načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

Pečovatelská služba a individuální plánování -- Praktický průvodce - Marcela Hauke

  > > > > > Pečovatelská služba a individuální plánování  

Elektronická kniha: Pečovatelská služba a individuální plánování -- Praktický průvodce
Autor:

Kniha je určena především zaměstnancům v pečovatelských službách (pečovatelkám, sociálním pracovníkům, metodikům kvality, manažerům), ale i v dalších příbuzných službách ...
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  122
+
-
Doporučená cena:  144 Kč
15%
naše sleva
4,1
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma tištěná forma

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Grada
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF
Zabezpečení proti tisku: ano
Počet stran: 135
Rozměr: 21 cm
Úprava: ilustrace , formuláře
Vydání: 1. vyd.
Jazyk: česky
Médium: e-book
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-247-3849-9
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Kniha je určena především zaměstnancům v pečovatelských službách (pečovatelkám, sociálním pracovníkům, metodikům kvality, manažerům), ale i v dalších příbuzných službách (např. osobní asistenci). Kniha je praktickým průvodcem, podle kterého je možné individuálně plánovat postup a práci s uživateli péče. Podrobně popisuje standard č. 3 (Jednání se zájemcem), standard č. 4 (Smlouva o poskytování služby), standard č. 5 (Individuální plánování), ale zmiňuje i další standardy související s individuálním plánováním péče. (praktický průvodce)

Předmětná hesla
sociální práce s jednotlivcem -- Česko
Pečovatelská služba -- Česko
Sociální právo -- Česko
Zařazeno v kategoriích
Marcela Hauke - další tituly autora:
Zvládání problémových situací se seniory -- nejen v pečovatelských službách Zvládání problémových situací se seniory
Hauke, Marcela
Cena: 203 Kč
Zvládání problémových situací se seniory -- nejen v pečovatelských službách Zvládání problémových situací se seniory
Hauke, Marcela
Cena: 172 Kč
Když do života vstoupí demence -- aneb Praktický průvodce péčí o osoby s demencí nejen v domácím prostředí Když do života vstoupí demence
Hauke, Marcela; kol.
Cena: 310 Kč
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky






���������������������������������������������
�����������������������������������������������������������������
����������������������������������������������������������������
���������������������������������������������������������������
���������������������������������� ����������������
����������������������������������������������������������������������������������
��������������������������������������������������������������������������������
�����������������������������������������������������������������������������������
�������������������������������������������������������������������������������������
������� ������������ ������ �� ������������ ���������� ��������� ������������� �����������
���������� ����������� ����� ����������� ������ ������������ ����� �������������
����������������������������������������������������������������������������
����������������������������������������������������������������������������������
��������������������������������������������������������������������������������
��������������������������������������������������������������������������� �
������� ��� ������������ ������������ ������ ������� �������������� ������� ���������
������������������������������������������������������������������������������������
�����������������������������������������������������
����������������������������������
���������������������������������������������
�����������������������������������������������������������������
����������������������������������������������������������������
���������������������������������������������������������������
��������������������������������������������������
����������������������������������������������������������������������������������
��������������������������������������������������������������������������������
�����������������������������������������������������������������������������������
�������������������������������������������������������������������������������������
������� ������������ ������ �� ������������ ���������� ��������� ������������� �����������
���������� ����������� ����� ����������� ������ ������������ ����� �������������
����������������������������������������������������������������������������
����������������������������������������������������������������������������������
��������������������������������������������������������������������������������
��������������������������������������������������������������������������� �
������� ��� ������������ ������������ ������ ������� �������������� ������� ���������
������������������������������������������������������������������������������������
�����������������������������������������������������





���������������������������������������������
�����������������������������������������������������������������
����������������������������������������������������������������
���������������������������������������������������������������
���������������������������������� ����������������
����������������������������������������������������������������������������������
��������������������������������������������������������������������������������
�����������������������������������������������������������������������������������
�������������������������������������������������������������������������������������
������� ������������ ������ �� ������������ ���������� ��������� ������������� �����������
���������� ����������� ����� ����������� ������ ������������ ����� �������������
����������������������������������������������������������������������������
����������������������������������������������������������������������������������
��������������������������������������������������������������������������������
��������������������������������������������������������������������������� �
������� ��� ������������ ������������ ������ ������� �������������� ������� ���������
������������������������������������������������������������������������������������
�����������������������������������������������������
����������������������������������





PEČOVATELSKÁ SLUŽBA A INDIVIDUÁLNÍ PLÁNOVÁNÍ
Praktický průvodce
Bc. Marcela Hauke
Recenzent: Mgr. Ivan Úlehla
© Grada Publishing, a.s., 2011
Obrázky podle podkladů dodaných autorkou překreslil Karel Mikula.
Cover Photo © fotobanka allphoto, 2011
Vydala Grada Publishing, a.s.
U Průhonu 22, Praha 7
jako svou 4432. publikaci
Odpovědná redaktorka Mgr. Ivana Podmolíková
Sazba a zlom Karel Mikula
Počet stran 136
1. vydání, Praha 2011
Vytiskly Tiskárny Havlíčkův Brod, a. s.
Názvy produktů, firem apod. použité v knize mohou být ochrannými známka -
mi nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků, což není
zvláštním způsobem vyznačeno.
Postupy a příklady v této knize, rovněž tak informace o lécích, jejich formách,
dávkování a aplikaci jsou sestaveny s nejlepším vědomím autorů. Z jejich
praktického uplatnění ale nevyplývají pro autory ani pro nakladatelství žádné právní
důsledky.
ISBN 978-80-247-3849-9
Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy
Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy
nesmí být reprodukována a šířena v papírové, elektronické či jiné podobě bez
předchozího písemného souhlasu nakladatele. Neoprávněné užití této knihy
bude trestně stíháno.





5
Obsah
Poděkování 9
Předmluva 11
Co v knize nenajdete 14
1 Úvod k individuálnímu plánování 15
1.1 Co to je individuální plánování . . . . . . . . . . . . . . . . . 16
1.2 Význam individuálního plánování . . . . . . . . . . . . . . . 17
1.2.1 Význam individuálního plánování pro uživatele . . 17
1.2.2 Význam individuálního plánování
pro poskytovatele . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18
1.3 Péče a podpora . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20
2 Legislativní rámec 23
3 Komunikace při jednání se zájemcem o službu 28
3.1 Pravidla pro jednání se zájemcem . . . . . . . . . . . . . . . 30
3.2 Pravidla pro jednání se zájemcem vyžadujícím
specifický přístup při poskytování informací . . . . . . . . . 35
3.2.1 Komunikace s osobou se sluchovým postižením . . 35
3.2.2 Komunikace s osobou se zrakovým postižením . . . 37
3.2.3 Komunikace při doprovodu osoby
se zrakovým postižením . . . . . . . . . . . . . . . . 38
3.2.4 Komunikace s osobou se syndromem demence . . . 38
3.3 Jednání se zájemcem s demencí . . . . . . . . . . . . . . . . 41
3.4 Pravidla pro odmítnutí zájemce . . . . . . . . . . . . . . . . 43
3.5 Zjišťování potřeb zájemce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 45
3.5.1 Úvod ke zjišťování potřeb . . . . . . . . . . . . . . . . 45
3.5.2 Otázky Ivana Úlehly . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 47
3.5.3 Nastavování potřeb ze zjištěných schopností . . . . . 48
3.5.4 Standardizované testy . . . . . . . . . . . . . . . . . . 50
4 Smlouva o poskytování pečovatelské služby 52
4.1 Vybraná ustanovení zákona o sociálních službách
při uzavírání smluv . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 55





6
4.2 Vybraná ustanovení občanského zákoníku
při uzavírání smluv . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 57
4.3 Vnitřní pravidla pro uzavírání smlouvy . . . . . . . . . . . . 60
4.4 Vzor smlouvy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 61
4.5 Projednání smlouvy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 68
4.6 Podepisování smlouvy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 70
4.7 Vnitřní pravidla stanovená poskytovatelem
pro poskytování pečovatelské služby . . . . . . . . . . . . . 71
5 Individuální plánování – personální a organizační zajištění 74
5.1 Klíčový pracovník . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 75
5.1.1 Kdo je klíčový pracovník . . . . . . . . . . . . . . . . 75
5.1.2 Požadavky na pozici klíčového pracovníka . . . . . . 76
5.1.3 Práva a povinnosti klíčového pracovníka . . . . . . . 78
5.1.4 Vyjasnění pozice klíčového pracovníka . . . . . . . . 78
5.2 Metody práce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 83
5.2.1 Analýza (rozbor) dokumentace . . . . . . . . . . . . 83
5.2.2 Pozorování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 83
5.2.3 Rozhovor . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 84
5.3 Vedení rozhovoru s uživatelem . . . . . . . . . . . . . . . . . 86
5.3.1 Zásady vedení rozhovoru . . . . . . . . . . . . . . . . 86
5.3.2 Fáze rozhovoru . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 89
5.4 Osobní cíle . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 94
5.4.1 Zjišťování osobního cíle . . . . . . . . . . . . . . . . . 95
5.4.2 Princip SMART . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 97
5.4.3 Dlouhodobé a krátkodobé cíle . . . . . . . . . . . . . 97
5.4.4 Plánování kroků k naplnění cíle . . . . . . . . . . . 101
5.5 Tvorba individuálního plánu . . . . . . . . . . . . . . . . . 102
5.5.1 Uživatel odmítá písemné plánování . . . . . . . . . 108
5.5.2 Plánování s uživatelem a jeho opatrovníkem . . . . 109
5.6 Přehodnocení individuálního plánu . . . . . . . . . . . . . 109
5.7 Tvorba rizikových plánů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 111
5.8 Co ještě... . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 112
6 Ukázky z plánování 114
6.1 První krok – jednání se zájemcem o službu . . . . . . . . . 115
6.2 Druhý krok – smlouva o poskytování služby . . . . . . . . 119
6.3 Třetí krok – tvorba individuálního plánu . . . . . . . . . . 121
6.4 Čtvrtý krok – přehodnocení plánu . . . . . . . . . . . . . . 123





7
7 Slovníček pojmů 124
Přílohy 127
Příloha č. 1: Záznam o průběhu poskytovaných služeb . . . . . 127
Příloha č. 2: Rizikový plán . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 128
Příloha č. 3: Test základních všedních činností (ADL) . . . . . . 129
Příloha č. 4: Test instrumentálních všedních činností (IADL) . . 130
Literatura 132
Rejstřík 134










9
Poděkování
Poděkování
Chtěla bych poděkovat především svým zaměstnancům za jejich pro -
fesionální a zároveň lidský přístup k našim uživatelům a dát jim tímto
najevo, jak moc si vážím jejich práce i jich samotných. Bez jejich odvahy
přijmout společně se mnou změny, které rok 2007 přinesl, by dnes péče
a podpora poskytovaná našim uživatelům nebyla na tak vysoké úrovni.
Zpětná vazba od těch, kterým zajišťujeme pečovatelskou službu, nám
dává povzbuzení do další práce, že jdeme správným směrem. Způsob,
jakým zejména pečovatelky a sociální pracovnice přistupují k
uživatelům, jakým probíhá individuální plánování v naší organizaci, není
vůbec běžný. Je to přidaná hodnota, která z nich činí výjimečné osobnosti
a z naší pomoci vysoce kvalitní a jedinečnou službu. Jsem hrdá na svůj
tým, v němž nás pojí společný příběh o pomáhání a pomoci.
Měla jsem možnost v životě poznat pár výjimečných lidí, kteří
ovlivnili můj profesní život. Ať už to byla Olga Medlíková, úžasná
lektorka, lidé kolem Neziskovek.cz, ale zejména Ivan Úlehla, jehož učení
se prolíná celou touto knihou. Neumím najít ta správná slova, která
by vyjádřila, jak moc si vážím toho, že mohu z jejich znalostí a
zkušeností čerpat, a tak jim pouze s pokorou děkuji, že mi stáli v cestě, když
jsem tu svoji hledala.
Ač to nebývá příliš běžné, využívám tohoto prostoru k
poděkování „úředníkům“ na odboru sociálních věcí na Krajském úřadě
Královéhradeckého kraje. Dlouhá léta nabízejí poskytovatelům sociálních
služeb nebývalou podporu při tvorbě a zavádění standardů kvality. Je
národním zvykem na úředníky pohlížet spíše negativně, ale já mám
pozitivní zkušenosti s přístupem lidí na zmiňovaném úřadě a ráda bych
jim poděkovala za to, že boří mýty o sobě samých. Setkávám se tam
vždy s ochotou a podanou rukou. Mají společný cíl – skutečný rozvoj
sociální práce a co nejvyšší úroveň poskytovaných služeb. Vždy tam
najdu partnera k diskuzi a toho si velmi cením.
Nakonec bych ráda poděkovala také své rodině. Bez svého manžela
a maminky bych nemohla práci věnovat takový čas a prostor, jako to
celou dobu činím. Jsem jim vděčná za podporu, kterou mi denně
dávají najevo. A že to se mnou vždy nemají jednoduché, by mohli sami
vyprávět. Osobní a pracovní život se mi velmi prolíná, což vyžaduje
obrovskou trpělivost a porozumění od všech, kteří jsou mi nablízku.










11
Předmluva
Předmluva
Vážené kolegyně, vážení kolegové, milí čtenáři,
dostává se vám do rukou kniha, která má ambice být nápomocna na
vaší cestě naplňování standardů kvality poskytovaných služeb, a to
standardů týkajících se individuálního plánování. Nabízí neotřelý
pohled na tuto problematiku. Opírám se především o své
dlouholeté zkušenosti z práce se seniory v pečovatelských službách a z tvorby
standardů, o svou lektorskou činnost zaměřenou na individuální
plánování v pečovatelských službách a o zkušenosti z inspekce
poskytování sociálních služeb.
Když v roce 2007 vstoupil v účinnost zákon č. 108/2006 Sb., o
sociálních službách, těžce jsem bojovala s vnitřním přijetím individuálního
plánování u naší cílové skupiny, respektive s tvorbou individuálního
plánu. Tak jako mnozí z vás ani já jsem nechápala, jak a proč vůbec
mám s naším uživatelem tvořit individuální plán a ještě k tomu na
základě osobního cíle. Na základě jakého osobního cíle! Pamatujete
na začátky? Zeptat se našeho uživatele na to, jaký cíl v životě má, tak
si přinejmenším poklepal významně na čelo. Jaký že cíl on může ještě
mít! Inspektoři nám v tápání rovněž nepomáhali. Chtěli po nás
stanovovat vznosné cíle u lidí, kteří měli úplně jiné starosti než plánovat
svou budoucnost, neboť věděli, že jejich budoucnost je převážně k rátká.
Postupem doby si každý z nás nějakou cestu k individuálnímu
plánování našel, bohužel však velmi často jenom formální. Přitom
poskytovatelé s uživatelem individuálně plánují a v mnohých organizacích
plánovali i bez zákona o sociálních službách. Tak proč toho nevyužít!
Jen je potřeba učinit onen poslední krok a vnitřně přijmout
individuální plánování, respektive tvorbu individuálního plánu za přirozenou
a nedílnou součást naší práce s uživatelem. Kniha detailně popisuje
standard č. 3, 4 a 5. Najdete v ní dále různé formuláře, vzory smluv,
odpovědi na otázky, jak stanovovat osobní cíle, jak zjišťovat potřeby
uživatele, jak psát individuální plány, a mnoho dalších užitečných rad
a odpovědí.
Nemohu se pustit do samotného popisu jednotlivých standardů,
aniž bych Vám neosvětlila sv ůj přístup k člověku. Tváří v tvář stárnutí
a umírání bývám konfrontována se smyslem života. Vždy si
uvědomuji, že život jednoho dne skončí, a je pro mě velmi důležité, v každém





12
Pečovatelská služba a individuální plánování
okamžiku, vědomí, že jsem ho nežila nadarmo. Smyslem mého živo -
ta je moje rodina a práce, která mi onen smysl poskytne. Nepotřebuji
k životu bohatství, domy, krásné oblečení. To, co ale nutně potřebuji,
je vědomí, že mohu a umím pomáhat. Celý svůj dospělý život, více či
méně úspěšně, pomáhám lidem, kteří nemají tolik sil, odvahy,
možností a schopností, aby si dokázali pomoci sami. Dostat se do problémů
či na ono pomyslné dno lidské společnosti je tak jednoduché!
Hluboce se mýlí ti, kteří se domnívají, že jim se to stát nemůže. Můj postoj
k člověku vychází z respektu k jedinečnosti a bezpodmínečného přijetí
každé bytosti. Proto mě velmi oslovil systemický přístup, ke kterému
mě přivedl Ivan Úlehla během dvouletého výcviku socioterapie.
Ivanovi vděčím za jiný pohled na určité aspekty práce s uživatelem. Moje
práce, díky němu, získala dosud nepoznanou úroveň profesionality
a jinou zodpovědnost. Rozhovory se mi dnes vedou podstatně lépe.
Mnohem efektivněji se dostávám ke zjišťování potřeb a cílů uživatele
a možností jejich uspokojování. Mám k dispozici sady otázek, které mi
při rozhovoru s uživatelem ulehčují práci.
Jak řekl Steve de Shazer, klient je expert na vlastní život, terapeut
(v našem pojetí sociální pracovník, klíčový pracovník nebo
pečovatelka) je expert na rozhovor. A rozhovor je tou nejzákladnější metodou
naší práce s uživatelem.
Často máme tendence uživateli říkat, co má dělat, v domnění, že
mu tím pomáháme. Ale většinou je to tak, že mu nutíme způsoby
řešení, které mu nejsou vlastní, které ani nechce, ale obává se nám říct,
že to chce jinak. Toto je tím citlivější, čím více je závislý na naší službě,
nebo řekněme, čím více je závislý na péči druhé osoby. Většinou však
sám ví, jak by chtěl svou situaci řešit. Dejme mu prostor toto
vyjádřit a hledejme s ním cesty k naplnění jeho potřeb tak, jak to vyhovuje
jemu, nikoliv nám. Při práci s uživatelem mějme vždy na paměti naši
pozici, ujasňujme si, kde zrovna stojíme, zda pomáháme, nebo
kontrolujeme. Toto rozlišení je důležité pro naši další práci. Jedná se v
podstatě o rozlišení držitele problému – ten, kdo je držitelem problému, by
problém měl rovněž řešit. Jestliže je držitelem problému uživatel, poté
my stojíme v pozici „pomáhání“, uživatele zplnomocňujeme a pouze
ho provázíme a nabízíme možnosti řešení jeho problému. Pokud je
však držitelem problému pracovník, poté jde o kontrolu a uživatel je
„podřízený“ pracovníkovi. Práci v tomto případě odvádíme za
uživatele. Uvedu jednoduchý příklad, se kterým se snad všichni setkáváme
v pečovatelských službách. Pan Novák žije ve svém domku, kde prožil





13
Předmluva
celý svůj život, vychoval tam své děti a dnes, když už je sám, tak tam
žije jen se svými vzpomínkami. Domek by potřeboval rekonstrukci,
pan Novák se myje v umyvadle, protože nemá koupelnu, úklid moc
nezvládá, ale pomoc odmítá, zásady racionální výživy mu také nic
moc neříkají, oblečení, co má na sobě, už také není nejnovější. Občas
si s kamarády zajde na jedno pivo a tak si žije celkem spokojeně doma,
spolu s pár slepičkami a pejskem. Jednoho dne nás navštíví jeho děti
a dožadují se umístění do domu s pečovatelskou službou nebo do
domova pro seniory. Z jejich pohledu žije nedůstojně a potřebuje péči.
Z našeho profesionálního pohledu si také myslíme, že by potřeboval
dohled a že by mu v zařízení sociálních služeb bylo lépe. Vždyť by měl
celodenní stravu, čisté prádlo a čistou postel. Co na to vše však říká pan
Novák? Ten to vidí zcela jinak – on je doma spokojený a nic
nepotřebuje. A navíc – kam by dal slepičky a svého psího kamaráda? Čí
problém tedy máme řešit? Pana Nováka? Jeho problém to, jak se zdá, není.
Problém v tom vidí děti a částečně i my. Pokud se pustíme do
„kontroly“ (a v tomto případě by to kontrola byla), budeme mít proti sobě
uživatele, který nás bude vnímat jako vetřelce. Bude nespolupracovat
a nakonec z toho nebude mít nikdo žádný prospěch. A to vše pro to, že
my máme představy, jak by měl člověk žít. Sociální konstruktivizmus
patří k moderním filozofickým směrům, podle kterých neexistuje nic,
co by bylo možné označit za jedinou možnou realitu. Existuje pouze
subjektivní realita, jedinečný životní příběh a s každým
převyprávěním tento příběh pozměňujeme.
Přesto se však v naší práci bez kontroly neobejdeme – vezměme si
uživatele s různým stupněm demence. Přimlouvám se však za to,
abychom vždy měli na paměti jedinečnost každého člověka, přistupovali
k němu bez předsudků a jednali s ním skutečně jako s rovnocenným
partnerem, pokud to jen trochu jeho zdravotní stav umožňuje.
Mám naději, že kniha bude průvodcem na vaší nelehké cestě
individuálního plánování.
S úctou všem pomáhajícím pracovníkům
Marcela Hauke





14
Pečovatelská služba a individuální plánování
Co v knize nenajdete
Zaručený a jediný správný návod, jak individuálně plánovat a projít ■
tak bez problémů inspekcemi poskytování sociálních služeb
Detailní teoretická východiska ■
Hluboké filozofické myšlenky ■
Kniha nabízí čtenáři příklady dobré praxe a dlouholeté zkušenosti
z individuálního plánování, zejména se seniory. Každá organizace má
svou historii, vlastní zkušenosti a jedinečný postoj k cílové skupině
a k individuálnímu plánování. Musí si tedy najít svou cestu, která jí
bude vyhovovat. Kniha je ukázkou toho, jak může také vypadat
individuální plánování. Je však na čtenáři, aby si z ní vybral to, co mu bude
vyhovovat a co bude pro jeho práci přínosem.
Vzhledem k tomu, že kniha je určena všem zaměstnancům, kteří
se na individuálním plánování podílejí, volila jsem jazyk co
nejsrozumitelnější bez zbytečného používání cizích slov. Teoretická
východiska, zejména systemický přístup, zde zmiňuji jen velmi okrajově, abych
čtenáře neodradila a nezbavila ho chuti číst dále.





1
15
Úvod k individuálnímu plánování
1 Úvod k individuálnímu plánování
Individuální plánování je v mnohých organizacích „strašákem“
dodnes, a to zejména individuální plán samotný. Pečovatelky
1
se často
ptají, jak mají stanovovat osobní cíle u uživatelů, kteří jsou na sklonku
svého života? Jak má vypadat správný individuální plán? Jak plánovat
u osob s poruchami komunikace nebo u osob s demencí? K čemu
vůbec individuální plánování slouží? Mnohde je individuální plánování
pouze formální, vedení ani zaměstnanci nevěří plánování samotnému
a nedoceňují jeho význam. Všichni se poté velmi trápí a děsí se
příchodu inspekcí poskytování sociálních služeb
2
. Mou snahou je, aby si
čtenář na konci této knihy oddechnul a řekl, že individuální plánování
je tak přirozené a prosté.
Základem všeho je uvědomit si, kde stojíme my, jaké je naše místo,
jaké jsou naše mantinely, co chceme, můžeme a smíme či umíme a kdo
stojí proti nám. V každém případě máme proti sobě v převážné
většině rovnocenného partnera. Nemůžeme mu vnucovat naše představy
o tom, jak by měl vypadat jeho život a co by měl po nás chtít, případně,
jak by se měl chovat. Pokud si uvědomíme, že jen člověk sám ví, jak
má jeho život vypadat, a tuto kompetenci mu ponecháme, poté nám
přijde jako zcela přirozené se zájemcem či uživatelem jednat stejným
způsobem, jakým bychom chtěli, aby někdo jiný jednal s námi. Hlavně
si, prosím, nepřiměřené chování osob, jimž nabízíme či poskytujeme
služby, neberme osobně. Věřte mi, že osobní cíle má každý člověk,
i člověk, který umírá. Nebojme se těžkých a složitých témat. Někdy
stačí, když jsme „pouze“ připojeni k druhému člověku, nasloucháme
a dáváme najevo zájem o jeho těžkosti. Celé individuální plánování
je o způsobu vedení rozhovoru a respektu k jedinečnosti každé lidské
bytosti. Vedení rozhovoru má svůj řád a svá pravidla, která musí
pracovník dodržovat. V opačném případě jde o obyčejné sousedské
povídání si bez cíle, které neřeší profesionální rovinu naší práce a neřeší
ani problémy uživatelů.
1 Omlouvám se pečovatelům mužům. V textu používám především ženské
pojmenování profese pro převažující zastoupení žen v tomto oboru. Samozřejmě, že
řádky jsou určené i mužům pečovatelům. Prosím, nehledejte v tom nic
diskriminujícího či stigmatizujícího, je to pouze pro zjednodušené označování profese.
2 Inspekce poskytování sociálních služeb – dále jen „inspekce“.





1
16
Pečovatelská služba a individuální plánování
Než se pustíme do individuálního plánování, neodpustím si posled -
ní poznámku: Abychom mohli jakoukoliv sociální službu poskytovat,
musíme mít zájemce o službu „Jednání se zájemcem o službu“, který
se nachází v nepříznivé sociální situaci. Jedině tak můžeme hovořit
o poskytování sociální služby na základě zákona o sociálních službách.
To je nutné si vyjasnit a zdůvodnit hned na začátku. Potřebujeme tedy
odpověď na otázku, co je tou nepříznivou sociální situací u konkrétního
zájemce? Pamatujme, že nenahrazujeme běžně dostupné veřejné služby,
jako je například úklidová firma či rozvoz obědů. Také pamatujme, že
nepříznivou sociální situací není věk člověka nebo jeho zdravotní
postižení. Dále si musíme odpovědět na otázku, zda právě naše služba je
tou, která mu pomůže efektivně tuto nepříznivou situaci řešit.
V následujících podkapitolách nabízím čtenáři výklad těchto
pojmů:
Definice individuálního plánování ■
Význam individuálního plánování ■
Péče a podpora ■
1.1 Co to je individuální plánování
Individuální plánování je jeden z nejvýznamnějších instrumentů za -
jištění kvality poskytovaných služeb.
Cíle individuálního plánování:
Poskytovat sociální službu v co největším zájmu uživatele ■
Přizpůsobit ji jeho specifickým podmínkám, požadavkům, mož - ■
nostem a schopnostem, osobním cílům
Zapojit uživatele do procesu plánování i výkonu samotné služby ■
Individuální plánování je proces, ve kterém uživatel a poskytova -
tel hledají cíle, které bude uživatel ve spolupráci s poskytovatelem
dosahovat – budou tedy hledat „cíl společné práce“. Tento „cíl společné
práce“ je popis toho, jak bude vypadat změna nepříznivé situace, v níž
se uživatel nachází. V závislosti na dohodnutém cíli je pak naplánován
postup, jak tohoto cíle bude postupně dosaženo.
Služby jsou plánovány individuálně s ohledem na vnitřní možnosti
a schopnosti uživatele tak, aby byly podporou a aby směřovaly k
maximální možné míře jeho samostatnosti a nezávislosti. Cílem poskyto-





1
17
Úvod k individuálnímu plánování
vání služeb je zachovávat v dohodnuté míře takový způsob života, na
jaký byl uživatel zvyklý před začátkem využívání služby. Tam, kde to
pro zdravotní omezení není možné, je cílem sociálních služeb zajistit
důstojný a bezpečný život v domácích podmínkách. Je to neustále se
opakující proces, který je podrobně vysvětlený v dalších kapitolách.
Velmi zkráceně lze říci, že individuální plánování služeb začíná
jednáním se zájemcem o službu (standard č. 3), následuje sepsání smlouvy
o poskytování pečovatelské služby (standard č. 4) a pokračuje poté
standardem č. 5, tedy samotným individuálním plánováním, na jehož
vrcholu stojí kvalitně vypracovaný individuální plán. Poskytovatel nesmí
zapomínat, že individuální plánování se však prolíná všemi ostatními
standardy. Pohled na individuální plánování jako na standard číslo tři
až pět je tedy značně zúžený, ale pro naše potřeby postačující.
Výsledkem individuálního plánování služeb s uživatelem je písemně
zpracovaný individuální plán u každého uživatele (v knize naleznete
příklady individuálních plánů).
1.2 Význam individuálního plánování
Udělejme pokus: Vezměte si papír, naznačte si na něm tři sloupečky.
Do jednoho si nadepište „význam plánování pro uživatele“, do druhé -
ho „význam plánování pro poskytovatele“ a do třetího „co
negativního přineslo individuální plánování oběma stranám“. Možná dojdete
k zajímavým výsledkům, při kterých si uvědomíte, že do sloupce „co
negativního přineslo individuální plánování oběma stranám“
nebudete, kromě administrativní zátěže, schopni nic dále napsat, ale ostatní
sloupce se Vám budou hemžit popisky. Význam plánování pro obě
skupiny, tedy pro uživatele i pro poskytovatele, je nesmírný. Skoro
bych chtěla říci, že individuální plánování je „alfou a omegou“ naší
práce s uživatelem.
1.2.1 Význam individuálního plánování pro uživatele
■ Uživatel vystupuje jako rovnocenný partner.
Uživatel má možnost a právo se rozhodnout, zda jím oslovená služba ■
mu pomáhá naplňovat jeho představy o potřebné pomoci.





1
18
Pečovatelská služba a individuální plánování
Znamená pro uživatele větší bezpečí – ví, na čem se domluvil s ■
poskytovatelem, ví, jak služba bude probíhat a v jakém časovém
rozmezí.
Zná svá práva a povinnosti (poskytovatel je povinen je uživateli ■
sdělit).
Zvyšuje jeho kompetence v oblasti rozhodování a přijímání zod- ■
povědnosti za volby ve svém životě – uživatel není tedy pasivním
příjemcem sociální služby, ale je spoluodpovědný za dohodnutý
průběh služby na základě dohodnutých osobních cílů (resp. cílů
vzájemné spolupráce uživatele a poskytovatele).
1.2.2 Význam individuálního plánování pro poskytovatele
Pro poskytovatele znamená plánování rovněž větší bezpečí – ví, na ■
čem se domluvil s uživatelem, má obranu proti jeho požadavkům,
které nejsou zahrnuty v plánu.
Všichni zaměstnanci postupují stejným způsobem v souladu s indi- ■
viduálním plánem, aniž by každý nový (nebo zastupující) zaměst -
nanec teprve zjišťoval u uživatele, jakým způsobem chce služby
poskytovat.
Je prostředkem pro stanovení kapacity služby. ■
Je kontrolním mechanizmem k efektivnímu využívání služby a pra- ■
covní doby.
Je prostředkem ke zvyšování kvality služby a změně v nabídce slu- ■
žeb, a to na základě zjišťovaných potřeb, přání uživatelů a jejich
osobních cílů.
Je jedním z mechanizmů pro tvorbu rozvojových plánů organizace. ■
Jistě naleznete i další klady individuálního plánování. Musím říct,
že mi dlouho trvalo ztotožnit se s individuálním plánováním, a to
zejména s tou částí, kdy se služby nastavují dle osobních cílů uživatele.
Vývoj však nejde zastavit a dnes si uvědomuji nesporný význam
individuálního plánování s každou cílovou skupinou bez v ý jimky. Že je to
spojeno s velkým nárůstem administrativy, je rovněž jisté. To, co
organizace limituje v individuálním plánování, bývají zejména zdroje:
časové ■
personální ■
finanční ■
*





1
19
Úvod k individuálnímu plánování
Poskytovatelé často namítají, že na plánování nemají čas ani dosta -
tek lidí. Také namítají, že individuální plánování odmítají i uživatelé
samotní. Je pravda, že individuální plánování určitý čas vyžaduje.
Zejména na počátku, než se plánování v organizaci „vžije“, je
nutné s časovou rezervou počítat. Plánování je však součástí naší práce
a poskytovatel je povinen svým zaměstnancům tento čas poskytnout.
Některé organizace to řeší tak, že zaměstnanci „dělají plánování“
ve svém volnu, nebo se „individuálně plánuje“ pouze formálně.
Výsledek vypadá poté tak, že klíčový pracovník vytvoří podle svého
individuální plán a přinese ho uživateli k podpisu. Vysvětlí mu, aby
to podepsal, protože to „zákon po něm chce“. Někteří zaměstnanci
pečovatelských služeb udávají, že individuální plánování odmítají
i uživatelé samotní. Moje zkušenosti jsou však zcela odlišné. Jen málo
uživatelů našich služeb si nechce popovídat. Vždyť nemusíme
uživateli říkat, „že spolu musíme udělat plán, protože to po nás chce zákon,
a kdyby to záleželo na nás, tak bychom žádný plán nedělali, a že tedy
ať uživatel řekne, jaký má cíl“. Takto se skutečně k žádné spolupráci
nedostaneme. Jak jinak zní následující rozhovor: „Paní Vomáčková,
měla byste příští týden chvilku čas? Ráda bych Vás navštívila a
popovídala si o tom, co Vás trápí, co bychom mohli pro Vás udělat jinak
nebo lépe.“ Nebo: „Dlouho jsem s Vámi nehovořila a chtěla bych vědět,
co se u Vás změnilo a jak se daří. Vídám Vás smutnou, myslím si, že
máte nějaké trápení. Třeba bych Vám mohla být v něčem prospěšná?
Stále jsme ve shonu a mezi péčí není čas si v klidu popovídat...“ Jistě
naleznete mnoho vhodných formulací, jak „se pozvat na návštěvu“,
promluvit si, zjistit potřeby, možnosti, cíle a sepsat plán, nebo jeho
revizi. Je důležité důsledně plánovat i u uživatelů, se kterými máme
podepsanou smlouvu „pouze“ na dovoz obědů. Bývá totiž otázkou
času, kdy se služba, vzhledem k cílové skupině poskytovatelů
pečovatelských služeb, bude rozšiřovat o další úkony. Přehodnocení
individuálních plánů zde nemusí být tak časté (například stačí jednou
za rok), ale mělo by být rovněž důsledné.
Problém vidím v počtu pečovatelek, které zajišťují přímou péči a
bývají zároveň klíčovými pracovníky. Z rozhovorů s poskytovateli a mých
výzkumů vyplývá, že není vzácností, když pečovatelka coby klíčový
pracovník má „na starosti“ dvacet pět a více uživatelů. Srovnáme-li
to s počty uživatelů připadajících na jednoho klíčového pracovníka
v domovech pro seniory, je to číslo obrovské. V domovech pro seniory
připadá dva až pět uživatelů na jednoho klíčového pracovníka. A to





1
20
Pečovatelská služba a individuální plánování
si musíme uvědomit další skutečnost. Na rozdíl od péče v domovech
pro seniory má klíčový pracovník v pečovatelských službách výrazně
ztíženou situaci tím, že se péče nezajišťuje soustředěně na jednom
místě. Je rozptýlená v celém terénu působnosti poskytovatele, mnohdy to
není ani v jednom městě.
Snížení počtu uživatelů na jednoho klíčového pracovníka je
podmíněno tím, že poskytovatelé musí rozšířit počet svých zaměstnanců.
A zde narážíme na finanční a provozní limity dané organizace. Pokud
však chceme péči a podporu poskytovat na profesionální úrovni, musí
se toto číslo snížit. Klíčový pracovník by neměl být pouhým
vykonavatelem nasmlouvaných úkonů. Měl by být tím, kdo koordinuje péči
u uživatele, je jeho důvěrníkem a průvodcem nelehkým životním
obdobím. Vzhledem k tomu, že pozici klíčových pracovníků zastávají často
pečovatelky se základním vzděláním či s výučním listem, je třeba se
zaměřit na kontinuální vzdělávání těchto zaměstnanců. Mělo by být
zaměřené především na poznání problematiky jednotlivých cílových
skupin a vedení rozhovorů za účelem zjišťování potřeb a tvorby
individuálního plánu.
1.3 Péče a podpora
O těchto dvou pojmech se často diskutuje. Hovoří se o tom, že bychom
spíše než péči měli našim uživatelům poskytovat podporu. Jaký je
v těchto pojmech rozdíl?
Péče je vnímána jako pasivní přijímání jednotlivých úkonů
uživatelem, kdy pečovatelka za uživatele vykonává dohodnuté úkony.
Podpora je naproti tomu považována za aktivní prvek v
zajišťování péče, kdy je uživateli poskytnutá pouze nezbytná podpora, tedy
pomoc při zajišťování takových úkonů nebo jejich částí, které uživatel
skutečně nezvládá.
V pečovatelských službách se uplatňují oba typy, to znamená, že
poskytujeme jak péči, tak podporu. Vezměme si uživatele převážně
ležícího – zde těžko můžeme hovořit o podpoře při poskytování
jednotlivých úkonů péče o domácnost nebo o vlastní osobu. Zde se
jednoduše postaráme o domácnost, tedy pečujeme – uklidíme, zajistíme
nákup, stravování, výměnu plenkových kalhotek a další úkony, na
kterých se společně dohodneme, neboť jich uživatel není schopen pro
své zdravotní omezení.





1
21
Úvod k individuálnímu plánování
Naproti tomu vyjednáváme o podpoře v případě, kdy je pro
uživatele velmi obtížné přinést si těžký nákup nebo uklidit celou
domácnost. Podpora je zajištěna tím, že se s uživatelem dohodneme,
že malý nákup, například pečivo a drobné věci pro denní spotřebu,
si pořídí sám (pokud vyhodnotíme spolu s uživatelem, že je schopen
si drobné věci nakoupit sám), my zajistíme nákup jednou za týden,
kdy přivezeme mléka, vody a další pro uživatele těžké věci. Nebo
tento úkon pomůžeme zajistit tak, že mu poskytneme doprovod
služebním vozem a za nákupem ho dovezeme, aby si mohl sám vybrat
potřebné potraviny či jiný sortiment. Následně mu pomůžeme velký
nákup dopravit domů. Podobně je to s úklidem. Pomůžeme uklidit
to, co sám nezvládá, neuklízíme to, co zvládne vlastními silami. Tím
mu pomáháme udržovat se v aktivitě a z uživatele se nestává pouze
pasivní příjemce služby.
Občas narážíme i na nepochopení uživatelů – často nestojí o to,
abychom vyjednávali podporu, chtějí, abychom za ně úkony zkrátka
provedli. Pokud požadují zajistit dovoz obědů, tak skutečně chtějí
dovézt oběd, nestojí o zjišťování a plánování toho, jak s ním zajede
služba nakoupit potraviny a potom mu bude podporou při vaření. Pokud
potřebuje uklidit domácnost, tak opět chce, aby výsledkem byla čistá
domácnost, jak ji zažíval v době, kdy ještě byl plně schopen tento úkon
vykonávat sám. Opravdu nestojí o řešení, že služba umyje podlahy
a setře prach z vyšších prostor, kam již nedosáhne.
Zde je velmi důležitá a nezastupitelná úloha sociálního
pracovníka, který vede uživatele k vědomí odpovědnosti sám za sebe a k větší
aktivizaci. Tím oddaluje jeho zvětšující se závislost na druhé osobě.
Opět jsme však u způsobu vedení rozhovoru a pochopení celé
problematiky.
Přesto musím říct, že není až tak důležité, jestli používáme pojmy
„péče“ nebo „podpora“, ale mnohem důležitější je fakt, jak tyto pojmy
vnímáme a jaký vztah máme k uživateli.
Pokud pracovník správně nevyhodnotí míru nutné, tedy
optimální podpory, může na jedné straně docházet k „přepečování“, na
straně druhé k zanedbávání uživatele tak, jak to ukazuje obrázek 1 podle
Johna O ́Briena s následnou citací textu:
„Poskytování optimální podpory bude vždy výsledkem vyvažování
dvou směrů: projevením zájmu o člověka a ponecháním svobody
člověku. Pro poskytnutí dobré služby je třeba obojího v dostatečné a
vyvážené míře (viz pravá, horní část schématu). Dáme-li uživateli služby příliš





1
22
Pečovatelská služba a individuální plánování
svobody bez zájmu, dojde k zanedbání, naopak málo svobody a mnoho
zájmu znamená přepečování, malý zájem spojený s nedostatkem svo -
body vede ke zneužívání.“
3
3 JOHNOVÁ, M. Individuální plánování pro lidi se zdravotním postižením [online].
Únor 2008 [cit. 2010 – 01 – 23]. Dostupný na www: <http://www.kvalitavpraxi.cz/
res/data/005/000636.pdf>
Obr. 1 Poskytování optimální podpory (podle Johna O’Briena)

svoboda
zájem
přepečováníoptimální podpora
zneužívánízanedbávání
+

+





23
2 Legislativní rámec
2 Legislativní rámec
Následující kapitola je převážně opisem jednotlivých paragrafových
znění ze zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění
pozdějších předpisů, včetně jejich vysvětlení. Přináší přehled toho
nejdůležitějšího tak, aby se čtenář orientoval v zákonných požadavcích na
individuální plánování a přístup k uživateli obecně. Znalost těchto
ustanovení je pro zaměstnance, který se podílí na tvorbě standardů,
nezbytná.
§ 1 odst. 1 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění
pozdějších předpisů (dále jen „zákon o sociálních službách“)
„Tento zákon upravuje podmínky poskytování pomoci a podpory fyzic -
kým osobám v nepříznivé sociální situaci prostřednictvím sociálních
služeb... a předpoklady pro výkon činnosti v sociálních službách.“
Tento paragraf upravuje předmět zákona samotného. Lze z něho
tedy vyčíst, že osoba se musí nacházet v nepříznivé sociální situaci
(viz slovníček pojmů), aby jí mohla být poskytována pomoc a podpora
prostřednictvím sociálních služeb.
§ 2 odst. 2 zákona o sociálních službách
„Rozsah a forma pomoci a podpory poskytnuté prostřednictvím
sociálních služeb musí zachovávat lidskou důstojnost osob. Pomoc musí
vycházet z individuálně určených potřeb osob, musí působit na osoby
aktivně, podporovat rozvoj jejich samostatnosti, motivovat je k takovým
činnostem, které nevedou k dlouhodobému setrvávání nebo
prohlubování nepříznivé sociální situace, a posilovat jejich sociální začleňování.
Sociální služby musí být poskytovány v zájmu osob a v náležité kvalitě
takovými způsoby, aby bylo vždy důsledně zajištěno dodržování lidských
práv a základních svobod osob.“
Zde se nacházejí samotné principy poskytování jakékoliv
sociální služby. V praxi to znamená, že uživateli se poskytuje pouze taková
pomoc a podpora, kterou nezbytně potřebuje a která ho nevede k větší
závislosti na druhé osobě. Znamená to, že pracovník za uživatele
nevykonává činnosti, které uživatel zvládá sám. Největší problém je zřejmě
u zajišťování dovozu obědů, kde se vedou neustálé diskuze o tom, zda
se vůbec jedná o sociální službu. Jestliže pečovatelka přiveze uživateli
oběd, postaví ho za dveře a odchází, to skutečně sociální služba není.





24
Pečovatelská služba a individuální plánování 2
Takový poskytovatel bude mít při inspekci vážné problémy. Dovoz
obědů může zajistit „soukromá“ vývařovna. Ve většině měst se dnes
dovoz obědů nabízí jako podnikatelská aktivita. Je nezbytné mít veš -
keré úkony zdůvodněné. Většinou se však jedná o tu nejzákladnější
službu, kterou lze uživateli poskytnout. Vezme-li se v úvahu fakt, že
se nejčastěji poskytují služby osamělým uživatelům, poté má uživatel
jistotu, že minimálně jednou denně ho uvidí pečovatelka a zajistí mu
případně pomoc, pokud by se mu zhoršil zdravotní stav, navíc s ním
„prohodí pár slov“. To ale znamená, že dovoz obědů je službou pouze
poté, pokud se jídlonosič předává uživateli osobně. Zajišťuje se tím
rovněž společenský styk uživatele s okolním světem a zabraňuje přílišné
izolaci. Stejné je to s úklidem. Pořád ještě existují pečovatelské služby,
kde dovoz obědů a zajišťování úklidů tvoří převážnou část
poskytovaných úkonů. Zde je třeba si položit otázku, zda tyto služby jednají
skutečně v souladu s výše uvedeným paragrafovým zněním. Pokud
ano, vše je v pořádku.
§ 38 zákona o sociálních službách
„Služby sociální péče napomáhají osobám zajistit jejich fyzickou a psy -
chickou soběstačnost, s cílem umožnit jim v nejvyšší možné míře
zapojení do běžného života společnosti, a v případech, kdy toto vylučuje
jejich stav, zajistit jim důstojné prostředí a zacházení.“
Tento paragraf pamatuje na situace, které se týkají i pečovatelských
služeb. Ne vždy je totiž možné pomoci zajistit uživatelům „jejich
fyzickou a psychickou soběstačnost“. Mnohdy je třeba zajistit převážně
„důstojné prostředí a zacházení“. Vzhledem k cílové skupině
pečovatelských služeb se většinou nejedná o návrat zpět do společnosti, ani se
nedá očekávat nabytí ztracených sil a zdraví. Jsou to spíše výjimky, kdy
se na službu obrátí osoba, která si například zlomila ruku a potřebuje
na přechodnou dobu pomoci s domácností a péčí o sebe. Po vyléčení
zlomeniny ukončuje smlouvu o poskytování pečovatelské služby a je
schopna se dále starat o sebe sama. Toto je však v prostředí
pečovatelských služeb jev zcela výjimečný. Ve většině případů je služba
ukončena úmrtím uživatele, odchodem do domova pro seniory nebo jiného
obdobného zařízení sociálních služeb.





25
2 Legislativní rámec
§ 88 zákona o sociálních službách
Poskytovatelé sociálních služeb jsou povinni:
a) zajišťovat dostupnost informací o druhu, místě, cílech, okruhu
osob, jimž poskytují sociální služby, o kapacitě poskytovaných
sociálních služeb a o způsobu poskytování sociálních služeb, a to způsobem
srozumitelným pro všechny osoby,
b) informovat zájemce o sociální službu o všech povinnostech,
které by pro něho vyplývaly ze smlouvy o poskytování sociálních služeb,
o způsobu poskytování sociálních služeb a o úhradách za tyto služby,
a to způsobem pro něj srozumitelným,
c) vytvářet při poskytování sociálních služeb takové podmínky,
které umožní osobám, kterým poskytují sociální služby, naplňovat jejich
lidská i občanská práva, a které zamezí střetům zájmů těchto osob se
zájmy poskytovatele sociální služby,
d) zpracovat vnitřní pravidla zajištění poskytované sociální služby,
včetně stanovení pravidel pro uplatnění oprávněných zájmů osob, a to
ve formě srozumitelné pro všechny osoby,
e) zpracovat vnitřní pravidla pro podávání a vyřizování stížností
osob, kterým poskytují sociální služby, na úroveň služeb, a to ve formě
srozumitelné pro všechny osoby,
f) plánovat průběh poskytování sociální služby podle osobních cílů,
potřeb a schopností osob, kterým poskytují sociální služby, vést písemné
individuální záznamy o průběhu poskytování sociální služby a hodnotit
průběh poskytování sociální služby za účasti těchto osob, je-li to možné,
s ohledem na jejich zdravotní stav a druh poskytované sociální služby,
nebo za účasti jejich zákonných zástupců,
g) vést evidenci žadatelů o sociální službu, se kterými nemohl
uzavřít smlouvu o poskytnutí sociální služby z důvodů uvedených v § 91
odst. 3 písm. b),
h) dodržovat standardy kvality sociálních služeb,
i) uzavřít s osobou smlouvu o poskytnutí sociální služby, pokud tomu
nebrání důvody uvedené v § 91 odst. 3,
j) v případě, že poskytují sociální službu podle § 48, přednostně po -
skytnout sociální službu dítěti, kterému byla soudem nařízena ústavní
výchova nebo předběžné opatření,
k) neprodleně písemně oznámit obecnímu úřadu obce s rozšířenou
působností uvedenému v § 92 písm. a) ukončení poskytování pobytové
služby sociální péče osobě, která se může bez další pomoci a podpory





26
Pečovatelská služba a individuální plánování 2
ocitnout v situaci ohrožující její život a zdraví, pokud tato osoba s tako -
vým oznámením souhlasí.
Ve výše uvedeném paragrafu je zásadní, že služby se plánují „podle
osobních cílů, potřeb a schopností osob...“. Jak stanovovat osobní cíle,
zjišťovat potřeby a schopnosti uživatelů, najdete v dalších kapitolách.
Příloha č. 2 k vyhlášce č. 505/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů,
kde jsou definována kritéria standardu č. 3–5, a to takto:
Standard č. 3 – Jednání se zájemcem o


       

internetové knihkupectví ABZ - online prodej knih


Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2017 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist