Kniha: Panoramatická fotografie - Tomáš Dolejší

FOTOGRAFUJEME

PODKLADOVÉ SNÍMKY

3

KAPITOLA

Proces tvorby digitálních panoramat začíná v okamžikufotografování podkladových snímků – bez nich bychom logicky

panoráma skládat nemohli, protože by nebylo z čeho. Už při

tomto prvotním fotografování je potřeba přemýšlet dopředu

a pořizovat fotografi e s konkrétním cílem – vytvářenípanoramatických záběrů.

Strategie libovolného fotografování snímků, které pak

nahodile skládáme do panoramat, není zrovna tou správnou

cestou. Pro dosažení nejlepších výsledků je nutné přemýšlet

o panoramatu již v terénu a tomu přizpůsobit i stylfotografování zdrojových snímků.

V následující kapitole si ukážeme, jak fotografovatpodkladové snímky pro panoráma, abychom si nejen ušetřili práci při

jejich skládání, ale aby byl výsledek technicky i estetickyatraktivní. Vysvětlíme, proč se musí podkladové snímky překrývat, jak najít uzlový bod, jak ovládnout kompozici a expozici

a mnohé další. Nebudou chybět praktické tipy a triky, které

vám pomohou zvýšit úroveň vašich panoramat.

Překrýváme

podkladové fotografi e

Jak již bylo několikrát uvedeno, tvorba digitálních panoramat

je založena na principu skládání fotografi í vedle sebe. V praxi

to ale neznamená, že bychom jednotlivé fotografi e skládali tak,

že bychom je přiložili přesně vedle sebe. Ve většině případů by

totiž takto poskládané snímky nikdy pořádně nenavazovaly,

a to i kdybychom použili sebelepší stativ. Proč? Protože pro

panoramatickou fotografi i nejčastěji používáme širokoúhlé

objektivy a ty vykazují takzvané soudkovité zkreslení.

Toto zkreslení lze přirovnat například k pohledu dokukátka ve dveřích, které také poskytuje zkreslený obraz. Je to jev

běžný a nelze jej žádným způsobem v terénu zmírnit, leda

použitím objektivu o větší ohniskové vzdálenosti. A právě toto

soudkovité zkreslení, kterým nejčastěji trpí širokoúhléobjektivy, se projevuje nejvíce v krajních částech fotografi í – tedy

tam, kde sešíváme jednotlivé fotografi e. Podkladové fotografi e jsou alfou a omegou pro vytváření panoramatických záběrů

36 Panoramatická fotografi e

Zkreslení objektivu je tak jeden z mnoha důvodů, proč

pořizujeme podkladové snímky pro panoráma tak, aby sesvý

mi okrajovými částmi překrývaly. Tím vzniká rezerva projed

nodušší ruční skládání panoramatu a v případě použitíauto

matizovaných programů je k dispozici více styčných bodů (což

je lepší).

Tip: Častou otázkou je, jak moc by se měly jednotlivépodkla

dové fotografi e překrývat. Univerzální odpověď neexistuje, ale

přesto lze naznačit jisté hodnoty. Fotografujeme-li vzdálenější

krajinu, potom stačí zhruba 20 % překrytí. Ovšem pokud máme

nějaký objekt v popředí a nebo je vše blízko, pak by mělo být

překrytí klidně i 50 %, případně i více.

Podkladové fotografi e se musí překrývat – jinak by nebylo možné je složit

Čím větší je překrytí fotografi í, tím větší je jistota při skládání panoramatu

37Kapitola 3 – Fotografujeme podkladové snímky

Průběh pořizování podkladových fotografi í pro panoráma

má následující průběh:

Nastavení fotoaparátu.

Výběr kompozice a zmáčknutí spouště.

Posunutí kompozice o příslušnou část (tak aby se fotky

překrývaly) a zmáčknutí spouště.

Opět posunutí a zmáčknutí spouště.

Opět posunutí a zmáčknutí spouště (opakuje se dle počtu

podkladových fotek).

Nastavení expozičních hodnot pro další běžné fotogra

fování.

Výše uvedený první bod pojednává o vhodném nastavení

fotoaparátu, a to si nyní trochu podrobněji vysvětlíme.

■

■

■

■

■

■

Jak správně nastavit fotoaparát

Ať už se jedná o kompakt nebo digitální zrcadlovku, je vhodné

při tvorbě panoramat dodržet určitá pravidla týkající senasta

vení fotoaparátu. V první řadě nejde ani tak o to nastavitpara

metry správně, jako spíš zajistit, aby nastavení zůstalo po dobu

fotografování panoramatu stejné.

Konkrétně se jedná o následující nastavení – to by mělo být

při fotografování podkladových snímků zcela neměnné:

Clonové číslo a čas závěrky – ideální je použít manuální

režim, ve kterém tyto hodnoty mění uživatel sám kdy chce

(v režimu panoráma zamyká hodnoty sám fotoaparát).

Citlivost ISO – většina fotoaparátů umožňuje nastavit

manuálně.

Vyvážení bílé – snad všechny digitální fotoaparátyumož

ňují zvolit přednastavený režim (například slunečno).

Ohnisková vzdálenost neboli jinak řečeno úroveň

zoomu – jednoduše řečeno, nezoomujte.

Zaostřování – autofokus již nesmí po pořízení první

zdrojové fotografi e ostřit, protože by na každé zdrojové

fotografi i bylo zaostřeno někam jinam. Fotografi e by pak

nebylo možné skládat.

Blesk a prakticky veškeré další parametry, které ovlivňují

vzhled fotografi í.

To, že nastavení fotoaparátu zůstane v průběhu pořizování

podkladových snímků stejné, povede k jejich daleko snazšímu

skládání do výsledného panoramatu.

Tip: S časem závěrky je možné mezi jednotlivými snímky

mírně pohybovat (zhruba o 1/3 EV ). Tím lze kompenzovat

různě nasvícené části celého panoramatického záběru. Tuto

techniku si detailněji rozebereme v kapitole Mějte expozici

plně pod kontrolou.

Vraťme se ale nyní k otázce položené v úvodu této kapitoly,

a to jak nastavit správně fotoaparát. Pro optimální skládánífo

tografi í do panoramatu je vhodné použít tato nastavení nafo

toaparátu:

Rozlišení v megapixelech dle aktuální potřeby – přisklá

dání většího počtu fotek není potřeba používat extrémně

vysoká rozlišení. To platí dvojnásob, má-li být výsledkem

náhled třeba jen na webových stránkách. Ovšem pokud

je cílem velký výtisk, bude se vyšší rozlišení hodit.

■

■

■

■

■

■

■

Fotografi e pořízené při různém nastavení je daleko obtížnější skládat do panoramatu

Při neměnném nastavení expozičních údajů lze skládat kvalitní panoramata bez obtíží

38 Panoramatická fotografi e

Clonové číslo dle záměrů fotografa – chceme-li dosáh

nout velké hloubky ostrosti, pak zvolíme vysoké clono

vé číslo a naopak. Tato problematika je probírána téměř

v každé obecně zaměřené knize o fotografování, zde se

proto konkrétním nastavením clony zabývat nebudeme.

Vyvážení bílé raději na nějakou přednastavenou hodnotu

odpovídající prostředí, ve kterém fotíme (např. oblačno).

Úroveň ohniskové vzdálenosti (zoomu) na nižší hodno

tu – ovšem pozor, čím širokoúhlejší nastavení objektivu,

tím větší je zkreslení a tím více by se měly fotografi epře

krývat.

To jsou asi ty nejzákladnější parametry, které je možné (ale

ne přímo nutné) nastavit dle výše uvedených hodnot. Způsobu

měření expozice a expozici celkově se budeme věnovat v ka

pitole Mějte správnou expozici plně pod kontrolou.

Zkreslení vlivem paralaxy

V předchozích kapitolách jsme si vysvětlili, že fotografi e pro

skládání do panoramatu překrýváme kvůli zkresleníširokoúh

lých objektivů. To ale není jediný důvod, ba dokonce existuje

důvod ještě závažnější. A to je zkreslení takzvané paralaxy.

■

■

■

Paralaxa je pojem označující úhel, který svírají dvě přím

ky vedoucí z různých dvou bodů v prostoru k jednomu spo

lečnému bodu. Jinak řečeno, paralaxou se rozumí například

úhel, který svírají přímky vedoucí z našich obou očí na naši

nataženou ruku.

Tip: Vyzkoušejte si zkreslení paralaxy – stačí před sebenatáh

nout ruku, vztyčit prst a pozorovat, jak se mění jeho poloha

vůči pozadí, když se díváme střídavě jedním a druhým okem.

Zkreslení paralaxy bude tím větší, čím bude vztyčený prstblí

že očím.

Typickým případem zkreslení paralaxy v oblasti fotogra

fi cké techniky jsou fotoaparáty, které mají optické hledáčky

(se svou vlastní osou, tj. ne pravé zrcadlovky). Skrz hledáček

nahlížíme na realitu z jiného úhlu, než ji „vidí“ objektiv. Je to

stejný případ jako s očima.

Proč ale rozebíráme zkreslení paralaxy, když nám jdehlav

ně o panoramatickou fotografi i? Protože i zde se s tímtozkres

Ukázka zkreslení paralaxy – plod šípku se opticky mění dle toho, v jakém úhlu jej fo

tografujeme

Při použití panoramatické hlavy se zkreslení paralaxy neprojeví (plod šípku je na stále

stejném místě vůči pozadí)

39Kapitola 3 – Fotografujeme podkladové snímky