načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Operace bez narkózy - Jiří Dohnal

Operace bez narkózy

Elektronická kniha: Operace bez narkózy
Autor:

Mimořádně úspěšná kniha osobitého českého kazatele, který dlouhodobě působí jako misionář v Chorvatsku. Autor se neotřelou, čtivou formou a bez náboženských příkras věnuje ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  109
+
-
3,6
bo za nákup

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: Nakladatelství KMS,s.r.o.
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF, EPUB, MOBI, PDF
Upozornění: většina e-knih je zabezpečena proti tisku
Médium: e-book
Počet stran: 124
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-864-4999-9
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Mimořádně úspěšná kniha osobitého českého kazatele, který dlouhodobě působí jako misionář v Chorvatsku. Autor se neotřelou, čtivou formou a bez náboženských příkras věnuje třem hlavním tématům – sebevydání Kristu, sebevydání v manželství a sebevydání v církvi – a povzbuzuje čtenáře, aby Bohu dovolili, aby v jejich srdci provedl nutnou „duchovní operaci“. Operaci, kterou nelze provést, když je člověk v bezvědomí... Druhé, opravené vydání.

Zařazeno v kategoriích
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Jiří Dohnal

Sebevydání Kristu

Sebevydání v manželství

Sebevydání v církvi

Operace

bez narkózy


© Jiří Dohnal

Vydalo Nakladatelství KMS, s. r. o.

Primátorská 41, 180 00 Praha 8

Druhé vydání - 2012

Všechny biblické citace jsou převzaty z Českého studijního překladu,

© Nakladatelství KMS, s. r. o., 2009

Všechna práva vyhrazena. Žádná část této knihy nesmí být bez písemného svolení

vydavatele reprodukována nebo šířena v žádné podobě elektronické ani mechanické,

včetně fotokopií, nahrávek či zařízení do informačních sítí nebo vyhledávacích systémů.

ISBN 978-80-86449-87-6


Obsah

Předmluva ......................................................................5

Prolog ..........................................................................7

I. Co je to sebevydání 9

Vstupní branou je poznání hříšnosti ................................ 16

Jákob u Lábana ......................................................... 23

Brod Jabok ............................................................... 27

Shrnutí Jákobova příběhu ............................................. 35

Pravá svoboda – důsledek sebevydání Bohu ...................... 36

II. sebevydání a vztah k církvi 40

Sebeomezení – dimenze Boží lásky ................................. 43

Člověk je společenská bytost ........................................ 45

III. sebevydání v manželství 48

Pokyny pro ženy

Jak se zkušenost sebevydání promítne do vztahu

ženy k manželovi ...................................................... 48

1. Ženy, podřizujte se svým mužům jako Pánu ................... 49

2. Ve všem .............................................................. 49

3. Jako Sára poslouchala Abrahama ................................ 50

4. Kristus – hlava muže a muž –hlava ženy

= Bohem daný řád .................................................. 54

5. Žena ať se bojí svého muže jako Sára, která nazývala

Abrahama pánem ................................................... 56

6. Skrytý člověk srdce .................................................. 57

7. Povzbuzení ženám nevěřících manželů ......................... 59

Biblické příklady svatých žen ........................................ 60

Rút .................................................................... 60

Umění čekat – projev sebevydání Bohu ........................... 64


Abígajil – svatá žena ............................................... 69

Odstrašující příklad – Míkal ....................................... 73

Pokyny pro muže

Jak se zkušenost sebevydání promítne do vztahu

muže k manželce ...................................................... 76

1. Muži, milujte své ženy .............................................. 77

2.1 Jako Kristus miloval církev ....................................... 77

Pravá láska vede k oběti, pravá oběť je obětí lásky ............. 78

„U Vonásků v neděli“ z Božího pohledu ........................... 79

2.2 Sám sebe za ni vydal .............................................. 82

2.3 Aby byla svatá ...................................................... 84

2.4 Jako svá těla ........................................................ 86

2.5 Jako sami sebe ..................................................... 88

3. Nebuďte k nim příkří ............................................... 89

4. Prokazujte jim úctu ................................................. 92

Všechny věci ......................................................... 93

Ezauův pláč .......................................................... 94

Odstrašující příklad – „lovec“ Amnón ............................ 95

Vstaň a jdi pryč ...................................................... 98

IV. sebevydání a vztah ke kristu 99

Ježíš je náš Pán ......................................................... 99

Ježíš je náš Pán a my jsme jeho otroci ............................. 100

Poznání hříchu ..................................................... 103

Ježíš je náš Spasitel ................................................... 105

Ježíš je náš bratr a ti, kteří mu patří, jsou našimi sourozenci ..107

Ježíš je náš přítel ...................................................... 109

Ježíš je náš Ženich a my jsme jeho Nevěsta ....................... 112

V. Cíl našeho života 114

Cílem jsou zásnuby a potom bude svatba ........................ 114

Darujte Bohu, po čem nejvíc touží ............................... 115

Chceš-li dokonalým býti ............................................. 118

Definice pozemské dokonalosti ................................... 119

Být zasnoubeni ..................................................... 119

Dohazovač apoštol Pavel .......................................... 120

Epilog ........................................................................ 122


Předmluva

Když jsem Jirku před dvaceti lety poznala, naprosto mě uchvátil svým

bezprostředním a  vroucím vztahem k  Ježíši. Ježíš byl jeho  miláčkem,

a  vlastně vším. Dny strávenými s  ním jsem se cítila tolik obdarovaná!  S  každým dalším dnem jsem si říkala: „Připrav se na  to, že tohle

nemůže trvat věčně, je to jen do času.“

Pán Bůh měl jiný plán, a tak je mi už devatenáct let dopřáváno Jirku

poznávat v  tom nejužším možném lidském vztahu, který je jakýmsi

drobnohledem. Kromě ohromné vnitřní síly, kterou byl obdařen, jsem

zároveň mohla vidět i  jeho křehkost. Mnozí ho znali jako průkopníka,

který proráží ledy, ale zaskočilo mě, když o sobě v těžkých chvílíchvyhoření začal pochybovat. Byl jako hypnotizovaný, jako by se ztrácel v mlze.

Jeho svět se začal kvapem hroutit. Nakonec nás i tohle ještě víc sblížilo

a semklo.

I  v  tom největším

zmatku, kdy se Jirka

ztrácel sám sobě,

Ježíš vždycky zůstával jeho vášní,  a  ze

všeho ho taky vytáhl

a  postavil na  nohy

(složil o  tom i  písničku – Dižeš me

na  noge moje). A  to

platí i  pro neskutečnou sérii zranění

a  nemocí, které prodělal. Je chodícímzázrakem nejen proto,

že po  tom všem normálně chodí a funguje, ale i proto, že každé z těch těžkých zranění snášel ve  vší zbožnosti a  pokaždé se jen snažil víc porozumět sám sobě a  své cestě. K tomu mu taky mnohokrát pomohl deník, který si psal.

Zároveň je Jirka člověkem, který chce být poznán, takže mámeotevřený vztah – můžu mu říkat své výtky, on je bere vážně a nikdy se na mě nezlobí. Nevzpomínám si na  žádné tabuizované téma. A  můžu říct, že mi Jirka mnohokrát rozumí dřív, než otevřu pusu, což mě nejen těší, ale i uspokojuje a upokojuje.

Jsem moc ráda, že tato kniha vychází podruhé, jelikož je to kniha nadčasová. Vzešla ze srdce, které vášnivě miluje Boha, a pro toho, kdo ji vezme vážně, je v ní ukryto ohromné požehnání. Když sloužímemanželským párům, pomáhá nám tato kniha jako příručka.

– Kateřina Dohnalová


„Nikdo nemůže přijít ke mně,

jestliže ho nepřitáhne Otec,

který mne poslal;

a já ho vzkřísím v poslední den.“

Prolog Byl srpen a  sluníčko pálilo, jako by zapomnělo, že na  zemi žijí lidé z masa a kostí. Člověk se v takovém pařáku nedokáže skoro na nicsoustředit. Je lepší jít na plovárnu a krásný den využít k příjemnýmrozhovorům o Božích věcech s dobrým přítelem.

Na Štvanici, kde je malé, zapomenuté koupaliště, je to kousek, což je jedna z mála výhod života v Holešovicích. Dobrý přítel je na dosah ruky, jen jestli bude mít čas a chuť válet se na dece u bazénu.

Vytáčím telefonní číslo a  na  svůj návrh slyším: „Jasně, za  pět minut jsem hotovej. Stavíš se pro mě?“

Za půl hodiny mě Pavel učil v bazénu motýlka. Ale stejně mi to moc nešlo. Já je raději chytám, než napodobuji, a ještě k tomu ve vodě.

Pak nám nějak vytrávilo, tak povídám: „Já to vidím na buřtazahnutýho doprava. A ty?“

„Já doleva,“ uchichtl se Pavel a  už se bral směrem k  dřevěnému stánku, který lákal návštěvníky koupaliště vůní linoucí se z  roštů, na nichž se svíjely klobásky zahnuté doprava i doleva.

Cestou se mne můj dobrý přítel zeptal: „Jirko, seš si opravdu jistej, že nikdy od Boha neodpadneš?“

Chvíli jsem přemýšlel. Ne snad proto, že bych neznal odpověď, spíš, abych ji správně formuloval. Pak povídám: „Víš, to máš tak. Vím s narostou jistotou, že do konce života budu žít s Bohem a nikdy od něho neodpadnu. Ale tuto jistotu mám asi z  jiných důvodů, než předpoklád á š .“

„A z jakých teda?“ ptal se Pavel.

„Nejsem si tím jist kvůli tomu, že jsem se definitivně rozhodl žít už napořád s  Bohem a  v  budoucnu své rozhodnutí neměnit, ačkoliv je to pravda... Ale nejsem naivka. Vím, jakou trvanlivost mají lidská rozhodnutí. Sám jsem se v  životě pro mnoho věcí rozhodl, a  ne vždycky jsem v tom vytrval. Nemohl bych svou jistotu stavět pouze na své vlastní vůli...“ 8 / ProLog

Chvíli jsme šli mlčky bosi po  rozpáleném asfaltovém chodníku a  já cítil, že Pavla pálí nejen chodidla, ale i  zvědavost, kde tedy tu jistotu beru.

Sešli jsme na trávu, abychom si zchladili nohy. „Je to nepříjemné, jak je ten chodník horký, viď?“

„Nedá se to vydržet... člověk by se spálil,“ povídá Pavel a  brouzdá nohama v trávě.

„No, vidíš, a já se už spálil. Nemyslím o chodník, ale o tento svět. Pro mne se stal život bez Boha rozpáleným chodníkem. Je to tak nepříjemné, že se to nedá vydržet. Jenom chvíli a shořel bych.

Ale dokonce ani na  tom, že to tak prožívám, nestavím svou jistotu, že od Boha už nikdy neodejdu.“

„A na čem teda?“ nevydržel to už Pavel.

„Kdysi jsem Bohu řekl, ať si mě vezme celého a  ať mě už nikdy od sebe nepouští. Bylo to po takové... jak bych to řekl... duchovní operaci, kterou jsem podstoupil bez narkózy. Tento druh operace se totiž nedá dělat, když je člověk v bezvědomí.

A možná se ti to bude zdát naivní, ale jednoduše stavím na tom, že Bůh mě od  sebe prostě nepustí. od  té doby si to o  něm myslím a  jsem rád, že je takový. Se mnou je už konec, Pavle. Jsem nadosmrti jeho. Já za to nemůžu. To má na svědomí on...“ Ústředním tématem této knihy je sebevydání. Je to tak široký pojem, že je potřeba o  něm hovořit na  všech rovinách lidského života. Nejprve ovšem musíme získat biblický obraz o tom, co to sebevydání vlastně je. Je to snad nějaký pasivní postoj „mouchy snězte si mě“ nebo rezignace na neutěšené podmínky padlého světa, či dokonce fatalismus? Nictakového! Podívejme se, jaký příklad nám v Božím slově zanechal Ježíš.

V otcově srdci nikdy nebylo zalíbení ve smrti bezbožníka (Ez 18,32).

Ani po pádu člověka neměl Bůh jinou starost, než jak ho zachránit. Ježíš

se dobrovolně rozhodl, že otcovu touhu vykoupit člověka ze hříchu

naplní. Bylo to rozhodnutí, které udělal bez jakéhokoli nátlaku. rozhodl

se sám a  dobrovolně. Ve  své vševědoucnosti věděl, čím vším na  tomto

světě projde, co ho zde skutečně čeká. Přes to všechno se rozhodlnaplnit touhu, která byla v otcově srdci. Udělal to proto, že otce dokonale

miloval (Ž 40,8–9). A protože ho tak miloval, byl mu také dokonalevydán. Jeho vůle splynula s  vůlí otce (vlastně tomu nikdy nebylo jinak).

Touha, která vyplňovala celé Boží srdce, vyplňovala i  Kristovo srdce,

takže oba byli jedno ( J  10,30). Tak tomu bylo i  po  celou dobu Ježíšova

pozemského života. Kristův život byl činěním otcovy vůle ( J 4,34). Život

pro něho znamenal naplňovat skutky, které otec připravil ( J 5,36). Ba co

více, život byl pro něj otec sám ( J 6,57).

„... protože nehledám svou vůli, ale vůli toho, kdo mne poslal.“

( J 5,30b)

„Neboť jsem sestoupil z nebe, ne abych činil svou vůli, ale vůli toho,

který mne poslal.“ ( J 6,38)

Jediným předmětem Ježíšova zájmu byla otcova vůle, jinými slovy naplnění otcových tužeb (protože Boží vůle vyjádřená v různýchpřikázáních není ničím jiným než vyslovenou touhou Božího srdce). Nebylo, není a  nebude oddanějšího srdce v  historii vesmíru, než bylo srdce Ježíšovo. on byl dokonalý člověk konající Boží vůli na  zemi bez odchýI.

Co je to

sebevydání


10 / Co JE To SEBEVyDáNí

lení, zaváhání či změny v oddanosti, která vůbec nemyslí na sebe. Často

přemýšlím, jak nadšený musel být nebeský otec při pohledu na  svého

Syna. A pomyslíme-li na to, že i v tuto chvíli hledí otcovy oči se stejným

nadšením a  zalíbením na  Ježíše, který od  svého nanebevstoupení stojí

před jeho obličejem (a v něm i my, Boží děti), musí nás to naplnithlubokou vděčností a  radostí z  toho, jak dokonale a  bezpodmínečně jsme

nebeským otcem přijati. Směle mu můžeme říkat Tatínku!

Kříž je nejvýmluvnějším důkazem Kristova dokonalého vydání se

Bohu. Jsme zvyklí dívat se na  kříž pouze jako na  projev Kristovy lásky

k nám – jako na místo, kde se řeší problém hříchu a odloučení člověka

od Boha a problém naší padlé přirozenosti. Známe golgotu jako místo,

kde šlo o naše spasení a o vítězství Krista nad ďáblem.

Ale je možné vidět víc. Nemusíme vnímat jen to, co z Kristovy oběti

máme my. Díky Bohu za  všechny požehnané důsledky Kristovy poslušnosti, za  nezměrné požehnání, které z  toho, co pro nás Ježíš na  kříži

udělal, plyne. Ale pokud porozumíme, co z  toho má otec, nahlédneme

do jeho srdce.

Ježíš na golgotě vyjádřil otci svou lásku nejdokonalejší,nejvýmluvnější řečí, které mohl plně rozumět jen otec.

Položme si otázku: „Co dovedlo Ježíše na  kříž? Naše hříchy, nebo

jeho láska k otci?“ Z  hlediska lidského hříchu a  strpění Božího hněvu

namísto nás šlo o NUTNoST. Z hlediska vztahu otce a Syna šlo na kříži

o vykonání otcovy vůle, a tedy o vyjádření lásky Ježíše k otci. To lzevykonat jen dobrovolně, jinak by to nebyl projev lásky.

I  Ježíš hleděl na  kříž z  těchto dvou hledisek. golgota byla místem,

kde nejenže měl nést hříchy celého světa, ale kde se měl on sám stát

hříchem (2K  5,21), ztotožnit se s  ním. Měl ztratit dokonalé, po  celou

dobu ničím nezastřené obecenství s  otcem a  stát se terčem Božího

hněvu. Když si tyto skutečnosti uvědomoval, děsil se hrůzou. Myšlenka

na dotyk s hříchem ho lekala. Když zbývalo pár hodin do okamžiku, než

se tyto věci měly stát, byl Ježíš se svými učedníky na olivové hořea v duchovní oblasti se odehrávala nejdůležitější bitva světa.

V  Lukášově evangeliu, 22. kapitole, 42. verši čteme: „otče, chceš-li,

přenes tento kalich ode mne, avšak ne má vůle, nýbrž tvá se staň.“

Dovolím si zde vyjádřit odvážnou myšlenku. Myslím si, že toto jejediné místo v Bibli, kde chce Ježíš něco jiného než otec. Vím, že tomnohým může znít jako rouhání. Copak Kristus není bezhříšný? Já alenetvrdím, že byl neposlušný! Tvrdím pouze, že ve zmíněné chvíli by si raději

Co JE To SEBEVyDáNí / 11

přál, aby od  něj otec vzal ten kalich – totiž to, co se mělo stát. Někteří

toto místo vykládají tak, že prosil otce, aby od  něj vzal pouze strach

a  sklíčenost, která ho svírala. To by ovšem potom neříkal „ne má vůle,

nýbrž tvá se staň“. To znamená – ne co chci já, ale co chceš ty, ať se stane.

Ježíš svému otci vylil srdce a  svěřil se mu se svými pocity a  touhami,

o kterých věděl, že jsou v rozporu s otcovou vůlí. Dopředu ale věděl, že

poslechne otce, a  ne své smysly. Není to místo, kde Ježíš váhá, zda poslechne, ale místo, kde v důvěrném rozhovoru sděluje otci, jak mu je –

že by byl nejraději, kdyby ho otec vytrhl k  sobě, ale kde ho zároveň

ubezpečuje o  své poslušnosti a  pevném rozhodnutí vykonat ne to, co

chce on, ale otec. Myslím, že tento výklad nijak neubírá Kristu na svatosti, naopak! Není to snad nejpádnější důkaz Kristova naprostého vydání se Bohu? Poslušný, i  když ho všechny smysly přemlouvají, aby to

nedělal? Poslušný, i když hrůzou potí krev (L 22,44)? Poslušný, i když ho

jeho vlastní tělo zrazuje (Mk 14,38)? Poslušný, i když by si raději, kdyby

záleželo jen na něm, vyprosil u otce dvanáct houfů andělů, kteří by ho

z této situace vytrhli (Mt 26,53)? Není snad takové poslušnosti schopen

pouze ten, kdo se beze zbytku vydal – poddal – oddal tomu, kohobezmezně miluje, takže se neohlíží na sebe? Kdyby Ježíš miloval otceo trochu méně, než ho miloval (což je nesmysl), nebyl by schopen v tétosituaci takové „bezohlednosti“ vůči sobě. Jinak řečeno – miloval víc otce

než sebe, proto se na sebe neohlížel.

Tím se dostáváme k  druhému hledisku, ze kterého se Ježíš díval

na  kříž – totiž jako na  místo, kde může plně vyjádřit všechna hluboká

tajemství své lásky k otci. Byla to příležitost dokonale uspokojit otcovy

svaté touhy. realizovat to, co bylo v  jeho srdci. A  udělal to dobrovolně

a rád.

V 10. kapitole Janova evangelia, 17. a 18. verši říká: „Proto mne otec

miluje, že já pokládám svou duši, abych ji zase přijal. Nikdo ji ode mne

nebere, ale já ji pokládám sám od sebe. Mám moc ji položit, a mám moc

ji opět přijmout. Tento příkaz jsem přijal od svého otce.“

Je velmi důležité, že Ježíš vykonal dílo spasení dobrovolně. ona totiž

pravá poslušnost, taková, kterou po nás chce Bůh, může být jedinědobrovolná. Jde v ní víc o vztah než o naplnění příkazů, zákonů a pravidel.

A protože v této dobrovolné poslušnosti jde o vztah, bude taky radostná.

Je-li někdo radostně poslušný, a to i v situacích, kdy by on sám chtěl něco

jiného, prozrazuje tím, že miluje toho, koho poslouchá, víc než sebe.

Jedině z takovéto dobrovolné poslušnosti se Bůh raduje – vždyť jen ta je



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist