načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Ostrava ve spirále času -- Průvodce Ostravou od dob nejstarších do současnosti - Petr Káňa

Ostrava ve spirále času -- Průvodce Ostravou od dob nejstarších do současnosti

Elektronická kniha: Ostrava ve spirále času -- Průvodce Ostravou od dob nejstarších do současnosti
Autor:

Pojďte s námi a toulejte se starou Ostravou, poučte se o historii jejich městských obvodů, na fotografiích si porovnejte současná známá místa a stavby ve městě s jejich podobou před ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  99
+
-
3,3
bo za nákup

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » E-knihy jedou
Dostupné formáty
ke stažení:
EPUB, MOBI, PDF
Upozornění: většina e-knih je zabezpečena proti tisku
Médium: e-book
Počet stran: 200
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-751-2005-2
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Pojďte s námi a toulejte se starou Ostravou, poučte se o historii jejich městských obvodů, na fotografiích si porovnejte současná známá místa a stavby ve městě s jejich podobou před třiceti, padesáti nebo i více než sto léty. Připomeňte si jména slavných ostravských rodáků a těch, kteří zde zanechali výraznou stopu.

Zařazeno v kategoriích
Petr Káňa - další tituly autora:
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Petr Káňa

OSTRAVA VE SPIRÁLE

ČASU

Průvodce Ostravou od dob nejstarších

do současnosti


Copyright:

Autor: Petr Káňa, 2014

Vydal: Martin Koláček - E-knihy jedou

Grafická úprava: Petr Káňa

Fotografie: Petr Káňa a skeny dobových pohlednic

2014

ISBN:

978-80-7512-003-8 (epub)

978-80-7512-004-5 (mobi)

978-80-7512-005-2 (pdf)


OSTRAVA VE SPIRÁLE ČASU 2

Copyright 3 Slovo úvodem 9

Členění, vodní toky, geologie 11

Podnebí 13

Ostrava na mapách 15 OSTRAVA A JEJÍ MĚSTSKÉ ČÁSTI 19

Pravěk a období před založením města 19

Moravská Ostrava 20

Přívoz 34

Společný obvod Moravská Ostrava a Přívoz 37

Nová Karolina 45

Hrabová 50

Krásné Pole 52

Lhotka 55

Mariánské Hory a Hulváky 57

Projekt Lesoparku Benátky 65

Martinov 66

Michálkovice 70

Nová Bělá 74

Nová Ves 76

Ostrava - Jih 79

Hrabůvka 81

Výškovice 84

Zábřeh nad Odrou 85

Dubina 88

Bělský Les 88

Petřkovice 91

NPP Landek a hornické muzeum 93

Plesná 96

Polanka nad Odrou 98

Poruba 100

Proskovice 105

Pustkovec 108

Radvanice a Bartovice 110

Radvanice 110

Bartovice 115

Slezská Ostrava 117

Stará Bělá 122

Svinov 124

Třebovice 129

Vítkovice 133

Oblast Nové Vítkovice 141

Colours of Ostrava 145

Janáčkovo letiště Ostrava – Mošnov 146

Dny NATO 148

OSTRAVA A STOPY SLAVNÝCH 150

Blachut Beno 150

Brázda Vladimír 151

Brodský Vlastimil 152

Budínová Slávka 153

Čejka Jaroslav 154

Fiala Karel 155

Filip Ota 156

Gabzdyl Emerich 157

Hurník Ilja 158

Chytilová Věra 160

Jirotka Zdeněk 162

Klega Ludvík 163

Kobr Josef 164

Kubín Rudolf 166

Lendl Ivan 167

Matula Robert 169

Nekuda Luděk 170

Neumann Felix 171

Nohavica Jaromír 173

Pomahač Bohdan 174

Prokeš Jan 175

Rottrová Marie 177

Zagorová Hana 178

Závada Vilém 180

Zdražila Hans 181 Obrazová příloha 183 Pár slov na závěr 215 Seznam literatury 216


Slovo úvodem

Nescire autem, quid ante quam natus sis acciderit, id est semper esse puerum (Nevědět, co se událo před tvým narozením, znamená být stále dítětem) – tuto vpravdě moudrost nevyslovil nikdo jiný než státník, filozof a proslulý řečník Marcus Tullius Cicero před nějakými bratru 2100 lety.

Touže vědět o minulosti svého rodného města co nejvíce, věnoval jsem drahný čas k sesbírání všech informací o té věčně zatracované, ale pro nás rodáky stále atraktivní Ostravě, doslova od dob landecké Venuše po Novou Karolinu. Pojďte se mnou a toulejte se starou Ostravou, poučte se o historii jejich městských obvodů, na fotografiích si porovnejte současná známá místa a stavby ve městě s jejich podobou před třiceti, padesáti nebo i více než sto léty. Připomeňte si jména slavných ostravských rodáků a těch, kteří zde zanechali výraznou stopu. Utvořte si vlastní obrázek o staré Ostravě, ale i o překotném vývoji, který prodělala a sami posuďte, jak se město mění...

Autor

Statutární město Ostrava je lokalizováno na

severu úzkým výběžkem na řece Odře v Antošovicích,

tedy městskou čtvrtí Slezská Ostrava, na jihu výběžkem

Nové Bělé mezi Krmelínem a Oprechticemi, na východě

jsou to Bartovice a západě remízek zvaný Pasička na

katastru městského obvodu Krásné Pole. Dnešní rozloha

celé Ostravy je 214 čtverečních km. Severojižní osa

(Petřkovice - Nová Bělá je dlouhá 19,5 km a osazápad

východ (Krásné Pole - Radvanice) 19,0 km. V současné

době má Ostrava cca 300 tisíc obyvatel.

Členění, vodní toky, geologie

Město leží v Ostravské pánvi mezi Karpatskou soustavou a Českou vysočinou. Ostravská pánev je vodním uzlem s odvodňující řekou Odrou. Do řeky Odry se na území města vlévají řeky Opava na katastru Třebovic, v Hrušově je to Ostravice. Do Ostravice se ve Slezské Ostravě vlévá řeka Lučina. Na krátkém úseku v JZ části Ostravy tvoří přirozenou hranici města říčka Ondřejnice. K dalším menším tokům na katastru Ostravy ještě patří Porubka, která je však tokem s nevyhovujícími parametry. Dále je to potok Ščučí v zastavěné části Hrabová a potok Stružka protékající okrajovou částí města Heřmanice (dnes součást městské obvodu Slezská Ostrava), především nezastavěným územím, jehož přilehlá část je inundačním územím.

V severní části Ostravy jsou zbytky rozsáhlých rybníků, které až do poloviny 19. století zabíraly velkou plochu mezi Ostravou, Orlovou a Bohumínem. Dnes je největším rybníkem Heřmanický s rozlohou 120 ha. Ostravská pánev je na povrchu poznamenána čtvrtohorním zaledněním s nálezem větších bludných balvanů. Pod čtvrtohorními vrstvami a mořskými sedimenty je uložen produktivní karbon. Uhelné sloje se na povrch na území města prakticky nedostávají. Z geologického hlediska je unikátní lokalitou na katastru dnešní Ostravy vrch Landek. Toto místo je památkou na paleolitické osídlení střední Evropy, tábořiště lovců mamutů a mladších kultur. Odkryv hrušovských a petřkovických vrstev produktivního karbonu – jediný dochovaný přírodní výchoz na povrch. Nález Landecké

Venuše z krevele (též Petřkovické Venuše) učinil

z tohoto místa světoznámou lokalitu. Velkou vzácností a

přírodní raritou jsou příčné uhelné sloje vycházející až

na povrch terénu.

Z hlediska horopisného se území tohoto

statutárního města nachází na pomezí dvou subprovincií

- Západní Karpaty a Česká vysočina. Většina území

spadá do Západních Karpat a to do její části vně

karpatské sníženiny. Zasahují zde jednak Severní a

jednak západní sníženiny. Prvně jmenované zde tvoří

Ostravskou pánev s výškami mezi 200-270 m. n. m a

představují převážnou část území města. Druhé v pořadí

zasahují na JZ Moravskou branou u Polanky a

Proskovic. Menší kousek území města tvoří Česká

vysočina se svojí částí Krkonošsko-jesenická soustava.

Zde se nachází Jesenická podsoustava se svou částí

Nízký Jeseník, který zasahuje na území Poruby,

Krásného Pole, Plesné, Hošťálkovic a Petřkovic. Kopce

zde dosahují výšek 250-300 m. n. m. Nejnižším bodem

je kóta 201,4 m. n. m. na hranicích Hrušova a Vrbice,

bodem nejvyšším je kopec Nad Stádlem 317 m. n. m.

v Krásném Poli. Až do 80. let min. století tvořily

neodmyslitelnou siluetu Ostravy také známé haldy.

Nejvyšším bodem na území tehdejšího města tak byla

halda Terezie-Ema u dolu Trojice ve Slezské Ostravě,

která se svou relativní výškou 91 metrů dosahuje

absolutní výšku 315 m. n. m. Kromě zmíněné Emy, která

je dodnes velmi poutavým cílem turistů, tyto zubaté

dominanty města prakticky zmizely, protože haldový

materiál se stále více využíval k stavebním a různým

technickým účelům.

Podnebí

Celá ostravská pánev i s nejbližším okolím je územím obklopeným věncem hor a je tak zejména od jihu (Moravskoslezské Beskydy) a západu (Nízký a Hrubý Jeseník), tedy v převládajících směrech větrů v podstatě chráněna. Leží sice v dešťovém stínu obou pohoří, ovšem naopak vzhledem k uvedené konfiguraci terénu se zde po přechodu fronty drží dlouho kondenzace. Při proudění vlhkého vzduchu od severu se srážky zvětšují a současně vytvářejí nízkou oblačnost zahalující celou ostravskou pánev. Tyto nepříznivé podmínky již částečně ustoupily a mikroklimatické odchylky již většinou překračují stanovené normy jen občas.

Nejchladnějším měsícem bývá zpravidla leden s průměrnou denní teplotou -2,5 st. C a nejteplejším měsícem bývá červenec s denním průměrem 18,7 st. C. Počet tropických dnů, kdy denní teplota přesahuje 30 st. Celsia, činí v ročním průměru 10,6. Srážky bývají celkem rovnoměrně rozloženy po celý rok, samozřejmě s maximem v letních měsících. Průměrná délka sněhové pokrývky činí v Ostravě cca 57 dnů, s poklesem v typických městských čtvrtích. Výška pokrývky není výrazná, v rekordním roce 1947 to bylo 60 cm. Důležitým faktorem srážek je jejich okamžitá hodnota, neboť právě ta má podstatný vliv na místní záplavy (nepropustnost kanalizace). Délka slunečního svitu se pohybuje okolo 1800 hodin za rok, což je zhruba celostátní průměr a hodnota odpovídá asi 42 % vůbec možného svitu. Nejchladnějším měsícem bývá zpravidla leden s průměrnou denní teplotou -2,5 stupňů Celsia a naopak nejteplejším měsícem bývá červenec s denním průměrem 18,7 st. C. Počet tropických dnů, kdy denní teplota přesahuje 30 stupňů C představuje v celoročním průměru 10,6.

Srážky bývají celkem rovnoměrně rozloženy po celý rok s maximem v letních měsících. Průměrná délka sněhové pokrývky činí v Ostravě cca 57 dnů, s poklesem v typických městských čtvrtích. Výška pokrývky není výrazná, v rekordním roce 1947 to bylo 60 cm. Důležitým faktorem u srážek je jejich okamžitá hodnota, neboť právě ta má podstatný vliv na místní záplavy (nepropustnost kanalizace). Délka slunečního svitu se na v Ostravě pohybuje okolo 1800 hodin za rok, což je zhruba celostátní průměr a hodnota odpovídá asi 42 % vůbec možného svitu.

Ostrava na mapách

Není znám autor nejstarší dochované „mapy“

Ostravy, víme, že je z roku 1699 a znázorňuje (tuš a

akvarel) dosti neuměle dominanty Moravské Ostravy –

kostel sv. Václava, radnici a městské hradby (dole

vlevo). Na mapě můžeme dále rozeznat vinoucí se řeku

Odru, osady Novou Ves, Zábřeh nad Odrou, Svinov a

Čertovu Lhotku (pozdější Mariánské Hory).

Moravská Ostrava v roce 1699

Jen o pár desítek let mladší je mapa z roku 1728, která zachycuje tehdejší střed města s kostelem sv. Václava a radnicí. Dobře patrné jsou hradby okolo Moravské Ostravy. Pohledově je mapa situována od Slezskoostravského hradu přes soutok řek Lučiny a Ostravice.

Na další straně je školní mapa Moravské Ostravy z roku 1902. Rozlohou tvořila asi třetinu dnešního katastru města a omezovala na území sevřené řekami Odrou a Ostravicí, přičemž na jihu sahá po Starou Ves a Krmelín a severní hranice již sousedí s Pruskem. V levém horním rohu mapy jsou znaky tří nejdůležitějších měst okresu – Moravské Ostravy, Přívozu a Vítkovic. Mapu zhotovili ředitel měšťanské

školy A. Neusser a učitel F. Benisch, vydalo

nakladatelství Julius Kittl v Moravské Ostravě. Měřítko je

1:55 000.

V roce 1925 byl ve známém berlínském Pharusově vydavatelství vytištěn kartografický dokument nazvaný Pharusův plán Moravské Ostravy. Zahrnuje Vítkovice, Přívoz, Mariánské Hory, Zábřeh, Muglinov, Slezskou Ostravu, Malé Kunčice a pár přilehlých obcí. Jde o velmi kvalitní mapu v měřítku 1:10000 na skládaném listu velikosti 90 x 79 cm.

Výřez z Pharusova plánu Moravské Ostravy

OSTRAVA A JEJÍ MĚSTSKÉ ČÁSTI

Vznik a vývoj po současnost

Pravěk a období před založením města

Pomineme-li dávné osídlení

lovci mamutů v jihozápadním výběžku

kopce Landeku (Petřkovice), které je

dokladováno četnými nálezy

kamenných nástrojů i zbytky ohnišť se

zuhelnatělými kostmi ulovené zvěře

(mamut, kůň, sob), bylo v pozdějších tisíciletích osídlení Ostravska poměrně chudé. Spíše ojedinělé jsou nálezy kamenných nástrojů zemědělců (sekery, mlaty, motyky) z třetího tisíciletí před Kristem.

Teprve počátek nového letopočtu je ve znamení

nájezdů germánských kmenů ze severu a římských

vojáků z jihu. Styk s římskou říší dokumentuje tzv.

jantarová cesta, která procházela údolím Bečvy a

Moravskou branou, a po které se dopravoval jantar

z nalezišť u Baltického moře. Přes zmíněnou Moravskou

bránu a přes území dnešní Ostravy vedl pravděpodobně

pohyb mnoha kmenů v období tzv. stěhování národů

mezi 2. a 5. stoletím po Kristu. Tak byly germánské

kmeny vytlačeny Slovany, kteří se k nám stěhovali

zejména z Polska. Mezi nejvýznamnější kmeny patří

zejména Holasici, ale i tak byla tato oblast, která

oplývala hlubokými lesy, až do 12. století poměrně řídce

osídlena.


Moravská Ostrava

Přestože opevněná Moravská Ostrava byla

založena již okolo roku 1179 a Slezská Ostrava je

připomínána roku 1229, jsou počátky dějin Moravské

Ostravy datovány do roku 1267 a jsou spjaty

s testamentem olomouckého biskupa Bruna ze

Schauenburku (1247-1281) z mocného německého rodu

holštýnských hrabat, který Ostravu koupil a přičlenil do

hukvaldského panství. Ve stejném období se datuje

i vnik kostela sv. Václava. Chrám patří mezi nejstarší a

nejvýznamnější kulturně-historické památky ve městě a

je zapsán v seznamu kulturních památek ČR (více na

str. 39). Biskup Bruno byl osobností evropského

významu, neustále upevňující moc olomouckého

biskupství, ke kterému panství hukvaldské rovněž

patřilo. Ke své expanzi hojně využíval osobního

přátelství s Přemyslem Otakarem II. Ostrava tedy byla,

jako součást hukvaldského panství, v majetku

olomouckého biskupství. V roce 1362 uděluje Karel IV.

Ostravě královské povolení trhu. Dokument je nejstarší

dochovanou listinou uloženou v Archivu města Ostravy.


Další vydal pro Moravskou Ostravu olomoucký biskup –

jako feudální vrchnost jimi reguloval život svého

poddanského města.

V období husitském je celá řada změn a podivuhodných transakcí v držení hukvaldského panství, zaznamenáváme několik husitských vpádů přímo na území Ostravy, a to ze silné husitské posádky v Odrách, odkud husité expandovali až do Horního Slezska, které také hodně zpustošili. Ostrava byla tohoto vyplenění ušetřena, neboť byla v té době v rukou husitského spojence opolského knížete Bolka. V době těsně pohusitské vzrostl význam Ostravy, když 26. prosince 1464 král Jiří z Poděbrad dává městu právo jarmarku, a to na den sv. Cecilie, patronky města. Přesto můžeme říci, že rozvoj města stagnuje, asi i díky neustálé zástavě, když se prakticky nikomu z držitelů nepodařilo zástavu města vyplatit. Ke konci 15. století má Ostrava asi 1000 obyvatel. Teprve počátkem 16. století se daří zástavu vyplatit a městu opět vládne biskup, tentokrát Stanislav Thurzo. V prvé polovině 16. století zažila Ostrava několik pohrom – rozsáhlý požár v roce 1545 a velký hladomor v roce 1552.

Katastrofu znamenal požár, který vznikl u soukeníka Hunky a zničil prakticky celé město. Je doloženo, že onen soukeník svým chováním zapříčinil rozšíření požáru, když místo toho, aby se snažil zabránit dalšímu šíření, tak jen bezohledně zachraňoval svůj majetek. Po požáru byl Hunka téměř lynčován, nakonec byl uvězněn a propuštěn až po zásahu biskupa. Musel zaplatit obrovskou pokutu. Katastrofální důsledek tohoto



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist