pro cukrovku, a z tohoto důvodu je třeba u něj

nastavit vhodnou léčbu. Proto je přijato na „standardní“ oddělení – interní. akutní lůžková péče intenzivní – je poskytována v případě vážného ohrožení dítěte na životě nebo hrozí-li riziko selhání základních životních funkcí. Oddělení, na kterých bývá poskytována tato péče, jsou často označována jako JIP (jednotka intenzivní péče), aro (anesteziologicko-resuscitační oddělení).

Jak to funguje: a) Dítě s mnohočetnými zlomeninami po autohavárii je přivezeno zdravotnickou zá

chrannou službou (tel. 155) přímo na ARO, kde je pokračováno v intenzivní léčbě,

monitorovány životní funkce a zajištěna všechna nezbytná vyšetření. b) Dítě je po operaci, při které došlo ke komplikacím a velkým ztrátám krve. Z tohoto

důvodu lékař rozhodl o přeložení dítěte ze standardního oddělení na JIP, kde bude

intenzivně sledováno a ošetřováno. následná lůžková péče – tato péče je dítěti poskytována v případě, kdy onemocnění bylo již stabilizováno, ale dítě ještě stále nemůže být propuštěno do domácího ošetřování (např. nezvládla by se aplikace léku, hrozilo by zhoršení chronického stavu, vyžaduje stálou rehabilitaci). Tato péče bývá u dětí využívána méně často. Jde především o rehabilitační oddělení. dlouhodobá lůžková péče – bývá poskytována v případech, kdy nelze léčebnou péči provádět v domácím prostředí a hrozí, že bez stálé ošetřovatelské péče dojde k zhoršení zdravotního stavu, případně ohrožení života. Bývá též využívána velmi zřídka u dětí, proto se většinou nezřizují pro děti specializovaná oddělení a péče je poskytována na odděleních standardních nebo JIP a ARO (dle možností zařízení).

Jak to funguje: • Pokud by takové oddělení zdravotnické zařízení provozovalo, bylo by zde ošetřová

no dítě například po autohavárii, kdy došlo k vážnému poškození mozku: dítě

spontánně dýchá, ale neodráží podněty z vnějšího prostředí. Takovému stavu se

odborně říká coma vigile.

Zdravotní systéM PéČe o dítě v Čr

1.2.3 zdravotnická záchranná služba a pohotovostní služba Tyto služby jsou poskytovány v případě náhle vzniklého vážného poškození zdraví či úrazu, pokud nemocný (postižený) není schopen se dostavit do zdravotnického zařízení. V případě, že je nutné při transportu poskytnout i neodkladnou zdravotní péči, aby nedošlo ke zhoršení stavu, je využívána zdravotnická záchranná služba. Bezplatné telefonní číslo, kterým lze tuto službu přivolat, je 155. Pro cizince (nemluvící česky) nebo hromadné neštěstí s větším počtem postižených a nutností vyprošťování zraněných z vozidla je vhodnější využít jednotné evropské číslo tísňového volání 112. Toto číslo aktivuje celý integrovaný záchranný systém (policii, hasiče, zdravotnickou záchrannou službu).

Jak to funguje: • Dítě spadlo ze stromu, má zlomenou nohu (může být i jen podezření), noha bolí,

nemůže se na ni postavit. Dítě, jeho kamarádi, rodiče nebo kdokoli je v jeho blíz

kosti přivolá telefonním číslem 155 zdravotnickou záchrannou službu, které sdělí

potřebné informace, co přesně se stalo a kde k události došlo. Dispečerky mohou

instruovat volajícího, jak má dál postupovat při poskytování první pomoci do pří

jezdu vozu zdravotnické pomoci. Pohotovostní služba bývá zajišťována lékaři mimo běžné ordinační hodiny. Tuto službu po dohodě poskytují lékaři na vybraných místech tak, že se navzájem zastupují (např. na poliklinice), nebo je organizována ve zvláštních ordinacích k tomu určených (kde se lékaři střídají), případně v nemocničních pohotovostních ambulancích.

Jak to funguje: • Nastane-li u dítěte v odpoledních hodinách (po skončení ordinační doby jejich

praktického lékaře) například bolest břicha, dítě zvrací, je neklidné, plačtivé, bo

lest neustupuje ani po chvíli, rodiče ho odvezou na polikliniku, kde má pohotovost

ní službu lékař, který dítě vyšetří. 1.2.4 Pracovnělékařské služby Zdravotnická zařízení (někde vyhrazené ambulance), která posuzují vliv pracovní činnosti, pracovního prostředí a podmínek na zdravotní stav pracovníka, jenž sem přichází s podezřením na nemoc z povolání. Tato služba je tedy určena převážně pracujícím – tedy dospělým.

Jak to funguje: • Vzhledem k tomu, že po absolvování povinné základní školní docházky (v našem

státě 9 let) mohou uzavřít děti pracovněprávní vztah a být výdělečně činné, je mož

né, že i zde se můžeme setkat například s projevy alergií až astma bronchiale u dítě

te, které doposud problémy nemělo, ale teď je zaměstnáno po dobu 2 let jako po

mocný pekař. Vzhledem k pracovnímu zařazení je třeba zhodnotit vliv práce na

jeho zdraví. Je tedy posláno k posudkovému lékaři.

Zdravotní systéM PéČe o dítě v Čr

1.2.5 dispenzární péče Tento druh zdravotní péče slouží k dlouhodobému sledování nemocných, u nichž je důvodné podezření, že jejich onemocnění (většinou chronické) je třeba sledovat častěji, protože může mít zhoršující se tendenci a mohou nastat komplikace, kterým lze tímto způsobem předejít, včas zastavit či pozměnit léčbu, aby se zachoval či zlepšil jejich zdravotní stav. U dětí to může být například sledování v kardiologické, nefrologické či diabetologické poradně.

Jak to funguje: a) Dítě se narodí s vrozenou vadou srdce, která mu v daném věku nečiní potíže. Tato

vada je diagnostikována a sledována v kardiologické poradně, kterou dítě pravidel

ně navštěvuje a kde se hodnotí vliv vady na jeho zdraví a psychomotorický vývoj.

V případě potíží by lékař zde navrhoval řešení, doporučil léčbu. b) U dítěte bylo zjištěno ve věku 13 let onemocnění cukrovkou (diabetes mellitus).

Je zaléčeno a stabilizováno. Bude navštěvovat pravidelně diabetologickou porad

nu, kde lékař bude kontrolovat jeho zdravotní stav, obtíže, předepisovat pomůcky,

léky, edukovat o způsobu léčby aj. 1.2.6 lázeňská léčebně rehabilitační péče Lázeňská léčebně rehabilitační péče je u některých onemocnění doplňkem léčby. Navrhuje ji ošetřující lékař při propouštění z nemocniční péče nebo praktický lékař pro děti a dorost, u kterého je dítě registrováno. Péče v takovémto zařízení je komplexní. Je zaměřená na zlepšení zdravotního stavu dítěte po vážném nebo při chronickém onemocnění. Její součástí je denní léčebný režim, dietoterapie, podávání léků, inhalace, intenzivní rehabilitace, edukace, někdy pitná kúra (popíjení léčivých minerálních vod). Pobyty jsou dlouhodobé, 6–8 týdnů, u některých diagnóz každoročně opakované (astma bronchiale). Děti mohou dle věku tuto lázeňskou péči absolvovat v doprovodu jednoho z rodičů.

Určitým typem této péče jsou i ozdravné pobyty, případně tzv. ozdravovny pro děti s chronickým onemocněním, dlouhodobě neprospívající, oslabené. Pobyty se realizují celoročně, v době školní docházky zde probíhá současně i výuka dětí. Cílem těchto pobytů je podpořit správný denní režim, naučit dítě vhodným stravovacím návykům, vést je k pravidelnému tělesnému pohybu, podpořit samostatnost dítěte při řešení zdravotních otázek a tím zlepšit jeho celkový stav. Tyto ozdravné pobyty mohou být organizovány nejen zdravotnickými zařízeními, ale častěji i sdruženími, podporujícími rodiny a děti s daným onemocněním (cukrovkou, astmatem, alergiemi aj.). Bývají realizovány u nás např. v horských oblastech nebo i v zahraničí, např. pobyty u moře.

Zdravotní systéM PéČe o dítě v Čr

1.2.7 Poskytování léčivých přípravků

a zdravotnických prostředků

Jedná se o tzv. lékárenskou službu – síť lékáren. V těchto zařízeních jsou distribuovány léky, které lékař předepíše na lékařský předpis, nebo také bez něj – volný prodej léčiv. Platnost lékařských předpisů je omezená: • recept vystavený pohotovostní službou platí 1 den; • recept na antibiotika a antimikrobiální léky má platnost 5 dnů; • ostatní recepty (neurčí-li lékař jinak) mají platnost 14 dní. Lékárny poskytují kromě léků také zdravotnické prostředky. Tyto zdravotnické prostředky lze vyzvednout na poukázku od lékaře, nebo volně zakoupit. Jde například o obvazy, náplasti, injekční stříkačky, pleny pro inkontinentní, stomické sáčky, tonometry, rehabilitační pomůcky, kompresivní punčochy aj. 1.2.8 Preventivní péče Preventivní péče je součástí péče o děti v primární ambulantní péči praktického lékaře pro děti a dorost, zubního lékaře a gynekologa. Prevence znamená předcházení. Cílem preventivní péče je tedy včasný záchyt vývojově odlišného stavu dítěte. Intervaly a obsah jednotlivých preventivních prohlídek jsou stanoveny vyhláškou č. 70/2012 Sb.

Obecně se při preventivních prohlídkách dětí hodnotí stav psychomotorického vývoje, provádí se fyzikální vyšetření (např. měření obvodu hlavy, hrudníku, hmotnosti, délky, výšky) a klinické vyšetření zaměřené právě na odhalení vývojových vad (např. sluchu, zraku), dále se doplňuje anamnéza dítěte, rodiny, reakce na vnější okolí a adaptace např. na výživu. V poslední době se rovněž klade důraz na posouzení nejen zdravotních rizik, ale také sociálních rizik rodiny (včasný záchyt týrání dítěte, zneužívání, nevhodného sociálního prostředí aj.).

Součástí preventivních prohlídek je i očkování, screeningové odběry (zaměřené na záchyt konkrétního onemocnění), předepisování receptů a zdravotně výchovná činnost.

Témata zdravotní výchovy se vztahují k věku a oboru: např. u zubního lékaře – rizika vzniku časného dětského zubního kazu, dentální hygiena kojenců a batolat, mladistvých. U praktického lékaře – prevence úrazů v kojeneckém a batolecím období, podpora kojení, příprava kojenecké stravy a přechod na smíšenou stravu, prevence infekčních onemocnění v dětském věku. Gynekologická témata – hygiena dospívajících dívek, prevence pohlavně přenosných chorob, výchova k plánovanému rodičovství aj.

Záznam o preventivních prohlídkách je veden jednak v dokumentaci lékaře a jednak dítě dostává při propouštění z porodnice zdravotní a očkovací průkaz dítěte a mladistvého (viz foto 9, 10, 11). Jeho součástí je i zubní průkaz dítěte (viz foto 14, 15).

Zdravotní systéM PéČe o dítě v Čr

1.3 Hrazení zdravotní péče V České republice jsou výše uvedené zdravotní služby hrazeny převážně z povinného Veřejného zdravotního pojištění dle zák. č. 551/1991 Sb. V případě nezaopatřených dětí je plátcem pojistného stát. Kontrolní otázky: 1. objasněte stručně, jaké druhy péče jsou v systému zdravotní péče

poskytovány dětem v Čr. 2. objasněte, co poskytuje ambulantní péče o děti a uveďte příklady. 3. Jaké služby poskytuje lůžková péče, objasněte dle závažnosti stavu

dítěte, uveďte příklady. 4. Popište, jak je zajišťována zdravotnická záchranná služba a pohotovostní

služba. 5. určete délku platnosti receptů. 6. Popište, za jakým účelem je využívána preventivní péče. 7. objasněte, co poskytuje a za jakým účelem lázeňská léčebně rehabilitační

péče. 8. Kam pošlete klienta, který si potřebuje vyzvednout pleny pro

inkontinentní (má poukaz v ruce). 9. vypracujte návrh zdravotní výchovy na libovolné téma pro dítě.

2 Prevence úrazů u dětí cíl: Po prostudování této kapitoly žák: • charakterizuje závažnost situace; • popíše faktory podílející se na zvýšeném riziku úrazů u dětí; • určí prostředí s největší úrazovostí; • popíše nejčastější úrazy a jejich vznik; • jmenuje hlavní vládní programy zaměřené na snižování úrazovosti u dětí; • jmenuje opatření směřující k prevenci úrazů v místech s jejich největším

výskytem; • popíše rizika spojená s dopravou dětí; • argumentuje bezpečnostními opatřeními ve škole; • objasňuje pravidla bezpečného sportování; • jmenuje pomůcky podporující bezpečnost v domácnosti. Před studieM této KaPitoly se doPoruČuJe: • opakovat z předmětu první pomoc mechanismy vzniku poranění: rány,

úrazy, poranění kostí a kloubů, akutní otravy, polytraumata.

Prevence úraZů u dětí

2.1 charakteristika problematiky Vyspělé země se v poslední době potýkají s problémem vysoké úrazovosti u dětí. Úrazy jsou příčinou 40 % úmrtnosti dětí do 14 let. Česká republika zaznamenala dvojnásobnou úrazovost u dětí v porovnání s ostatními státy v Evropě. Tato statistická čísla bohužel každoročně stoupala. Úrazy byly dokonce na prvním místě úmrtnosti dětí u nás. Jako úraz je označováno náhlé poškození zdraví, zapříčiněné vnějším působením. Úrazy mají své specifikum v tom, že ohrožují právě děti a mladé lidi, narušují jejich somatický a psychosociální vývoj, pracovní uplatnění, následnou ekonomickou soběstačnost, zanechávají trvalé následky a v nejhorším případě jsou příčinou úmrtí. Jsou významnou ztrátou i pro společnost samotnou. V současné době pozorujeme změnu časového výskytu úrazů. Dříve to bylo období velkých letních prázdnin, dnes jsou to dva vrcholy – po začátku kalendářního období (leden, únor, březen) a v období po začátku školního roku (září, říjen). riziko vzniku úrazu souvisí s několika faktory. Jedním z předních je věk dítěte (bude zmíněno později) a genetické predispozice, např. pohlaví. U chlapců byla zjištěna vyšší úrazovost než u dívek. Velmi významným faktorem se dnes jeví také socioekonomické vlivy. U rodin ekonomicky slabších, neúplných rodin a rodin s nižším vzděláním rodičů je vyšší úrazovost dětí. Vytíženost rodičů a nižší dohled nad dětmi, stejně tak menší možnost pohybu dětí pod dozorem, finanční náklady spojené s pořízením kvalitních ochranných pomůcek dětem jsou problémy, s kterými se tyto rodiny často potýkají.

Svou roli sehrává i životní styl rodin a vedení k přiměřené tělesné aktivitě, správnému stravování (máme vyšší podíl dětí se zvýšenou hmotností a obézních), výchova k opatrnosti a snižování rizik úrazů. 2.2 druhy úrazů dle vzniklého prostředí Podle prostředí, ve kterém úraz vznikl, můžeme úrazy rozdělit na: • dopravní • školní • sportovní • domácí • jiné • dopravní úrazy mají největší podíl na úmrtnosti dětí a dospívajících. Při nich do

chází k nejzávažnějším úrazům. Ze všech obětí dopravních nehod tvoří osoby

Prevence úraZů u dětí

mladší 25 let 40 %. V Evropské unii jsou právě dopravní nehody příčinou více než

třetiny úmrtí všech dětí. • Další skupinou úrazů jsou úrazy vzniklé ve školním prostředí, a to přibližně

z 30 %. Jejich zvýšený výskyt byl zaznamenán na 2. stupni základních škol, v těles

né výchově. Jako nejrizikovější byl věk 13–14 let. • sportovní aktivity (ve škole i zájmové) představují další velkou skupinu úrazů.

Z hlediska druhu činnosti je nejvyšší počet úrazů zaznamenán při organizovaných

sportech – 38 % všech sportovních úrazů, při neorganizovaném sportu – tj. volná

hra dětí na hřišti – to je přibližně 34 % úrazů. Zajímavostí je, že se navýšil počet

úrazů u nově provozovaných sportů, jako je skateboard, snowboard, při in-line

bruslení, úrazy na trampolíně. Také je sledován sezónní výskyt úrazovosti (zimní,

letní sporty). • v domácím prostředí dochází přibližně k 26 % úrazů. Charakter úrazů dětí se

mění dle věku. Četnější výskyt úrazů je v raném dětství. Pochopitelně to souvisí

s tím, že v tomto prostředí dítě tráví největší část dne. Tyto úrazy jsou specifikovány

podle jednotlivých věkových období, nástrah, které domácnost přináší, a rozvoje

psychomotorické dovednosti dítěte. Jde především o pády, úrazy tepelného cha

rakteru (popáleniny, poleptání, elektrický proud), tonutí, mechanické působení aj. 2.3 strategie prevence dětských úrazů vláda české republiky se dlouhodobě zabývá stavem a vývojem zdraví obyvatelstva. Ve svém vládním usnesení v roce 2002 přijala Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva ČR – zdraví pro všechny v 21. století. Cíl tohoto programu směřuje ke snížení výskytu poranění způsobených násilím a úrazy. Na podporu výše zmíněného programu byl přijat národní akční plán prevence dětských úrazů na léta 2007–2017 (http://www.detskeurazy.cz/index.php?pg=home- -narodni-akcni-plan-prevence-detskych-urazu-na-leta-2007-2017). Cílem je maximálně snížit dětskou úmrtnost v ČR v důsledku úrazu a zastavení nárůstu a snížení četnosti dětských úrazů, zejména úrazů závažných a úrazů s trvalými následky. V rámci plnění tohoto plánu bylo v roce 2011 založeno národní koordinační centrum prevence úrazů, násilí a podpory bezpečí pro děti. Smyslem centra je zavést systematický přístup k prevenci úrazů a násilí v ČR. A dále vznikl také národní registr dětských úrazů (http://www.detskeurazy.cz/). Díky mezirezortní spolupráci a medializaci tohoto problému (vysoká úrazovost dětí) byla zavedena opatření zvyšující bezpečnost dětí a mládeže. Mnoho organizací se zaměřilo na chování dětí a vymezilo možná rizika, po jejich odhalení vytvořily podpůrné, preventivní a edukační programy, vydaly osvětové materiály, články, brožury, interaktivní materiály pro děti, ve kterých informují o možných rizicích a vhodných preventivních opatřeních. Smyslem udržení dobrých výsledků, tedy snížení úrazo

24

Prevence úraZů u dětí

vosti, je v současné době vyhledávání potenciálních rizik úrazů, šíření informací,

edukace správného chování dětí i rodičů a využívání ochranných pomůcek ke sní

žení závažnosti úrazů.

2.4 Bezpečnost v dopravě

Úrazy dětí v dopravě lze rozdělit do čtyř oblastí. Úrazy v autě, na kole, na chodníku

a na železnici. v autě bývá nejčastější příčinou úrazů nepoužití dětských autosedaček

a bezpečnostních pásů. na kole se setkáváme s problémem nepoužití ochranné cykli

stické přilby, nezajištění dobrého osvětlení (viditelnosti) kola, špatný technický stav

kola, neopatrnost a nekázeň při řízení kola. na chodníku jsou úrazy způsobené hrou

v blízkosti silnice, špatná viditelnost chodce (dítěte), neopatrnost a opět nekázeň dětí.

V železniční dopravě je problémem způsobujícím úrazy ponejvíce vyklánění se

z oken a přecházení přes koleje mimo vyhrazené přechody.

V jednotlivých věkových obdobích je možné předejít těmto úrazům vhodnými

opatřeními.

děti od 0 do 3 let

V tomto věkovém rozmezí je bezpečnost zcela v rukou dospělého, nejčastěji rodiče,

který přepravuje dítě. Na prvním místě je volba vhodné – bezpečné (certifikované) –

autosedačky dle aktuální hmotnosti dítěte. Dalším momentem je její správné upev

nění v autě a třetím pak samotné zajištění dítěte v sedačce při jízdě. Při umístění auto

sedačky na předním sedadle spolujezdce je nutné u ní deaktivovat airbag (při tomto

opomenutí vznikají velmi vážné úrazy). Při transportu dítěte v kočárku je zapotřebí

zajistit jeho viditelnost v dopravě. Tuto viditelnost lze zvýšit použitím reflexních do

plňků. I zajištění dítěte v kočárku proti pádu je při jeho transportu důležité. Přecházet

vozovku na bezpečném místě, nejlépe na přechodu pro chodce, nepředsunovat kočá

rek do vozovky (hrozí zachycení od projíždějícího auta). Při přepravě kočárku pro

středkem hromadné dopravy využívat k nástupům vyhrazených dveří (označených

příslušným piktogramem) a dodržovat doporučené zajištění kočárku ve vozidle. Pře

pravu dítěte na kole zajistíme v dětské sedačce pro jízdní kolo a dětskou přilbou. Ne

dílnou součástí je výchova dítěte k bezpečnému pohybu v dopravě.

děti od 4 do 6 let

Dítě získává větší samostatnost. Vedení k správnému chování, opatrnosti a upozor

ňování na možná rizika je správným krokem k zajištění bezpečí i do budoucna. Dítě

by se v tomto věku nemělo pohybovat v dopravě samo. Při přecházení vozovky by se

mělo naučit využívat přechodů pro chodce, rozumět světelné signalizaci (semafo

rům), umět se rozhlédnout a navázat oční kontakt s řidičem, přecházet kolmo a co

nejrychleji, nevyužívat ani odlehlé vozovky ke hře. Významný bezpečnostní prvek je

opět reflexní označení dětí, zvláště v zimním období a v noci. Rodiče by měli jít dětem

příkladem, jde o aspekt sociálního učení. Při přepravě v autě je nutné dodržovat stej

Prevence úraZů u dětí

né zásady jako u předchozí věkové skupiny a navíc dbát na ukázněnost dětí při jízdě. Zvýšený pozor by měli rodiče dávat při nastupování a vystupování dětí zejména ze strany vozovky. V tomto věku začínají děti ovládat jízdu na kole. Zde platí opět zásada být viděn, mít ochrannou cyklistickou přilbu a bezpečné kolo s povinnou výbavou. Co by se dítě mělo naučit, aby se později mohlo bezpečně pohybovat na kole samo? Mělo by zvládnout udržet rovnováhu, přímý směr jízdy, bezpečně zastavit a rozjet se. K jízdě využívat pokud možno cyklostezky.

Při cestování v dopravních prostředcích s dětmi tohoto věku je nutné dodržovat pokyny přepravce. Významná je i ukázněnost dětí při čekání na dopravní prostředek. Volný nekontrolovaný pohyb na zastávce, nádraží či nástupišti může být příčinou dopravní nehody. Zejména příjezd vlaků, autobusů a tramvají je rizikový, hrozí pád pod kola. děti od 7 do 10 let Děti se zcela osamostatňují při pohybu v dopravě. Prvním důležitým krokem by mělo být nacvičení bezpečné cesty do školy a zpět, později do kroužků, ke kamarádovi. Základy by dítě mělo znát již z předchozího období. Chůze po pravé straně chodníku, nepřekážet protijdoucím, nechodit po obrubníku, nevstupovat svévolně do vozovky, při přecházení věnovat pozornost tomuto aktu (netelefonovat, nevyprávět si s kamarádem, neposlouchat hudbu).

Při cestování v autě platí stále stejná pravidla. Uzpůsobovat sedačku věku a hmotnosti dítěte. Volit sedačku s pevnými zády, poutat dítě i při přepravě na krátké vzdálenosti.

Jízda na kole – stále v doprovodu dospělého (do 10 let věku dítěte). Významné období pro doplnění pravidel silničního provozu, řešení dopravních situací, bezpečného vybavení kola a důraz na používání ochranných pomůcek (přilby). Jednou z nejvhodnějších možností, jak si dítě může bezpečně osvojovat samostatnou jízdu na kole, jsou dopravní hřiště. děti starší 10 let V této věkové skupině se rychle rozvíjí samostatnost a nezávislost. Všechna pravidla by děti měly mít již hluboce zaryty v paměti a dopravní situace by měly zvládat řešit s přehledem a automaticky. Měly by si uvědomovat možná rizika a být odpovědné za své chování. Mnohdy se však začnou projevovat zcela opačně ve snaze předvést se před skupinou kamarádů, úmyslně riskují, odmítají bezpečnostní ochranné pomůcky. Taková jednání mohou mít tragické následky. Pro doplňující informace ukázky videí, on-line hry zaměřené na tuto problematiku; je vhodné využít internetový odkaz: www.skolahrou.cz, www.ibesip.cz

Prevence úraZů u dětí

2.5 Školní úrazy S nástupem školní docházky se dítě dostává do nového prostředí, ve kterém se setkává s novými situacemi, jež v sobě obsahují i potenciální riziko úrazu. Školy se tato rizika snaží podchytit, zajistit bezpečnostními opatřeními tak, aby k úrazům nedocházelo. Jedním z prvních a prioritních opatření je poučení žáků o správném chování v době pobytu ve škole a zvláště ve vyučovacích hodinách se zvýšeným rizikem úrazu (tělesná výchova, chemie, pracovní činnosti...). Součástí vyučování jsou i aktivity mimo budovu školy (lyžařský výcvik, školní výlet, exkurze...), kde jsou rizika úrazu ještě větší, proto by před každou takovouto akcí měli být žáci znovu poučeni o žádoucím chování a rizicích úrazu.

Toto poučení bývá také součástí školního řádu. Je nutné, aby s bezpečnostními poučeními byli seznámeni i zákonní zástupci žáků. A o poučení aby byly vždy vyhotoveny záznamy.

Některé úrazy ve školním prostředí jsou bohužel způsobeny neukázněností žáků, jejich zvyšující se agresivitou, a dokonce i úmyslně vyvolané žáky. Proti takovýmto rizikům je nesnadné bojovat. Ani dozory učitelů nemohou zcela zamezit a zajistit problémové chování těchto jedinců.

Snižování rizik je možné vypracováním přesných směrnic o bezpečnosti a ochraně dětí při jednotlivých činnostech – na lyžařském výcviku, na praxi, exkurzi, výletu aj.

Důležitou součástí by mělo být i aktuální zhodnocení psychického a fyzického zdraví žáka před započetím činnosti, zvláště těch rizikovějších (práce s chemikáliemi, ostrými předměty). Stav žáka může ovlivnit jeho vnímání, rozhodování i nechtěné opomenutí ostražitosti.

Učitel musí dohlížet na dodržování bezpečnostních pokynů, jejichž součástí je i používání vhodných ochranných pomůcek při jednotlivých činnostech.

Učitel si musí doplňovat kvalifikaci i v postupech poskytování první pomoci, zvládání situací při výskytu úrazu (poskytnutí první pomoci postiženému žákovi, přivolání záchranné zdravotnické pomoci, informování rodičů žáka a zajistit dozor a bezpečnost nad ostatními žáky). Škola má také povinnost zajistit každoroční proškolení svých zaměstnanců o BOZP.

Součástí školního vzdělávání je tělesná výchova, která klade velké požadavky na zajištění bezpečnosti žáků při její výuce. Znalost těchto zásad je součástí kvalifikace učitele tělesné výchovy a dodržování podmínkou bezpečného vedení a výchovy dětí ke sportu.

Podle zákona č. 561/2004 Sb. (§ 29) a ve znění vyhlášky 57/2010 Sb. Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy se veškeré úrazy vzniklé v souvislosti se vzděláváním na škole musí evidovat dle aktuálních požadavků.



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2019 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist