načítání...


menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Ošetřovatelské postupy pro zdravotnické záchranáře I – kolektiv; Eva Veverková

Ošetřovatelské postupy pro zdravotnické záchranáře I

Elektronická kniha: Ošetřovatelské postupy pro zdravotnické záchranáře I
Autor: kolektiv; Eva Veverková

Učebnice základních ošetřovatelských postupů pro výkon povolání zdtavotnického záchranáře. ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  254
+
-
8,5
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma ELEKTRONICKÁ
KNIHA

hodnoceni - 71.2%hodnoceni - 71.2%hodnoceni - 71.2%hodnoceni - 71.2%hodnoceni - 71.2% 90%   celkové hodnocení
1 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Grada
Dostupné formáty
ke stažení:
EPUB, MOBI, PDF
Zabezpečení proti tisku a kopírování: ano
Médium: e-book
Rok vydání: 2019
Počet stran: 216
Rozměr: 24 cm
Úprava: xii stran obrazových příloh: ilustrace (některé barevné)
Vydání: 1. vydání
Skupina třídění: Patologie. Klinická medicína
Učební osnovy. Vyučovací předměty. Učebnice
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-247-2747-9
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Učebnice základních ošetřovatelských postupů pro výkon povolání zdtavotnického záchranáře.

Popis nakladatele

První díl předkládané publikace je určen především studentům prvního ročníku oboru Zdravotnický záchranář. Její hlavním účelem bylo sjednotit témata a postupy specifické pro tento obor.

Po novelizaci zákona č. 96/2004 může zdravotnický záchranář vykonávat činnosti bez odborného dohledu až po jednom roce výkonu povolání při poskytování akutní lůžkové péče. Ošetřovatelské postupy jsou specifikovány a přiblíženy pracovním podmínkám oddělení jednotek intenzivní péče. Autorky kladou důraz na bezpečnou, efektivní a kvalitně poskytovanou ošetřovatelskou péči se zaměřením na zachování postupů lege artis, komunikaci a především lidskost.

Kniha je doplněna mnoha fotografiemi pocházejícími z bohaté praxe autorek. Při výběru témat bylo vycházeno z aktuálně platných kompetencí zdravotnických záchranářů. Obsahem jsou též fotografické postupy, které jsou studenty v praxi dobře vnímány.

Na tuto publikaci plynule v tématech navazuje díl druhý, zaměřený na témata intenzivní péče a na specializované postupy.

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
kolektiv; Eva Veverková - další tituly autora:
Ošetřovatelské postupy pro zdravotnické záchranáře I Ošetřovatelské postupy pro zdravotnické záchranáře I
Ošetřovatelské postupy pro zdravotnické záchranáře II Ošetřovatelské postupy pro zdravotnické záchranáře II
 (e-book)
Ošetřovatelské postupy pro zdravotnické záchranáře II Ošetřovatelské postupy pro zdravotnické záchranáře II
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Eva Veverková a kolektiv

Ošetřovatelské postupy

pro zdravotnické

záchranáře I

Eva Veverková a kolektiv

Ošetřovatelské postupy pro zdravotnické záchranáře I



PODĚKOVÁNÍ

Poděkování patří prof. MUDr. Miroslavu Zemanovi, DrSc., za cenné rady a připo

mínky při zpracování rukopisu, dále kolegyni Lence Rychlíkové, studentkám oboru

zdravotnický záchranář na Fakultě biomedicínského inženýrství, Lucii Jirouškové

a Viktorii Kubištové za spolupráci při pořizování fotografií.

Děkuji kolektivu FBMI za možnost spolupodílet se na výuce budoucích záchranářů.

Děkuji svým kolegům z VFN a rodině za podporu a motivaci při psaní rukopisu.

Eva Veverková


Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy

Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být reprodukována a šířena

v papírové, elektronické či jiné podobě bez předchozího písemného souhlasu nakladatele. Neoprávněné užití

této knihy bude trestně stíháno.

Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy

Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být reprodukována a šířena

v papírové, elektronické či jiné podobě bez předchozího písemného souhlasu nakladatele. Neoprávněné užití

této knihy bude trestně stíháno. Mgr. Eva Veverková, Mgr. Eva Kozáková, Mgr. Lucie Dolejší Ošetřovatelské postupy pro zdravotnické záchranáře I Kolektiv autorů: Mgr. Eva Veverková – 1. chirurgická klinika břišní, hrudní a úrazové chirurgie 1. LF UK a VFN v Praze, jednotka intenzivní péče, České vysoké učení technické v Praze, Fakulta biomedicínského inženýrství, obor zdravotnický záchranář Mgr. Eva Kozáková – Ústřední vojenská nemocnice – Vojenská fakultní nemocnice, Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny 1. LF UK a ÚVN v Praze Mgr. Lucie Dolejší – 1. chirurgická klinika břišní, hrudní a úrazové chirurgie, 1. LF UK a VFN v Praze, jednotka intenzivní péče Recenzent: MUDr. Jan Matek – vedoucí lékař jednotky intenzivní péče, 1. chirurgická klinika břišní, hrudní a úrazové chirurgie 1. LF UK a VFN v Praze Vydání odborné knihy schválila Vědecká redakce nakladatelství Grada Publishing, a.s. © Grada Publishing, a.s., 2019 Design Photo © Grada Publishing, a.s., 2019 Fotografie na obálce Lukáš Háze Vydala Grada Publishing, a.s. U Průhonu 22, Praha 7 jako svou 7091. publikaci Odpovědná redaktorka Mgr. Ivana Podmolíková Sazba a zlom Karel Mikula Hlavní ilustrátor – obrázky 1.7, 2.1, 2.2, 2.3, 2.6, 2.12, 6.1, 6.2a,b., 7.1, obr. v tabulce 8.1, 8.2, 11.2, 12.3, 13.1 až 13.7, 14.1, 14.2, 14.16 až 14.21, 14.23, 15.1 až 15.8, 17.5, 18. až 18.4, 20.6, 20.7 a 20.14 Tomáš Lešták, obrázky 14.3 až 14.14 Václav Ježdík, 2.4, 2.5, 4.1 až 4.12 a 11.1 Tereza Pospíšilová, obrázek 8.3 Ladislav Rázga Fotografie v kapitole 12 Lucie Dolejší, fotografie 1.2, 1.3, 1.4, 1.5, 1.6, 16.1 až 16.6, 19.3, 20.1, 20.4, 20.5, 20.9 a 20.13 Eva Kozáková, 10.10 archiv KARIM (Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní péče) VFN Ostatní obrázky podle předlohy překreslila autorka, fotografie pocházejí z archivu autorek a VFN. Počet stran 216 + 12 stran barevné přílohy 1. vydání, Praha 2019 Vytiskly Tiskárny Havlíčkův Brod, a.s. Názvy produktů, firem apod. použité v knize mohou být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků, což není zvláštním způsobem vyznačeno. Postupy a příklady v této knize, rovněž tak informace o lécích, jejich formách, dávkování a aplikaci jsou sestaveny s nejlepším vědomím autorů. Z jejich praktického uplatnění však pro autory ani pro nakladatelství nevyplývají žádné právní důsledky. ISBN 978-80-271-2418-3 (ePub) ISBN 978-80-271-2417-6 (pdf ) ISBN 978-80-247-2747-9 (print)

Obsah

Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11

1 Dezinfekce a sterilizace

Eva Kozáková . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .12 1.1 Dezinfekce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12

1.1.1 Typy dezinfekce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .12

1.1.2 Zásady provádění dezinfekce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14

1.1.3 Standardy pro nakládání a manipulaci

s dezinfekčními přípravky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .15

1.1.4 Dezinfekční řád . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .15

1.1.5 Příprava dezinfekčního roztoku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16

1.1.6 Dezinfekce jednotlivých materiálů ve zdravotnictví . . . . . . . . . 17 1.2 Sterilizace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .18

1.2.1 Předsterilizační příprava . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .18

1.2.2 Metody sterilizace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .20

1.2.3 Uložení vysterilizovaného materiálu . . . . . . . . . . . . . . . . . .21

1.2.4 Kontrola účinnosti sterilizačního procesu . . . . . . . . . . . . . . .21

1.2.5 Zajištění sterilních pomůcek pro ošetřovací jednotku . . . . . . . .22

1.2.6 Zásady manipulace se sterilním materiálem . . . . . . . . . . . . .22 1.3 Nozokomiální nákazy a bariérový režim v nemocnici . . . . . . . . . . . .22

1.3.1 Nozokomiální nákazy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .22

2 Nemocniční lůžko

Eva Veverková . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .32 2.1 Speciální lůžka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 32 2.2 Pomocná zařízení lůžka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .34 2.3 Úprava lůžka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .36

3 Hygienická péče

Eva Veverková . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .39 3.1 Hygienická péče . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 39 3.2 Celková koupel imobilního pacienta . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .40 3.3 Mytí vlasů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .40 3.4 Očista pacienta po defekaci na lůžku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 41 3.5 Péče o dutinu ústní . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 41

4 Polohování pacientů

Eva Veverková . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .43 4.1 Cíle polohování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .43 4.2 Zásady změn poloh, polohování pacientů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .43 4.3 Polohování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .44 4.4 Správná poloha . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .44 4.5 Změny polohy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .45 4.6 Plán polohování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .45 4.7 Dělení poloh . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .45 4.8 Bezpečná manipulace s pacientem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .49

5 Imobilizační (hypokinetický) syndrom

Eva Veverková . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 51 5.1 Příčiny imobilizačního syndromu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .51 5.2 Stupně imobility . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 51 5.3 Projevy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 51

5.3.1 Pohybový systém . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 51

5.3.2 Kardiovaskulární systém . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 52

5.3.3 Respirační systém . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .52

5.3.4 Urogenitální systém . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 53

5.3.5 Gastrointestinální trakt . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 53

5.3.6 Nervový systém . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .53 5.4 Prevence . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .54

6 Bazální stimulace

Eva Veverková . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .55 6.1 Pojetí konceptu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .55 6.2 Stimulace vnímání a její význam . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .56 6.3 Iniciální dotek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .56 6.4 Stimulace pacientů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .56 6.5 Zásady pro práci s konceptem bazální stimulace . . . . . . . . . . . . . . .58

7 Odpočinek a spánek

Eva Veverková . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .59 7.1 Význam spánku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 59 7.2 Fáze spánku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .59 7.3 Biorytmy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .60 7.4 Poruchy spánku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 61

7.4.1 Insomnie (nespavost) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .61

7.4.2 Poruchy dýchání vázané na spánek . . . . . . . . . . . . . . . . . . .61

7.4.3 Hypersomnie (nadměrná spavost) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 62

7.4.4 Poruchy rytmu spánku a bdění (cirkadiánní rytmus) . . . . . . . . 62

7.4.5 Poruchy vázané na usínání, event. na probouzení . . . . . . . . . . 63

7.4.6 Abnormální pohyby vázané na spánek . . . . . . . . . . . . . . . . 63

7.4.7 Další poruchy spánku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .64 7.5 Odpočinek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .64

8 Základní hodnoticí škály v ošetřovatelské praxi

Eva Veverková . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .65 8.1 Hodnocení soběstačnosti a denních aktivit . . . . . . . . . . . . . . . . . . .65 8.2 Hodnoticí škála kognitivních poruch a demence . . . . . . . . . . . . . . . 65 8.3 Hodnocení patických nálad v geriatrii . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .66 8.4 Hodnoticí škála demence . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .66 8.5 Hodnoticí škála stavu vědomí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .66 8.6 Hodnocení bolesti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .68

8.6.1 Akutní bolest . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .68

8.6.2 Chronická bolest . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 69 8.7 Hodnocení nutričního stavu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 70

9 Obvazové materiály a techniky

Eva Veverková . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .72 9.1 Význam obvazové techniky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .72 9.2 Zásady obvazové techniky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 72 9.3 Účel obvazové techniky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 73 9.4 Dělení obvazů podle použitého materiálu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 73 9.5 Bandáž dolních končetin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 76

10 Rány

Eva Veverková . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .78 10.1 Ošetření ran . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 79 10.2 Hojení ran . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .80 10.3 Fáze hojení rány . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .80 10.4 Metody hojení ran . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 81

10.4.1 Suché hojení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .81

10.4.2 Vlhké hojení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .81 10.5 Débridement (toaleta rány) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .84

11 D e k u b i t y

Eva Veverková . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .86 11.1 Faktory vzniku dekubitů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .86 11.2 Prevence vzniku dekubitů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 87 11.3 Léčba dekubitů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .88 11.4 Opruzenina – intertrigo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .88

12 Nové metody léčby ran

Lucie Dolejší . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .90 12.1 Ultrazvukový čistič . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .90 12.2 Podtlaková terapie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .90

12.2.1 Instilační podtlaková terapie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .92

13 Základní chirurgická terminologie

Eva Veverková . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .93 13.1 Příprava sterilního stolku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .93 13.2 Převaz rány . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .94 13.3 Chirurgické instrumentárium . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 95

14 Neinvazivní monitorování fyziologických funkcí

Eva Veverková . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .99 14.1 Vědomí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100

14.1.1 Hodnocení stavu vědomí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 101

14.1.2 Krátkodobé poruchy vědomí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 102

14.1.3 Dlouhodobé poruchy vědomí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 102 14.2 Dýchání (respirace) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 102

14.2.1 Vyšetření dýchacího systému . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 103 14.3 Saturace krve kyslíkem (SpO

2

) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 109

14.4 Krevní tlak . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 110

14.4.1 Měření krevního tlaku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 111 14.5 Sledování pulzu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 116 14.6 Tělesná teplota . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 119

14.6.1 Měření tělesné teploty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 121 14.7 Monitorování hmotnosti a výšky pacientů . . . . . . . . . . . . . . . . . . 123

15 Elektrokardiogram

Eva Veverková . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 124 15.1 Vznik a průběh signálu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 125 15.2 Přehled používaných svodů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .125

16 Léčivé přípravky, opioidy

Eva Kozáková . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 132 16.1 Manipulace s léky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 132 16.2 Léky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 134

16.2.1 Výroba léků . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 135

16.2.2 Identifikace léků . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 136

16.2.3 Skladování léků . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .136

16.2.4 Lékové formy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 138

16.2.5 Účinky léků . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 139

16.2.6 Farmakokinetika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14 0

16.2.7 Faktory ovlivňující účinek léku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14 0

17 B o l e s t

Eva Veverková . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 141 17.1 Akutní bolest . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14 2 17.2 Chronická bolest . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14 2

17.2.1 Nádorová bolest . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 143

17.2.2 Nociceptivní bolest . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 143

17.2.3 Neuropatická bolest . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14 4

17.2.4 Psychogenní bolest . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14 4 17.3 Faktory ovlivňující vnímání bolesti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 145 17.4 Hodnocení bolesti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 145 17.5 Cesty podávání analgetik . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 145 17.6 Farmakoterapie v léčbě bolesti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 145 17.7 Placebo a jeho postavení v léčbě bolesti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 149 17.8 Intervenční techniky v léčbě bolesti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 150 17.9 Implantabilní porty v léčbě chronické bolesti . . . . . . . . . . . . . . . . 150 17.10 Akupunktura a alternativní techniky v léčbě bolesti . . . . . . . . . . . . 151

18 Enterální a parenterální výživa, strava nemocných

Eva Veverková . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 152 18.1 Malnutrice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 153 18.2 Zhodnocení nutričního stavu pacienta . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 154 18.3 Enterální výživa . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 155

18.3.1 Možnosti podání enterální výživy . . . . . . . . . . . . . . . . . . 155

18.3.2 Druhy enterální výživy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 158

18.3.3 Komplikace enterální výživy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 159 18.4 Parenterální výživa . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 159 18.5 Podávání stravy nemocným, dietní terapie . . . . . . . . . . . . . . . . . . 161

18.5.1 Definice základních pojmů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 161

18.5.2 Objednávání, přeprava a podávání stravy pacientům . . . . . . . 162

18.5.3 Dietoterapie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16 4

18.5.4 Výživa kojence . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 166

19 Aplikační cesty léků a jejich vliv na absorpci léčiva

Eva Kozáková . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 167 19.1 Podávání léků per os (ú st y) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 168

19.1.1 Faktory ovlivňující vstřebání léčiv podaných ústy . . . . . . . . . 168

19.1.2 Bezpečné podávání léčiv per os . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 168

19.1.3 Metodika podávání léků per os . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 169

19.1.4 Specifika při podávání léků per os . . . . . . . . . . . . . . . . . . 170 19.2 Podávání léků sublingválně (pod jazyk) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 171 19.3 Podávání léků per rectum (do konečníku) . . . . . . . . . . . . . . . . . . 171

19.3.1 Metodika podávání léků per rectum . . . . . . . . . . . . . . . . . 172 19.4 Podávání léků na kůži . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 172

19.4.1 Metodika aplikace a manipulace s léky určenými

pro aplikaci na kůži . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 173

19.5 Podávání léků do oka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 173 19.6 Podávání léků do ucha . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 175 19.7 Podávání léků nazálně (do nosu) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 175 19.8 Podávání léků per vaginam (do pochvy) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 175 19.9 Podávání léků inhalačně (do dýchacích cest) . . . . . . . . . . . . . . . . . 176

20 Aplikace injekcí

Eva Kozáková . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 177 20.1 Aplikace intradermálních injekcí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 180 20.2 Aplikace subkutánních injekcí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 182

20.2.1 Aplikace inzulinů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 183

20.2.2 Terapie antikoagulačními preparáty . . . . . . . . . . . . . . . . . 187 20.3 Aplikace intramuskulárních injekcí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .190

20.3.1 Aplikace do středního sedacího svalu . . . . . . . . . . . . . . . . 191

20.3.2 Aplikace do velkého sedacího svalu . . . . . . . . . . . . . . . . . 191

20.3.3 Aplikace do čtyřhlavého stehenního svalu . . . . . . . . . . . . . 191

20.3.4 Aplikace do čtyřhlavého stehenního svalu

(m. quadriceps femoris) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 192

20.3.5 Aplikace do oblasti deltového svalu . . . . . . . . . . . . . . . . . 192

20.3.6 Příprava i.m. injekce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 192

20.3.7 Metodika aplikace i.m. injekce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 193

20.3.8 Specifika při podávání i.m. injekcí . . . . . . . . . . . . . . . . . . 193

20.3.9 Komplikace při aplikaci i.m. injekcí . . . . . . . . . . . . . . . . . 194

20.3.10 Kontraindikace i.m. injekcí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 195

20.3.11 Ředění léků a výpočet dávky léku . . . . . . . . . . . . . . . . . . 195

Seznam zkratek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 197

Literatura  . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 200

Rejstřík . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 211

Souhrn . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 216

Summary . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 216



11

Úvod

Vážení studenti, čtenáři,

dostává se vám do rukou učebnice základních ošetřovatelských postupů, které jsou

přizpůsobeny výkonu povolání zdravotnického záchranáře. Kniha by vás měla pro

vést 1. ročníkem studia a připravit na absolvování odborných praxí po ukončeném

1. semestru. Publikaci mohou ke svému studiu využít i jiné klinické obory. Na 1. díl,

který držíte v ruce, plynule navazuje díl druhý. Studentům přejeme mnoho úspěchů

při studiu a v celém životě, nejen profesním, ale i soukromém.

autorky


12

Ošet ovatelské postupy pro zdravotnické záchraná e I1

1 Dezinfekce a sterilizace

Eva Kozáková

Dezinfekce jsou opatření, která vedou ke zneškodnění mikroorganismů, a to pomocí fyzikálních, chemických či kombinovaných postupů (na povrchu těla, stěn, podlah atd.). Tímto způsobem se následně přeruší cesty nákazy od zdroje patogenních mikroorganismů k potenciálnímu hostiteli.

Sterilizace jsou opatření, která zabezpečují usmrcení všech životaschopných mikroorganismů, a to včetně jejich spor. 1.1 Dezinfekce Patří mezi základní postupy protiepidemického režimu, které mají významný vliv v prevenci šíření nozokomiálních nákaz. Dezinfekce spočívá v ničení nebo usmrcování patogenních mikroorganismů ve vnějším prostředí, na plochách a předmětech. Cílem dezinfekce je zneškodnění patogenních mikrobů, které by mohly způsobit onemocnění jiného jedince. Nejohroženější skupinou jsou v nemocničních zařízeních pacienti s poruchou imunitního systému, kteří jsou k patogenním mikroorganismům vnímavější. Další velkou skupinou jsou pacienti hospitalizovaní na jednotkách intenzivní péče nebo resuscitačních jednotkách, protože mají zavedené velké množství invazivních vstupů (tracheostomická kanyla, centrální žilní katétr, arteriální katétr, dialyzační katétry, operační rány, drény a drenážní systémy, zevní fixátory kostí, permanentní močový katétr, stomie, intrakraniální čidlo, zevní stimulační elektrody apod.). Uvedené invazivní vstupy jsou vstupní branou infekcí. Ošetřovatelská péče o tyto pacienty je velmi náročná a vyžaduje perfektní znalost metodických postupů péče o invazivní vstupy. 1.1.1 Typy dezinfekce ■ statické působení – znamená dočasnou ztrátu schopnosti množení nebo snížení

růstové aktivity ■ -cidní působení (baktericidní, fungicidní, virucidní) – znamená trvalé usmrcení

mikroorganismů Chemická dezinfekce K chemické dezinfekci se používají různé dezinfekční prostředky. Ve zdravotnických zařízeních se provádějí různé metody chemické dezinfekce. Dezinfekce ponořením Předmět je nutné do dezinfekčního roztoku na stanovenou dobu zcela ponořit. Doba působení dezinfekčního roztoku na ponořený předmět se nazývá expoziční doba; je vždy dána výrobcem. Účinek těchto dezinfekčních roztoků spočívá v inaktivaci buněčných enzymů. Mají široké spektrum účinnosti, dobrou snášenlivost materiálem. Jsou poměrně ekonomicky výhodné, dají se použít při nízké koncentraci, ale mají samozřejmě i své nevýhody, jež tkví ve velké toxicitě. Jejich výpary mohou způsobovat alergie.

Dezinfekce a sterilizace 1

přítomné osoby, včetně pacientů v  místnosti, vyvarovali vdechování dezinfekčního aerosolu vznikajícího při postřiku. Ten dráždí dýchací a kožní systém a může následně vyvolávat alergie. Fyzikální dezinfekce Fyzikální metody dezinfekce jsou pro zdravotnický systém nákladnější, nicméně jsou ekologicky výhodnější a bezpečnější. Mezi tyto metody řadíme: ■ var ve vodě za atmosférického tlaku, a to po dobu 30 min ■ UV záření ■ proudící horký vzduch o teplotě 110 °C, a to po dobu 30 min ■ dezinfekce v mycích a pracích přístrojích při teplotě, která je vyšší než 90 °C Fyzikálně ‑chemická dezinfekce ■ Paraformaldehydová komora je zařízení, které slouží pro dezinfekci např. textilu,

výrobků z umělých hmot, ale i vlny či kůže. ■ Dezinfekce v mycích, parních a pracích přístrojích probíhá při teplotě max. 60 °C

s přísadou chemických dezinfekčních aditiv. Specifické dezinfekční postupy Vyšší stupeň dezinfekce Tato metoda dezinfekce je určena pro takové zdravotnické pomůcky, jež nemohou být dostupnými metodami sterilizované (např. veškeré přístroje s optikou). Jsou to postupy, které zaručují usmrcení většiny mikroorganismů (bakterií, virů, hub), nezaručují ovšem usmrcení vysoce rezistentních spor, a tím se liší od sterilizace. Předměty, které

Obr. 1.1 Dezinfekční prostředek k chemic­

ké dezinfekci otřením

Vý robky: Desam GK, Incidur, Desur, Bacillocid Guttar, Helipur H plus, Incidin spray.

Aktivní látky: glyoxal, formaldehyd. Dezinfekce otřením (obr. 1.1) Povrch je dezinfikován v  dezinfekčním roztoku dostatečně namočeným hadrem, mopem či tamponem. Existují i jednorázové papírové ubrousky namočené v dezinfekčním prostředku. S výhodou se tato metoda dezinfekce používá k otírání ploch, nábytku nebo lůžek pacientů. Dezinfekce postřikem Používá se hlavně při dezinfekci malých pracovních ploch, jako je horní plocha sterilního stolku před první sterilní vrstvou. Aerosoly této dezinfekce mohou působit jak na mikroby v ovzduší, tak i na patogeny usazené na povrchu předmětů. Postřik provádíme zásadně tak, abychom všechny

Ošet ovatelské postupy pro zdravotnické záchraná e I1

plánujeme dezinfikovat touto metodou, se před vyšším stupněm dezinfekce vždy ručně nebo strojově očistí a důkladně osuší. ■ Předměty kontaminované biologickým materiálem musí být před vyšším stupněm

dezinfekce dekontaminovány pomocí dezinfekčního přípravku s virucidním, tu

berkulocidním a sporicidním účinkem. ■ Do roztoků určených k vyššímu stupni dezinfekce se noří suchý předmět tak, aby

byly naplněné všechny jeho duté části a celý předmět byl ponořený. ■ Předmět musí zůstat ponořený po celou expoziční dobu danou výrobcem. ■ Poté následuje opláchnutí předmětu sterilní vodou k odstranění zbytků dezinfekč

ních prostředků a osušení sterilní rouškou, aby nedošlo k opětovné kontaminaci. ■ Zbytky oplachové vody musí být odstraněny i ze všech dutin přístrojů. ■ Pomůcky vystavené vyššímu stupni dezinfekce jsou určeny k okamžitému použití

nebo se krátkodobě skladují, a to max. 8 h, kryté sterilní rouškou a nejlépe v uza

vřených boxech. ■ Evidence vyššího stupně dezinfekce se dokládá deníkem vyššího stupně dezinfek

ce pro každý určitý zdravotnický prostředek (v tomto deníku je uvedeno datum

přípravy dezinfekčního roztoku, jeho název, koncentrace, expozice a podpis pro

vádějícího pracovníka). Dvoustupňová dezinfekce Tento způsob dezinfekce je určen výhradně pro flexibilní endoskopy nebo jejich části, které nelze sterilizovat běžně dostupnými metodami. ■ první stupeň dezinfekce – dezinfekce přístroje okamžitě po použití, a to dezinfekč

ním přípravkem s virucidním účinkem; poté následuje ponoření do dezinfekčního

a čisticího roztoku a vyčištění duté části přístroje pod hladinou; následuje oplách

nutí pitnou vodou a důkladné osušení přístroje ■ druhý stupeň dezinfekce – provádí se ponořením endoskopu do roztoku určeného

pro dvoustupňovovu dezinfekci na stanovenou expoziční dobu danou výrobcem

roztoků; po uplynutí této doby pokračujeme opláchnutím sterilní vodou a znovu

zprůchodněním kanálku přístroje vzduchem a následným důkladným osušením

přístroje; takto ošetřené endoskopy je nutné zkontrolovat, zda nedošlo během pro

cesu dezinfekce k jejich poškození, zda jsou funkční a zda těsní; připravené přístroje

jsou určené k okamžitému použití nebo se skladují v uzavřených boxech 1.1.2 Zásady provádění dezinfekce ■ Při použití chemických přípravků postupujeme vždy podle návodu výrobce. ■ Dezinfekční roztoky se připravují rozpuštěním odměřeného dezinfekčního pro

středku ve vodě a nové pro každou směnu (8 nebo 12 h). ■ Všechny dózy a  jiné nádoby s  neředěným dezinfekčním prostředkem musí být

označené názvem, koncentrací, jsou v originálních baleních. ■ Pokud nádoby s roztokem přípravku obsahují aldehydy, musí být přikryté, aby ne

docházelo k odpařování do prostředí a inhalaci výparů. ■ K ředění je třeba používat studenou vodu, aby se omezilo odpařování chemických

látek do ovzduší, které se výrazně zvyšuje při použití vody teplé (teplá voda nemá

pro proces dezinfekce žádný benefit).

Dezinfekce a sterilizace 1

■ Je nutné nejprve odměřit vodu, poté do ní nalijeme přesné a odměřené množství

dezinfekčního prostředku (nikdy ne naopak). ■ Dezinfekce se provádí omýváním, ponořením, otíráním, postřikem, doporučuje

se dát přednost ponoření pro jeho nejvyšší účinnost. ■ Důležité je vždy dodržet koncentraci a  dobu expozice dezinfekčního přípravku

předepsané v návodu od výrobce. ■ Předměty, které přicházejí do styku s potravinami, je třeba po dezinfekci důkladně

opláchnout pitnou vodou, aby nedošlo k požití dezinfekčního roztoku. ■ Předměty a povrchy kontaminované biologickým materiálem se dezinfikují pří

pravkem s virucidním účinkem. ■ Při použití dezinfekčních přípravků s mycími a čisticími vlastnostmi lze spojit fázi

čištění a dezinfekce v jednu. ■ Při kontaminaci povrchů a pracovních ploch biologickým materiálem se provádí

nejdříve dekontaminace překrytím inkriminovaného místa buničitou vatou na

močenou v dezinfekčním roztoku s virucidním účinkem, čímž zamezíme šíření

patogenů do prostředí. ■ Po uplynutí expoziční doby se místo očistí obvyklým způsobem podle platného

standardu. ■ K zabránění případné rezistence mikrobů k dlouhodobě používanému přípravku se

střídají dezinfekční přípravky s různými účinnými látkami podle standardu, takto

se střídají i dezinfekční prostředky pro hygienickou dezinfekci rukou. ■ K dezinfekci se volí dezinfekční přípravky a postupy, které nepoškozují dezinfiko

vaný materiál a jsou nejméně toxické. ■ Při práci s dezinfekčními přípravky je třeba dodržovat platné standardy a používat

veškeré dostupné ochranné pomůcky, rukavice jsou samozřejmostí vždy. Personál

provádějící úklid, který je působení dezinfekčních roztoků vystaven na delší dobu,

používá silnější rukavice k tomu určené. 1.1.3 S tandardy pro nakládání a manipulaci s dezinfekčními přípravky ■ Dezinfekční roztoky musí být uloženy odděleně od léku ve zvláštní skříni a místo

musí být řádně označené. ■ Je nezbytné tyto prostředky uchovávat v uzavřených a zřetelně označených origi

nálních nádobách či obalech. ■ Vyšší používaná koncentrace, než je stanovená výrobcem, má za následek dráždění

kůže, očních spojivek nebo dýchacích cest. ■ Při nedodržování zásad zacházení s dezinfekčními prostředky může dojít k váž

nému poškození zdraví pacientů i personálu. ■ S koncentráty všech dezinfekčních prostředků je nutné zacházet jako s látkami pro

zdraví nebezpečnými. Všechny osoby, které mohou s těmito látkami manipulovat,

musí absolvovat speciální školení. 1.1.4 Dezinfekční řád Je zpracováván v každém zdravotnickém zařízení, vždy ve spolupráci s ústavním epidemiologem. Z povahy oddělení je stanovena frekvence výměn dezinfekčních roztoků

+


16

Ošet ovatelské postupy pro zdravotnické záchraná e I1

a jejich typy tak, aby bylo dosaženo co největší účinnosti. Dezinfekční řád tak omezuje možnost rezistence kmenů, které by případně mohly způsobovat nozokomiální nákazy. 1.1.5 Příprava dezinfekčního roztoku Pomůcky k ředění dezinfekčního prostředku ■ dezinfekční prostředek ■ dávkovací tabulka dezinfekčních roztoků ■ nádoba na dezinfekční roztok ■ pomůcky k odměření vody a dezinfekčního prostředku (odměrný válec, injekční

stříkačka, graduovaná nádoba) ■ rukavice, ochranné brýle, ochranná zástěra, empír ■ emitní miska Metodika ředění dezinfekčního roztoku ■ Podle návodu výrobce provedeme přesné odměření dezinfekčního přípravku a vody. ■ Vybereme vhodnou nádobu na ředění. ■ Ředění roztoku se provádí v pořadí nejprve voda, poté se přidá do vody dezinfekč

ní přípravek. ■ Dezinfekční roztoky se používají v doporučených koncentracích a s doporučenými

expozičními dobami.

Délka expozice = délka působení dezinfekční látky na materiál. Průměrná délka expozice se pohybuje mezi 20 a 30 min. Možné chyby v průběhu procesu dezinfekce ■ dezinfekční přípravky nejsou používány v souladu s doporučením výrobce ■ ředění „od oka“ ■ jiný cíl určení ■ prošlá exspirační doba přípravku ■ naředěný pracovní roztok se používá i několik dnů ■ užívá se jen jeden dezinfekční přípravek bez střídání ■ nevhodné kombinace jednotlivých přípravků ■ ředění horkou vodou bez doporučení výrobce ■ neoznačené dezinfekční pracovní roztoky

Pokud použijeme roztok o nižší koncentraci, potom jsou pomůcka nebo předmět stále kontaminované a stávají se zdrojem přenosu nozokomiální nákazy. První pomoc ■ při kontaminaci kůže – oplachovat místo vodou 10 až 15 min; postižená místa je

možné po opláchnutí sterilně krýt, pokud došlo k poruše integrity kůže ■ při kontaminaci očí – vyjmout kontaktní čočky, pokud jsou používány, a vyplacho

vat oko velkým množstvím vody nebo 0,9% roztokem NaCl od vnitřního koutku

oka k zevnímu, a to alespoň 10 až 15 min ■ v případě inhalace – vynést postiženého z místa expozice a uvolnit dýchací cesty

Dezinfekce a sterilizace 1

■ při požití chemikálie – vypláchnout ústa a vypít alespoň 1/2 l čisté vody, event. po

dat tablety živočišného uhlí (v případech požití leptavé látky je vyvolávání zvracení

přísně kontraindikováno) 1.1.6 Dezinfekce jednotlivých materiálů ve zdravotnictví Chirurgické nástroje ■ Bezprostředně po použití jsou nástroje ponořené do předem připraveného roztoku

dezinfekce podle dezinfekčního programu konkrétního oddělení. ■ Další variantou je vložení nástrojů do speciálních sít a použití mycího procesu spo

jeného s dezinfekcí v přístroji k tomuto účelu určenému. ■ Následuje mechanická očista (budeme si pamatovat, že kontaminované nástroje ni

kdy nečistíme pod proudem vody, protože hrozí zasažení kůže, očí nebo dýchacích

cest kontaminovanou aerosolí vzniklou po kontaktu s vodou tříštící se o nástroj). ■ Poté se nástroje mohou opláchnout vodou, osušit, označit a odeslat ke sterilizaci. Emitní misky, pomůcky z plastu, pomůcky ze skla, keramiky, lékovky, třecí misky ■ po použití ponořit do pracovního roztoku podle rozpisu ■ mechanická očista ■ opláchnutí pitnou vodou ■ osušení

Mytí a dezinfekce podložních mís, močových láhví, odměrných džbánů probíhá ve speciálních myčkách po nastavení příslušného programu a vložení chemických aditiv. Dezinfekce kůže Dezinfekce kůže je významnou složkou v procesu dezinfekce. Zahrnuje jak dezinfekci rukou personálu, tak dezinfekci kůže pacientů před všemi výkony, jež porušují integritu kůže. K dezinfekci rukou personálu jsou určené dezinfekce vybrané v souladu s dezinfekčním řádem. Tyto dezinfekce jsou strategicky rozmístěné po celém oddělení (vždy se nacházejí u umývadla v dávkovači na opačné straně, než je mýdlo), výhodné je jejich umístění ve filtru pro návštěvy, na chodbách, vstupních halách nemocnic a v čekárnách. Používáním dezinfekčních prostředků na ruce je výrazně omezen přenos infekce ze zevního prostředí. Metodika používání dezinfekčních roztoků na kůži ■ Antiseptikum je na pokožku nutné nanést v dostatečném množství a rozsahu. ■ Je nutné dodržet dobu expozice podle výrobce. ■ Během této doby dojde k úplnému zaschnutí daného antiseptického prostředku. ■ Teprve poté je možné provést např. vpich injekční jehlou nebo výkon, který naru

šuje integritu kůže. ■ Po nanesení antiseptika již není možné na místo vpichu sahat, a to ani v ochran

ných nesterilních rukavicích. ■ U jodových prostředků dbáme na identifikaci pacientů s alergiemi nebo s kontra

indikací pro používání jodových preparátů.

Ošet ovatelské postupy pro zdravotnické záchraná e I1

Přípravky ■ jodové (Ajatin, Jodisol aj.) – barví, mohou způsobovat alergie ■ nejodové (Skinsept aj.) – nebarví ■ dezinfekce operačního pole (Betadine, pozor, existuje roztok v zeleném a mýdlo

v hnědém obalu) ■ dezinfekce sliznice (Mucosept aj.) 1.2 Sterilizace Jedná se o soubor takových opatření, která zajišťují usmrcení všech životaschopných mikroorganismů, a to včetně jejich spor (spory jsou klidová stadia bakterií, která nemají žádný metabolismus a jsou velmi odolná proti chemickým i fyzikálním vlivům). Provádí se opět fyzikálními či chemickými způsoby. Součásti sterilizačního procesu ■ předsterilizační příprava předmětů ■ kontrola sterilizačního procesu a vysterilizovaného materiálu ■ monitorování sterilizačního procesu a záznam funkčnosti sterilizátorů ■ kontrola účinnosti sterilizace pomocí speciálních indikátorů ■ každý sterilizační cyklus se dokumentuje 1. 2 .1 Předsterilizační příprava Předsterilizační přípravu definují činnosti předcházející vlastní sterilizaci, jejichž výsledkem je funkční, čistý, suchý a zabalený zdravotnický prostředek, který je určený ke sterilizaci. Do předsterilizační přípravy patří: Mytí materiálu ■ ruční mytí nástrojů a pomůcek po jejich dezinfekci nebo po čištění v mycích a pra

cích přístrojích k tomu určených ■ ultrazvukové čištění (vhodné pro mikrochirurgické nástroje)

Při mytí a  dezinfekci dodržujeme všechny zásady, které byly definovány v  kapitole 1.1. Osušení materiálu Dokonalé vysušení materiálu je důležitým předpokladem vlastního účinku každého sterilizačního způsobu, protože nedokonalé osušení vede ke snížení kvality sterilizace. Balení materiálu V  poslední fázi předsterilizační přípravy se čisté, dezinfikované a  suché předměty vkládají do vhodných obalů podle typu materiálu sterilizovaného předmětu a zvolené metody sterilizace.

Nejčastější chybou v předsterilizační přípravě je čištění biologicky kontaminovaných nástrojů bez předchozí dezinfekce a nedostatečné osušení zdravotnických prostředků před vložením do sterilizačních obalů.



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz – online prodej | ABZ Knihy, a.s.