

Elektronická kniha:
Paměti krále Slunce
Autor:
Ludvík XIV.
Podnázev: Úvahy pro poučení dauphinovo
Nakladatelství: | » PROSTOR |
Dostupné formáty ke stažení: | EPUB, MOBI, PDF |
Upozornění: | většina e-knih je zabezpečena proti tisku a kopírování |
Médium: | e-book |
Rok vydání: | 2007 |
Počet stran: | 277 |
Rozměr: | 21 cm |
Vydání: | V českém jazyce vyd. 1. |
Název originálu: | Mémoires pour l’instruction du Dauphin |
Spolupracovali: | přeložil, poznámkami a doslovem opatřil Martin Pokorný |
Skupina třídění: | Biografie |
Jazyk: | česky |
ADOBE DRM: | bez |
Nakladatelské údaje: | Praha, Prostor, 2007 |
ISBN: | 978-80-726-0176-9 |
Ukázka: | » zobrazit ukázku |
Ačkoli se dauphin vládcem nestal (zemřel o čtyři roky dříve než jeho královský otec), zachované rady otce synovi představují zajímavý vhled do myšlení panovníka Francie v pohnuté době 17. století. Své výklady Ludvík XIV. koncipuje jednak jako otcovské rady a dále jako poučení zkušeného panovníka, kdy popisuje všechny důležité události, kterým musel jako vladař čelit a v řadě případů zopovědně hledat řešení složité situace. Prochází lety své vlády od r. 1661 do přítomnosti, kdy tyto paměti psal (r. 1668) a na konkrétních příkladech vysvětluje důvody svých panovnických rozhodnutí. Vytváří tak obraz nejvyššího zemského politika - panovníka z Boží milosti. - Doplněno soupisem české literatury od Ludvíku XIV. Paměti určené Ludvíkem XIV. synu Ludvíkovi. Rady zkušeného politika, jak se stát zodpovědným panovníkem a dobrým správcem své země.
V Pamětech Ludvíka XIV. (1638–1715) se nám dostává do rukou text, který osobitým způsobem přibližuje počátky jeho dlouhé, dvaasedmdesát let trvající vlády. Soubor těchto historických úvah a líčení vznikl v rozmezí let 1665–1671, zpětně zachycuje roky 1661, kdy Ludvík převzal moc z rukou regentky své matky Anny Rakouské, a léta 1662, 1666 až 1668. Ludvík nebyl jediným pisatelem (autory a redaktory textů byli především historik Paul Pellisson, preceptor Ludvíkova syna de Périgny a tvůrce Ludvíkovy hospodářské politiky J. -B. Colbert), ale příprava pamětí probíhala pod královou přímou kontrolou.
Ludvík paměti dedikoval svému synovi, dauphinovi Ludvíkovi (1661–1711) a v textu se k němu přímo obrací. Chce mu zanechat následováníhodný obraz rozvážného a zodpovědného panovníka, pečujícího o svou zemi a lid.
Nejedná se v první řadě o historický pramen, nýbrž o pronikavé zamyšlení nad onou souhrou pohledů, vlivů a zájmů, v jejichž středu se panovník pohybuje coby všudypřítomné světlo, které právě díky své oslnivé záři dokáže zůstat i neprůhledné, aniž by se skrývalo. Historické události jsou líčeny jen v hutném výběru a text se zaměřuje na složitý vztah mezi „nitrem“ a „obrazem“ krále-politika, panovníka z Boží milosti.
Paměti zaslouží srovnání s Machiavelliho Vladařem i dalšími klasickými díly politické filozofie a pozoruhodným způsobem předjímá problémy současné, bytostně medializované politiky.