načítání...


menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Optimismus, pesimismus a prevence deprese – Jaro Křivohlavý

Optimismus, pesimismus a prevence deprese

Elektronická kniha: Optimismus, pesimismus a prevence deprese
Autor: Jaro Křivohlavý

Popis postupů vedoucích k pozitivním stylu myšlení a zlepšení psychického i fyzického stavu. Přední český psycholog vysvětluje, jak určitý způsob uvažování v exponovaných životních situacích ničí lidskou psychiku a naopak jiný způsob pomáhá ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  169
+
-
5,6
bo za nákup

hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9% 90%   celkové hodnocení
6 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Grada
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF
Zabezpečení proti tisku a kopírování: ano
Médium: e-book
Rok vydání: 2012
Počet stran: 138
Rozměr: 21 cm
Vydání: Vyd. 1.
Skupina třídění: Psychiatrie
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
Nakladatelské údaje: Praha, Grada, 2012
ISBN: 978-80-247-4007-2
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Popis postupů vedoucích k pozitivním stylu myšlení a zlepšení psychického i fyzického stavu. Přední český psycholog vysvětluje, jak určitý způsob uvažování v exponovaných životních situacích ničí lidskou psychiku a naopak jiný způsob pomáhá vyrovnávat se s těžkostmi: ústředním tématem textu je předcházení depresivním myšlenkám a náladám, dokud je čas, a jejich zvládání, když už nastanou. Nejvhodnější pro kritické situace je stav tzv. "flexibilního optimismu", kdy se tok myšlenek rychle mění v přesvědčení, jež ovlivňuje naše emoce, které díky flexibilnímu myšlení dokážeme mít pod kontrolou. Optimistický styl myšlení má pozitivní vliv na zdraví a zvládání stresu.

Popis nakladatele

Můžeme se domnívat, že život je procházka růžovou zahradou. Realita však ukazuje, že tomu je jinak. V životě se dostáváme do různýchsituací. Někdy jsme překvapeni událostmi, o nichž jsme si nikdy nemysleli, že by mohly potkat zrovna nás. Kniha informuje o laboratorních pokusech, při nichž byl experimentálně navozen pesimismus nejprve různým zvířatům a posléze i lidem. Porovnává projevy uměle navozeného pesimismu s příznaky depresí. Ukazuje, kdy a kde je vhodnější volit optimismus, kde jsou jeho meze a kde je vhodnější přiklonit se k pesimismu. Podrobně popisuje postupy, jak se z pesimismu dostat k optimismu a vymanit se z pout deprese. Zdůrazňuje důležitost zážitků úspěchu ve zvládání drobných úkolů v dětství. Přináší empiricky potvrzené informace o vlivu optimismu a pesimismu na naše zdraví, na sportovní výkony i na pracovní úspěchy.Publikaci jistě ocení nejen studenti psychologie, medicínských oborů a odborníci v pomáhajících profesích, ale především laická veřejnost.

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Jaro Křivohlavý - další tituly autora:
Psychologie pocitů štěstí -- Současný stav poznání Psychologie pocitů štěstí
 (e-book)
Psychologie pocitů štěstí -- Současný stav poznání Psychologie pocitů štěstí
 (e-book)
Stárnutí z pohledu pozitivní psychologie -- Možnosti, které čekají Stárnutí z pohledu pozitivní psychologie
 (e-book)
Trénování paměti a poznávacích schopností Trénování paměti a poznávacích schopností
 (e-book)
Jak zvládat depresi -- 3., aktualizované a rozšířené vydání Jak zvládat depresi
Horieť, ale nevyhorieť Horieť, ale nevyhorieť
 
K elektronické knize "Optimismus, pesimismus a prevence deprese" doporučujeme také:
 (e-book)
Choroby z nenávisti (Uřknutí, očarování, prokletí) Choroby z nenávisti (Uřknutí, očarování, prokletí)
 (e-book)
Psychologie pocitů štěstí -- Současný stav poznání Psychologie pocitů štěstí
 (e-book)
Jak zvládat depresi -- 3., aktualizované a rozšířené vydání Jak zvládat depresi
 (e-book)
Sám sobě psychologem -- 4., přepracované vydání Sám sobě psychologem
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Jaro KřivohlavýJaro Křivohlavý

OPTIMISMUS, PESIMISMUS

A PREVENCE DEPRESE

OPTIMISMUS, PESIMISMUS

A PREVENCE DEPRESE

OPTIMISMUS, PESIMISMUS A PREVENCE DEPRESE

Jaro Křivohlavý

Můžeme se domnívat, že život je procházka růžovou zahradou. Realita však ukazuje, že tomu je jinak. V životě se dostáváme do různých situací. Někdy jsme překvapeni událostmi, o nichž jsme si nikdy nemysleli, že by mohly potkat zrovna nás. Kniha informuje o laboratorních pokusech, při nichž byl experimentálně navozen pesimismus nejprve různým zvířatům a posléze i lidem. Porovnává projevy uměle navozeného pesimismu s příznaky depresí. Ukazuje, kdy a kde je vhodnější volit optimismus, kde jsou jeho meze a kde je vhodnější přiklonit se k pesimismu. Podrobně popisuje postupy, jak se z pesimismu dostat k optimismu a vymanit se z pout deprese. Zdůrazňuje důležitost zážitků úspěchu ve zvládání drobných úkolů v dětství. Přináší empiricky potvrzené informace o vlivu optimismu a pesimismu na naše zdraví, na sportovní výkony i na pracovní úspěchy. Publikaci jistě ocení nejen studenti psychologie, medicínských oborů a odborníci v pomáhajících profesích, ale především laická veřejnost.

GRADA Publishing, a.s.

U Průhonu 22, 170 00 Praha 7

tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400

e-mail: obchod@grada.cz

www.grada.cz

Tato kniha je věnována americkému psychologovi, profesorovi Martinu

E.  P. Seligmanovi, Ph.D., k  jeho sedmdesátinám jako pokus o  podání

souhrnného pohledu na nejdůležitější věci, které se mu podařilo objevit,

prokázat a uvést do života, i jako dík za jeho celoživotní dílo.

Oč zde jde?

O hledání odpovědi na otázky typu:

„Kdo se vzdá a kdo se za žádnou cenu nevzdá? Kdo přežije, když se zhroutí jeho

celoživotní dílo nebo když je odmítnut někým, koho vřele miloval?“

Martin E. P. Seligman (1990, s. 30)

Jaro Křivohlavý

OPTIMISMUS,

PESIMISMUS

A PREVENCE

DEPRESE

Grada Publishing prof. PhDr. Jaro Křivohlavý, CSc. OPTIMISMUS, PESIMISMUS A PREVENCE DEPRESE Vydala Grada Publishing, a.s. U Průhonu 22, 170 00 Praha 7 tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400 www.grada.cz jako svou 4733. publikaci Odpovědný redaktor Zdeněk Kubín Sazba a zlom Radek Vokál Zpracování obálky Michal Němec Počet stran 144 Vydání 1., 2012 Vytiskly Tiskárny Havlíčkův Brod, a.s. © Grada Publishing, a.s., 2012 Cover Photo © fotobanka Allphoto.cz ISBN 978-80-247-4007-2 (tištěná verze) ISBN 978-80-247-7861-7 (elektronická verze ve formátu PDF) ISBN 978-80-247-7862-4 (elektronická verze ve formátu EPUB)

Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy

Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí

být reprodukována a šířena v papírové, elektronické či jiné podobě bez před

chozího písemného souhlasu nakladatele. Neoprávněné užití této knihy bude

trestně stíháno.

/ 5

OBSAH

1. Předmluva................................................... 9

Oč v této knize jde? ........................................... 10

2. Úvod: Mozek je aktivní – není jen reflexní zrcadlo . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12

Jak chápeme to, proč se nám něco zlého stalo? ....................... 13

Jak postupují pesimisté a optimisté, když se dostanou do nepříznivé (špatné)

situace?................................................... 14

Výkladové styly u situací, které chápeme jako pro nás špatné ............ 17

Výkladové styly u situací, které chápeme jako pro nás dobré............. 18

Doslov – poznámky k tématu „optimismus“ a „pozitivní psychologie“ ..... 19

I.

JAK SE RODÍ A JAK VYPADÁ OPTIMISMUS A PESIMISMUS

3. Jak se rodí pesimismus u zvířat v psychologických laboratořích ....... 24

Proč se některé věci zkoumají na zvířatech?.......................... 24

Jak se zrodila myšlenka možnosti experimentálního studia bezmoci?....... 25

Jak je možno v laboratoři vytvořit naprostou bezmocnost? .............. 26

Průběh pokusu s tvorbou bezmocnosti ............................. 27

Význam zjištěného vztahu mezi nemožností řešit danou situaci a bezmocí .. 28

Na scénu vstupuje vlastní aktivita našeho myšlení (kognice)............. 29

Kognitivní psychologie – psychologie myšlení ....................... 29

Pokusy prováděné s jinými zvířaty nežli psy ......................... 30

Závěr ...................................................... 31

4. Jak se rodí pesimismus u lidí – v psychologických laboratořích

a mimo nich ................................................ 32

Lidé vystavení nepříjemnému zvuku............................... 32

Zmužilost, odvaha a kuráž k životu................................ 33

Pokusy na psech a pokusy na lidech ............................... 34

Závěr ...................................................... 35 / Optimismus, pesimismus a prevence deprese 5. Jak si vysvětlujeme to, co se nám stalo, a to, co bude – atribuce........ 36

Není reflex jako reflex aneb Rozdíl mezi fotografováním a vnímáním...... 36

Rozdíl mezi filmováním a chápáním toho, co se děje .................. 36

Dvě oblasti hybných sil......................................... 37

Naše předsudky při hledání příčin ................................ 38

Sebepovyšování a sebeponižování při hledání příčin ................... 38

Jak uvažují lidé, kteří ztratili naději................................ 39

Spoluprací k hlubšímu poznání práce mozku ........................ 39

Momentální projev nebo návyk?.................................. 40

Jak uvažují úspěšní podnikatelé a jak bankrotáři? ..................... 40

Reformulace teorie bezmoci ..................................... 41

Jak se v praxi využívá reformulované teorie optimismu? ................ 41

6. Styl našeho uvažování o tom, co se nám stalo a co se nám

stane (explanatory style) ....................................... 42

Čím se liší postoj optimistů od postoje pesimistů? .................... 43

Jak je definován optimista a jak pesimista? .......................... 43

Zkušenosti s tímto třídimenzionálním viděním našeho duševního světa .... 44

Přehled stylů uvažování o příčinách dění............................ 44

7. Jak se měří optimismus a pesimismus, naděje a beznaděj............. 53

Jak se měří styl výkladu (explanatory style)? .......................... 54

Nejjednodušší metoda měření optimismu: L O T – R ................. 56

Diagnostikování naděje ........................................ 57

8. Kde jsou hranice optimismu a kdy je lepší pesimismus nežli

optimismus ................................................. 59

Ve kterých situacích je na místě používat optimistického postoje a kde to na

místě není?................................................ 61

Kde jsou hranice optimismu? .................................... 61

9. Závěr první části . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 64

Odstup a nadhled nad danou problematikou ........................ 64

Motivace našeho rozhodování a jednání ............................ 64

/ 7

II.

CO SE ZJISTILO O VLIVU OPTIMISMU

10. Jaký vliv má optimismus a pesimismus na naše zdraví ............... 68

Jak by mohl optimismus a pesimismus ovlivňovat naše zdraví? ........... 69

Vliv naděje na náš zdravotní stav ................................. 72

Rakovina ................................................... 72

Dlouhodobé sledování vlivu optimismu a pesimismu na lidi

v těžké zdravotní situaci...................................... 73

Délka života u lidí s optimistickým a pesimistickým postojem ........... 76

Práce zdravotních sester ........................................ 77

Celkový pohled na problematiku vztahu optimismu a zdraví ............ 77

Optimistické předsudky ........................................ 78

Jak se jeví optimismus a pesimismus ve světle výsledků řady empirických

psychologických studií? ...................................... 78

11. Vliv optimismu a pesimismu na volbu strategií při zvládání

životních obtíží.............................................. 80

Strategie zvládání životních obtíží................................. 80

Strategie zvládání osobních těžkostí ............................... 81

Vztah optimismu a pesimismu k volbě strategií zvládání

zdravotních těžkostí......................................... 83

Příprava na těžkou situaci – plánovací strategie....................... 83

Strategie optimistů a pesimistů při zvládání bypasu.................... 84

Naděje a volba strategií zvládání těžkostí............................ 86

12. Deprese – jak se rodí a jak je možno zabránit tomu, aby se objevila .... 87

Deprese .................................................... 87

Co se rozumí depresí?.......................................... 87

Jak vypadají výše uvedené příznaky normální (unipolární) deprese? ....... 88

Hlubší diagnóza deprese........................................ 89

Od naučené bezmocnosti k depresi................................ 92

13. Vliv optimistického či pesimistického postoje na sportovní výkony .... 95

Vliv postoje na sportovní výkon jednotlivců......................... 95

Vliv optimistického a pesimistického postoje celého týmu

na jeho sportovní výkon ........................................ 96 / Optimismus, pesimismus a prevence deprese

III.

VÝCHOVA K PŘIMĚŘENÉMU POSTOJI K ŽIVOTU

14. Možnost změny pesimistického postoje v postoj optimistický........ 100

Jak se zrodila myšlenka možnosti studia změny „pesimismu v optimismus“? 100

Imunizace – obrana proti zrodu bezmoci a jeho vlivu na nás............ 101

Metoda A B C D E........................................... 102

Nácvik, trénink a cvičení výše uvedené metody...................... 108

Výcvik v zvládání metody A B C D E............................. 109

15. Výchova k flexibilnímu optimismu ............................. 110

Proč se máme zabývat výchovou dětí k flexibilnímu optimismu?......... 110

Čím zde projednávaný optimismus není........................... 111

Optimismus, pesimismus a deprese dětí ........................... 111

Matčin styl výkladu příčin dění ................................. 112

Různé podoby kritiky dětí dospělými lidmi (učiteli, učitelkami i rodiči)... 113

Vliv těžkých životních situací (katastrof, krizí atp.) na děti

v předpubertální době ...................................... 114

Co v rodině pomáhá dětem vyrovnávat se „na úrovni“ s životními

těžkostmi................................................ 114

Výzkum dětí školou povinných.................................. 116

Jak jsou na tom školní děti, které postihne těžká životní událost? ........ 117

Chlapci a děvčata tváří v tvář šťastným i bolestným událostem . . . . . . . . . . 118

Vysokoškoláci............................................... 118

16. Závěr druhé a třetí části ...................................... 121

Zázemí či nadstavba našeho boje s těžkostmi ....................... 121

Jak se křesťanství dívá na tři výše uvedené styly interpretace

negativního dění .......................................... 122

17. Dodatek 1: ASQ – Atributional Style Questionnaire ............... 124

Instrukce k metodě ASQ ...................................... 124

Hodnocení odpovědí zjištěných metodou ASQ ..................... 131

18. Dodatek 2: Kdo je Martin E. P. Seligman?........................ 133

19. Literatura ................................................. 135

/ 9

1. PŘ E DM LU VA

Je možno se domnívat, že život je procházkou růžovou zahradou.

Realita však ukazuje, že tomu je i  jinak. V  životě se dostáváme do různých situací. Někdy jsme překvapeni událostmi, o nichž jsme si nikdy ani nemysleli, že by nás mohly potkat. A některé z nich nám až vyrazí dech. A právě ty zde máme na mysli.

O které či jaké situace se jedná?

Uveďme zde úvodem tři takové případy: • Paní M. Š. se necítila moc dobře. Chtěla vědět, co jí je. Rozhodla se navštívit

lékaře. Dozvěděla se, že nález, který byl při prohlídce zjištěn, naznačuje, že

se jedná o vážnější negativní zdravotní situaci. • Slečna J. K. čekala tři roky na chvíli, kdy její mládenec dostuduje. Dohodli

se, že se vezmou, jakmile bude se studiem hotov. Chlapec dostudoval. Jí

však napsal, že se s ní rozchází. Má jinou. • Pan Karel F. pracoval patnáct let v podniku. Dostal se ke své profesi a při

práci byl šťasten. Jednoho dne ho zavolal jeho vedoucí a sdělil mu, že podnik

zeštíhluje a že se s ním v nové podobě podniku již dále nepočítá. Takovéto a  podobné situace v  nás probouzejí nejen bouře emocí, ale i  řadu otázek. Jedny z nich se týkají toho, co bylo. Tážeme se neustále: „Proč k tomu došlo?“

Jiné otázky se týkají toho, co bude dál. Ptáme se například: „Jak dlouho to bude trvat?“, „Jaký rozsah změn mám očekávat?“, „Dá se s tím něco dělat?“, „Dá se s tím žít?“, „Co se změnit dá, a co se změnit nedá?“, „Mohu já na tom něco změnit?“ atp.

Na výše uvedené a podobné otázky a myšlenky, které nás napadají, existují různé odpovědi. Některé z  těchto myšlenek mohou být nadějné, pozitivní, optimistické, jiné naopak negativní, pesimistické. Některé nás dokonce mohou uvádět do stavu zoufalství. Nejde zde jen o jednotlivé dílčí myšlenky. Jde zde dokonce o způsob našeho myšlení o výše uvedených událostech. / Optimismus, pesimismus a prevence deprese

Ukazuje se totiž, že:

určitý styl myšlení může náš stav zlepšit, a jiný ho naopak může dovést až

do stavu deprese.

OČ V TÉTO KNIZE JDE?

Jde o to poznat:

• jak nás některý způsob či styl uvažování v exponovaných životních situacích

ničí, • a naopak jak nám v nich jiný způsob myšlení pomáhá vyrovnávat se s nimi

a zvládat je „na úrovni“. Jak se připravit na to, že se nám v životě něco stane, co se nám nebude líbit?

Co dělat, aby nás negativní zprávy nepřivedly k zoufalství?

Jak se naučit v těžkých situacích správně orientovat, co dělat a co nedělat, a jak zacházet s tím, co se na nás valí a co nás ohrožuje dříve, nežli se do tako­ vých životních situací dostaneme?

Jak poznat na jedné straně to, co dělat, abychom se nepropadali stále hlou­ běji do tenat zoufalství a deprese, a na druhé straně to, co člověka v těžké situaci drží nad vodou?

V této publikaci jde o věci, které hrají v životě důležitou roli. Hrají ji všude tam, kde jde o  zvládání životních obtíží, o  udržení zdraví, kde jde o  to, dokončit úkol, který jsme si zvolili, nedat se, vytrvat, vyrovnávat se na úrovni s úspěchy i neúspěchy a prožívat svůj život v radosti a harmonii.

Jde o to, podívat se na to, jak se stavíme k tomu, co nás v životě potká. Poznat „životní styl našeho vlastního myšlení“, styl vidění příčin toho, co se událo, i myšlení o tom, co bude asi následovat.

Jde však i o to, poznat, jak nadějně zvládat životní těžkosti a neutápět se v negativních pesimistických a depresivních myšlenkách a náladách a jak se z nich dostat ven. Jak předcházet depresivním myšlenkám a náladám, dokud je čas, a jak je zvládat, když už jsme v nich. To je vlastním jádrem tématu této knihy.

Jde zde o to, ukázat, co se o způsobu uvažování v těžkých životních situ­ acích ve stovkách soudobých psychologických studií zjistilo a  co nám může být pomocí.

Předmluva / 11

To, o  čem tato kniha pojednává, je v  podstatě přehledem díla velkého

množství – desítek, ba stovek – prací soudobých psychologů. Jeden z nich –

profesor Martin E. P. Seligman – v tomto šiku hledačů odpovědí na otázky,

jak zvládat životní těžkosti a neupadnout do deprese (případně jak se z ní do­

stat), vyniká. Nedal si říci a šel vždy hledat odpověď na otázky, které mu jeho

zvídavost kladla a nedala mu spát. Nebyl však sám. Vždy šel na to se skupinou

přátel stejného zaměření. Proto je mu tato kniha věnována jako pohled na jeho

podnětné celoživotní dílo.

Jaro Křivohlavý

V Třebenicích, 19. 3. 2012 / Optimismus, pesimismus a prevence deprese

2. ÚVOD: MOZEK JE AKTIVNÍ –

NENÍ JEN REFLEXNÍ

ZRCADLO

Čím to je, že v situaci, kdy na dva lidi působí určitá těžkost (zátěž,

stresor), jeden z nich se hroutí, kdežto druhý se otřepe, vše je v pořádku a jde se dál? O to nám zde jde.

Obecně nám jde o to, poznat vliv našeho myšlení na řešení životních pro­ blémů (např. na náš zdravotní stav). V řeči psychologů: Jde o  téma, které je možno zařadit v  klasickém pojetí psychologie zdraví do kapitoly o nezdolnosti tváří v tvář životním těžkostem (resilienci) nebo o způsobech zvládání těžkostí (coping) či do kapitoly o celkové duševní pohodě (well-ness).

1

V obecné psychologii je možno zařadit tyto otázky do kapitoly „Motivace“ – jako subkapitolu o kognitivních (myšlenkových) momentech v  motivaci našeho jednání. 1

Resiliencí se rozumí nezdolnost, odolnost, houževnatost – obecně: souhrn činitelů, které

člověku pomáhají přežít v nepříznivých podmínkách (ve stresu, osamění, v dysfunkční

rodině, při bolestivé nemoci aj.). Jak děti, tak i dospělé lze vésti k optimistickému přístupu

k situaci a tím zmírnit její důsledky. (Hartl a Hartlová, 2000)

Zvládáním (coping) se rozumí hledání a  nacházení způsobů, jimiž lze určitý problém

řešit, vyřešit nebo změnit. Jedním z nich je i kognitivní strategie (např. přehodnocení situace,

vidění situace v jiném myšlenkovém rámci, snížení významu problému, změna hierarchie

hodnot aj.). (Hartl a Hartlová, 2000)

Úvod: Mozek je aktivní – není jen reflexní zrcadlo / 13

JAK CHÁPEME TO, PROČ SE NÁM NĚCO ZLÉHO

STALO?

Z doby antiky se nám dochovalo hluboké poznání o tom, jak to na

světě chodí. Vyjadřovalo se to (a dodnes se to vyjadřuje) dvěma slovy panta rei – vše se mění. Tyto změny, k nimž v životě dochází, mohou být různého druhu. Z hlediska toho, jak působí na naše emoce, je možno je řadit v dimenzi: dobré–zlé. Když se nám něco zlého stane, snažíme se pochopit, proč k tomu došlo. Obdobně tomu je tam, kde se nám stane něco, co nám působí radost. Z psychologického hlediska je dobré všimnout si toho, že si příčiny téže události nevysvětlujeme všichni stejně. Někdy se dokonce přistihneme, že i my sami si relativně stejnou událost – jak dobrou, tak zlou – vysvětlujeme v různé době a situaci odlišně. Tato aktivita našeho poznávání a chápání světa a toho, co se v něm děje, neušla pozornosti psychologů. Chceme v této knize ukázat, jak to studují a k čemu došli.

Na úvod do této problematiky si uveďme jeden případ pro každou situaci – nejprve pro tu, kdy se nám stalo něco zlého, poté pro situaci, kterou chápeme jako pro nás dobrou.

Jak chápeme to, že se nám stalo něco zlého?

Dříve, nežli přistoupíme k tomu, jak si vykládáme, že se stalo něco zlého, podívejme se hlouběji na to, co označujeme jako zlé. NEGATIVNÍ ŽIVOTNÍ SITUACE

Za negativní (zlé, nedobré, nepříjemné, nežádoucí) považujeme ty situace, kdy se vyskytne: • neúspěch, nezdar, porážka, zhoršená situace; • nezdar, bankrot, krach, prohra, fiasko; • ztráta, škoda, prodělek, újma, ztráta; • zdravotní obtíže a potíže, nemoci, choroby; • nepohodlí, určitá závada, porucha, potíže, pohroma, rána, soužení, tram­

pota, otrava; • katastrofa, závažná chyba, tragická událost; • nezdar, neúspěch, nepřekonatelná překážka, porážka atp. / Optimismus, pesimismus a prevence deprese Situace, kdy se vyskytne něco, co způsobuje pocity: • nicotnosti, prázdnoty, beznaděje; • bezmoci, skleslosti, bezradnosti; • marnosti, nicotnosti, prázdnoty, nedostatku. Za negativní (zlé) považujeme situace, kdy člověka: • něco deprimuje, pokořuje, sklíčí, poníží, tísní, trápí, souží, trýzní; • něco vyvádí z míry (z konceptu), rozčiluje, kdy ho to vede k rozmrzelosti; • beznaději, skleslosti, ke sklíčenosti, zármutku, nepokoji, nevolnosti, k nad­

měrnému sebeobviňování, ba dokonce ke katastrofickým myšlenkám.

JAK POSTUPUJÍ PESIMISTÉ A OPTIMISTÉ,

KDYŽ SE DOSTANOU DO NEPŘÍZNIVÉ (ŠPATNÉ)

SITUACE?

Představme si následující situaci:

Máme zde dvě studentky – Janu a Irenu. Obě jsou stejně daleko ve studiích.

Oběma se však stane nepříjemná věc: u zkoušky selhaly a neudělaly ji. Je to již druhá zkouška a je dovoleno zkoušku jen dvakrát opakovat a konec studií. Obě mají před sebou poslední možnost zkoušku složit. Jak se tyto studentky k dané situaci staví? Úvod: Mozek je aktivní – není jen reflexní zrcadlo / 15

Tab. 1 Jak postupují pesimisté a optimisté, když se dostanou do nepříznivé situace

Jak se na tuto situaci dívá Irena –

pesimistka?

• Z hlediska časové dimenze její

ho pohledu: „Zase jsem to zkazila – já vždycky všude všecko zkazím.“ „Takto budu studovat nekonečně dlouho.“ „Se mnou pokaždé mlátí tréma a nikdy nic neudělám dobře.“

• Z hlediska závažnosti dané si

tuace: „Tak to je katastrofa!“ „Já končím – nikdy žádnou zkoušku neudělám.“ „Všechny mé plány a ideály nyní shořely.“

• Z hlediska osobního podílu na

tom, co se stalo: „Jsem prostě pitomá. Říkali mi to od dětství.“ „Já to mám snad napsáno na čele, že vždycky všecko musím zkazit.“ „Nestojím za nic. Zvorám kaž­ dou zkoušku.“

Jak se na tuto situaci dívá Jana –

optimistka?

• Z hlediska časové dimenze její

ho pohledu:

„Tak mi to tentokrát nevyšlo, ale

není ještě všemu konec!“

„Vzala jsem si tentokrát toho

moc a  vše jsem nestačila. Ne­

smím to příště přehánět.“

„To se stává, ale nesmí se mi to

stávat moc často.“

• Z hlediska závažnosti dané si

tuace:

„Nebyl to hlavní předmět –

zvládnu to příště lépe.“

„Je zde stále možnost to opravit.

Žádná katastrofa to není.“

„Stanou se horší věci i lepším stu­

dentkám při těžších zkouškách.

To se zvládne.“

• Z hlediska osobního podílu na

tom, co se stalo:

„Ten kantor si vymyslel věci, kte­

ré jsme vůbec nebraly.“

„Při přípravě na zkoušku mě

neustále rušila hlasitá hudba od

vedle. Musím si najít tišší místo

k učení.“

„Při zkoušce tam byl hluk a  mě

bolela hlava, proto se mi těžko

psalo.“

+


16 / Optimismus, pesimismus a prevence deprese

Představme si následující situaci. Máme zde opět dvě výše uvedené studentky –

Janu a Irenu. Obě v minulém týdnu skládaly velice těžkou zkoušku a šťastně

obstály – ba dokonce s vyznamenáním. Jak se dívají na to, co se událo?

Tab. 2 Jak postupují pesimisté a optimisté, když se dostanou do příznivé situace

Jak se na tuto situaci dívá Irena –

pesimistka?

• Z hlediska časové dimenze její

ho pohledu: „Tak to byla výjimka, obvykle se mi to nedaří.“ „Jednou za uherský rok se mi něco povedlo.“ „Chvilku se z  toho poradujeme a pak mě zase čeká řada vyhazovů od zkoušek.“

• Z hlediska závažnosti dané si

tuace: „Tak moc dobrý to zase nebylo.“ „To, na čem nezáleží, to se mi povede, ale řadu jiných zkoušek pokazím.“ „Moc to nechvalte, já vím, že to za moc nestálo.“

• Z hlediska osobního podílu na

tom, co se stalo: „Já za to nemůžu, že se to poved­ lo. Kantor měl zřejmě dobrou náladu.“ „Při zkoušce byla dobrá atmosfé­ ra – tak se to povedlo.“ „U zkoušky jsem prostě dostala podobné otázky jako ty, které jsem předtím konzultovala s asis­ tentem.“

Jak se na tuto situaci dívá Jana –

optimistka?

• Z hlediska časové dimenze její

ho pohledu:

„Já jsem se narodila na šťastné

planetě.“

„Tak takhle budu nyní skládat

všechny zkoušky.“

„Mám to po rodičích, těm též

vždycky všechno vyšlo.“

• Z hlediska závažnosti dané si

tuace:

„To je kolosální, prostě super, že

to tak dopadlo.“

„Byla to velká dřina v  přípravě,

ale mít takovou zkoušku v kapse

je terno.“

„Tak takhle budu nyní skládat

všechny zkoušky.“

• Z hlediska osobního podílu na

tom, co se stalo:

„Vystihla jsem, co ten kantor

chce – a tady vidíte výsledek.“

„Já prostě vím, jak se připravit,

a  potom to již nic nemůže zka­

zit.“

„Pořád platí: Kdo umí, umí...“

Úvod: Mozek je aktivní – není jen reflexní zrcadlo / 17

Uvedli jsme dva případy a sledovali jsme, jak se chovají, jak jednají a co říkají v takových situacích jednak pesimisté, jednak optimisté.

Rozborem velkého množství výpovědí lidí jak typu Jany, tak Ireny se poda­ řilo odhalit, že v pozadí jejich pohledu na svět a na to, co se v něm děje (včetně jejich vlastních způsobů jednání), se skrývají tzv. nadřazené dimenze – přesněji: výkladové styly (explanatory styles), tj. odlišné způsoby, jak si vykládáme to, co se děje – ať to je dobré, nebo zlé. Podívejme se na ně blíže.

V ÝKLADOVÉ STYLY U SITUACÍ, KTERÉ CHÁPEME

JAKO PRO NÁS ŠPATNÉ

Jak tomu je u pesimistů – u lidí typu Ireny – a u optimistů typu Jany?

• První hledisko: pohled z hlediska času (permanence)

ƒ U špatných situací převládají u pesimistů výklady, které počítají s tím,

že to zlé bude trvat hodně dlouho.

ƒ U optimistů je tomu naopak. Tam převládá představa, že to dobré bude

trvat jen chvíli – že to zlé je „dočasné.“

• Druhé hledisko: pohled z  hlediska rozsahu, závažnosti, pronikavosti

(pervasiveness)

ƒ U špatných situací převládají u pesimistů katastrofické výklady – jako

by šlo o zemětřesení, které zachvátilo celou zeměkouli. Podle nich škoda

bude zřejmě rozsáhlá, někdy dokonce nedozírná.

ƒ U optimistů tomu bude naopak. Ti to, co je špatné, chápou prostorově

omezené – prostě to nebude „nic moc velkého.“

• Třetí hledisko: pohled z hlediska našeho osobního podílu na tom, co

se stalo (personalisation)

ƒ U špatných situací převládá u pesimistů pocit osobního, vlastního zavi­

nění špatné situace. „Byla jsem to já, kdo to pokazil, způsobil, zničil.“

atp. (jde o tzv. internalizaci).

ƒ U optimistů se projevuje naopak odkazování na cizí zavinění, na vliv

jiných, vnějších vlivů a okolností na to, že to dopadlo či dopadá špatně

(tzv. externalizace).


18 / Optimismus, pesimismus a prevence deprese

V ÝKLADOVÉ STYLY U SITUACÍ, KTERÉ CHÁPEME

JAKO PRO NÁS DOBRÉ

Jak tomu je u pesimistů – lidí typu Ireny – a u optimistů typu Jany?

• První hledisko: pohled z hlediska času (permanence)

ƒ U dobrých situací se setkáváme u  pesimistů s  pojetím krátkodobého

trvání toho dobrého.

ƒ U optimistů panuje naopak představa dlouhodobého trvání kladných

věcí. • Druhé hledisko: pohled z hlediska rozsahu, pronikavosti (pervasiveness)

ƒ U dobrých situací se setkáváme u  pesimistů s  představou, že jde jen

o  maličkost, drobnost, něco nepatrného, specifického, o  nic tak moc

důležitého.

ƒ U optimistů se setkáváme naopak s  tím, že jde o  něco, co je velké,

ohromné, co má nedozírné perspektivy. • Třetí hledisko: pohled z hlediska našeho osobního podílu na tom, co

se stalo (personalisation)

ƒ U dobrých situací nacházíme u  pesimistů ve výkladu příčin toho, co

dobrého se stalo, odkazování na vnější podmínky, okolnosti a vlivy pů­

sobící mimo dané osoby (externalizace).

ƒ U optimistů je tomu naopak. Ti vidí v prvé řadě svůj vlastní podíl na

tom, že se to podařilo, že to dopadlo dobře a že se to povedlo (inter­

nalizace). Naznačili jsme, co se zjistilo jedním přístupem k poznávání toho, jak myslí lidé, kteří vykazují pesimistický či optimistický způsob výkladu dění – tzv. studie výkladových stylů (explanatory style studies).

Podívejme se nyní na druhý přístup psychologického poznávání toho, jak

se rodí pesimismus a optimismus (přesněji naučený – learned pesimism – a na­ učený – learned optimism).



Jaro Křivohlavý

JARO KŘIVOHLAVÝ


19. 3. 1925

Prof. PhDr. Jaro Křivohlavý CSc. je český psycholog a spisovatel. Zabývá se psychologií zdraví, experimentální psychologií, logoterapií a problematikou manželského života. V posledních letech napsal několik knih o odpouštění a o jeho pozitivním vlivu na lidské zdraví.

Křivohlavý – Jaro Křivohlavý – více informací





       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz – online prodej | ABZ Knihy, a.s.