načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Orientační sporty - Jiří Kirchner; Jan Hnízdil

Orientační sporty

Elektronická kniha: Orientační sporty
Autor: Jiří Kirchner; Jan Hnízdil

Orientační sporty jsou v poslední době velmi oblíbené. Umožňují totiž čelit nekonečným výzvám a novým situacím všem věkovým kategoriím, rekreačním i výkonnostním sportovcům. ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  83
+
-
2,8
bo za nákup

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Grada
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF, PDF
Zabezpečení proti tisku a kopírování: ano
Médium: e-book
Rok vydání: 2005
Počet stran: 97
Rozměr: 21 cm
Úprava: ilustrace
Vydání: 1. vyd.
Skupina třídění: Sport. Hry. Tělesná cvičení
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
Nakladatelské údaje: Praha, Grada, 2005
ISBN: 80-247-1058-7
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Historie, trénink, pravidla, závody a vybavení pro nejznámější orientační sporty, jakými jsou orientační běh, běh na lyžích, radiový běh, horská kola a potápění. Příručka nás velice stručně a přehledně informuje o různých orientačních sportech.Nejrozsáhlejší část je věnovaná klasickému orientačnímu běhu, protože tvoří základ všem ostatním orientačním disciplínám. Zájemci se dozví vše o práci s mapou, o mapovém tréninku, o kondiční přípravě, energii organizmu, srdeční zátěži a o způsobu tréninku. Jednotlivé kapitoly zpracovali odborníci v oboru orientačního běhu, radiového běhu, potápění a jízdy na horských kolech a seznamují nás s pravidly, závody, výstrojí a historií ostatních odvětví orientačního sportu. Nechybí ani informace o závodech pro zdravotně postižené.

Popis nakladatele

Orientační sporty jsou v poslední době velmi oblíbené. Umožňují totiž čelit nekonečným výzvám a novým situacím všem věkovým kategoriím, rekreačním i výkonnostním sportovcům. A právě tato jedinečná kniha vás komplexně seznámí s celým spektrem orientačních sportů mezi které řadíme mimo jiné klasický pěší i lyžařský orientační běh, orientační závody na horských kolech, horský orientační běh, radiový orientační běh i orientační potápění nebo extrémní orientační závod rogaining. Především nejznámější z nich, běh, je sportem, který může absolvovat společně celá rodina a který budete umět brzy. Kolektiv autorů – vždy odborník a zkušený závodník na jeden druh orientačního sportu – přináší v publikaci také nejnovější poznatky o vybavení sportovců, soutěžích, disciplínách i o zábavných formách tréninku. (běh, běh na lyžích, radiový běh, horská kola, potápění)

Předmětná hesla
orientační běh
orientační sporty
Zařazeno v kategoriích
Jiří Kirchner; Jan Hnízdil - další tituly autora:
Psychologie prožitku a dobrodružství -- pro pedagogiku a psychoterapii Psychologie prožitku a dobrodružství
Mým marodům -- Jak vyrobit pacienta Mým marodům
Zaříkávač nemocí -- Chcete se léčit, nebo uzdravit? Zaříkávač nemocí
 (e-book)
Kondiční hry a cvičení v přírodě Kondiční hry a cvičení v přírodě
 (e-book)
Orientační hry nejen do přírody Orientační hry nejen do přírody
 (e-book)
Spinning Spinning
 (e-book)
Inline bruslení Inline bruslení
Ako sa nestať pacientom Ako sa nestať pacientom
Příběhy obyčejného uzdravení Příběhy obyčejného uzdravení
Záda, která cvičí, nebolí Záda, která cvičí, nebolí
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Jan Hnízdil, Jiří Kirchner

Orientační sporty

Spoluautoři některých kapitol: Václav Bradna, Zuzana Dvořáková,

Vladislav Lepšík, Tomáš Zdráhal

Recenzenti: PaedDr. Oto Louka, CSc., Mgr. Martin Nosek,

PaedDr. František Novotný

Vydala Grada Publishing, a.s.

U Průhonu 22, 170 00 Praha 7

obchod@gradapublishing.cz, www.grada.cz

tel.: +420 220 386 401, fax: +420 220 386 400

jako svou 2331 publikaci

Odpovědná redaktorka Magdalena Hrábková

Grafická úprava Jiří Pros

Sazba Miroslav Vospěl

Fotografie Jan Hnízdil, Vratislav Lamač, Vladislav Lepšík, Milan Venhoda,

Michal Voráček

Návrh obálky Trilabit s.r.o.

Grafická úprava obálky Artedit s.r.o., Praha

Počet stran 100

První vydání, Praha 2005

Vytiskly Tiskárny Havlíčkův Brod, a. s.

Husova ulice 1881, Havlíčkův Brod

© Grada Publishing, a.s., 2005

ISBN 80−247−1058−7

orient.qxd 7.8.2005 20:00 Page 4

ISBN 978-80-247-6010-0 © Grada Publishing, a.s. 2011

(tištěná

verze)

(elektronická verze ve formátu PDF)


45Obsah

Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9

Orientační běh (Jan Hnízdil) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11

Historie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11 Základní pojmy. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12 Popisy kontrol . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16 Vybavení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17 Soutěžní kategorie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18 Druhy orientačních běhů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 19 Tvorba mapy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20

Trénink orientačního běhu (Jan Hnízdil) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22

Mapový trénink . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22 Druhy mapových tréninků . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 25

Liniové mapové tréninky. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 25

Tréninky s volbou postupů a využitím azimutu . . . . . . . . . . . . . . . . . 27 Kondiční příprava . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 32 Adaptace – základ tréninku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33 Energie pro organismus . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33 Aerobní kontra anaerobní . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 34

Anaerobní práh . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 35 Superkompenzace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 37 Testy kondice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 38

Step test . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 39

Ruffierův index . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 39 Srdce a srdeční frekvence . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 40

Klidová srdeční frekvence . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 40

Maximální srdeční frekvence . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 41

Zotavovací srdeční frekvence . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 42 Jak budeme trénovat . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 42

Souvislé metody . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 42

Intervalové metody . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 43 Měřiče srdeční frekvence . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 45 Laboratorní vyšetření a hodnocení výkonnosti. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 48 Regenerace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 50

Protahování. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 50

Rogaining (Tomáš Zdráhal). . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 52

Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 52 Historie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 52 Průběh závodu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 53 Vybavení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 57

orient.qxd 7.8.2005 20:00 Page 5


Horský orientační běh. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 58

Závěr . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 58 Mountain Bike Orienteering (Vladislav Lepšík) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 59

Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 59

Co je MTBO . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 59

Historie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 60

Disciplíny. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 61

Trénink . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 61

Vybavení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 62

Závody . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 64

MTBO a ochrana přírody . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 64

Závěr . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 65 Lyžařský orientační běh (Václav Bradna) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 66

Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 66

Jak vznikl LOB . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 66

Na čem a jak se jezdí. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 67

Trénink . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 67

Závody . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 69

Vybavení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 69

Závěr . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 70 Radiový orientační běh (Jiří Kirchner) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 71

Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 71

Jak vznikl ROB . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 71

Základní filozofie závodu. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 72

Průběh závodu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 73

Vybavení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 74

Rozdělení závodníků do kategorií. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 75

Prostor konání závodů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 76

Umístění kontrol . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 76

Trénink . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 77

Kvalifikace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 78

Závěr . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 78 Orientační potápění (Zuzana Dvořáková) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 79

Historie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 79

Průběh závodu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 79

Výstroj. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 81

Disciplíny. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 83

Technika plavání a trénink . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 87

orient.qxd 7.8.2005 20:00 Page 6


67Obsah

Automobilové orientační soutěže (Jan Hnízdil) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 90

Průběh závodu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 91

Vyhodnocení závodu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 91 Orientační závody zdravotně postižených (Jiří Kirchner). . . . . . . . . . . . . 92

Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 92

Historie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 92

Problémy v adaptaci orientačního sportu pro zdravotně postižené . . . . . 93

Hlavní rozdíly . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 93

Varianty orientačního sportu pro zdravotně postižené . . . . . . . . . . . . . . 94 Závěr . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 96 Literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 97

orient.qxd 7.8.2005 20:00 Page 7


Věnování Některé kapitoly této knížky s námi měl psát kamarád – orienťák Jirka Kuban. Bohu− žel, okolnosti nedovolily, aby mohl svou troškou do mlýna přispět. Proto bychom mu alespoň celé toto dílko chtěli věnovat. Snad se mu bude knížkou v orienťáckém nebi dobře listovat.

Červenec 2005

Jan Hnízdil, Jiří Kirchner

orient.qxd 7.8.2005 20:00 Page 8


Úvod

Tato publikace je určena všem, jejichž zájem je zaměřen na oblast orientačních

sportů. Ať už jsou to aktivní sportovci výkonnostní nebo rekreační úrovně, či zájem−

ci, kteří hledají informace o aktivitách, které by stály za to vyzkoušet. Naším cílem

je přinést v přehledné formě informace o všech druzích sportů a sportovních akti−

vit s přívlastkem orientační. Publikace je kolektivním dílem, jednotlivé kapitoly zpra−

covali odborníci na danou oblast orientačních sportů. Obsahově nejrozsáhlejší část

je věnována klasickému orientačnímu běhu, neboť tvoří jakýsi společný základ pro

všechny ostatní disciplíny. Zkrátka nepřijdou ani zájemci o ostatní odvětví, ať už

to je orientační potápění, lyžařský orientační běh, orientační závody na horských

kolech, nebo orientační sport zdravotně postižených.

Naším cílem je poskytnout čtenáři informace o vývoji, současném stavu, materiálně

technickém vybavení i o tréninku jednotlivých orientačních disciplín.

89Úvod

orient.qxd 7.8.2005 20:00 Page 9


orient.qxd 7.8.2005 20:00 Page 10


Orientační běh

Citujeme−li pravidla, pak můžeme orientační běh definovat jako sport, jehož pod−

statou je spojení běhu s orientací v neznámém terénu. Závodníci při něm s pomo−

cí mapy a busoly absolvují trať v převážně zalesněném terénu. Trať je určena star−

tem, kontrolami v předepsaném pořadí a cílem. Start je intervalový, volba postupů

mezi kontrolami je zcela v rukou – přesněji řečeno v nohou a hlavě – závodníka.

Cílem je absolvování závodní tratě v minimálním čase. Jinými slovy – orientační běh

je popisován jako „hra v šachy při běhu“. Je ideálním sportem pro všechny věkové

kategorie, nezáleží ani na zkušenostech. Je snadné se jej naučit, ale stále dává

prostor nekonečným výzvám a řešení nových situací.

Kouzlo orientačního běhu tkví ve skloubení mentálních a fyzických předpokladů spor−

tovce, které spolurozhodují o výkonu v závodu. Nejlépe tuto skutečnost vystihuje

citát mistryně světa v orientačním běhu z roku 1972, maďarské závodnice Sarloty

Monspart: „Jsi−li výjimečně pohybově nadaný, staň se olympionikem. Jsi−li mentální

génius, staň se profesionálním šachistou. Jsi−li průměrný člověk, jakým se sama

cítím, můžeš být úspěšným orientačním běžcem.“

Historie

Historické kořeny má orientační běh ve Skandinávii, konkrétně v Norsku, kde se

v roce 1897 uskutečnil první závod. U nás se začalo v turistickém duchu závodit

v roce 1950. Soutěžily hlídky, povinná byla zátěž v batohu a běh byl vysloveně

zakázán. Ze svazu turistiky se v roce 1969 vyčlenil samostatný svaz – Českoslo−

venský (dnes Český ) svaz orientačního běhu. Ve světě zastřešuje všechny soutě−

že v orientačním běhu International Orienteering Federation (IOF), založená v roce

1961. Počet členských nebo přidružených států je v současnosti 63. Na oranžovo−

bílé lampiony, které jsou symbolem orientačního běhu, můžeme narazit například

v Brazílii, Indonésii, na Jamajce, v Jižní Africe, na Tchaj−wanu, Novém Zélandu nebo

třeba v Portoriku či v Makedonii. Každé dva roky probíhá mistrovství světa, posled−

ní se uskutečnilo v roce 2005 v Aichi v Japonsku. Ke světové špičce patří od

počátku tohoto sportu Skandinávci, díky zázemí a podmínkám v těchto zemích.

Ohromné plochy lesních porostů spolu s právem každého na volný vstup do nich

(tzv Allemansrätt) vytváří podhoubí, z něhož vyrůstají nelepší orientační běžci na

světě. O obrovské popularitě orientačního běhu na severu Evropy svědčí například

výsledky ankety o nejlepšího sportovce Švédska z osmdesátých let, kdy fenome−

nální trojnásobná mistryně světa Anninchen Kringstad porazila takové osobnosti,

jakými byli tenista Borg nebo lyžař Stenmark, a to na vrcholu jejich slávy. Seveřa−

nům zdatně šlapou na paty i závodníci z dalších zemí, mezi něž můžeme počítat

i naše borce.

10 11Orientační běh

orient.qxd 7.8.2005 20:00 Page 11


Základní pojmy

Terén

S trochou nadsázky můžeme konstatovat, že závodit se dá všude, ale tou nejvlast− nější tělocvičnou orientačních běžců je les. Závodí se však i ve městech, v par− cích, na sněhu, pod vodou i na poušti. Orientačně závodit a hrát si můžeme v rámci přípravy i v tělocvičně, ve třídě i v obývacím pokoji.

Mapa

Mapa odlišuje orientační běh od atletiky, od kroužení na oválu – tedy od mono− tónní a jednotvárné vytrvalostní dřiny. Je alfou a omegou výkonu v orientačním běhu a je bezpodmínečně nutné, aby se na ni mohli závodníci v každém okamžiku spolehnout. Proto mapy vytvářejí speciálně školení kartografové z řad orientačních běžců. Ve srovnání se standardně užívanými mapami jsou mapy pro orientační běh zpracovány ve velmi podrobném měřítku, které zajistí zachycení všech detailů nutných pro správnou orientaci závodníků. Měřítka těchto map jsou standardně 1:15 000, to znamená, že jeden centimetr na mapě odpovídá 150 metrům ve sku− tečnosti. Pro náročnější terény, jako jsou například skalní oblasti, se používá podrobnější měřítko 1:10 000 (1 cm na mapě je 100 m ve skutečnosti). Je−li detailů v terénu opravdu mnoho (například při městských závodech), setkáme se nejčastěji s měřítky 1:5 000 nebo i 1:2 500 (1 cm na mapě je 50, resp. 25 metrů, ve skutečnosti). Mapy jsou barevné, každá součást přírodního prostředí je reprezentována určitou barvou:

bílá, žlutá a zelená barva znamená vegetaci – žlutá značí otevřené plochy, jako

jsou pole, louky, paseky nebo světliny v lese; bílá znamená vysoký, dobře prů−

běžný a přehledný les; zelená označuje hustší partie lesa, které jsou obtížně

průběžné nebo jen průchodné;

modrou barvou je zakresleno veškeré vodstvo, od pramenů, studní a mokrých

jam přes vodní toky a plochy;

černou barvou jsou zakresleny komunikace, kameny, skály a objekty vytvoře−

né člověkem, jako jsou posedy, krmelce nebo budovy;

terénní tvary jsou na mapě vyznačeny barvou hnědou (jáma, kupka nebo zářez

ve svahu), hnědé jsou také vrstevnice (noční můra všech začátečníků). Sever na mapě je vždy nahoře. Ve směru odshora dolů procházející modré čáry přes mapu jsou tzv. magnetické směrníky, důležité pro práci s busolou.

orient.qxd 7.8.2005 20:00 Page 12


Vrstevnice Vrstevnice je pomyslná čára spojující na mapě všechny body se stejnou nadmoř− skou výškou. Kamenem úrazu je slovíčko pomyslná. Na rozdíl od všech ostatních skutečností zachycených na mapě, vrstevnice v terénu na první pohled nezkušené− ho oka patrná není. Ale po pár lekcích v terénu (v rámci výuky lze vrstevnice znázor− nit např. na rozkrojené bramboře, či malovat na tvarech vytvořených v pískovišti) dostávají kontury vrstevnic jasnější obrysy. Vrstevnic se týká ještě údaj o tzv. ekvi− distanci, který bývá uváděn na mapách. Ekvidistance je výškový rozdíl mezi dvěma sousedícími vrstevnicemi a na orientačních mapách je standardně 5 m, v plošších terénech i 2 m.

Mapový klíč Na mapách pro orientační běh je odlišný od turistického, má jednotný charakter. Takže i při závodu na Filipínách bude mít krmelec na mapě podobu malé černé šipky směřující na sever, pro kamennou jámu je vždy vyhrazen symbol malého čer− ného písmene v, směřující svým hrotem k jihu a malá kupka bude vždy na mapě zaznačena jako hnědý puntík. O „čistotu“ a dodržování mapového klíče, což je sou− bor závazných pravidel pro použití mapových značek (viz 3. strana obálky této knihy) na mapách pro orientační běh, se stará komise kartografů, sdružená pod křídly me− zinárodní federace orientačního běhu IOF.

12 13Orientační běh

Obr. 1 Ukázka mapy pro orientační běh

orient.qxd 7.8.2005 20:00 Page 13


Azimut

Toto slovo, vyvolávající hrůzu u začátečníků, neznamená nic jiného, než úhel, který svírá směr pochodu s osou sever – jih. Azimut určujeme s pomocí busoly, jejíž význam roste s obtížností terénu. V některých závodech je dokonce téměř zbyteč− ná (orientační závody na horských kolech, městský orientační běh). Mistr světa z roku 2001 Pasi Ikonen dokonce běhá bez ní. Zásadní význam má busola pro zorientování mapy k severu. Na takto zorientované mapě pak odpovídají všechny směry a úhly na mapě i skutečnosti. Mapa by měla zůstat po celý závod ve stej− né poloze, tedy horním okrajem nasměrovaná k severu, závodník se jen točí podle mapy při změně směru pohybu. Vědět, kde je jsou základní světové strany, se vyplatí i v blízkosti kontrol. Mezi severní a jižní patou skalního bloku může být totiž někdy hodně daleko... Provázek na busole je určen k připevnění na zápěstí, nikoliv na krk, což oceníme při prvním větším kotrmelci v lese. Jak se azimut nastavuje, vidíme na následujícím obrázku.

Start leží na rozcestí, kontrola na

krmelci. Nejkratší cesta ze startu ke

krmelci vede rovně, využijme tedy

postup podle azimutu. Na spojnici

obou bodů položíme hranu busoly

a otočnou část busoly (A) vyrovná−

me do rovnoběžného směru s mo−

drými poledníkovými čarami. Otoč−

ná část busoly a střelka (A) musí

stále směřovat k severu. Pak běží−

me ve směru šipky na plexiskle

busoly (C). Pevná část busoly (ple−

xisklo) je označena písmenem B. Význam azimutu roste v rovinatějším přehledném terénu bez liniových záchytných prvků, které můžeme využít jako vodítek při postupu z jednoho kontrolního stano− viště na druhé. Ve velmi členitých terénech, jako například v oblasti skalních měst Českého ráje, ztrácí azimut na významu, neboť udržet zde přímý postup je díky cha− rakteru terénu takřka nemožné.

Trať

Pro tisk tratě se používá červenofialová barva. Základními prvky tratě jsou start (troj− úhelník), kontrolní stanoviště (kolečko) a cíl (dvojité kolečko). Jednotlivá kontrolní stanoviště, zjednodušeně kontroly, jsou spojeny čarou a očíslovány. Tak je určeno pořadí, ve kterém je má závodník absolvovat. Nedodržení pořadí či vynechání kon− troly se trestá diskvalifikací.

Obr. 2 Nastavení azimutu

orient.qxd 7.8.2005 20:00 Page 14


V terénu je kontrola označena železným stojanem ve tvaru písmena T, na kterém je zavěšen plátěný, trojboký, oranžovobílý „lampion“. Cedulka s kódem je na kon− trole proto, aby měl závodník možnost, podle popisu kontroly, který dostal před startem, zkontrolovat, zda−li je kontrola, kterou nalezl, skutečně ta pravá. Závodník označí průchod kontrolou zasunutím čipu, který má upevněný na prstu, do zázna− mového zařízení. Zvukový a světelný signál oznámí, zda je vše v pořádku, a pak už může závodník utíkat, či jen s rozvahou kráčet dál. Elektronické zařízení, které zazname− nává průchod závodníka danou kontro− lou, lze v tréninku a při nácviku nahra− dit různými razítky, kleštičkami s bodci nebo jen opisováním písmen a kódů. Elektronika poslouží pouze v závodě, po− skytne závodníkovi komfort bleskury− chlých průběžných výsledků i seznam jeho vlastních mezičasů mezi jednotli− vými kontrolami, který obdrží po průcho− du cílem. Kontroly jsou v lese přiměřeně ukryty, přiměřenost jejich úkrytu závisí na sta− viteli tratě. Kontrola by neměla na závodníky křičet zdálky, ale ani by se neměla krčit na dně jámy, ještě k tomu zaházená roštím. K nalezení kontroly by měl závodník využít svých doved− ností, nikoliv náhody.

14 15Orientační běh

Obr. 3 Ukázka trati pro orientační závod s možností občerstvení na 6. kontrole a s první pomocí

(pro případ zranění) na kontrole 5.

Obr. 4 Závodník zaznamenávající průchod kon−

trolou s kódovým číslem 50

orient.qxd 7.8.2005 20:00 Page 15

+


Popisy kontrol

Jak již bylo řečeno, na každé kontrole je kódové číslo, které umožní závodníkovi zkontrolovat, je−li nalezená kontrola ta správná. Kódové číslo je součástí popisu kontrol, který závodník obdrží před startem závodu. Tento popis obsahuje zpřes− ňující údaje o kontrole. Závodník totiž z mapy sice pozná, že lampion je u skalky, ale ani ta nejpodrobnější mapa mu neposkytne informace o výšce skály, o tom, zda je kontrola umístěna u jižní nebo severní paty skály a podobně. Toto je úko− lem popisu kontrol. V tomto případě má dvanáctiletý nebo třináctiletý chlapec či dívka (kategorie H, D 12), na trati dlouhé 2,6 km (měřeno vzdušnou čarou) s převýšením 110 metrů (měřeno na trase ideálního postupu) za úkol nalézt celkem 5 kontrol, přičemž ta první má kódové označení 101 a je v terénu umístěna na ohybu cesty.

Podobně jako mapa obsahuje pouze meziná−

rodně uznávané značky mapového klíče vydáva−

ného mapovou komisí IOF, tak i popisy kontrol

mají svou mezinárodně srozumitelnou formu, tzv.

piktogramy. V symbolické formě vyjádřeným

popisům pak rozumí český i japonský závodník

stejně.

Čip

Zmínili jsme se už o mapě, busole, popisech kontrol. Další nepostradatelnou věcí z výzbroje orientačního běžce je již zmiňovaný čip, který nosí závodník upevněný na některém z prstů libovolné ruky (nejčastěji na prostředníčku ruky svírající zároveň busolu). Slouží k samoobslužnému označení průchodu kontrolním stanovištěm.

Příklad popisu kontrol: kategorie H 12, D12 – 2,6 km – 110 m.

1. 101 – ohyb cesty,

2. 178 – severozápadní kámen, 1 m, východní strana,

3. 135 – mezi hustníky,

4. 185 – prostřední prohlubeň, východní část,

5. 164 – křižovatka cest.

Obr. 5 Ukázka popisů kontrol prostřednictvím meziná−

rodně sjednocených symbolů, tzv. piktogramů (kontroly

jsou shodné jako ve výše uvedeném slovním příkladu

popisů kontrol)

orient.qxd 7.8.2005 20:00 Page 16


Vybavení

Boty Popis vybavení začneme od té nejdůležitější součásti, kterou jsou boty. Orientač− ní běžci běhají ve speciálních botách uzpůsobených pohybu v terénu. Podrážka při− pomíná kopačky, jen špuntíky jsou menší a hustěji osázené. Špičkoví borci mají na podrážce navíc ještě hřeby (pozor na zákaz použití těchto bot v chráněných kra− jinných oblastech). Na trhu je opravdu bohatých výběr výrobků jak světových, tak i českých firem. Začátečníkům postačí třeba jen obyčejné kopačky nebo botasky.

Kalhoty Dolní končetiny mají být podle pravidel orientačního běhu zakryté. Začínajícím běž− cům postačí „šusťákové“ kalhoty. Společně se svrchní částí oděvu by mělo oble− čení splňovat nároky na prodyšnost a odolnost proti roztrhání. V náročném terénu plném klacků, ostružin a podobných „lahůdek“ je vhodné ještě „vyztužit“ holeně spe− ciálními chrániči.

Ostatní oblečení Místo bavlněného trička, které začátečníkům zcela postačí, je pro pokročilejší závodníky vhodnější tričko na bázi materiálu s tzv. knotovým efektem, který výbor− ně odvádí pot. Dlouhý rukáv dresu je opět vhodný tam, kde hrozí podráždění pokožky nebo infekce. Čelenka nebo šátek zabrání tomu, aby pot stékal do očí a kompli− koval orientaci. Zvláště nosíme−li brýle, je vhodné chránit se před potem a deštěm čelenkou, resp. speciálním štítkem.

16 17Orientační běh

Obr. 6 Ukázka busol a čipů pro orientační závod

orient.qxd 7.8.2005 20:00 Page 17


Obecně platí, že začátečník vystačí s běžným sportovním oblečením a postupně si

pak svoji výzbroj a výstroj vylepšuje. Kvalitní výstroj sleduje především zdravotní

hledisko a umožňuje předcházet zdravotním komplikacím.

Soutěžní kategorie

Kouzlo orientačních závodů spočívá také v tom, že sportovně založené rodiny se

o víkendech nerozdělují, ale naopak. Každý, nezáleží na věku ani na pohlaví, má

šanci změřit síly se sobě rovnými soupeři. Tak může desetiletý klučina startovat

na „fáborkované“ trati v kategorii H 10, jeho čerstvě plnoletá sestra v kategorii D 18.

Maminka si zasportuje a po závodě podebatuje se soupeřkami v kategorii D 45

a tatínek, ač by měl podle svého data narození nárok startovat v kategorii H 50,

změří síly se soupeři mladšími v kategorii H 21 (nejvyšší náročnost), což soutěžní

řády umožňují (obráceně to samozřejmě nefunguje). No a dědeček opět slavně zví−

tězí ve veteránské kategorii H 70.

Kategorie jsou kromě věku, zejména na velkých a mezinárodních závodech, čle−

něny podle výkonnosti závodníků až na tři podkategorie (např. H 21 A, B nebo C).

Kategorie HE a DE jsou vyhrazeny pro ty nejlepší z nejlepších (elitu) a vypisují se

pouze v kategoriích H 21 a D 21. Nejlepší z elity pak tvoří reprezentační družstvo.

Na všech závodech jsou zároveň vypisovány kategorie pro příchozí, tyto tratě mají

přiměřenou obtížnost (kategorie N nebo T). Délky tratí při závodech na „klasické

trati“ by měly být takové, aby časy vítězů v minutách byly následující:

Obr.7 Správně oblečená závodnice před kontrolou

orient.qxd 7.8.2005 20:00 Page 18


Druhy orientačních běhů

Z původního „pěšího“ orientačního běhu na klasické trati, která v průběhu let mě− nila svou délku, se do dnešního dne vyvinula řada dalších disciplín a odvětví. Jejich společným základem jsou práce s mapou, vytrvalostní charakter činnosti a postup po kontrolních stanovištích.

„Pěší“ (klasický) orientační běh

O klasickém orientačním běhu pojednává tato publikace převážně. Řekne−li se orien− tační běh, máme na mysli právě klasický (pěší) orientační závod. I ten má mnoho variant. Podle délky závodní tratě jej můžeme rozdělit na:

sprint – (délka trati je přibližně poloviční oproti trati klasické);

klasickou trať – (viz předpokládané časy v Tab.1);

dlouhou trať – (délka trati je přibližně dvojnásobná oproti běžnému orientační−

mu běhu).

Štafety

Je to další typ orientačních závodů. Hromadný start prvních úseků, divácká kon− trola (kontrola na kterou je dobře vidět z pohledu přihlížejících) – to vše přispívá k jejich divácké atraktivitě. Stavitelé tratí využívají různých metod stavby tratí, aby zamezili následování a „opisování“od prvního závodníka. Počet běžců ve štafetě, kteří postupně absolvují své úseky a předávají „štafetu“ postupně jeden druhému je různý, pohybuje se od tří do sedmi, pro mistrovství světa jsou to čtyři úseky.

Parkový nebo také městský orientační běh

Obdoba klasického orientačního běhu. Sponzoři a televizní kamery „vytahují“ orien− tační běžce z lesů do prostředí měst a parků. Je to asi divácky nejatraktivnější dis− ciplína, která v posledních letech zaznamenala veliký rozmach. Pořádá se světový pohár, který závodníky zavál i do prostředí zoologické zahrady ve Švédsku, do skan− zenu v Rožnově pod Radhoštěm nebo do centra italských Benátek.

18 19Orientační běh

Tab. 1 Předpokládané časy vítězů podle kategorií

kategorie D10 D12 D14 D16 D18 D20 D21 D35 D40 D45 D50 D55 D60 D65 D70 D75 D80 D85

čas vítěze 20 25 30 40 50 55 65 55 50 45 45 45 45 45 45 45 45 45

kategorie H10 H12 H14 H16 H18 H20 H21 H35 H40 H45 H50 H55 H60 H65 H70 H75 H80 H85

čas vítěze 20 25 40 50 60 70 90 70 65 60 55 50 50 50 50 50 50 50

orient.qxd 7.8.2005 20:00 Page 19




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2019 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist