načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: OT-64 SKOT -- historie a vývoj obrněného transportéru - Michal Burian; Josef Dítě; Martin Dubánek

OT-64 SKOT -- historie a vývoj obrněného transportéru

Elektronická kniha: OT-64 SKOT
Autor: Michal Burian; Josef Dítě; Martin Dubánek
Podnázev: historie a vývoj obrněného transportéru

Střední Kolový Obrněný Transportér, nebo zkrátka SKOT - který z absolventů základní vojenské služby v 60. až 90. letech minulého století by neznal tento nejslavnější ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  322
+
-
10,7
bo za nákup

hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9% 100%   celkové hodnocení
2 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Grada
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF
Zabezpečení proti tisku a kopírování: ano
Médium: e-book
Rok vydání: 2010
Počet stran: 180
Rozměr: 17 x 23 cm
Úprava: ilustrace (některé barevné)
Vydání: 1. vyd.
Skupina třídění: Vojenská technika
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
Nakladatelské údaje: Praha, Grada, 2010
ISBN: 978-80-247-3283-1
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Střední Kolový Obrněný Transportér, nebo zkrátka SKOT - který z absolventů základní vojenské služby v 60. až 90. letech minulého století by neznal tento nejslavnější československý "obrňák.." Stal se nástupcem světoznámé meziválečné československé konstrukční školy speciálních vojenských vozidel a ve výzbroji naší armády vydržel více než čtyřicet let. V jedinečném souboru často dosud nepublikovaných archivních fotografií, výkresů i dalších dokumentů se před čtenářem odehrává barvitý příběh vozidla - od jeho vzniku, zadání konstrukční úkolu přes vývoj, zkoušky až k nasazení v armádě i policii. Nechybí ani technické parametry, detaily, výzbroj i informace o jeho působení v zahraničních misích a armádách. (historie a vývoj obrněného transportéru)

Předmětná hesla
OT-64 SKOT (obrněné vozidlo)
Obrněné transportéry -- Československo
Zařazeno v kategoriích
Michal Burian; Josef Dítě; Martin Dubánek - další tituly autora:
Československé 7,62 mm lehké kulomety -- Vz. 52 a 52/57 Československé 7,62 mm lehké kulomety
Malá kniha o velkých bunkrech -- Největší pevnostní stavby světa 1918-1945 Malá kniha o velkých bunkrech
 (e-book)
Cestovní ruch - podnikatelské principy a příležitosti v praxi Cestovní ruch
Pevnosti v bojích Velké války -- Západní fronta Pevnosti v bojích Velké války
Nové putování po československém opevnění 1935-1989 -- Muzea a zajímavosti Nové putování po československém opevnění 1935-1989
Pevnosti v bojích Velké války -- Východní fronta a Alpy Pevnosti v bojích Velké války
Gaz-66 Variants in detail Gaz-66 Variants in detail
 
K elektronické knize "OT-64 SKOT -- historie a vývoj obrněného transportéru" doporučujeme také:
 (e-book)
Autobusy Karosa 700 -- historie, vývoj, technika, modifikace Autobusy Karosa 700
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Michal Burian, Josef Dítě, Martin Dubánek

OT-64 SKOT

historie a vývoj obrněného transportéru

Grada Publishing


Michal Burian, Josef Dítě, Martin Dubánek

OT-64 SKOT

Vydala Grada Publishing, a. s.

U Průhonu 22, Praha 7

obchod@gradapublishing.cz, www.grada.cz

tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400

jako svou 4173. publikaci

Odpovědný redaktor Petr Somogyi

Grafická úprava a sazba Grafické studio Hozák

Počet stran 184

První vydání, Praha 2010

Vytiskly Tiskárny Havlíčkův Brod, a.s.

© Grada Publishing, a. s., 2010

Cover & Layout Design © Ivan Hozák, 2010

Názvy produktů, firem apod. použité v knize mohou být ochrannými známkami

nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

ISBN 978-80-247-3283-1


Obsah

Úvod ..................................................... 7

1 Zrod obrněného transportéru ........ 11

2 Trnitá cesta k zadání úkolu SKOT .... 19

Neujasněné koncepce ........................ 19

Rodí se SKOT .................................. 26

3 Vývoj OT-64 SKOT (1958–1963) .... 37

Zahájení vývoje .................................. 37

První prototypy ................................. 44

Prokletá výjimka z technologické

kázně .............................................. 55

4 Dokončení vývoje a spolupráce

s Polskem ................................. 67

Nelehké začátky spolupráce ................ 67

Výroba se pomalu rozbíhá .................. 77

Ověřovací série ................................. 80

Zrušená modernizace ........................ 84

Sériová výroba .................................. 89

Ekonomické zhodnocení

československo-polské spolupráce........ 93

5 Zavedení OT-64 do výzbroje

a jeho bojová kariéra ................... 97

6 Verze transportéru SKOT ............ 115

OT-64 A......................................... 115

OT-64 2A....................................... 118

Spojovací verze ............................... 126

Pojízdné velitelské stanoviště

OT-64/R2 .................................... 126

Pojízdné velitelské stanoviště

OT-64/R3 ..................................... 128


Pojízdné velitelské stanoviště

OT-64/R3MT ................................. 128

Pojízdné velitelské stanoviště

OT-64/R4MT ................................ 128

Dílna technické pomoci DTP-64 ......... 131

OT-64 ZDRAV ................................. 132

Univerzální minový ukladač UMU

na podvozku OT-64 ......................... 134

Polské varianty ............................... 136

Modernizace .................................. 140

Nerealizované verze OT-64 ............... 143

7 Technický popis OT-64 ................ 151

Vlastnosti vozidla ............................. 151

Konstrukce vozidla .......................... 152

Ovládání vozidla a jednotlivých

skupin ........................................... 158

Technické údaje vozidla .................... 159

Motor ........................................... 160

Elektrická výbava ............................. 160

Rychloběh ...................................... 163

Spojka ........................................... 163

Planetová převodovka

Praga-Wilson ................................. 163

Přídavná převodovka ........................ 164

Karoserie ...................................... 165

8 Barevná příloha ......................... 169

Závěr ................................................ 181

Poděkování ........................................ 181

Použitá literatura a prameny ................. 183

Použité zkratky ................................... 184

Úvod

Zvedá se prach a do záběru vjíždí velký osmikolový obrněný transportér futuristického vzhledu. Za jeho volantem nesedí nikdo jiný než herec Pavel Landovský. Za chvíli do něj nastoupí Ivan Vyskočil, Jaromír Hanzlík a Petr Štěpánek. Právě takto se s nejnovějším obrněným transportérem československé armády seznámila většina našeho národa – díky filmu režiséra Pavla Juráčka „Každý mladý muž“ z roku 1965. Praga S-260, A-105, OT-64, Střední Kolový Obrněný

Transportér, nebo zkrátka SKOT – kdo z mužů, kteří

absolvovali základní vojenskou službu v šedesátých až

devadesátých letech minulého století, by neznal tento

nejslavnější československý „obrňák.“ Stal se nástupcem

světoznámé meziválečné československé konstrukční

Pavel Landovský za volantem transportéru SKOT


8 OT-64 SKOT

školy speciálních vojenských vozidel, s nimiž, jak se později dozvíme, měl i některé společné konstrukční prvky a ve výzbroji naší armády vydržel více než čtyřicet let. Úkol, který dostal do vínku, snad nejlépe charakterizuje konstatování, že transportér měl dobýt svět nejen případným obchodním úspěchem, ale především fakticky. Až do roku 1960 byl v první fázi potenciálního ozbrojeného konfliktu zachován obranný charakter Československé lidové armády (dále ČSLA). Od tohoto roku se ale plánování zaměřilo na ofenzívu již od prvních okamžiků po vypuknutí války. Vycházelo se z předpokladu, že Československo představuje politicky i ekonomicky nejvíce stabilizovanou zemi mezi členy Varšavské smlouvy. Koncepce vedení války, odsouhlasená na konferenci představitelů států Varšavské smlouvy v Moskvě v roce 1963, předpokládala, že dojde k „zahájení války v Evropě imperialistickými agresory s maximálním překvapením a okamžitým použitím všech druhů a typů zbraní hromadného ničení“. V říjnu 1964 zpracoval Generální štáb ČSLA plán použití armády v době války, který předpokládal úmysl vojsk NATO překvapivými jadernými údery dezorganizovat vedení státu a znemožnit rozvinutí ozbrojených sil ČSLA. Útvary ČSLA měly ve lhůtě do 30 minut po vyhlášení bojového poplachu opustit stálé posádky a v průběhu tří hodin zaujmout určené prostory soustředění. ČSLA měla rozvinout Československý front s následujícími úkoly: „Být připraven ihned po jaderném úderu přejít do útoku ve směru Nürnberg, Stuttgart a částí sil na München. Jaderný úder na vojska protivníka provést do hloubky po čáru Würzburg, Erlangen, Regensburg, Landshut... V dalším rozvíjet útok směrem na Strasbourg, Epinal, Dijon, dokončit zničení protivníka na teritoriu NSR, překročit řeku Rýn a 7. nebo 8. den operace ovládnout čáru Langres, Besancon. Dále rozvíjet útok na Lyon...“

Na úvod snad až příliš odborných citátů, mají zde ale své

místo. Tyto optimistické plány armádních plánovačů by

totiž nemohly spatřit světlo světa bez vyzbrojení ČSLA

moderními obrněnými transportéry, schopnými rychle

přepravit pěchotu zamořeným prostorem. A právě trans

portéry nezadržitelně se valícími přes Německo do hlouby

Francie měly být především československé OT-64 SKOT.

Příběh transportéru SKOT se začal psát v druhé polo

vině 50. let a je bohužel v mnoha ohledech obrazem

„schopností“ československého socialistického prů

myslu, kdy uvést do sériové výroby sebepokrokovější

výrobek trvalo často řadu let a nová technická řešení

byla spíš obcházena, protože znamenala složitý vývoj,

tím pádem i případné neplnění plánu a ztrátu prémií.

Průběh jeho vývoje i výroby velmi přesně ukazuje, ja

kým způsobem byl systém centrálního plánování scho

pen naložit s konstrukcí, která ve své době předčila svě

tovou konkurenci. Při pohledu na tento transportér se

laik dodnes neubrání pocitu, že nahrazovat jej moder

ním typem PANDUR je vlastně zbytečné. Vždyť nave

nek vypadají skoro stejně... Uvědomíme-li si ale, že vý

roba transportéru SKOT byla zahájena ve stejném roce

jako produkce osobního automobilu Škoda 1000 MB,

a uvážíme-li, jakým vývojem od té doby osobní auto

mobily prošly, ukazuje se, že SKOT byl nejen neuvěři

telně moderní a nadčasový, ale že je opravdu nejvyšší

čas na jeho výměnu.

Transportér SKOT byl vyvinut v Československu, pro ne

zájem našeho průmyslu se ale nakonec vyráběl v kooperaci

s Polskem. Zpráva o efektivnosti takto pojaté výroby, kterou

si československá strana nechala vypracovat až po téměř

tříleté spolupráci, vyzněla jednoznačně negativně. Ukazuje

mimo jiné, že v rámci RVHP a Varšavské smlouvy bylo dů

ležité především mezinárodně spolupracovat, až teprve

pak se ohlížet na dopady na domácí hospodářství.

ÚVOD 9

Běžnou součástí plánování vojenských stratégů se staly

jaderné údery

Dva současníci – OT-64 SKOT a Škoda 1000 MB OT-64 SKOT Projekt transportéru SKOT čelil od počátku celé řadě potíží. Sériová výroba byla zahájena před ukončením vývoje díky tzv. výjimce z technologické kázně a v jejím průběhu byl navíc razantně snížen původně plánovaný počet vyrobených transportérů. Jak se dozvíme na dalších stránkách, zkoušky ověřovací série transportérů byly dokončeny až v roce 1967, tedy v době, kdy byla sériová výroba v plném proudu a z továren vyjela už polovina celkového vyrobeného počtu transportérů. Až od tohoto okamžiku byly ve výrobě odstraněny největší nedostatky, které typ provázely od prvních prototypů. Tou dobou navíc již tři roky existoval kompletní projekt modernizace transportéru, jehož realizace by prakticky eliminovala většinu potíží, které transportéry pronásledovaly po celou jejich kariéru. V systému centrálního plánování ale bylo jednodušší dokončit výrobu poruchového typu než realizovat projekt jeho modernizované verze. Kdyby se našel prostor pro realizaci návrhů řady schopných konstruktérů, nemusel by SKOT neslavně zakončit svoji kariéru oním „proslulým příjezdem“ k pražské budově Rádia Svobodná Evropa v září 2001. I přes všechny dětské nemoci představoval SKOT v době svého vzniku jeden z nejmodernějších obrněných transportérů na světě. Je s podivem, že byl až dodnes historiky vojenské techniky prakticky opomíjen. Jedinou významnější samostatnou publikací je práce polského

autora Czesława Kubiaczyka „Transporter opancerzony

SKOT“, vydaná ve Varšavě v roce 1971. Bohužel je ale

poplatná době svého vzniku a spíše technicky zaměřená.

Řadu relevantních informací naopak poskytuje kapitola

věnovaná vývoji transportéru SKOT v publikaci Janusze

Magnuskiho „Wozy bojowe LWP“, vydaná ve Varšavě

v roce 1985. V Česku se tématikou OT-64 SKOT zabýval

v krátkém příspěvku s řadou nepřesností Zdeněk Žalud

(viz sborník Národního technického muzea, Praha 2005).

Další informace bylo možné vyhledat v časopiseckých

článcích (např. Jan Martinec, ATM 2001) či na interne

tových stránkách.

Čtenáři se může zdát, že předkládaná kniha obsahuje

přespříliš dobové vojenské terminologie. Je to dáno tím,

že se opírá, ve snaze o maximální objektivitu, téměř

výhradně o archivní prameny. Převedení některých vo

jenských termínů do „civilní řeči“ by si vyžádalo příliš

mnoho prostoru, navíc se domníváme, že strohá úřední

mluva některých dobových dokumentů vypovídá nej

lépe o atmosféře, v níž OT-64 SKOT vznikal. Jaká tedy

vlastně byla dlouhá cesta vedoucí ke vzniku tohoto vý

znamného typu? A jaké byly jeho osudy po následující

čtyři desetiletí? Na to a na řadu dalších otázek by měly

odpovědět následující řádky, které čtenáře vůbec poprvé

podrobně seznámí s historií jednoho ze symbolů naší ar

mády druhé poloviny dvacátého století.

1

Zrod obrněného transportéru

Obrněný transportér se zrodil, stejně jako celá řada dal

ších moderních zbraní, na bojištích první světové války.

Boje zákopové války vedly ke snaze chránit postupující

pěchotu před účinky zbraní protivníka. První, kdo vyře

šil problém, jak dopravit bezpečně vojáky až k zákopům

nepřítele, byli Angličané. Prapředek dnešních pásových

obrněných transportérů nesl označení MARK IX a ne

byl ničím jiným než tankem upraveným pro převoz pě

choty. U zrodu kolových transportérů stála mj. Kanada,

když vybavila své jednotky dvacítkou pancéřovaných

nákladních automobilů Autocar, opatřených těžkými

kulomety. Obdobných úprav nákladních automobilů se

v průběhu války objevila celá řada. Meziválečné období

přineslo několik zajímavých konstrukcí, mezi nimiž

zpočátku vynikali opět Angličané, kteří vyvinuli polo

Britský tank (pásový transportér) Mark IX z roku 1918 OT-64 SKOT Americký obrněný automobil Mack, postavený v roce

1914 pro dobrovolníky New Yorské Národní gardy Britský obrněný transportér Burford Kégresse

Německý obrněný transportér Sd.Kfz. 3

Symbol rozvoje obrněných transportérů, německý

Sd.Kfz. 251

ZROD OBRNĚNÉHO TRANSPORTÉRU 13

pásový transportér Burford Kégresse

.

Největšího rozvoje

ale tato technika dosáhla v Německu. Již v letech 1921 až 1922 vyráběla firma Daimler Benz kolové obrněné transportéry Sd.Kfz. 3,

schopné přepravit v zadní části stroje

šesti- až dvanáctičlenné pěchotní družstvo. K nástupu a výstupu sloužily velké jednodílné dveře na obou bocích vozidla. Moderní obrněný transportér ovšem spatřil světlo světa až v následujícím desetiletí. V roce 1934 začala vyvíjet německá firma Hansa Loyd polopásový obrněný transportér, který se stal později jedním ze symbolů druhé světové války. V roce 1935 koupila rozpracovaný projekt firma Hanomag, sídlící v Hannoveru, a přidělila transportéru vlastní označení HkL6. Prototypy byly dokončeny v roce 1937 a v roce 1939 byla zahájena sériová výroba vozidel, dodávaných německé armádě pod označením Sd.Kfz. 251.

Desetičlenné družstvo opouštělo vozidlo

zadními dvoudílnými dveřmi. Německé transportéry při

vedly na svět nový typ bojové jednotky – mechanizovanou

pěchotu. V průběhu druhé světové války zažily obrněné

transportéry nebývalou expanzi. Moderní styl válčení vy

žadoval rychlý přesun pěchoty na místo kontaktu s nepří

telem, spojený s její maximální ochranou. Transportéry

Sd.Kfz. 251

se staly symbolem německého „Blitzkriegu“.

Bylo vyrobeno asi 11 000 vozidel (některé zdroje zmiňují

i více než 15 000). Na opačné straně fronty sehrály obdob

nou roli americké polopásové transportéry M2 Halftrack,

jejichž výroba přesáhla 40 000 kusů, a kolové M3 Scout

Car, vyrobené v počtu téměř 21 000 kusů. Tato vozidla bo

jovala v řadách americké, britské, a na základě smlouvy

o půjčce a pronájmu (tzv. Lend-Lease) i sovětské armády.

Bojové zkušenosti vedly bezprostředně po skončení války

k rozvoji tohoto druhu techniky především v Sovětském

svazu. V rámci základního rozdělení obrněných transpor

térů na kolové a pásové se Sověti zpočátku zaměřili na vý

robu jednodušších kolových, vycházejících do jisté míry

z původních amerických konstrukcí a především využívají

cích podvozkové části existujících nákladních automobilů.

Již v květnu 1947 byly dokončeny první prototypy obrně

ného transportéru BTR-152

na podvozku nákladního auto

mobilu ZiS-151, vycházejícího z amerického Studebakeru

US6. V letech 1950 až 1962 bylo vyrobeno přibližně 15 000

transportérů schopných převážet až osmnáctičlenný výsa

dek, které sloužily ve více než čtyřiceti armádách států ce

lého světa. Současníkem typu BTR-152 byl menší BTR-40,

vyvinutý na podvozku automobilu GAZ-63. Obrněný

transportér schopný převážet až osmičlenný výsadek byl

vyráběn v letech 1950–1960 v celkovém počtu cca. 8500

kusů a dosáhl obdobného rozšíření jako jeho větší souput

ník. Sovětská armáda tak získala dvojici transportérů, které

bylo možné vyrábět ve velkých počtech, v principu se ale

nijak nelišily od svých předchůdců. Nejednalo se o žádné

14 OT-64 SKOT

Sovětské transportéry BTR-152 v Praze v srpnu 1968

Transportéry BTR-50 při přehlídce na Letné

ZROD OBRNĚNÉHO TRANSPORTÉRU 15

specializované konstrukce, ale pouze o nákladní automobily osazené jednoduchou pancéřovou karosérií. Pásové transportéry zastupoval v sovětské armádě typ BTR-50 vyvinutý počátkem 50. let a zařazený do výzbroje v roce 1954. Díky obojživelné koncepci byl schopen přepravit až dvacetičlenný výsadek, a to i přes říční toky. Obdobně jako uvedené kolové transportéry ale v původní verzi disponoval pouze otevřeným bojovým prostorem, který posádku nijak nechránil před účinky zbraní hromadného ničení. Motor umístěný v zadní části vozidla navíc znamenal, že výsadek mohl transportér opustit pouze přes boky a vystavoval se tak palbě nepřítele. Západní státy se do vývoje obrněných transportérů pustily s jistým zpožděním. Američané navázali na své válečné konstrukce v roce 1952 pásovým typem M-75, který nahradil již o rok později jednodušší a levnější M-59. Postupný vývoj vedl v roce 1960 až ke slavnému typu M-113

,

který byl vyroben ve více než 80 000 ku

sech. Vývoj kolových transportérů v USA naopak stag

noval. Angličané zahájili v roce 1952 výrobu kolového

transportéru F.V. 603 SARACEN. Stroj klasické kon

cepce převážel osmičlenný výsadek, který jej opouštěl

dvoudílnými dveřmi v zadní části. Na rozdíl od sovět

ských typů ale disponoval uzavřenou korbou. V roce

1962 jej doplnil pásový F.V. 432 TROJAN. Němci, kteří

se zásadní měrou zasloužili o rozvoj obrněných trans

portérů v letech druhé světové války, navázali pásovým

transportérem Transportpanzer HW-K11 až v roce 1962

a kolovým Transportpanzer 1 Fuchs

ještě o osm let poz

ději. Do výzbroje byl zaveden dokonce až v roce 1979. Francouzi vyráběli od roku 1957 na podvozku lehkého tanku AMX-13 pásový transportér AMX-VCI pro desetičlenný výsadek. V roce 1973 jej ve výzbroji nahradil modernější AMX-10P.

Prvním francouzským moderním

kolovým transportérem se stal v roce 1976 typ VAB 6×6.

Švýcarská firma MOWAG přispěla k vývoji kolových

obrněných transportérů svým typem PIRANHA, vyrábě

ným v různých verzích. I v tomto případě ale tyto stroje

následovaly až mnoho let po československém OT-64.

V době, kdy projekt transportéru SKOT přecházel z rýso

vacích prken konstruktérů do reálné podoby, existovaly

v podstatě pouze dvě konkurenční konstrukce. Velmi

zajímavým typem byl holandský kolový obrněný trans

portér YP-408

,

vycházející z nákladního automobilu DAF

YA-328. Stejně jako SKOT byl vyvinut na konci 50. let.

V letech 1964–1968 Holanďané vyrobili 750 vozů. Ze čtyř

náprav byly poháněny pouze tři. Přesto patřil tento typ

v době zavádění transportéru SKOT díky plně uzavíra

telné korbě, kterou desetičlenný výsadek opouštěl zad

ními nebo stropními poklopy, mezi nejmodernější světové

konstrukce. Druhým zásadním kolovým transportérem

této doby byl sovětský BTR-60. Byl vyvíjen od poloviny

50. let jako nástupce rychle zastarávajícího typu BTR-152.

Jednalo se o první sériově vyráběný osmikolový obrněný

transportér na světě. Transportér byl zaveden do výzbroje

v závěru roku 1959. Disponoval doslova revoluční korbou,

která však měla i řadu slabin. Mezi ty největší patřil ote

vřený bojový prostor pro šestnáctičlenný výsadek a pře

devším dvojice vzadu uložených benzinových šestiválco

vých motorů GAZ-40. Zůstala tak zachována neschopnost

vozidla ochránit posádku před účinky zbraní hromadného

ničení, ale ještě přibyla nutnost opouštět vozidlo přes vy

soké boky (obdobně jako u pásového BTR-50). Zavedení

transportéru tak při výcviku doprovázela řada zraněných

i mrtvých vojáků. První nedostatek se podařilo odstranit

v roce 1963 zavedením modernizované verze BTR-60PB

se stropem korby opatřeným poklopy, nevhodné umístění

motorů ale transportérům zůstalo. Tohoto stroje se vyro

bilo přes 25 000 ks, stal se tedy nejrozšířenějším kolovým

obrněným transportérem na světě.

+


16 OT-64 SKOT

Americký transportér M-113

Britský transportér SARACEN

Prototyp německého Transportpanzer 1 z roku 1970


ZROD OBRNĚNÉHO TRANSPORTÉRU 17

Prototyp francouzského transportéru AMX-10RP z roku

1971

Holandský transportér YP-408

Sovětský transportér BTR-60P





       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2019 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist