načítání...
menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Orchideje v bytě a rodinném domě - Eva Sedláčková

Orchideje v bytě a rodinném domě

Elektronická kniha: Orchideje v bytě a rodinném domě
Autor: Eva Sedláčková

Druhé vydání knihy zkušené české pěstitelky těchto tropických rostlin je doplněno o zkušenosti a poznatky s pěstováním v rodinném domě (se samostatnými místnostmi projektovanými a ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  135
+
-
4,5
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma tištěná forma

hodnoceni - 69.2%hodnoceni - 69.2%hodnoceni - 69.2%hodnoceni - 69.2%hodnoceni - 69.2% 80%   celkové hodnocení
2 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Grada
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF
Zabezpečení proti tisku a kopírování: ano
Médium: e-book
Rok vydání: 2010
Počet stran: 112
Rozměr: 21 cm
Úprava: 24 stran barevné obrazové přílohy: ilustrace
Vydání: 2., aktualiz. a rozš. vyd.
Skupina třídění: Zahrádkářství
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
Nakladatelské údaje: Praha, Grada, 2010
ISBN: 978-80-247-3337-1
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Druhé vydání knihy zkušené české pěstitelky těchto tropických rostlin je doplněno o zkušenosti a poznatky s pěstováním v rodinném domě (se samostatnými místnostmi projektovanými a postavenými k tomuto účelu), první bylo zaměřeno na pěstování v panelových bytech. Úvodní část obsahuje vlastní praktické informace autorky a stať o tropických druzích, které sama pěstuje. Poté následují obecně platné zásady pěstování orchidejí. Závěrečná kapitola shrnuje údaje o stavbě těl orchidejí a jejich zvláštním způsobu života. Příručka se věnuje úspěšnému pěstování orchidejí v panelových i rodinných domech.

Popis nakladatele

V současné době je patrný vzestup zájmu méně známé a těžko dostupné exotické druhy rostlin. Mezi ně patří i atraktivní tropické orchideje. Úspěšnost jejich pěstování však do značné míry závisí na znalostech jejich optimálních životních podmínek. Nabídka základních, ověřených a praktických informací je poměrně chudá a omezuje se na kusé a mnohdy zavádějící informace rozličných receptářů a málo užitečných rad. Důsledkem toho je, že nakoupené rostliny nemají v našich bytech šanci a při nedostatečné péči dříve či později hynou.Pro tento případ připravila autorka aktualizované a o nové poznatky rozšířené vydání své úspěšné publikace. Zúročila v ní své 20leté praktické a neocenitelné zkušenosti, které sama získala jak v pražském bytě, tak v průběhu posledních pěti letech i v rodinném domě. Kniha detailně radí jak začínajícím pěstitelům, tak těm, kdo byli exotickou rostlinou najednou obdarováni a nevědí, co s ní.

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Eva Sedláčková - další tituly autora:
Orchideje v bytě a rodinném domě Orchideje v bytě a rodinném domě
Neuroendokrinní nádory Neuroendokrinní nádory
Neuroendokrinní nádory v kasuistikách Neuroendokrinní nádory v kasuistikách
 
K elektronické knize "Orchideje v bytě a rodinném domě" doporučujeme také:
 (e-book)
Choroby a škůdci orchidejí Choroby a škůdci orchidejí
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Eva Sedláčková

102

GRADA

Publishing

Orchideje

v bytě

a rodinném domě

2., aktualizované a rozšířené vydání

Eva Sedláčková

Orchideje v bytě a rodinném domě

2., aktualizované a rozšířené vydání

Vydala Grada Publishing, a. s.,

U Průhonu 22, Praha 7,

obchod@gradapublishing.cz, www.grada.cz,

tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400

jako svou 4096. publikaci

Odpovědná redaktorka Helga Jindrová

Sazba Artedit s. r. o., Praha

Fotografie na obálce Ing. Miroslav Sedláček, CSc.

Fotografie v barevné příloze Ing. Miroslav Sedláček, CSc.

Počet stran 112 a 24 stran barevné přílohy

Druhé, aktualizované a rozšířené vydání, Praha 2010

Vytiskla Tiskárna PROTISK, s.r.o., České Budějovice

© Grada Publishing, a. s., 2010

Cover Design © Grada Publishing, a. s., 2010

Názvy produktů, firem apod. použité v knize mohou být ochrannými známkami

nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

ISBN 978-80-247-3337-1

Poděkování

Ráda bych na tomto místě poděkovala všem svým přátelům – pěstitelům i fandům,

se kterými si mohu vyměňovat a doplňovat své pěstitelské poznatky a zkušenosti,

jmenovitě paní Haně Černé a paní Mgr. Janě Rotkovské.

Současně děkuji svému manželovi Mirkovi za pochopení a podporu jedné z mých

velkých celoživotních zálib, včetně jeho nezištné pomoci při sestavování této příručky,

zejména pak její fotografické přílohy.

Obsah

Úvod k druhému vydání publikace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8

PRAKTICKÁ ČÁST . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11

1 Vlastní zkušenosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11

1.1 Nákup rostlin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12 1.2 Pěstování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15

1.2.1 Umístění rostlin v bytě . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16

1.2.2 Umístění rostlin v domě . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 19

1.2.3 Základní pěstební pomůcky a nástroje . . . . . . . . . . . . . . . . 23

1.2.4 Pěstební nádoby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 25

1.2.5 Teplotní režim . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 25

1.2.6 Vodní režim . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 27

1.2.7 Světelný režim . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 31

1.2.8 Větrání . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33

1.2.9 Substrát a hnojení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 34 1.3 Přesazování a množení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 38

1.3.1 Přesazování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 38

1.3.2 Množení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 41 1.4 Choroby, prevence a léčení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 45

1.4.1 Prevence a karanténa . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 45

1.4.2 Živočišní škůdci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 45

1.4.3 Houbové choroby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 47

1.4.4 Bakteriální choroby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 48

1.4.5 Virová onemocnění . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 49

1.4.6 Problémy způsobené chybnou péčí . . . . . . . . . . . . . . . . . . 49 1.5 Stálá péče . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 50

1.5.1 Jmenovky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 50

1.5.2 Uvazování stonků . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 51

1.5.3 Ošetřování po odkvětu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 51

1.5.4 Vůně a velikost květů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 52

1.5.5 Pravidelná kontrola . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 52 1.6 Aranžování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 53


2 Moje orchideje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 56

Anacheilium . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 56

Angraecum . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 56

Ascocenda . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 56

Beallara . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 56

Brassia . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 56

Cattleya a její hybridy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 57

Coelogyne . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 57

Cymbidium . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 58

Dendrobium . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 58

Epidendrum . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 59

Ludisia . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 59

Miltonia . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 59

Miltonidium . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 60

Odontocidium . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 60

Odontoglossum . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 60

Oncidium . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 60

Paphiopedilum . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 61

Phalaenopsis a Doritaenopsis . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 62

Phragmipedium . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 62

Prostechea . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 63

Rossioglossum . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 63

Vanda . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 63

Vuylstekeara . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 64

Wilsonara . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 64

Zygopetalum . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 65 OBECNÁ ČÁST . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 66

3 Základní nároky orchidejí a zásady pěstování . . . . . . . . . . . . . . . 66

3.1 Ekologické třídění . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 66

3.2 Přírodní podmínky a původ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 67

3.3 Požadavky a kultivace tropických orchidejí . . . . . . . . . . . . . . . . 68

3.3.1 Světlo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 68

3.3.2 Teplota . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 72

3.3.3 Vlhkost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 74 6 ORCHIDEJE V BYTĚ A RODINNÉM DOMĚ


3.3.4 Živiny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 78

3.3.5 Vzduch . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 80

3.3.6 Substrát . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 81

3.3.7 Nádoby a podložky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 82

3.3.8 Přesazování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 83

3.3.9 Množení a křížení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 84

3.4 Zdravotní stav orchidejí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 86

3.4.1 Klimatické faktory . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 86

3.4.2 Fyziologická onemocnění . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 87

3.4.3 Choroboplodné mikroorganizmy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 87

3.4.4 Živočišní škůdci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 88

3.5 Pěstební prostory . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 88

3.5.1 Skleníky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 89

3.5.2 Bytové interiéry . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 90

4 Doplňkové informace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 97

4.1 Charakteristika orchidejí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 97 4.2 Rozdělení orchidejí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 97 4.3 Mykotrofie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 97 4.4 Morfologie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 98

4.4.1 Kořeny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 98

4.4.2 Stonky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100

4.4.3 Pahlízy a kořenové hlízy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 101

4.4.4 Listy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 101

4.4.5 Květy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 102

4.5 Původ a taxonomie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 103 4.6 Názvosloví . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 104 4.7 Seznam základních rodů orchidejí s českými názvy . . . . . . . . . 107

5 Slovníček . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 109

6 Literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 111

7Obsah


Úvod k druhému vydání publikace

Nedílnou součástí bytové kultury jsou květiny a interiérová zeleň. Součas

ný trend zlepšování úrovně bydlení v návaznosti na prokazatelné zvyšo

vání životní úrovně, ale i s důrazem na uchování zdravého životního pro

středí, se samozřejmě odráží i v pěstování okrasných pokojových rostlin.

Velké rozšíření nabídky sortimentu dříve neznámých a také málo dostup

ných, jakož i exotických druhů, rostlin se projevuje i v nabídce zahradnic

kých center a specializovaných obchodních domů. Mezi ně patří i atrak

tivní tropické orchideje. Úspěšnost jejich pěstování však do značné míry

závisí na znalostech optimálních životních podmínek těchto rostlin. I přes

relativně širokou nabídku rozličných publikací k tématu „orchideje“ jsou

základní a zejména pak praktické informace o jejich pěstování dosti sporé

a omezují se na kusé a do značné míry zavádějící informace rozličných

receptářů a málo užitečných rad jak v tisku, tak i v rozhlase a zejména

v televizi. Důsledkem této skutečnosti je, že nakoupené rostliny nemají

v našich bytech „na růžích ustláno“ a při nedostatečné péči dříve či pozdě

ji hynou.

Dnešní znalosti a zkušenosti přitom umožňují úspěšné a zejména dlouho

dobé pěstování orchidejí v bytech i rodinných domech. Tento poznatek

potvrzují i mé současné letmé průzkumné pohledy na okna v přízemí i niž

ších patrech bytů a domů, a to nejen v městečkách, ale i vesničkách, které

se pyšní nejedním bohatě kvetoucím falenopsisem či dendróbiem. Kulti

vace botanických druhů, lety u nás zdomácnělých, či jejich moderních

hybridních forem, navíc nevyžaduje v těchto podmínkách žádné náročné

technické zařízení ani další pomůcky.

Podnět k napsání mé původní praktické příručky o pěstování orchidejí

v bytě výrazně podpořil vydavatelský záměr publikace „Lunární zahrada“

(PAUNGGER, J., POPPE, T., 2005). Z laického pohledu nabyli tito autoři při

listování v knihách o zahradě dojmu, že nakladatelství ani spisovatelé

nepřemýšlejí o tom, zda jsou jejich díla vhodná pro každodenní praxi.

Jinými slovy – bude-li tyto knihy číst začátečník, ztratí odvahu, bude-li je

číst odborník, nedozví se nic nového anebo si přečte něco tak exotického,

že to bude buď nepoužitelné, nebo šíleně drahé. Proto se uvedení autoři

rozhodli, že napíšou svou knihu jednoduše, bez nároku na zařazení do

kategorie odborných příruček, spíše jako čtení pro srdce a duši.

Uvedený postoj byl i mou hlavní inspirací a mottem při zpracování původ

ního rukopisu. Současně však musím přiznat, že zmiňované kritérium sro

zumitelnosti, jednoduchosti a zejména pak praktičnosti naplňuje i vydání

zahraničních publikací stejného názvu „Orchideje“, a to od amatérské pěs

8 ORCHIDEJE V BYTĚ A RODINNÉM DOMĚ


titelky Brigitte Goedové (GOEDE, B., 2005), německých pěstitelů Franka

Roellkeho (ROELKE, F., 2007) a také Joachima Erfkampa (ERFKAMP, J.,

2008). Řada dalších výpravných a reprezentativních velkoformátových

publikací se sice může pochlubit detailním popisem jednotlivých rodů

a druhů doplněným reprezentačními celostránkovými barevnými fotogra

fiemi jednotlivých kultivarů orchidejí, ale vytýkám jim částečnou nebo

úplnou absenci kvalifikovaných rad a praktických doporučení k pěstování

v běžných bytových podmínkách. Pokud tam tyto poznatky vůbec jsou, je

zřejmé, že je autoři získali pouze zprostředkovaně z analogických publika

cí a zde uvádějí pouze notoricky opakované a známé polopravdy či mýty.

To se týká všech základních kultivačních podmínek, jako je umístění rost

lin, světelných, teplotních a vlhkostních parametrů. Z uvedených důvodů

jsem v této příručce rozdělila literaturu na doporučenou základní, encyk

lopedickou a na ostatní (doplňkovou).

Moje původní knížka o pěstování orchidejí shrnovala praktické poznatky

a zkušenosti s pěstováním těchto tropických rostlin zejména v bytě. S ohle

dem na výraznou změnu mých životních podmínek v posledních pěti

letech (ukončení zaměstnání a přestěhování se na venkov do cíleně a dlou

hodobě připravovaného rodinného domku s úplným technickým a také

pěstitelským zázemím) jsem získala také nové neocenitelné zkušenosti

s pěstováním orchidejí v uvedených specifických podmínkách. O tyto

zkušenosti a poznatky je proto doplněno a upraveno mé původní vydání

knížky.

Účelnost a jednoduchost jsem uplatnila, podobně jako v prvním vydání,

i při koncepci a členění této publikace. Z tohoto důvodu je úvodní část pří

ručky, zaměřená na získané vlastní praktické informace o pěstování orchi

dejí, doplněna o stať mnou pěstovanými tropickými druhy. Teprve ná

sledná rešeršní část pak uvádí obecně platné zásady pěstování orchidejí

a všechny dosavadní publikované zkušenosti s optimalizací jednotlivých

kultivačních podmínek. Závěrečná kapitola shrnuje údaje o stavbě těl

orchidejí, jejich zvláštním způsobu života – mykotrofii, původu a taxono

mii a další doplňkové informace.

I když nerada, musím se zmínit o svých problémech s nomenklaturou

orchidejí, jejíž zásady jsou shrnuty v kapitole 4.6 Názvosloví. Jako amatér

ský pěstitel jsem se sama pokusila důkladně se seznámit s touto problema

tikou studiem dostupné literatury. S politováním však musím konstatovat,

že citované nomenklaturní zásady (Carl von Linné 1753) nejsou většinou

stoprocentně využívány ani renomovanými pěstiteli a šlechtiteli (ostatní

mi komerčními odborníky nevyjímaje). Doložit své tvrzení mohu příklady

z literatury, zejména ovšem z internetu. I přes mou veškerou snahu do

držet zásady nomenklatury jsem se ovšem zcela jistě nevyhnula nepřes

nostem, nejasnostem a možným chybám při určování správného názvu

9Úvod k druhému vydání publikace


kultivarů v obrazové příloze mé publikace, za což se čtenářům předem

omlouvám.

Závěrem ještě pár řádků o provedené fotodokumentaci. Při jejím pořizová

ní jsme s manželem vycházeli ze zásady, že všechny uvedené fotografie

orchidejí budou pořízeny z mé vlastní sbírky. Odůvodněnou výjimku pak

dokládají pouze fotografie interiéru verandy u mého bratra Jiřího Hlouška

v Rakovníku a Epidendrum racemosum u mé mšecké přítelkyně a pěstitelky

Libušky Hnízdilové. Pouze instruktážní hodnotu ke kapitole o aranžování

pak mají i fotografie ze světové výstavy orchidejí v Padově a z exkurzí po

botanických zahradách v Anglii, Francii a také naší pražské Faty Morgany.

Fotodokumentace také vycházela (až na drobné výjimky) ze zásady zacho

vání stávajícího kultivačního prostředí v našem pražském bytě či venkov

ském domku, dokumentující habitus celé rostliny, případně detail jeho

květu. Tato zásada byla podpořena i záměrem nakladatele na maloplošné

fotografie seřazené souhrnně v barevné příloze. Uvedený limitující požada

vek neumožňoval uveřejnění sice reprezentativní, ale pro tento účel neade

kvátní (a do jisté míry, zejména z pohledu praktického využití, sterilních

fotografií) barevné nádhery mých exotických krásek.

Mšec, březen 2010 Eva Sedláčková

10 ORCHIDEJE V BYTĚ A RODINNÉM DOMĚ


PRAKTICKÁ ČÁST

1 Vlastní zkušenosti

Cílem této části publikace je převést zvláště začínajícího pěstitele přes,

pokud možno většinu, úskalí při pěstování orchidejí, a to i za cenu určité

ho zjednodušení relativně složité problematiky. Uváděné zkušenosti byly

získávány postupně a nečiní si nároky na komplexnost a neomylnost.

Měly by však napomoci prvním pokusům s pěstováním těchto bezesporu

výjimečných krásek. S výrazným boomem nabídky různých druhů a kulti

varů tropických orchidejí v posledním období je toto inovované vydání

rozšířeno o nabídkový soubor dalších vhodných a také atraktivních odrůd

i s rozšířenými možnostmi a zkušenostmi s pěstováním nejen pro začína

jící, ale i pokročilejší, zkušenější a náročnější pěstitele.

Původní knížka byla zaměřena na pěstování orchidejí v bytech především

panelových domů. Tím byl také do určité míry vymezen i sortiment pěsto

vaných druhů včetně jejich dostupnosti. Získané zkušenosti v oddílech

publikace pod nadpisem „byt“ shrnují mé dlouhodobé poznatky s pěsto

váním orchidejí v našem pražském bytě. Zkušenosti s pěstováním orchidejí

v rodinném domku se samostatnými místnostmi projektovanými a posta

venými k účelovému využívání podle mého přání, jsou shrnuty ve druhé

části jednotlivých kapitol s podnadpisem „dům“. Prakticky jsem se tedy

orchidejemi zabývala v dosti rozdílných, ale současně v mnoha směrech

i shodných kultivačních podmínkách.

Na začátku bych měla možná zdůraznit jednu obecnou dlouholetou zku

šenost s pěstováním nejen orchidejí, ale i ostatních pokojových a zahrad

ních okrasných rostlin. Podle mého nevědeckého názoru rostliny vnímají

náš vztah k nim, naši náklonnost, potěšení a radost z nich. Před lety se

mne jeden televizní moderátor při natáčení pořadu o pěstování orchidejí

zeptal, zda se svými rostlinami také hovořím. Moje spontánní odpověď byla

kladná, protože sama mám pocit, že mi mé rostliny také rozumějí.

Všechny stresové reakce vedoucí k chorobám rostlin způsobeným

abiotickými faktory či biotickými škůdci lze vysvětlit jako důsledek

některých nepříznivých kultivačních podmínek a ztrátou odolnosti

rostlin proti těmto škodlivým vlivům. Pokud je však náš vztah k rost

linám i citově motivovaný, mnohem snadněji rozpoznáme pravou pří

činu dané situace a jsme schopni na ni adekvátně reagovat.

11Vlastní zkušenosti


1.1 Nákup rostlin

Před více než třiceti lety, při mých prvních pěstitelských pokusech, bylo

obstarávání a nákup orchidejí velice obtížné. Můj první, naprosto nepro

myšlený, nákup čítající několik rostlin rodu Stanhopea, chladnomilných

Paphiopedilí a Coelogyne cristata z pozůstalosti po amatérském pěstiteli byl

v natolik zuboženém stavu, že neměl velkou šanci na přežití ani u zku

šeného pěstitele, natož v mých podmínkách. Bez jakýchkoliv praktických

zkušeností, navíc bez dostupnosti vhodné odborné literatury, u mne za

koupené rostliny dlouho nepřežily. Také jejich výběr byl do teplého a su

chého bytu absolutně nevhodný.

Později se nabídka vhodných druhů orchidejí v obchodech zlepšovala,

i když šlo převážně o řezané květy (cymbídium, katleja, pafiopedilum).

Inspirací k pěstování orchidejí pro mne byly též úspěchy rodinného příte

le, kterému každoročně kvetlo několik orchidejí rodu Cattleya a Phalaenopsis. Polínko do ohně přiložil i náš soused, kterému se za špaletovým oknem v oprýskané fasádě jeho vesnického domku třpytil téměř celoročně bíle kvetoucí falenopsis. Navázala jsem také kontakt s paní Hanou Černou, která pečovala o orchideje ve sklenících tehdejší Vysoké školy zemědělské (dnešní Zemědělské univerzity) v Praze – Suchdole, majitelkou i vlastního orchidejového skleníčku. Od ní jsem kromě vybraných druhů orchidejí převzala i neocenitelné rady a doporučení k jejich pěstování. Spolu jsme rovněž podnikaly každoroční nákupní výlety při příležitosti výstav orchidejí do Norimberku, Drážďan, Mnichova a jinam. Od začátku devadesátých let se u nás nabídka rostlin čeledi Orchidaceae výrazně zlepšila a rozšířila. Kvalitní rostliny vhodné pro pěstování v bytě můžeme dnes zakoupit ve všech zahradnických centrech, v obchodních domech v oddělení „Zahrada“, včetně běžných květinářských prodejen. Prodej se uskutečňuje také prostřednictvím inzerátů v odborných zahrádkářských časopisech, prodejních burz orchidejových klubů, velmi často i specializovaných orchidejových výstav (v Praze – v Botanických zahradách UK Na Slupi a ve Fatě Morganě, v Brně – v Botanické zahradě MU, v Českých Budějovicích – na klubové výstavě pěstitelů a šlechtitelů, apod.). V zahraničí je zcela běžná zásilková služba speciálních orchidejových firem (i u nás se tato varianta začíná pomalu rozvíjet). Využití této možnosti lze očekávat zřejmě až po našem úplném začlenění do evropských struktur, včetně přijetí eura jako platební měny. V posledních asi deseti letech ovlivnil dostupnost informací o orchidejích a jejich pěstování nejvýrazněji internet. Víte-li, kde máte hledat, poskytne vám okamžitý přístup ke kvalitním informacím. To vše ovšem za předpokladu, že podrobíte získané informace kritickému pohledu. Internet také umožňuje okamžitou prohlídku nabídky sezonního zboží komerčních pěs

12 ORCHIDEJE V BYTĚ A RODINNÉM DOMĚ


titelů a v mnoha případech i jeho nákup. Webové stránky s cennými infor

macemi o orchidejích, jakož i se specializovanými společnostmi příznivců

orchidejí, umožňují většinou i operativní možnost získání aktuálních in

formací a poznatků z celého světa.

O výrazném rozšíření zájmu o pěstování orchidejí svědčí i (dnes již téměř

tradiční) účast na zájezdech na výstavy orchidejí (i světové, např. do Dráž

ďan, Padovy apod.), zajišťovaných většinou Orchidea klubem Brno anebo

zájezdem organizovaným některým zapáleným a obětavým pěstitelem.

Závažným nedostatkem běžného květinářského prodeje, včetně supermar

ketů a zahradnických center, je ovšem častá absence správného názvu rost

liny, nemluvě o nedostatečných či občas úplně chybějících základních

údajích o pěstování orchidejí. Také odborná úroveň prodavačů, s ochotou

poskytnout doplňkové informace, je rozdílná a převážně nedostatečná.

Pokud jsou tyto informace k dispozici, jejich vypovídací hodnota bývá vel

mi malá a občas také zavádějící a matoucí.

Nákup konkrétních rostlin by měl být přinejmenším uvážlivý a měla by

mu předcházet dostatečná odborná příprava. V zásadě je třeba primárně

zvážit umístění kupované rostliny tak, aby získala adekvátní domov. Jako

první příbytek většinou stačí parapet východního nebo západního okna.

Později, po rozšíření vaší sbírky, můžete zvažovat další umístění, pro které

lze najít díky šlechtění rostlin a jejich bohatému výběru vždy vhodné

místo.

Další plánované rozhodnutí je třeba učinit pro výběr druhu. Tam pomůže

rada a doporučení zkušenějších pěstitelů i s ohledem na teplotní, světelné

i vlhkostní podmínky včetně požadavků na klidové období rostlin. Pro

začátečníky se doporučují tzv. „snadné druhy“, jako je Dendrobium kingia

num, Paphiopedilum hybrid či Phalaenopsis hybrid, umožňující první dů

ležitý pěstitelský úspěch bez velkých zkušeností a přílišné námahy. Po prv

ních vlastních pěstitelských úspěších je pak možné si postupně troufnout

i na náročnější druhy (Angraecum, Vanda aj.).

Požadavek na označení druhu jmenovkou a stejně tak kompletní informa

ce o pěstebních podmínkách jsou rovněž zcela jednoznačnou podmínkou

úspěšného přežití a růstu zakoupené rostliny.

Ceny orchidejí bývají rozdílné, přičemž hodně záleží na druhu, kvalitě

a stáří rostliny. Orchideje můžeme koupit jako mladé rostliny (většinou

přes renomované pěstitele), které rozkvetou až po několika letech, nebo

jako dospělé rostliny kvetoucí poprvé či již plně rozvité (hlavně v zahrad

ních centrech, obchodních domech či květinářských prodejnách). Zkuše

ným pěstitelům se cenově vyplatí i nákup již odkvetlých rostlin, které se

při dobré péči brzy odmění novými silnými výhony a krásnými květy.

13Vlastní zkušenosti


Nákup orchidejí samozřejmě závisí i na našich požadavcích ohledně výbě

ru druhů. Na trhu jsou běžně dostupné a nepříliš drahé hybridy v kontej

nerech. Jejich určitou nevýhodu představuje vitalita a bujný růst, který

může způsobit problémy při pěstování v malých pěstebních zařízeních.

Mnohem dražší pak bývají botanické druhy (uměle vypěstované) a tzv.

čisté hybridy, jež lze pořídit především nákupem u soukromých firem

a pěstitelů, včetně zahraničních (s případným využitím internetu). Při

těchto nákupech se rostliny oceněné na mezinárodních soutěžích za ná

zvem označují zkratkami FCC, AM od anglické společnosti RHS (Royal

Horticular Society) a od americké společnosti AOS (American Orchid So

ciety) či GM, SM, BM od německé společnosti DOG (Deutsche Orchideen

gesellschaft).

Při vlastním nákupu rostlin doporučuji, obzvláště začátečníkům, zaměřit

se na:

✤ Vzhled rostliny – zejména listů – neměly by být povadlé (hlavně u falenopsisů), zvadlé či jinak poškozené (hnědými nebo černými skvrnami) a kořenů – musí být zdravé, neporušené a měly by mít šedou barvu se zelenými nebo červenými čerstvými špičkami). Květ není pro stanovení stavu celé rostliny směrodatný, i když jeho svěžest indikuje vlastní trvanlivost (napjaté okvětní lístky – sepaly i petaly, nepříliš ztmavlý dolní okvětní lístek – pysk). Poslední výhonek by měl být nejméně tak dlouhý jako předposlední (sympodiální typ), či vrchní list nejméně stejně velký jako list pod ním (monopodiální typ). Snažíme se získat zdravou rostlinu, která nevyžaduje okamžité přesazení, jak nám občas mylně doporučují v televizních receptářích. Orchideje dlouho uskladněné v regálech obchodů nekupujeme.

✤ Zdravotní stav – rostlina by neměla jevit známky napadení houbovými, virovými či živočišnými škůdci. Pokud byste tuto okolnost při nákupu přehlédli, je třeba rostlinu umístit do karantény (odděleně od ostatních rostlin) a aplikovat přípravek proti škůdcům. Karanténní izolaci (alespoň 14 dnů) doporučuji provést i u každé nově zakoupené rostliny.

✤ Substrát v kontejneru – neměl by být těžký, s mokrým povrchem

a zjevnými známkami přemokření. Jestliže lze rostlinu z květináče snadno

vyjmout a nemá prakticky žádné kořeny, byl substrát překyselen přílišnou

zálivkou, indikovanou také přítomností řas či mechu na vnitřních stranách

květníku, anebo solných a vápenných inkrustací na substrátu či dolním

okraji nádoby. Rostliny se špatnými nebo minimálními kořeny nekupuje

me. Postupně se zmenšující pahlízy rovněž indikují, že se vývoj rostliny

zastavil.

14 ORCHIDEJE V BYTĚ A RODINNÉM DOMĚ


✤ Květ – koupě rozkvetlé rostliny s předpokládanou dlouhou dobou kvetení přináší radost, nezapomenutelný pocit úspěchu a je motivací pro další pěstování a rozšíření vlastní sbírky. S kvetoucí rostlinou se navíc vyhneme případným omylům s nesprávnou identifikací. Rostliny s květem ovšem hůře snášejí změnu prostředí (dochází např. k opadávání poupat). Nekupujeme rovněž rostliny s příliš malými či zažloutlými poupaty ani s maximálně jedním nebo dvěma nerozvinutými puky. ✤ Přesný název kupované orchideje, včetně názvu latinského. Ten umožňuje najít v odborné literatuře podmínky pro pěstování rostliny. Je proto důležité nakupovat ve specializovaných obchodech, kde jsou prodávající schopni požadované informace poskytnout. ✤ Transport zakoupených rostlin – neměl by se uskutečnit za extrémního horka v letních měsících či za mrazu v období zimním (rostlina by měla být při přenosu chráněna několika vrstvami papíru; neprodyšné fólie se nedoporučují z důvodů rizika napadení rostlin plísní šedou); po dovozu domů je třeba (zvláště v zimních měsících) ponechat rostlinu zabalenou v papíru 2–4 hodiny, aby se vyrovnal rozdíl teplot a aby rostlina neutrpěla šok. ✤ Nákup substrátu (či spíše jeho jednotlivých složek) – pro účely operativního přesazování rostlin je praktické zakoupit i vhodný a odpovídající druh substrátu, který bychom měli uchovávat v otevřených sáčcích po časově omezené období. 1.2 Pěstování Dodnes se poměrně často prezentuje názor renomovaných odborníků, dělících orchideje podle obtížnosti pěstování do pěti základních skupin. I když se s tímto jednoduchým dělením plně neztotožňuji, považuji za vhodné jej alespoň jako základní informaci uvést. V dalším textu se pak pokusím shrnout, jakým způsobem se ubírají současné možnosti a trendy v oblasti pěstování tropických orchidejí v bytech a v rodinných domech. •

Do první skupiny se řadí zcela nenáročné orchideje pěstované volně na

okenním parapetu, které můžeme v létě umístit pod stromy na zahradu.

U okna orientovaného jihovýchodně nebo jihozápadně se pěstují tep

lomilné i temperované druhy. Jižní okno je třeba v poledních hodinách

přistiňovat. K severním oknům (případně severovýchodním, ale i seve

rozápadním) se umísťují i chladnomilné druhy. • Druhá skupina zahrnuje náročnější taxony kultivované rovněž na oken

ním parapetu, které lze bez větších problémů pěstovat ve sklenících či

pokojových vitrínách.

15Vlastní zkušenosti

+


Ke třetí skupině patří náročné druhy pěstované ve sklenících a vitrínách,

příp. druhy se speciálními požadavky. Vitríny, které nemohou být posta

veny u okna, musí mít zabudovaný systém umělého osvětlení, nejlépe

vhodnou kombinací zářivek, a dobrých větracích podmínek.

Pod čtvrtou skupinu spadají druhy z monzunových oblastí s vyšším poža

davkem na vzdušnou vlhkost i v zimním období (současně s dostatečně

suchým substrátem). Tyto rostliny vyžadují pravidelné mlžení.

• Pátá skupina obsahuje kromě zahradních mrazuvzdorných či jen částeč

ně odolných orchidejí také rostliny, které proti mrazu odolné nejsou

a které přezimujeme při nízkých teplotách v mrazuprostých místnos

tech. Během vegetačního klidu těchto druhů omezíme zálivku nebo ji

úplně vynecháme, případně ji nahradíme mlžením.

Pro ideální růst orchidejí je třeba zajistit co nejpříznivější podmínky,

a to teplotu, světlo a vzdušnou vlhkost s dostatkem vody. Všechny tyto faktory můžeme v bytech i domech připravit a ovlivnit, ale jejich optimální parametry získáme pouze citlivým pozorováním a sledováním rostliny v konkrétním kultivačním prostředí.

1.2.1 Umístění rostlin v bytě

Při pěstování orchidejí v bytě mi pomohly zkušenosti s pěstováním růz

ných druhů pokojových rostlin, včetně tropických (ibišky, bromélie, ti

landsie, anthuria aj.). Orchideje jsem kultivovala v pokojovém skleníčku,

méně již s upevněním na pevných podložkách či epifytických větvích, nej

více ale na okenních parapetech či nad okny v závěsných květináčích.

Pokojový skleníček

Prvním kultivačním prostorem, kde jsem před téměř čtyřiceti lety začínala

s pěstováním nejrůznějších druhů tropických rostlin, mezi jinými bromé

lií, anturií, tilandsií, kryptantusů, některých orchidejí (např. pafiopedila),

byl pokojový skleník. Vitrínka byla zhotovena bez rámu, pouze z lepené

ho organického skla (síly 10 mm) o základních rozměrech 1,0×0,4×0,6 m (objem asi 240 l). Horní víko, stejně jako horní část vysunovatelné přední stěny, se dalo odejmout, což umožňovalo snadnou manipulaci s instalovanými rostlinami, včetně jejich zalévání a rosení. Vitrínka byla zavěšena na řetězech u stropu, podélně k sloupku mezi balkonovými dveřmi a vyklápěcím oknem směrovaným jihozápadně (bar. příl. obr. 1). Nedostatečné světelné podmínky kompenzovalo zářivkové osvětlení zavěšené nad horním víkem a cirkulaci vzduchu pomáhal zajišťovat malý elektrický ventilátor. Chyběl však odtok přebytečné zálivkové vody.

16 ORCHIDEJE V BYTĚ A RODINNÉM DOMĚ


Do skleníčku byl úhlopříčně nainstalován epifytní kmen z akátového dřeva, na němž byly upevněny baly s rostlinami obalenými v kořenové části rašeliníkem. Ten byl ve vrstvě 2–5 cm položen také na dno skleníčku s rašelinovým substrátem o výšce 5–10 cm. Převážná většina rostlin rostla v květináčích obalených rovněž rašeliníkem. Skleník byl úchvatný vždy po nové instalaci rostlin a čerstvého rašeliníku. Krása se však postupně vytrácela a nejpozději po 6–8 týdnech se musela provést jeho úplná regenerace. Moje hodnocení tohoto způsobu pěstování rostlin tedy není pozitivní, zejména kvůli velké pracnosti a náročné údržbě, malé životnosti umístěných rostlin a estetickým závadám z inkrustace kultivačních prostor způsobených zálivkou a rosením. Uvedené zápory nevyvážila ani krátkodobá nádhera po každé další instalaci. Domnívám se proto, že i se současným, výrazně lepším technickým vybavením jsou úskalí tohoto způsobu pěstování (především větrání a pohyb vzduchu, vodní a vlhkostní režim) neúměrné získaným výsledkům. Podobný názor mají i bytoví architekti (výhrady k otrockému napodobování pralesa) i většina odborníků na interiérové pěstování tropických rostlin, kteří zdůrazňují časovou náročnost této technologie a také ekologické požadavky těchto rostlin. Květinová okna (skleníky) však nacházejí bezkonkurenční uplatnění při krátkodobějším aranžování rostlin ve výstavnictví. Okenní parapety Parapety u oken se z hlediska dosažení přijatelného kultivačního prostředí v běžných bytech přibližují téměř k ideálnímu umístění. Slovo „téměř“

používám kvůli vlhkostním pod

mínkám, které se musí pro většinu

orchidejí upravit speciálními tech

nickými doplňky. Já jsem tuto situ

aci vyřešila umístěním plochých

plechových zvlhčovačů vzduchu

přímo na radiátory ústředního to

pení pod kamennými okenními pa

rapety. Zvlhčovače, jejichž podmín

kou je vodotěsnost, měly délku

proměnlivou podle radiátoru, šířku

cca 20 cm a výšku asi 10 cm (obr. 1).

Doplňování vody v nich záviselo

na teplotě otopné vody a tím také

na venkovní teplotě. Nejvyšší frek

vence doplňování byla čtyřdenní

s přibližně 10 l vody na jeden radiá

tor (v zimním topném období).

17Vlastní zkušenosti

Obr. 1 Umístění odpařováků pod okenními parapety

okno

parapet

odpafiovák

radiátor


Jednou za cca tři měsíce bylo třeba zvlhčovače vyčistit a vydezinfikovat.

Orchideje v květináčích a obalových nádobách stály přitom přímo na

okenních parapetech.

Světelná intenzita se řídila podle situování okna (jih, východ). Občas (ale

hlavně v zimním období) jsem využívala i možnost přisvětlování zářivka

mi umístěnými přímo nad okny. Ke stínění posloužily meziokenní žaluzie.

Teplota se udržovala výběrem místností a pěstovaných rostlin (ložnice –

temperované orchideje; obývací pokoj – teplomilné druhy) a termostatic

kou regulací otopných radiátorových těles.

Závěsné nádoby

Používání závěsných nádob je preferováno pro orchideje obzvláště nároč

né na světlo, např. pro rod Vanda. Rostliny v mých bytových podmínkách

vegetovaly v květináčích zavěšených na záclonové tyči. Použity byly závěs

né nádoby (bar. příl. obr. 2). Světelná intenzita se dá částečně ovlivňovat

výškou použitého závěsu, vlhkostní podmínky radiátorovými zvlhčovači,

obdobně jako při pěstování na parapetu.

Letnění rostlin

V bytových podmínkách je letnění do značné míry omezeno. V úvahu při

chází pouze letnění rostlin na balkonech či lodžiích s výhradně severní

nebo maximálně severovýchodní orientací s vyloučením nebezpečí popá

lení listů nadměrným slunečním zářením. Tento způsob letnění orchidejí

na naší lodžii s jihozápadní orientací, i když se z prostorového hlediska

(asi 12 m

2

) jevil hodně výhodným, jsem prakticky zavrhla po prvních pří

znacích spálených listů některých mých rostlin (i přes provizorní stínění pomocí textilní markýzy). Určitým východiskem (mnou ale prakticky neodzkoušeným) by mohlo být přistínění rostlin (na jižních či západních balkonech) vhodným způsobem (stínicí síť, stínicí zástěna apod.). Vlastní praktické zkušenosti nemám ani s letněním orchidejí v zasklených lodžiích. Technické možnosti přistínění výběrem materiálů použitých k zasklení i možnost dodatečného přistínění nejrůznějšími způsoby jsou pravděpodobně snadno realizovatelné. Navíc se tak bude asi uplatňovat nesporná výhoda jarního či podzimního prodloužení pobytu rostlin v těchto prostorách. Výhodný způsob letnění podtrhuje navíc i estetické zvýraznění dodatečného obytného prostoru včetně snadnější a komplexnější každodenní péče o rostliny. Umístění letněných rostlin je možné opět formou parapetní instalace či pomocí zavěšených nádob. Letnění má neoddiskutovatelný a také nezastupitelný význam pro růst i kvetení orchidejí. Dostatečně jsou jeho výhody i způsoby popsány v následující kapitole.

18 ORCHIDEJE V BYTĚ A RODINNÉM DOMĚ


1.2.2 Umístění rostlin v domě

Obytné místnosti

Způsob umístění a pěstování orchidejí v obytných místnostech rodinného

domu je prakticky shodný s pěstováním v bytových podmínkách, nejvý

hodnější je na okenních parapetech či v závěsných nádobách. Poněkud

odlišné však mohou být světelné i teplotní podmínky zejména v zimním

období; je třeba je experimentálně odzkoušet i s ohledem na pěstované

druhy. Na druhou stranu způsob vytápění, regulace či temperování jedno

tlivých obytných místností svým způsobem již předurčuje výběr rostlin

vhodných k pěstování.

Schodiště

Schodiště v rodinném domě je svým způsobem specifické s ohledem na

světelné (velmi dobré až ztížené) i teplotní podmínky (převážně s nižšími

hodnotami než v obytných místnostech). Umístění rostlin je možné na

parapetu či současně také kombinované s instalací v závěsných nádobách

jako třeba v mém případě (bar. příl. obr. 3). Světelné podmínky se dají re

gulovat meziokenními či vnitřními žaluziemi.

Veranda

Veranda jako vstupní prostor domu nemá většinou velkou prostorovou

rozlohu a obvykle slouží jako víceúčelová místnost s věšáky, botníky apod.

A protože i světelné podmínky verandy bývají převážně velmi příznivé, je

zde pěstování i aranžování kvetoucích orchidejí velmi vhodné. Musíme

mít ovšem na zřeteli, že během zimy, zejména v období silnějších mrazů,

jsou z provozních důvodů dost často otevírány i vstupní vchodové dveře.

Proto je třeba dobře promyslet umístění jednotlivých rostlin. Chlad

nomilné mohou být i blízko krátkodobě otevřených dveří a teplomilné

dále od dveří, aby byly lépe chráněny proti chladu. Jinak je umístění rost

lin v mnoha případech shodné s bytovými podmínkami, tj. na okenních

parapetech (rozšířených případně o dřevěnou mřížku na teplovodních ra

diátorech) s eventuální možností nutného přistínění (bar. příl. obr. 4).

Zimní zahrada

Na tomto místě oceňuji především šťastné řešení přístavby naší zimní za

hrady (navržené naším přítelem a pražským sousedem, akad. arch. V. Kli

mešem), kterou lze využívat jak k pěstování orchidejí, tak současně i jako

jídelnu, místo k posezení s přáteli a návštěvami. Velmi si cením toho, že

takto s orchidejemi opravdu denně žijeme a těšíme se z jejich krásy. Sou

časnou výhodou je i mnohem snazší denní péče o ně oproti teplému

a suchému bytu (např. udržení dobrého zdravotního stavu rostlin).

19Vlastní zkušenosti




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2019 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist