načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Osmnáct století Izraele -- Od zániku Chrámu do počátků sionismu - Michael Krupp

Osmnáct století Izraele -- Od zániku Chrámu do počátků sionismu

Elektronická kniha: Osmnáct století Izraele -- Od zániku Chrámu do počátků sionismu
Autor:

Osmnáct století Izraele je stručným přehledem historie Země izraelské a především jejích židovských obyvatel od přelomové katastrofy zničení druhého Chrámu přes pohnuté dějiny ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  99
+
-
3,3
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma tištěná forma

hodnoceni - 69.2%hodnoceni - 69.2%hodnoceni - 69.2%hodnoceni - 69.2%hodnoceni - 69.2% 80%   celkové hodnocení
2 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » P3K
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF, EPUB, MOBI, PDF
Upozornění: většina e-knih je zabezpečena proti tisku
Médium: e-book
Počet stran: 141
Rozměr: 21 cm
Úprava: ilustrace , mapy
Vydání: 1. vyd.
Název originálu: Geschichte der Juden im Land Israel
Spolupracovali: z německého originálu ... přeložila Ruth J. Weiniger
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-871-8605-3
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Publikace shrnuje složité dějiny Židů v dlouhém období mezi povstáním proti Římanům (66-73) a vznikem sionismu v 19. století, popisuje mnoho století trvající židovský zápas o setrvání ve své zemi. - Zničení Chrámu a ztráta Jeruzaléma jako zásadní zlom v židovské historii. Úsilí o zachování židovství bez Chrámu a centrální moci. Vznik Mišny, Talmudu a další rabínské literatury. Pohnuté dějiny Židů v období bez vlastního státu a politické samostatnosti (Židé pod muslimskou nadvládou, křížové výpravy, nadvláda Mamlúků a Turků, 19. století jako počátek cesty k nezávislému Izraeli). Stručný přehled židovských dějin od zničení jeruzalémského Chrámu Římany (70 n. l.) po zrod sionistického hnutí v druhé půli 19. století.

Popis nakladatele

Osmnáct století Izraele je stručným přehledem historie Země izraelské a především jejích židovských obyvatel od přelomové katastrofy zničení druhého Chrámu přes pohnuté dějiny pronásledování, nadějí a úspěchů až po zrození sionistického hnutí v 19. století. Michael Krupp v této knize vyvrací široce přijímanou představu, že dějiny Židů v Izraeli končí porážkou židovského povstání proti Římu a znovu začínají až s počátky sionismu a vznikem moderního Státu Izrael. Líčí nelehké osudy židovské menšiny, která vytrvala v Zemi zaslíbené pod cizí nadvládou celých osmnáct století. (od zániku Chrámu do počátků sionismu)

Předmětná hesla
* 1.-19. stol. * 7.-19. stol.
Dějiny Židů -- Palestina -- 1.-19. stol.
Judaismus -- Palestina -- 1.-19. stol.
Sionismus -- Palestina -- 19. stol.
Náboženské konflikty -- Palestina -- 1.-19. stol.
Judaismus a politika -- Palestina -- 1.-19. stol.
Judaismus a společnost -- Palestina -- 1.-19. stol.
Židé a křesťané -- Palestina -- 1.-19. stol.
Židé a muslimové -- Palestina -- 7.-19. stol.
Palestina -- Dějiny -- 1.-19. stol.
Palestina -- Náboženské poměry -- 1.-19. stol.
Palestina -- Politika a vláda -- 1.-19. stol.
Zařazeno v kategoriích
Michael Krupp - další tituly autora:
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Osmnáct

století

Izraele

Od zániku Chrámu

do pocátku sionismu

MICHAEL

KRUPP

Historik a protestantský teolog

Michael Krupp (nar. 1938) je

emeritním docentem rabínské

literatury a raného křesťanství

na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě.

Po studiu teologie se věnoval

judaistice a islamistice. Od roku

1970 působí v Jeruzalémě jako

zmocněnec pro mezináboženský

dialog. Vydává periodika Religionen

in Israel a Interfaith Encounter in the

Land of the Bible. Je autorem desítek

naučněopulárních i odborných

knih (v češtině vyšla jeho publikace

Sionismus a Stát Izrael).

Osmnáct století Izraele je stručným přehledem historie Země

izraelské a především jejích židovských obyvatel od přelomové

katastrofy zničení druhého Chrámu přes pohnuté dějinypro

následování, nadějí a úspěchů až po zrození sionistického hnutí

v 19. století.

Michael Krupp v této knize vyvrací široce přijímanou představu,

že dějiny Židů v Izraeli končí porážkou židovského povstání

proti Římu a znovu začínají až s počátky sionismu a vznikem

moderního Státu Izrael. Líčí nelehké osudy židovské menšiny,

která vytrvala v Zemi zaslíbené pod cizí nadvládou celýchosm

náct století.

Společnost křesťanů a Židů byla

založena v roce 1991. Jejím posláním

je prohlubovat a posilovatžidovsko

-křesťanský dialog a přispívat

ke kultuře vztahů a vzájemnému

porozumění. Společnost vydává

periodikum Revue SKŽ.

Produkce Nakladatelství P3K

se zaměřuje na humanitní obory

a publikace pro školství. Základní

edice zahrnují judaika, knihy

o historii 20. století, odborné

anaučněopulární geografické

publikace.

• Judaika

• Historie

• Geografie

• Odborné publikace

• Učebnice

Aktuální informace o produkci

Nakladatelství P3K najdete na stránce

http://www.p3k.cz

email: info@p3k.cz

MICHAEL KRUPP

Osmnáct století Izraele



Nakladatelství P3K

Společnost křesťanů a Židů

Praha 2010

Osmnáct století

Izraele

MICHAEL KRUPP

Od zániku Chrámu do pocˇátku ̊ sionismu


© Michael Krupp, 2010

© Nakladatelství P3K, 2010, 2011

© Společnost křesťanů a Židů, 2010

Translation © Ruth J. Weiniger, 2010

ISBN 978-80-87186-05-3 (tištěná kniha)

ISBN 978-80-87186-08-4 (e-kniha pdf)

Knížka byla vydána s laskavou podporou Daniela J. Kratkeho.

S ohledem na původní text i přání autora jsou přepisy, odkazy a citace

převzaty z Českého ekumenického překladu Bible.

Ilustrace:

str. 2 – Židovští zajatci a poklady z Chrámu – detail z Titova vítězného oblouku v Římě

str. 6 – Menora – sedmiramenný svícen – kresba na motivy z Titova vítězného oblouku

str. 9 – Jeruzalém – idealizovaná představa starověkého města – dřevoryt z 15. století

str. 10 – Zničení druhého Chrámu – malba z 19. století (Francesco Hayez)

str. 127 – Jeruzalém – panorama města – dřevoryt

str. 128 – Židé u Zdi nářků (Západní zdi) – poslední čtvrtina 19. století

Obsah

Předmluva / 7

ÚVOD Tisíc let Izraele v zemi Kenaan / 11

ZA VLÁDY ŘÍMANŮ A BYZANTINCŮ

Judea před zničením Chrámu / 15

Velké povstání proti Římu / 21

Katastrofa zničení Chrámu v názorech rabínů / 28

Období mezi povstáními / 31

Povstání Bar Kochby / 35

Uzavření Mišny a konec římské nadvlády / 41

Křesťanská nadvláda do zrušení židovského patriarchátu / 45

Talmud a další rabínská literatura / 49

Konec křesťanské nadvlády a dobytí země Peršany / 52

ARABOVÉ, KŘIŽÁCI A MAMLÚCI

Pod muslimskou nadvládou / 57

Židovské sebepojetí pod arabskou nadvládou / 62

Úpadek židovstva během křížových výprav / 71

Mamlúcká nadvláda / 80

OSMANSKÁ NADVLÁDA

Poměry v Jeruzalémě a malých obcích / 89

Zlatý věk Safedu – centra židovského světa / 94

Úpadek a mesiášské zmatky – 17. století / 102

Přetrvání a obnova – 18. století / 109

Na cestě k židovskému státu – 19. století / 116

EPILOG Od sionistické vášně k židovskému státu / 125

Doslov / 129

Chronologický přehled / 131

Seznam citované literatury / 134

Rejstřík / 135

7

Předmluva

Ceněné dílo Martina Notha, Dějiny Izraele, z něhož se učili všichni

němečtí teologové, a které je známo daleko za hranicemi Německa,

končí zánikem Chrámu a následujícím Velkým povstáním Židů

proti římské nadvládě:

Pravděpodobně nyní zaměnila provincie své dosavadní jméno Judea

za nové jméno Palestina, které měla nadále nést a které pocházelo ze

staršího označení přímoří jako „Země Filištínů“. Neboť jméno pro

vincie nemělo v budoucnu vzbuzovat ani náznakem dojem, že ještě

existuje nějaká „země Židů“. Tak se potomci starého Izraele stali ve

své někdejší zemi cizinci, jako jimi byli v diaspoře. Jejich svaté město

pro ně bylo uzavřeno. Tak skončila hrůzná dohra dějin Izraele. (Noth,

s. 406)

Velký německý starozákoník zde podlehl křesťanské xní ideji,

že zavržení Krista znamenalo konec židovských dějin. Zničením

Chrámu a povstáním Bar Kochby však neskončily dějiny Izraele

jako takového, ani dějiny Izraele v jeho vlastní zemi. Ještě po staletí

v ní Židé tvořili většinu obyvatelstva. Židovská většina zmizela, až

když v byzantské době zvítězilo křesťanství a stalo se státnímná

boženstvím, když zesílilo pronásledování a vyhánění Židů a jejich

násilné obracení na křesťanskou víru se stalo normou. Země však

přesto zůstala ústředním bodem Židů celého světa. Židé ze své

země nikdy nebyli vyhnáni docela, a to ani za nejhlubšího úpadku,

v době křížových výprav. V odlehlých oblastech některýchgalilej

ských vesnic se vyskytovali Židé, kteří Zemi Izrael nikdy neopustili,

kteří nikdy neodešli do exilu.

8

Tato kniha popisuje zápas Židů za setrvání ve své zemi.Zdůraz

ňuje, kolik obětí jim stálo za to, zůstat v zemi otců a matek, a zvláště

pak v Jeruzalémě. Země Izrael nikdy nepřestala být pro Židy

zvláštní, vlastní zemí. Tato touha se udržela po všechny generace

a každá generace byla připravena na sebe vzít velké oběti, aby ve

své zemi zachovala alespoň zbytek lidu.

Vedle pojmu Země Izrael se v knize používá i běžné jménoPa

lestina. Země Izrael je židovský název označující území, na němžži

dovský lid žil v době svého největšího rozmachu. V přísném slova

smyslu je Země Izrael náboženskoprávní pojem a popisuje oblast,

v níž se musí dodržovat biblická ustanovení o zemi jako milosrdné

léto, desátek z plodů a dávky pro chudé. Pojem Palestina, Země

Filištínů je, jak si výše citovaný starozákoník správně povšimnul,

římská nadávka. Pro označení země se tyto názvy užívaly v době

anglického mandátu, kdy země na o ciálních dokumentech nesla

zdvojené jméno Palestina, Země Izrael. Toto území nemělo od pádu

židovské samostatnosti v římské době do začátku anglickéhoman

dátu politickou samostatnost, s výjimkou stoletého trváníkřižác

kého Království Jeruzalémského. Vždy bylo součástí většího celku

a navíc bylo rozděleno na několik různých oblastí, podřízených

různým správním centrům. Užití pojmu Palestina je tedy většinou

anachronismem a ústupkem běžným jazykovým zvyklostem.Jest

liže používám pojem Země Izrael, pak proto, abych zdůraznil, že

pro Židy tato země nikdy neztratila svou jednotu a svůjnábožen

ský i existenční význam.

Na závěr chci poděkovat všem, kteří mi pomáhali při psaní této

knihy, jmenovitě své ženě Danièle a paní Astrid Fiehland van der

Vegt za kritické čtení rukopisu.

Michael Krupp

11

Úvod

Tisíc let Izraele v zemi Kenaan

Země, kterou přicházíš obsadit, není totiž jako země egyptská, z níž jste

vyšli, kterou jsi oséval semenem a zavlažoval šlapáním čerpadla jakozeli

nářskou zahradu. Země, do níž táhnete, a kterou máte obsadit, je země hor

a plání. Pije vodu z nebeského deště. Je to země, o níž Hospodin, tvůj Bůh,

pečuje. Oči Hospodina, tvého Boha, jsou na ni neustále upřeny, od začátku

roku až do konce. (Dt 11:10–12)

Nepoddajná země hor a údolí, ve které, když nezapršelo, lidé

umírali nebo museli hledat svou záchranu v cizině, připadalapoušt

ním nomádům jako předstupeň ráje. V dešti, padajícím z nebe

a oplodňujícím zemi, poznávali lásku Boha otců, který jim tuto

zemi přislíbil. Bylo třeba mnoha let, než se izraelské kmeny mohly

prosadit vůči dobře opevněným městským státům původníchke

naanských obyvatel. Králi Davidovi se v tomto prostoru podařilo

nakonec vybudovat celou říši. Za jeho nástupce, krále Šalomouna,

mohla tato zem prosazovat svou moc vedle tradičních velmocí

starověkého světa, Egypta a Mezopotámie. Šalomounova vláda se

dokonce rozšířila na mnoho sousedních národů.

Avšak tato jednota a velikost netrvala dlouho. Bible jako příčinu

ztráty samostatnosti uvádí hříchy krále a jeho lidu, kteří stále znovu

odpadali od jediného Boha Izraele. Izraelská velmoc se tak rozpadla

na říši severní a jižní. Severní říše po dvou set letech padla a deset

kmenů odtáhlo do exilu, z něhož se už nikdy nevrátilo. Od té doby

se mluví o „deseti ztracených kmenech“, které se jako duchové

zjevují v celých dějinách Izraele. Od Boha však odpadnul i jih,da

vidovské království, které se modlilo k „bůžkům z kamene a dřeva,

kteří nemohou pomoci“. Tak po čtyři sta letech ztratil samostatnost

12

Jeruzalém i Chrám a Židé byli odvedeni do vyhnanství. Teprve po

sedmdesáti letech a po mnoha obětech a bojích vznikl pod perskou

nadvládou státeček Judea se skromným Chrámem. Tento stát byl

neustále napadán sousedy.

Když se zem dostala pod nadvládu Alexandra Velikého a připoz

dějších bojích diadochů byla rozdělena mezi Egypt a Sýrii, ocitla

se jako většina zemí a národů této oblasti v nebezpečí, že zanikne

v tavícím kotli řecké kultury. Za to, že se tak ve druhém století př.

n. l. nestalo, je třeba děkovat rozhodnému jednání malé skupiny

v rámci národa, která byla odhodlána spíše zemřít, nežli se vzdát

víry otců v jediného Boha, který stvořil svět a vyvolil Izrael.

Makabejcům se podařilo posílit v zemi židovský prvek, přičemž

ohrožené Židy z okrajových oblastí přesunuli do židovského jádra

země, a vystrnadili odtud řecký vliv, ačkoli v jádru země zůstala

i řecká města. Kmeny příbuzné Židům byly násilně obráceny.Ve

doucí moc v zemi převzal nábožensky vedený Jeruzalém.

Kvůli vnitřním židovským rozepřím se Judea v prvním století

př. n. l. dostala pod pravomoc rozpínající se římské říše. Poslední

Hasmonejec, který se odvážil vzdorovat nové moci, MatitjášAnti

gonos, podlehl po tříletém obléhání Jeruzaléma římskému vazalu

Herodovi, potomku jednoho z kmenů, které Hasmonejci násilně

obrátili k židovství.

Heroda, jehož křesťanské dějepisectví nazývá Herodes Veliký,

Židé nikdy nevnímali jako jednoho z nich, ačkoli se o zušlechtění

země zasloužil jako málokdo jiný. O jeho bohatém a okázalém

stavebním stylu dodnes svědčí několik monumentálních staveb.

Nejskvělejším dílem byl jeruzalémský Chrám, který nechal zcela

přebudovat. Ohromné opěrné zdi umělého kopce, který je dodnes

základem muslimského Chrámového okrsku, ohromují i dnes

stavitele z celého světa. Západní zeď Chrámového okrsku, kterou

křesťané nazývají Zeď nářků, platí za nejsvětější místo judaismu.

Herodes vládl v letech 37–4 př. n. l. Jeho synové převzali poHe

rodově smrti moc jako místodržící. Královský titul ztratili. Jelikož

nebyli o nic méně krutí nežli jejich otec, převzali Římané v několika

etapách moc sami a zřídili římskou provincii Judea. Vládci se stali

13

římští aristokraté, takzvaní prokurátoři, kteří však nedisponovali

vlastními vojenskými oddíly a v případě potřeby museli do země

povolávat cizí vojska ze Sýrie.

I tito římští místodržící vládli nad zemí krutě a Židé jimi jako

cizími vládci opovrhovali a nenáviděli je. Abychom byli k oběma

stranám spravedliví, musíme však říci, že místodržící byli dost

chytří na to, aby lid příliš nedráždili. Na jejich mincích se například

neobjevovaly žádné pohanské symboly ani pohoršlivé portréty,na

příklad císaře, jako v celé zbylé říši, ale neškodná vyobrazení, která

neurážela židovské náboženské city, někdy se dokonce objevovaly

vysloveně židovské symboly jako palma, symbol úrodné Země

izraelské, palmové ratolesti nošené při svátku Sukot, nebo klasy,

židovský symbol úrodnosti země. Jedinou výjimkou jsou mince

Piláta Pontského, které pravděpodobně nesly vyobrazení symbolů

římského majestátu a obětního náčiní.

Pilát Pontský, který zemi vládl deset let a byl sesazen současně

s veleknězem Kaifášem, byl nepochybně nejkrutějšímmístodrží

cím prvního období římské nadvlády. Proto po něm Římanédosa

dili židovského krále Agrippu, který byl mezi lidmi velmi oblíben.

Jako potomek Heroda a Hasmonejky Mariamné byl spíšepotom

kem Hasmonejců. Po jeho smrti však Římané převzali opět vládu,

ovšem strašnější než v prvním období, jelikož noví prokurátoři

nebyli Římané, ale Řekové, kteří oproti Židům silně zvýhodňovali

pohanské obyvatelstvo země, s nímž byli duchovně spřízněni. Ale

i vztahy v samotném Římě byly pro Židy těžší. Nárok římského

císaře na božské pocty byl pro židovské obyvatelstvo nepřijatelný. Země Izrael v polovině 1. století n. l.



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist