E-kniha: Ošetřovatelství pro zdravotnické asistenty II -- pediatrie, chirurgie – Lenka Slezáková; kolektiv

Mgr. Lenka Slezáková a kolektiv

OŠETŘOVATELSTVÍ PRO ZDRAVOTNICKÉ ASISTENTY II – Pediatrie, chirurgie

Autorský kolektiv:

Mgr. Lenka Mazalová, Mgr. Alena Ostřanská, Mgr. Alena Ošťádalová,

Mgr. Lucie Přikrylová, Mgr. Irena Přivřelová, Mgr. Lenka Slezáková

Mgr. Marcela Stojčevová

Recenze:

MUDr. Marie Nejedlá, Mgr. Jana Holubová

Odborní konzultanti:

Bc. Gabriela Baránková, Alena Dvořáková, Marta Hrudníková, Bc. Lenka Šeflová,

Mgr. Lucia Minovská, Mgr. Michaela Hřivnová, Ph.D.

Fotografie z archivu autorek.

Obrázky překreslila MgA. Kateřina Novotná na základě podkladů dodaných autorkami.

© Grada Publishing, a.s., 2007

Cover Photo © profimedia.cz, 2006

Vydala Grada Publishing, a.s.,

U Průhonu 22, Praha 7

jako svou 2767. publikaci

Odpovědná redaktorka Mgr. Ivana Podmolíková

Sazba a zlom Karel Mikula

Počet stran 200 + 4 strany barevné přílohy

Vydání 1., Praha 2007

Vytiskly Tiskárny Havlíčkův Brod, a. s.,

Husova 1881, Havlíčkův Brod

Nakladatelství Grada Publishing, a.s., děkuje Nemocnici Na Homolce

za exkluzivní spolupráci a finanční podporu této publikace.

Názvy produktů, firem apod. použité v knize mohou být ochrannými známkami nebo registrovaný

mi ochrannými známkami příslušných vlastníků, což není zvláštním způsobem vyznačeno.

Postupy a příklady v této knize, rovněž tak informace o lécích, jejich formách, dávkování a aplikaci

jsou sestaveny s nejlepším vědomím autorek. Z jejich praktického uplatnění však pro autorky ani

pro nakladatelství nevyplývají žádné právní důsledky.

Všechna práva vyhrazena. Tato kniha ani její část nesmí být žádným způsobem reprodukovány,

ukládány či rozšiřovány bez písemného souhlasu nakladatelství.

ISBN 978-80-247-2040-1

Obsah Předmluva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7 PEDIATRIE. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9 Úvod do ošetřovatelství v pediatrii. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11 1.1 Ošetřovatelský proces u dítěte s onemocněním dýchacího systému . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14

1.1.1 Ošetřovatelský proces u dítěte se zánětem sliznice nosní. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16

1.1.2 Ošetřovatelský proces u dítěte se zánětem hrtanu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 19

1.1.3 Ošetřovatelský proces u dítěte se zánětem plic . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 21 1.2 Ošetřovatelský proces u dítěte s onemocněním trávicího systému. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 25

1.2.1 Ošetřovatelský proces u dítěte s aftózní stomatitidou . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 28

1.2.2 Ošetřovatelský proces u dítěte s malabsorpčním syndromem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 30

1.2.3 Ošetřovatelský proces u dítěte s celiakií – nesnášenlivostí lepku. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 31

1.2.4 Ošetřovatelský proces u dítěte s chronickým zánětlivým střevním onemocněním . . . . . . . 34

1.2.5 Ošetřovatelský proces u dítěte s průjmovým onemocněním . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 37 1.3 Ošetřovatelský proces u dítěte s krevním onemocněním . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 40

1.3.1 Ošetřovatelský proces u dítěte s anemií . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 41 1.4 Ošetřovatelský proces u dítěte s onemocněním centrálního nervového systému . . . . . . . . . . . . . . 45

1.4.1 Ošetřovatelský proces u dítěte s meningitidou . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 47

1.4.2 Ošetřovatelský proces u dítěte s epilepsií. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 51

1.4.3 Ošetřovatelský proces u dítěte s febrilními křečemi . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 56 CHIRURGIE . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 59 Ošetřovatelský proces na chirurgickém oddělení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 61 2.1 Ošetřovatelský proces u klienta na traumatologickém oddělení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 90

2.1.1 Ošetřovatelský proces u klienta s poraněním lbi a mozku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 91

2.1.2 Ošetřovatelský proces u klienta s poruchami vědomí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 94

2.1.3 Ošetřovatelský proces u klienta s poraněním hrudníku a žeber. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 98

2.1.4 Ošetřovatelský proces u klienta s poraněním břicha . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 101

2.1.5 Ošetřovatelský proces u klienta po amputaci dolní končetiny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 105

2.1.6 Ošetřovatelský proces u klienta s poraněním páteře . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 109

2.1.7 Ošetřovatelský proces u klienta s extenzí. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 113

2.1.8 Ošetřovatelský proces u klienta se sádrovým obvazem. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 115 Kapitoly z ošetřovatelství pro zdravotnické asistenty II 2.2 Ošetřovatelský proces u klienta po operaci jícnu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 119 2.3 Ošetřovatelský proces u klienta v břišní chirurgii . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 123

2.3.1 Ošetřovatelský proces u klienta s apendicitidou . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 124

2.3.2 Ošetřovatelský proces u klienta s akutní pankreatitidou . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 130

2.3.3 Ošetřovatelský proces u klienta s onemocněním žlučníku a žlučových cest. . . . . . . . . . . . 135

2.3.4 Ošetřovatelský proces u klienta s komplikacemi vředové choroby gastroduodena. . . . . . . 142

2.3.5 Ošetřovatelský proces u klienta s kýlou . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 145

2.3.6 Ošetřovatelský proces u klienta se střevní neprůchodností . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 148

2.3.7 Ošetřovatelský proces u klienta se střevním vývodem – stomií . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 152 2.4 Ošetřovatelský proces u klienta v cévní chirurgii . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 157

2.4.1 Ošetřovatelský proces u klienta s varixy na dolních končetinách . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 158

2.4.2 Ošetřovatelský proces u klienta s onemocněním tepen . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 162 2.5 Ošetřovatelský proces u klienta po operaci štítné žlázy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 166 2.6 Ošetřovatelský proces v ortopedii . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 170

2.6.1 Ošetřovatelský proces u klienta s artrózou . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 172 2.7 Ošetřovatelský proces u klienta na urologii . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 178

2.7.1 Ošetřovatelský proces u klienta s renální kolikou . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 181

2.7.2 Ošetřovatelský proces u klienta s adenomem prostaty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 185 Textová příloha . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 191 Doporučená studijní literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 192 Seznam použité literatury . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 193 Seznam použitých zkratek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 195 Rejstřík . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 197

Předmluva 7

Předmluva

Ošetřovatelství pro zdravotnické asistenty II. je rozčleněno na celek chirurgie a pediatrie. V chirurgii je zařazena traumatologie, nemoci jícnu, břišní a cévní chirurgie, nemoci štítné žlázy, ortopedie a urologie. V úvodní části je zmíněna historie a definice oboru. Následuje přehled chirurgických oborů, druhů operací a užívané terminologie operací. Vyšetřovací metody, základy operační techniky, anestezie, předoperační a pooperační péče, komplikace po operaci, záněty a nádory. Následuje členění systémových onemocnění. U každého systému jsou v obecném úvodu zařazena anatomická schémata s popisem, přehled nejčastějších chorob se stručnou charakteristikou, příčiny, příznaky, vyšetřovací metody a léčba. Dále následují podrobněji zpracované ošetřovatelské procesy u vybraných onemocnění. Ošetřovatelský proces v první části popisuje anatomii, charakteristiku a průběh onemocnění, příčiny a příznaky, vyšetřovací metody a léčbu. Ve druhé části je zpracován ošetřovatelský plán podle modelu Gordonové. Kapitoly v pediatrii jsou rozděleny na ošetřovatelský proces u dítěte s onemocněním dýchacího, trávicího, krevního a centrálního nervového systému. Kapitoly jsou zpracovány stejným způsobem jako chirurgické celky. V učebním textu nejsou podrobněji popsány vyšetřovací metody, příznaky, farmakologie, somatologie a fyziologie, které již byly odučeny v předmětu klinická propedeutika, ošetřovatelství a somatologie. Do hodin ošetřovatelství – cvičení navrhujeme, na opakování a doplnění učiva, práci s rozšiřující studijní literaturou. Věříme, že učební text přinese žákům i vyučujícím komplexní, přehledný náhled do chirurgie a pediatrie z pohledu ošetřovatelství a bude přínosem pro výuku na středních zdravotnických školách a zdravotnických lyceích.

Poděkování patří všem kolegyním ze SZŠ a VOŠz v Olomouci a konzultantům z Fakultní nemocnice Olomouc, kteří pomohli při vzniku tohoto učebního textu.

Zvláštní poděkování patří také Ing. D. Sedlářovi, Mgr. L. Špirudové, E. Havrlantovi, doc. MUDr. Č. Neoralovi, Mgr. Z. Mikšové, Mgr. I. Přivřelové a doc. MUDr. E. Sovové, Ph.D., MBA za vstřícnou pomoc při realizaci knihy.

Lenka Slezáková

1

PEDIATRIE

Úvod do ošetřovatelství v pediatrii 11

Úvod do ošetřovatelství v pediatrii Historie pediatrie Pediatrie – z řečtiny: pais – dítě; iatria – léčba.

Péče o zdravé a nemocné děti má velmi dlouhou tradici. Babylónské nápisy již před 2 000 lety před naším letopočtem určovaly pokyny kojícím matkám. Z Hippokratovy doby existují podrobné zprávy např. o přirozené výživě a střevních parazitech. V minulosti byly děti léčeny doma a jen výjimečně byly přijímány do nemocnic pro dospělé. Zkušenosti s léčbou dětí byly velmi malé. Velká úmrtnost dětí poukazuje nejen na špatné léčení, ale také na těžkou fyzickou práci, kterou tehdy vykonávaly. Pro nemanželské a pohozené děti byly kolem 11. století zřizovány nalezince. V těch byla poskytnuta pouze sociální péče, ale ani ta nebyla dostačující. První dětská nemocnice byla zřízena v Paříži v roce 1802, u nás v Praze až v roce 1842. V roce 1953 byl založen Spolek na ochranu dětí se sídlem v Hannoveru. Boj proti špatnému tělesnému zacházení a sexuálnímu zneužívání dětí začal být oceňován jako velmi potřebný zvláště po 2. světové válce, kdy mnoho dětí žilo v sociální a psychické bídě, často bez ochrany, a bylo vystaveno nebezpečí špatného zacházení a zneužití. V roce 1975 byla vyhlášena německá „Charta dítěte“. Od první poloviny 20. století u nás začíná být zabezpečena všestranná péče o děti (poradny, očkování, preventivní prohlídky, screening vrozených vad, sledování fyzického, duševního a citového rozvoje dítěte, sledování vlivů sociálních a prostředí, úzká spolupráce s rodinou). Jedním z ukazatelů sociálně zdravotní vyspělosti a životní úrovně u nás je kojenecká úmrtnost (počet zemřelých dětí mladších než jeden rok na 1000 živě narozených). Pediatrie jako obor se neustále zdokonaluje. Definice oboru

Pediatrie = lékařský obor, který se zabývá péčí o zdravé, nemocné a defektní děti od jejich narození do 18 let. Tato péče v sobě zahrnuje oblast preventivní, diagnostickou, terapeutickou a rehabilitační. Vnímá dítě jako souhrn jeho bio-psycho-sociálních charakteristik.

Rozdělení dětského věku: odpovídá zvláštnostem stadií ve vývoji motorickém, mentálním, citovém a také v typu a průběhu onemocnění, která se v daném období vyskytují. ƒ novorozenecké období: do 28 dnů – adaptace na sociální prostředí (vrozené vývojové vady,

následky perinatální [období kolem narození] patologie, tendence ke generalizaci [rozšíření

na celý organizmus] infekce) ƒ kojenecké období: do 1 roku – intenzivní růst a psychomotorický vývoj (vrozené vývojové

vady, infekce, důsledky perinatální asfyxie [dušení způsobené nedostatkem vzduchu]) ƒ batolecí období: 1–3 roky – rozvoj řeči, myšlení, jemné motoriky, osamostatňování dítěte

(úrazy, otravy) ƒ předškolní věk: 3–6 let – rozvoj abstraktního myšlení, talentu, zařazení do dětského kolektivu ƒ časný školní věk: 6–10 let – socializace, rozvoj intelektu ƒ pozdější školní věk: 10–15 let – pohlavní diferenciace, puberta ƒ dorostový věk: 15–19 let – psychosociální dozrávání, fyzické dospívání. Kapitoly z ošetřovatelství pro zdravotnické asistenty II Pediatrická péče je poskytována jako ƒ ambulantní zdravotní péče:

` primární ordinace praktického lékaře pro děti a dorost

` specializované pediatrické poradny ƒ nemocniční zdravotní péče – novorozenecká a dětská lůžková oddělení: standardní, inter

mediární, intenzivní, resuscitační ƒ péče ve zvláštních dětských zařízeních – dětské léčebny a ozdravovny, stacionáře, kojenecké

ústavy, dětské domovy, jesle, ústavy sociálního zabezpečení.

Ambulantní zdravotní péče je poskytována jako primární zdravotní péče dětem a dospívajícím praktickým lékařem pro děti a dorost, který je smluvním lékařem pojišťoven a rodiče dětí si jej vybírají na základě svobodné volby. Jeho blízkou spolupracovnicí je dětská setra, která by měla mít nejméně pět let praxe na lůžkovém dětském oddělení a specializaci v oboru. Dětský lékař poskytuje léčebně preventivní péči včetně návštěvní služby. Tato péče začíná již v novorozeneckém věku a pokračuje preventivními prohlídkami dětí a dorostu. Dle zdravotního řádu je to v prvním roce života 10x do roka (ve 3., 6. a 10. týdnu, ve 3., 4., 5., 6., 8., 10. a 12. měsíci), dále v 18 měsících, ve třech letech a pak vždy za další dva roky. Při těchto návštěvách je hodnocen zejména psychomotorický vývoj dítěte, posuzována školní zralost a také usměrňována volba budoucího povolání dítěte. Nedílnou součástí je zajištění očkování dětí a dospívajících dle platného očkovacího kalendáře – příloha č. 1.

Dispenzární péče praktického lékaře pro děti a dorost je péče poskytovaná vybraným zdravým, ohroženým a chronicky nemocným dětem a mladistvým. Tato péče může být poskytována i ve specializovaných pediatrických poradnách – kardiologická, nefrologická, urologická, neurologická, gastroenterologická a další.

Součástí práce zdravotníků v primární péči je zdravotní výchova dětí a dospívajících včetně jejich rodičů. Ta je převážně zaměřena na oblast: ƒ zdravé výživy ƒ osobní hygieny ƒ hygieny dospívání ƒ prevenci pohlavních chorob ƒ výchovy k rodičovství ƒ boje proti drogovým závislostem – alkoholizmus, kuřáctví a ostatní závislosti ƒ poskytování první pomoci.

Nemocniční zdravotní péče – dětská lůžková oddělení umožňují hospitalizaci dítěte a dospívajícího tam, kde není možné zajistit vyšetření a léčbu ambulantním způsobem. Zásady přístupu k dětem a dospívajícím v nemocnici jsou vyjádřeny v Chartě práv hospitalizovaných dětí: 1. Děti mají být do nemocnice přijímány jen tehdy, pokud péče, kterou vyžadují, nemůže být

stejně dobře poskytnuta v domácím ošetřování nebo při ambulantním docházení. 2. Děti v nemocnici mají mít právo na neustálý kontakt se svými rodiči a sourozenci. Tam, kde

je to možné, by se mělo rodičům dostat pomoci a povzbuzení k tomu, aby s dítětem v ne

mocnici zůstali. Aby se na péči o své dítě mohli podílet, měli by rodiče být plně informováni

o chodu oddělení a povzbuzováni k aktivní účasti na něm.

Úvod do ošetřovatelství v pediatrii 13

3. Děti nebo jejich rodiče mají právo na informace v takové podobě, jaká odpovídá jejich věku

a chápání. Musejí mít zároveň možnost otevřeně hovořit o svých potřebách s personálem. 4. Děti a nebo jejich rodiče mají právo poučeně se podílet na veškerém rozhodování ohledně

zdravotní péče, která je jim poskytována. Každé dítě musí být chráněno před všemi zá

kroky, které pro jeho léčbu nejsou nezbytné, a před zbytečnými úkony podniknutými pro

zmírnění jeho fyzického nebo emocionálního rozrušení. 5. S dětmi se musí zacházet s taktem a pochopením a neustále musí být respektováno jejich

soukromí. 6. Dětem se musí dostávat péče náležitě školeného personálu, který si je plně vědom fyzických

a emocionálních potřeb dětí každé věkové skupiny. 7. Děti mají mít možnost nosit své vlastní oblečení a mít s sebou v nemocnici své věci. 8. O děti má být pečováno společně s jinými dětmi téže věkové skupiny. 9. Děti mají být v prostředí, které je zařízeno a vybaveno tak, aby odpovídalo jejich vývojovým

potřebám a požadavkům a aby zároveň vyhovovalo uznaným bezpečnostním pravidlům

a zásadám péče o děti. 10. Děti mají mít plnou příležitost ke hře, odpočinku a vzdělání, přizpůsobenou jejich věku

a zdravotnímu stavu.

Ve větších nemocnicích jsou dětská oddělení rozčleněna nejčastěji dle věku dětí a charakteru jejich onemocnění, např. kojenecké oddělení, oddělení větších dětí, hemato-onkologické oddělení a další. V menších nemocnicích, kde je pouze dětské oddělení, probíhá diferenciace dětí a dospívajících v rámci tohoto oddělení.

Děti a dospívající s vážným onemocněním mohou být hospitalizováni na dětských jednotkách intenzivní a resuscitační péče.

Novorozenecká oddělení – tvoří jednotný celek spolu s porodnickým oddělením, poskytují péči novorozencům systémem rooming in, kdy je dítě umístěno na pokoji společně s matkou. Ve větších nemocnicích jsou zřizována perinatologická centra, ve kterých jsou soustředěni rizikoví novorozenci a kde je jim poskytována specializovaná péče. Péče ve zvláštních dětských zařízeních je poskytována: ƒ v dětských léčebnách a ozdravovnách, kde jsou doléčovány chronicky nemocné nebo oslabe

né děti, probíhá zde léčebná rehabilitace, je využíváno specifických klimatických podmínek

spolu s působením minerálních pramenů ƒ ve stacionářích, které se soustřeďují na komplexní a diferencovanou péči – uspokojení bio

-psycho-sociálních potřeb zdravotně postižených dětí. Stacionáře mohou zajišťovat denní

i týdenní pobyty dětí. ƒ v kojeneckých ústavech a dětských domovech, které dočasně nahrazují rodinnou péči, po

kud není vlastní rodina schopna zajistit výchovu dítěte ƒ v jeslích, jejichž počet se v poslední době výrazně snížil vzhledem k tomu, že pro děti do tří

let je optimálním prostředím pro jeho zdárný vývoj vlastní rodina ƒ v ústavech sociálního zabezpečení pro děti s vážným mentálním a tělesným postižením,

kdy nejsou v rodině z různých důvodů dostatečně uspokojovány potřeby těchto postižených

dětí.

14 Kapitoly z ošetřovatelství pro zdravotnické asistenty II

1.1 Ošetřovatelský proces

u dítěte s onemocněním

dýchacího systému

Přehled chorob dýchacího systému

Horní dýchací cesty:

ƒ akutní zánět nosní sliznice (rinitis) – rýma

ƒ chronický zánět nosní sliznice – může se projevit jednostranně nebo oboustranně, kompli

kacemi mohou být záněty středního ucha a záněty vedlejších nosních dutin

ƒ adenoidní vegetace – zvětšení lymfatické tkáně, která je uložena v klenbě zadní části stěny

nosohltanu, typické onemocnění pro děti mezi 2. až 6. rokem

ƒ záněty vedlejších nosních dutin (sinusitis) – komplikace akutní rýmy

ƒ záněty hltanu – zánětlivé změny Waldayerova kruhu (patrové a nosohltanové mandle, které

jsou spojené lymfatickou tkání ve sliznici nosohltanu a hltanu). Při postižení celé oblasti

Waldayerova kruhu se jedná o angíny, mandle (tonzilitidy), sliznice hltanu (faryngitidy).

Obr. 1.1 Anatomie dýchacího systému

chrupavka

štítná

průdušnice

(trachea)

průdušinky

plicní

sklípky

(alveoly)

průdušky

průdušinky

dutiny nosní

hrtan

průdušky

plíce Ošetřovatelský proces u dítěte s onemocněním dýchacího systému 15 ƒ akutní zánět hrtanu (laryngitis) – otok a zvýšené prokrvení sliznice hrtanu společně se

spazmem hladkých svalů stěny hrtanu může vyvolat závažnou obstrukci dýchacích cest ƒ akutní zánět příklopky hrtanové (epiglotitis) – nejtěžší forma akutního bakteriálního zánětu Dolní dýchací cesty: ƒ akutní laryngotracheobronchitida – zánět, který postihuje horní a dolní cesty dýchací (one

mocnění typické pro kojence a batolata) ƒ akutní zánět průdušek (bronchitis) – akutní zánětlivý proces sliznice bronchů ƒ chronický zánět průdušek (chronická bronchitida) – rozdíl mezi akutní exacerbací a chro

nickým průběhem se nedá přesně stanovit ƒ bronchiektazie (jedná se o chronické onemocnění) – trvalé rozšíření průdušek Plíce: ƒ zánět plic – pneumonie ƒ cystická fibróza (mukoviscidóza) – onemocnění žláz se zevní sekrecí ƒ vdechnutí cizího tělesa. Příčiny: ƒ genetické – alergie, vrozené vady plic ƒ anatomicko-fyziologické zvláštnosti dýchacího systému u dětí ƒ nevyzrálost imunitního systému ƒ negativní vlivy zevního prostředí – znečištěné ovzduší. Příznaky: ƒ poruchy dýchání:

` tachypnoe – zrychlené dýchání

` bradypnoe – zpomalené dýchání

` apnoické pauzy

` apnoe – zástava dýchání

` paradoxní dýchání – smršťování postižené plíce při nádechu a částečné rozpínání při

výdechu

` dyspnoe – dušnost, pocit nedostatku vzduchu

` ortopnoe – těžká dušnost, klient nedokáže ležet a musí sedět nebo stát ƒ kašel:

` suchý, neproduktivní

` vlhký, produktivní ƒ stridor – hvízdavý zvuk při nádechu, který vzniká zúžením horních cest dýchacích (otok

hrtanu, cizí těleso) ƒ cyanóza – namodralé zbarvení kůže a sliznic ƒ bolest (dolor). Vyšetřovací metody: ƒ anamnéza (OA – osobní anamnéza, RA – rodinná anamnéza, NO – nynější onemocnění)

+

16 Kapitoly z ošetřovatelství pro zdravotnické asistenty II ƒ fyzikální vyšetření – poslech (auskultace), pohmat (palpace), poklep (perkuze), pohled (as

pekce) ƒ odběry biologického materiálu – krev, moč, sputum, pot ƒ ultrasonografické vyšetření ƒ rentgenové vyšetření ƒ endoskopické vyšetřovací metody ƒ funkční vyšetřovací metody ƒ výpočetní tomografie ƒ magnetická rezonance. Léčba: ƒ konzervativní ƒ chirurgická. 1.1.1 OŠETŘOVATELSK Ý PROCES

U DÍTĚTE SE ZÁNĚTEM SLIZNICE NOSNÍ

Současný stav onemocnění Anatomie

Nosní dutina (cavum nasi) je prostor po stranách ohraničený kostěnými výběžky horní čelisti. U novorozence je velmi malá, asi třetinová ve srovnání s dospělým. Dutina ve své přední části přechází do zevního nosu. Vzadu pokračuje dvěma otvory – choanami – do nosohltanu. Prostor nosní dutiny je rozdělen nosní přepážkou na dvě nestejné poloviny, které jsou dále rozděleny skořepami na horní, střední a dolní nosní průchod. Dutina je spojena i s prostory v lebečních kostech vedlejšími dutinami nosními (sinus paranasale). Sliznice dutiny nosní je tvořena řasinkovým epitelem. Funkce dutiny nosní: ƒ předehřátí vdechovaného vzduchu ƒ očištění vdechovaného vzduchu od nečistot ƒ zvlhčení vdechovaného vzduchu ƒ první bariéra proti infekci (lymfatická tkáň v podslizničním vazivu) ƒ čichové vjemy drážděním pachových buněk na povrchu sliznice. Charakteristika a průběh onemocnění

Zánět nosní sliznice – rýma – je akutní onemocnění, které je velmi infekční, s krátkou inkubační dobou. Průběh onemocnění závisí na věku a na celkovém stavu dítěte. Děti předškolního a školního věku mají většinou lokální příznaky zánětu sliznice nosu, někdy je doprovází malátnost, únava, bolesti hlavy a normální nebo lehce zvýšená tělesná teplota. Rýma trvá průměrně týden.

Ošetřovatelský proces u dítěte s onemocněním dýchacího systému 17

Komplikace

Vznikají zejména u oslabených dětí a v mladším věku: ƒ zánět středního ucha – krátká a relativně široká Eustachova trubice u dětí mladšího věku ƒ záněty vedlejších dutin nosních – až u dětí předškolního a školního věku, vzhledem k poz

dějšímu vývoji těchto dutin ƒ záněty dolních dýchacích cest. Příčiny: ƒ virová infekce ƒ bakteriální infekce ƒ alergie. Příznaky: ƒ lokální:

` pálení v nose

` kýchání

` výtok z nosu: serózní, mění se v hlenový až hlenohnisavý ƒ celkové – zejména u menších dětí:

` zvýšená tělesná teplota až horečka

` zvýšená dráždivost, neklid

` nechutenství

` zvracení

` průjmovité stolice

` únava

` zhoršený spánek. Vyšetřovací metody: ƒ anamnéza (OA, RA, NO) ƒ fyzikální vyšetření – poslech, pohled ƒ výtěr z nosu – mikrobiologické vyšetření. Léčba: ƒ u dětí školního a předškolního věku bez komplikací je důležité pouze správné a časté smr

kání, na jeho podporu lze aplikovat nosní kapky, při zvýšené tělesné teplotě antipyretika ƒ u dětí, které neumí smrkat, je nutno odsávat hleny z dutiny nosní, vždy před jídlem podává

me roztoky, které snižují otok sliznice, zvlhčujeme vdechovaný vzduch ƒ při bakteriální infekci nebo u komplikací podáváme antibiotika. Ošetřovatelský plán a jeho realizace

Dítě je léčeno v domácím prostředí, pouze při výskytu závažnějších komplikací je nutná hospitalizace. Kapitoly z ošetřovatelství pro zdravotnické asistenty II Biologické potřeby Vnímání zdravotního stavu: ƒ potřebné informace získej od rodičů dítěte. Poloha, pohybový režim: ƒ poloha dítěte se zvýšenou horní polovinou těla ƒ klidový režim. Sleduj: ƒ průchodnost nosu, smrkání střídavě vždy jednou nosní dírkou ƒ vzhled sekretu ƒ tělesnou teplotu – axilární, rektální ƒ nechutenství, zvracení ƒ příjem tekutin ƒ vyprazdňování stolice ƒ neklid a spánek dítěte. Zajištění volných dýchacích cest: ƒ u menších dětí vytřít nosní průduchy roztokem snižujícím otok sliznice vždy před jídlem

a spánkem, eventuálně použít odsávačku ƒ u větších dětí aplikovat nosní kapky: dítě se vysmrká, do každé nosní dírky se kápnou 1–2

kapky v poloze vleže nebo vsedě, při zmáčknutí nosních křídel se dítě může střídavě před

klánět a zaklánět, kromě nosních kapek je možno použít i nosní sprej ƒ naučit dítě efektivnímu smrkání ƒ dítě uložit v nepřetopené, dobře větratelné místnosti ƒ zajistit zvlhčení vdechovaného vzduchu. Prevence infekce: ƒ manipulace s infekčním materiálem ƒ naučit dítě zacházet s hygienickými kapesníky ƒ vyloučit dítě z kolektivu. Hygienická péče: ƒ hygienické a šetrné smrkání ƒ ošetřování podrážděné kůže v okolí nosu indiferentní mastí ƒ zvýšená péče o kůži okolí konečníku při průjmu. Výživa: ƒ strava dle stavu a věku dítěte ƒ nedráždivá a lehká jídla ƒ dostatek tekutin.