načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

Kniha: Panoramatická fotografie - Tomáš Dolejší

Panoramatická fotografie
-15%
sleva

Kniha: Panoramatická fotografie
Autor:

Součástí je 20 vyklápěcích panoramatických stránek. Láká vás výjimečnost panoramatického formátu fotografií? Snad proto, že je tolik podobná lidskému pohledu, je panoramatická ... (celý popis)
Titul doručujeme za 4 pracovní dny
Vaše cena s DPH:  199 Kč 169
+
-
rozbalKdy zboží dostanu
5,6
bo za nákup
rozbalVýhodné poštovné: 69Kč
rozbalOsobní odběr zdarma

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Computer press
Médium / forma: Tištěná kniha
Rok vydání: 2012-12-31
Počet stran: 168
Rozměr: 210 x 235 mm
Úprava: 146 stran : ilustrace (převážně barev.)
Vydání: Vyd. 1.
Vazba: brožovaná, šitá nitmi
ISBN: 9788025123249
EAN: 9788025123249
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Kniha se věnuje metodám tvorby panoramatických snímků při použití běžně dostupných digitálních fotoaparátů. Publikace popisuje kompletní postup tvorby panoramat: od pořizování podkladových snímků za různých situací a v různých prostředích přes jejich následné úpravy v počítači, až po tisk. Skládání snímků autor probírá krok za krokem a doprovází množstvím triků z praxe, díky kterým se vyvarujete častých chyb. S touto knihou se dále naučíte: fotografovat krajinu či město za nočního osvětlení, zachytit interiéry, a to pod úhlem až 360°, pracovat s panoramatickou hlavou a stativem, fotografovat panorama i se sluncem v záběru, vyrovnat se s pohybem mořských vln na snímcích, skládat snímky tak, aby švy nebyly znatelné, vytvářet HDR panoramata, používat při fotografování panoramat filtry ad.

Popis nakladatele

Součástí je 20 vyklápěcích panoramatických stránek. Láká vás výjimečnost panoramatického formátu fotografií? Snad proto, že je tolik podobná lidskému pohledu, je panoramatická fotografie tak oblíbená. Naučte se fotografovat a skládat snímky, které nebudou omezovány zúženým pohledem fotografického objektivu! Zkušený fotograf a autor několika fotografických knih vám ukáže, jaké jsou výhody i rizika tohoto formátu, i to, jak se s riziky vypořádat a výhod naopak využít pro dokonalejší a působivější snímky. Kniha se věnuje kompletnímu postupu tvorby panoramat: od pořizování podkladových snímků za různých situací a v různých prostředích přes jejich následné úpravy v počítači až po tisk. Skládání snímků autor probírá krok za krokem a doprovází množstvím triků z praxe, díky kterým se vyvarujete častých chyb. S touto knihou se dále naučíte: - Fotografovat krajinu či město za nočního osvětlení - Zachytit interiéry, a to pod úhlem až 360° - Pracovat s panoramatickou hlavou a stativem - Fotografovat panorama i se sluncem v záběru - Vyrovnat se s pohybem mořských vln na snímcích - Skládat snímky tak, aby švy nebyly znatelné - Vytvářet HDR panoramata - Používat při fotografování panoramat filtry Používejte výjimečný formát pro své výjimečné snímky, využijte působivosti panoramatického rozhledu! O autorovi: Tomáš Dolejší je autorem a manažerem serveru Fotorádce.cz, který je zaměřen na digitální fotoaparáty a fotografování. Již několik let zde publikuje své články, recenze fototechniky a tipy z fotografické praxe. Napsal i několik knih o fotografování, např. Fotografujeme noční oblohu a Fotografujeme s filtry (nakladatelství Computer Press). Žije v Havlíčkově Brodě.

Předmětná hesla
Kniha je zařazena v kategoriích
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

FOTOGRAFUJEME

PODKLADOVÉ SNÍMKY

3

KAPITOLA


Proces tvorby digitálních panoramat začíná v okamžikufotografování podkladových snímků – bez nich bychom logicky

panoráma skládat nemohli, protože by nebylo z čeho. Už při

tomto prvotním fotografování je potřeba přemýšlet dopředu

a pořizovat fotografi e s konkrétním cílem – vytvářenípanoramatických záběrů.

Strategie libovolného fotografování snímků, které pak

nahodile skládáme do panoramat, není zrovna tou správnou

cestou. Pro dosažení nejlepších výsledků je nutné přemýšlet

o panoramatu již v terénu a tomu přizpůsobit i stylfotografování zdrojových snímků.

V následující kapitole si ukážeme, jak fotografovatpodkladové snímky pro panoráma, abychom si nejen ušetřili práci při

jejich skládání, ale aby byl výsledek technicky i estetickyatraktivní. Vysvětlíme, proč se musí podkladové snímky překrývat, jak najít uzlový bod, jak ovládnout kompozici a expozici

a mnohé další. Nebudou chybět praktické tipy a triky, které

vám pomohou zvýšit úroveň vašich panoramat.

Překrýváme

podkladové fotografi e

Jak již bylo několikrát uvedeno, tvorba digitálních panoramat

je založena na principu skládání fotografi í vedle sebe. V praxi

to ale neznamená, že bychom jednotlivé fotografi e skládali tak,

že bychom je přiložili přesně vedle sebe. Ve většině případů by

totiž takto poskládané snímky nikdy pořádně nenavazovaly,

a to i kdybychom použili sebelepší stativ. Proč? Protože pro

panoramatickou fotografi i nejčastěji používáme širokoúhlé

objektivy a ty vykazují takzvané soudkovité zkreslení.

Toto zkreslení lze přirovnat například k pohledu dokukátka ve dveřích, které také poskytuje zkreslený obraz. Je to jev

běžný a nelze jej žádným způsobem v terénu zmírnit, leda

použitím objektivu o větší ohniskové vzdálenosti. A právě toto

soudkovité zkreslení, kterým nejčastěji trpí širokoúhléobjektivy, se projevuje nejvíce v krajních částech fotografi í – tedy

tam, kde sešíváme jednotlivé fotografi e. Podkladové fotografi e jsou alfou a omegou pro vytváření panoramatických záběrů

36 Panoramatická fotografi e


Zkreslení objektivu je tak jeden z mnoha důvodů, proč

pořizujeme podkladové snímky pro panoráma tak, aby sesvý

mi okrajovými částmi překrývaly. Tím vzniká rezerva projed

nodušší ruční skládání panoramatu a v případě použitíauto

matizovaných programů je k dispozici více styčných bodů (což

je lepší).

Tip: Častou otázkou je, jak moc by se měly jednotlivépodkla

dové fotografi e překrývat. Univerzální odpověď neexistuje, ale

přesto lze naznačit jisté hodnoty. Fotografujeme-li vzdálenější

krajinu, potom stačí zhruba 20 % překrytí. Ovšem pokud máme

nějaký objekt v popředí a nebo je vše blízko, pak by mělo být

překrytí klidně i 50 %, případně i více.

Podkladové fotografi e se musí překrývat – jinak by nebylo možné je složit

Čím větší je překrytí fotografi í, tím větší je jistota při skládání panoramatu

37Kapitola 3 – Fotografujeme podkladové snímky


Průběh pořizování podkladových fotografi í pro panoráma

má následující průběh:

Nastavení fotoaparátu.

Výběr kompozice a zmáčknutí spouště.

Posunutí kompozice o příslušnou část (tak aby se fotky

překrývaly) a zmáčknutí spouště.

Opět posunutí a zmáčknutí spouště.

Opět posunutí a zmáčknutí spouště (opakuje se dle počtu

podkladových fotek).

Nastavení expozičních hodnot pro další běžné fotogra

fování.

Výše uvedený první bod pojednává o vhodném nastavení

fotoaparátu, a to si nyní trochu podrobněji vysvětlíme.

Jak správně nastavit fotoaparát

Ať už se jedná o kompakt nebo digitální zrcadlovku, je vhodné

při tvorbě panoramat dodržet určitá pravidla týkající senasta

vení fotoaparátu. V první řadě nejde ani tak o to nastavitpara

metry správně, jako spíš zajistit, aby nastavení zůstalo po dobu

fotografování panoramatu stejné.

Konkrétně se jedná o následující nastavení – to by mělo být

při fotografování podkladových snímků zcela neměnné:

Clonové číslo a čas závěrky – ideální je použít manuální

režim, ve kterém tyto hodnoty mění uživatel sám kdy chce

(v režimu panoráma zamyká hodnoty sám fotoaparát).

Citlivost ISO – většina fotoaparátů umožňuje nastavit

manuálně.

Vyvážení bílé – snad všechny digitální fotoaparátyumož

ňují zvolit přednastavený režim (například slunečno).

Ohnisková vzdálenost neboli jinak řečeno úroveň

zoomu – jednoduše řečeno, nezoomujte.

Zaostřování – autofokus již nesmí po pořízení první

zdrojové fotografi e ostřit, protože by na každé zdrojové

fotografi i bylo zaostřeno někam jinam. Fotografi e by pak

nebylo možné skládat.

Blesk a prakticky veškeré další parametry, které ovlivňují

vzhled fotografi í.

To, že nastavení fotoaparátu zůstane v průběhu pořizování

podkladových snímků stejné, povede k jejich daleko snazšímu

skládání do výsledného panoramatu.

Tip: S časem závěrky je možné mezi jednotlivými snímky

mírně pohybovat (zhruba o 1/3 EV ). Tím lze kompenzovat

různě nasvícené části celého panoramatického záběru. Tuto

techniku si detailněji rozebereme v kapitole Mějte expozici

plně pod kontrolou.

Vraťme se ale nyní k otázce položené v úvodu této kapitoly,

a to jak nastavit správně fotoaparát. Pro optimální skládánífo

tografi í do panoramatu je vhodné použít tato nastavení nafo

toaparátu:

Rozlišení v megapixelech dle aktuální potřeby – přisklá

dání většího počtu fotek není potřeba používat extrémně

vysoká rozlišení. To platí dvojnásob, má-li být výsledkem

náhled třeba jen na webových stránkách. Ovšem pokud

je cílem velký výtisk, bude se vyšší rozlišení hodit.

Fotografi e pořízené při různém nastavení je daleko obtížnější skládat do panoramatu

Při neměnném nastavení expozičních údajů lze skládat kvalitní panoramata bez obtíží

38 Panoramatická fotografi e


Clonové číslo dle záměrů fotografa – chceme-li dosáh

nout velké hloubky ostrosti, pak zvolíme vysoké clono

vé číslo a naopak. Tato problematika je probírána téměř

v každé obecně zaměřené knize o fotografování, zde se

proto konkrétním nastavením clony zabývat nebudeme.

Vyvážení bílé raději na nějakou přednastavenou hodnotu

odpovídající prostředí, ve kterém fotíme (např. oblačno).

Úroveň ohniskové vzdálenosti (zoomu) na nižší hodno

tu – ovšem pozor, čím širokoúhlejší nastavení objektivu,

tím větší je zkreslení a tím více by se měly fotografi epře

krývat.

To jsou asi ty nejzákladnější parametry, které je možné (ale

ne přímo nutné) nastavit dle výše uvedených hodnot. Způsobu

měření expozice a expozici celkově se budeme věnovat v ka

pitole Mějte správnou expozici plně pod kontrolou.

Zkreslení vlivem paralaxy

V předchozích kapitolách jsme si vysvětlili, že fotografi e pro

skládání do panoramatu překrýváme kvůli zkresleníširokoúh

lých objektivů. To ale není jediný důvod, ba dokonce existuje

důvod ještě závažnější. A to je zkreslení takzvané paralaxy.

Paralaxa je pojem označující úhel, který svírají dvě přím

ky vedoucí z různých dvou bodů v prostoru k jednomu spo

lečnému bodu. Jinak řečeno, paralaxou se rozumí například

úhel, který svírají přímky vedoucí z našich obou očí na naši

nataženou ruku.

Tip: Vyzkoušejte si zkreslení paralaxy – stačí před sebenatáh

nout ruku, vztyčit prst a pozorovat, jak se mění jeho poloha

vůči pozadí, když se díváme střídavě jedním a druhým okem.

Zkreslení paralaxy bude tím větší, čím bude vztyčený prstblí

že očím.

Typickým případem zkreslení paralaxy v oblasti fotogra

fi cké techniky jsou fotoaparáty, které mají optické hledáčky

(se svou vlastní osou, tj. ne pravé zrcadlovky). Skrz hledáček

nahlížíme na realitu z jiného úhlu, než ji „vidí“ objektiv. Je to

stejný případ jako s očima.

Proč ale rozebíráme zkreslení paralaxy, když nám jdehlav

ně o panoramatickou fotografi i? Protože i zde se s tímtozkres

Ukázka zkreslení paralaxy – plod šípku se opticky mění dle toho, v jakém úhlu jej fo

tografujeme

Při použití panoramatické hlavy se zkreslení paralaxy neprojeví (plod šípku je na stále

stejném místě vůči pozadí)

39Kapitola 3 – Fotografujeme podkladové snímky




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2019 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist