načítání...
menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Ošetřovatelství v geriatrii -- Hodnoticí nástroje – Andrea Pokorná; kolektiv

Ošetřovatelství v geriatrii -- Hodnoticí nástroje

Elektronická kniha: Ošetřovatelství v geriatrii
Autor: Andrea Pokorná; kolektiv
Podnázev: Hodnoticí nástroje

Publikace pro všeobecné sestry shrnuje základní informace o komplexním hodnocení geriatrického pacienta s ohledem na nejčastější potíže a geriatrické syndromy. ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  254
+
-
8,5
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma tištěná forma

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Grada
Dostupné formáty
ke stažení:
EPUB, MOBI, PDF
Zabezpečení proti tisku a kopírování: ano
Médium: e-book
Rok vydání: 2013
Počet stran: 193
Rozměr: 24 cm
Úprava: ii stran obrazové přílohy: ilustrace (některé barevné), formuláře
Vydání: 1. vyd.
Skupina třídění: Patologie. Klinická medicína
Učební osnovy. Vyučovací předměty. Učebnice
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
Nakladatelské údaje: Praha, Grada, 2013
ISBN: 978-80-247-4316-5
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Publikace pro všeobecné sestry shrnuje základní informace o komplexním hodnocení geriatrického pacienta s ohledem na nejčastější potíže a geriatrické syndromy.

Popis nakladatele

Nástroje hodnocení kognice, interakce, sebepéče, výživy, bolesti, soběstačnosti a podpora smysluplnosti jsou hlavními tématy publikace, která se věnuje problematice péče v geriatrii z hlediska posuzování stavu geriatrických pacientů a klientů v nemocnicích a v zařízeních sociální péče (např. v domovech důchodců). Přehled jednotlivých hodnoticích technik v geriatrii u nás ještě nebyl takto komplexně publikován. Bude sloužit nejen studentům ošetřovatelství, ale také sestrám a pracovníkům v zařízení sociální péče k posouzení stavu svých klientů. Kniha obsahuje široký výčet hodnoticích škál a nástrojů. (hodnotící nástroje)

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Andrea Pokorná; kolektiv - další tituly autora:
Kompendium hojení ran pro sestry Kompendium hojení ran pro sestry
Perioperační ošetřovatelská péče Perioperační ošetřovatelská péče
Ošetřovatelství v geriatrii -- Hodnoticí nástroje Ošetřovatelství v geriatrii
 (e-book)
Kompendium hojení ran pro sestry Kompendium hojení ran pro sestry
Management nežádoucích událostí ve zdravotnictví -- metodika prevence, identifikace a analýza Management nežádoucích událostí ve zdravotnictví
 (e-book)
Management nežádoucích událostí ve zdravotnictví -- metodika prevence, identifikace a analýza Management nežádoucích událostí ve zdravotnictví
 
K elektronické knize "Ošetřovatelství v geriatrii -- Hodnoticí nástroje" doporučujeme také:
 (e-book)
Klinická propedeutika v urgentní medicíně Klinická propedeutika v urgentní medicíně
 (e-book)
Kvalita života seniorů v kontextu ošetřovatelství Kvalita života seniorů v kontextu ošetřovatelství
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Andrea Pokorná a kolektiv

Ošetřovatelství

v geriatrii

Hodnoticí nástroje

Grada Publishing, a.s., U Průhonu 22, 170 00 Praha 7,

tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400

e-mail: obchod@grada.cz, www.grada.cz

Ošetřovatelství v geriatrii

Andrea Pokorná a kolektiv

9 788024 743165

ISBN 978-80-247-4316-5

Komunikace se seniory

Andrea Pokorná

ISBN 978-80-247-3271-8

Hodnoticí nástroje



GRADA Publishing

Andrea Pokorná, Alena Komínková,

Michaela Schneiderová, Hana Pinkavová

Ošetřovatelství

v geriatrii

Hodnoticí nástroje


OŠETŘOVATELSTVÍ V GERIATRII / HODNOTICÍ NÁSTROJE Hlavní autorka a editorka: PhDr. Andrea Pokorná, Ph.D. Spoluautorky: Mgr. Alena Komínková – spoluautorka kapitoly Hodnocení mobility, pohybu a sebepéče a kapitoly Hodnocení bolesti; grafické zpracování schémat PhDr. Michaela Schneiderová – spoluautorka kapitoly Hodnocení bolesti Mgr. Hana Pinkavová – spoluautorka kapitoly Hodnocení bolesti Pracoviště všech autorek: Masarykova univerzita, Lékařská fakulta, katedra ošetřovatelství, Brno Recenze: MUDr. Blanka Vepřeková, Ph.D., Mgr. Marie Součková Publikace vznikla za podpory projektu Podpora sociokulturní a odborné kompetence profesionálních pečovatelů (NLZP) o seniory ve zdravotní i sociální péči (MUNI/A/0812/2011). Vydání odborné knihy schválila Vědecká redakce nakladatelství Grada Publishing, a.s. TIRÁŽ TIŠTĚNÉ PUBLIKACE: © Grada Publishing, a.s., 2013 Cover Photo © fotobanka allphoto, 2013 Autorky kreseb a schémat Mgr. Alena Komínková, PhDr. Andrea Pokorná, Ph.D. Vydala Grada Publishing, a.s. U Průhonu 22, Praha 7 jako svou 5302. publikaci Odpovědná redaktorka Mgr. Ivana Podmolíková Sazba a zlom Karel Mikula Počet stran 200 + 2 strany barevné přílohy 1. vydání, Praha 2013 Vytiskly Tiskárny Havlíčkův Brod, a. s. Názvy produktů, firem apod. použité v knize mohou být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků, což není zvláštním způsobem vyznačeno. Postupy a příklady v této knize, rovněž tak informace o lécích, jejich formách, dávkování a aplikaci jsou sestaveny s nejlepším vědomím autorů. Z jejich praktického uplatnění ale nevyplývají pro autory ani pro nakladatelství žádné právní důsledky. ISBN 978 -80 -247- 4316 -5 TIRÁŽ ELEKTRONICKÉ PUBLIKACE: ISBN 978-80-247-8769-5 ve formátu PDF ISBN 978-80-247-8770-1 ve formátu EPUB

Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy

Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být reproduko

vána a šířena v papírové, elektronické či jiné podobě bez předchozího písemného souhlasu na

kladatele. Neoprávněné užití této knihy bude trestně stíháno. Obsah Úvod 7 1 Hodnocení celkového zdravotního stavu seniorů 8

1.1 Obecné benefity využívání hodnoticích nástrojů . . . . . . . . . . . . . . . . 8 2 Hodnocení kognitivních funkcí seniorů 17

2.1 Kritéria hodnocení aktuálního stavu kognitivních schopností . . . . . . . . 18

2.2 Stavy, při nichž je kognice porušena . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 19

2.3 Cíle a okolnosti hodnocení kognitivních funkcí . . . . . . . . . . . . . . . . 24

2.4 Screeningové nástroje pro hodnocení kognitivních funkcí . . . . . . . . . . 28

2.5 Hodnocení nemocného s projevy deliria . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 38 3 Hodnocení nutričního stavu seniorů 53

3.1 Screeningové nástroje pro hodnocení nutričního stavu seniorů . . . . . . . 57

3.2 Cíle a zásady sledování nutričního stavu u seniorů . . . . . . . . . . . . . . 64

3.3 Postupy hodnocení hydratace u seniorů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 70 4 Hodnocení mobility, pohybu a sebepéče 80

4.1 Vymezení základních pojmů souvisejících se soběstačností

a sebepéčí seniorů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 80

4.2 Hodnocení soběstačnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 86 5 Hodnocení bolesti 101

5.1 Reakce na bolest . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 106

5.2 Diagnostika bolesti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 109

5.3 Shrnutí – obecná doporučení pro management bolesti u seniorů . . . . . 122 6 Využívání objektivizujícího hodnocení seniorů v klinické praxi 127 Slovníček pojmů 132 Souhrn 138 Summary 139 Přílohy 140

Screeningové testy pro hodnocení kognitivních funkcí . . . . . . . . . . . . . . 14 0

Screeningové testy pro hodnocení nutrice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 159

Screeningové testy pro hodnocení soběstačnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16 4

Screeningové testy a škály pro hodnocení bolesti . . . . . . . . . . . . . . . . . . 177 Rejstřík 192

Úvod

Úvod Obsah publikace je zaměřen na orientaci, a zejména podporu všeobecných sester, ale i dalších kompetentních nelékařských zdravotnických pracovníků pracujících se seniory v oblasti objektivizujícího hodnocení geriatrických pacientů. Slouží nejen k pochopení specifických potřeb osob vyššího věku, ale také k tomu, aby zdravotníci mohli využívat nejvyšší standardy praxe a postupy založené na důkazech (evidence based practice) v oblasti péče o seniory. S rostoucí autonomií a profesionálními i sociokulturními kompetencemi sester by mělo docházet k nárůstu efektivity plánování péče a podpory samostatnosti při posuzovaní nejen geriatrického pacienta. Všeobecná sestra i ostatní nelékařští zdravotničtí pracovníci (NLZP) si v rámci legislativně vymezených kompetencí musí být vědomi své nezastupitelné role v péči o seniory. Jednou z nejvýznamnějších je právě pozice důležitého zdroje informací o nemocném, který je ověřován každodenním kontaktem se zdravotníkem. Jako nezastupitelný zdroj pak slouží všeobecné sestry i ostatní NLZP coby spojovací prvek a pramen kontinuálně doplňovaných informací o aktuálním stavu každého seniora, kterému je poskytována péče. V publikaci jsou shrnuty základní informace o komplexním hodnocení geriatrického pacienta s ohledem na nejčastější potíže a geriatrické syndromy. První kapitoly jsou věnovány hodnocení kognitivních funkcí seniorů, jejichž poruchy vedou k ovlivnění v dalších oblastech života pacienta vyššího věku. Navazující kapitoly informují o možnostech posouzení stavu výživy, schopnosti sebepéče, omezení mobility a hodnocení bolesti u seniorů. Záměrně byly voleny nejčastější problémy, s nimiž se profesionální pečující setkávají v procesu ošetřovatelské péče. Pozornost je věnována nejen vlastním screeningovým nástrojům, ale také základním požadavkům na účelné a objektivizující hodnocení pacienta vyššího věku s minimalizací rizika subjektivizace (ovlivnění osobním názorem a cítěním). Specifické přístupy v hodnocení jsou popsány s jasným záměrem zjednodušení a rychlé orientace v množství dostupných hodnoticích nástrojů a pro možnost volby nejvhodnějšího prostředku k hodnocení na daném pracovišti v klinické praxi. Zdůrazněny jsou možné limity jednotlivých screeningových nástrojů a rizika jejich nesprávného využití či nevhodné interpretace výsledků hodnocení. V  neposlední řadě je u většiny nástrojů popsána kompetence k  administraci testu a jeho vyhodnocení v rámci multidisciplinárního týmu. Věříme, že publikace napomůže k vyšší popularizaci objektivizujícího hodnocení nejen seniorské populace, ale bude motivovat čtenáře také k vyhledávání dalších možností k objektivizaci aktuálního stavu nemocných různých věkových kategorií. Pouze správně provedené zhodnocení aktuálního stavu nemocného a jeho schopností či omezení může být základem vhodně a účelně plánovaného rozsahu péče a dopomoci.

Přejeme vám, aby kniha přinesla nové poznatky a informace a přispěla k následnému využití v klinické praxi nejen pro zajištění kvalitnější péče, ale také za účelem zlepšení profesních kompetencí a profesionální satisfakce – tedy uspokojení z práce.

S úctou autorky

Publikace vznikla za podpory projektu Podpora sociokulturní a odborné kompetence profesionálních pečovatelů (NLZP) o seniory ve zdravotní i sociální péči (M U N I /A /0 812/2 011). 8

Ošetovatelství v geriatrii – hodnoticí nástroje

1 Hodnocení celkového zdravotního stavu seniorů Normální stárnutí s sebou přináší nevyhnutelné a nezvratné změny. Tyto involuční změny jsou částečně zodpovědné za zvýšené riziko vzniku zdravotních problémů v rámci starší populace.

Stárnutí jedince je charakterizováno progresivním poklesem homeostatických rezerv všech orgánových systémů (Weber, 2005; Weber et al., 2011). Pokles je často popisován jako „homeostenóza“, je prokazatelný již ve 3. decenniu a dále postupně progreduje, ačkoli míra a stupeň poklesu je značně variabilní (individuální). Ve skutečnosti absence chorob a pokles homeostatických rezerv nevedou ke vzniku žádných symptomů a způsobují pouze restrikci několika aktivit denního života s ohledem na věk. Přísně individualizované posuzování schopností seniorů je tak základem pro další plánování péče a možnost podpory seniora. Velké geriatrické syndromy byly původně označovány jako syndrom „5 I“ a představují je: imobilita (dekubitus atp.), instabilita (závrať, poruchy stoje a chůze, pády), inkontinence, intelektové poruchy (delirium, demence a deprese), iatrogenie v podobě nebezpečné polyfarmakoterapie či neadekvátní úrovně péče apod. (Hazzard, 2007; Kalvach, Zadák, 2008). Mezi dominující problémy ve starší populaci dospělých obecně patří: poruchy spánku, problémy s jídlem, vlastním příjmem potravy anebo krmením, inkontinence, zmatenost, pády a specifická poškození a poruchy kůže. Geriatrické syndromy představují skupiny příznaků nebo problémů, které jsou logicky provázané, souvisí se stářím, mají multifaktoriální etiologii a chronický průběh, špatně se léčí. Často se jedná o začarovaný kruh. Vedou k poklesu nezávislosti člověka (Weber et al., 2011). Znalost těchto běžně se vyskytujících poruch pomáhá všeobecným sestrám zabránit zbytečné sorrorigenezi a podporovat optimální funkce u stárnoucího jedince. Reálné zhodnocení schopností, anebo naopak omezení seniora umožňuje profesionálním pečovatelům nastavení přiměřeného rozsahu péče a stanovení ošetřovatelského plánu jako „motivačního programu“ k podpoře zachovaných funkcí, udržení funkční zdatnosti a v případě potřeby odpovídající míry dopomoci a podpory. Zjištění podmínek pro nutnost dalšího posouzení umožňuje sestrám plánovat a následně provádět preventivní a terapeutické intervence. 1.1 Obecné benefity využívání hodnoticích nástrojů Hodnoticí nástroje zjednodušují práci zdravotnických pracovníků (včetně nelékařských) díky umožnění objektivizace posouzení jedince, které je prováděno v klinické praxi, komunitní péči i v institucionalizované péči. V tuzemských podmínkách se zvyšuje frekvence využívání objektivizujících nástrojů (testů), ale stále ještě nejsou zcela běžnou součástí péče na každém pracovišti. Soubor využívaných hodnoticích nástrojů pro objektivizující posouzení nemocných je stále ještě v kompetenci managementu jednotlivých zdravotnických zařízení, což značně ztěžuje následný přenos informací např. při překladu nemocného. Také je velmi stěžejní odborná erudice manažerů a cíle daného zdravotnického zařízení či zařízení sociální péče.

Konkrétní přínos hodnoticích nástrojů byl již zmíněn v souvislosti se zvýšením kvality ošetřovatelského diagnostického procesu. Díky jejich využití by měla být zajištěna vyšší efektivita ošetřovatelské péče. Neopomenutelnou výhodou je však také

9

Hodnocení celkového zdravotního stavu senior

možnost srovnání dat a jejich přenosu v rámci multidisciplinárního týmu (jednotlivých poskytovatelů péče), ale i v interdisciplinárním týmu a v rámci různých zdravotnických a zdravotně sociálních zařízení (minimalizace rizika subjektivizace při dodržení instrukcí pro administraci). Jednotlivé nástroje jsou připraveny tak, aby umožnily sběr relativně velkého množství dat v kratším časovém intervalu (jsou zaměřeny na nejvýznamnější a rizikové oblasti). Zajistí tak přehledné informace o aktuálním stavu posuzované osoby a v případě skórovaných nástrojů umožní sledovat vývoj nemocného v čase a efektivitu použitých léčebných strategií. Další významnou výhodou testování je prevence zvýšené zátěže nemocného opakovaným a duplicitním vyšetřováním (informace jsou již k dispozici a nutnost rescreeningu vychází z požadavků navazujícího posouzení). Účelné hodnoticí nástroje jsou také přístupné (user friendly), lehce vykonatelné, s instrukcemi pro jejich provedení. Jejich používání je přínosem v přímé ošetřovatelské péči (Fulmer, Wallace, 2012). Hodnoticí nástroje, které již byly a dále budou zmíněny, umožňují posoudit indikátory k hodnocení poskytované péče a specifické testy napomáhají určit konkrétní deficity, a nejen deficitní oblast.

Geriatrický pacient je specifický tím, že jeho etiopatogenetická diagnóza, stanovená klasickými biomedicínskými metodami, nevypovídá o tom, kolik potřebuje péče, jak se stává závislým na okolí, ani o tom, jak a kde bude moci prožívat další život. Zjednodušeně lze říci, že geriatrický pacient je specifický tím, že jeho příznaky jsou nespecifické.

Obecně má geriatrický pacient snížené funkční rezervy a horší adaptabilitu (Gross et al., 1996; Inouye et al., 2008) a v této souvislosti hovoříme o geriatrických syndromech. Pojetí geriatrických syndromů (dále jen GS) se liší od běžného chápání pojmu „syndrom“ v klinické medicíně, kde většinou znamená množinu příznaků způsobených jednou společnou příčinou. U GS mají naopak typické, časté a významné příznaky (symptomy) a jejich soubory obvykle mnohočetné a různě kombinované příčiny (Kalvach, Holmerová, 2008). Mimo výše jmenované geriatrické syndromy (v rámci „5 I“) bývají v současné době označovány stále častěji následující: ■ Syndrom hypomobility, dekondice a sarkopenie ■ Syndrom anorexie a malnutrice ■ Syndrom duálního kombinovaného senzorického deficitu (zrak a sluch) ■ Syndrom dehydratace s následným projevem akutního renálního selhání (ARI) ■ Syndrom z poruchy termoregulace ■ Syndrom týrání, zanedbávání a zneužívání („elder abuse syndrom“, „neglect syn

d rom“) ■ Syndrom geriatrické maladaptace na změnu prostředí ■ Syndrom terminální geriatrické deteriorace (FTT – „failure to thrive“) (Hazzard,

2007; Kalvach, Zadák, 2008; Weber et al., 2011)

K souhrnnému hodnocení nemocného v geriatrii je používáno komplexní geriatrické hodnocení – CGA (Comprehensive Geriatric Assessment), které je zaměřeno na stanovení zdravotních, funkčních a psychosociálních schopností a problémů křehkých seniorů s cílem vypracovat plán pro léčení a dlouhodobé sledování (Kalvach, Zadák, 2004). CGA respektuje zejména prokázanou skutečnost, že zdravotní obtíže se prolínají s problémy psychosociálními. V rámci tohoto posuzování hodnotíme: ■ Osobnost seniora (životní situaci, jeho priority, subjektivní kvalitu života) ■ Tělesné zdraví (nemoc a funkční závažnost chorob) ■ Funkční výkonnost (stabilita chůze, soběstačnost, výživa)

10

Ošetovatelství v geriatrii – hodnoticí nástroje

■ Duševní zdraví (kognitivní a fatické poruchy, delirantní stavy, afektivní poruchy)

■ Sociální souvislosti (sociální role, vztahy a potřeby)

Ve š k e r é hodnocení soběstačnosti musí být vztaženo ke konkrétnímu sociálnímu

prostředí posuzovaného jedince (Kalvach, 2005). S ohledem na komplexní hodnoce

ní seniora je nutno akceptovat funkční úroveň a zdatnost seniorů, abychom následně

mohli určit míru nutné dopomoci a rozsahu péče (kategorizace seniorů dle funkční

zdatnosti viz tab. 1). Dělení prezentované v  tabulce dobře vystihuje celé spektrum

senio rské populace, včetně heterogenity problémů a potřeb (Šnejdrlová, Kalvach, 2008).

Tab. 1 Funkční klasifikace seniorů

Kategorizace

seniorů

Charakteristika funkční zdatnosti

elitní senioři ■ do vysokého věku si zachovávají toleranci k extrémním výkonům zdatní (fit) senioři

■ nezvládají extrémní zátěže, ale vykazují velmi dobrou tělesnou a dušev

ní kondici

■ z hlediska sportovního se pravidelně věnují sportovním pohybovým

aktivitám

■ mají lepší výkonnost než o několik desetiletí mladší inaktivní jedinci,

kteří žijí sedavým způsobem života

■ nemají limitace pro pohybové zátěže ani cestování; stejně jako elitní se

nioři zvládají tzv. náročné (advanced) aktivity denního života (AADL –

advanced activity of daily living)

nezávislí (independent) senioři

■ nemají za standardních podmínek problémy se soběstačností

■ zvládají instrumentální aktivity denního života (IADL – instrumental

activity of daily living), ale nemají „natrénované“ funkční rezervy

■ obvykle žijí sedavým způsobem života

■ mají omezený rozsah kloubních pohybů i nižší svalovou sílu

■ špatně zvládají neobvyklé zátěže, včetně operací a rekonvalescencí křehcí (frail) senioři

■ existují u nich problémy s IADL

■ balancují na hranici soběstačnosti

■ obvykle vyhledávají chráněné prostředí, např. domy s pečovatelskou službou

■ potřebují alespoň v některých činnostech pravidelnou pomoc rodiny

nebo pečovatelské služby

závislí (dependent) senioři

■ lidé se závažnou disabilitou, se závažným funkčním deficitem

■ z pohybových aktivit obvykle zvládají pouze pomalé vycházky

■ mnohdy neopouštějí svůj byt

■ v ústavní péči často omezeni na pohyb v křesle či na chůzi s dopomocí

■ z mentálních poruch jde např. o středně těžké demence

■ nemocní potřebují trvalou péči rodiny nebo profesionálních služeb zcela závislí (total dependent) senioři

■ obvykle upoutaní na lůžko nebo s těžkým mentálním deficitem

■ většinou nezvládají ani základní sebeobsluhu

■ vyžadují plné bazální ošetřování

■ u většiny je rozvinut imobilizační syndrom

■ jde o pacienty především „ošetřovatelské“

■ jsou často klienty dlouhodobé ústavní péče Upraveno dle: Spirdusová, in Kalvach, Zadák, Jirák, 2004

1

11

Hodnocení celkového zdravotního stavu senior

Hodnocení CGA probíhají ve třech stupních (empirický, orientační, podrobná úro

veň hodnocení s využitím speciálních vyšetření).

První je úroveň empirická. Jedná se o expertní odhad daného parametru (disabili

ty, výživy, duševního stavu) na základě klinického vyšetření (anamnézy, fyzikálního

v yšetření).

Druhá, orientační úroveň využívá screeningové testování. To je sice relativně ne

náročné na čas a vybavení, ale zatížené nižší senzitivitou a specifitou než vyšetření

na třetí úrovni. Vyšetření v rámci druhé úrovně může zajistit, a v klinické praxi také

zajišťuje, kompetentní pověřený nelékařský personál, který následně většinou ponechá

interpretaci a vyvození závěrů lékaři. V rámci této úrovně je třeba dodržet doporuče

ní pro administraci orientačních testů za účelem snížení rizika subjektivizace názory

vyšetřující osoby, které by ovlivnily celkové hodnocení a následné využití nástrojů

a prostředků v rámci třetí úrovně.

Třetí úroveň je podrobná a využívá speciálního vybavení (tab. 2) (Šnejdrlová, Kal

vach, 2008).

Tab. 2 Úrovně hodnocení CGA (Comprehensive Geriatric Assessment – komplexní ge

riatrické hodnocení)

Sledovaný parametr Úroveň empirická Úroveň orientační Úroveň podrobná

kognitivní funkce

anamnestický

rozhovor

Folsteinův test –

MMSE apod.

psychiatrické

vyšetření, CT, MRI

nutriční stav

fyzikální vyšetření

BMI (Body Mass

Index)

Mini Nutritional

Assessment (MNA)

antropometrická

měření (využití

kaliperu),

laboratorní testy

tělesná zdatnost

anamnéza, srovnání

s vrstevníky

orientační test

v terénu

(chůze na čas)

bicykloergomet

rie, test v běhátku

disabilita,

soběstačnost

anamnéza, fyzikální

vyšetření

dotazníkové

formuláře

k hodnocení denních

aktivit (např.

test Barthelové)

speciální testování

doma, v laboratoři

na umělé dráze

Pro vstupní a orientační zhodnocení celkového stavu seniora v ošetřovatelské

péči a identifikaci oblasti s případnou poruchou se jako vhodný jeví formulář SPICES

(autorky Fulmerové, tab. 3). Jedná se o účinný a efektivní nástroj pro získání informa

cí potřebných k prevenci poruch zdraví a změn ve starší populaci dospělých pacien

tů. SPICES (česky koření) je akronym vycházející z anglického originálu počátečních

písmen pro společné syndromy starších osob vyžadujících ošetřovatelské intervence:

■ S – Sleep Disorders – poruchy spánku.

■ P – Problems with Eating or Feeding – problémy s příjmem potravy anebo kr

mením.

■ I – Incontinence – problémy s kontinencí.

■ C – Confusion – známky zmatenosti a poruchy kognitivních funkcí. 12

Ošetovatelství v geriatrii – hodnoticí nástroje

■ E – Evidence of Falls – důkazy o pádech. ■ S – Skin Breakdown – poškození kůže.

S  ohledem na skutečnost, že sledovány jsou běžné projevy (důkazy – evidence)

involuce, lze hodnoticí nástroj využít jak u zdravých osob vyššího věku, tak u osob s chronickým onemocněním. Hodnoticí nástroj byl již v klinické praxi používán pro posouzení starší dospělé populace v nemocničním prostředí k prevenci a odhalování nejběžnějších komplikací (Fulmer, 2001; Lopez et al., 2002; Pfaff, 2002; Turner et al., 2001). V této souvislosti je třeba zdůraznit nutnost komplexního pohledu na geriatrického pacienta, s přihlédnutím k subjektivnímu hodnocení pacienta stejně jako k fyzikálnímu vyšetření a v případě pochybností i k výkonovým testům, které jsou v kompetenci lékaře. Důležité je také mít stále na paměti, že funkční omezení a z něho vyplývající stupeň závislosti na pomoci druhých pociťují senioři často podstatně hůře než vlastní onemocnění, které funkční omezení (disabilitu) způsobilo. Tab. 3 SPICES formulář

Jméno nemocného Datum

SPICES

DŮKAZ

ANO NE

S sleep disorders – poruchy spánku

P

problems with eating or feeding – problémy

s příjmem potravy, krmením

I incontinence – inkontinence

C confusion – zmatenost, porucha kognice

E evidence of fall – důkaz o pádu

S skin breakdown – poškození kůže

Upraveno dle: Fulmer, 1991, 2001

Z praktického hlediska je nezbytné zmínit zaměření hodnocení na aktuální pro

blémy a projevy (důkazy) poruchy a omezení ve sledované oblasti. Jedná se o druhou úroveň v rámci CGA hodnocení. V následujícím textu bude u každé sledované oblasti dle SPICES uveden výčet nejčastěji uváděných problémů a potíží seniorů, na něž je vhodné se v klinické praxi zaměřit. S – sleep disorders – poruchy spánku Při hodnocení této oblasti je nezbytné se zaměřit na anamnestické údaje o běžném spánkovém režimu seniora, nutnosti využívání nefarmakologických i farmakologických postupů k podpoře spánku (rituály, denní režim, hypnotika), projevech insomnie apod. V případě, že je zjištěna odchylka od běžné normy dle názoru seniora a nutnost ošetřovatelské intervence, je vhodné zařadit další hodnocení, např. Epworth Sleepi

13

Hodnocení celkového zdravotního stavu senior

ness Scale – epwortská škála ospalosti (ESS)

1

, v níž senioři určují, s jakou pravděpo

dobností by měli chuť si zdřímnout, nebo usnout ve vyjmenovaných situacích. Musí být také schopni odlišit aktuální situaci od pocitu únavy. Využívají škálu od nuly po tři – 0 = nikdy si nemám chuť zdřímnout, 1 = nepatrná šance dřímání, 2 = střední pravděpodobnost dřímání, 3 = vysoká pravděpodobnost dřímání. Další možností doplňujícího hodnocení je The Pittsburgh Sleep Quality Index – pittsburský index kvality spánku (PSQI)

2

, který je ale složitější na administraci a měl by být posuzován

osobou se zkušenostmi s nemocnými s poruchami spánku. Samozřejmě je třeba informovat o přítomnosti poruchy spánku anebo nutnosti určitých opatření další členy zdravotnického týmu, a zejména ošetřujícího lékaře.

3

P – problems with eating or feeding – problémy s příjmem potravy, krmením Zde se zaměřujeme na deklarované potíže seniora s příjmem potravy, s čímž souvisí také např. poruchy hybnosti, ale zejména poruchy polykání, žvýkání, přítomnost umělého chrupu – zubních náhrad, celkové potíže s orálním zdravím.

4

V této souvis

losti je vhodné zhodnotit také dietní zvyklosti nemocných a případné odmítání určitého druhu potravin. Při zjištění problémů je opět nutno využít dalších hodnoticích formulářů a nástrojů (např. Mini Nutritional Assessment – MNA), které bývají standardní součástí vstupního posouzení nemocného. I – incontinence – inkontinence Problematika vylučování je stále ještě tabuizována, nemocní nemají tendenci se svěřovat s problémy s močením a vylučováním stolice a tím bývá ovlivněna úroveň získaných informací v  rámci verbálního vyjádření nemocného. Proto je třeba doplnit zjišťování informací také pozorováním (všímáme si přítomnosti absorpční pomůcky, zápachu moči, potřísnění oděvu apod.). V případě dalšího hodnocení využíváme např. mikční deníky, speciální formuláře pro hodnocení nemocných s inkontinencí.

5

Další

hodnocení výskytu inkontinence u seniorů lze provést pomocí nástroje s akronymem DIAPPERS – delirium (akutní změna duševního stavu), infekce (infekce močových cest, akutní systémová infekce), atrofie (atrofická uretritida, atrofická vulvitida), psychiatrická onemocnění (psychózy, deprese), pharmacotherapy/farmakoterapie (léky s možným vlivem na kontinenci), excesivní ztráty tekutin (léčba otoků, endokrinologická onemocnění), redukovaná mobilita, stolice (inkontinence, obstipace) (Krhut, Ma i ner, 20 02). C – confusion – zmatenost, porucha kognice V rámci vstupního hodnocení pomocí SPICES se zaměřujeme pouze na schopnost orientace v čase, místě a osobě. Další hodnocení kognitivních funkcí musí být prováděno standardně u seniorů při přijetí k hospitalizaci a v určených intervalech (např. pomocí 1 Dostupná např. na http://www.stanford.edu/~dement/epworth.html 2 Dostupný z: http://www.sleep.pitt.edu/content.asp? id=1484&subid=2316 3 S ohledem na autorská práva uvádíme pouze odkazy zdrojových dokumentů v původním znění. 4 Lze využít škálu orálního zdraví – The Kayser-Jones Brief Oral Health Status Examination/BOHSE/.

Dostupný např. z: http://www.annalsoflongtermcare.com/pdfs/altc1008TryThis_NoCrops.pdf 5 Urinary Distress Inventory-6 (UDI-6). Dostupný např. z: http://godot.urol.uic.edu/drupal619/?

q=node/314. The Incontinence Impact Questionnaire-7 (IIQ-7). Dostupný např. z: http://

www.gericareonline.net/tools/eng/urinary/attachments/UI_Tool_2_IIQ7_SF.pdf

1

14

Ošetovatelství v geriatrii – hodnoticí nástroje

MMSE, MINI COG testem, MoCA testem apod.). Při podezření na delirantní stav je

využívána škála CAM (Confusion Assessment Method), která je modifikovaná také

pro jednotky intenzivní péče. Této problematice se podrobně věnuje zvláštní kapitola.

V orientačním hodnocení se v rámci pozorování zaměřujeme také na celkový vzhled

posuzované osoby, upravenost, přiměřenost oděvu a jeho využití (zapnuté knoflíky)

atd. Zjištěné údaje pak srovnáváme také s dosavadním místem pobytu seniora a do

posud poskytovanou mírou dopomoci a podpory (celkový vzhled seniora, který žije

v zařízení sociální péče, je většinou irelevantní ve vztahu k úrovni sebepéče a uprave

nosti, protože existuje předpoklad, že je péče zajišťována druhou osobou).

E – evidence of fall – důkaz o pádu

Posuzování rizika pádu či pádů v anamnéze zahajujeme běžným rozhovorem s nemoc

ným. Následně pátráme po známkách zranění (podlitiny apod.). Nezbytnou součástí

je také orientační hodnocení mobility nemocného a informace o využívání kompen

začních pomůcek k lokomoci (hole, berle, chodítko aj.).

6

S – skin breakdown – poškození kůže

Ve stáří dochází k fyziologickým involučním změnám kůže (snížená elasticita kůže,

nižší vlhkost kůže, snížená bakteriální odolnost apod.), jejichž následkem je vyšší ri

ziko vzniku traumat kožního krytu a porušení kožní integrity (pergamenová kůže,

vyšší sklon ke vzniku dekubitů). V  rozhovoru s  nemocným se proto zaměřujeme

na informace o běžné péči o kůži, nutnosti využívat speciální prostředky k péči o kůži,

o vzniku traumat bez zvýšené zátěže apod. Pro navazující a rozšiřující hodnocení lze

opět využít speciální škály např. pro hodnocení rizika vzniku dekubitů (škálu dle Bra

denové, Nortonové, Waterloo apod.). Pro vyšší přehlednost doplňujeme schéma CGA

s využitím SPICES (obr. 1).

6 Pro následné hodnocení rizika pádů lze využít škálu Falls Efficacy Scale – International (ve schéma

tu zkratka FES) a Morse Fall Scale – škálu rizika pádů dle Morseové (ve schématu MFS).

Obr. 1 Schéma komplexního geriatrického hodnocení s využitím SPICES

CGA – Comprehensive Geriatric Assessment

Komplexní geriatrické zhodnocení

anamnéza

fyzikální vyšetření

laboratorní vyšetření

zobrazovací metody

ORIENTAČNÍ ÚROVEŇ

HODNOCENÍ

EMPIRICKÁ ÚROVEŇ

HODNOCENÍ

Sleep Disorders

ESS

PSQI

S

Confusion

MMSE

MOCA

MINI COG

CAM

CAM ICU

C

Problems with

eating or feeding

BOHSE

MNA

P

Evidence of falls

FES

MFS

E

Incontinence

UDI-6

DIAPPERS

I

Skin breakdown

BRADEN

NORTON

WATERLOO

S

PODROBNÁ ÚROVEŇ

HODNOCENÍ

15

Hodnocení celkového zdravotního stavu senior

Závěr – hodnocení celkového zdravotního stavu seniorů Celkové posouzení aktuálního stavu seniora a sledování změn nejen v oblasti funkční úrovně v časové ose je v geriatrii uskutečňováno pomocí komplexního geriatrického hodnocení (CGA – Comprehensive Geriatric Assessment). V ošetřovatelské péči lze s úspěchem v rámci hodnocení využít orientačního hodnocení dle Fulmerové. Zkratka SPICES je snadno zapamatovatelná a může být použita k připomenutí nejběžnějších společných problémů starší populace ve všech zdravotnických zařízeních i v komunitní péči. Jedná se o jednoduchý systém pro označování problémů v oblastech, které potřebují další posouzení, a poskytuje základ pro standardizaci kvality péče u sledovaných parametrů v seniorské populaci. Lze jej tedy považovat pouze za systém varování, který odkazuje na nejčastěji se vyskytující zdravotní problémy starších dospělých. Prostřednictvím tohoto úvodního posouzení je iniciováno základní zhodnocení a na jeho podkladě je nezbytné zahájit komplexní a podrobné hodnocení v detekované problematické oblasti pomocí speciálně zaměřených screeningových nástrojů. SPICES by tedy neměl být používán jako náhrada za kompletní ošetřovatelské hodnocení a následné CGA, ale jen jako vstupní informace pro odhalení nutnosti provést další posuzování a volit další hodnoticí nástroje (viz navazující kapitoly zaměřené na podrobnější posuzování jednotlivých oblastí).

Literatura

■ FULMER, T. The Geriatric Nurse Specialist Role: A New Model. Nursing Manage

ment, 1991, 22 (3): 91–93. ISSN 1365-2834.

■ FULMER, T. The geriatric resource nurse: A model of caring for older patients.

American Journal of Nursing, 2001, 102 (2): 62. ISSN 1538-7488.

■ FULMER, T., WALLACE, M. Fulmer SPICES: An Overall Assessment Tool for

Older Adults. In Try This: Best Practices in Nursing Care to Older Adults [online].

2012, 1 [cit. 2012–09–01]. Dostupné z: http://consultgerirn.org/uploads/File/tryt-

his/try_this_1.pdf.

■ GROSS, R., BENTUR, N., EINAYANY, A., et al. The validity of self-reports on chro

nic disease: characteristics of underreporters and implications for the planning of

services. Public Health Review, 1996, 24: 167–182. ISSN 0301-0422.

■ HAZZARD, W. R. Scientific progress in geriatric syndromes: earning an „A“ on the

2007 report card on academic geriatrics. Journal of the American Geriatric Society,

2007, 55 (5): 794–796. ISSN 1532-5415.

■ INOUYE, S. K., STUDENSKI, S., TINETTI, M. E., KUCHEL, G. A. Geriatric

syndromes: clinical, research, and policy implications of a core geriatric concept.

Journal of the American Geriatric Society, 2007, 55 (5): 780–791. ISSN 0002-8614.

■ KAGAN, S. H. Geriatric syndromes in practice: Delirium is not the only thing.

Geriatric Nursing, 2010, 31 (4): 299–304. ISSN 0197-4572.

■ KALVACH, Z., ZADÁK, Z., JIRÁK, R., ZAVÁZALOVÁ, H., HOLMEROVÁ, I.,

WEBER, P., a kol. Geriatrické syndromy a geriatrický pacient. Praha: Grada Pub

lishing, 2008. 336 s. ISBN 978-80-247-2490-4.

■ KALVACH, Z., ZADÁK, Z., JIRÁK, R., et al. Geriatrie a gerontologie. Praha: Grada

Publishing, 2004. 864 s. ISBN 80-247-0548-6.

■ KALVACH, Z. Geriatrický pacient a praktický lékař. Geriatrie [online]. Pra ha:

Edukafarm, prosinec 2005. [cit. 2012-01-11]. Dostupné z: <http://www.edukafarm.

cz/clanek.php? id=549 16

Ošetovatelství v geriatrii – hodnoticí nástroje

■ KRHUT, J., MAINER, K. Inkontinence ve stáří – zvláštnosti diagnostiky, léčby.

Urologie pro praxi [online]. 2002, 4 (2): 56–61 [cit. 2012-10-10]. ISSN 1803-5299.

Dostupné z: <http://www.urologiepropraxi.cz/pdfs/uro/2002/02/04.pdf> ■ LOPEZ, M., DELMORE, B., AKE, J., KIM, Y., GOLDEN, P., BIER, J., FULMER, T.

Implementing a Geriatric Resource Nurse Model. Journal of Nursing Administra

tion, 2002, 32 (11): 577–585. ISSN 0002-0443. ■ NICHE. Nurses Improving Care for Healthsystem Elders. Program at the Hartford

Institute for Geriatric Nursing [online]. Dostupné z: http://www.nicheprogram.

o r g /. [cit. 2012-05-09]. ■ PFAFF, J. The Geriatric Resource Nurse Model: A culture change. Geriatric Nur

sing, 2002, 23 (3): 140–144. ISSN 0197-4572. ■ ŠNEJDRLOVÁ, M., KALVACH, Z. Funkční stav v pokročilém věku a genetická dis

pozice k dlouhověkosti. Medicína pro praxi, 2008, 5 (4): 157–159. ISSN 1214-8687. ■ TURNER, J. T., LEE, V., FLETCHER, K., HUDSON, K., BARTON, D. Measuring

quality of care with an inpatient elderly population: The geriatric resource nurse

model. Journal of Gerontological Nursing, 2001, 27 (3): 8–18. ISSN 0098-9134. ■ WEBER, P. Geriatrie jako interdisciplinární vědní obor na prahu 21. století. Vnitřní

lékařství, 2005, 51: 198–205. ISSN 0042-773-X. ■ WEBER, P., AMBROŠOVÁ, P., WEBEROVÁ, D., BIELÁKOVÁ, K. Geriatrické syn

dromy a syndrom frailty – zlatý grál geriatrické medicíny. Vnitřní lékařství, 2011,

57 (11): 18. ISSN 0042-773-X.

17

2Hodnocení kognitivních funkcí senior

2 Hodnocení kognitivních funkcí seniorů

Fundamentálním prvkem efektivního hodnocení seniora je posouzení úrovně kogni

tivních funkcí. Věk není choroba, ale rizikový faktor vzniku řady poruch, včetně těch,

které souvisejí s úbytkem kognitivních funkcí. S věkem se snižuje plasticita myšlení

a většinou se zpomaluje výbavnost ze zásobní paměti. K tomu pomalu dochází již

od 3.–4. životního decennia, později se stále častěji objevují i poruchy konsolidace pa

měti. Snižuje se psychomotorické tempo, tím rychlost zpracování informací, dochází

k dalším variabilním změnám. Na tomto místě je nutno zdůraznit, že změny jsou velmi

individuální a nesouvisí pouze s vlastním kalendářním věkem. Změny kognitivních

funkcí významně determinují další důležité oblasti života seniora (schopnost sebepé

če, sebeobslužné činnosti, běžné denní aktivity včetně příjmu potravy, které následně

ovlivňují celkový stav seniora a kvalitu jeho života). Změna kognice u seniora však také

znamená ovlivnění kvality života pečujících (laiků i profesionálů) a determinuje poža

davky na rozsah péče (jejich znalosti a dovednosti v péči o osoby se změnou kognice,

odpovídající míru a potřebu rozsahu dopomoci apod.). Citlivým indikátorem změn

v kognici seniorů je jejich úroveň soběstačnosti, která je kromě jiných faktorů výrazně

ovlivněna funkční kapacitou v oblasti kognitivních funkcí potřebných na plánování, ří

zení a samotnou realizaci aktivit denního života (Kalvach, 2004). Jednou z nejvýznam

nějších poruch kognice u seniorů je demence, která je nazývána nemocí více osob a je jí

věnována mnohem větší pozornost než před pár lety. V čele je nemoc jako taková, její

etiologie, diagnostika, možnosti terapie a ošetřovatelská péče. Patrný je závažný trend:

narůstá skupina nemocných, kteří se nacházejí ve středním a těžkém stadiu demen

ce. Současným úkolem v péči o seniorskou populaci je tedy především včasný záchyt

nemoci v nejranějších stadiích (Yevchak et al., 2008). Správně zhodnocený aktuální

kognitivní stav seniora tak umožňuje plánování přiměřeného rozsahu poskytované

péče druhou osobou (měl by být prevencí nadhodnocení, či naopak podcenění potře

by dopomoci). Posouzení funkčního stavu a soběstačnosti v každodenních činnostech

je důležité při diferenciaci péče o pacienta a odhadnutí, jakou zátěž ponese pečovatel.

Snížení a ztráta soběstačnosti, jak již bylo zmíněno, velmi negativně ovlivňují kvalitu

života pacientů. Nerozpoznané poškození a změny kognice jsou také spojeny s vyšší

morbiditou a mortalitou (Inouye et al., 2001). Hodnocení úrovně kognice je jednoznač

ně základem pro včasnou detekci a prvotní léčbu zjištěné změny/poruchy (Shekelle et

al., 2001). Měření úrovně a kvality kognitivních funkcí je důležité pro sestru, rodinu

a pečovatele, aby věděli, jaké schopnosti jsou u pacientů zachovány, kde bude třeba

péči poskytnout a jak je schopen senior komunikovat a chápat (Braes et al., 2008).

Definice kognitivních funkcí zahrnují procesy, pomocí nichž jedinec přijímá, vní

má, ukládá, znovu vybavuje a užívá informace. Kognitivní neboli poznávací funkce

jsou tedy ty funkce, které umožňují výběr a zpracování informací tak, abychom se při

způsobili svému okolí, svému prostředí (Kalvach, 2004). K pojmu kognice lze přiřadit

synonymum poznání. Vymezení hranice mezi změnou a poruchou kognitivních funkcí

je velmi obtížné. Poruchu můžeme chápat jako vystupňovanou změnu s negativním

dopadem na člověka samotného nebo na jeho okolí. Kognitivní změny jsou součástí

normálního stárnutí. Většina seniorů nemá problém s aktivitami denního života (dále

ADL), protože změny nastupují pozvolna a starší člověk má dostatek času přizpůso

bit se pozvolným změnám kognitivních funkcí. Jako kognitivní poruchu označujeme

Ošetovatelství v geriatrii – hodnoticí nástroje2

projevy postižení vyšších korových funkcí: paměť, všeobecné zpracování informací, chápání souvislostí, abstraktní a logické myšlení a uvažování, schopnost učení, rozhodování, plánování a organizování činností, motivace, poznávání, používání předmětů a o rientace v čase a prostoru (Topinková, 2001). Věk je rizikovým faktorem řady poruch, včetně těch, které souvisí s úbytkem kognitivních funkcí. S věkem se snižuje plasticita myšlení, zpomaluje se výbavnost ze zásobní paměti, snižuje psychomotorické te mpo. Dochází také ke kumulaci nepříznivých faktorů životního stylu (osamělé žití, péče o nemocného partnera nebo jeho ztráta, změna ekonomických podmínek, vliv somatických onemocnění a současné působení lékové polypragmazie). Kognitivní změny v procesu stárnutí tedy následně ovlivňují mnohé další funkce. Obecně lze říci, že z h lediska mozku je podstatně méně změn, které jsou pouze důsledkem věku, než se d říve předpokládalo a udávalo. Navíc u zdravých seniorů jsou výrazné inter-individuální rozdíly. Důležité proto je si stále v klinické praxi připomínat, že přestože se z vyšujícím se věkem jsou prokazovány některé morfologické, metabolické i funkční změny v centrálním nervovém systému, není fyziologické stárnutí mozku doprovázeno závažnější kognitivní poruchou. 2.1 K ritéria hodnocení aktuálního stavu kognitivních schopností ■ Rychlost zpracování informací – u g eriatrických pacientů může zpomalení rych

losti informačního procesu a vytvoření odpovědi ovlivňovat pozornost, paměť,

úsudek. K ovlivnění může docházet i u úkolů, které prvotně rychlost nevyžadují. ■ Pracovní paměť – z namená záměrné a vědomé krátkodobé uchování a použití

informace. V literatuře bývá označována jako kognitivní zpracování „on-line“.

Příkladem je zapamatování si telefonního čísla tak dlouho, aby mohlo být zapsá

no. Redukce pracovní paměti ve stáří se projevuje zhoršením manipulace s infor

macemi, např. opakováním slova pozpátku (proto je součástí hodnocení v rámci

některých hodnoticích nástrojů). Zároveň nepříznivě ovlivňuje komplexní kogni

tivní schopnosti, jako je uvažování, učení se a zapamatování si nových informací.

U t zv. benigní poruchy paměti je mírná porucha výbavnosti získané informace.

Jedná se o n eschopnost vzpomenout si na určitou událost nebo jméno, pokud je

osoba přímo na tuto okolnost koncentrována. Obvykle se tato událost nebo jméno

vybaví později, naprosto nečekaně. Vštípivost (zapamatování) a zpracování infor

mace až n a mírné zpomalení nebývá porušeno, někdy bývá lehce snížena pozornost.

Porucha je benigního rázu, tzn., že přechod do demence není častější než u běžné

populace (incidence 1–2  % ročně). Naproti tomu u nemocného s progresivní de

mencí nedochází k tomuto pozdějšímu nečekanému znovuvybavení. ■ Senzorické a percepční dovednosti – sluch, zrak a další formy vnímání úzce ovliv

ňují kognitivní funkce. Poruchy smyslových funkcí jsou zaznamenány u většiny

seniorů. Některé poruchy je možné částečně řešit kompenzačními pomůckami –

brýlemi, naslouchadly.

Zpomalení zpracování informací, redukce pracovní paměti a senzorické změny mohou vést ke stavu, kdy i základním činnostem, jako je chůze a udržení vzpřímeného postoje, musí být věnováno více vědomých kognitivních prostředků (Vohlídková, 2009). Při hodnocení kognitivních funkcí u seniorů použitím nástrojů pro měření

*




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz – online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2020 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist