načítání...
menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Péče o seniory v pobytových sociálních zařízeních - Eva Malíková

Péče o seniory v pobytových sociálních zařízeních

Elektronická kniha: Péče o seniory v pobytových sociálních zařízeních
Autor: Eva Malíková

Publikace poskytuje ucelený pohled na problematiku péče o seniory v pobytových sociálních zařízeních. Seznamuje čtenáře s nejčastějšími a problémovými situacemi, které zde ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  319
+
-
10,6
bo za nákup

hodnoceni - 58.4%hodnoceni - 58.4%hodnoceni - 58.4%hodnoceni - 58.4%hodnoceni - 58.4% 60%   celkové hodnocení
2 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Grada
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF
Zabezpečení proti tisku a kopírování: ano
Médium: e-book
Rok vydání: 2010
Počet stran: 328
Rozměr: 24 cm
Vydání: 1. vyd.
Skupina třídění: Druhy sociální pomoci a služeb
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
Nakladatelské údaje: Praha, Grada, 2011
ISBN: 978-80-247-3148-3
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Publikace poskytuje ucelený pohled na problematiku péče o seniory v pobytových sociálních zařízeních. Seznamuje čtenáře s nejčastějšími a problémovými situacemi, které zde vznikají, a s doporučením k jejich řešení. Kniha je určena jako odborná příručka pro nelékařské zdravotnické a sociální pracovníky a pro management v pobytových sociálních zařízeních, dále pro pracovníky v sociálních službách, příbuzné seniorů a studenty nelékařských zdravotnických a sociálních oborů.

Popis nakladatele

Publikace poskytuje ucelený pohled na problematiku péče o uživatele služeb - seniory v pobytových sociálních zařízeních. Seznamuje čtenáře s nejčastějšími a problémovými situacemi, které zde vznikají, a s doporučením k jejich řešení. Kniha je určena jako odborná příručka pro nelékařské zdravotnické a sociální pracovníky a pro management v pobytových sociálních zařízeních, dále pro pracovníky v sociálních službách, příbuzné seniorů a studenty nelékařských zdravotnických a sociálních oborů.

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
K elektronické knize "Péče o seniory v pobytových sociálních zařízeních" doporučujeme také:
 (e-book)
Kvalita života seniorů -- v domovech pro seniory Kvalita života seniorů
 (e-book)
Sociální zabezpečení I Sociální zabezpečení I
 (e-book)
Sociální práce ve zdravotnictví Sociální práce ve zdravotnictví
 (e-book)
Kvalita života seniorů v kontextu ošetřovatelství Kvalita života seniorů v kontextu ošetřovatelství
 (e-book)
Pečovatelská služba a individuální plánování -- Praktický průvodce Pečovatelská služba a individuální plánování
 (e-book)
Pečovatelství 2. díl -- Učebnice pro obor sociální péče Pečovatelství 2. díl
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Mgr. Eva Malíková

Péče o seniory v pobytových sociálních zařízeních

Recenzentka:

MUDr. Bc. Libuše Čeledová, Ph.D.

© Grada Publishing, a.s., 2011

Cover Photo © fotobanka allphoto, 2010

Vydala Grada Publishing, a.s.

U Průhonu 22, Praha 7

jako svou 4243. publikaci

Odpovědný redaktor Mgr. Jitka Straková

Sazba a zlom Josef Lutka

Počet stran 328

1. vydání, Praha 2011

Vytiskly Tiskárny Havlíčkův Brod, a.s.

Názvy produktů, fi rem apod. použité v této knize mohou být ochrannými známkami nebo registrova

nými ochrannými známkami příslušných vlastníků, což není zvláštním způsobem vyznačeno.

Postupy a příklady v knize, rovněž tak informace o lécích, jejich formách, dávkování a aplikaci jsou

sestaveny s nejlepším vědomím autorů. Z jejich praktického uplatnění ale nevyplývají pro autory ani

pro nakladatelství žádné právní důsledky.

Všechna práva vyhrazena. Tato kniha ani její část nesmějí být žádným způsobem reprodukovány,

ukládány či rozšiřovány bez písemného souhlasu nakladatelství.

ISBN 978-80-247-3148-3

péče o seniory.indb 4péče o seniory.indb 4 23.11.2010 8:47:3623.11.2010 8:47:36


5

Obsah

Přehled použitých zkratek .............................................. 11

1 Stárnutí, stáří a sociální gerontologie ................................ 13

1.1 O stárnutí, stáří a seniorech ...................................... 13

1.1.1 Členění věkových kategorií v dospělosti a ve stáří ............ 14

1.1.2 Charakteristika stárnutí a stáří ............................. 14

1.1.3 Teorie stárnutí aneb proč stárneme ......................... 16

1.1.4 Životní změny ve stáří ..................................... 18

1.1.5 Aspekty stárnutí .......................................... 19

1.2 Gerontologie a další obory ....................................... 23

1.3 Postoje, adaptace a reakce na stáří ................................ 24

1.4 Stárnutí populace, demografický vývoj ............................ 26

2 Péče o seniory v České republice – současná situace a možnosti ........ 29

2.1 Malá retrospektiva .............................................. 29

2.2 Současná situace v poskytování sociálních služeb .................. 30

2.3 Současná situace v poskytování sociálních služeb seniorům ......... 32

2.4 Postoj společnosti ke stáří a ageismus ............................. 34

2.4.1 Ageismus, mýty a předsudky o stáří ......................... 35

2.5 Zákonné normy v sociální oblasti ................................. 41

2.5.1 Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění

pozdějších předpisů ....................................... 41

2.5.2 Zákon č. 109/2006 Sb., kterým se mění některé zákony

v souvislosti s přijetím zákona o sociálních službách ......... 48

2.5.3 Vyhláška č. 505/2006, kterou se provádějí některá ustanovení

zákona o sociálních službách ............................... 48

2.5.4 Vyhláška č. 239/2009 Sb., kterou se mění vyhláška č. 505/2006 Sb.,

kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních

službách,ve znění pozdějších předpisů ..................... 49

2.5.5 Listina základních práv a svobod – ústavní zákon č. 2/1993 Sb. ... 49

2.6 Ochrana práv seniorů a jiných skupin; etické normy významné

při poskytování sociální služby seniorům .......................... 49

2.6.1 Charakteristika vybraných dokumentů ..................... 50

2.6.2 Právní normy ............................................. 52

2.6.3 Povinnosti klientů a práva pracovníků ...................... 52

2.6.4 Etické principy a normy při poskytování sociálních služeb

seniorům ................................................. 54

2.6.5 Charakteristika etických kodexů ............................ 55

2.7 Druhy zřizovatelů a poskytovatelů sociálních služeb ................ 58

2.8 Financování sociálních služeb .................................... 59

2.9 Podmínky poskytování pobytových sociálních služeb ............... 61

2.9.1 Registrace poskytovatele ................................... 62

2.9.2 Podmínky přijetí uživatele do pobytového sociálního

zařízení .................................................. 65

péče o seniory.indb 5péče o seniory.indb 5 23.11.2010 8:47:3623.11.2010 8:47:36


6

2.9.3 Možnosti přijetí a poskytování sociální služby v pobytovém

sociálním zařízení pro seniory ............................. 65

2.9.4 Smlouva o poskytování sociálních služeb .................... 66

2.9.5 Standardy kvality sociálních služeb ......................... 70

2.9.6 Vedení dokumentace o poskytování služby .................. 75

2.10 Režim dne v pobytovém sociálním zařízení, domácí a návštěvní

řád ............................................................. 79

2.10.1 Přijetí klienta do zařízení a průběh poskytování sociální

služby .................................................... 79

2.10.2 Domácí řád a návštěvní řád ................................ 81

2.10.3 Provozní řád v domově pro seniory a v domově

se zvláštním režimem ..................................... 83

2.11 Personální požadavky a náplň práce pracovníků v pobytových

sociálních zařízeních ............................................ 86

2.11.1 Sociální pracovník ........................................ 86

2.11.2 Pracovník v sociálních službách ............................ 92

2.11.3 Zdravotničtí pracovníci .................................... 97

2.12 Služby poskytované v domovech pro seniory a v domovech

se zvláštním režimem ............................................ 114

2.12.1 Služby poskytované ze zákona ............................. 114

2.12.2 Další činnosti poskytované v pobytovém sociálním

zařízení .................................................. 122

3 Kvalita a hodnocení kvality poskytovaných sociálních služeb

v pobytových zařízeních pro seniory ................................. 133

3.1 Standardy kvality sociálních služeb ................................ 134

3.1.1 Inspekce kvality sociálních služeb a dodržování standardů .... 135 3.2 Supervize, intervize .............................................. 139

3.3 Systémy kvality .................................................. 141

3.4 Benchmarking .................................................. 141

3.5 Stížnosti/management stížností ................................... 143

3.6 Další možnosti a způsoby hodnocení kvality poskytovaných

sociálních služeb ................................................ 145

3.6.1 Indikátory kvality ......................................... 145

3.6.2 Audity ................................................... 145

3.6.3 Řízení rizik z pohledu programu kontinuálního zvyšování

kvality – management rizik ................................ 146

3.6.4 Zjišťování spokojenosti uživatelů služeb v pobytových

sociálních zařízeních ...................................... 147

4 Zjišťování potřeb uživatelů a individuální plánování průběhu

sociální služby ...................................................... 157

4.1 Význam individuálního plánování sociální služby v pobytových

sociálních zařízeních ............................................. 157

4.2 Činnost pracovního týmu při individuálním plánování sociální

služby .......................................................... 160

péče o seniory.indb 6péče o seniory.indb 6 23.11.2010 8:47:3623.11.2010 8:47:36


7

4.2.1 Koordinátor individuálního plánování ..................... 161

4.2.2 Klíčový pracovník ........................................ 162

4.2.3 Důvěrník klienta ......................................... 166

4.2.4 Moderátor ............................................... 166

4.2.5 Příbuzní a jiné blízké osoby klienta ......................... 166

4.3 Potřeby a osobní cíle uživatelů ................................... 167

4.3.1 Potřeby klientů ........................................... 167

4.3.2 Osobní cíle ............................................... 171

4.3.3 Zjišťování individuálních potřeb klientů .................... 173

4.4 Metody a způsoby zjišťování individuálních potřeb a osobních

cílů u nekomunikujících klientů .................................. 175

4.4.1 Význam komunikace a zjišťování individuálních potřeb

u nekomunikujících klientů ............................... 175

4.4.2 Kategorie nekomunikujících klientů ........................ 176

4.4.3 Techniky a způsoby zjišťování potřeb nekomunikujících

klientů .................................................. 178

4.4.4 Metody zjišťování individuálních potřeb a osobních cílů

vhodné pro klienty komunikující i s poruchou komunikace ... 180 4.5 Individuální plánování jako proces ............................... 182

4.5.1 Činnost klíčového pracovníka a pracovního týmu podle

čtyř částí procesu individuálního plánování ................. 183

4.5.2 Překážky a problémy při individuálním plánování sociální

služby ................................................... 187

4.5.3 Nejčastější chyby při individuálním plánování sociální služby ... 187

4.5.4 Změny osobních cílů a činností v individuálním plánování

– přehodnocení procesu poskytování sociální služby ......... 188

4.6 Dokumentace pro individuální plán klienta ....................... 189

4.7 Význam individuálního plánování pro zařízení .................... 190

4.8 Metody a způsoby podpory klienta ............................... 193

4.8.1 Koncept bazální stimulace ................................. 193

4.8.2 Kraniosakrální terapie .................................... 197

5 Ošetřovatelský proces u seniorů v pobytovém sociálním zařízení ...... 201

5.1 Úvod do problematiky poskytování ošetřovatelské péče klientům

v pobytových zařízeních ......................................... 201

5.2 Význam ošetřovatelství, ošetřovatelského procesu a kvalitní

ošetřovatelské praxe ............................................. 202

5.3 Realizace ošetřovatelského procesu u seniorů v pobytových

sociálních zařízeních a specifické odlišnosti ....................... 205

5.3.1 Odlišnosti při sběru informací a zhodnocení/posouzení

klienta ................................................... 205

5.3.2 Odlišnosti při stanovení ošetřovatelských diagnóz ........... 207

5.3.3 Odlišnosti při tvorbě ošetřovatelského plánu ................ 209

5.3.4 Odlišnosti při realizaci ošetřovatelské péče .................. 210

5.3.5 Odlišnosti při hodnocení efektu poskytované ošetřovatelské

péče ..................................................... 210

péče o seniory.indb 7péče o seniory.indb 7 23.11.2010 8:47:3623.11.2010 8:47:36


8 5.3.6 Specifi ka ošetřovatelského procesu u klientů s omezenou

komunikací ............................................... 211

5.4 Problematika práce sestry v pobytových sociálních zařízeních ....... 212

5.5 Přínos geriatrického ošetřovatelství pro seniory v pobytových

sociálních zařízeních ............................................ 213

5.6 Náročnost ošetřovatelské péče u seniorů .......................... 213

5.6.1 Zdravotní stav seniorů a jejich soběstačnost ................. 213

5.6.2 Geriatrické syndromy ..................................... 216

5.7 Přístup k seniorům při poskytování ošetřovatelské péče ............. 217

5.8 Vedení ošetřovatelské dokumentace ............................... 218

5.8.1 Tvorba formulářů ošetřovatelské péče ....................... 219

5.8.2 Nakládání s ošetřovatelskou dokumentací po ukončení

pobytu klienta ............................................ 221

6 Komunikace se seniory .............................................. 223

6.1 O komunikaci ................................................... 223

6.1.1 Verbální a neverbální komunikace .......................... 223

6.1.2 Komunikace podle charakteru rozhovoru ................... 228

6.2 Význam komunikace a specifické odlišnosti komunikace

v gerontologii ................................................... 228

6.2.1 Faktory ovlivňující komunikaci se seniory ................... 229

6.2.2 Základy vedení rozhovorů se seniory ....................... 229

6.2.3 Rozhovory s klienty ....................................... 230

6.2.4 Nejčastější chyby v komunikaci se seniory ................... 231

6.2.5 Doporučení pro komunikaci sestry s klientem podle

Maastrichtského anamnesticko-poradenského inventáře ...... 233

6.2.6 Morální a etická stránka řeči – evalvace a devalvace .......... 235

6.2.7 Pomoc druhým s emocí ................................... 236

6.3 Komunikace s problémovými skupinami klientů ................... 237

6.4 Možnosti v komunikaci s nekomunikujícími klienty, klienty

s poruchou řeči a vědomí, se specifickými potřebami a s demencí .... 238

6.4.1 Reminiscence ............................................. 238

6.4.2 Validační terapie .......................................... 239

6.4.3 Rezoluční terapie .......................................... 245

6.4.4 Preterapie ................................................ 246

6.5 Alternativní a augmentativní metody/ komunikační techniky ........ 250

6.5.1 Usnadňovaná komunikace ................................. 250

6.5.2 Různé systémy augmentativní a alternativní komunikace ..... 251 7 Edukace v pobytových sociálních zařízeních .......................... 255

7.1 Obecně o edukaci ............................................... 255

7.2 Charakteristika a význam edukace v pobytových sociálních

zařízeních ...................................................... 257

7.3 Edukace klientů v pobytových sociálních zařízeních ................ 257

7.4 Podmínky pro edukaci a zásady pro její realizaci ................... 259

7.5 Postupy edukace pro jednotlivé skupiny ........................... 260

péče o seniory.indb 8péče o seniory.indb 8 23.11.2010 8:47:3623.11.2010 8:47:36


9

7.5.1 Edukace zájemců .......................................... 260

7.5.2 Edukace klientů před přijetím do zařízení ................... 261

7.5.3 Edukace klientů při přijetí a během pobytu v zařízení ........ 262

7.5.4 Edukace příbuzných a jiných blízkých osob klientů .......... 265

7.5.5 Edukace klienta při propuštění a ukončení poskytování

služeb .................................................... 266

7.5.6 Edukace pozůstalých po úmrtí klienta ...................... 266

7.6 Význam komunikace v edukaci ................................. 267

7.7 Vedení dokumentace o edukaci .................................. 268

8 Duchovní potřeby klientů v pobytových zařízeních ................... 269

8.1 Definice spirituality ............................................. 269

8.2 Spiritualita a senioři ............................................. 269

8.3 Zjišťování, nabídka a saturace duchovních potřeb .................. 269

8.4 Možnosti a způsoby naplnění duchovních potřeb klientů ........... 270

8.5 Duchovní potřeby a církve ....................................... 271

8.6 Duchovní potřeby a psychologická pomoc ........................ 272

8.7 Dokumentace o poskytovaných duchovních službách .............. 273

8.8 Význam uspokojování duchovních potřeb ........................ 273

8.9 Uspokojení duchovních potřeb klientů a individuální/ošetřovatelský

plán ........................................................... 274

9 Týrání seniorů a restriktivní opatření ............................... 277

9.1 Charakteristika, příčiny a ovlivňující faktory týrání seniorů ......... 277

9.2 Způsoby týrání seniorů .......................................... 277

9.3 Legislativa a právní normy vztahující se k týrání seniorů ........... 280

9.4 Restrikce/opatření omezující pohyb osob ......................... 282

9.5 Problémové chování, jeho příčiny a projevy ....................... 286

10 Uplatnění emoční inteligence při péči o seniory ...................... 289

PŘÍLOHY ............................................................. 293

Příloha 1: Etický kodex inspektorů sociálních služeb ....................... 295

Příloha 2: Etický kodex sociálních pracovníků České republiky ............. 299

Příloha 3: Etický kodex sester vypracovaný Mezinárodní radou sester ....... 303

Příloha 4: Etický kodex zdravotnického pracovníka nelékařských oborů ..... 308 Příloha 5: Povinnosti pečovatele ......................................... 310

Literatura ............................................................. 313

Rejstřík ............................................................... 319

péče o seniory.indb 9péče o seniory.indb 9 23.11.2010 8:47:3623.11.2010 8:47:36


Poděkování

Děkuji paní Mgr. Vlastě Wirthové za laskavou, vstřícnou a tvůrčí spolupráci, podporu

a vedení při tvorbě publikace.

Dále děkuji paní MUDr. Bc. Libuši Čeledové, Ph.D., za cenné připomínky a doporučení

v recenzi připravované publikace.

péče o seniory.indb 10péče o seniory.indb 10 23.11.2010 8:47:3623.11.2010 8:47:36


11

1

Přehled použitých zkratek

AAK alternativní a augmentativní komunikační techniky

ADL test activity daily living

CMP cévní mozková příhoda

CSS kraniosakrální systém

CST kraniosakrální terapie

ČAS Česká asociace sester

DMO dětská mozková obrna

EQ emoční inteligence

FG focus groups

IADL test instrumental activity daily living

ICN Mezinárodní rada sester

IFSW Mezinárodní federace sociálních pracovníků

IP individuální plán

KPSS komunitní plánování sociálních služeb

KZK kontinuální zvyšování kvality

LDN léčebna dlouhodobě nemocných

MMSE test mini-mental state-examination

MPSV ČR Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky

MZ ČR Ministerstvo zdravotnictví České republiky

UK usnadňovaná komunikace

ÚZIS Ústav zdravotnických informací a statistiky

WHO Světová zdravotnická organizace

Přehled použitých zkratek

péče o seniory.indb 11péče o seniory.indb 11 23.11.2010 8:47:3623.11.2010 8:47:36


péče o seniory.indb 12péče o seniory.indb 12 23.11.2010 8:47:3623.11.2010 8:47:36


13

1Stárnutí, stáří a sociální gerontologie

1 Stárnutí, stáří a sociální gerontologie

Dobrý den, stáří

Dobrý den, sestro stáří!

Ach, viděla jsem Tě přicházet zdaleka

a nepodala jsem Ti ruku.

Dlouho jsem Tě nevlídně pozorovala.

Zdála ses mi škaredá, nešťastná, jako kdybys stále nosila smutek

a jako bys táhla za sebou pytel bídy,

hořkých dnů, samoty, zchátralosti.

Ne, nechtěla jsem, aby ses ke mně přiblížila!

Ty však stojíš těsně vedle mne, dotýkáš se mne.

Musím si asi zvyknout na Tvou společnost, protože mne už nikdy neopustíš.

Sbohem mládí! A navždycky!

Budeš zabírat stále více místa v mém životě,

a proto s proměnou svého srdce

volám teď na Tebe ve vší upřímnosti: „Sestro moje“,

teď, když tě vidím zblízka,

objevuji Tvůj půvab,

máš zkušenosti a všechno, jak má být,

dáváš věcem opravdový význam a milost,

osvobozuješ od strojenosti, zbytečnosti, pýchy

a vnášíš mě do pravdy.

Mé tělo chátrá, má duše je však lehčí, aby se mohla lépe vznést.

Sestro stáří, přijímám Tě a mám Tě ráda,

protože jsem díky Tobě volnější a pomalu se přibližuji k Bohu.

Paní G., 85 let

(Pichaud, C., Thareaunová, I.: Soužití se staršími lidmi. Praha: Portál, 1999, s. 17)

1.1 O stárnutí, stáří a seniorech

Každý člověk si přeje dlouhý život,

ale nikdo nechce být starý.

Jonathan Swift

Život nás všech probíhá od narození až do okamžiku smrti v určitých vývojových

etapách. Každá etapa má své zákonitosti, které z ní vyplývají, ovlivňují kvalitu, způsob

a rozsah našeho života, a my se jim musíme poměrně zásadním způsobem přizpů

sobit a zohledňovat je. Každé vývojové období nám dává určité možnosti a v něčem

nás zase naopak limituje. To platí i pro období stárnutí a stáří. To si ale vždy neuvědo

mujeme, a tak je stáří všeobecně chápáno spíše negativně, z pohledu ztrát možností

a radostí života, naděje, optimismu, omezení. Stáří ale takové být nemusí. Všeobecný

pohled na seniory a stáří je hodně rozšířen pouze jednostranně. Většina lidí si při

zmínce o stáří představí nesoběstačnou osobu, neschopnou samostatného života,

Stárnutí, stáří a sociální gerontologie

péče o seniory.indb 13péče o seniory.indb 13 23.11.2010 8:47:3623.11.2010 8:47:36


14

1 Péče o seniory v pobytových sociálních zařízeních

závislou na pomoci jiné osoby při všech běžných činnostech, pro něž je ideální umístění do ústavní péče.

Pro mnoho lidí je však stáří jedním z nejkrásnějších životních období, protože mají volný prostor k realizaci všeho, co zatím v životě z různých důvodů nestihli. Člověk, který umí využít šanci každého dne, umí i zdravě a pohodově stárnout. Proto se hovoří i o umění stárnout. Je to záležitost, která se týká každého z nás.

Poskytování sociální služby seniorům utvrzuje mnoho osob a pracovníků v domnění, že tento model nesoběstačnosti ve stáří se musí automaticky týkat všech. Platí sice neoddiskutovatelný fakt, že od okamžiku narození začínáme stárnout a pomalu se ke stáří každým dnem přibližujeme, ale hodně záleží na každém člověku, jak se na stáří připraví a jak u něj stárnutí a stáří bude probíhat.

Stáří je charakterizováno podle různých kritérií. 1.1.1 Členění věkových kategorií v dospělosti a ve stáří Věk je považován za jednu ze základních charakteristik člověka. Jde o důležitý ukazatel. Samotný věkový údaj však nemá dostatečnou vypovídací hodnotu, a to zejména ve stáří. Věkové kategorie jsou členěny několika odlišnými způsoby.

Světová zdravotnická organizace (WHO) vychází z patnáctiletých věkových cyklů a podle nich uvádí následující rozdělení: 30–44 let dospělost 45–59 let střední věk (nebo též zralý věk) 60–74 let senescence (počínající, časné stáří) 75–89 let kmetství (neboli senium, vlastní stáří) 90 let a více patriarchum (dlouhověkost)

V současné době je hodně rozšířené a užívané členění stáří podle Mühlpachra (2004): 65–74 let mladí senioři (problematika penzionování, volného času, aktivit) 75–84 let staří senioři (změna funkční zdatnosti, atypický průběh nemocí) 85 let a více velmi staří senioři (problém soběstačnosti a zabezpečenosti) 1.1.2 Charakteristika stárnutí a stáří Období stárnutí a stáří je všeobecně pojímáno a chápáno negativně, s obavami. Jsou očekávány problémy, omezení v důsledku ztráty soběstačnosti, snížení mentálních funkcí, omezení kontaktů s okolním prostředím a ztráta možnosti seberealizace. Obavy a negativní očekávání vedou také ke strachu z ponížení, ze ztráty lidské důstojnosti a ztráty respektu především při nesoběstačnosti. Tyto obavy nejsou zcela opodstatněné, protože při fyziologickém průběhu stárnutí a stáří nedochází automaticky a vždy k popsaným problémům. Závisí tedy na konkrétním průběhu stárnutí.

Rozlišují se dva typy stárnutí: stárnutí fyziologické a patologické. – Fyziologické stárnutí – Probíhá přirozeně, tvoří normální součást života jedince.

Jde o zákonitou epochu ontogeneze, tj. vývoje jedince od oplození až po zánik.

(Vokurka, Hugo, 1998, s. 318) – Patologické stárnutí – Může se projevovat několika různými způsoby: např. před

časným stárnutím či nepoměrem mezi kalendářním a funkčním věkem, kdy kalen

péče o seniory.indb 14péče o seniory.indb 14 23.11.2010 8:47:3623.11.2010 8:47:36


15

1Stárnutí, stáří a sociální gerontologie

dářní věk je nižší než věk funkční. Patologické stárnutí se mj. projevuje sníženou

soběstačností.

Přehled defi nic stárnutí: – Stárnutí je specifi cký, nezvratný a neopakovatelný biologický proces, který je uni

verzální pro celou přírodu a jehož průběh je nazýván životem. Délka života je při

tom geneticky determinovaná a pro každý druh specifi cká. (Topinková, Neuwirth,

1995, s. 13) – Pacovský (1990, s. 30) chápe stárnutí jako cestu do stáří a člení stárnutí na fyzio

logické a patologické. Fyziologické stárnutí popisuje jako normální součást života

a zákonitou epochu ontogeneze. Jako příklad patologického stárnutí uvádí stárnutí

předčasné a takové, kdy je kalendářní věk nižší než věk funkční. – Podle Tomeše (2005, s. 25) je populační stárnutí přirozený, cyklický a konečný pro

ces. Ve vyspělých zemích probíhá déle než dvě století. – Wievegh (1972, s. 13) defi nuje stárnutí jako souhrn pochodů, především biofyzio

logických, probíhajících v čase. Jde o biologickou zákonitost, jejíž podstatou jsou

postupné biofyziologické změny v organismu. Nevratnost těchto změn způsobuje

zánik organismu, smrt. Stárnutí rozlišuje na biologické, psychologické a sociální.

Výsledným stavem stárnutí je vlastní stáří. – Langmeier a Krejčířová (2006, s. 202) popisují stárnutí jako souhrn změn ve struk

tuře a funkcích organismu, které podmiňují jeho zvýšenou zranitelnost, pokles

schopností a výkonnosti jedince, které kulminují v terminálním stadiu a ve smrti. – Podle Prchlíka (1969, s. 4, cit. u Jarošová, 2006, s. 8) je stárnutí plynulý a pozvolný

přirozený zákonitý fyziologický proces, ve kterém dochází ke změnám v organis

mu i v psychice člověka. Prchlík charakterizuje lidi jako různé, navzájem se lišící

a s odlišným průběhem stárnutí. – Weber a kol. (2000, s. 13) uvádí, že stárnutí a stáří je na konci přirozeného vývo

jového procesu každého individua. Stárnutí hodnotí jako proces, kdy nastupují

v jednotlivých orgánech na všech úrovních specifi cké degenerativní, morfologic

ké a funkční změny. K nástupu těchto změn dochází v různou dobu a pokračuje

různou rychlostí . Tento proces hodnotí jako disociovaný, dezintegrovaný a asyn

chronní. Rychlost stárnutí je geneticky zakódována. Jde o multifaktoriální typ

dědičnosti.

Přehled defi nic stáří: – Stáří je zákonitým a dovršujícím procesem vývoje člověka. (Bartko, 1984, s. 372,

cit. u Jarošová, 2006, s. 9) – Haškovcová (1990, s. 58) charakterizuje stáří jako přirozené období lidského živo

ta, vztahované k životnímu období dětství, mládí a době zralosti. Zdůrazňuje, že

stáří není nemoc, ale přirozený proces změn, které trvají celý život, ale více zřetelné

jsou až v pozdějším věku. – „Stáří není choroba, je však spojeno se zvýšeným výskytem nemocí a zdravotních

potíží. Kromě smrti je hlavní hrozbou chorob ztráta soběstačnosti.“ Ta se s přibý

vajícím věkem výrazně snižuje, a starý člověk si tak nemůže své základní potře

by plně saturovat sám, což vede ke zvýšené závislosti na jiných lidech a mnohdy

k nucené životní změně. (Mühlpachr, 2004, s. 39)

péče o seniory.indb 15péče o seniory.indb 15 23.11.2010 8:47:3623.11.2010 8:47:36

+


16

1 Péče o seniory v pobytových sociálních zařízeních

– Podle Kalvacha (1997, s. 18, cit. u Jarošová, 2006, s. 8) je stáří důsledkem a proje

vem geneticky podmíněných involučních procesů modifi kovaných dalšími fakto

ry (chorobami, způsobem života a životními podmínkami) a je spojeno s řadou

významných sociálních změn (osamostatnění dětí, penzionování, změny sociál

ních rolí). Kalvach stáří člení podle tří hledisek: biologického, sociálního a kalen

dářního. – Konečnou etapou procesu stárnutí nebo jinými slovy konečnou etapou genetic

ky vyměřeného trvání života je období, kterému říkáme stáří. S defi nicí stáří jsou

obtíže a po staletí se jej snaží defi novat umělci, filozofové a také přírodovědci. Dnes

se ve většině zemí používá patnáctiletá periodizace lidského věku, tak jak ji navrhla

Světová zdravotnická organizace. (Topinková, Neuwirth, 1995, s. 17)

Podle Jarošové (2006, s. 10) má stáří vysoce individuální charakter s velkými rozdíly. Autorka popisuje stáří jako tzv. biologické, psychologické a sociální. Pacovský (1981, s. 60–61, cit. u Jarošová, 2006, s. 10) seznamuje se společnými fenomény, které vytvářejí charakteristické znaky celého procesu stárnutí: – Stárnutí a stáří má svou anatomii a fyziologii a vyznačuje se morfologickými

a funkčními změnami, mezi nimiž existuje určitá souvislost. Změna struktury má

za následek změnu funkce. – Stárnutí je proces disociovaný, dezintegrovaný a asynchronní. Proces stárnutí na

stupuje v různé době a pokračuje různou rychlostí, přičemž jednotlivé orgány ne

stárnou stejně rychle. – Proces stárnutí je individuální, každý jedinec stárne jinak. Kalendářní věk se nemu

sí krýt s věkem funkčním. – Typickým fenoménem stárnutí je charakter funkčních změn (funkční involuce,

regrese), které jsou primární (na úrovni buněk, tkání, orgánů) a sekundární (na

základě již proběhlých patologických procesů). – Stárnutí je důsledkem vzájemného působení zděděných vlastností – genetických

informací a faktorů vnějšího prostředí, ve kterém člověk žije a pracuje.

Střední délka života: Střední délka života (synonymum: pravděpodobná nebo očekávaná doba dožití, angl. life-span) je veličina, která nás informuje o tom, kolika roků se s vysokou pravděpodobností dožije právě narozené zdravé dítě. V České republice je střední délka života žen 78,1 roku a mužů 71,5 roku. (Haškovcová, 2006, s. 11) 1.1.3 Teorie stárnutí aneb proč stárneme

Člověk není stvořen k tomu, aby život chápal, ale aby jej žil.

George Santaynay

Odpovědět na otázku „proč stárneme“ není jednoduché. Ani zde totiž není situace zcela jednoznačná; pro stárnutí organismu existuje celá řada teorií, které na určitém podkladu objasňují jeho důvody. Teorie o příčinách stárnutí jsou vysvětlovány a chápány z pohledu biologických změn, sociálních a psychologických vlivů.

péče o seniory.indb 16péče o seniory.indb 16 23.11.2010 8:47:3623.11.2010 8:47:36


17

1Stárnutí, stáří a sociální gerontologie

Weber a kol. (2000, s. 13–15) uvádí, že teorie stárnutí je možné rozdělit do dvou hlavních skupin: – Stochastické teorie – Jejich podstatou je předpoklad, že děje spojené se stárnutím

jsou náhodné a s věkem přibývá poruch buněčného řízení. – Nestochastické teorie – Vycházejí z principu, že stárnutí je geneticky předur

čeno. Stochastické teorie – Teorie omylů a katastrof – Ke stárnutí dochází v důsledku nahromadění chyb

v syntéze proteinů (bílkovin) při jejich transkripci a translaci. – Teorie překřížení – Ke stárnutí dochází v důsledku přehození proteinů a dalších

buněčných makromolekul. V organismu se to ve zvýšené míře projevuje na úrovni

některých tkání, např. tvorbou katarakty aj. – Teorie opotřebení – Vychází z předpokladu, že došlo k poškození životně nenahra

ditelných částí organismu, s posloupností od zániku buněk vedoucího k poškození

tkáně, pak orgánu a nakonec organismu jako celku. Existuje souvislost s poškoze

ním deoxyribonukleové kyseliny v průběhu života. – Teorie volných radikálů – Předpokládá, že superoxidové radikály kyslíku mohou

poškodit membránové proteiny, enzymy a deoxyribonukleovou kyselinu. Nestochastické teorie – Pacemakerová teorie – Je nazývána také „teorie genetických hodin“. Podle této

teorie jsou určité orgány nebo orgánové systémy (imunitní a neuroendokrinní

systém, především hypotalamus) považovány za geneticky naprogramovaný pace

maker na určitou dobu života. Autoři teorie poukazují na některé změny, k nimž

v lidském organismu dochází již v období adolescence: involuce tymu (zmenšení

brzlíku přirozenými změnami organismu, při stárnutí), pokles funkce B- a hlavně

T-lymfocytů aj. – Genetická teorie – Autoři teorie vycházejí z předpokladu, že délka života je pozo

ruhodně specifi cká pro každý živočišný druh. Pro potvrzení teorie uvádějí příklad

jednovaječných dvojčat, u nichž je nápadně podobná střední délka života, zatímco

u ostatních sourozenců se může i podstatně lišit.

V odborné literatuře je uváděna řada dalších teorií. Mezi ně patří: – Teorie o rychlosti života – Již v roce 1928 ji formuloval a představil Pearl (1997,

s. 71–72, cit. u Jarošová, 2006, s. 13). Podle ní závisí délka lidského života na rych

losti, s jakou organismy vydávají energii. Tuto teorii podporoval i Sohal, který

měřením fyzické aktivity populace potvrdil, že lidé, kteří se hodně pohybují, mají

kratší délku života než méně aktivní jedinci. Sociální teorie Sociální teorie se vztahují ke stárnutí a stáří a jsou ovlivňovány strukturou společnosti a příslušnou sociální změnou. Postoj k seniorům je ovlivněn jejich počtem. Ve společnosti, v níž je vysoké procento seniorů, je vyšší riziko jejich devalvace a naopak – ve společnosti s jejich nízkým zastoupením se senioři těší vyššímu sociálnímu statutu (Jarošová, 2006, s. 15).

péče o seniory.indb 17péče o seniory.indb 17 23.11.2010 8:47:3623.11.2010 8:47:36


18

1 Péče o seniory v pobytových sociálních zařízeních

– Te o r i e a k t i v i t y – Vychází z názoru, že pokračování člověka ve vykonávání aktivit

je významným základem a předpokladem k získání a udržování uspokojení, sebe

pojetí a zdraví ve stáří.

– Teorie neangažovanosti – Kalish (1978, s. 139–140) ji doporučuje cíleně v před

chozím období, protože míra spokojenosti ve stáří závisí na přijetí a vyrovnání se

s redukcí sociálních a osobních vztahů.

– Teorie kontinuity a diskontinuity – Její podstatou je názor, že životní spokojenost

starého člověka závisí na podobnosti jeho nynější situace se situací, jak žil ve střed

ních letech svého života. Platí zde pravidlo: čím více změn, tím je diskontinuita

větší.

Jarošová (2006, s. 15) uzavírá přehled teorií stárnutí shrnutím, že stárnutí je děj

multifaktoriální, sestávající ze základu genetického a z procesů zevních a vnitřních

vlivů. Jarošová dále připomíná, že všechny teorie jsou v praxi neprověřené a nezohled

ňují všechny ovlivňující faktory (determinanty). Každá teorie se zaměřuje pouze na

dílčí oblast.

1.1.4 Životní změny ve stáří

V organismu probíhá ve stáří řada změn. Venglářová (2007, s. 12) je popisuje na třech

úrovních: tělesné, psychické a sociální (tab. 1).

Ta b . 1 Přehled změn ve stáří (podle Venglářové, 2007, s. 12)

Tělesné změny Psychické změny Sociální změny

– změny vzhledu

– úbytek svalové hmoty

– změny termoregulace

– změny činnosti smyslů

– degenerativní změny

smyslů

– kardiopulmonální změny

– změny v trávicím systému

(trávení, vyprazdňování)

– změny vylučování moči

– změny sexuální aktivity

– zhoršení paměti

– obtížnější osvojování

nového

– nedůvěřivost

– snížená sebedůvěra

– sugestibilita

– emoční labilita

– změny vnímání

– zhoršení úsudku

– odchod do penze

– změna životního stylu

– stěhování

– ztráty blízkých lidí

– osamělost

– finanční obtíže

Reakce stárnoucího člověka na tyto změny a to, jakým způsobem se s nimi bude

vyrovnávat, jsou ovlivněny hlavně jeho osobností, životními zkušenostmi, výcho

vou, vzděláním, prostředím, ve kterém žije, reakcemi okolí a jeho možnostmi. Podle

Venglářové (2007, s. 15) se člověk „učí způsobům chování v určité době a na určitém

místě“. Od okamžiku, kdy si člověk uvědomí, že stárne, začíná problém jeho psycho

logické adaptace na stáří. Jeho postoj může mít konstruktivní přístup, někteří si

vytvoří závislost na okolí, ale může se stát i to, že vůči všemu a všem zaujme postoj

nepřátelský.

péče o seniory.indb 18péče o seniory.indb 18 23.11.2010 8:47:3623.11.2010 8:47:36


19

1Stárnutí, stáří a sociální gerontologie

Stárnoucí osobu je možné v obecném pojetí charakterizovat následovně: – Projevuje se celkový úbytek sil a jednotlivých schopností jedince. – Snižuje se výkonnost a zvyšuje se potřeba větší přípravy, podpory a koncentrace

na provádění jednotlivých činností (začíná se to projevovat nejprve při provádění

neobvyklých a náročných činností a postupně se to může vyskytovat u stále méně

náročných situací). – Zvyšuje se potřeba odpočinku, poskytování podpory a pomoci. – Mění se žebříček životních hodnot a potřeb (častými projevy jsou vyšší potřeba

lásky, jistoty, bezpečí, touha po upevnění citových vazeb aj.). – Dochází ke změnám v psychickém stavu a v emočních projevech jedince. 1.1.5 Aspekty stárnutí Jak již bylo zmíněno, vlastní průběh stárnutí a stáří je ovlivněn celou řadou okolností (tělesné změny, psychické a sociální vlivy). To rozhoduje o tom, jak u konkrétního jedince stárnutí fyzicky probíhá a jak se s ním dotyčný člověk vyrovnává. Podle toho se rozlišují sociální, biologické a psychologické aspekty stárnutí. Často se také uvádí spojení sociálních a psychologických aspektů jako aspekty psychosociální, což je vzhledem k těsné blízkosti a provázanosti logické. Současně je třeba připomenout další těsné spojení, a to mezi aspekty biologickými a psychickými. Vliv tělesných změn na psychiku je nesporný. Potvrzuje se tak známé úsloví, že všechno souvisí se vším. Biologické aspekty stárnutí Biologické aspekty stárnutí představují průběh typických tělesných změn ve stárnoucím organismu. Změny probíhají u jednotlivých osob odlišnou rychlostí a s různou intenzitou a souvisejí se vznikem a výskytem nemocí obvyklých ve stáří.

Typické projevy a rysy biologického stárnutí – Typickými obecnými projevy stárnutí jsou celkové snížení výkonnosti všech funkcí, atrofi e (úbytek původní funkční tkáně a nahrazení jinou) a změny reakcí organismu na určitou zátěž.

Jarošová (2006, s. 22–24) uvádí přehled typických biologických změn: – Objevuje se celková atrofi e, která postihuje všechny orgány a tkáně (např. atrofova

ná mozková tkáň je nahrazena pojivovou tkání), dále dochází k atrofi i kůže, svalů,

jater atd.). – Snižuje se elasticita orgánů a tkání – projevuje se to především v cévním systému

a plicích. – Snižuje se funkce endokrinních žláz – vzniká hormonální nerovnováha v důsledku

nerovnoměrného snížení jednotlivých funkcí. – Mění se distribuce tělesných tekutin – celkové množství vody v těle se nemění, ale

snižuje se obsah tekutiny v buňkách, tj. intracelulární tekutiny, a mění se složení

vody v organismu. – Zvyšuje se obsah tělesného tuku a mění se ukládání vápníku v těle – vápník proniká

do buněk a membrán. – Zmenšuje se postava v důsledku zmenšení meziobratlového prostoru a shrbené

pozice těla z důvodu svalové ochablosti.

péče o seniory.indb 19péče o seniory.indb 19 23.11.2010 8:47:3723.11.2010 8:47:37




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2019 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist