načítání...
menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Orbis sensualium pictus – Jan Amos Komenský

Orbis sensualium pictus

Elektronická kniha: Orbis sensualium pictus
Autor: Jan Amos Komenský

- Po více než dvaceti letech opět vychází jedinečné dílo Jana Amose Komenského – ORBIS SENSUALIUM PICTUS (Svět v obrazech), které by nemělo chybět v žádné rodinné i ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  149
+
-
5
bo za nákup

hodnoceni - 81.3%hodnoceni - 81.3%hodnoceni - 81.3%hodnoceni - 81.3%hodnoceni - 81.3% 95%   celkové hodnocení
4 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Machart
Dostupné formáty
ke stažení:
EPUB, MOBI, PDF
Upozornění: většina e-knih je zabezpečena proti tisku a kopírování
Médium: e-book
Rok vydání: 2012
Počet stran: 223
Rozměr: 21 cm
Úprava: ilustrace, faksim.
Vydání: 2., upr. a rozš. vyd., V nakl. Machart vyd. 1.
Spolupracovali: k vydání připravili Naděžda Kvítková ... et al.
přeložili Věra Höppnerová ... et al.
Skupina třídění: Lingvistika. Jazyky
Učební osnovy. Vyučovací předměty. Učebnice
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
Nakladatelské údaje: [Beroun], Machart, 2012
ISBN: 978-80-875-1739-0
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Po více než dvaceti letech opět vychází jedinečné dílo Jana Amose Komenského – ORBIS SENSUALIUM PICTUS (Svět v obrazech), které by nemělo chybět v žádné rodinné i školní knihovně. Jedná se o výbor z Komenského jazykové encyklopedie, která v době svého vydání natolik předběhla dobu, že ještě v následujících staletích – u nás až do počátku minulého století – sloužila jako živá učební pomůcka pro výuku jazyků. Aktuální vydání připravil kolektiv odborníků pod vedením doc. PhDr. Naděždy Kvítkové, CSc. a doplnil jej obsáhlým úvodem a komentářem k dílu.

Nové vydání obsahuje původní latinské texty a je nově doplněno paralelními překlady do současné češtiny, němčiny, angličtiny a ruštiny. Neméně důležitou součástí knihy je i obrazová část, která reprodukuje původní dřevoryty z několika historických vydání a snaží se tak netradičním způsobem srovnat i vývoj obrazové kultury dané doby.

(výbor v jazyce latinském, českém, německém, anglickém, ruském = Auswahl in lateinischer, tschechischer, deutscher, englisher, russischer Sprache = selection in Latin, Czech, German, English, Russian language = izbrannoje na latinskom, češskom, nemeckom, anglijskom, russkom jazikach)
Předmětná hesla
Jazyková výuka – 17. století
Všeobecné znalosti – 17. století
Didaktika – 17. století
Zařazeno v kategoriích
Jan Amos Komenský - další tituly autora:
Labyrint světa a ráj srdce Labyrint světa a ráj srdce
Opera omnia 9/II - Historia Lasitii. Historie Lasitského. Lesnae excidium. Carolo Gustavo votiva acclamatio. (česky, latinsky) Opera omnia 9/II
Orbis pictus Jana Ámose Komenského -- Svět v obrazech pro nejmenší 1. díl Orbis pictus Jana Ámose Komenského
Historie o těžkých protivenstvích církve české Historie o těžkých protivenstvích církve české
Labyrint světa a ráj srdce Labyrint světa a ráj srdce
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Jan Amos Komenský

Johannes Amos Comenius


ISBN 978-80-87517-41-3

orbis

sensualium

pictus

Jan Amos Komenský

Johannes Amos Comenius

Výbor v jazyce latinském

českém / německém / anglickém / ruském

Auswahl in lateinischer / tschechischer / deutscher / englischer / russischer Sprache

Selection in Latin / Czech / German / English / Russian languages

Избранное на латинском / чешском / немецком / английском / русском языках

K vydání připravili / Zur Herausgabe vorbereitet von

Prepared for edition by / К изданию подготовили

Naděžda Kvítková

Věra Höppnerová / Sergej Tryml

Mark Anfilov / Marie Horvátová


4 5

J

e to už hodně dávno, co jsem jako malý kluk obje

vil Orbis pictus v knihovně svých rodičů; byl tam

dokonce dvakrát. Nad rytinami ve faksimilovém

vydání jsme s bratrem závodili, kdo dřív najde čísla na

obrázku, a smáli jsme se starobylým formám slov i pra

vopisu. Ve vydání s barevnými litografiemi jsme zase

obdivovali nádherný starý vlak s kouřící lokomotivou.

To nás samozřejmě ani nenapadlo, že to není jen tak

obyčejná knížka pro děti.

Teprve později jsem začal obdivovat ten krásně pře

hledný a uspořádaný „viditelný svět“, který se Komen

skému podařilo shrnout do několika skoro idylických

obrázků, kde není ani stopa po hrůzách třicetileté války

a po jeho vlastním těžkém osudu. Žádné nářky, žádná

skepse, která by otravovala dětské duše – všechno je

na svém místě a chválí moudrost Stvořitele. Dobří lidé

pracují pro sebe i pro druhé a jen nevzdělaní nešťast

níci ničí sebe i svět, protože nevědí, co je ctnost a co

neřest.

Přes těžkou zkušenost věčného uprchlíka a štvance

je Komenský samozřejmý vlastenec, jenže je také Ev

ropan jako málokdo jiný. Věří a ví, že jeho žáci budou

jednou potřebovat domluvit se i v jiných jazycích, aby

pro ně jejich češství nebylo omezením a aby se mohli

plně účastnit té podivuhodné výměny, která dělá Evro

pu Evropou. Proto mají už malé děti poznávat svět hned

ve třech jazycích najednou – je to přece tak snadné

a přirozené!

Ale až mnohem později jsem si uvědomil, v čem je

Orbis pictus opravdu mimořádný a jedinečný. Tuhle

encyklopedii pro malé děti napsal jeden z největších

učenců té doby, kterému na dětech tolik záleželo, že

všechnu svou učenost dokázal potlačit a skrýt jen pro

to, aby mu rozuměly. O to se od té doby už žádný velký

učenec ani nepokusil, natož aby to dokázal.

Jan Sokol

E

s ist schon lange her, seit ich als kleiner Junge

Orbis pictus in der Bibliothek meiner Eltern

entdeckt habe; er war dort sogar zweimal. Auf

den Gravierungen einer Faksimile-Ausgabe habe ich

mit meinem Bruder die Zahlen auf dem Bild um die

Wette gesucht und wir lachten über die altertümlichen

Wortformen und Rechtschreibung. In der Herausgabe

mit bunten Lithografien bewunderten wir einen herrli

chen alten Zug mit dampfender Lokomotive. Selbstver

ständlich fiel uns nicht ein, dass das kein gewöhnliches

Kinderbuch ist.

Erst später begann ich die schön übersichtliche und

geordnete „sichtbare Welt“ zu bewundern, die Come

nius gelungen in einige fast idyllische Bilder zusam

menfasste, wo von den Schrecken des Dreißigjährigen

Krieges und von seinem eigenen schweren Schicksal

keine Spur ist. Keine Klagen, keine Skepsis, die die

Kinderseele quälen würden – alles ist an seinem Ort

und lobt die Weisheit des Schöpfers. Gute Menschen

arbeiten für sich und für die anderen und nur die un

gebildeten Unglückseligen zerstören sich selbst und

die Welt, weil sie nicht wissen, was Tugend und was

Laster ist.

Trotz schwerer Erfahrung eines ewigen Flüchtlings

ist Comenius ein selbstverständlicher Patriot, jedoch

er ist auch Europäer wie kaum ein anderer. Er glaubt

und weiß, dass sich seine Schüler einmal auch in an

deren Sprachen werden verständigen müssen, damit

für sie ihr Tschechentum keine Einschränkung ist und

damit sie an dem wunderbaren Austausch teilnehmen

können, der Europa zu Europa macht. Deshalb sollen

bereits kleine Kinder die Welt gleich in drei Sprachen

auf einmal kennenlernen – es ist doch so einfach und

natürlich!

Aber erst später wurde mir bewusst, worin Orbis

pictus wirklich so außerordentlich und einzigartig ist.

Diese Enzyklopädie für kleine Kinder schrieb einer der

größten Gelehrten seiner Zeit, dem die Kinder so sehr

wichtig waren, dass er seine ganze Gelehrsamkeit zu un

terdrücken und zu verbergen vermochte, nur damit sie

ihn verstehen. Und das hat seitdem kein großer Gelehr

ter mehr weder versucht, geschweige denn vermocht.

Jan Sokol

Д

авным-давно, еще когда я был мальчиш

кой, я в библиотеке моих родителей нашел

Orbis pictus, а даже в двух экземплярах.

Рассматривая гравюры факсимильного издания,

мы с братом соревновались, кто быстрее найдет

цифры на рисунке, и смеялись над древними фор

мами слов и правописания. В издании с цветны

ми литографиями нам больше всего понравился

прекрасный старинный поезд с дымящим парово

зом. Тогда мы, конечно, не понимали, что это не

совсем обычная книжка для детей.

Только позднее я начал восхищаться этим уди

вительно наглядным, обзорным и упорядоченным

«видимым миром», который Коменскому удалось

представить и собрать воедино на нескольких

почти идиллических рисунках, где не найти на

мека ни на ужасы Тридцатилетней войны, ни на

тяжелую судьбу автора. Нет здесь никаких жалоб,

никакого скепсиса, которые удручали бы душу ре

бенка – все стоит на своих местах и восхваляется

мудрость Создателя. Добрые люди работают на

себя и на других, а лишь необразованные несчаст

ливцы уничтожают себя самих и мир, не зная, что

такое добродетель и что такое порок.

Невзирая на тяжелую судьбу постоянного бе

глеца и преследованного человека, Коменский

оставался патриотом, но одновременно также ев

ропейцем, как никто другой. Он верит и предви

дит: чтобы его учеников не ограничивало то, что

они чехи, им когда-то нужно будет договориться

на других языках, чтобы они могли полностью уча

ствовать в том удивительном обмене, который для

Европы характерен. Поэтому уже маленьким де

тям полезно познавать мир, и сразу на трех языках

одновременно – это же так просто и естественно!

Только гораздо позже я понял, в чем состоит на

стоящая исключительность и уникальность про

изведения Orbis pictus. Эту энциклопедию для

детей написал один из крупнейших ученых того

времени, который детей уважал до той степени,

что ради них он всю свою ученость скроет лишь

потому, чтобы они его поняли. А это с тех пор ни

кому сделать не удалось, а ни один крупный уче

ный это сделать даже не попытался.

Ян Сокол

A

very long time has passed since I as a young

boy found Orbis pictus in my parents’ bookcase.

It was there even twice. Over the engravings in

the facsimile edition me and my brother were compet

ing who would be the first to find the numbers in the

picture, and we were laughing over the ancient forms

of words and the orthography. In the edition with litho

graphic prints we again admired the magnificent old

train with a smoking locomotive. Of course it did not

occur to us that it was not an ordinary book for the

children.

It was only later that I started to admire that bea

tifully arranged and well-ordered “visible world” that

Comenius succeeded in summing up into several even

idyllic pictures where there is not even a trace of the

horrors of the Thirty Years War and his own hard fate.

No lamentation, no scepsis that might poison the chil

dren’s souls - everything is in its place and praises its

Creator. Good people work for both themselves and

the others, and only the uneducated unfortunates ruin

themselves and the world because they do not know

what virtue is and what vice.

Despite the hard experience of an eternal refugee

and an outlaw Comenius is a true patriot, and also

a European as hardly anyone else. He believes and he

knows that his disciples will have to make themselves

understood in other languages in order that their na

tional feeling may not limit them and that they may be

able to take part in the admirable change that makes

Europe to remain to be Europe. That is also why little

children should get to know the world as one in three

languages, which is really so easy and natural!

But much later I realized where Orbis pictus is really

extraordinary and unique. This encyclopedia for the lit

tle children was written by one of the greatest scholars

of that time whom it mattered about children so that

all his scholarship he succeeded in suppressing and

hiding only because they should understand him. No

great scholar has ever tried that since Comenius’ time,

let alone succeeded in it.

Jan Sokol


76

Komenského Orbis sensualium pictus Jazyková učebnice

Protože v době Komenského byla latina ja

zykem mezinárodní vzdělanosti a prostředkem otvírajícím cestu k vyššímu vzdělání, hledal J. A. Komenský způsob, jak se jí rychleji a snáze naučit, aby zůstalo dost času na vzdělání věcné. Jeho vlastní učitelská zkušenost, znalost tehdejších učebnic a jejich kritické posouzení jej přivedlo k závěru, že užitečná jazyková učebnice by měla žákovi přinášet nejen znalost jazyka, ale také poučení o reálném světě. Proto vybral okolo 7 300 nejzávažnějších slov a vytvořil z nich tisíc vět, které sestavil podle věcného principu do sta lekcí. Tak vznikla učebnice Janua linguarum reserata, která vyšla r. 1631 v Lešně původně pouze s latinským textem. Komenský si však představoval, že zprostředkujícím jazykem k ní bude jazyk mateřský. Brzy byl pořízen překlad do polštiny a Komenský sám vypracoval českou verzi s názvem Dvéře jazyků otevřené.

I když měla Janua ve světě značný úspěch, pro

začátečníky byla velmi náročná, a tedy obtížná. Proto vypracoval Komenský učebnici podstatně jednodušší a příznačně ji nazval Januae linguarum reserate Vestibulum (Předsíň otevřených dveří jazyků).

Završení práce na jazykových učebnicích před

stavuje u Komenského dílo Orbis sensualium pictus. Tato nejúspěšnější a nejproslulejší učebnice vznikla zkrácením a zjednodušením textu Januy a byla určena jako příprava k probírání Vestibula i Januy.

Běžně užívaný název tohoto proslulého díla Or

bis pictus je zkrácený název, který postrádá z hlediska autorova záměru důležité upřesnění, že jde o svět věcí a jevů smysly chápaných nebo smysly

vnímatelných. Jasně a výrazně svůj záměr vysvětlil

sám Komenský v předmluvě k tomuto dílu: Hlavní

při tom je předkládat věci smysly vnímatelné nejdříve

smyslům, aby mohly být pochopeny ... Neboť nemů

žeme ani jednat, ani mluvit moudře, jestliže dříve

neporozumíme správně všemu, co máme činit nebo

o čem máme mluvit. V rozumu pak nic není, co neby

lo dříve ve smyslech. Pilně cvičit smysly ve správném

chápání rozdílů mezi věcmi znamená klást základy

veškeré moudrosti, vší moudré výmluvnosti a všem

moudrým úkonům v životě. Komenský tedy usiloval

o to, aby každý výraz, který si člověk učením osvo

juje, byl spojen s poznáním a pochopením předmě

tu nebo jevu daným výrazem označeného. Proto

zdůrazňoval podíl sluchu, zraku, chuti i hmatu při

jazykovém vyučování a požadoval, aby žák to, co

pojmenovává, mohl ukázat na obrázku i ve skuteč

nosti a mohl to také namalovat.

Orbis sensualium pictus představuje tedy nej

důslednější aplikaci didaktických názorů Komen

ského na jazykové vyučování. Originálnost Orbisu

tkví v tom, že každá kapitola obsahuje nejdříve

obrázek k probíranému tématu a pomocí číselných

odkazů jsou vzájemně propojeny texty s ilustrace

mi jednotlivých předmětů a jevů.

U Orbisu lze sledovat i pozoruhodný vztah

k mateřskému jazyku. Jak sám Komenský napsal

v předmluvě, mohl Orbis v překladu do živého ja

zyka vést i k osvojení mateřského jazyka, a to od

počátečního čtení až po věcné učení. Aby se žákům

usnadnily počátky čtení, zařadil na začátek tzv. ži

vou abecedu. Sám také vysvětlil, jak postupovat,

aby se učení zbavilo „obtížného trápení mysli“.

Uvažoval také o možnosti připojit na konci krátkou

gramatiku mateřského jazyka. Překlad Orbisu do

mateřského jazyka měl tak posloužit nejen k ná

zornějšímu poznání, ale také k snazšímu osvojení

latiny. Komenský předpokládal i ucelené využití Or

bisu pro předškolní věk, a to jako obrázkové knihy

k prohlížení a tím k seznamování dítěte se světem.

Dřevoryt z vratislavského vydání 1667 /

Holzstich aus der Wroclawer Heraushabe

von 1667 / Woodcut from the Wroclaw

edition 1667 / Гравюра на дереве из

вроцлавского издания 1667 г.

Dřevoryt z levočského vydání 1685 /

Holzstich aus der Levočaer Herausgabe

von 1685 / Woodcut from the Levoča

edition 1685 / Гравюра на дереве из

левочского издания 1685 г.

Číslo kapitoly

Kapitelnummer

Number of the chapter

Номер главы

Původní číslo kapitoly z norimberského

vydání 1658 / Die ursprüngliche Kapitelnummer

aus der Nürnberger Herausgabe von 1658 /

Original number of the chapter in the Nuremberg

edition 1658 / Первоначальный номер главы

из нюрнбергского издания 1658 г.

Původní latinský text

Der ursprüngliche lateinische Text

Original Latin text

Первоначальный латинский текст

Dřevoryt z norimberského vydání 1658 /

Holzstich aus der Nürnberger Herausgabe

von 1658 / Woodcut from the Nuremberg

edition 1658 / Гравюра на дереве из

нюрнбергского издания 1658 г.

Český překlad

Tschechische Übersetzung

Czech translation

Перевод на чешский язык

Anglický překlad

Englische Übersetzung

English translation

Перевод на английский язык

Německý překlad

Deutsche Übersetzung

German translation

Перевод на немецкий язык

Ruský překlad

Russische Übersetzung

Russian translation

Перевод на русский язык


8 9

Orbis jako odraz filozofických názorů

Komenského

Orbis sensualium pictus není pouze vyvrchole

ní didaktických snah autora, představuje zároveň

důležitý článek jeho pansofického úsilí. Je tak od

razem i jeho filozofických názorů. Komenský vždy

usiloval o to, aby vzdělání bylo plné a ucelené. Proto

koncipoval i tuto jazykovou učebnici jako smyslům

dostupnou encyklopedii a dokonce nejdříve uvažo

val o tom, že ji nazve Encyklopaedia sensualium

nebo také Lucidarium. Název Orbis sensualium

pictus je tedy až dodatečný a tak i svou obrazností

dětem pochopitelnější.

K tomu je ovšem nezbytné dodat, že pojem en

cyklopedie měl pro Komenského poněkud jiný ob

sah, než jak jej chápeme dnes, kdy se často škole

vyčítá tzv. nežádoucí encyklopedismus a rozumí se

tím přetíženost faktografickými poznatky, neúměr

nými stupni vzdělání, popřípadě mechanicky říze

ný soubor poznatků bez sledování souvislostí mezi

nimi. Komenský pod slovy encyklopedie a ency

klopedický rozuměl vzdělávací soustavu v uzavře

ném kruhu, v němž jsou jevy navzájem spojeny

v jeden organický celek. Šlo mu tedy o vzdělání

systémové.

Jak vypadá ono propojení věcí a jevů, uka

zuje nejlépe řazení jednotlivých kapitol Orbisu.

V souladu se svým filozofickým názorem věnoval

Komenský první kapitolu pojednání o Bohu, jeho

podstatě a vlastnostech. V závěru kapitoly před

stavuje Boha jako stvořitele, vládce a udržovatele

světa. V dalších šesti kapitolách se popisuje svět

jako celek: nebe, živly, oblaka a země. Následuje

oddíl o „plodech zemských“, mezi něž patří hory

a kameny jako neživá příroda, rostliny, živočichové

zemští a vodní jako živá příroda; uzavřen je tento

oddíl kapitolou o člověku jako nejvyšším tvoru živé

přírody. V oddílu o člověku pak Komenský ukazuje

člověka v jeho sedmi vývojových stupních. Popi

suje lidské tělo a tělesné orgány. Zvláštní kapitolu

věnuje vnějším a vnitřním smyslům. Pět vnějších

smyslů je zobrazeno pomocí oka, ucha, nosu, ja

zyka a rukou. Jako vnitřní nezobrazitelné smysly

jsou uváděny smysl pospolný, přemýšlení a paměť.

Pojednáním o duši se uzavírá oddíl o člověku jedin

ci a zároveň nejdokonalejším Božím díle. Jistě ne

náhodou je zařazena i kapitola, v níž se ukazují lidé

deformovaní, s výraznými rozdíly od normálních

tělesných proporcí, jako jsou obr, pidimužík, člověk

dvojhlavý, hrbatý, apod. To odpovídá Komenského

přesvědčení, že Boží dílo postupně ztratilo svou pů

vodní dokonalost.

Kapitolou 44 začíná oddíl věnovaný činnostem,

jimiž se člověk zapojuje do života. Uvádí se tak svět

lidské práce, která do světa přírody a člověka při

náší dynamický obrat tím, že člověk svou tvůrčí

činností mění přírodu, zdokonaluje sám sebe, až

se znovu dostává k Bohu jako nejvyšší dokonalosti.

Proto snad tento oddíl začíná symbolicky kultivova

nou zahradou. Komenský zdůvodňuje tento vstup

tím, že první Adamovou prací bylo zahradnictví.

Hned další kapitoly představují zemědělství a chov

dobytka. Jako v mnoha dalších kapitolách nechy

bí ani u těchto základních činností určitý pohled

do historie. Komenský totiž připomíná, patrně

v souvislosti se známými pověstmi o zakladate

lích vládnoucích dynastií, kteří byli povoláváni od

pluhu k vládě, že orba a chov dobytka byly dříve

dílem reků a králů, kdežto v současné době jsou

věcí nejnižšího stavu. Následující kapitoly se týkají

všech základních činností a řemesel, jimiž si člověk

zajišťoval stravu, pořizoval oděv a obuv, budoval

obydlí. Kapitola o strojích ukazuje, jak Komenský

sledoval technická zdokonalení a vynálezy. Postup

ně se probírají stále náročnější druhy práce, jako

jsou těžba a zpracování železné rudy, práce truhlář

ské, soustružnické, hrnčířské a nakonec vše, co se

potřebuje k vybavení domu a k životu v něm, tedy

i hloubení studní, jakož i lázeňské, holičské a ran

hojičské služby.

Oddíl několika kapitol počínající stájemi a kon

čící rozbitím korábu se sice na první pohled zdá

poněkud nesourodý, ale jeho vnitřní vazba je dána

tím, že jde o okruh činností, jimiž člověk postupně

překonává omezení daná prostorem a časem. Jde

nejen o činnosti samotné, jako je péče o koně, vý

roba sudů, řemenů a provazů, jízda na koni, převoz

a plavání, ale i o výsledky těchto činností: hodiny,

dalekohled, optická skla, vozy a různé druhy lodí.

Poslední kapitola oddílu připomíná, že vedle úspě

chů a různých zdokonalení provází toto úsilí někdy

i nezdar - někteří lidé se při rozbití korábu zachrání,

avšak jiní bídně hynou a jejich zboží jde k mořské

mu dnu.

Tematické propojení má také další okruh, vě

novaný sdělování a šíření myšlenek, tj. umění psát,

knize, tiskárně, škole. To, že k slovesnému umě

ní připojil Komenský jako další umělecký projev

hudbu, mělo nepochybně spojitost s jeho vlastní

činností hymnografickou, jejímž výsledkem byl

Kancionál, vydaný r. 1659 v Amsterodamu. Filozo

fie představuje v Orbisu souhrn všech věd; mezi

nimi má významné postavení věda o čísle, protože

je předpokladem ke zkoumání jiných vědních ob

lastí. Pak následuje zeměměřičství a poznávání tě

les a jevů mimozemských. Několik schematických

nákresů přibližuje dobové astronomické poznatky,

ovšem z hlediska geocentrického názoru (to bylo

pozdějšími editory upravováno). Mapou tehdejší

Evropy se celý soubor týkající se vědeckého pozná

ní uzavírá.

Oblasti morálního formování člověka věnoval

Komenský oddíl etiky, do něhož zařadil jak obecné

poučení o morálce, tak celý soubor lidských ctnos

tí: opatrnost, píli, střídmost, statečnost, trpělivost,

lidskost, spravedlnost a štědrost. Etika tak obsahu

je návod, jak má člověk řídit sám sebe.

Oddíl týkající se společenského života začíná

manželstvím, které představuje jeho základní člá

nek. Pak následují vyšší články, jejich řízení a spra

vování. Ze společenského života nevyloučil Komen

ský ani kejklíře, divadlo a různé hry. Královstvím,

jeho správou a vojenskými záležitostmi se uzavírá

část týkající se světské moci. Pak následuje oddíl

vedoucí člověka k moci nejvyšší. K Bohu se člověk

přibližuje prostřednictvím náboženství. Ta uvádí

Komenský ve vývojové linii od pohanství, židovství

ke křesťanství a nakonec i mohamedánství, jež je

vysvětleno jako směs všech náboženství předchá

zejících. I když je křesťanství vyloženo nejpodrob

něji, pro ostatní náboženství je příznačná věcnost

pojednání bez jakéhokoliv projevu náboženské

nesnášenlivosti. V předposlední kapitole o Boží

spravedlnosti varuje Komenský před pověrami,

ďáblovými úklady a různými čaroději, svádějícími

člověka ze správné cesty. Posledním soudem, kte

rý zajišťuje spravedlivým věčnou blaženost, se dílo

uzavírá a zároveň se uzavírá celý cyklus, který od

Boha vyšel a k němu se opět vrátil.

Uvedený vzdělávací cyklus znamená ve své

podstatě konkrétní didaktickou aplikaci obecných

pansofistických ideí Komenského, jež později našly

své nejobsažnější vyjádření v díle O nápravě věcí

lidských. Celý didaktický systém Komenského

vychází z pevného filozofického základu. Na místě

je třeba podotknout, že Komenský byl u nás dří

ve mnohdy představován jako vynikající pedagog

a nebyl doceňován jeho přínos jako filozofa a filo

zofa výchovy. Jeho názory tvořivě rozvíjela česká

neoficiální větev filozofického bádání, představova

ná především profesorem Janem Patočkou a jeho

žáky.

Komenský jako filozof vycházel z Bohem dané

ho řádu a byl přesvědčen, že člověk má v něm své

místo. Lidské poslání člověka na tomto světě je jeho

spolupráce při směřování k nejvyššímu cíli. Důraz

položil na aktivitu člověka, na jeho tvůrčí činnost,

na jeho schopnost sebezdokonalování. Komenský

jako nikdo před ním poznal vysokou hodnotu lid

ské práce a tvůrčí činnosti člověka.


10 11

Cesta k uživatelům díla

Cesta Komenského díla Orbis pictus k české

mu čtenáři nebyla ani snadná, ani rychlá. Komen

ský měl latinský text díla připraven již v době svého

pobytu v Uhrách v Sárospataku (1650-1654), kam

byl pozván uherskou šlechtou, aby pomohl při škol

ské reformě. Avšak pro tamější tiskárnu nebylo

snadné zhotovit obrázky a ani maďarský text, para

lelní textu latinskému, nebyl včas hotov. Komenský

pak poslal z Lešna svůj text tiskaři Michalu Endte

rovi do Norimberka. To se stalo ještě před známým

požárem, jehož ničivé síle podlehly ostatní rukopi

sy Komenského. Tím byl Orbis zachráněn. Endter

opatřil k latinskému textu německý překlad básní

ka Zikmunda von Birken. Orbis sensualium pictus

tak poprvé vyšel v Norimberku r. 1658 jako dvojja

zyčné vydání. Pro veliký úspěch díla se jeho druhé

vydání objevilo již r. 1659, následovala mnohá další

vydání, také čtyřjazyčné s italštinou a francouz

štinou a trojjazyčné s maďarštinou. V latinsko-ně

mecké verzi se Orbis rychle rozšířil jako učebnice

v městech severního a středního Německa.

Orbis sensualium pictus velmi brzy pronikl

i do Anglie a rychle dosáhl obliby. Již v r. 1659 byl

vytištěn v Londýně se zajímavou předmluvou vyda

vatele Charlese Hoola, který jej přivítal jako usku

tečnění vlastní myšlenky. Jsou známá i další ang

lická vydání, dvanácté vydání, o které se zasloužil

William Jones, bylo vytištěno r. 1798 v New Yorku.

Orbis pictus se stal užívanou a oblíbenou učebnicí

v Dánsku a Švédsku. Na jeho životnost a působi

vost mělo vliv i to, že byl upravován a rozšiřován

podle aktuálních potřeb. Jeho světová obliba vyvr

cholila v letech 1670-1680.

Pro šíření Orbisu v Polsku mělo velký význam

město Vratislav. Péčí nakladatele Kašpara Müllera

vyšel poprvé v r. 1667 v jazycích latinském, francouz

ském, německém a polském. Jsou známá i pozdější

četná trojjazyčná vydání s polštinou a existuje také

dvojjazyčné vydání latinsko-polské.

Z latinsko-německo-maďarské úpravy End

terovy vycházeli později nakladatelé v Uhrách

a Sedmihradsku. Pro vznik českého textu Orbisu

je významné čtyřjazyčné vydání z r. 1685 z tiskár

ny Samuela Brewera v Levoči. V tomto známém

vydání následuje po textu latinském, německém

a maďarském ještě čtvrtý text, který je směsí ne

jen českých a středoslovenských jazykových prv

ků, ale i některých prvků východoslovenských,

podobných polštině, popřípadě i prvků polských.

Zvláštní ráz tohoto textu, který reprezentuje pří

pravnou fázi spisovné slovenštiny, může být vy

světlen kolektivní prací na jeho vzniku, pobytem

jednoho autora, nejspíš Daniela Horčičky-Synapia,

v různých jazykových oblastech, částečně i zása

hem sazeče aj. Latinský název Orbis sensualium

pictus je v tomto vydání přeložen jako Svět vidited

lný. Rytiny zhotovil Jonáš Bubenka. Dílo bylo zno

vu vydáno v r. 1728, avšak již s textem opraveným

směrem k biblické češtině. Tato oprava Jiřího Ba

hyla představuje skutečný první český text.

První ruský překlad Orbisu byl pořízen za vlády

Petra Velikého. Měl sloužit moskevské vyšší škole,

zůstal však v rukopise a je uložen v petrohradské

knihovně akademie věd. První dochované vydání

Orbisu s ruským textem vyšlo v r. 1760 v pětija

zyčné podobě pod názvem Видимый светъ. Šlo

o první vydavatelský čin nově založené moskevské

univerzity z podnětu M. V. Lomonosova.

Uplatnění Orbisu v Rakousku dlouho nebylo

možné. Až piaristický pedagog P. Gracián Marx se

zasloužil o jeho vydání v r. 1756 a využití jako gym

nazijní učebnice. Šlo o výbor obsahující 82 kapitoly

z původního norimberského vydání. Povolena byla

i verze s českým textem, ale ten vyšel pouze jed

nou, a to v r. 1779. Z Marxova výboru vycházely dal

ší úpravy. Pro češtinu má význam vydání profesora

gymnázia v Sárospataku Jana Szombathyho, který

připojil ještě k textu latinskému a německému text

maďarský a ve vydáních z r. 1798, 1806 a 1820 i text

český. Tradice Orbisu se v Uhrách a Sedmihrad

sku držela ještě dlouho do 19. století.

Vedle cest zprostředkovaných přes Uhry a Ví

deň se ukázala jako zvlášť významná třetí cesta

Orbisu do Čech, a to z polské Vratislavi. Tamější

nakladatel byl ve styku s německými Endtery.

Když pak Endterové přestali mít na vydávání Or

bisu zájem, prodali rytiny s druhou garniturou

štočků tiskaři Wilhelmu Bog. Kornovi. Ten vydal

čtyřjazyčný latinsko-fran

couzsko-německo-pol

ský Orbis r. 1805 a 1818.

V době národního ob

rození se druhé vydání

tohoto Orbisu dostalo do

rukou profesoru gymná

zia v Hradci Králové Jo

sefu Chmelovi. Myšlenka

dát českému čtenáři Ko

menského dílo Chmelu

tak zaujala, že sám pořídil

nový překlad do češtiny

a získal pro vydání na

kladatele Jana Hostivíta

Pospíšila. Odkoupili od

vratislavského naklada

tele štočky, a tak vyšlo

r. 1833 v Hradci Králové

nové vydání latinsko

německo-česko-polsko

francouzské. Díky pro

myšlenému úsilí editora

i nakladatele, kteří získali

četné předplatitele, dostal

se Orbis sensualium pictus konečně i do širší české

čtenářské veřejnosti. Za čtyři měsíce bylo prodáno

5 300 výtisků. Pospíšilové vydávali Orbis i později,

v Hradci Králové a v Praze, avšak již bez polštiny.

Životnost Orbisu byla veliká, našel si cestu

i do odborných škol, a to jako konverzační česko

německá příručka. Pod názvem Orbis pictus v řeči

české a německé vyšel v úpravě Františka Patočky,

profesora na reálném gymnáziu v Táboře. Obrázky

pořídil Jan Kostěnec, profesor na reálných školách

v Pardubicích. Vydal jej L. Kober r. 1870 v Praze.

Úprava profesora Patočky je poměrně značná, jde

v ní zejména o doplnění partií o hospodářských

strojích, železnici, továrně apod. To vše ukazuje na

praktický a aktuální účel příručky: „...aby žáci nabyli

znalosti z oboru hospodář

ství, průmyslu, a naučili

se správně českým ná

zvům zde se naskytujícím,

a za druhé, aby na základě

těchto vědomostí naučili se

také pojmenováním těmto

v jazyku německém.“ Ob

rázky jsou pouze tam,

kde je to nezbytné pro

pochopení textu.

Orbis pictus je zajíma

vým dokladem o živých

stycích s jihoslovanskou

kulturou. Vydal jej J. Be

neš v Českém Brodě jako

novou polyglotu s ná

zvem Свет у сликама

v jazyce srbském, čes

kém, německém a fran

couzském. Vydání není

datováno a je bez latiny.

Jeho hlavní účel vysvětlil

překladatel do srbštiny

Jovan M. Popovič v úvod

ním dopise. Šlo mu o to, aby se pomocí Orbisu

Srbové snadno naučili česky a Češi srbsky. Proto

také bylo na konci připojeno poučení o výslovnosti

a přízvuku v češtině. Úvod je datován r. 1913. Vydá

ní, hotové již v r. 1914, bylo však za první světové

války zkonfiskováno, k jeho dotištění a dodání do

Srovnání ilustrací ze 17. a 19. století / Vergleich der

Illustrationen aus dem 17. und 19. Jahrhundert / Com

parison of the illustrations from the 17

th

and 18

th

centu

ries / Сравнение иллюстраций 17 и 19 веков


12 13

Srbska došlo až po válce. Touto podobou Orbisu,

která měla sloužit k poznání a praktickému osvojení

dvou slovanských jazyků, končí u nás užití Orbisu

jako jazykové učebnice. V pozdějších edicích jde již

o jeho vydání jako kulturní památky nebo pramene

pro vědeckou práci.

Roku 1929 vyšel v Brně Orbis pictus jako 10.

svazek velké edice Veškerých spisů Jana Amose

Komenského. Bylo to kritické vydání, které při

pravil Hertvík Jarník s obsáhlou studií o vnějších

dějinách díla.

S odvoláním na záměr Komenského, aby Orbis

sloužil i v národní škole jako čítanka a učebnice

prvouky, bylo milovníkům kulturních památek ur

čeno české jednojazyčné vydání Orbisu z r. 1941.

Mělo připomenout a uctít nejen památku J. A. Ko

menského u příležitosti 270. výročí jeho úmrtí, ale

i dílo obrozeneckých pracovníků Josefa Chmely

a Jana Hostivíta Pospíšila. Český text podle Chme

lova překladu připravil a částečně modernizoval Fr.

Oberpfalcer. S úvodem J. Hendricha jej vydal Fr.

Borový v Praze. Díky grafické úpravě F. Muziky

i zdařilému využití starých štočků, které J. H. Po

spíšil odkoupil z Vratislavi, vznikla tak kniha důstoj

ně reprezentující naši národní kulturu a posilující

v době okupace národní sebevědomí.

Poměrně značně bylo u nás rozšířeno i jubilej

ní čtenářské vydání k 350. výročí narození Komen

ského. Vydal jej r. 1942 Fr. Strnad na Královských

Vinohradech jako 8. svazek knihovny Růžový pa

louček za redakce Antonína Dolenského s textem

latinským, německým a českým, a to s vynecháním

kapitoly o židovském náboženství.

Fotolitografickým přetiskem čtyřjazyčného vy

dání levočského z r. 1685 je jubilejní vydání Státního

pedagogického nakladatelství v Praze, které vyšlo

v r. 1958 jako první a v r. 1979 jako druhé nezměně

né vydání. Jeho významnou součástí je zasvěcený

doslov Jiřiny Popelové.

V nakladatelství Československé akademie věd

byl vydán v r. 1970 dvojjazyčný latinsko - německý

Orbis sensualium pictus jako součást velkého vě

deckého vydání Díla Jana Amose Komenského 17

(J. A. Comenii Opera omnia). Toto kritické vydá

ní bylo uskutečněno zásluhou editorů Jaromíra

Červenky (latinský text) a Stanislava Králíka (ně

mecký text), kteří vyšli z norimberských vydání

z r. 1659 a 1662. Doslov k tomuto vydání napsala

Marta Bečková.

Předkládaný netradiční výbor z Komenského

díla Orbis sensualium pictus chce být živým odka

zem autora. Proto se týká především světa lidských

činnosti. To znamená, že byly vybrány z díla ty čás

ti, které nejvýrazněji ukazují jednotlivé činnosti člo

věka, popřípadě jejich výsledky hmotné i duchovní.

Jde nám o to, abychom ukázali dynamičnost Or

bisu i to, jak Komenský dovedl zhuštěně a preg

nantně vystihnout to, co je podstatné pro jednotlivé

činnosti. Zatímco první část Orbisu utrpěla na své

aktuálnosti změnami, které přinesl rozvoj lidského

poznání, kapitoly ukazující svět lidské práce působí

svěže jako zajímavé dokumenty o způsobu života

a lidském snažení v době, kdy žil jejich autor, popří

padě ještě v dobách starších.

Naděžda Kvítková

Literatura

n ČAPKOVÁ, D.: Dílo Komenského a myšlení 17. sto

letí. Filozofický časopis, roč. XXXV, č. 6, s. 941-949.

n ČAPKOVA, D.: Některé základní principy peda

gogického myšlení Komenského. Rozpravy ČSAV

(XXXVII), Praha 1977.

n ČAPKOVA, D.: Vzdělávání malých dětí v pojetí uni

verzálního celoživotního vzdělávání v díle J. A. Ko

menského. Praha Univerzita 17. listopadu 1971.

n FLOSS, P.: J. A. Komenský a vědy o přírodě a člově

ku. Krajský pedagogický ústav Olomouc 1983.

n HÁDEK, K: Komunikativní vztahy jako interpretační

hledisko při klasifikaci jazykových jevů. In AUPO,

Philologica 55, 1987, s. 91-95.

n JARNÍK, H.: Předmluva k vydání 10. sv. Veškerých

spisů Jana Amose Komenského. Brno 1929.

n PATOČKA, J.: Filozofické základy Komenského

pedagogiky. In: Komeniologické studie I. Praha: OI

KOYMENH 1997, s. 164-231.

n Otázky současné komeniologie. Praha Academia

1981.

n POPELOVÁ, J.: Epilog. In: Orbis sensualium pictus.

SPN Praha 1979.

n ŠKARKA, A.: Jan Ámos Komenský. In: Dějiny čes

ké literatury I. Starší česká literatura. Praha 1959,

s. 412-454.

n VESELÝ, J.: Komenský jako předchůdce současné

teorie vyučování cizím jazykům. In: Jan Amos Ko

menský. Příspěvky z komeniologické konference

pořádané Pedagogickou fakultou v Hradci Králové

ve dnech 8.-11. října 1970, SPN Praha 1972, s. 51-54.

n Vybrané spisy Jana Amose Komenského. Svazek

IV. Výbor z obecné porady o nápravě věcí lidských

a z věcného pansofického slovníku. SPN Praha 1966

(Úvod J. Červenky s. 16-53).

Ediční poznámky

Výběr z díla Orbis sensualium pictus tematicky vzta

žený ke světu lidských činností – celkem 60 kapitol – vy

šel r. 1991 jako první vydání v nakladatelství Trizonia. Byl

však připravován ještě před rokem 1989, a to původně

pro Státní pedagogické nakladatelství se záměrem pro

uplatnění při cizojazyčném vyučování jako doplňkový

text. Je zcela pochopitelné, že zájem o latinu tehdy ne

byl, a proto byl výběr připravován jen ve čtyřech živých

jazycích, tj. v češtině, němčině, angličtině a ruštině. Text

redakčně zpracovaný pro tisk však v době organizačních

změn neměl naději na brzké vydání v SPN a tak se stalo,

že byl přenechán soukromému nakladateli.

Nové upravené a rozšířené vydání v nakladatelství

Machart bylo doplněno o původní latinský text J. A. Ko

menského z norimberského vydání, který vyšel v kritic

ké edici r. 1970 v nakladatelství ACADEMIA. Dále byly

přidány kapitoly, které charakterizují ideová východiska

jejich autora (Bůh, svět, smysly, ctnosti a náboženství).

Zcela nově byla řešena i grafická úprava. Latinský text

jako výchozí je uveden samostatně hned nad příslušnými

obrázky. Mutace v živých jazycích jsou vedeny tendencí,

aby odpovídaly současnému dnešnímu vyjadřování.

Proto se poměrně často odlišuje český text, zejména

v pořádku slov, od původní latinské předlohy i starších

českých překladů, poněkud omezeno je proti latině užití

tzv. nepravých vět vztažných i přechodníkových vazeb.

Pro větší významovou zřetelnost bylo někdy třeba zopa

kovat podmět nebo jej vyjádřit pomocí substantiva místo

zájmena, ojediněle bylo provedeno zkrácení textu, jestliže

to bylo účelné z hlediska dnešního čtenáře.

K základní české verzi jsou připojeny její překlady

do současných živých jazyků. Protože poměr současných

jazyků k sobě navzájem je jiný, než byl v době vzniku Or

bisu jejich vztah k latině, která představovala určitý ideál

a vzor, ukázalo se nyní jako vhodnější otisknout v každém

jazyce celý text souvisle bez dřívějšího členění.

I když dnes již nebude výběr sloužit výuce cizích

jazyků jako základní učebnice, byli bychom rádi, kdyby

podpořil zájem o cizojazyčné vzdělání a našel uplatnění

jako soubor prohlubujících textů, které rozšiřují pohled

na to, co se v průběhu tří a půl století změnilo v poznání

světa i ve vyjadřování o něm.

Obrazová část našeho Orbisu chce připomenout tři

různá vydání: velké obrázky vycházejí ze starých štočků

použitých v edicích J. H. Pospíšila a Jar. Pospíšila, které

úspěšně posloužily i jako součást českého jednojazyčné

ho vydání v r. 1941; menší obrázky vedle sebe jsou přejaty

z vydání norimberského a levočského. Rozdíl je ovšem

v tom, že dříve šlo vždy o přímé tiskařské využití štočků,

kdežto dnes jde o jejich fotografické přenesení v podobě

odpovídající novému formátu publikace.


14 15

Comenius’ Orbis

sensualium pictus

Sprachlehrbuch

Da zu Comenius’ Zeiten Latein internationale

Bildungssprache und Mittel zu höherer Bildung

war, suchte Comenius eine Möglichkeit, wie man

es schneller und leichter lernen kann, damit mehr

Zeit für die Sachausbildung bleibt. Seine eigene Er

fahrung als Lehrer, Kenntnis der damaligen Lehr

bücher und ihre kritische Beurteilung brachten

ihn zu der Schlussfolgerung, dass ein nützliches

Sprachlehrbuch dem Schüler nicht nur Sprach

kenntnisse vermitteln sollte, sondern auch Beleh

rung über die reale Welt. Deshalb wählte er 7 300

der wichtigsten Wörter aus und bildete mit ihnen

tausend Sätze, die er nach dem Sachprinzip zu hun

dert Lektionen zusammenstellte. So entstand das

Lehrbuch „Janua linguarum reserata“, das 1631

in Lešno (Lissa) ursprünglich nur mit dem lateini

schen Text erschien. Comenius plante jedoch, dass

die Vermittlungssprache dazu die Muttersprache

sein wird. Bald wurde eine Übersetzung ins Pol

nische erstellt und Comenius arbeitete selbst die

tschechische Version aus mit dem Titel „Die geöff

nete Sprachenpforte“.

Auch wenn Janua weltweit einen bedeutenden

Erfolg hatte, war sie für Anfänger sehr anspruchs

voll und daher schwierig. Deshalb arbeitete Co

menius ein wesentlich leichteres Lehrbuch aus

und nannte es sprichwörtlich „Januae linguarum

reserate Vestibulum“ (Vorraum der geöffneten

Sprachenpforte).

Den Höhepunkt der Arbeit an Sprachlehrbü

chern stellt Comenius’ Werk „Orbis sensualium

pictus“ dar. Dieses erfolgreichste und berühm

teste Lehrbuch entstand durch die Kürzung und

Vereinfachung des Textes von Janua und sollte als

Vorbereitung für die Durchnahme von Vestibulum

und Janua dienen.

Der häufig verwendete Titel dieses berühm

ten Werkes „Orbis pictus“ ist ein verkürzter Titel,

der vom Standpunkt der Absicht des Autors die

richtige Präzisierung vermisst, dass es sich um

eine Welt von Dingen und Erscheinungen han

delt, die sinnlich begriffen und wahrgenommen

werden. Comenius selbst hat seine Absicht im

Vorwort zum Werk klar und deutlich ausgedrückt:

„Das Wichtigste dabei ist, den Sinnen zuerst sinnlich

wahrnehmbare Dinge vorzulegen, damit sie begrif

fen werden können ... Denn wir können weder han

deln noch klug reden, bevor wir nicht alles richtig

verstanden haben, was wir tun und wovon wir reden

sollen. Was nicht zuerst in den Sinnen war, ist dann

im Verstand nicht enthalten. Die Sinne im richtigen

Begreifen der Unterschiede zwischen den Dingen flei

ßig üben bedeutet, Grundlagen aller Weisheit, aller

weisen Beredsamkeit und aller weisen Handlungen

im Leben zu legen.“ Comenius war also bemüht,

dass jeder Ausdruck, den man sich durch Lernen

aneignet, mit dem Erkennen und Verstehen des

Gegenstandes oder der durch den gegebenen Aus

druck bezeichneten Erscheinung verbunden ist.

Deshalb betonte er den Anteil von Hör-, Seh-, Ge

schmack- und Tastsinn beim Sprachunterricht und

verlangte, dass der Schüler das, was er benennt,

auf dem Bild und in der Wirklichkeit zeigen sowie

zeichnen kann.

„Orbis sensualium pictus“ stellt also die konse

quenteste Anwendung didaktischer Ansichten von

Comenius über den Sprachunterricht dar. Die Ori

ginalität von Orbis besteht darin, das jedes Kapitel

zunächst ein Bild zum behandelten Thema enthält

und die Texte mit den Illustrationen der einzelnen

Gegenstände und Erscheinungen durch numeri

sche Hinweise verbunden sind.

Bei Orbis ist eine bemerkenswerte Beziehung

zur Muttersprache zu beobachten. Wie Comeni

us selbst im Vorwort schrieb, konnte Orbis beim

Übersetzen in eine lebendige Sprache auch zur

Aneignung der Muttersprache führen, und zwar

vom anfänglichen Lesen bis zum Sachlernen. Um

den Schülern die Leseanfänge zu erleichtern, führt

er am Anfang das sog. lebendige Alphabet an. Er

erklärte auch selbst, wie man vorgehen muss, um

das Lernen von „beschwerlicher Geistesquälerei“

zu befreien. Er überlegte auch, am Ende eine kur

ze Grammatik der Muttersprache hinzuzufügen.

Die Übersetzung von Orbis in die Muttersprache

sollte so nicht nur einer anschaulichen Erkenntnis,

sondern auch einer leichteren Aneignung von Or

bis im Vorschulalter, und zwar als ein Bilderbuch

zum Anschauen und somit zu einer Bekanntma

chung mit der Welt dienen.

Orbis als Widerspiegelung philosophischer

Ansichten von Comenius

„Orbis sensualium pictus“ ist nicht nur ein Hö

hepunkt der didaktischen Bemühungen des Au

tors, sondern er stellt zugleich auch ein wichtiges

Glied seiner pansophischen Bestrebungen dar. Er

ist also auch eine Widerspiegelung seiner philoso

phischen Ansichten. Comenius hat sich stets um

eine volle und ganzheitliche Bildung bemüht. Des

halb konzipierte er auch dieses Sprachlehrbuch

als eine den Sinnen zugängliche Enzyklopädie

und erwägte anfänglich sogar sie Encyklopaedie

sensualium oder auch Lucidarium zu nennen. Der

Titel „Orbis sensualium pictus“ entstand also erst

nachträglich und ist mit seiner Bildhaftigkeit den

Kindern auch verständlicher.

Dazu ist allerdings hinzuzufügen, dass der

Begriff Enzyklopädie für Comenius eine etwas

andere Bedeutung hatte, als wir ihn heute verste

hen, wo man der Schule oft sog. unerwünschten

Enzyklopädismus vorwirft. Darunter versteht man

Überlastung mit faktographischem Wissen, das

der entsprechenden Bildungsstufe nicht adäquat

ist, bzw. einen mechanisch gesteuerten Komplex

von Kenntnissen ohne Bewusstsein der Zusam

menhänge zwischen ihnen. Comenius verstand

unter Enzyklopädie und enzyklopädisch ein Bil

dungssystem im geschlossenen Kreis, in dem die

Erscheinungen miteinander zu einem organischen

Ganzen verbunden sind. Es ging ihm also um eine

systemhafte Bildung.

Wie diese Verknüpfung von Dingen und Er

scheinungen aussieht, zeigt uns am besten die

Reihenfolge der einzelnen Kapitel des Orbis. In

Übereinstimmung mit seiner philosophischen

Anschauung widmete Comenius das erste Kapitel

Gott, seinem Wesen und seinen Eigenschaften. Am

Ende des Kapitels stellt er Gott als Schöpfer, Herr

scher und Erhalter der Welt dar. In den weiteren

sechs Kapiteln beschreibt er die Welt als Ganzes:

Himmel, Elemente, Wolken und Erde. Es folgt der

Abschnitt über die „Erdfrüchte“, zu denen Berge

und Steine als nichtlebendige Natur, Pflanzen und

Tiere auf der Erde und im Wasser als lebendige

Natur gehören; dieser Abschnitt schließt mit ei

nem Kapitel über den Menschen als das höchste

Geschöpf der lebendigen Natur. Im Abschnitt

über den Menschen zeigt dann Comenius den

Menschen in seinen sieben Entwicklungsstufen.

Er beschreibt den menschlichen Körper und die

Körperorgane. Ein besonderes Kapitel widmet er

den äußeren und inneren Sinnen. Die fünf äuße

ren Sinne sind abgebildet durch Auge, Ohr, Nase,

Zunge und Hände. Als innere nicht abbildbare

Sinne sind der Sinn für Gemeinschaft, Nachden

ken und Gedächtnis angeführt. Der Abschnitt

über den Menschen als Individuum und zugleich

die vollkommenste Schöpfung Gottes schließt mit

der Behandlung über die Seele ab. Sicher nicht zu

fällig ist auch das Kapitel enthalten, in dem auch

deformierte Menschen gezeigt werden, mit mar


16 17

der Landkarte des damaligen Europas schließt

der ganze Komplex der wissenschaftlichen Er

kenntnis ab.

Dem Bereich der moralischen Formung des

Menschen widmete Comenius den Abschnitt

Ethik, in den er sowohl

allgemeine Belehrungen

über die Ethik als auch

den ganzen Komplex

menschlicher Tugenden

aufnahm: Vorsichtigkeit,

Fleiß, Mäßigkeit, Tapfer

keit, Geduld, Menschlich

keit, Gerechtigkeit und

Freigiebigkeit. Die Ethik

enthält auch eine Anwei

sung, wie der Mensch

sich selbst leiten soll.

Der Abschnitt über

das gesellschaftliche Le

ben beginnt mit der Ehe,

die sein Grundelement

darstellt. Dann folgen

weitere Elemente, ihre

Leitung und Verwaltung.

Aus dem gesellschaftli

chen Leben hat Comenius

weder Gaukler, Theater

und verschiedene Spiele

ausgeschlossen. Mit dem

Königreich, seiner Ver

waltung und militärischen

Angelegenheiten schließt

der Abschnitt über die

weltliche Macht ab. Dann

folgt der Abschnitt, der

den Menschen zur höchsten Macht führt. Gott

nähert sich der Mensch mittels Religionen. Sie

werden von Comenius in der Entwicklungslinie

vom Heidentum, Judentum zum Christentum und

schließlich auch Mohammedanismus angeführt,

der als eine Mischung aller vorhergehenden Reli

gionen erklärt wird. Obwohl das Christentum am

ausführlichsten behandelt wird, werden auch die

anderen Religionen sachlich und ohne jegliche reli

giöse Intoleranz erörtert.

Im vorletzten Kapitel

über die Gerechtigkeit

Gottes warnt Comenius

vor dem Aberglauben,

vor Satans Hinterlist und

verschiedenen Zaube

rern, die den Menschen

vom richtigen Weg ab

bringen. Mit dem Jüngs

ten Gericht, das den

Gerechten ewige Selig

keit sichert, schließt das

Werk sowie der ganze

Zyklus, der von Gott aus

ging und zu ihm wieder

zurückkehrt.

Der angeführte Bil

dungszyklus bedeutet im

Grunde genommen eine

konkrete didaktische An

wendung Comenius’ all

gemeiner pansophischer

Ideen, die später ihren

umfassendesten Aus

druck im Werk „Über

die Verbesserung der

menschlichen Dinge“

gefunden haben. Come

nius’ ganze didaktische

System basiert auf einer

festen philosophischen Grundlage. An dieser Stel

le ist zu bemerken, dass Comenius bei uns früher

oft als herausragender Pädagoge präsentiert wur

de und sein Beitrag als Philosoph und Erziehungs

Ukázka z norimberského vydání r. 1658

Probe aus der Nürnberger Herausgabe von 1658

Specimen of the Nuremberg edition of 1658

Выдержка из нюрнбергского издания 1658 г.

kanten Abweichungen von normalen körperlichen

Proportionen, wie z. B. Riese, Zwerg, zweiköpfiger

Mensch, Buckliger usw. Dies entspricht Comeni

us’ Überzeugung, dass das Werk Gottes allmählich

seine ursprüngliche Vollkommenheit verloren hat.

Mit Kapitel 44 beginnt der Abschnitt, der

den Tätigkeiten gewidmet ist, mit denen sich der

Mensch ins Leben eingliedert. Es wird die Welt

der menschlichen Arbeit gezeigt, die in die Welt

der Natur und des Menschen eine dynamische

Wende bringt, indem der Mensch mit seiner

schöpferischen Tätigkeit die Natur verändert, sich

selbst vervollkommnet, bis er wieder zu Gott als

höchster Vollkommenheit zurückkehrt. Deshalb

beginnt wohl dieser Abschnitt symbolisch mit

einem gepflegten Garten. Comenius begründet

diesen Einstieg damit, dass Adams erste Arbeit

der Gartenbau war. Gleich die folgenden Kapitel

stellen Landwirtschaft und Viehzucht dar. Ebenso

wie in vielen weiteren Kapiteln fehlt auch bei die

sen grundlegenden Tätigkeiten nicht ein gewisser

Blick in die Geschichte. Comenius erinnert näm

lich, offenbar im Zusammenhang mit bekannten

Sagen von den Gründern herrschender Dynastien,

die vom Pflug zum Regieren berufen wurden, dass

Ackerbau und Viehzucht früher die Arbeit von

Helden und Königen waren, während sie gegen

wärtig eine Sache des niedrigsten Standes sind.

Die folgenden Kapitel betreffen fast alle grundle

genden Tätigkeiten und Gewerbe, mit denen sich

der Mensch Nahrung besorgte, Bekleidung und

Schuhe erzeugte und seine Wohnstätte baute.

Das Kapitel über die Maschinen zeigt, wie

Comenius technischen Fortschritt und Erfindun

gen verfolgte. Es werden Schritt für Schritt immer

anspruchsvollere Arbeiten behandelt, wie Gewin

nung und Verarbeitung von Eisenerz, Tischler-,

Drechsler-, Töpferarbeiten und schließlich alles,

was man zur Hauseinrichtung und zum Wohnen

braucht, also auch Brunnenausschachtung sowie

Bäder-, Barbier- und Feldscherdienstleistungen.

Der Abschnitt einiger Kapitel, mit Ställen be

ginnend und mit Schiffbruch endend, scheint zwar

auf den ersten Blick etwas heterogen, aber seine

innere Bindung ist dadurch gegeben, dass es sich

um einen Tätigkeitsbereich handelt, bei dem der

Mensch stufenweise Raum- und Zeitbeschränkun

gen überwindet. Es handelt sich nicht nur um Tä

tigkeiten selbst, wie Pferdezucht, Herstellung von

Fässern, Riemen und Leinen, Pferdereiten, Fähr

manndienste und Schwimmen, sondern auch um

Ergebnisse dieser Tätigkeiten: Uhren, Ferngläser,

optische Gläser, Wagen und verschiedene Schiffs

arten. Das letzte Kapitel erinnert daran, dass diese

Anstrengungen neben Erfolgen und verschiede

nen Vervollkommnungen manchmal auch Misser

folg begleitet – einige Leute werden beim Schiff

bruch gerettet, aber andere gehen elend unter und

ihre Ware sinkt auf den Meeresgrund.

Thematisch verbunden ist auch der weitere

Bereich, der der Mitteilung und Verbreitung von

Gedanken gewidmet ist, d.h. der Kunst des Schrei

bens, dem Buch, dem Druck, der Schule. Dass Co

menius zu der Wortkunst auch eine andere Kunst,

die Musik, hinzufügte, hing zweifellos mit seiner

eigenen hymnographischen Tätigkeit zusammen,

dessen Ergebnis das 1659 in Amsterdam heraus

gegebene Kantional war. Die Philosopie stellt im

Orbis die Zusammenfasssung aller Wissenschaf

ten dar; unter ihnen nimmt die Wissenschaft der

Zahlen eine bedeutende Stellung ein, weil sie die

Voraussetzung für die Erforschung anderer Wis

senschaftsbereiche ist. Dann folgen Landvermes

sung und das Kennenlernen von überirdischen

Körpern und Erscheinungen. Einige schemati

sche Zeichnungen verdeutlichen uns zeitgenössi

sche astronomische Erkenntnisse, allerdings vom

Standpunkt des geozentrischen Weltbildes (dies

wurde von späteren Herausgebern geändert). Mit


18 19

ter dieses Textes, der eine Vorbereitunsphase der

slowakischen Schriftsprache repräsentiert, kann

durch die kollektive Arbeit bei seiner Entstehung,

durch den Aufenthalt eines Autors, höchstwahr

scheinlich Daniel Horčička-Synapius, in verschie

denen Sprachgebieten, teilweise auch durch den

Eingriff des Druckers usw. erklärt werden. Der

lateinische Titel „Orbis sensualium pictus“ ist in

dieser Herausgabe als „Die sichtbare Welt“ über

setzt. Die Stiche stammen von Jonáš Bubenka. Das

Werk wurde 1728 wieder herau



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz – online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2020 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist