načítání...


menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Osobnostní a sociální rozvoj -- aneb Strom, mozaika a vzducholoď – Petr Soják

Osobnostní a sociální rozvoj -- aneb Strom, mozaika a vzducholoď

Elektronická kniha: Osobnostní a sociální rozvoj
Autor: Petr Soják
Podnázev: aneb Strom, mozaika a vzducholoď

Průvodce sociálně-osobnostní přípravou pro učitele, budoucí pedagogy, lektory, kouče, mentory a podobné profese. Tématem budoucího pedagoga již není pouze to, získat co nejvíce informací a zkušeností, aby co nejvíce mohl předat svým žákům, ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  254
+
-
8,5
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma ELEKTRONICKÁ
KNIHA

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Grada
Dostupné formáty
ke stažení:
EPUB, MOBI, PDF
Zabezpečení proti tisku a kopírování: ano
Médium: e-book
Rok vydání: 2018
Počet stran: 205
Rozměr: 24 cm
Úprava: ilustrace
Vydání: Vydání 1.
Skupina třídění: Výchova a vzdělávání
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-271-0342-3
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Průvodce sociálně-osobnostní přípravou pro učitele, budoucí pedagogy, lektory, kouče, mentory a podobné profese. Tématem budoucího pedagoga již není pouze to, získat co nejvíce informací a zkušeností, aby co nejvíce mohl předat svým žákům, ale také naučit se pracovat sám se sebou, uplatňovat úspěšně péči o sebe a předcházet vyhoření, porozumět každému jedinci a zákonitostem vývoje vztahů ve skupině. Ve chvíli, kdy pochopí, že největším učitelem a průvodcem je především sám sobě, stává se nenahraditelným přínosem i svým žákům a studentům.

Popis nakladatele

Pedagogové jako průvodci vzděláváním a výchovou toho musí hodně znát a umět, aby své znalosti a dovednosti mohli předávat dál. To je jejich posláním. Vždy je ale dobré si uvědomit, že na úplném začátku nestojí pedagog. Na počátku vždy stojí především člověk. Aby se tato jedinečná osobnost mohla zcela věnovat ostatním, musí kromě nabytých znalostí poznat především sama sebe, a to jak ve vztahu k sobě, tak k druhým a následně i k profesi.

A tak se stane, že i budoucí průvodce ostatních potřebuje na cestě k sobě samému zkušeného průvodce, který ho celou osobnostně-sociální přípravou provede, pomůže mu nahlédnout sama sebe a rozvinout schopnost sebereflexe. Právě takovým průvodcem je i tato kniha.

Tématem budoucího pedagoga již není pouze to, získat co nejvíce informací a zkušeností, aby co nejvíce mohl předat svým žákům, ale také naučit se pracovat sám se sebou, uplatňovat úspěšně péči o sebe a předcházet vyhoření, porozumět každému jedinci a zákonitostem vývoje vztahů ve skupině. Ve chvíli, kdy pochopí, že největším učitelem a průvodcem je především sám sobě, stává se nenahraditelným přínosem i svým žákům a studentům.

Přejeme proto všem pedagogům, stávajícím i budoucím, na jejich cestě za poznáním hodně štěstí, vlastního naladění, nalezení vnitřní motivace a pozornosti k sobě, k druhým, k profesi.

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Petr Soják - další tituly autora:
Osobnostní a sociální rozvoj -- aneb Strom, mozaika a vzducholoď Osobnostní a sociální rozvoj
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

PEDAGOGIKA

Osobnostní

a sociální rozvoj

ANEB STROM, MOZAIKA A VZDUCHOLOĎ

PETR SOJÁK


Knihu věnuji zejména své rodině, která je pro mě vždy na prvním místě –

manželce Peťce a synům Ondrovi a Míšovi, mé mámě, tátovi, bratrovi a dalším,

kteří mi umožňují plnit nádobu mého šťastného života.

KATALOGIZACE V KNIZE - NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR

Soják, Petr

Osobnostní a sociální rozvoj, aneb, Strom, mozaika a vzducholoď / Petr Soják. -

Vydání 1. -- Praha : Grada, 2017. -- (Pedagogika)

ISBN 978-80-271-0342-3

37.011.3-051 * 331.546 * 37.013.42 * 37.032/.035 * 159.923.5 * 159.923.2 * (048.8)

- pedagogové

- profesní kompetence

- sociální pedagogika

- osobnostní a sociální výchova

- sebevýchova

- sebepoznání

- monografie

37 - Výchova a vzdělávání [22]


PEDAGOGIKA

Osobnostní

a sociální rozvoj

ANEB STROM, MOZAIKA A VZDUCHOLOĎ

PETR SOJÁK


Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy

Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být

reprodukována ani šířena v  papírové, elektronické či jiné podobě bez předchozího

písemného souhlasu nakladatele. Neoprávněné užití této knihy bude trestně stíháno. Mgr. Petr Soják, Ph.D. OSOBNOSTNÍ A SOCIÁLNÍ ROZVOJ aneb Strom, mozaika a vzducholoď Vydala Grada Publishing, a.s. U Průhonu 22, 170 00 Praha 7 tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400 www.grada.cz jako svou 6841. publikaci Odpovědný redaktor Zdeněk Kubín Sazba a zlom Milan Vokál Návrh a zpracování obálky Antonín Plicka Počet stran 208 Vydání 1., 2017 Vytiskla Tiskárna v Ráji, s.r.o., Pardubice © Grada Publishing, a.s., 2017 Cover Illustration © Depositphotos/Zagory ISBN 978-80-247-4517-6 (ePub) ISBN 978-80-247-4447-6 (pdf ) ISBN 978-80-271-0342-3 (print)

————————————————— 5 ———

Obsah

Obsah

Cesty k pohádkám 7

1. Bylo, nebylo, a je... 9

1.1 Cestou necestou k osobnostnímu a sociálnímu růstu studentů

na katedře sociální pedagogiky od roku 2001 13

1.1.1 Kompetence jako řemeslo a umění 17 1.2 Každý člověk je pro nás příliš důležitý, než abychom ho odbyli

univerzálním řešením 22

1.2.1 Smysl OSP ve studiu sociální pedagogiky a jeho využití v praxi 22

1.2.2 Krátká úvaha nad formou a obsahem v komunikaci 24 1.3 Náš dům, náš hrad 26

1.3.1 Vlastní zodpovědnost jako vstupní kámen k OSR 27

1.3.2 Další užitečné stavební kameny v koncepci OSP 28

1.3.3 Jak tedy zhruba u nás OSP vypadá 33 1.4 Pořád se něco děje 35

1.4.1 S.I.N. – rozvoj osobnosti v rámci OSP 39

1.4.2 Jak jsme sem došli aneb Vývoj předmětu v krátké charakteristice 41 Závěr 44 Zdroje 45

2. Strom, mozaika, vzducholoď 49

2.1 Strom 53

2.1.1 Jak v dnešním světě rosteme... aneb Něco málo metaforických

úvah ke stromu a jeho růstu 55

2.1.2 Strom jako metafora našeho osobnostního a sociálního růstu,

v pojetí „pospíchej pomalu“ 62

2.2 Mozaika 66 2.3 Vzducholoď 74

2.3.1 Flow 75

2.3.2 Vliv skupiny 83 Zdroje 88

——— 6 —————————————————

3. Šestero jevů aneb Kudy cesta vede a nevede 91

3.1 Za devatero horami, řekami a lesy 92

3.1.1 Úrovně kompetentnosti 95

3.1.2 Závěrem 102 3.2 O líném Honzovi, jak ke štěstí přišel 103

3.2.1 Lektorská moc při vedení lidí přes hranice zóny komfortu 105

3.2.2 Objektivní a subjektivní riziko při přechodu přes zónu komfortu 112

3.2.3 Závěrem 119 3.3 Dlouhý, Široký a Bystrozraký 120

3.3.1 Jak tedy klást otázky z hlediska cíle 124 3.4 Nasycený otesánek 129 3.5 Střípky reflexe ve skupině 137

3.5.1 Co je reflexe 137

3.5.2 Kudy tedy cesta nevede 142

3.5.3 Závěrem 150 Zdroje 151

4. Tři pravidla pokory lektora OSP 156

4.1 První pravidlo pokory: pokora k moci 157 4.2 Druhé pravidlo pokory: pokora k času Kronos a Kairos 163 4.3 Třetí pravidlo pokory: pokora k pozornosti a napojení se na klienta 168 Zdroje 175

5. Něco málo buchet na cestu aneb Metodické náměty 176

Harmonogram a zaměření 178 Metodika vybraných technik 179

První semestr aneb „V mojí hlavě a v mém těle“ 179

Druhý semestr aneb „Moje odrazy a stíny“ 190

Třetí semestr aneb „Sklízení první úrody“ 197

6. Závěrem aneb Tohle jsem měl přece říci já 199

Zdroje 200

Rejstřík věcný 201

Rejstřík jmenný 204


————————————————— 7 ———

Cesty k pohádkám

Cesty k pohádkám „Přeji pěkný den...,“ slova, jimiž se obvykle loučím ve svých dopisech. Zde tímto krátkým spojením slov začínám. Mohou znít obyčejně, ale také mít velkou sílu ve chvíli, kdy se potřebujeme o někoho opřít (včetně sebe) a pokračovat dál na své cestě za štěstím, přičemž štěstí vnímám jako trvalejší a intenzivní formu radosti.

1

A  tak v  optimistickém naladění, že se konečně po více než patnácti letech práce s různými rozvojovými či terapeutickými skupinami dostávám k napsání této knihy, mi připadá příhodné představit svůj text pomocí metafory pohádkového příběhu. Zvolil jsem tuto formu díky čistotě pohádkových příběhů, které obvykle končí dobře a k nimž se i v dospělosti rádi vracíme. A přestože jde o svět fantazie, často se sami přistihneme, že jsme v daném příběhu plně ponoření a reálně jej prožíváme, což nám naznačí naše projevované ne/libé emoce.

Způsob mého (do)provázení skupin a lidí (klientů), kteří nějakým způsobem pracují na svém osobnostně sociálním rozvoji, stojí na jednoduché myšlence: každý je mocným. Mým úkolem je (do)pomoci klientovi k tomu, aby se sám sobě stal vlastním učitelem a průvodcem. Nemohu nikoho nic učit, jestliže on sám nechce, a navíc to, co jsem schopen předat, patří pouze mně, a pokud by to ode mě kdokoli jen slepě převzal, nikdy by se nestal bytostí autentickou, svébytnou a odpovědnou za svůj osobní a profesní život.

Stejně jako pohádkový Honza, který vyráží do světa na zkušenou, věřím, že kdo se jednou vydá na cestu vlastního sebepoznávání, bude se k ní stále vracet, neboť je to cesta k sobě samému, k druhým a k tomu, co v životě vytváříme. Podobně jako každý pohádkový příběh, má i naše cesta životem nějakou podstatu či smysl, a to i ve významu, že změna je vždy možná

2

. Věřím také, že příroda se dokáže sama a zcela spontánně

uzdravovat. A protože i my jsme příroda, mají tuto schopnost také naše tělo a mysl.

Doufám, že předkládaný model knihy, kterou bych nazval zkušenostně-metodickou monografií, přijme také odborná veřejnost. Kniha je primárně určena stávajícím i budoucím pedagogům (zejm. sociálním pedagogům), kterým se věnuji na PdF MU v Brně v oblasti tzv. osobnostně-sociální přípravy (OSP). Věřím, že právě pedagogové jako průvodci vzděláváním potřebují kromě nabytých oborových znalostí znát především sami sebe ve vztahu k sobě, k druhým a k profesi.

Motiv pohádkového příběhu v této knize vnímejte spíše jako jakýsi základní odstín barev, který se celou knihou prolíná v podobě názvů kapitol, použitých metafor a někte- 1

„Radost je příjemná emoce, vznikající v reakci na úspěch či zisk. Slabší formou radosti je spokoje

nost, silnější extáze. Trvalejší a intenzivní forma radosti je pocit štěstí. Radost je často doprovázena

úsměvem či smíchem.“ (Hartl, P. Psychologický slovník, 1994, s. 103.) 2

Jedna ze základních premis transakční analýzy (TA) pro léčbu či osobnostní a sociální růst.

——— 8 —————————————————

rých příběhů z mé praxe. Samotná publikace staví na předpokladu možného předání zís

kaných zkušeností. Kromě vlastní praxe jsem je čerpal i ze setkání se zajímavými lidmi,

kteří mě významně ovlivnili v tom, jak své klienty a studenty v současné době provázím

na cestách jejich osobnostně-sociálního růstu (OSR).

Tuto knihu bych proto rád věnoval všem výjimečným osobnostem, které jsem na své

cestě za štěstím přímo nebo alespoň prostřednictvím jejich myšlenek potkal (Radvan

Bahbouh, Blanka Čepická, Magdalena Frouzová, Peter Gavora, Alan Gintel, Radek

Hanuš, Ivo Jirásek, Oldřich Kvasnička, Jiří Němec, Petr Netočný, Zdeněk Novotný,

Lenka Remsová, Kateřina Šilhánová, Jitka Švíglerová, Ivana Vostárková, Jindřich Vra

bec, Adriana Wiegerová, ..., Václav Havel, Reinhold Messner a mnoho dalších). Právě

oni mi umožnili vnímat svět a život vždy s nadějí. Ukázali mi, že je důležité najít vůli

hledat a jít na své cestě dál.

————————————————— 9 ———

Bylo, nebylo, a je...

1. Bylo, nebylo, a je...

Neprosím, Pane, o zázrak, ale o sílu pro všední život.[...]

Nauč mě umění malých kroků.

(výňatek z Modlitby Antoine de Saint-Exupéryho)

V roce 1999 jsem ve Skálově institutu zahájil svůj první psychoterapeutický sebezkuše

nostní výcvik. Bylo mi dvacet čtyři let, dokončil jsem svou první vysokou školu a chystal

se na kariéru středoškolského učitele. Začal jsem objevovat kouzlo poznávání sebe sama

a druhých trochu jinak než do té doby. Život se stáčel po dalších a nových cestách, ačkoliv

jsem měl pocit, že už jsem toho hodně zažil a poznal o sobě, druhých, o světě i životě.

Pondělí, 17. 5. 1999

První den

3

ƒ V sobotu jsem nevzal stopaře, doufám, že se mi stopařský bůh nepomstí.

ƒ Nepomstil! Za šest hodin jsem přijel z Brna do Sloupu v Čechách – Uf. Dost malebné

místo, na to, že jedu do absolutního neznáma.

ƒ Na jednu stranu se těším, poněvadž očekávám, že po dlouhé době si budu hrát já,

a ne lidi, které nějakým způsobem „musím“/„chci“ navigovat a motivovat někam jít

v rámci kurzů, které pro ně připravuji a realizuji.

ƒ Na druhou stranu se dost bojím, abych nepřijel někam, kde nemám co dělat, poně

vadž si představuji, že zde bude samý doktor, psychiatr, terapeut, psycholog, kteří mi

ukážou cestu správného života a konečně mi řeknou, v čem dělám v životě chyby;

že nejsem tak dobrý, jak si o sobě myslím, že jsem...

První sezení: 13.00–14.30 (představují se nám naši budoucí lektoři)

ƒ Všichni rodiče

4

nám sdělují své indicie a čekají, že z nás dostanou otázky na sebe,

které neumíme položit...

– Je nás tu moc, co se vidí poprvé v životě. A mám pocit, že jsou na tom všichni

stejně jako já – prostě nerozumí tomu, co se po nich zrovna chce...

3

Úryvek z autorova deníku psaného v rámci sebezkušenostního výcviku v letech 1999–2003: Pětiletý

sebezkušenostní výcvik ve skupinové a dynamické psychoterapii v oblasti závislostí s nadstavbou

teoretického studia a nabídkou dalšího supervizního vedení (Skálův institut – Addiction training

institute, Praha, www.skaluvinstitut.cz).

4

Rodiče = lektoři jednotlivých výcvikových skupin v celé komunitě. Tato komunita měla cca 45 lidí

a byla rozdělena do čtyř rodin neboli výcvikových skupin, z nichž každá měla dva rodiče (lektory),

vždy muže a ženu (lékař/psychiatr/psychoterapeut/psycholog/pedagog aj.).

——— 10 —————————————————

– Jak se mám zeptat na něco osobního, když nevím, kam až mohu svou otázkou

zajít?

Druhé sezení: 16.00–18.00 (představujeme se my – frekventanti) ƒ Naštěstí na mě vyšla řada jako na jednoho z prvních. Představa, že musím hodinu

čekat, než o sobě něco řeknu, by mě asi ubíjela. Ale jsem překvapen, jak se mě málo

ptají. Proč se mě nikdo z ostatních na nic nezeptal? To jsem tak obyčejný, nezajímavý?

(Vždycky se mě všude někdo na něco ptá. Na tohle nejsem zvyklý.) ƒ Trému jsem zas tak velkou neměl, čekal jsem to horší. Třetí sezení: 19.00–20.30 (první společná technika – tanec poslepu – ve volném prostoru, na louce) ƒ Už chápu, proč jsme v areálu chatek úplně sami – kdyby nás někdo pozoroval, asi

by si představoval, že přijeli lidi z Bohnic. ƒ Miluji tanec a jsem rád, že všechny ženy, se kterými jsem tančil (i když jsem je nevi

děl), se nechaly vést. I slečna v oranžovém – evidentně má něco společného s tan

cem, nemůže si stěžovat na svou postavu a všemi obdivovanou taneční mluvu. ƒ Překvapilo mě, že po tanci jsem si dokázal vybavit jen zhruba polovinu tanečnic,

které jsem prováděl. Asi bych si potřeboval k nim přivonět. Pocity z prvního dne ƒ Poprvé si píši nějaký deník – moc nevím, co a jak psát. ƒ Poznávám se ve své prvotní opatrnosti k okolí, ačkoliv doufám, že se pak jako vždy

rozjedu naplno. ƒ V mých fantaziích se objevují krátké a krásné doteky rtů – nerozumím, kde se to vzalo. ƒ Příjemná únava. ƒ Jinak zatím nic moc, až na tu uzavřenou mysl při tanci. ƒ Zatím se bojím mluvit, ač jsem zvyklý vést diskuse – možná je to tím, že je teď nevedu. Zamyšlení Když jsem sem jel, myslel jsem si, jaké nemám hrozné životní problémy. Ale když jsem slyšel všechny ostatní, uvědomil jsem si, že vedu vcelku pohodový život.

Možná jste čekali v deníku něco zvláštního či tajemného, ale byl to jen další obyčejný den

obyčejného člověka, kterému se v té době začal v hlavě tvořit projekt „Obyčejní lidé“

5

.

V tu chvíli si však myslel, že je neobyčejný člověk. Ve své stávající pokoře dnes vím, že

5

Projekt „Obyčejní lidé“ je souborem několika krátkodobých, specificky zaměřených seminářů

a kurzů z oblasti zážitkové pedagogiky, při kterých je kladen důraz na rozvoj osobnostní a sociál

ní kompetence formou skupinové práce. Výzkumné podchycení a vše další podstatné o projektu

naleznete v Soják, P. Specifické formy rozvoje osobnostní kompetence u sociálních pedagogů [online].


————————————————— 11 ———

Bylo, nebylo, a je...

nejsem neobyčejný, ale jedinečný. Prostě originál, který si utváří sám sebe za pomoci sebe a okolí, v němž se nějak vyskytl vlastní vůlí, náhodou či za přispění dalších. Věřím, že abych takový byl, musím něco investovat, stále se učit přijímat a dávat.

Všimněte si, že v ukázce z deníku převažují popisné formy jazyka. Podobně o sobě píše, myslí a mluví většina lidí, kteří mají první zkušenost s nějakou formou osobnostního a sociálního rozvoje (dále jen OSR).

6

Loni v létě, s rodinou u moře, jsem přečetl drobnou zajímavou knihu Poselství šamanů (Lüpke, 2009), kde J. S. Eagl (šaman prastaré kultury Anasazi a Hisatsinom), který učí a přednáší na různých univerzitách zejména v Americe, píše o objevování sebe sama následující: „Jakmile se životu snažíš vnutit něco, k čemu jsi sám ještě nedospěl, rozplyne se jako pára. Chceš-li si ho vychutnat, musíš být trpělivý. I když ti bude připadat pořád stejný, postupně budeš odkrývat nové a nové vrstvy. Je to něco podobného jako vztah k  blízkému člověku: čím více o  něm víš, tím víc ho oceňuješ. A  jednoho dne zjistíš, že navzdory jeho chybám k  němu chováš láskyplnou ‚nejvyšší úctu‘. Dokonce v  těch chybách objevíš půvab... Když se ti ale v životě přestane dařit, kdo je tvůj největší nepřítel? Jsou to tvé okamžité životní podmínky, tedy právě ty nejtěžší okamžiky! Co máš v takové situaci dělat? Musíš se naučit je milovat. V tom spočívá celé tajemství. A právě to se momentálně učím.“

Ptáte se: O  čem je osobnostně sociální rozvoj? Podobnou otázku jsem dostal už mnohokrát. Obvykle směřovala k hledání významu toho, co vlastně s těmi lidmi dělám. Co je učím? Zrychlenou doplňující interpretací tázajících se zároveň bylo: „Takže ty si s nimi na vysoké škole hraješ, děláš nějaké techniky, povídáš si s nimi a tím je něco učíš a ve firmách ti za to platí?“ Odpověď zní: ANO. Jak? Tak o tom je tato kniha.

V roce 2006, kdy jsem dokončoval Ph.D., jsem měl možnost přečíst knihu Osobnostní a sociální výchova J. Valenty (2006), který napsal v rámci projektu „Dokážu to“ asi jednu z prvních souhrnných knih v České republice, věnující se osobnostní a sociální výchově (dále jen OSV) jako jednomu z tzv. průřezových témat zavedených v rámci RVP (rámcově vzdělávacích programů). Zde vymezil tři základní kompetence – osobnostní, sociální a morální rozvoj –, které jsou také pro mě ve vzdělávání stávajících i budoucích pedagogů jakousi základní triádou při vedení lidí v OSR. Valenta své zkušenosti následně znovu rozšířil a shrnul v knize Didaktika osobnostní a sociální výchovy (Valenta, 2013) a v mnoha dalších. V roce 2006 jsem pátým rokem učil na vysoké škole a věnoval se mimo jiné předmětu Osobnostní a sociální příprava (dále jen OSP).

Mou ambicí zde není suplovat a znovu přepisovat jinými slovy to, co už bylo k tématu OSV napsáno nejen již zmiňovaným autorem. V české kotlině v různých ohledech bylo

Brno, 2007 [cit. 2017-12-20]. Dostupné z WWW: <http://is.muni.cz/th/9726/pedf_d/>. Disertační

práce. Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta. Vedoucí práce Stanislav Střelec. 6

Ještě se k tomuto tématu vrátím v kap. 3.3 Zóna komfortu a v kap. 3.6. Střípky reflexe. ——— 12 ————————————————— o  tématu OSR napsáno a  realizováno mnohé

7

. Pokusím se zde popsat zejména per

spektivu mého odborného pohledu ve vzdělávání v této oblasti a nastínit pojetí tématu OSR, kterým již přes pětadvacet let (na vysoké škole v předmětu OSP od roku 2001) na různých úrovních (vzdělávání, poradenství, psychoterapie a  koučování) provádím účastníky kurzů, studenty, klienty. Samozřejmě se v tomto ohledu odkážu i na zajímavé publikace, které jsem měl možnost prostudovat na své cestě za poznáním v této oblasti a z nichž jsem čerpal. Shrnu tedy vše, co mě ovlivnilo, vedle vlastních nabytých zkušeností z absolvovaných kurzů, školení, projektů, literatury, při tvorbě koncepce předmětu OSP na katedře sociální pedagogiky při Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity (dále jen KSP PdF MU) a dalších předmětů při přípravě pedagogů, která souvisí s OSP.

Vymezování a rozvoji osobnostní a sociální kompetence pedagogů (primárně sociálních pedagogů) se ve své profesní kariéře věnuji průběžně více než patnáct let. Můj popis koncepce OSP najdete v jakési první ucelenější podobě v článku Profil osobnostní a sociální kompetence sociálního pedagoga pedagogických pracovníků (in Kolář, Lazarová, 2008). Od té doby a  doby předchozí se filozofie a  struktura předmětů, které se týkají OSR našich studentů, o krok posunula a věřím, že se tak bude dít i nadále, nejen v duchu úvodního Exupéryho poselství o umění malých kroků.

Nabídnu vám zde vhled, jak se tato cesta vyvíjela v rámci našeho oboru od roku 2001 a  kde jsme ve vzdělávání v  tomto ohledu nyní. Nastíním perspektivu pojetí edukace v oblasti OSR stávajících a budoucích pedagogů, nejen studentů oboru sociální pedagogika a volný čas. OSR považuji za důležitou a významnou oblast přípravy a vzdělávání všech pedagogů.

Představím vám zkušenostní pojetí několika pojmů a témat v dané oblasti, podpořené teoretickou analýzou z vybraných odborných publikací a několika střípky výzkumných či pozorovaných záznamů z  toho, jak předmět OSP již několik let budujeme v rámci oboru sociální pedagogika. Samotný předmět OSP 1, 2, 3 nelze oddělit v rámci přípravy studentů od návaznosti na další povinné či volitelné předměty a kurzy (zejm. z oblasti zážitkové pedagogiky), jimiž studenti našeho oboru procházejí. Je součástí celé koncepce vzdělávání v daném oboru a „ne/jisté“ vize toho, jak by se měl profilovat člověk, který se pohybuje v oblasti pomáhajících profesí.

8

Předměty a kurzy, které se týkají pedagogiky volného času a zážitkové pedagogiky, jsme již popisovali v publikaci Kuchařka pro lektory zážitkově orientovaných kurzů aneb 7

Z hlediska sepsaných metodik a z vlastní dobré zkušenosti s nimi bych zde doporučil např. Pro

jekt Odyssea, z. s. (http://www.odyssea.cz/metodiky-osv.php), který cíleně a dlouhodobě pracuje

v oblasti OSV přímo s pedagogy na ZŠ a SŠ, v této oblasti již bylo v rámci tohoto projektu mnohé

publikováno (zejm. na praktické a metodické úrovni). 8

Pomáhající profese – jedná se o povolání, jejichž cílem, smyslem a náplní je nějaká profesní pomoc,

podpora druhých lidí. Patří sem např. lékaři, psychologové, psychoterapeuti, zdravotní sestry,

sociální pracovníci, sociální pedagogové, speciální pedagogové, učitelé, poradenští pracovníci,

duchovní a další.

————————————————— 13 ———

Bylo, nebylo, a je...

(Ne)vaříme z vody (Soják a kol., 2014, 2015), do níž vám v rámci této monografie také doporučuji nahlédnout, neboť doplňuje některé myšlenky a koncepce zde uvedené jak v teoretické, tak i praktické rovině.

Mnoho věcí budu primárně popisovat ve vztahu k oboru sociální pedagogika, ale vzhledem k  tomu, že se nám pomalými krůčky začíná dařit tyto koncepce zařazovat (např. ve spolupráci s katedrou pedagogiky i do všeobecné profesní přípravy všech pedagogů na PdF MU

9

), můžete popisované jevy akcentovat i přímo pro oborové pedagogy.

Kromě toho se již dlouhodobě na katedře snažíme různými projekty, publikacemi, iniciativami a výzkumy zařadit sociálního pedagoga jako legitimního člena pedagogického sboru přímo do škol, kde vnímáme zejména v dnešní době jeho roli jako důležitou. 1.1 Cestou necestou k osobnostnímu

a sociálnímu růstu studentů

na katedře sociální pedagogiky

od roku 2001

Jsme nikoliv to, co si myslíme, že jsme, ani to, co chceme být,

ale to, co děláme a autenticky prožíváme, dělá z nás to, co jsme.

(V. Smékal, 2004, s. 33)

Sociální pedagog, podobně jako jiný pedagog, rozličným způsobem edukace a různým přístupem k  lidem provází své klienty, žáky aj. na jejich cestě rozvoje a  růstu

10

. Za

tím vším je i  možnost rozvíjet osobnostní a  sociální kompetenci (převážně v  rozvoji schopnosti a dovednosti sebereflexe), kterou studenti získávají v rámci studia převážně v předmětu, který jsme nazvali Osobnostní a sociální příprava (OSP). Tento předmět koresponduje v  obecné rovině přípravy odborníků v  oblasti pomáhajících profesí se sebezkušenostními výcviky v  různých psychoterapeutických směrech, s  interakčními sociálně-psychologickými výcviky (např. v  rámci studia psychologie), se sebezkuše- 9

Na základě nových akreditací bylo do všeobecného základu všech pedagogických oborů na PdF MU

zahrnut seminář OSP, dále mohou studenti pracovat na svém OSR (např. v předmětech SZ2BP_SZP1

Sebezkušenostní příprava na profesi 1; SZ2BP_SZP2 Sebezkušenostní příprava na profesi 2 atd.). 10

V jakémsi stručném přehledu pochopení různých rovin OSR zde odkazuji na článek OSR – o vý

znamu pojmu „optika pedagogického diskursu“ (Kolář, Nehyba, Lazarová, 2011). ——— 14 ————————————————— nostními krátkodobými či dlouhodobými kurzy a semináři v oblasti artefiletiky.

11

Jsme

rádi, že jsme mimo jiné byli inspirací pro zavádění tohoto či podobných předmětů do všeobecného základu vzdělávání pedagogů na PdF MU.

Dovolím si tvrdit, že díky rozvoji v oblasti OSR odcházejí naši studenti do vlastní praxe s  lepším vybavením a  poznáním

12

, jak vychovávat, vzdělávat a  naplňovat své

poslání. Vše se snažíme realizovat ve smyslu podpory jejich soft skills

13

v modu ope

randi

14

: „Těžko na cvičišti, lehko na bojišti!“ Bohužel efektivitu a hmatatelné výstupy

nemůžeme podpořit zatím žádnými obecně prokazatelnými výsledky z  výzkumných šetření, protože v osobnostním i profesním růstu hraje roli mnoho proměnných a zatím se nám nepodařilo připravit projekt, který by to nějak výzkumně sledoval, analyzoval a následně interpretoval. V blízké budoucnosti se chystáme na PdF v rámci GAČRu

15

na projekt v podobném duchu, jako nyní realizuje tým pod vedením prof. PhDr. Zbyňka Vybírala, Ph.D.

16

Drobné skeptické okénko I

Na osobnostní a sociální rozvoj pedagogů, možná i obecně v oblasti rozvoje soft skills,

je v  naší společnosti stále nazíráno s  určitým despektem a  z  hlediska druhořadého

významu ve vzdělávání a přípravě pedagogů a dalších odborníků v pomáhajících pro

11

„Artefiletika je reflektivní, tvořivé a zážitkové pojetí vzdělávání a výchovy, které vychází z vizuál

ní kultury nebo jiných expresivních kulturních projevů (výtvarných, dramatických, hudebních,

tanečních). Pojem ‚artefiletika‘ je odvozený z  latinského ars, artis = umění, a  řeckého slovního

kořene -fil-, který vyjadřuje vztah anebo příznivý postoj (např. ‚mít rád‘). V tomto případě se týká

tzv. filetického pojetí výchovy (Bresler, 1994; Slavík, 2001, s. 12), které je založeno na respektování

osobních zkušeností i potřeb žáků a směřuje k jejich intelektuálnímu a morálnímu rozvoji pro

střednictvím reflektivní komunikace.“ (Dostupné na WWW:<http://www.artefiletika.cz/modules/

articles/article.php?id=9>.) 12

Poznatky a  výstupy k  tomuto tvrzení můžete najít např. v  některých vybraných publikacích či

přímo studentských závěrečných pracích, které jsme v tomto ohledu v rámci studia publikovali

a prezentovali (Soják, Kristková, 2011; Soják, Navrátilová, 2011; Moncmannová, 2013). 13

Co vše si pod pojmem „soft skills“ = měkké dovednosti z hlediska OSR představit? Pokusím se je

zde nastínit v celkové šíři ve vztahu k OSP. V jakémsi krátkém přehledu můžeme říci, že se jedná

o schopnosti a dovednosti z oblastí jako emoční inteligence, interakce a komunikace, spolupráce

s druhými lidmi, řešení problémů a konfliktů, time management (smysl a filozofie života), kreativita,

řídící a vůdčí schopnosti směrem k druhým, směrem k sobě (sebeřízení), morální a hodnotový

systém, psychohygiena aj. 14

Myšleno ve smyslu způsobu provedení/realizace. 15

Grantová agentura České republiky (GA ČR) je organizační složkou státu, která jako jediná instituce

v naší zemi poskytuje z veřejných prostředků účelovou podporu na projekty základního výzkumu.

Blíže na https://gacr.cz/o-ga-cr/o-nas/. 16

Informace k projektu naleznete na https://www.muni.cz/vyzkum/projekty/13724.

————————————————— 15 ———

Bylo, nebylo, a

je...

fesí. V podobně skeptickém duchu na tento aspekt upozorňuje v úvodních kapitolách nedávno vydané publikace také M. Kolařík (2011). Publikace se věnuje interakčnímu sociálněpsychologickému výcviku v přípravě psychologů i pedagogů.

Sice jsem v oblasti OSR proškolil již mnoho pedagogů, ale osobně se domnívám, že

míra uvědomění si potřebnosti rozvoje v této oblasti z hlediska profesního uplatnění je stále nízká, a to nejen z hlediska zájmu, ale i pochopení, ačkoliv obligátní Sokratovská výzva „Poznej sám sebe, poznáš tím druhé!“ a Platonův popis poznání při vyvádění lidí z jeskyně stínů již dávno mluví o potřebě znalosti sebe samého v určité míře a potřebě sebereflexe. Platí to zejména v oblasti pomáhajících profesí, do které řadíme i pedagogy

17

.

Občas mám pesimisticky laděný pocit, že se pedagog ve své roli průvodce a zprostředkovatele vědění stále více blíží svému původnímu statusu v dobách řecko-římských – být otrokem svého pána (systému), bez možnosti vlastního poznání a rozvoje.

Ale třeba jsem jen zaujatý díky svým zkušenostem a získanému vzdělání i v jiných

oborech, například v oblasti psychoterapie a koučování, kde je sebepoznávání a OSR jistou normou kvality a samozřejmostí. Čas od času také zaslechnu, že i psychologická obec či samotní pedagogové vnímají pedagogy jako něco druhořadého ve smyslu a  potřebě rozvoje osobnosti a  vztahují jejich „průvodcovský“ význam pouze v  rovině edukativní, respektive jen v její části vzdělávací (učící), nikoliv rozvíjející a výchovné.

Mohu říci, že zabývat se sám sebou je energeticky i časově náročné a těžko měřitelné

v převodu jednotek na finančně ekonomickou rovinu užitku. Získané zkušenosti v oblasti práce se sebou samým si často uvědomujeme až v pozdějším věku, kdy hodnotíme to, jak jsme se svým životem vlastně naložili. (Ale mám za sebou teprve krizi čtyřicátníka.) Proč se tedy zabývat sám sebou dříve a v reálné přítomnosti? Je to podobné jako s prevencí (třeba závislostí), zejména tou primární. Sekundární a  terciální prevence přece

17

Podle Úlehly (2005) existují následující podoby profesionálního způsobu pomoci klientovi:

ƒ Doprovázení. Začíná v momentě, kdy klient přichází pro pomoc v souvislosti s nesnází, kterou

nelze změnit. Neočekává tedy změnu, ale touží mít po boku někoho, kdo mu obtížnou situaci

pomůže zvládnout.

ƒ Vzdělávání. Klient přichází k odborníkovi, protože zjistil, že má mezery ve svých znalostech,

zkušenostech, vědomostech, které si výslovně žádá zaplnit informacemi, vysvětlením, pouče

ním. Pracovník mu má být v tomto nápomocen, ale nejprve se přesvědčí, že je to opravdu to,

co si klient přeje.

ƒ Poradenství. Klient usiluje o rozvinutí vlastních možností, aby mohl překonat překážky, které

pociťuje a které mu znemožňují dosáhnout cílů. Žádá po odborníkovi, aby mu prostřednictvím

nabídky rad, návodů, nápadů či námětů pomohl odstranit to, čemu nerozumí a co mu brání

v rozšíření jeho možností.

ƒ Terapie. O spolupráci formou terapie lze mluvit v případě, kdy si klient přeje zbavit se svého

trápení, zmenšit svou bolest a zároveň se však domnívá, že by to bylo možné. Úkolem pracov

níka je společně s klientem vytvářet nejvhodnější způsoby, postupy a cesty, jak potíže vyjasnit,

najít řešení problémů, přičemž pracovník staví na klientových schopnostech.

+


——— 16 —————————————————

jen více řeší i důsledky konání společnosti a nás samotných. Ale když jsme zdraví, proč vlastně navštěvovat lékaře? Aby nám řekl, že jsme zdraví? Proč se ptát sám sebe: Kdo jsem a kam směřuji, když jsem vlastně v pohodě a nic mi nechybí?

Těžko říci jeden důvod, ale faktorů je mnoho. Primárně bych začal od odklonění se

vnímání prevence ve vztahu k důsledkům, které nám v životě zabraňují či pomáhají žít spokojený život. Hodnota lidského života není měřitelná jen hodnotou ve smyslu ceniny, ekonomického důsledku, konkurenceschopnosti, názorového výkladu správnosti naší znalosti či dovednosti bez chyb. Jedním ze základních atributů vlastního života dle koncepce OSR je schopnost a míra sebereflexe

18

.

Obr. 1 Zkušenost získáme sebe/reflexí (zdroj: http://www.jrmora.com/blog/2008/07/02/ aparcando-el-blog/)

Tu se snažím v oblasti OSR naplňovat u našich studentů již od počátku jejich studia

právě proto, že se jedná o  celoživotní/dlouhodobý proces. Čím dříve ve svém životě začneme, tím více se toho o sobě můžeme dozvědět a nebudeme jen pasivními konzumenty ve světě, ve kterém jsme se nějak vyskytli.

Proto věřím, že zastavením se účastníků u „společného ohně“ a u „plamene své hořící

svíce“, jak tomu v  OSP metaforicky říkáme, nabízíme účastníkům v  těchto setkáních minimálně právě to zastavení se a hledání vlastního modu vivendi

19

.

18

„Mostem, jímž se osobnost sjednocuje s organismem, jsou temperament, vitalita a vlohy. Mostem,

jímž se osobnost spojuje se světem druhých lidí, společnosti a kultury, jsou charakter a schopnosti.

Mostem, jímž se osobnost spojuje s  ideálním já a  s  duchovní vrstvou osobnosti, je sebereflexe,

k níž jedinec dospívá cílevědomým autoregulačním úsilím.“ (Smékal, 2004, s. 19)

19

Způsobu života, životního stylu ve vztahu k sobě, druhým, profesi.

————————————————— 17 ———

Bylo, nebylo, a je...

1.1.1 Kompetence jako řemeslo a umění

Zkušenost není to, co člověk potká, ale co člověk udělá s tím, co ho potkalo.

(A. Huxley)

Obr. 2 Ruce – technika z autorského kurzu Znáš svou tvář (2004), součást projektu Obyčejní lidé (Zdroj: archiv autora) Než přejdeme k popisu OSR, považuji za vhodné se zde zastavit u vymezení slova „kompetence“. V praktické rovině se z hlediska zkušenostního modelu budu kompetencím věnovat ještě v  následující kapitole 2, v  metaforické podobě tří symbolů provázející OSR – strom, vzducholoď a mozaika, které daly název této knize. Zde jen krátce ve stávajícím teoretickém vymezení tohoto pojmu.

V dnešní době tří mainstreamových generací X, Y a Z

20

a nově nastupující generace

alfa nabývám pocitu a považuji za důležité upozornit na to, že to vypadá, jako by se mnoho stávajících studentů (budoucích pedagogů) domnívalo, že kompetenci k něčemu lze získat jednoduše, pouze nějakým klikem

21

nebo jen v instantní podobě z něja

kého návodu, příručky, metodiky, učebnice či jedné reflektované zkušenosti, získané 20

Asi zásadní (ale zjednodušený) rozdíl mezi generacemi X, Y a Z je, že jedinci generace X pamatují

život před vzestupem využívání masových technologií, zatímco následující generace se narodila

až po něm. Tato generace se také narodila do éry postmodernismu a globalizace. 21

Na tento fenomén upozorňuje např. L. Kopecký (2013). ——— 18 ————————————————— na základě jednoho prožitku

22

. Možná to zní vůči této generaci současných studentů

vysoké školy příliš tvrdě a černobíle, ale chci jen upozornit na to, že u kompetence jde a  půjde o  kombinaci mnoha faktorů v  průběhu celého profesního a  osobního života, i když žijeme v tzv. zrychlené době. Prostě tak, jak je kompetence vlastně definována, například v rámci RVP

23

. Na druhou stranu je to pro mě generace, které neschází sebe

vědomí, má ráda výzvy a  nebojí se překonávat překážky. Provází ji optimismus a  je zaměřena na výsledky.

V této knize budu psát více o pocitu a zkušenosti z vedení zejména stávajících generací Y a Z, studentů narozených po sametové revoluci, které v různých formách provázím. Aniž bych chtěl v tomto duchu nějak moralizovat a generalizovat, co je správné a co špatné, mám někdy pocit, že většina mých studentů tak uvažuje. Jednoduše někde na něco rychle klikneme pomocí nějakého ovladače anebo z hlediska intuitivního přístupu, na jehož základě jsou konstruovány moderní dotykové technologie, budou nebo nebudou svět a život fungovat, a to včetně naší kompetence. Důkazem toho, že život nefunguje 50/50, jsou výzkumně studované fenomény jako například „syndrom FOMO“ nebo „fenomén failing boys“,

24

tedy narůstající počet dětí a  dospívajících, kteří se neumějí vyrovnávat

se stresem a zátěžovými situacemi, s případnými následnými suicidiálními tendencemi.

Samotná rozvíjená kompetence (neboli způsobilost) v  rámci systému vzdělávání a získaná životní či profesní praxe v jakémkoliv tématu (oboru aj.) nám primárně umožňují náhled a následně možnost rozvinutí naší vstupní preference

25

se něčemu v životě

profesně či jinak věnovat. Je však velmi důležité na této naší kompetenci dále pracovat a rozvíjet ji prakticky celoživotně. A to stojí energii a čas. Cesta za tímto poznáním nebude a nemůže fungovat jen v podobě kliknutí a pasivního přijmu z nějakého obecně platného instantního návodu bez vlastní investice času a energie.

Musím však konstatovat, že se to stále častěji neshoduje s pochopením některých mých současných studentů. Mám pocit, že po získání či „nakopírování“ několika dat 22

Na toto již upozorňujeme s kolegy (Soják, 2014) prostřednictvím slov jiných autorů (např. Hanuš,

Chytilová, 2009; Srb, Švec, 2007). 23

„Kompetence jsou definovány jako kombinace znalostí, dovedností a postojů odpovídajících urči

tému kontextu. Klíčovými kompetencemi jsou ty, jež všichni potřebují ke svému osobnímu napl

nění a rozvoji, aktivnímu občanství, sociálnímu začlenění a pro pracovní život. Referenční rámec

zahrnuje osm klíčových kompetencí, blíže jsou dostupné na <http://www.rvp.cz/clanek/490/1140>.

Podrobněji viz Rámcový vzdělávací program pro základní školy. [online]. 2006 [cit. 2008-02-18].

Dostupné z WWW: <http://www.scio.cz/skoly/rvp/odstavec.asp?odstavecID=1000>. 24

Novodobé syndromy generace Y a Z: syndrom FOMO – fear of missing out (strach ze zmeškání),

zajímavé odkazy na toto téma je možné nalézt na stránkách organizace Nevypusť Duši; failing boys

(fenomén neúspěšných/selhávajících chlapců) – v tomto ohledu bych velmi doporučil knihu Zim

bardo, P. G.; Coulombe, N. D. Odpojený muž. Jak technologie připravuje muže o mužství a co s tím.

Praha: Grada, 2017. 25

Preferenci ve smyslu předpokladu, zvýhodnění, výsady, přednostního práva.



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz – online prodej | ABZ Knihy, a.s.