Kniha: Otevřená společnost a její nepřátelé I. - Karl R. Popper

Jeden z nejvýznamnějších spisů moderní politické filozofie. Popper v něm postuluje základy teorie demokracie, analyzuje mechanismy totalitarismu a zdůrazňuje význam boje proti utopickému sociálnímu inženýrství. Otevřená společnost vznikala během druhé světové války, prvně vyšla roku 1945. Kniha je polemikou s těmi směry sociální filozofie, které se snaží objevovat a popisovat dějinné zákony a na jejich základě předpovídat další průběh historických událostí (tyto filozofie Popper souhrnně označuje pojmem historicismus). Uvedené tendence nahlíží Popper v historické perspektivě - první díl je věnován analýze Platónova filozofického odkazu a důsledkům jeho radikálního politicko-sociálního programu. - Klíčovým sdělením Popperovy knihy je názor, že budoucnost je otevřená - její podoba závisí na rozhodnutí lidí, nikoli na historické nutnosti (dalekosáhlá historická proroctví jsou dle autora mimo dosah jakékoli vědecké metody).

Opravené vydání autorova základního filosofického díla. První svazek obsahuje kritiku Platóna, druhý kritiku Hegela a Marxe. PřeložiliM. Calda a J. Odehnalová. Otevřená společnost a její nepřátelé je jeden z nejdůležitějších spisů moderní politické filosofie, v němž Popper rozvíjí svou vlivnou teorii demokracie a budování institucí a proti holistickému sociálnímu inženýrství, navrhujícímu „systémová řešení“, obhajuje inženýrství dílčí, které místo neuskutečnitelného jednorázového nastolení co nejlepšího stavu hledí odstraňovat jedno po druhém ta nejpalčivější zla a nepořádky. Ale Otevřená společnost i daleko více než to: je to srozumitelný a čtivý text, kde čtivost není výsledkem chtěné snahy o popularizaci, nýbrž Popperova přesvědčení, že osud svobodného světa možná závisí na tom, aby se hlavní sdělení knihy dostalo k co největší skupině čtenářů. Tímto sdělením je: budoucnost je otevřená! Bude-li vám někdo tvrdit, že doba si žádá to či ono (v době psaní knihy plánované hospodářství a totalitární politiku), nemůže mít pravdu, protože o tom, co nastane, nerozhodují nějaké trendy či dějinná směřování, nýbrž rozhodnutí lidí. Důkladněji to dokazuje v Bídě historicismu, ale šířit toto poselství se pokouší především zde (a přidává k tomu i kontroverzní, ale závažnou analýzu jistého aspektu díla největšího filosofa všech dob, za něhož Popper považuje Platóna).