načítání...
menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Ostrovy v bouři -- Každodenní život československých legií v ruské občanské válce 1918–1920 – Dalibor Vácha

Ostrovy v bouři -- Každodenní život československých legií v ruské občanské válce 1918–1920

Elektronická kniha: Ostrovy v bouři
Autor: Dalibor Vácha
Podnázev: Každodenní život československých legií v ruské občanské válce 1918–1920

Kapitoly popisují různé stránky každodenního života československých legionářů v Rusku v průběhu let 1918-1920, kdy tuto zemi sužovala občanská válka. Práce zachycuje bojovou ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  199
+
-
6,6
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma tištěná forma

hodnoceni - 70.6%hodnoceni - 70.6%hodnoceni - 70.6%hodnoceni - 70.6%hodnoceni - 70.6% 78%   celkové hodnocení
4 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » EPOCHA
Dostupné formáty
ke stažení:
EPUB, MOBI, PDF
Upozornění: většina e-knih je zabezpečena proti tisku a kopírování
Médium: e-book
Rok vydání: 2016
Počet stran: 436
Rozměr: 21 cm
Úprava: ilustrace, portréty
Vydání: První vydání
Skupina třídění: Vojenství. Obrana země. Ozbrojené síly
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-742-5288-4
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Kapitoly popisují různé stránky každodenního života československých legionářů v Rusku v průběhu let 1918-1920, kdy tuto zemi sužovala občanská válka. Práce zachycuje bojovou činnost našich legionářů v Rusku během let 1918-1919. Největší pozornost je věnována popisu každodenního života Čechoslováků z jejich putování napříč Ruskem a rovněž z jejich cesty do vlasti, kterou podnikly převážně po moři. Můžeme se tedy blíže seznámit se zásobováním, zdravotní péčí, možnostmi trávení volného času, vztahy legionářů k domorodému obyvatelstvu (např. k ženám) a exotickými místy, která navštívili. Jejich anabáze skončila v roce 1920, kdy se navrátili do vlasti. Kniha se opírá o prameny a odbornou literaturu.

Popis nakladatele

Jaro 1918 zastihlo československé legionáře v Rusku na samotném počátku jejich plánovaného přesunu do vzdálené Francie. V zemi zmítané revolučním chaosem a poté krutou občanskou válkou však nakonec měli zůstat ještě dlouhé dva roky…

Jak legionáři vnímali otevřený vojenský konflikt s bolševickou mocí? Jaká válečná traumata si mnoho z nich neslo až do konce života? Co vše jim přinesla mnohotvárná ruská zkušenost? Proč vítězícím legionářům přiváželi místní obyvatelé celé vagony zásob a zvali je do rodin? Jak legionáři navazovali vztahy s ruskými ženami? Chtěli Čechoslováci skrze vlastní oběť opravdu obrodit Rusko, nebo je to pouze obraz pozdějších ideologů?

Dokážete si představit československé obrněné vlaky brázdící nekonečnou Sibiří? Československé rozvědky na lyžích uprostřed zasněžené tajgy? Symfonický orchestr hrající Mou Vlast na břehu Bajkalu? A co návrat do vlasti, ta neskutečně exotická plavba světovými oceány?

Čtenář zde najde odpovědi i na mnohé další otázky.

(každodenní život československých legií v ruské občanské válce (1918-1920))
Další popis

Uprostřed válkou a revolucí rozvráceného Ruska se odehrává další dějství dramatického příběhu československých dobrovolníků, který otevřela kniha Bratrstvo. Po téměř čtyřech válečných letech se jejich řady rozrostly v celý armádní sbor, který měl podle Masarykova plánu zamířit na rozhodující frontu do Francie. Události se však začaly ubírat zcela jiným směrem. Tehdy, na jaře 1918, si nikdo nedokázal představit, jak velké dobrodružství na legionáře v Rusku ještě čeká… Kniha detailně vykresluje složitý obraz legendární sibiřské anabáze, během níž muži pod červenobílou vlajkou dosud neexistujícího státu dokázali vojensky ovládnout značnou část Sibiře. Podrobně analyzuje, jak toto dvouleté období prožívali ve dnech všedních i nevšedních. Zahrnuje dobu nejprudších bojů proti bolševikům, ukazuje krutost ruské občanské války i notná zklamaní, s nimiž se legionáři museli vyrovnávat. Nezapomíná ani na týdny plavby po světových oceánech během cesty domů.


Uprostřed válkou a revolucí rozvráceného Ruska se odehrává další dějství dramatického příběhu československých dobrovolců, započatého v knize Bratrstvo: Všední a dramatické dny československých legií v Rusku (1914-1918). Po téměř čtyřech válečných letech se jejich řady rozrostly v celý armádní sbor, který měl podle Masarykova plánu zamířit na rozhodující frontu do Francie. Události se však začaly ubírat zcela jiným směrem. Tehdy, na jaře 1918, si nikdo nedokázal představit, jak ohromné dobrodružství na legionáře v Rusku ještě čeká… Kniha detailně vykresluje složitý obraz legendární sibiřské anabáze, během níž muži pod červenobílou vlajkou dosud neexistujícího státu dokázali vojensky ovládnout pořádnou část Sibiře. Podrobně analyzuje, jak toto dvouleté období prožívali ve dnech všedních i nevšedních. Pokrývá dobu nejprudších bojů proti bolševikům, ukazuje krutost ruské občanské války i notná zklamaní, s nimiž se legionáři museli vyrovnávat. Nezapomíná ani na týdny plavby po světových oceánech během cesty domů.


Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Dalibor Vácha - další tituly autora:
Cestou Cestou
Ostrovy v bouři Ostrovy v bouři
Hoří už Praha? Hoří už Praha?
Srdce tak bohaté na život - Rudolf Medek a jeho doba (1890-1940) Srdce tak bohaté na život
 (e-book)
Krvavý ostrov -- Guadalcanal 1942–1943 Krvavý ostrov
 
K elektronické knize "Ostrovy v bouři -- Každodenní život československých legií v ruské občanské válce 1918–1920" doporučujeme také:
 (e-book)
Bratrstvo Bratrstvo
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

TRAUMATA

VÁLKY

Ostrovy v bouři_tisk indd 1 20 2 2016 13:06:22


DALIBOR VÁCHA

OSTROVY

V BOUŘI

Ostrovy v bouři_tisk indd 3 20 2 2016 13:06:22


Edice představuje nové pohledy na vojenské konflikty, jejichž traumatizující dopad lze sledovat i desítky let po jejich ukončení. Příběhy aktérů, svědků, obětí i zločinců zrcadlí hluboké společenské otřesy, které zejména Evropě přinesla válka. Odborně pojaté publikace se zabývají také každodenním životem „malých“ jednotlivců stižených válkou, a to na pozadí přelomových událostí starého kontinentu.

TRAUMATA

VÁLKY

DALIBOR VÁCHA

KAŽDODENNÍ ŽIVOT

ČESKOSLOVENSKÝCH LEGIÍ

V RUSKÉ OBČANSKÉ VÁLCE

(1918 – 1920)

NAKLADATELSTVÍ

C

-

POCHA

C

-

OSTROVY

V BOUŘI

Ostrovy v bouři_tisk indd 4 20 2 2016 13:06:22


DALIBOR VÁCHA

KAŽDODENNÍ ŽIVOT

ČESKOSLOVENSKÝCH LEGIÍ

V RUSKÉ OBČANSKÉ VÁLCE

(1918 – 1920)

NAKLADATELSTVÍ

C

-

POCHA

C

-

OSTROVY

V BOUŘI

Ostrovy v bouři_tisk indd 5 20 2 2016 13:06:22


Copyright © Dalibor Vácha, 2016

Cover © Karel Kárász, 2016

Czech Edition © Nakladatelství Epocha, 2016

ISBN (pdf) 978-80-7557-250-9

Ostrovy v bouři_tisk indd 6 20 2 2016 13:06:22


Věnováno památce Roberta Saka (1933–2014),

spisovatele, historika, učitele a přítele

Ostrovy v bouři_tisk indd 10 20 2 2016 13:06:23


11

Předmluva

Je možná paradoxní, že rigorózní práce, předchůdce této knihy, vznikla dříve než publikace Bratrstvo. Všední a dramatické dny československých legií v Rusku 1914–1918 (vydána taktéž v nakladatelství Epocha, 2015), která popisuje život dobrovolců v Rusku od léta 1914 až do předjaří roku 1918 Ostrovy v bouři se zabývají obdobím následujícím a jejich příběh se uzavírá až v roce 1920 Nicméně je nutné podotknout, že můj zájem o legie zpočátku opravdu vězel v turbulentním období ruské občanské války, kdy se toho v legiích a okolo nich dělo zdánlivě mnohem více než předtím Text zmiňované rigorózní práce je jádrem předkládané knihy, mnohé však v něm bylo změněno, nahrazeno, a doufám, že i vylepšeno

V Bratrstvu se čtenář mohl seznámit se samotným vznikem československých ozbrojených formací v Rusku a s každodenním životem Čechů a Slováků – dobrovolců – sloužících v ruských uniformách a pod velením Rusů v rámci ruské, zpočátku carské a posléze revoluční armády První československá vojenská jednotka v Rusku, Česká družina, vznikla již v srpnu 1914 a úzce navazovala na politické aktivity českých krajanů v carské říši, vždyť měla být zhmotněním jejich touhy prokázat vlastní loajalitu k novému domovu a jeho panovníkovi Teprve na přelomu let 1917 až 1918 se formuje a upevňuje přesvědčení, že Čechoslováci zřejmě Rusko opustí (jedním z propagátorů této myšlenky byl T G Masaryk, tou dobou přítomný v Rusku) a odjedou bojovat do Evropy, konkrétně na západní frontu do Francie

Česká družina, zprvu zamýšlená výhradně jako oddíl s propagandistickými úkoly, se brzy po odjezdu na frontu proměnila v cosi jiného – byla využívána nejčastěji k průzkumným operacím, v dobové terminologii k rozvědkám Z této jednotky o síle neúplného praporu nakonec vznikl do konce roku 1917 celý armádní sbor s víceméně kompletním týlovým zabezpečením, dělostřelectvem a zdravotní službou Veteráni

Ostrovy v bouři_tisk indd 11 20 2 2016 13:06:23


12 Předmluva České družiny měli za sebou velké množství rozvědek, s nimiž se dostali i do zpráv ruského hlavního stanu Následně československá střelecká brigáda prošla křtem ohněm u Zborova, kdy jako jediná dosáhla jistého úspěchu v rámci tzv revoluční ofenzívy na počátku léta 1917

Čechoslováci zůstávali v Rusku, přesněji na Ukrajině, v městečkách jižně od Kyjeva, i přes bolševickou revoluci v říjnu 1917 a byli svědky turbulentních změn v ruské městské i vesnické společnosti Neustále se jednalo a uvažovalo nad tím, co bude dál Část vojska toužila po tom zůstat v Rusku a podílet se na jeho záchraně, druhá velká skupina zase podporovala ideu odjezdu na západní frontu Ostrovy v bouři úzce navazují na předchozí Bratrstvo, ale v každém případě mohou stát samostatně, kdy případná neznalost Bratrstva jistě čtenáře nebude zásadním způsobem omezovat (avšak mnoho v Ostrovech naznačených a analyzovaných tendencí má samozřejmě kořeny v době předchozí)

Obě knihy jsou zasazeny do kontextu moderního přístupu k vojenským dějinám, zejména k dějinám válečném každodennosti Jejich účelem není pohlížet na válku pouze jako na sled bojových operací, ale hlavně jako na rámec každodenního života vojáků na frontě i v zázemí Proto je vždy věnováno mnoho pozornosti stravování, oblékání, myšlení, vnímání atp těchto specifických vojáků, kteří vlastně až do poloviny listopadu 1918 bojovali pro neexistující stát; teprve tehdy se totiž o vzniku Československa dozvěděli Je nutné připomenout, že již zmíněná Česká družina vznikla už na konci léta 1914 Někteří muži tak válčili, trpěli a zabíjeli pro chiméru vysněného samostatného státu po dobu více než čtyř dlouhých let V předkládané knize se ale zdaleka jen nepíše o všedních dnech; v prvé řadě je to opět text o válce, proto je velká pozornost věnována i tomu, jak dobrovolci vnímali válku, zabíjení, umírání i tomu, jak se válečné útrapy odrazily na jejich zdraví

Kniha je podobně jako její předchůdkyně členěna do tematických kapitol, v jejichž rámci se postupuje obvykle chronologicky Můžeme zde zmínit jeden zásadní předěl v popisovaném období, a tím je přelom let 1918/1919 Tehdy byly jednotky československých legií jednak stahovány k ochraně transsibiřské magistrály, současně se však děly zásadní změny v organizaci vojska jako takového, což vyvolávalo znepokojení i konflikty

Ostrovy v bouři_tisk indd 12 20 2 2016 13:06:23


13Předmluva

v tomto politicky značně aktivním tělese V tematických kapitolách jsou podrobně zkoumány otázky zásobování, stravování, vnímání boje a smrti i ve světle těchto změn Knihu uzavírá kapitola, jejímž účelem bylo ukázat legionářskou cestu kolem světa do vlasti optikou každodennosti

Při výstavbě textu bylo využito široké škály pramenů, z nichž pravděpodobně nejdůležitější byly osobní prameny (deníky, vzpomínky) a současně s nimi i tzv legionářská literatura – romány, povídky, divadelní hry a třeba i básně napsané legionáři o legionářích Obě knihy, jak Bratrstvo, tak i Ostrovy v bouři, jsou určené nejen odborníkům na danou problematiku, ale i nejširší veřejnosti Lze je chápat jako pokus o nový pohled na československé dobrovolnické formace v Rusku v průběhu první světové války a ruské občanské války Předkládaná kniha patří do edice Traumata války snad ještě více než její předchůdkyně, protože její hrdinové se z války světové dostali do krvavějšího a v mnohém i brutálnějšího konfliktu ruské občanské války Traumatizující tak byly nejen nesmiřitelné boje plné ukrutností, ale hlavně fakt, že se na Rusi a na Sibiři bojovalo ještě dlouho poté, co v Evropě již zavládl mír

Je příhodné zde vysvětlit i genezi názvu knihy, který je inspirován románem Ostrov v bouři (první vydání 1925), který patří do pentalogie známé jako Legionářská epopeja Rudolfa Medka (1890–1940) – a aby ne, vždyť Medkova osobnost je jedním z prvních a nejhlavnějších důvodů, proč jsem se československými legiemi začal vůbec zabývat Medek vnímal legionářské vojsko jako pevný záchytný bod v bouři ruské revoluce; úprava názvu vychází z mé odlišné interpretace tohoto vojska, než jaká byla u Medka Ten československé vojsko chápal jako jednolitý celek, zatímco já jej vnímám jako značně heterogenní skupinu – proto tedy Ostrov y, nikoliv Ostrov.

Původní (posléze několikrát upravený) text byl napsán za milého, vždy však kritického vedení doc Roberta Saka (1933–2014), který se bohužel nedožil vydání ani jedné z mých knih, ač na nich měl a má nemalou zásluhu Právě proto byla tato kniha věnována jeho památce Stejně tak chci poděkovat prof Bohumilu Jirouškovi, který mi také zásadním způsobem pomáhal při mém snad úspěšném studiu každodenního života československých legionářů v Rusku, a též dr Jiřímu Dvořákovi Rád

Ostrovy v bouři_tisk indd 13 20 2 2016 13:06:23


14 Předmluva

bych také poděkoval dr Petru Hofmanovi nejen za výběr obrazového

doprovodu k oběma mým knihám o legionářích Velké poděkování patří

také mé manželce Kláře a dceři Klárce

Ostrovy v bouři_tisk indd 14 20 2 2016 13:06:23


15

Kapitola první

Těplušky a ešelony

Železniční uzel Bachmač na Ukrajině znamenal pro velkou část čes

koslovenských legonářů nejen ozbrojené střetnutí s postupujícími ně

meckými jednotkami, ale též opětovné setkání s těpluškami S těmito

nákladními vagony určenými pro přepravu osob se mnozí dobrovolci

seznámili již v předchozích letech, kdy v nich například cestovali jako

austrijáčtí zajatci do zajateckých táborů v nitru ruské říše, nyní v nich

však měli trávit mnohem více času Československý armádní sbor us

tupoval na jaře 1918 z Ukrajiny před silnými svazky armád Ústředních

mocností, které byly pozvány na pomoc proti ruským bolševikům ukra

jinskými separatisty, tzv hajdamáky Bylo již jasné, že jedinou reálnou

možností je pro armádní sbor Masarykův plán o přesunu na západní

frontu do Francie Mnozí vojáci s plánem nesouhlasili, vždyť také ně

kteří zůstali na Ukrajině nebo od sboru odešli (například Jaroslav Ha

šek a nejen on), ale většina považovala rozkaz o přesunu do Evropy přes

Vladivostok za směrodatný

Československé ozbrojené síly v Rusku ušly od začátku války dlouhou

cestu Zatímco na jejím počátku stála v srpnu 1914 Česká družina, ne

pravidelný oddíl o síle dvou až čtyř rot, předjaří roku 1918 bylo na ba

chmačském nádraží svědkem nakládání zhruba čtyřiceti tisíc mužů Ti

tvořili již osm střeleckých pluků a také základ divizních a sborových tý

lových služeb nebo dělostřeleckých, jízdních a dalších jednotek Navíc se

počítalo s výstavbou druhého armádního sboru ze zajatců roztroušených

po vzdálené Sibiři

Ostrovy v bouři_tisk indd 15 20 2 2016 13:06:23


16 Kapitola první

Centrum nového náboru bylo položeno do města Omsk, kde záhy vznikl tábor sdružující další příchozí dobrovolce Takto vzniklé formace by mohly dle úvah Spojenců, Čechoslováků, ale i bolševiků zasáhnout do bojů po boku vznikající Rudé armády proti Němcům a Rakušanům Proto nad omským táborem vykonávali dozor bolševici, avšak k boji proti nějakému společnému nepříteli už nedošlo Omští dobrovolci byli navíc neustále pod velkým tlakem tamější bolševické organizace, která je nutila ke vstupu do internacionálních gard, předchůdců Rudé armády

1

Co si ale vůbec představovat pod rusismem těpluška? Jak už bylo naznačeno, jednalo se o nákladní vagony, které byly určeny k přepravě vojenského personálu Typická těpluška byla vybavena nary (někdy se jim říkalo také prkna), což byly několikapatrové široké palandy, a také typickými kamínky Vagony mívaly červenou barvu, vojáci jim posléze říkali „rudé domky“

2

Kapacita takových vozů byla zhruba okolo dvaceti mužů

i s jejich osobními věcmi Překotný ústup před postupujícími Němci a narůstající spory s bolševickými komisaři, kteří nechtěli Čechoslováky pouštět pryč a hodlali je využít v místním boji proti Ústředním mocnostem, však znamenal, že vojáci armádního sboru byli v Bachmači nuceni vzít zavděk prakticky čímkoliv Tísnili se v přeplněných vagonech, v některých jich bylo třicet až čtyřicet, i když podle vojáků samotných se ideální počet udával okolo čtyřiadvaceti

3

1

Victor Miroslav FIC, Československé legie v Rusku a boj za vznik Československa

1914–1918 II, Brno 2007, s 28–29, 125–129 2

Jan RADA, Pan Brouček na Sibiři a jiné satiry, Praha 1928, s 23

3

„S různými pocity před nelákavou budoucností nastupujeme dny nového ob

dobí Ve vagónech je nás tolik, kolik se tam vejde! Kde jaké místečko na dvojitých pryčnách je obsazeno Uprostřed vozu máme kamna...“ Záznam ze dne 3 března 1918, Osobní deník Jana Faláře, in: Jana KREJČOVÁ (ed ), Českoslovenští legionáři, Rodáci a občané okresu Prachatice, Prachatice 2000, s 64; srov : „Proto mohou ležet pouze na boku, aby každý zabral co nejméně místa, a proto odpoledne vyspávají, že se jich pět na jedné stanici rozešlo po sousedních vozech na besedu, aby si ostatní mohli aspoň trochu vynahraditi špatnou noc “ Josef KOPTA, Třetí rota, Praha 1947, s 403

Ostrovy v bouři_tisk indd 16 20 2 2016 13:06:23


17Těplušky a ešelony

Situaci nijak zvlášť neusnadňoval ani rozvrat, který na ruských železnicích trval už od předchozího roku Jen s vypětím sil se dařilo shánět potřebný počet vagonů a ještě větší potíž nastávala v otázce lokomotiv a potřebného personálu Například štábní kapitán Eduard Kadlec ze 6 střeleckého pluku se nijak nerozpakoval a jen 7 března nechal přímo v Bachmači pro potřeby svých jednotek zabavit dva osobní vlaky i s lokomotivami, když z nich předtím jeho vojáci donutili vystoupit civilní cestující

4

V některých

případech bylo nutno vyložit nákladní vagony již připravené k odjezdu, jen aby dobrovolci měli kam složit svůj vlastní majetek

5

Kapitán Kadlec bě

hem následujícího dne iniciativně posílal na všechny strany malé skupinky vojáků, které měly získávat lokomotivy a vagony pro oddíly první divize

6

Jeden z jeho podřízených, Alois Borkovec, komentoval Kadlecovy rozkazy lakonicky: „Naši rekvirovali kde jakou lokomotivu s vagony...“

7

Zřejmě nejúspěšnější z vyslaných důstojníků byl podporučík Maixner, kterému se podařilo obstarat po dohodě s bolševickým komisařem v nedalekých Konotopech dvě lokomotivy a devadesát vagonů v obstojném technickém stavu

8

Dalších úspěchů dosáhli vojáci ve Vorožbě O tom,

jakým způsobem byly zadány rozkazy, jak získávat vozový park zanechal vzpomínku Svatopluk Weinstein: „Jedem na východ, shánějte lokomotivy, vozy, uhlí! Bližší rozkazy? Dohromady žádné – zde má široké pole působnosti iniciativa...“

9

A jak bude ukázáno dále, iniciativa vojákům ani důstojníkům rozhodně nechyběla nejen v tomto ohledu V některých případech prostě vlaků nebyl dostatek: vojsko se sice mnoha majetku zbavilo ještě u Kyjeva, 4

Bachmač. K 20. výročí bitvy u Bachmače vydal pěší pluk 6 ‚Hanácký generála Ja

n i n a‘, Olomouc 1938, s 25 5

B EMR, Vzpomínka na odjezd, in: Tamtéž, s 165

6

Tamtéž, s 33

7

Alois BORKOVEC, Do Sibiře..., in: Adolf ZEMAN a kol , Cestami odboje III. Jak

žily a kudy táhly československé legie, Praha 1928, s 238 8

Bachmač, s 34

9

Svatopluk WEINSTEIN, Před dvaceti léty. Vzpomínka ne statistická, in: tamtéž,

s 128

Ostrovy v bouři_tisk indd 17 20 2 2016 13:06:23


18 Kapitola první

kde ho rozprodali, ale pořád ho zbývalo dost

10

Čtvrtý pluk se dostal až

do Bachmače s množstvím povozek plných vojenského materiálu a zá

sob, ale nakonec dostal k dispozici pouhé tři vlakové soupravy Velitel

pluku Stanislav Čeček „...nařídil, aby byl rozprodán nebo odevzdán veš

kerý přebytečný materiál Tak se celý náš tábor pojednou proměnil v ho

tový ‚bazar‘ Byly prodávány koně, povozy, sedla, zkrátka všechno, co se

nevešlo do vlaku...“

11

Převážná většina vojáků tedy v Bachmači (popřípadě v její blízkosti)

nastupovala do obyčejných nákladních vozů, které byly plné špíny a ne

pořádku, o klasických vybavených těpluškách se jim mohlo doslova je

nom zdát Chyběla zejména kamínka, což se ukázalo v nejbližších dnech

velmi chladného března 1918 jako nepříjemná komplikace Voják Vilém

Hojgr zanechal vzpomínku na vozy, které se podařilo přistavit jeho jed

notce nedaleko vesnice Česnokovka, a to jen několik hodin po ukonče

ní přestřelek s německými předsunutými oddíly: „Bez řeči jsme si vlezli

mezi bratry do vagonu, který ještě nebyl zařízen Byl bez kamen a bez

pryčen, takže jsme leželi jen na podlaze, a v každém vagoně nás bylo

hodně přes třicet Venku už zase mrzlo Ale když se zavřelo a my si lehli

navzájem na nohy, bláto se zapařilo a my spali jako v ráji Příštího dne

jsme se probouzeli již někde u Konotop Byla to na nás podívaná! Tváře

jako komináři, takže jsme se skoro ani nepoznali Z plášťů se ještě kouři

lo, a konce plášťů, které byly suché, byly jako prkna Hodně jsme se nad

řeli, než jsme se zase podobali vojákům “

12

10

Josef MĚCHURA, Rozvědčíci u Kazaně. Praha 1932, s 16n

11

Metoděj PLESKÝ, Velezrádci IV. Na řece Volze. Vzpomínky ze světové války 1918,

Praha nedatováno, s 111

12

Vzpomínka Viléma Hojgra in: Josef KOPTA – František LANGER – Rudolf ME

DEK, (edd ), Od Zborova k Bachmači. Památník o budování československého vojska

pod vedením T. G. Masaryka, Praha 1938, s 196; srov : „V naprosté tmě tlačili jsme se

k sobě v marné snaze zahřáti se Všemi skulinami dral se chlad dovnitř rozviklaných

vozů bez kamínek “ Josef KYNCL, Od Bachmače k vystoupení, in: A ZEMAN a kol ,

Cestami III, s 230 „Cesta vlakem byla mizerná Byla ještě zima, va vagonech také,

kamínka jsme neměli, abychom si mohli zatopit, teprve jsme se museli zařizovat,

shánět a vlastně ani nebylo čím topit “ Oldřich JURMAN (ed ), Legionářská odysea.

Deník Františka Prudila z ruské fronty, Praha 1990, s 38

Ostrovy v bouři_tisk indd 18 20 2 2016 13:06:23


19Těplušky a ešelony

Václav Cháb zase vzpomínal na jakéhosi učitele, který se snažil dokázat, že v těplušce nemůže být dostatek vzduchu pro více než třicet nocležníků, a pokud jich bude víc, tak se přes noc prostě udusí: „Ale je ráno, všichni vstávají a neudusil se nikdo,“ okomentoval tuto svéráznou teorii Cháb

13

Potíže nastaly i s přepravou živého inventáře Část ho vojáci roz

prodali, ale stovky vycvičených a mnohdy s vypětím sil sehnaných nebo zachráněných koní (pro dělostřelectvo nebo pro průzkumné čety) chtěli dobrovolci vzít s sebou Muži museli v nákladních vagonech improvizovat přepážky, ke kterým mohli zvířata uvazovat a sami se uskrovňovali, aby nemuseli koně prodávat, nebo je nechávat na Ukrajině

14

A tito dobrovolci měli ještě velké štěstí oproti jedincům, kteří se k vlakům dostali jako poslední Pro ně již nebyly určeny ani těplušky, ale 13

Václav CHÁB, Bachmač. Březen 1918, Praha 1948, s 36

14

M PLESKÝ, Velezrádci IV, s 111

Z počátků anabáze – transport 1. čs. dělostřelecké brigády

na nádraží Tamala, březen 1918

Ostrovy v bouři_tisk indd 19 20 2 2016 13:06:24


20 Kapitola první

ani nákladní vagony – vojáci si prostě vyšplhali na obyčejné plošinové

vagony Budoucí československý generál Matěj Němec se z Bachmače

přepravoval na plošinovém vagonu až do Kurska, což je několik stovek

kilometrů Jediný zdroj tepla, který měli k dispozici, byl otevřený oheň

rozdělaný na kovovém plátu přímo na voze

15

Téměř zázrakem sehnané

vagony se spojily do tzv ešelonů: za lokomotivou (vojáci jí říkali kocour),

byly nákladní vagony se zbraněmi a majetkem armádního sboru (záso

by), plošinové vagony s vojáky nebo dělostřeleckým materiálem, těpluš

ky a v neposlední řadě tzv klasňáky, vozy druhé nebo třetí třídy, v nichž

se přepravovali důstojníci a političtí pracovníci československého odboje

v Rusku

Těpluška měla být zpočátku pro vojáky jen dopravním prostředkem

do Vladivostoku a vojáci v nich měli strávit pouze nějaký ten týden

Přesto (nebo možná právě proto) již od počátku začali vojáci s jejich

úpravami, což je fenoménem, který nelze v otázce každodenního života

československých legií v Rusku od roku 1918 opominout Stejně tak se

ešelon stal specifickou jednotkou vojenského i politického života vojska

Život v těpluškách

Prostor těplušky, někdy se jim také říkalo škatulky, byl zpočátku velmi

chaotický a rozhodně neútulný Vojáci s sebou nepřinesli příliš mnoho

osobních věcí, přesto se vůz většinou podobal spíše zmatenému skladi

šti Zřejmě v největším pořádku byly zbraně, pušky a granáty Vojáci je

neodevzdávali do žádných společných skladů, ale ponechávali si je celou

dobu u sebe Těpluška byla zaplněná batohy, botami, kabáty, přikrývka

mi a dalším oblečením Z ostatních předmětů je nutno zmínit snad jen

15

„Hřáli jsme se sice u ohně, který hořel na železném plátu uprostřed plošiny va

gónu, ale druhá strana byla ztuhlá mrazem “ M NĚMEC, Návraty ke svobodě, Praha

1994, s 94; srov : „Na cestu vlakem, alespoň v prvních dnech, nerado se vzpomíná:

nedařilo se nám valně Ve  vozech, které byly přeplněny, nebylo prken, ani kamen,

a noci byly chladné “ M PLESKÝ, Dějiny 4. střeleckého pluku Prokopa Holého 1917–

1920, Praha 1937, s 128

Ostrovy v bouři_tisk indd 20 20 2 2016 13:06:24


21Těplušky a ešelony

předměty denní potřeby včetně těch kuřáckých a jídelních (obvykle universální kotělok a lžíce), několik fotografií a dopisů z domova a možná pár knih, výtisků novin nebo časopisů Jistě se objevily nějaké hudební nástroje – housle nebo garmošky (harmoniky)

Vojáci spali pod kabáty, dek byl jako všeho ostatního nedostatek Spalo se jen tak na prknech paland, málokdo měl dvě pokrývky, aby si jednu mohl dát pod sebe Teprve později se vojákům podařilo získat celtovinu, kterou sešili, nacpali slámou a získali tak poměrně pohodlné slamníky

16

Jedna z mnoha dochovaných fotografií z pozdější doby ukazuje horní patro takové palandy Jednalo se o několik silných prken připevněných od stěny ke stěně, na nichž mají vojáci tenké slamníky a přikrývky U hlavy je na stěnu připevněna po celé délce palandy polička na drobné předměty a prádlo

17

Dokud byla zima, nevětralo se, což se odráželo na nízké

kvalitě vzduchu Také osvětlení nebylo zrovna nejlepší, převážná většina těplušek byla bez oken a panoval i nedostatek obyčejných svíček, o lampách, popřípadě petroleji do nich ani nemluvě Svíce se improvizovaly, jako ostatně všechno, proto místo knotů se používalo tkaniček do bot

Záhy se však vnitřní obraz těplušky začínal měnit k lepšímu Právě

ve zmiňovaném Kursku a na přilehlých nádražích se podařilo po nejednoduchých jednáních s bolševiky získat další desítky vagonů Muži se tedy nemuseli tísnit po třiceti, jejich počet se ustálil na přijatelnějších zhruba dvaceti obyvatelích Špatné vagony byly vyměněny za lepší, vojáci se z plošinových vozů přestěhovali do krytých, do nevybavených těplušek se pořizovaly palandy i kamínka Upravování vnitřního vybavení těplušek bylo dlouhodobou záležitostí, která byla vedena nejen touhou po pohodlí, ale také činorodostí vojáků

Zanedlouho se ve vagonech začaly objevovat stojany na pušky, košíky na ruční granáty a truhličky na munici U kamínek přibyla krabice 16

„Před jednou těpluškou ležela hromada sena a slámy, bůhví kde sehnané, kterou

si hoši cpali do primitivních slamníků, sešitých z palatek, aby je holá prkna netlačila “ A ZEMAN, Osvoboditelé, Praha 1936, s 129 17

Týž a  kol , Cestami odboje IV. Jak žily a  kudy táhly československé legie, Praha

1928, s 58

Ostrovy v bouři_tisk indd 21 20 2 2016 13:06:24


22 Kapitola první na otop, za nějž sloužily ukradené kusy nádražního plotu, uhlí posbírané po nádraží a ostatně jakékoliv kusy a kousky dřeva, které vojáci při toulkách okolo nádražních budov nalezli Vojákům neuniklo snad nic, co se dalo spálit Spotřeba otopu byla velká, v březnu a dubnu bylo nutno topit celý den i noc, vojáci se střídali na směny, aby oheň nevyhasl Rudolf Medek v jednom z románů popsal takový klasický obraz března 1918: „Vůz byl uprostřed volný Stála zde malá kamínka, u kterých seděl starší chlapík s kapičkou u nosu a zvolna přikládal silná polena dříví, kusy všelijakých latí, občas hrudu černého uhlí a různé tříšťky zurážených železničních plotů “

18

Teplota a její udržování na snesitelné úrovni byla jedním z mnoha sporných bodů života těplušky Za prvé muselo být rozhodnuto, kdo se bude starat o otop a o kamna, vojáci se hádali ohledně nočních i denních služeb, v neposlední řadě byla problémem intenzita vytápění Pokud se topilo moc, vojákům na horních lůžkách bylo příliš vedro, a pokud se topilo méně, vojáci dole a zejména v blízkosti špatně těsnících dveří nebo škvír téměř omrzali

19

Zcela přesně to charakterizoval Pavel Fink v auto

biografickém románu Válčící národ: „Který sakrament jen vymyslil tyhle těplušky? Vždyť je to hotová mučírna! Buben je do běla, na krok nelze se k němu přiblížit, nechceš-li se zalknout žárem Odsedneš-li, pořád ještě z předu přismažuješ, ale záda již ti přimrzají ke vratům “

20

V některých

vlacích byly posléze ustanoveny funkce tzv dněvalných, dva muži v každé těplušce měli za úkol se starat o její čistotu, zásobu dřeva a vytápění

21

K základním prvkům vybavení, jako byly palandy, rychle přibyly police na noviny a knihy Zpočátku tiskovin mnoho nebylo, zvláště těch 18

R MEDEK, Mohutný sen, Praha 1930, s 38; srov : A ZEMAN, Osvoboditelé,

s  123 19

„Jelikož dobrovolci spali po šesti i více nad sebou na každé straně, byla v obou

patrech nestejná teplota: bylo-li horním příjemně teplo, tu krajním dole div nepřimrzly vlasy ke stěně vagonu – mrazem hřebíky a kov byly pokryty jíním – a bylo-li dole teplo, tu nahoře bylo již nesnesitelné vedro “ Otakar VANĚK – Vojtěch HOLEČEK – Rudolf MEDEK (edd ), Za Svobodu III, Praha 1926, s 29 20

Pavel FINK, Válčící národ, Praha 1925, s 573

21

J KYNCL, Od Bachmače, s 232

Ostrovy v bouři_tisk indd 22 20 2 2016 13:06:24


23Těplušky a ešelony

českých, častým čtením byly různé staré otrhané kalendáře Přednostní

místo bylo určeno pro nejnovější výtisk Československého deníku, nej

důležitějšího informačního média té doby pro dobrovolce V jednoduš

ších časech, když byl dostatek cigaretového papíru, se stará čísla novin

schovávala, jindy se z nich stal materiál na ubalení cigaret Vojáci přinesli

lampy (někdy koupené, jindy ukradené), tu a tam sehnali (stejným způ

sobem) klasický ruský samovar V některých vozech vojáci dokonce vy

razili, když přišlo hezčí počasí, prkno ve stěně a vytvořili tak okénko, skla

byl samozřejmě nedostatek jako všeho

22

V těpluškách se objevily impro

vizované stolky a stoly a nikomu nevadilo, že jeden takový stůl byl vyro

ben z ukradených dveří od jakéhosi nádražního záchodu

Adolf Zeman připomínal, jakým způsobem si dobrovolci opatřovali

vše potřebné: „... potkával stále takové ‚široké‘ postavy bratří, vlekou

cích cosi pod svými plášti Ale dělal, jako když to nevidí Těplušky, které

22

„Jiní prořezávají okénka do  tmavých dobytčáků a  zasazují do  nich neuměle

skla...“ V CHÁB, Bachmač, s 92

Osobními vagony – zde pro převoz raněných a nemocných – disponovali

dobrovolci v předjaří 1918 jen zcela výjimečně

Ostrovy v bouři_tisk indd 23 20 2 2016 13:06:24


24 Kapitola první s počátku byly holé, prázdné a neútulné, pomalu se zařizovaly Vznikaly stoly a lavice, opatřovala se nejodvážnějším způsobem železná kamínka, svítilny a lampy všemožných tvarů, ‚baky‘ (plechové mísy) a ohromné čajníky Žádná bouda u nádraží, opuštěný vagon nebo skladiště – nebyly si jisty, že jejich vnitřek nebude podroben bedlivé prohlídce dobrovolců, pátrajících po potřebných předmětech Z těplušek stávaly se tak pomalu snesitelné ‚kvartýry‘ “

23

Vojáci v nich trávili převážnou

část každého dne, buď byl vlak v pohybu, nebo se jim nechtělo vycházet do okolního mizerného počasí Neustávající pohyb samozřejmě ovlivňoval každodenní život, jeden takový problém popsal anonymní legionář v následující básni:

„A zas druhý náraz, větší,

to vlak někam stěhují:

kotlík plný s pryčny mi slít‘,

kamarádi hubují...“

24

Těplušky samozřejmě postrádaly jakákoliv hygienická zařízení, ale vojáci si dokázali poradit se vším, buď prostým otevřením dveří za jízdy, nebo poodejitím od vagonu v případě zastávky: nijak tak nevybočovali ze zvyklostí zavedených na ruských železnicích Někdy se v lenosti dokonce překonávali: „Přes to, že náš vagon stojí právě proti obydlenému staničnímu baráku, z jehož oken každou chvíli vykukují dvě starší panny, vypouštějí kluci ‚vodotrysk‘ skulinou poodsunutých vrat, by se nechumelilo Však prý to žádný nepozná, teče-li to se střechy nebo z ‚kliky‘ “

25

Improvizovaný záchod byl však skutečným luxusem, kterým mnoho vozů nedisponovalo Jak takové zařízení vypadalo a fungovalo? „Než jsme dojeli do Rtiščeva, pokrývala vyřezaný otvor, jímž bylo možno pozorovati kolejnice pod vlakem, destička otáčející se kolem hřebíku Na ní 23

A ZEMAN, Osvoboditelé, s 129

24

Značka –l, Těplušky, Sibiřská 5, prosinec 1925, s 3

25

Karel FIBICH, Povstalci III, Praha 1938, s 292

Ostrovy v bouři_tisk indd 24 20 2 2016 13:06:24


25Těplušky a ešelony

vybízel modrý nápis: ‚V případě nebezpečí račte odsunouti ‘ Na stěně těplušky stojí křídou napsáno: ‚Použíti dovoleno jen za jízdy v nejkrajnějším případě Zneužití se trestá vyhazovem z těplušky!‘“

26

Jak se zlepšovalo počasí, vojáci se pouštěli do úklidu, vymetali ven prach a zaschlé bahno, větrali přikrývky a první slamníky Relativní poklid a dlouhé zastávky jim dovolily vyprat si oblečení, zejména spodní prádlo Způsob praní nebyl nic složitého, obvykle trochu mýdla a potok Někdy se vojákům podařilo sehnat v blízkém městečku nebo vesnici prádelnu, pokud ji měli jak zaplatit Po takovém velkém prádlu se těplušky proměnily v dusné, vlhké sušírny, kde na napjatých provázcích visely různé kusy oblečení, a polonazí vojáci čekali, až jim uschne většinou jediná sada prádla

27

Pro alespoň naznačení života v těplušce nestačí jen načrtnout její vizuální stránku, tedy jak vypadala a čím byla vybavena Ve vagoně, po velkou část času uzavřeném, žilo na jaře 1918 v průměru asi dvacet až pětadvacet dospělých mužů Nedostatek příležitostí (nebo nechuť) se pořádně umýt nebo si častěji vyprat oblečení, společně s hrubým ruským tabákem machorkou, kouř ze špatně těsnících kamen nebo komínu, výpary z jídla i ze strojního oleje na zbraních, to vše vyústilo ve velmi specifický pach, kterým se vyznačovali všichni její obyvatelé Opominout nelze ani tělesné procesy, které někdy nechávaly spolubydlící klidnými, jindy vyvolávaly salvy smíchu nebo nadávek

28

Jak těpluška zněla? Vesele, smutně, hromově i tichounce Pětadvacet chlapů na jednom místě snad ani nemůže být úplně potichu Kdyby šel někdo okolo a přiložil ucho ke stěně, slyšel by kakofonii hlasů vyprávějících, hádajících se, nadávajících, vysvětlujících a poučujících Zazněl smích, hádka, vzpomínka na domov a velmi často též píseň, ať už ruská 26

Týž, Povstalci II, Praha 1938, s 230

27

Fotografie in: O VANĚK – V HOLEČEK – R MEDEK (edd ), Za  svobodu II,

Praha 1926, s 697 28

„...Dohnal se ptal ještě jednou, ale mimo spáče, jenž nevědomky dal průchod

svým větrům, nikdo se neozval ‚Otevři trochu, ať to vyjde!‘ řekl svlečený již Končíř “ R VLASÁK, Houpačky na magistrále, Praha 1927, s 19

Ostrovy v bouři_tisk indd 25 20 2 2016 13:06:24


26 Kapitola první

nebo česká

29

Náhodný kolemjdoucí by slyšel housle, harmoniku, pras

kání dřeva v kamnech, mlaskání a lomození lžíce o kotělok Cvakaly zá

věry zbraní, brousily se bodáky, kindžály, dýky Dupaly boty Vyprávěly

se pohádky Dřevo paland praštělo, někdo četl nahlas noviny, jiný se učil

francouzsky, rusky nebo dokonce anglicky Rozebírala se politika, válka,

rodina Za jízdy vrzaly osy, popraskávalo dřevo stěn a pod podlahou pra

videlně bouchala kola K pohmatu byla těpluška drsná, neohlazená, nebyl

problém zarazit si třísku

Karel Zmrhal, tehdy štábní písař a později důležitý politický činitel

na sjezdech československého vojska na Sibiři, si život v těpluškách po

chvaloval: „Někdy se nám dokonce zdálo, že bydlíme pohodlněji než

29

„Vlaky chvěly se českými písněmi, rozesmály se smíchem bratří, kteří přes těžké

postavení nikdy neztratili zdravý humor...“ Josef NOVOTNÝ, Smrtí k životu. Kroni

ka přerodu sibiřského legionáře, Praha 1921, s 91

Upravená těpluška se stala náhradním domovem pro desítky tisíc mužů

Ostrovy v bouři_tisk indd 26 20 2 2016 13:06:25


27Těplušky a ešelony

u některého ukrajinského sedláka Jak také ne! Tu jsme byli vlastními domácími pány a podle stavu toho se i zařídili Těpluška byla nám novým domovem – hradem “

30

Pracovitost, praktičnost, touha po pohodlí a čistotě Tyto a další charakteristiky přímo vystupují z pramenů popisujících konec jara 1918 a vztah dobrovolců k jejich příbytkům Stejné to bylo i v případě zemljanek různě po Ukrajině, s kasárnami v Kyjevě a na dalších místech

31

Bez

pochyby se jedná o obraz konstruovaný samotnými legionáři; tak chtěli, aby byli vnímáni Realita nebyla tak líbivá, nelze si představovat vydrhnuté podlahy, načechrané pokrývky a čerstvé květiny ve váze v každé těplušce, přesto se blížila obrazu, který legionáři zanechali v pamětech a denících

Jejich touha po pohodlném a praktickém bydlení se totiž spojila s dalším důležitým faktorem – s nudou Pomalá jízda na východ s častými přestávkami poskytovala příliš mnoho volného času, který nebylo jednoduché smysluplně naplnit Vnitřní úpravy vojáky brzy přestaly bavit, vlastně nebylo co stále vylepšovat; obrátili tedy svojí pozornost navenek Vyrobili schůdky, jednoduchá stupátka ze dvou prken nebo madla z vyprázdněné dutiny nevybuchlého šrapnelu ke snadnějšímu vyhoupnutí se nahoru

32

Josef Kopta popsal život okolo ešelonu: „Malá zastávka stačila, aby se vyřítili truhláři s hoblíky a sekyrami, a přitesávali, řezali, ohlazovali dlouhá i krátká prkna a laťky, nebo měřili a sestavovali rozkošné schůdky s vyřezávaným zábradlím, které již poskytnou dostatek pohodlí při výstupu do vozu, jenž byl doposud velmi obtížný, neboť se podobal lezení na strom... Bylo to divení a závisti, když v jedné těplušce svítila na dveřích mosazná, horlivě vyleštěná klika a pod ní niklová ozdoba na klíčovém otvoru...“

33

30

Karel ZMRHAL, Okolo Penzy v dubnu 1918, in: A ZEMAN a kol , Cestami IV,

s  9 31

Dalibor VÁCHA, Bratrstvo, Praha 2015, s 17–30, 150–157

32

Fotografie in: O VANĚK – V HOLEČEK – R MEDEK (edd ), Za svobodu III,

s  17; zde vidíme obojí – úchytku ze šrapnelové dutinky i prkenné schody do těplušky; A ZEMAN, Osvoboditelé, s 129 33

J KOPTA, Třetí rota, s 439

Ostrovy v bouři_tisk indd 27 20 2 2016 13:06:25


28 Kapitola první

Nakonec se rozhodli, podobně jako na zemljankách, použít těplušky a jejich vnější stěny jako propagační plochu Na dveřích a stěnách železničních vagonů vznikly desítky a stovky originálních i méně originálních výtvorů s různými náměty i obsahem Dobrovolci chtěli ukázat, že jsou to jejich vagony, že v nich jedou právě oni Začalo se dost nenápadně, vedle dveří nebo přímo na nich se objevovaly seznamy obyvatel, obvykle to bylo jméno a příjmení doplněné místem, odkud dotyčný pocházel, jen zřídkakdy se tam objevovalo třeba povolání Seznamy obyvatel nebo seznamy nájemníků sloužily jako prostředek komunikace, vojáci z dalších vlaků obcházeli vagony a hledali spolurodáky nebo příbuzné: „Na každém vagoně seznam měst a míst přítomných českých vojínů “

34

Některé těplušky byly

pojmenovány, například Parlament Vtipálci si na těplušky pověsili tabulky, že „...se tu u nich žebrota zapovídá a všechny pozvánky do plesů a zábav se s díky odmítají“

35

K p rvním dekoracím taktéž patřily červenobílé

vlaječky, chvojí nebo různé naaranžované větve a jednoduché nápisy

Teprve později přicházely na řadu velké obrazy, které mnohdy z takového ešelonu udělaly přehlídku české historie, kultury, vlastenectví a v neposlední řadě slavjanofilství (či spíše rusofilství) K obrazu, nebo vlastně plastice, vojáci připojovali ozdobným písmem vyhotovené nápisy, které měly spojitost s obrazem Nápisy byly v latince, jen výjimečně 34

Zápis ze dne 27 dubna 1918; Osobní deník Jana Čížkovského, in: Miroslava CTI

BOROVÁ (ed ), Českoslovenští legionáři, Rodáci a  občané okresu České Budějovice, České Budějovice 2000, s 65; srov : „Vzpomene si, když jsme jeli z Ukrajiny Jeden ešelon – vlastně jen jeden vagon – měl na  stěnách napsáno, odkud ten který bratr, obyvatel vagonu, jest Všetaty, Praha II , Karlín, Mělník, Uherské Hradiště, Olomouc, Strašnice, Žižkov, Beroun atd bylo napsáno na vagoně – křídou Bylo to jakési ‚Hledají se‘, neboť stanul-li kde tento ešelon, bylo kolem vagonu ihned spousta bratří ‚Kdo je to ze Všetat?‘ ptal se jeden ‚Já!‘ ozvalo se z vagonu... Jakmile však onen vagon, lépe ešelon, odejel, začali pracovati bratři, kterým se nápad – napsati jména měst, míst, vesnic atd , z nichž pocházeli obyvatelé těplušky, líbil Museli to míti také Dali se do práce a za chvíli byly vagony popsány – jmény bratří a míst, z nichž pocházeli, někde i místa, v nichž byli v zajetí “ R VLASÁK, Houpačky na magistrále II, Praha 1929, s 203 Viz také fotografie in: Ferdinand PÍSECKÝ, Světem za svobodu, Praha 1920, s 149; srov : J KOPTA, Třetí rota, s 439 35

Tamtéž, s 439–440

Ostrovy v bouři_tisk indd 28 20 2 2016 13:06:25


29Těplušky a ešelony

v azb uce Z historických námětů se na stěnách těplušek objevili Jan Žižka („Bijte, zabijte, nikoho neživte“ nebo „Kdo jste Boží bojovníci...“) a Jan Hus („Tys neodvolal pravdu svoji – my neustoupíme“)

36

František Lan

ger připomínal kromě hesel spojených s „jiráskovským“ husitstvím („Z Čech až na konec světa“) ještě Psohlavce a básně Petra Bezruče

37

Nebyl

zapomenut Karel Havlíček Borovský, Jan Sladký Kozina („Hin se ukáže, kdo z nás“) či svatý Václav („Nedej zahynout nám ni budoucím“) a postavy a místa s mýtickou nebo historickou důležitostí pro český národ, mezi ty patřil Praotec Čech, Přemysl Oráč, opět kněžna Libuše („Ó, moje město, sláva bude Tvá! Ty cizí chátru nohou rozšlápneš!“) nebo Blaník

38

Vojáci zhotovili i několik siluet slavných měst: nejčastěji Prahy („Ty slávo Čechů, jako kdysi žila, žiješ a budeš žíti v srdci našem!“ a „Praha je všech Čechů ráj!“) a Tábora Vzpomínalo se také na další krásná místa Čech, Moravy i poměrně výjimečně Slovenska, příkladem by mohl být slovenský bača s panoramatem Tater („Nad Tatrou sa blýská, hromy divo bijú...“) nebo ozdobný nápis „Mošovce, Turčiansky Svätý Martin“ na těplušce Andreje Šikury a několika dalších Slováků

39

Moravu oslavoval

obraz s dívkou v klasickém hanáckém kroji („Na té naší Hané“)

40

Jeden

z vozů 1 praporu 4 střeleckého pluku byl ozdoben plastikou vesnice, možná domova jednoho z dobrovolců, jeden z vagonu štábu téhož pluku nesl nápis: „Nebude pánů ani otroků“

41

Na těpluškách defilovaly postavy ze slavných literárních děl: Lešetínský kovář („Jeho perlík jako hrom“) nebo Strakonický dudák Vlak tedy 36

K vnímání husitství československými dobrovolci D VÁCHA, „Husité dvacátého

století“. Odraz fenoménu husitství v československých legiích v Rusku 1914–1920, Historie a vojenství 59, 2010, č 1, s 4–18 37

František LANGER, Byli a bylo, Praha 1991, s 251

38

Foto in: K vítězné svobodě, Praha 1928, s 122, 124; O VANĚK – V HOLEČEK –

R MEDEK (edd ), Za svobodu II, s 723, 727 39

Blažena URBANOVÁ – Ferdinand VRÁBEL (edd ), Spomienky ruského legioná

ra Andreja Šikuru z Mošoviec, História a vojenství 14, 2010, č 2, s 155 40

Foto in: K  vítězné svobodě, s 123, O VANĚK – V HOLEČEK – R MEDEK

(edd ), Za svobodu II, s 729; J KOPTA, Třetí rota, s 412, 437 41

M PLESKÝ, Dějiny, s 132, 135

Ostrovy v bouři_tisk indd 29 20 2 2016 13:06:25


30 Kapitola první

Vnější výzdoba těplušek odrážela jak ideová východiska čs. odboje...

...tak i jasný názor na aktuální vývoj událostí

Ostrovy v bouři_tisk indd 30 20 2 2016 13:06:25


31Těplušky a ešelony

mohl být skutečnou přehlídkou českých dějin, mýtů a kultury Na jedné z těplušek byl do kostýmu Lešetínského kováře obléknut T G Masaryk,

42

k jinému obrázku Masaryka připojili nápis: „Otče, tvé slovo – náš

zákon!“, a u následujícího tak trochu ironické: „Do Paříže bez halíře“

43

Další témata spojoval charakter přímé politické propagandy, vlastenectví a slavjanofilství („Hoj, rodino milá, hodina odbila, žije matka Sláva!“) Zcela jasné poselství podával nápis „Nevěřme nikomu, věřme jen sobě“ K dalším patřily obrazy Slováka ozbrojeného valaškou („Kto sa Slovák cítí, nech ́ sa šable chytí a medzi nás stane!“), lva stojícího nad rozdrásaným orlím tělem („Bratři Češi, pojďte s námi! Rakousko je Slovanů všech potupa Ke svobodě pomůžem si sami V Argonách lev dvojhlavého orla rozdupá “) a umírajícího dobrovolce doprovázeného nápisem v ruštině („Lučše smerť, čem žizň raba“ – Lepší smrt, než život otroka)

44

Pohotový legionářský humorista Jan Rada neopomněl okomentovat

přípravu výzdoby a výzdobu těplušek samotnou:

45

„Na třetím – ó, hrůza!!

Brouček znamená

kolem lebek s hnáty 42

„Ráno započali jsme s okrašlováním vagonu zvenčí Někteří donesli chvoj, vázali

věnce a já maloval na stěně vagonu bohyni hudby (děvu s harfou) Na protější stěně úryvek z Dalibora: ‚Který pak Čech by neměl hudbu rád?‘ Pracuje se silně ve všech vagonech a vidíš krásné umělecké obrazy našich dvou akademických malířů: Žižka s  palcátem ve  válečném voze (Kdož jste boží bojovníci), Sokol s  rapírem na  stráži (Kupředu, zpátky ni krok), v pozadí jeho silhoueta Prahy, Mistr Jan Hus na hranici Blaničtí rytíři spící ve Blaníce (bohyně války odhaluje oponu Blaníku a vidíš odpočívající vojíny ve francouzských uniformách s bílo – červenou páskou Raněný vojín a za ním v mlze Karlův most a Hradčany I ze chvoje vidíš nádherné práce “ Zápis ze dne 17 května 1918; Osobní deník Jana Čížkovského, s 66 43

J NOVOTNÝ, Smrtí, s 91

44

Foto in: K  vítězné svobodě, s 122, O VANĚK – V HOLEČEK – R MEDEK

(edd ), Za svobodu II, s 731, 733; J KOPTA, Třetí rota, s 438; V CHÁB, Bachmač, s   92; V M FIC, Československé legie II, obrazová příloha po  s 304 Další obrazy s nápisy v ruštině viz foto in: M PLESKÝ, Dějiny, s 133; J KYNCL, Od Bachmače, s  234 45

J RADA, Pan, s 23

Vybílíme Vídeň!! – Kašlem na Habsburky!!

Rozsekáme Němce, Maďary a Turky!

Expres: Moskva – Berlín – Praha kamenná.“

Ostrovy v bouři_tisk indd 31 20 2 2016 13:06:25


32 Kapitola první

Jako materiálu vojáci používali opět toho, co se jim podařilo sehnat podél trati Bylo to hlavně chvojí, listí, mech, dřevo a bílá březová kůra Na obrazy dobrovolci kupovali v okolních městečkách barvy (popřípadě si je vyráběli), štětce, barevné papíry, plátno a různé látky nebo stuhy, z nichž vyráběli praporky

46

Obrazy byly buď malovány přímo

na stěnu vagonu, nebo na palatku (celtu) a zavěšeny do předem připraveného rámu

47

Osazenstva jednotlivých těplušek mezi sebou urputně soupeřila o tu nejlépe vybavenou i vyzdobenou a velitelé vlaků v součinnosti se zábavními výbory nebo komitéty rot a pluků nakonec vypisovali soutěže o nejzdařilejší výzdobu vagonu

48

Ceny pro vítěze sice nepatřily k nijak závratným (šlo většinou o menší finanční částku), ale byly příjemnou motivací a odměnou Osvětová komise 4 střeleckého pluku vypsala například soutěž o pěti věcných cenách, historik pluku Metoděj Pleský s odstupem času zdůrazňoval, že soutěž podnítila k aktivitě všechny těplušky a „...tak za krátkou dobu nebylo neozdobeného vagonu...“ Oceněné dekorace byly opět buď vlasteneckého nebo vlastenecko-historického rázu (např Jan Kozina nebo Jan Žižka)

49

Svérázná bývala dílka „mechanická“ – většinou větrníky umístěné na střeše vozu Tyto větrníky nevypadaly nijak primitivně, doplňovaly je pomalované a oblečené postavičky, které se ve větru různě pohybovaly K nejoblíbenějším patřili mocnáři František Josef I a Vilém II Andrej Šikura doložil to, jak „větrníky“ obou mocnářů vypadaly: „Na strechách teplušiek boli pripevnené drevené figúry nemeckého cisára Viliama a rakúsko-uhorského Františka Jozefa v životnej veľkosti do ¾ tela, ako pília či rúbajú drevo apod ‚Pracovali‘ silou vetra, prípadne prúdu vzduchu, keď 46

A ZEMAN, Osvoboditelé, s 184

47

J BRUNNER, Vystoupení úderného praporu v Kaňsku, in: A ZEMAN a kol , Ces

tami IV, s 40 48

J KYNCL, Od Bachmače, s 233

49

M PLESKÝ, Dějiny, s 134

Ostrovy v bouři_tisk indd 32 20 2 2016 13:06:25


33Těplušky a ešelony

sa vlak hýbal “

50

Někdy se nad střechou těplušky vznášel docela autentic

ký model letounu

51

Vnější výzdoba těplušek byla v každém případě prezentací československého osvobozeneckého hnutí a sebeprezentací jednotlivých autorů Dobrovolci těmito nepříliš komplikovanými obrazy sdělovali okolí i sami sobě, kdo jsou, jaká je jejich historie a současnost Ve vysoce politizovaném prostředí vojska představovala výzdoba symbolickou komunikaci, která byla obrácena na první pohled vně hnutí Při bližším zkoumání se však ukazuje, že možná primární cíl jejich snažení byl zaměřen dovnitř, do nitra hnutí; otázkou zůstává, jestli si to vůbec sami uvědomovali Vojáci se předháněli mezi sebou, komentovali (pochvalně nebo pohrdlivě) výtvory ostatních, vzájemně se inspirovali Důležitým faktorem byla podpora ze strany velitelů, kteří většinou velmi rychle rozpoznali význam takové volnočasové aktivity

Symbolická komunikace z končícího jara však brzy přešla do zcela jiného způsobu dorozumívání Na těpluškách se v druhé polovině května a počátkem června 1918 začínaly objevovat mezi pozvolna uvadající a rozpadající se výzdobou nové nápisy Tentokrát nevypovídaly o minulosti, ale o současnosti Nápisy: „Štětky neodevzdávejte, bude se bílit“, „připravte vápno, budeme bílit“ nebo jen „budeme bílit“ již měly pro zasvěcené jasný význam „Štětky“ označovaly pušky a další zbraně, „vápno“ munici (nebo také zbraně) a sloveso „bílit“ oznamovalo blížící se konflikt se sovětskou mocí

52

Adolf Zeman vystihl to, co legionáři pod výše uvedenými výrazy vnímali: „A toto slovo ‚bílit‘ letělo od úst k ústům, nejprve jako žertovný, vlastně nic neznamenající výraz, jehož význam však pomalu rostl a nabýval zhuštěné náplně, měnil se v tajemný jakýsi přízrak, v němž tkvělo nějaké zoufalé odhodlání, pevná naděje, ale i vědomí, že poteče krev “

53

50

B URBANOVÁ – F VRÁBEL (edd ), Spomienky, s 155

51

Viz fotografie in: O VANĚK – V HOLEČEK – R MEDEK (edd ), Za svobodu

III, s 756 52

M PLESKÝ, Dějiny, s 153

53

A ZEMAN, Osvoboditelé, s 241

Ostrovy v bouři_tisk indd 33 20 2 2016 13:06:25


34 Kapitola první

Ešelony

Va g o n y obydlené stovkami a tisíci dobrovolců tvořily kromě lokomotiv zřejmě nejdůležitější část ešelonu, rozhodně tu nejhlasitější, ale ne jedinou Na koleje se na jaře 1918 přestěhovala totiž celá československá armáda v Rusku, jak už bylo ostatně zmíněno výše Důstojnické klasňáky poskytovaly o něco větší pohodlí a hlavně soukromí, ale ne zase o mnoho: „Poručík... seděl ve svém oddělení osobního vagonu, které bylo od nějakého času jeho obydlím Jedno sedadlo měl upraveno jako lože, druhé používal k sezení Stolkem byl mu kus prkna, přibitý na stěnu vagonu u okna Příbytek takto upravený neskýtal valného pohodlí “

54

Janko

Jesenský popisoval mnohem luxusněji vybavený vagon Vladimíra Daxnera následovně: „Jeho salónny vozeň byl pripätý k ešelónu pekárov Mal v ňom izbičku so stolíkom, stoličkami, kanapkou, kobercami, osobitnou spálňou, kuchynkou a toaletou Tu býval so svojím sluhom “

55

Zřejmě nejrozmanitější sestavu měly ešelony dělostřeleckých jednotek (například 1 dělostřelecká brigáda Jana Žižky): na plošinových vozech byla převážena děla nebo povozy a v nákladních vagonech koně Velká část koní byla odprodána již na Ukrajině, ale dělostřelci si pochopitelně alespoň nejnutnější počet zvířat udrželi Na cestě byl s tahouny velký problém, jen s obtížemi se sháněla potrava pro vojáky, natož pro koně, opatrovatelé opět získávali nutnou píci nákupem i krádežemi Koním rozhodně nesvědčila ani dlouhá období ve vagonech, muži se je proto snažili při každé delší zastávce provést alespoň v blízkosti nádraží Rozmáhaly se choroby koní, přičemž nedostatek jakýchkoliv léků a často i zvěrolékařů vyústil ve ztráty desítek kusů

Asi nejzajímavějším nákladem československých vlaků byla letadla Jejich letecký oddíl nepatřil k nejpočetnějším, ale složená křídla a trupy strojů fascinovaly nejen dobrovolce z ostatních ešelonů, ale také ruské civilisty O skladových vozech s municí a dalšími zásobami už zmínka byla Armádní sbor disponoval i několika zdravotními vlaky, v nich se kromě 54

R VLASÁK, Zrádce?? Román ze života legionářského, Praha 1929, s 215

55

Janko JESENSKÝ, Cestou k slobode, Martin 1936, s 102

Ostrovy v bouři_tisk indd 34 20 2 2016 13:06:25


35Těplušky a ešelony

dlouhodobě nemocných přepravovali zranění ze srážek u Bachmače

O těchto vlacích je pojednáno na jiném místě knihy v souvislosti se zdra

vím armády

Téměř každý vlak měl s postupem času vlastní dílny (ale asi ne úplně

všechny níže uvedené vždy současně); nejčastěji to byla dílna zbrojařská

nebo zámečnická, automobilní, krejčovská a ševcovská, včetně výroby

a oprav kožených součástí výstroje – opasků apod

56

Všechny byly po

chopitelně umístěny ve vagonech a všechny měly pořád dostatek práce;

fotografie dokazují, že dílny byly dobře vybaveny Specializované těpluš

ky byly zpočátku využívány i jako vozy obytné, pro řemeslníky samotné,

ale postupem času a se získáním nových těplušek se situace vylepšovala

56

Fotografie in: O VANĚK – V HOLEČEK – R MEDEK (edd ), Za svobodu III,

s  807, 815, 818, K vítězné svobodě 1914–1918–1928, Praha 1928, s 118

Koně vždy tvořili neodmyslitelnou a zároveň cennou součást nákladu

legionářských ešelonů

Ostrovy v bouři_tisk indd 35 20 2 2016 13:06:26


36 Kapitola první

Jak potom vypadala například taková krejčovsko-obuvnická dílna na kolejích? „Vůz je rozdělen na dvě poloviny Na jedné jsou vysoké prkenné kavalce... Uprostřed vozu stojí malá kamínka rozpálená do červena Druhá polovina vozu je krejčovskou a obuvnickou dílnou Lampa přivěšená drátem ke stropu vozu houpá se ze strany na stranu “

57

Jen výjimečně bylo k na

lezení něco jako drobné truhlářské dílny, v nichž vznikalo další vybavení, doplňky a nábytek pro stále se vylepšující mobilní legionářské domácnosti A ani takových mobilních knihařských dílen nebo fotografických laboratoří zřejmě též mnoho nebylo

58

Jednu takovou fotografickou laboratoř provo

zovala skupina okolo Františka Parolka pod záštitou Uměleckého oddělení,

59

později byly ve vlacích zařízeny i mobilní prádelny a lázně

60

Tím však není škála specializovaných pracovišť rozhodně vyčerpána; možná lze ponechat stranou holičský salon, ale kuchyně a pekárny byly pro dobrovolce jistě neopominutelnou součástí jejich ešelonu Jak vypadala taková vlaková kuchyně, to dokládají dochované fotografie Kuchaři pracovali s mnohdy velmi improvizovanými plotnami nebo využívali upravené polní kuchyně zbavené podvozků

61

Jan Falář si zapsal: „Koreněvo Stojí

me zas! Přílišnými nepořádky na drahách nejde to dál Původně jsme měli směr na Kursk Některé naše části tam snad jely Jest trochu lepší nálada ve vagóně Kuchyň máme ve vlaku, takže máme jíst pravidelně Ráno a večer je čaj, v poledne žlutá kaše Jestli je možno, chodí se dvakrát “

62

Jeden z armádních pekařů František Fiala byl svědkem experimentální stavby pece na chleba přímo v těplušce, problémů se sháněním mouky a také rozhodnutí velení pluku koncentrovat všechny pekaře:

„Někteří

57

Ferdinand BLOCKÝ, Malý rozvědčík, Praha nedatováno, s 6

58

Fotografie in: O VANĚK – V HOLEČEK – R MEDEK (edd ), Za svobodu III,

s  814 59

Ilona KRBCOVÁ, Z deníku umělecké skupiny Františka Parolka, Historie a vo

jenství 60, 2011, č 2, s 120–123 60

František RICHTER, Pod prapory legií. Z  táborů zajateckých do  Sibiře a  kolem

světa, Praha 1920, s 59 61

„Kuchyně jsme strčili do krytých vozů...“ J KYNCL, Od Bachmače, s 232

62

Zápis ze dne 15 března 1918; Osobní deník Jana Faláře, s 65

Ostrovy v bouři_tisk indd 36 20 2 2016 13:06:26


37Těplušky a ešelony

někde našli cihly, což byla v Rusku věc dosti nezvyklá, k naší velké radosti

někdo objevil v nádražním skladišti prohýbaný plech, který kdysi patrně

také sloužil za klenutí do nějaké pece Do jedné půli vagonu se vystavě

la



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz – online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2020 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist